Tak zítra to vypukne, obě mláďata nastoupí do školky a já do práce. Přestože jsem během rodičovské do práce částečně jezdila a minulý týden už jsem v práci byla, od zítra to začne naostro. A já cítím nějakou lehkou nostalgii a nutnost opět se s tím vnitřně popasovat. Některé vás nástup na mateřskou teprve čeká a já po šesti letech předávám svou divou zvěř do spárů školních ústavů, abych si do jiného školního ústavu stoupla za katedru a ovlivňovala zase děti ostatních, divné ne?

Předem se přiznávám, nikdy jsem netoužila strávit spoustu let doma s dětmi, stále jsem unikala k nějakým pracovnám projektům, ale vzhledem k omezenému hlídání to byl vždy třeba jeden den  v týdnu. Přemýšlím, co bych udělala jinak. Asi nic, pořád bych to byla já a dělala stejné chyby, ale pár postřehů, které asi platí i mimo mateřskou, jsem v hlavě vysublimovala.

Co mi mateřská vzala?

• Spánek-a to definitivně, mé děti poprvé spí celou noc a do 8 do rána tyhle prázdniny, po 6 letech vstávání, nespaní, nošení, pití, krmení, pochodování, bdění…Je trochu nefér, že začíná školka a práce…
• Některé přátele-ani jim to nemám za zlé, jiné zájmy někdy mohou lidi rozdělit, ale věřím, že časem třeba cestu k sobě najdeme, pokud ne, nebyli to praví přátelé
• Soukromí-upřímně, na wc se zamykám, proto nemůžu říct, že ani na záchod nejdu sama. Jdu, ale s nějakou tou zvukovou kulisou nebo dotěrnými otázkami, ono i nákup 10 housek o samotě je pak skvělý zážitek hodný zápisu do deníku
• Důstojnost-někdy je třeba slevit ze svých zásad morálních i hygienických, abychom přežily, důležité je se tím příliš nechlubit a hlavně nemít výčitky
• Volný čas-vůbec nevim, co jsem dělala s volným časem v době, kdy jsem neměla děti. Zřejmě jsem jím marnotratně mrhala a vůbec si ho nevážila

Co mi mateřská dala?

• Sílu-věřit, že bude líp, že to zvládnu, že to děti zvládnou, že pro děti dokážu nemožné, sílu překonávat překážky, odpouštět…
• Instinkt-nějaký vnitřní hlas, který mě občas zastavil, občas motivoval, občas vyhecoval…
• Trpělivost-se svými dětmi jsem absolvovala vysokou školu trpělivosti, jsem promovaný a jmenovaný profesor trpělivosti, když mě v práci provokuje 30 puberťáků, jen se pousměji a vysvětlím jim, jak se věci mají…
• Naději-naučila mě doufat, i když už nebylo skoro v co
• Lásku – hory, moře, kopy lásky, kterou nenahradí vůbec nic, upatlané ruce kolem krku, ukoptěný nos zabořený v mých vlasech a dětské vyznání „Mám tě láda…miluju tě…úplně nejvíc“ , úplně to fyzicky bolí u srdce, jak moc ten cit vnímám

Občas se snažím zapojit do testování na koníku, ale nikdy se na mě neusmálo štěstí.

A budou výrobky do kuchyně, to by stálo za to zkusit štěstí. Píši komentář a doufám. Ve stanoveném termínu mi dorazí tři srdíčka, s tím, že vybrané uživatelky byly osloveny zprávou. Hm tak nic. Asi o den později mám zprávu, že jsme byla vybrána - ty jo sláva. Zrovna jsme měla den bllbec, tak toto mě opravdu potěšilo. Rychle na sebe posílám kontakty a netrpělivě vyhlížím pošťáka či kurýra. Přeji si nejvíce formičky na pudink, manžel vaflovač.

A den D. Kurýr přijíždí, běžíme s dětma pro balíček. Dorazila nám pečící forma na taštkičky, spirálka na zeleninu, sada tvořítek na zeleninu a ovoce. 

Hned na záčátek bych vytkla, že vše dorazilo bez návodů, u formy bych čekala i třeba  recepty. Nevím, zda můžu dát do myčky, zda je nutné formu potírat olejem, či jinak před pečením ošetřit. Já potírám kapkou olejem a osvědčilo se mi.

