Cítím jistou potřebu se z tohodle vypsat... 

Když se narodí miminko tak každá máma chce dát to nejlepší ze sebe- nejlepší plínky, nejlepší kosmetiku, nejlepší .....všechno hlavně co si maminka může dovolit nejlepšího. Někdo si nemůže dovolit nové oblečení, někdo autosedačku, novou postýlku, stylový pokojíček...a někomu není dán ten dar kojení...

      A tak když slyšíte už od porodnice: ,, a kojíš?" .... ,,Je kojený/á?!" Tak víte, že to od maminky společnost tak nějak vyžaduje. Protože každá příručka a internet hlásá, jak je kojení důležité, že je kojení nejkrásnějším obdobím matky, a že není nic lepšího než spokojené nakojené miminko. Ono se to vlastně i rýmuje: SPOKOJENÉ -koJENÉ. 

A pak nedej bože se stane, že maminka nemůže a nebo prostě nejde kojit. Ať už kvůli zdravotnímu stavu, bloku v hlavě, .... a nastává šílený kolotoč otázek od druhých? Proč a jak? kvůli čemu? Proč nechceš? Věřte, že kdybych já nebo každá jiná maminka, které to nejde, věděly, proč, tak pokračujeme v kojení. 

ano, existují homeopatika, laktační poradkyně, odsavačky, nahřívání, pití hektolitrů čajů, masáže a já nevím co všechno... ale co když to nepomáhá? Co pak?! pak mi přijde že se hroutí svět. Nedej bože, když se maminka o tom zmíní tady ve výběhu na koni. To pak přichází mela! a rada na celý den si zalez do postele a koj koj koj! hahaha s dvouletým dítkem, zvířatama, základní potřebou jíst a pít, všech členů rodiny.... 

mě bohužel nebude asi kojení přáno. Malou jsem kojila chabé 3 měsíce a předčasně narozeného syna 6. A zase to vede ke konci kojení. Já sama mám v hlavě blok jak prase. Vadí mi kojit ať před rodinou nebo cizím člověkem, ale postoupila jsem dál, že mi o tom nevadí mluvit... 

    Po všech problémech, občas nepříjemných komentářích z vánočního kolotoče jsem byla smutná.. Bylo pár lidí, s kterými jsem si psala, zda to má smysl.. a ti mi odpovídali, že to smysl má, i kdybych udělala radost jen jednomu člověku..

A v tomto duchu bych ráda uspořádala 3. velikonocní kolotoč, celkově 6. kolotoč na Modrém koníku.

Kolotoč startuji dneska a ukončuji ho v sobotu 24.03., ráda bych během pondělí 26.03. poslala adresy. Svátky začínají v pátek 01.04., věřím, že by se to mohlo stihnout 🙂

Pravidla neměním, dám tu pošesté stejný text, jen upozorním, že známka už vyjde na 19 Kč, to jen, abyste se pak nedivili u přepážky... :(

Princip je jednoduchý…

• Nepokazit radost druhým a pohled/y odeslat
• Do 24.03.2018 včetně, se závazně přihlásit pod tento článek a dopsat kolik pohledů zašlu  ( 1pohled /1 člen MK, 5pohledů/5členů MK…)
• Zaslat mi do IP svou adresu s počtem pohledů (Prosím piště mi adresy všichni, i ti, co se zúčastnili, vše mám vymazáno. Adresy nebudou použity k ničemu jinému a hned po skončení rozesílání vymažu ze zpráv)
• Během týdne budu náhodně posílat adresu/y, komu pohled zašlete. Pokud napíšete 3pohledy, pošlu 3adresy.. Minimálně 1 pohled by se Vám měl vrátit od někoho jiného. Snažím se to vždy rozhazovat tak, že kolik pohledů posíláte, tolik máte dostat. Zatím to vždy v mých poznámkách vyšlo
• Pošlete pohledy do 31.03.2018, ať je má pošta šanci doručit před Velikonocemi (známe Českou poštu... )
• Text je čistě na Vás, stejně jako zda se podepíšete jménem, nickem nebo jako tajný přítel (doporučuji alespoň jméno, mnohé z vás by rády poděkovaly)
• Až vám pohledy přijdou vyfoťte je a dejte k sobě na fotoblog s tagem #velikonocni_pohlednicovy_kolotoc Vím, že hodně lidí se na to koukalo a zjišťovalo, zda-li ten jejich pohled už našel svého majitele. Navíc to byla pejáda nádherných pohledů...

"To jste si teda na sebe ušili bič, když necháte malou spát s vámi v posteli. Nikdy se jí už nezbavíte, bude z ní rozmazlenec a vaše manželství nebude fungovat." Slyšeli jste od vaší rodiny nebo blízkých něco podobného? 

I přesto, že společné spaní rodičů s dětmi je praktikováno již po staletí národy na celém světě, názory na něj jsou velmi protichůdné. Jedni ho bezmezně opěvují a neumí si to ani jinak představit, druzí naopak tvrdě kritizují.

Jedna z maminek na koníkovi to nádherně shrnula ve svém komentáři: "Super je kniha Naše děti, naše světy, ve které se srovnává péče o děti po celém světě. Je tam i kapitola o spánku. Vylézá z toho, že západní kultury jsou jediné, ve kterých děti spí nejčastěji odděleně od rodičů a rodiče jsou přesvědčeni o tom, že separací vychovají samostatné jedince (dovedeno do extrému právě v Americe, kde už novorozenci spí ve vlastním pokojíku). V ostatním světě je naopak tato separace často vnímaná jako selhání rodičovských kompetencí. Spánek je kulturní záležitost a otázka svobodné volby. Obojí může mít pro i proti. Za nás převládla PRO při společném spaní, přestože syn neměl problém v postýlce spát. Prostě jsme se v tom spokojeně našli."

Lepší spánek dítěte

Kojenci a malé děti mají jiný spánkový rytmus než dospělí, mezi hlubokými fázemi spánku se nacházejí mnohokrát za noc, jdou tedy během noci vícekrát v lehké, REM fázi spánku, kdy je pravděpodobnější, že se probudí, zároveň je pro děti složitější znovu usnout. V přítomnosti rodičů je dítě klidnější, cítí se bezpečněji, nemusí se úplně probudit nebo mu kojení pomůže znovu rychle usnout.

"Od té doby, co spíme s Tomáškem společně, se vůbec nebudí. Občas v noci začne kňourat, ale než se stihne probudit, já se k němu přetočím a pohladím ho a hned spíme dál. Když byl ve svém pokojíčku, vždy se probudil a to následné uspávání trvalo skoro hodinu," říká ve facebookové diskuzi maminka ročního chlapečka.

"Moje Sophi se narodila po velmi náročném porodu s natřikrát omotaným pupečníkem okolo krku, skoro mrtvá a museli ji oživovat. Přitom mi těsně před porodem dělali ultrazvuk, copak to neviděli?"

"Když jsem byla těhotná, věděla jsem o pupeční šňůře jen to, že je důležitá, protože přes ni k mému drobečkovi proudí všechny důležité živiny a krev a že až se mimčo narodí, pupeční šňůra se přestřihne. Vůbec jsem si s ní nespojovala žádné negativní pocity. Až do samotného porodu. Moje Sophi se narodila po velmi náročném porodu s natřikrát omotaným pupečníkem okolo krku, skoro mrtvá a museli ji oživovat. Přitom mi těsně před porodem dělali ultrazvuk, copak to neviděli?

Vzhledem k tomu, že porod pro mě byl ( i přesto, že nakonec vše dobře dopadlo) velmi traumatickým zážitkem, snažila jsem se k němu v myšlenkách dlouho nevracet. Navzdory tomu se mi, ale v hlavě objevoval obrázek tmavě fialové Sophinky, která po narození nedýchala. Jak je možné, že doktor na ultrazvuku, který mi dělal těsně před vyvoláním porodu a i během něj, neviděl, že ji má několikrát omotanou kolem krku? Nebo viděl a neřekl mi to? Začala jsem tedy pátrat na internetu a zjistila, že podobnou zkušenost jako já mají i ostatní maminky," svěřuje se jedna z našich koníkovek.

"Hmm. Taky jsem přemýšlela, jestli to u mého porodu věděli předem nebo ne. Přišlo mi, že ne, protože byli sami překvapeni, že to jde tak špatně a pak řekli, že to asi bylo tím, že měl 2krát omotanou šňůru, ale vypadá v pořádku, takže snad ok," píše v jedné diskuzi uživatelka kinirka.

Pupeční šňůra základní informace

Pupeční šňůra je tuba spojující vyvíjející se plod s placentou matky a zajišťuje tak výživu vašeho miminka. Pupečník také přivádí okysličenou krev a zároveň odvádí přebytečné odpadní látky. Za minutu proteče šňůrou okolo půl litru krve.

Nejprve bych ráda poděkovala za příležitost, že jsem byla vybrána pro testování produktu Vichy Slow Age Night. Klasické hydratační krémy moc nepoužívám, nemám vysušenou pleť, ba spíše naopak jsem typem pleti uvízla kdesi ve věku teenagerů. Trpím na akné, které se po čase menstruace obvykle ještě zhorší. Neustále mastící se pleť musím častěji omývat hydratačním mýdlem a snažit se tak dosáhnout rovnováhy mezi mastnotou a vysušením. Jelikož jsem již ve věku, kdy na sebe vrásky nenechají čekat a stále jich přibývá, začala jsem experimentovat s liftingovými make upy a denními krémy proti stárnutí. 

Noční krém byl pro mě neozkoušenou novinkou.  Dostal se mi tedy do ruky Vichy krém (Slow Age = zpomalení stárnutí) night/nuit (noční).

Přípravek jsem aplikovala každý večer před spaním na očištěnou pleť. Již po nanesení máte možnost pocítit takový ten okamžitý pocit vypnutí kůže v místech aplikace. Velmi příjemné! 

Krém sám o sobě má jemně průhlednou karamelovou barvu (viz. složení KARAMEL). 

Ihned po nanesení se dostavil pocit ochlazení a vypnutí pokožky. Prostoupí vás i jeho velmi aromatická až éterická vůně, která mě osobně připomíná tea tree olej. Jistě rozpoznám jeho rostlinné/květinové aroma. Každopádně je velmi osvěžující a už jen jeho vůně nabudí vaše smysly. Po vstřebání krému je dotekem znatelná hydratace a to po dlouhou dobu.

Přípravek lze také 1x týdne aplikovat jako masku. V tenké vrstvě nanést a nechat cca 10 min. působit, poté vmasírovat. Používá se opravdu slabá vrstvička, jde o 50 ml balení výrobku, který vám při správném použití vydrží dost dlouho na to, abyste si po vypotřebování nadšeně běželi pro další. Po několika použitích byl na mne i bez nalíčení znát zářivější a svěžejší vzhled pleti. Především v oblasti kolem očí a tváří.

Je skvělé být těhotná. Že po týdnech strávených nad záchodovou mísou se tomu jen těžko věří? Uvidíte, že na to špatné hodně rychle zapomenete a budete vzpomínat jen na to hezké. Na všem se dá najít něco hezkého a hlavně, na konci nás všechny čeká vytoužená a nenahraditelná odměna. Takže proč je skvělé být těhotná?

Důvody, které dělají těhotenství krásným:

• Je krásné mít tajemství, o kterém víte jen vy a váš partner. Užíváte si novou radost, první ultrazvuk i pozitivní těhotenský test. A toto tajemství můžete prozradit jen a jen vy, alespoň do té doby, než už to na vás každý pozná.
• Máte před sebou krásných devět měsíců na plánování, chystání a vymýšlení, jak krásně to vašemu miminku doma zařídit. A také je to dost dlouhá doba na to, abyste kompletně přestavěli bydlení, vymalovali i přesto, že jste malovali před půl rokem. Miminko přeci potřebuje jen to nejlepší.
• Nemusíte vypadat jako velryba v neforemném a vytahaném oblečení. Dnes je nabídka dost veliká a těhotné ženy mohou být velmi sexy a krásné. A vy máte důvod, proč jít na nákupy.
• Rozmazlujte se. Nebo se spíš nechte rozmazlovat. Kdy jindy si můžete dopřát večeři o půlnoci, snídani do postele nebo různé dobroty, na které máte prostě v tu chvíli neuvěřitelnou chuť. Nechte se rozmazlovat od partnera. Dovolte mu hladit často vaše bříško a mluvit na něj.
• Žádná práce, žádný šéf, spěte, odpočívejte, válejte se. Toto je reálné maximálně u maminek prvorodiček. Ženy, které už doma nějaké to dítko mají, si o tomto mohou nechat jen zdát.
• Váha? To je nejlepší kamarádka. Alespoň jednou v životě. Konečně můžete mít břicho i zadek a nemusí vás to vůbec trápit. To přijde až po porodu.
• Konečně nastal čas na super sexy výstřihy. Vaše ňadra mají tu správnou velikost a navíc jsou pěkně kulatá a pevná. Kdy jindy, když ne teď se s nimi máte pochlubit? Užijte si to, protože tento dekolt je bohužel jen půjčený. S tím souvisí i nákup nového a krásného prádla o jakém se vám dřív ani nesnilo.
• Najednou vám budou lidé věnovat více pozornosti. Ne vždy to bude úplně příjemné, ale když vám nabídne maminka, že za vás umyje okna, proč byste odmítala, že?
• Najednou zjistíte, kolik tvůrčího talentu se ve vás skrývá. Umíte šít, vyšívat, stavět dětský nábytek, vymalovat pokoj. Hurá do toho.
• Užívejte si pohyby miminka, hlaďte ho, povídejte si. Ono vás slyší a velmi dobře.
• Užívejte si i své chutě. Vždyť je to normální, tak dejte svému tělu, o co si říká.
• Choďte na dlouhé procházky. Je to zdravé, zvyknete si na budoucí cesty s kočárkem, a když vezmete svého partnera, uvidíte, jak si společně vychutnáte romantické chvilky.
• Těhotné ženy mívají různé „vizionářské“ sny. Jestli jsou pravdivé nebo ne, uvidíte sama.
• Užívejte si nákupy výbavičky. Je tolik krásných dupaček, overálků, bodýček, deček a mnoho dalšího. Proč si neudělat radost a nekoupit něco pěkného. Vaše miminko i vy si to zasloužíte.
• Pište si těhotenský deníček. Jednou ráda zavzpomínáte na těhotenské chvíle. Velmi rychle na spoustu věcí zapomenete, a takto vám zůstanou vzpomínky navždy.
• Nechte se vyfotit s bříškem. Uvidíte, jaká krasavice jste jako těhotná byla.
• Užívejte si ještě chvíli života bez dítěte a rozhodně choďte mimo domov. S miminkem to nějaký čas nepůjde. Užívejte si i nudu. Za pár měsíců skončí, a to napořád. Jako nastávající maminka se budete ráda družit a snadno si najdete kamarádku třeba v obchodě s dětským zbožím.
• Podívejte se, jak vaše miminko vypadá. Jde to. Zaplaťte si 3D nebo 4D ultrazvuk. Každý den si můžete užívat ten zázrak, že uvnitř vašeho těla roste nový člověk. Je to zázrak nad zázraky.
• I přípravy na porod si můžete užívat. Choďte na kurzy, poslouchejte uklidňující hudbu a nechte se od partnera masírovat.