Pečící forma na taštičky

Byla jsme na ní zvědavá, a musím říct, že jsme z ní opravdu nadšená. Krásně se s ní pracovalo, používala jsme listové těsto a zkoušely jsme jak na sladko tak na slano. Jediné co, tak radýlko by mohlo být malinko ostřejší, musela jsme víckrát přejet, ale to byl celkem detail.

„To je otázka, na kterou hledám odpověď, už několik let. Asi je v tom naše obrovské zbožné přání věřit, že zrovna naše dítě ústavní péče nijak nepoznamenala, a že zrovna ono bylo tak odolné, že z ní vyšlo bez šrámů na duši.“

Poslední dobou mě stále více fascinuje jeden fenomén, který je typický pouze a jen pro nás osvojitele. Pěstouni to mají jinak.

O čem mluvím? O našich dětech.

Naše děti jsou úžasné, milované, vymodlené, dlouho očekávané a také tak moc zraněné raným traumatem odmítnutí a následnou ústavní péčí. Každé z dětí, které tímto prošlo, tyto události nějak, více či méně, zranily na duši. Tak to prostě je.

Nevadí, že si to naše děti nepamatují. Jako by události, které si jejich mysl neuchovala, neexistovaly. Naopak, a ještě hůř. To co si nepamatují, nemůžou a neumí zpracovat a přece to velmi výrazně ovlivňuje jejich následný život.

Nevadí, že toto zranění není na našich dětech na první pohled, a možná ani na ten druhý, vidět.

Pro ty, kdo mou „historii“ moc neznají, bych úvodem ráda krátce řekla, co stálo před tím 🙂. O dítě jsme se snažili asi rok a něco, ale v podstatě byl ten čas delší, protože jsme pár let předtím čekali, až se mi spraví základní onemocnění Myasthenia Gravis (nadměrná svalová unavitelnost), abych byla schopna vůbec otěhotnět, porodit a pečovat o dítě, takže pro mě byl ten čas de facto delší. Bohužel hned po vysazení HA se zjistilo, že mám větší problémy s cyklem a k základní diagnóze se přidalo i PCOS. To jsme zkoušeli léčit laparoskopií, stimulací s Clostilbegytem a IUI, nakonec jsem otěhotněla přirozeně měsíc před IVF. Už jsme měli na IVF našetřeno a podepsané papíry, když jsem objevila ony dvě čárky.

Těhotenství nebylo dvakrát nejsnadnější (ale to je asi na další povídání), ve zkratce řečeno, mě 5 měsíců trápily nevolnosti a od 30.tt byl malý otočený koncem pánevním, tak jsme šli na manuální obrat ve 36.tt, abych mohla rodit přirozeně. Dá se říct, že přirozený porod jsem si musela vybojovat, jednak tím obratem, za druhé i nepodporou okolí, hlavně neuroložky, která, byť jsem byla v remisi a měla problémy jen s očima a ne s ostatními svaly, mě hodně tlačila do císařského řezu, protože je to pro ně i pro mě jednodušší. Já jsem ale vždycky chtěla zažít, jaké to je porodit dítě, nechat mu prostor, aby si vybralo den, který chce, abych si ho mohla hned po porodu dlouho pomazlit, což u císařského řezu v naší republice většinou nejde. Nebylo to, že bych si chtěla přirozený porod vydupat, prostě jsem věděla, že ho zvládnu, ale nepodpora okolí byla dost těžká.

Z příprav na přirozený porod jsem toho ale moc nestihla, do obratu jsem pořád v depresích seděla doma a čekala, že mě ten císař stejně nemine, takže s bylinkami jsem začala až po něm. Čili jsem 14 dní brala maliník a lněné semínko, datle od 30.tt a s aniballem jsem stihla cvičit jen týden, ani to ne 😀 Ale v rodině máme dost rychlé porody, což se nakonec i potvrdilo, i když jsem rodila v zadní poloze, která je delší a složitější, to nakonec netrvalo tak dlouho.