I s porodními bolestmi se můžete dobře poprat. Buď správným dýcháním, teplou koupelí, relaxací či medikací od lékařů. Nestyďte se za žádné své rozhodnutí.

I ty nejhorší bolesti jednou skončí a vy budete mít své miminko konečně v náručí.

Bavte se tím, jak váš obvykle tvrdý partner najednou slzí a třepe rukou všem okolo.

Pravděpodobně jste ve vašem čerpání znalostí během těhotenství skončila u porodu, maximálně u nějaké péče o novorozence. Vyplývá to i ze zdravotní péče u nás ve většině porodnic - porodem skončí veškerá péče o vás. Pokud nemáte komplikace, pak vám sestřičky věnují pár chvil, aby vás naučily miminko koupat a přebalovat, laktační sestry vám pomáhají kojit.

Angličtina má pro období po porodu krásný výraz postpartum, řada porodních dul toto období označuje za čtvrtý trimestr. Toto období samozřejmě intenzivně prožívá i naše miminko a my mu věnujeme náležitou péči. Naše děloha se zavinuje, tělo se hormonálně snaží vyrovnat s ukončením těhotenství, porodem a péčí o miminko, hledáme pohodlnou polohu pro kojení, denně nosíme náš malý uzlíček.

Poporodní péče o tělo a duši 

Je to velmi citlivé období, kdy ženy nedostávají žádnou péči - ani fyzickou, ani psychickou. První poporodní kontrola u lékaře, pokud je vše v pořádku, je až po šestinedělí, a to pouze rutinní gynekologická. Také pokud hledáte informace na internetu, většina věcí, které vám v článcích radí, se týká hlavně miminka. Na maminku, která prožívá velkou životní změnu, se zapomíná.  

Péče o novorozenou maminku

Některé porodní zážitky by byly vstřebány lépe, kdyby měla maminka možnost si o nich popovídat s nějakou porodní asistentkou. O psychickou pohodu maminky je pečováno velmi málo, což je ovšem v naší kultuře všeobecná norma, která se naštěstí rychle zlepšuje.

Aktualizace: 

recenze maminek na mlíčko BEBA Optipro Comfort 2 najdete tady. 

---

Maminky, které dáváte svým dětem kojeneckou výživu, co na jejím balení hledáte? Jaké jsou ty nejdůležitější informace, které vás zajímají? Ať je to dostatek vitamínů, nejlepší bílkoviny nebo probiotické bakterie, to vše naleznete v kojenecké výživě BEBA Optipto Comfort 2, kterou budeme testovat.

Co testujeme

Testovat budeme prémiovou kojeneckou výživu s bakteriemi mléčného kvašení L. reuteri, pro děti od 6. měsíce věku značky BEBA Optipro Comfort 2. Složení mléka je podpořeno 60 lety výzkumu mateřského mléka a je vyrobeno po jeho vzoru. BEBA Optipro Comfort 2 je balené v praktické plechovce, která směs dobře chrání před vzduchem a vlhkostí.  Odměrka je uložená v odděleném prostoru plechovky a tím poskytuje vyšší hygienickou ochranu. Díky průhlednému víčku můžete ihned vidět, kolik prášku ještě zbývá.

V předchozích příspěvcích jsem již napsala mnohé o plenkách Pampers Preemie Protection. Cílem tohoto článku je shrnout všechny zajímavosti o těchto plenkách a představit Vám je v celé velikostní řadě, jak jste některé žádaly.

Jak jsem již psala, je odhadováno, že v Evropě se každý rok narodí přibližně 500 000 miminek a z toho přibližně 9 000 v České republice. Tento odhad vyplývá ze studie North American Hospital In-Use Nurse Acceptance z roku 2016. Tato skutečnost tedy přímo volala po řešení situace ohledně hygienických potřeb pro takto malá miminka.

S nápadem dostat plenky i pro ta nejmenší a nejzranitelnější miminka do České republiky přišla Lucie Žáčková (výkonná ředitelka organizace Nedoklubko). Dle jejích slov z tiskové konference konané dne 06.03.2018 poslala emailem fotku své předčasně narozené dcerky Elly do Pampers a během hodiny dostala zpět pozitivní odpověď. Tím se odstartoval celý projekt, jak dostat i ty nejmenší plenky do neonatologických center po celé České republice.

Plenky Pampers Preemie Protection byly vyvinuty ve spolupráci se zdravotními sestrami z novorozeneckých jednotek intenzivní péče. Jsou vyráběny ve 3 velikostech. Velikost P3 je určena pro děti s váhou menší než 800 gramů, velikost P2 je určena pro děti s váhou menší než 1 800 gramů a velikost P1 pro děti váhově menší než 2 300 gramů. Poté lze plynule přejít na řadu plenek Pampers Premium Care nebo Pampers Pro Care ve velikosti 0.

Tvarované jádro těchto nejmenších plenek znamená, že plenky mají toto jádro o 34% užší, dokonale sedí mezi dětskými nožičkami a pomáhají tak podpořit zdravý vývoj miminek.

Jemné a pružné manžety jemně utěsňují plenku kolem drobných dětských nožiček a velmi zlepšují pohodlí miminka.

Článek píšu asi hlavně kvůli sobě, protože už to bude skoro rok a já moc ráda vzpomínám na ten den, kdy se nám narodil náš úžasný chlapeček, kterého bezmezně milujeme.

Před porodem jsem moc nečetla články maminek o tom jaký měli porod, zajímalo mě to spíš až po porodu, tak snad svým článkem nikoho nepohorším. Nemyslím si, že jsem měla nějaký supr čupr porod, kterým bych se měla chlubit, ale chci mít na něj památku 🙂.

Začala bych přiblížením mého "režimu" v tom posledním týdnu kdy jsme byli ještě 2v1. Syn se narodil v pátek, v pondělí a ve strědu jsem byla v porodnici na kontrole a na pásech. Ve středu mi udělali hamiltona a řekli mi, že další kontrola bude v pátek a domluvíme se na vyvolání. Byl to poslední březnový týden a protože máme velkou zahradu a pěstujeme si úplně všechno, byl už čas pustit se do zahradničení. Měla jsem první termín 18. 3 a druhý 23.3, oba byli už dávno pryč a já jsem myslela že snad nikdy neporodím, tak jsem se začala sžívat s pupčourem, naštěstí nebyl tak velkej aby mi překážel při tanci s motyčkou a ohýbání.

Setí špenátu, ředkviček, salátu, rozsazování jahod a hodně odnošených konví na zalévání, to byly moje poslední hrdinské činy s mým Milánkem v bříšku (další byli třeba bourání otvoru pro dveře, stěhování skříní... jen ať mi některá těhule zkusí říct, že něco nejde :D) Přítel měl noční a mamka odpolední, takže když přítel odjel ve 22:00 do práce, mamka dojela ve 23:00. Čekávala jsem na ní, pokecali jsme si o tom jak měla naprd den v práci, já jsem si naložila nějakou super mega mňamku a šupky dupky do postele to spapkat a koukat na seriály.Ve čtvrtek večer, než přítel odjel, jsme se hezky pomilovali a já si pak ještě zacvičila s aniballem a poprvé jsem se dostala na průměr 30cm, měla jsem z toho velkou radost. Před porodem už se nedá spát skoro vůbec, spousta nepohodlí s pupkem a když už si konečně uděláte pohodlíčko, tak začne tlačit močák. Takže šup na WC. Klidně i 10x za půl hodinky 🙂. Usínala jsem celý týden kolem 1 ráno a pravidelně jsem se budila ve 3 na WC, proto když jsem se v pátek 31.3. vzbudila klasicky ve 3 ráno na WC a pak zalehla zpátky do postele se snahou usnout, ani mě v první chvíli nenapadlo, že už se nevyspim a že vyčerpávající aktivity z předchozího dne nebyli vůbec moudré. Jak jsem tak ležela, skoro usínala, taková ošklivá bolest mi projela podbřiškem. V první chvíli jsem si myslela, že to asi budou ty poslíčci, které jsou do té doby neměla a paní doktorka mi je popsala jako menstruační bolesti. Skoro usínám a znova taková bolest že jsem se až rozklepala, tak jsem vzala mobil a když se to opakovalo každých  dalších 10 minut, žačala jsem tušit, že už se asi nevyspim a z toho mi v tu chvíli bylo skoro až do pláče a taky jsem byla zklamaná, že nepojedu do Ivančic do porodnice na kontrolu, protože jsem pak chtěla jít ještě nakoupit nějaké proslední drobnosti pro sebe a miminko :D. No nic, oblíkla jsem bundu a šla jsem to "rozchodit". Rozchodila jsem to tak, že po půl hodině kontrakcí po 10 minutách jsem měla kontrakce po 5 min.... To jsem si teda pomohla. Pomalu jsem se smířila s tím, že už se teda nevyspím, jako už asi vůbec, protože po narození dítěte už se nedá pořádně vyspat 🙂 . Ve 3:47 jsem napsala příteli sms, že ať všeho v práci nechá, že už je čas a šla jsem se osprchovat a zkontrolovat tašku do porodnice. Vůbec mě nenapadlo, že v tom kraválu ve kterým pracuje, si vůbec nevšimne toho, že mu přišla sms. Takže jsem mu musela asi o půl 5 zavolat, což bylo celkem těžký, protože ty kontrakce nebyli žádná sranda. Každá minuta byla tak dlouhá a ta bolest tak nepříjemná. Chtěla bych podotknout, že jsem měla velký strach, že každou minutu porodím, protože jsem si načetla jak jsou kontrakce nejdřív nepravidelné, třeba po půl hodinách a já jsem je měla hned ze startu tak krátké a velmi intenzivní. Připsala bych to tomu, že jsem pila čaj z maliníku. Po litrech, ne 3 šálky za den, jak je doporučovaný. A taky jsem měla velký strach o malýho, měla jsem streptokoka a doktoři mi řekli, že je potřeba mi před porodem dát antibiotika, takže musim do porodnice spěchat aby nebyl nemocný. 

Na cestu do porodnice si moc nevzpomínám. Připadala mi nekonečná. Kontrakce jsem už měla snad po dvou minutách a byli šílený. Tak hrozně to bolelo. Předtím jsem si ani nedokázala představit, že mě to bude takhle bolet. 

Příjezd do porodnice a výjezd do šestého patra na porodní sál, kam jsem chodila na monitory, mám taky hodně mlhavý. 

Medvídek "Kulíšek"... pro někoho možná jen obyčejný medvídek, další v řadě handmade háčkovaných hraček pro děti, kterých je všude bezpočetné množství. Tento purpurový medvídek ale znamená něco víc. Pro všechny maminky s předčasně narozenými dětmi má představovat vzpomínku na dobu, kdy jejich miminka se rozhodla přijít na svět mnohem dříve, než byl jejich příchod původně plánován.

"Porodní míry" medvídka Kulíška jsou 500 gramů a 32 cm, což je ekvivalentem pro míry úplně těch nejmenších a nejzranitelnějších miminek, pro které byla navržena plenka Pampers Preemie Protection ve velikosti P3 (pro miminka do váhy 800 gramů). Jeho purpurová barva je barva královská; barva králů a královen i všech nedonošených dětí. Jeho jediným oblečením je právě plenka Pampers Preemie Protection P3.

Medvídci Kulíšci jsou 100% ruční práce. Uháčkovaly je maminky ze sdružení Nedoklubko jako podporu projektu, ve kterém byly na český trh uvedeny plenky Pampers Preemie Protection. Medvídků je tedy pouze omezené množství a po dohodě s Pampers můžete celý tento týden soutěžit právě o jednoho medvídka Kulíška.

Soutěž bude probíhat po celý tento týden, tj. do pátku 23.03.2018 do 12 hodin ve skupině Pampers zde: https://www.modrykonik.cz/group/8237/

Všem, kteří se rozhodnou zkusit štěstí v soutěži, přeji hodně štěstí!♡

Menstruační cyklus, který nás provází od puberty do zralého věku, je bezesporu dar, který nám nejen umožňuje stát se matkami, ale také přináší očistu těla i ducha. Hlavně ta část cyklu, která předchází menstruaci samotné, je ale pro mnoho žen nejnáročnější částí měsíce. 