Termín jsem měla 6.9., ale tak nějak vnitřně jsem delší dobu cítila, že se nenarodí v září. 17.8. měl narozeniny můj již zesnulý děda a jak se to datum blížilo, měla jsem pocit, že to bude okolo toho data. Už 14 dní předtím mi odešla hlenová zátka a poslíčky jsem měla čím dál častěji. Začal ve mně vítězit onen hnízdící instinkt, takže jsem nejen vycídila celý byt, ale usměrnila i pár lidí, kteří mě už dlouho štvali. Nechtěla jsem ale, aby se narodil právě toho 17.8., on děda nebyl zrovna charakter a vím, že by si to v rodině s ním všichni spojovali. Naštěstí to stihnul o celých 40 minut 😀

Bylo 16.8.  půl jedné, seděla jsem na gymnastickém míči u počítače, když jsem vstala, najednou ze mě vylítlo ohromné množství vody. „Aha, tak takhle to vypadá, když praskne voda“ řekla jsem si, protože předtím jsem několikrát jela do nemocnice s domnělým odtokem plodové vody (naposledy 2 dny před porodem). Tak jsem tedy zavolala manželovi, že mi praskla voda, ale zatím není kam spěchat, máme 2 hodiny na odjezd do porodnice. Pak jsem vzala mop a vytřela tu spoušť, ale byla to asi zbytečná práce, protože voda tekla už pořád. Manžel přijel, ještě jsme se oba stihli vysprchovat a dochystat věci, vše probíhalo v klidu bez nervozity. V autě (asi hodinu poté) pak začaly první kontrakce.

V porodnici jsme zažili několik veselých chvil. Ta první byla hned u vstupu na porodní sály, kde jsem zazvonila, sestra se zeptala na jméno a co že to chceme. „Mě praskla voda“ „Aha, a jste doma nebo kde?“ „V mínus jedničce“ (myslela jsem patro) a pak sestra zavěsila. Je fakt, že nemocnice byla v rekonstrukci a byl tam velký chaos, ale vážně jsem uvažovala, jestli teda fakt budu rodit na chodbě. Tak jsem zazvonila ještě jednou a to už mě konečně pustili 🙂. Díky rekonstrukci byly porodní sály jen tři, místo pěti, takže první hodinku jsem si prodýchávala na chodbě, ale zatím kontrakce nebyly moc pravidelné. Vyšetřili mě hned na začátku, nález 2 cm, vak blan částečně zůstal. Za tu hodinku nález nepostoupil, ale to je pochopitelné, když jsem „rodila“ na chodbě a nebyla v klidu.

To, že se nekoukám na televizi, mě začíná seriózně diskvalifikovat v sociálním životě. Je ze mě definitivní outsider. Nejen že neznám hlavní postavy z Růžovky ani z Ulice,že vlastně ani netuším, kolikatisící díl momentálně probíhá a kdo koho zabil nebo přefiknul. Nemůžu diskutovat o tom, kdo je v jiném stavu a s kým. Zkrátka témata ke konverzaci s okolním světem se značně úží a nezbývá než probírat bolavé klouby. Jakmile se řeč stočí na cokoliv spojeného s televizí, mohu jen účastně přikyvovat a doufat, že se mě nikdo přímo nezeptá: „Vidělas ten poslední díl?“ To je pak docela blbý přiznat, že ne, když jste doteď přikyvovali jako o život.

Nedávno jsme byli s Pažoutem bez dětí a když nejsou ti malí svěřenci pekla doma, je to hrozná nuda. Nejenže se televize ani jednou nezapne, neprobíhají bouřlivé nepokoje ohledně toho, zda poběží nejdřív Locika nebo Balerína, kteréžto často vyústí až k létání náklaďáčků a hasičů.

Tak jsme se rozhodli jít takhle jednou večer v rámci sociálního začleňování navštívit Pažoutovy rodiče, abychom zažili trochu toho televizního vzrůša. Když to doma nemáme.

Nadšené očekávání kvalitní zábavy v podání televize Šlágr, kterou obvykle u tchyně chtě nechtě zhlédneme, je zničeno hned při příchodu k televizní obrazovce.Tchyně obvykle velmi prožívá všechny zážitky, které se tam probírají mezi Moravankou a Duem Yamaha, a pak nám o nich vypráví. Kdo s kým, za kolik a tak. Má perfektně zmáknutou tu sociální strukturu, kdo je čí otec, syn, děda, bývalý manžel, současný milenec a budoucí manžel atd. A když už se chcete ptát, jaké protiprdící slipy vám teleshopping doporučí, zjistíte, že Šlágr je dnes nahrazen televizí Barrandov.

Ale není třeba zoufat. Teď už dobře vím, že televize Barrandov je zárukou ještě kvalitnější zábavy než protiprdicí slipy a dva roboty na čištění porcelánových slonů za cenu jednoho.