Pokud máte i vy problém s prudkou změnou nálad, bolestmi břicha či depresemi, s premenstruačním syndromem začněte bojovat.

Proč trpíme PMS?

Premenstruační syndrom vzniká kolísáním hormonů estrogenu a progesteronu, lékařská věda tento proces dokáže přesně popsat ve všech fázích ženského cyklu. Dostavuje se kolem desátého dne před menstruací a jeho příznaky trápí většinu žen. Kolem 10 % z nich pociťuje obtíže tak silně, že to ovlivňuje jejich pracovní a osobní život.

Mezi fyzické příznaky se počítají otoky na těle a v obličeji v důsledku zadržování vody, nafouklé břicho a jeho bolestivost, bolestivé zduření prsou. Ženy často trápí také bolesti hlavy a velká chuť k jídlu, hlavně na sladké.

Přichází únava, nechuť k jakékoli činnosti a k tomu to, co nás na PMS trápí nejvíc – výkyvy nálad, návaly vzteku, plačtivost. Ženy popisují pocity deprese, podrážděnost, vznikající bujaré hádky s partnery i dětmi, neschopnost fungovat v zaměstnání. Často se stáváme agresivními i vůči  sobě - negativně hodnotíme vše, co vytvoříme, nadáváme si. Po hádce vyvolané návalem vzteku máme ještě větší vztek - na sebe. Úleva přichází obvykle hned s prvním odtokem menstruační krve.

Každá dívka či žena určitě někdy během svého života pocítila při myšlence na porod strach. Ovšem není strach jako strach. Některé ženy se bojí porodu tolik, že jim to brání v otěhotnění, to už se nejedná o běžný strach, ale psychickou nemoc, která se musí léčit.

Co to je?

Tokofobie je panická hrůza a strach z porodu. Tuto úzkostnou poruchu můžeme rozdělit na tři základní typy a to na:

• primární,
• sekundární a
• terciární tokofobii.

Příčinou primární tokofobie, která se vyvíjí už od adolescence ženy, bývá nejčastěji traumatický zážitek, jakým může být například znásilnění. Někdy ovšem impulsem může být zhlédnutí reálného porodního videa, případně vyslechnutí drastického zážitku z porodu jiné ženy.

Sekundární tokofobie se může rozvinout v případě, že žena v předcházejícím těhotenství potratila ve vysokém stadiu těhotenství, nebo dokonce porodila mrtvé dítě. Případně si prodělala komplikovaný porod a má strach, že by se tyto komplikace mohly opakovat.

    V minulém článku jste se mohli dočíst především o možnosti, kdy rodiče mohou příspěvek z Fondu prevence přenechat svým dětem. Pokud jste článek nezaznamenaly a zajímá vás, můžete si ho přečíst zde. Benefitů, které Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra svým klientům nabízí, je však mnohem víc. Jelikož se nacházíme na stránkách, které se týkají především dětí a maminek, ráda bych zmínila další možnosti čerpání výhod, o kterých mnoho lidí neví.

Pro ženy

    Pro každou ženu (pojištěnou u 211) je ve Fondu prevence primárně určen Program pro dospělé, kde je možné čerpat příspěvek až do výše 500 Kč. Kromě toho je ale také možnost po splnění podmínek čerpat i příspěvek z programu Těhotné a ženy po porodu. Pojišťovna vám tak může přispět například na předporodní kurz, ultrazvukové vyšetření, pomůcky pro kojení dětí či na návštěvu laktační poradkyně. Celkový příspěvek od pojišťovny pak může být díky kombinaci obou těchto programů až 1000 Kč. Pokud vás tato možnost zaujala, určitě se podívejte na kompletní specifikaci programu Těhotné a ženy po porodu, kde se dozvíte nejen, na co vše vám pojišťovna může přispět, ale také, jaké konkrétní podmínky musíte splnit. Já osobně jsem tento program využila v minulém roce, kdy nám pojišťovna přispěla na 4D ultrazvukové vyšetření, ze kterého nám zůstala nádherná památka - video s naším Tobiáškem (tehdy ve 24. týdnu těhotenství).

Pro děti

    Program pro děti je určen dětem od narození až do 18 let. Možností, jak využít příspěvek z tohoto programu, je velké množství, například příspěvek na monitor dechu, plavecké kurzy (i jiné pohybové aktivity) či na nácvik dentální hygieny u dentálního hygienisty, atd. I tento program je pak možné kombinovat a získat tak od pojišťovny ještě vyšší příspěvek – k výše uvedenému mohou rodiče pro své děti čerpat třeba ještě příspěvek do výše 500 Kč na očkování nehrazené ze zdravotního pojištění.

S pojišťovnou do Tater

Montessori princip by se dal přirovnat k čínskému přísloví: Dej člověku rybu - nasytíš ho na jeden den; nauč ho chytat ryby - nasytíš jej na celý život. Na první pohled se děti, které navštěvují tento druh školek a škol, zdají být neukázněné a nevychované. Ale zdání klame. Je to jedna velká škola hrou, kde se nepíší písemky a rozhodně zde nenajdete plyšové medvídky a panenky Barbie.

Žena s velkým Ž

Na začátku stála žena. Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v malém italském městečku. Díky podpoře své vzdělané, politicky angažované a liberální matky se i Maria dala na studia medicíny. Po jejich úspěšném absolvování pracovala na psychiatrické klinice, kde se starala hlavně o duševně postižené děti. Právě zde začala studovat antropologii, pedagogiku a experimentální psychologii.

Tato aktivní činnost jí pomohla proniknout do problematiky postižených dětí, poznat jejich potřebu hry, což ji přivedlo k myšlence, že i duševně postižené děti jsou vychovatelné. Zaznamenala úspěchy v posilování vývoje takových dětí až do té míry, že některé dosáhly srovnatelných výsledků při státních zkouškách, jako děti z běžných škol.

A tak v roce 1907 založila Dům dětí (Casa dei Bambini), kde vedla a vzdělávala děti podle svých principů. S prvními úspěchy se přidávali další školy, které přešly na její styl výuky a Maria dokonce o své metodě přednášela na vysokých školách.

„Já s malou chodím do Montessori školičky od 2 let (ale je možné ji navštěvovat i dříve). Do 3 let je to takový kroužek na 2 hodiny a jsem tam celou dobu s ní. Hračky tam jsou jenom výukové, edukační. Žádné panenky, autíčka nebo tanečky s učitelkami tam nenajdete,“  píše Kalo v diskuzním fóru Montessori školka: máte zkušenosti?

Největší odborné veletrhy potřeb pro děti a mládež hledají svoji Ambasadorku u nás na Koníku. Pokud se zajímáte o ověřené informace, nabídky zajímavých akcí,slev a o ty nejlepší produkty pod jednou střechou, veletrhy For Kids, For Babies a For Toys jsou tím pravým místem pro získání poznatků, speciálních nabídek, ale i pro zábavu a odpočinek celé rodiny.

Již 14 let se pravidelně vrací, a to stále ve větším měrítku, aby zájemcům usnadnily život v rolích rodičů.

Jaká by měla být Ambasadorka veletrhů For Kids, For Babies a For Toys?

Mladá maminka s dětmi ve věku žáků prvího stupně základní školy, nebo maminka s malým dítětem / dětmi, která je znalá v této oblasti, má přehled o nabídce produktů pro děti a neustále si rozšiřuje vlastní obzory. Maminka by měla být aktivní, rozumná, komunikativní a povahou klidná, která ráda pracuje v týmu lidí,  je samostatná a časově flexibilní. Svým kamarádkám a jiným maminkám na Koníku ráda poradí a doporučí to, co považuje za nejlepší.

Měla by umět psát články a příspěvky, měla by mít zájem o fotogafování a jednoduchou práci s aplikacemi na úpravu fotografií, taková online maminka, která sleduje trendy v oblasti péče a výchovy dětí.

Pokud jsi se našla v našem popisu ideální kandidátky, tak tě určitě také zajímá, co práce Ambasadorky přináší:

Bolesti zad, neboli odborně vertebrogenní bolesti, jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v ČR. Pro zdravý vývoj pohybového aparátu včetně držení těla je přitom klíčový dobrý start. Co můžeme jako rodiče pro naše děti udělat? O tom bude dnešní článek.

Miminko v prvním roce života prochází bouřlivým obdobím rozvoje. Často se mluví o motorickém vývoji – to znamená, že dítě si osvojuje dovednosti týkající se pohybu. Ty jsou částečně vrozené – jako motorické vzory, částečně jsou ovlivněné okolním prostředím. Pokud motorický vývoj proběhne dobře, má dítě dobrý základ do budoucího života. V opačném případě dochází k zafixování chybných pohybových stereotypů.

Takové chybné stereotypy nadměrně zatěžují pohybový aparát, který musí vyvíjet zvýšené úsilí při jejich kompenzaci. Jednotlivé chyby ve vývoji se mohou řetězit, negativně ovlivňovat růst a při překročení kritické hranice působit různé bolestivé poruchy – bolesti kloubů a zad, bolesti hlavy, blokády páteře a žeber, vadné držení těla. Dlouhodobým přetěžováním vznikají degenerativní onemocnění pohybového aparátu – např. artrózy, záněty šlach, tenisové lokte, syndromy karpálních tunelů, výhřezy meziobratlových plotének aj.

Prevence poruch motorického vývoje

To, zda motorický vývoj probíhá tak, jak má, by měl kontrolovat pediatr v rámci preventivních prohlídek. Pokud je zjištěna odchylka, měli by být rodiče odeslání na oddělení dětské rehabilitace, kde budou potíže řešeny dále. Jako rodiče máte však v rukou především prevenci. Níže uvádím pár zásad, které by měly být samozřejmostí pro všechny, kteří pečují o malé děti:

• Dítěti nepomáháme a vývoj neurychlujeme – všechny dovednosti musí získat samo svojí aktivitou. Pouze tak budou zapojeny ty správné svalové souhry. Dítě tedy nikdy neposazujeme, nepostavujeme, nechodíme s dítětem, pokud to nejprve nezvládne samo.
• Umožníme volný pohyb na pevné podložce (pěnové puzzle apod., gauč nebo postel nejsou vhodné) – od narození dáváme miminko v bdělém stavu několikrát denně na bříško. Později dbáme, aby mělo dostatek prostoru a času pro nácvik otáčení, plazení, lezení. Ohrádkám se snažíme vyhýbat. Necháváme dítě pohybovat se nahé.
• S miminkem se naučíme správně manipulovat – nejčastěji se používá poloha klubíčka či tygříka. Vyhýbáme se svislé poloze. 
• V žádném případě nepoužíváme chodítka či skákadla. 
• Stejně tak omezujeme čas, který dítě tráví v autosedačkách, lehátkách a houpátkách
• Pokud chceme dítě nosit, vybíráme nosítka, která podporují ergonomickou polohu dítěte (kdy látka sahá od kolínka ke kolínku, nožičky jsou do tvaru písmene M a zádíčka jsou zakulacena do C) nebo vážeme do šátku.
• Jestliže navštěvujeme lekce kojeneckého cvičení či plavání, dobře si ověřujeme erudici instruktora. Pokud jsou některé cviky v rozporu se zásadami správné manipulace s dítětem, neděláme je.
• U lezoucích a chodících dětí je dobré poskytnout jim dostatečnou rozmanitost prostředí, v kterém se pohybují. Různé překážky, nerovnosti povrchu, slalomy apod. budou pro ně další výzvou, která jim pomůže v pohybovém rozvoji.
• V případě, že máme doma již jistého chodce, nezanedbáme výběr obuvi. Osobně se kloním k obuvi typu barefoot (u zdravých dětí). Botičky nasazujeme až tehdy, když dítě samo chodí v prostoru a leze méně. V naší wiky naleznete pěkný článek o výběru dětských botiček.

Všem přeji krásný den, můj poslední článek byl o mém předčasném porodu a tak jsem se rozhodla vám napsat další o tom, jak to šlo dál když nás pustili domů po měsíci.

Od 9.1. 2018 do 7.2.2018 jsme s Danielku byli v porodnici, ty dny byli pro mě delší a delší a čas vůbec neutikal kord když zakázali návštěvy kvůli chřipkové epidemii.

Asi cca čtrnáct dní jsem na pokoji měla romskou sousedku, která měla holčičku jmenovala se Michalka též předčasně narozená jen o měsíc měla 1,80kg a 43cm, ale přišla mi menší než Danielka.

A díky zákazu návštěv jsme se spolu začali bavit víc a víc, jelikož nebylo co dělat. Jídlo stálo za houby, sestry nebyli zrovna dvakrát příjemné prostě nuda nuda nuda.

Když mě s Danielkou pustili domů byla jsem nejšťastnější, ale bylo mi líto sousedky, jelikož měla jít domů stejně jako já,ale její holčička začala hubnout. Byla jsem doma a přítel byl nadšený z toho, že je Danielka v postýlce a že ji uvidí každý den a ne jen na hodinku. Ten den zkusím prebalit, šlo mu to dobře.

Druhý den jsme museli vyřizovat to co jsem nestihla a to rodný list, kartu pojištěnce. Na matrice nám řekli že 22.2. máme jít na vítání občánků, byla jsem zvědavá jak to bude probíhat, protože jsem na žádném nebyla, viděla jsem to jen v televizi. 

Přišla chvíle, na kterou jste se pravděpodobně těšila celé těhotenství a hlavně po celou dobu, kterou jste trávila s miminkem v porodnici. Konečně jste doma. Máte čas na to, začít se sžívat s novou situací. I v těchto prvních dnech doma je potřeba zařídit některé záležitosti. Jednou z nich je i první prohlídka miminka jeho ošetřujícím lékařem - pediatrem.

Kdy je vhodný čas na to vybrat pediatra?

Lékaře pro své miminko by si měla nastávající maminka zařídit již v těhotenství. Dnes už neexistuje pojem "obvodní lékař", to znamená, že si můžete vybrat jakéhokoliv lékaře si přejete a nemusíte tedy navštěvovat toho, kterého máte nejblíže. Pediatra je dobré vybírat pečlivě. Zajímejte se o reference od ostatních rodičů, googlujte a naplno využijte svou možnost výběru. I mezi pediatry jsou totiž velké rozdíly - někteří to s dětmi umí mnohem lépe než jiní, nepředepisují  hned antibiotika nebo třeba jsou přístupní s odložením očkování.

Volbu pediatra si pochvaluje i uživatelka akankeo: "Naše dětská je třeba rozumnější, ATB nedá, dokud neudělá CRP, očkuje, ale domluvit se s ní dá, nezdravé děti mi nikdy neočkovala a vždy vysvětlí, kdy mám dítě udržet v klidu. U každého očkování je to jinak, některé vakcíny potřebují, aby dítě mělo klidový režim ještě před, jiné třeba až týden - 10 dní po. A ordinační hodiny má rozdělené pro nemocné a pro zdravé, aby se nepotkávali, ale to má pro tebe význam tak maximálně u prvorozeného, pak už je to jedno."

Když už jste dospěly k rozhodnutí, jakého pediatra si pro svůj malý poklad přejete, je potřeba ho navštívit a domluvit se s ním o převzetí dítěte do péče. U těch nejžádanějších lékařů je vhodné tuto návštěvu zbytečně neoddalovat, protože se volná místa pro daný rok mohou rychle zaplnit a na vás už se tak nemusí dostat.

Tato slova potvrzuje i maminka ireniq: "Pediatři mívají kvóty, kolik nových dětí každý měsíc přijmou, takže jakmile si vybereš, neváhej prckovi rezervovat místo, zvlášť pokud to bude někdo žádanější."

Miminko se právě narodilo a čeká ho možná nejtěžší rok jeho života. Za 12 měsíců se z ležícího ukřičeného uzlíčku stane dítě, které toho najednou umí už hodně. Některé děti na konci tohoto období už dokonce samy chodí. Nepředbíhejme však - než dojde k samostatné chůzi, čeká každé miminko velká spousta milníků, kterými musí projít. 

Postupně. A jaké mezníky to jsou? První otočení na bok, první přetočení na bříško, první vědomé přetočení na záda, první sed, první klek, první stoj, první krok... Těch "poprvé" vás čeká opravdu hodně. 

Každé dítě je jiné. Dejte tedy dítěti čas na to, aby si na všechno přišlo vlastním tempem a samo. Ano, klidně ho motivujte, ale nešilte, pokud vše nejde tak rychle, jak si představujete. Spousta rodičů získává mylný dojem, že vývoj dítěte je soutěž a závod. 

Zatímco sousedovic Mařenka se na bříško začala otáčet ve 4 měsících, vaše Pavlínka bude mít příští týden už 6 měsíců a přetočení se jí nepovedlo ještě ani jednou. No a co? Klid, naučí se to také a Mařenku dožene. A klidně ji může ještě i předehnat.

Miminka si prostě jedou podle svého tempa a nějaké tabulky je nezajímají. Pokud máte jakékoliv obavy ohledně tělesného a motorického vývoje vašich dětí, konzultujte tuto situaci s vaším pediatrem, který má zajisté spoustu zkušeností a dovede vám tak popravdě říci, zda opravdu máte důvod k obavám.

Proč je otočení na bříško pro miminko tak důležité?

Je to tu, 9 měsíců uteklo jako voda, porod máte zdárně za sebou a nyní sedíte v porodnici na pokoji a čekáte na propuštění domů. Jako každá maminka jste určitě šťastná. Kromě pocitů štěstí, radosti a lásky se ve vás ale také zmítá strach. Jaké to bude doma? Zvládnu to? Budu se umět o miminko postarat? Nezmění se můj vztah s partnerem?

Nebojte, všechny tyhle pocity a obavy jsou naprosto normální. Ve větší či menší míře je prožívá každá maminka. Takto zodpovědné postavení by zamávalo s každým, natož se ženou v šestinedělí, která má lehce poplašené hormony. Uklidněte se, pořádně se nadechněte a věřte, že to zvládly tisíce žen před vámi a vy to zvládnete také. I když to třeba bude zprvu těžké. Neděste se zbytečně dopředu a pojďte si přečíst pár slov o tom, na co se máte připravit.

Po příchodu domů

Pokud ještě nemáte připraveno vše pro miminko, je načase se na to vrhnout. Miminko toho zpočátku opravdu moc nepotřebuje, stačí mu místo, kde bude spinkat, místo, kde ho budete přebalovat a pak také místo, kde ho budete koupat. A hlavně místo, kde ho budete milovat - a to je to nejdůležitější a nepotřebujete k tomu vlastně vůbec nic speciálního - jen svou náruč a otevřené srdce.

První měsíc života miminka

Pro miminko je narození se na svět obrovskou změnou, je to vlastně ta největší změna, kterou člověk za svůj život zažije. Z poklidného a bezpečného prostředí, kde mělo děťátko všechno, co ke svému životu a pohodlí potřebovalo, je najednou vrženo do světa, který nezná. Je vystaveno novým vjemům, vlivům a potřebuje mít u sebe stále svoji maminku. To je totiž jeho jediná jistota, která mu zůstala.

Je to tu. V ruce držíte těhotenský test, na kterém jasně září dvě čárky.  Jste těhotná. Pro některé nastávající maminky je to šok, pro jiné zase splněné přání. Jedno je však jisté - všechny těhotné ženy čeká období velkých změn a nových skutečností.

Jako těhotná nyní začnete poměrně často navštěvovat svého gynekologa, který vás bude sledovat v rámci těhotenské poradny. Ptáte se, jak bude vše probíhat, jaká vyšetření vás čekají? V klidu se posaďte a přečtěte si, co vás čeká a nemine.

Na začátku je třeba podotknout, že přístup každého gynekologa může být lehce jiný. Zatímco některé maminky se dočkají ultrazvuku během každé návštěvy, jiné maminky jej zase zažijí pouze 3krát. Zde jsme shrnuli, jaké prohlídky vás čekají stoprocentně. Ve skutečnosti jich však můžete absolvovat klidně více. Vše už záleží na zvyklostech lékaře,  vašem zdravotním stavu atd.

1. trimestr

Jako první vás čeká vstupní prohlídka, kdy by mělo dojít k potvrzení těhotenství. Zde pozor. Většina lékařů doporučuje objednávat se až na 7. těhotenský týden, kdy by už mělo být vidět tlukoucí srdíčko. Chodit dříve je ve většině případů (pokud nemáte problémy) zbytečné, takže se opravdu vyplatí chvilku vydržet a pak už se jen kochat tím nádherným pohledem na pulzující srdíčko.

Koníkovka andreaandrejka tato slova jen potvrzuje:

Dne 06.03.2018 byly na tiskové konferenci oficiálně představeny plenky Pampers Preemie Protection ve velikosti P3 pro miminka s váhou menší než 800 gramů. Pro jejich oficiální představení byla zvolena citlivá prezentace na ručně háčkovaných medvídcích Kulíšcích, které vyrobily maminky z Nedoklubka.

Tisková konference probíhala v prostorách Gynekologicko - porodnické kliniky "U Apolináře", kde se nachází i jedno z neonatologických center v České republice. Témata tiskové konference byla "Vzrůstající počet předčasně narozených dětí a špičkové výsledky české neonatologie" a "Představení plenek pro předčasně narozená miminka Pampers Preemie Protection".

Jedním z hostů tiskové konference byla i výkonná ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková. Právě ona přišla s myšlenkou dostat do tuzemských porodnic tyto nejmenší plenky, které byly do této doby k dostání pouze ve Spojených státech. Kontaktovala tedy společnost Pampers, která její myšlenku podpořila. Díky Pampers a Nedoklubku budou mít tedy i ta nejmenší a nejzranitelnější miminka dobře padnoucí a savou plenku už od prvního dne narození. Celý tento projekt financuje Pampers. Plenky jsou a budou neonatologickým centrům v rámci celé České republiky poskytovány zdarma. Z tohoto důvodu ani není možné tyto plenky koupit, jsou vyráběny vyloženě jen pro farmaceutické účely.

Pražská porodnice "U Apolináře" byla vůbec první porodnicí, kde se plenky Pampers Preemie Protection začaly používat. Jedna ze zdravotních sestřiček z jednotky intenzivní a resuscitační péče řekla, že po možnosti vyzkoušet tyto nejmenší plenky je to neuvěřitelný rozdíl. I manipulace je mnohem snazší. Do této doby v případě těch nejmenších miminek museli z normálních plenek stříhat čtverečky, které pod miminka dávali. Případně se plenky musely několikrát ohrnovat a stejně byly velké a pro miminka nekomfortní.

V rámci tiskové konference proběhla rovněž vernisáž výstavy Miminka do dlaně 2018, kterou pro tuto příležitost exkluzivně připravila fotografka Lucie Robinson.

Speciálním hostem byla Jitka Boho, zpěvačka a Česká Miss roku 2010.

Doby, kdy musela být žena u porodu sama, už  naštěstí dávno minuly. Většina žen tak využívá možnosti mít s sebou u porodu jako podporu a oporu blízkého člověka. V některých porodnicích je dokonce možné mít u porodu těchto osob více, jinde je to zase striktně omezeno pouze na jednu osobu.

Pokud o tuto možnost stojíte, nezapomeňte si dopředu zjistit, jak to je ve vaší porodnici, abyste pak nebyli vy i váš doprovod nepříjemně překvapeni. A koho si můžete k porodu vzít? Odpověď je jednoduchá. Může to být v podstatě kdokoliv - záleží jen na vás - nicméně by to měl být člověk, který vás u porodu podrží a pomůže vám. Nezapomínejte také na to, že porod rozhodně není procházka růžovou zahradou a svůj doprovod tak vybírejte opravdu pečlivě.

K vaginálnímu porodu je možné v České republice přizvat doprovod ve všech porodnicích, u sekcí tuto možnost bohužel nabízí jen některé porodnice. Ale i takové se už naštěstí najdou. 

A koho si rodičky berou k porodu nejčastěji? No přece partnery, kamarádky, maminky, sestry, duly či porodní asistentky. Výjimkou není ani fotograf, který celý proces citlivě zdokumentuje. My si teď společně projdeme jednotlivé kategorie a také se podíváme na konkrétní zkušenosti našich koníkovek.

Partner u porodu

Zaručeně nejčastější osobou, která doprovází budoucí maminky k porodu, je partner. Maminka katy28 vyjádřila naprosto přesně, proč by muž u porodu rozhodně neměl chybět: "U plození jsme byli oba, oba jsme byli i u zrodu! ". 

Snažíte se o miminko více než rok a stále se vám nedaří otěhotnět? Absolvovali jste jako pár spoustu vyšetření a stále nevíte, co za tím vězí? V takovém případě se může jednat o takzvanou funkční sterilitu. Co to je, jakým způsobem se dá léčit a kdo vlastně byla Ludmila Mojžíšová, vám vysvětlí dnešní článek.

Neplodnost (mužskou i ženskou) můžeme rozlišovat podle její příčiny. Ta může být organického rázu – tu prokážou lékařská vyšetření (např. hormonální poruchy, neprůchodnost vejcovodů, imunologické problémy, nízká kvalita ejakulátu apod.). Pokud lékaři nenajdou žádný důvod, proč se otěhotnění nedaří, hovoříme o takzvané funkční sterilitě. Její příčinou jsou poruchy pohybového aparátu a také vlivy psychické.

Jak souvisí držení těla s neplodností?

Ptáte se, jak může pohybový aparát (kam patří svaly, šlachy, vazy, povázky a klouby), ovlivňovat početí dítěte? V lidském těle je vše propojeno. Pokud se na některém místě vyskytne porucha, často dochází k takzvanému řetězení funkčních poruch - to znamená, že první porucha způsobuje další na jiném místě a ta zase další a další. Tělo se vychyluje z harmonie, která je základem zdraví. Proto může souviset například bolest hlavy s plochýma nohama nebo třeba bolestivá ramena se špatnou funkcí břišních svalů. A nejen to. Tyto poruchy se mohou přenášet i na naše vnitřní orgány. Odborně se tomu říká vertebro-viscerální vztahy.

Příčinou může být špatné držení těla a pohybové návyky. To je poměrně časté. V takových případech tělo používá k pohybu a držení těla svaly jinak, než jak by mělo. Někdy to ani nemusíte zpozorovat, dokud vás odborník neupozorní. Jindy se takové špatné návyky projevují různými "běžnými bolístkami" - bolesti zad, nohou, hlavy nebo kloubů. Někdy na samém počátku stojí nenápadný úraz (typicky pád na kostrč).

Nerovnováha v pohybovém systému se tedy v případě funkční neplodnosti přenáší i na naše reprodukční orgány (vaječníky, vejcovody, děloha). Může docházet k narušení pohyblivosti vejcovodů (nebo i chámovodů, protože funkční neplodnost se týká i mužů) a poruchám prokrvení tkání. V takovém terénu pak může být početí nebo donošení dítěte problém.