Nejdřív jsem se ve zprávách dozvěděla k životu nepostradatelné informace o tom, jak funguje akupunktura pro pejsky a její nepostradatelný význam promoderní generaci pejsků, potažmo celou společnost. Své o tom ví i yorkšír Punťomil, který si takto vyléčil nechuť k psím granulím. Granule mu nedělaly dobře. Ale akupunktura ho vyléčila. Nyní mu šťastní páníčkové servírují jen lanýže a on je nejšťastnějším yorkšírem v republice. Páníčkové teď sice žijí pod mostem a přechodně na stanici veterinární akupunktury, ale nikdy nebyli šťastnější.

Chodíte s dětmi do lesa? Kromě čerstvého vzduchu, klidu a záplavy zeleně možná v těchto dnech narazíte i na houby. Dětem spíše imponují barevné hlavičky muchomůrek a holubinek, vaše srdce spíš zaplesá nad hříbkem nebo bedlou. Cestou domů pak v duchu plánujete, jak si pochutnáte na smaženici nebo houbové omáčce.  Věděli jste ale, že pro děti mohou být houby nebezpečné? 

Proč ano

Houby obsahují kolem 90 % vody ( zatímco např. tučné vepřové kolem 50 %) , vlákninu a řadu minerálních látek jako např. draslík, vápník, hořčík, ve stopách železo, měď, fosfor, fluor, kobalt, titan a další. Mají zanedbatelnou energetickou hodnotu, což z nich dělá potravinu vhodnou i do redukčních diet. A co teprve ta vůně!

Proč ne

Bohužel kromě všech výhod ve stravě mají houby  mají velkou schopnost vyvolávat alergie. Jejich součástí je chitin. Opakovaně bylo prokázáno, že polysacharidy vyskytující se v živém organismu v buňkách vázané na bílkoviny nemají příliš dobré vlastnosti (především v horší stravitelnosti). Při následném trávení v žaludku se mohou uvolňovat látky, které se chovají jako alergen. Proto buďte se zařazováním hub do jídelníčku dětí opatrní.

Po černobylské katastrofě v roce 1986 je dosti diskutován obsah tzv. těžkých kovů, protože houby je vstřbávavají z půdy a koncentrují je v sobě. Kromě jedovaté rtuti a olova v nich najdete vyšší hladiny kadmia. Bez významu také není fakt, že si rády ukládají kovový prvek radicesium. To bývá ve zvýšených koncentracích nacházeno zejména u hřibovitých hub, skupiny bedel, ale i osaměle rostoucích žampionů. Proto je nesbírejte poblíž hodně frekventovaných komunikací.

Dostala jsem možnost testovat pomocníky do kuchyně od Magnet3Pagen. Moc děkuji, opravdu jsem si to užila. Vyzkoušela jsem nové věci a kluci (všichni tři) byli rádi, že jim na talíři přistály nové dobroty. A že výzvy nebyly vždy jednoduché 🙂

Forma na vafle „SRDCE“

Ač máme doma vaflovač (kombinovaný s toustovačem), nikdy jsem se nedokopala k výrobě této belgické pochoutky. Takže jsem se s chutí pustila do testování.

Zkusila jsem sladkou i slanou variantu a obě se povedly na jedničku. Uspořádala jsem závod mezi formou, vaflovačem a lívanečníkem. Nejrychleji těsto upekl lívanečník (pánev), ale to přeci nejsou vafle. Druhý se umístil vaflovač – ale bylo z toho dost nepořádku a nějak to čoudilo. Ve formě se upekla krásná vaflová srdíčka a bez nepořádku. Což je super, protože na nepořádek mám doma jiné dva experty.

Klady:

• Krásně se v ní peče (pěkný tvar).
• Nemusela jsem používat žádný tuk na vymazávaní (ani sprej), nic se nepřichytilo a hotové vafle šly bezchybně vyklopit.
• Formu jsem jen opláchla a nechala vyschnout. Dala by se určitě šoupnout do myčky (ale nikde nebylo uvedeno).

Krásný den, maminky,

opět máme pro vás příležitost, která je nejen zajímavá, ale i lákavá, protože hledáme další Ambasadorku do našeho týmu. Hledáme Ambasadorku pro německou značku kočárků, autosedaček a dětských cyklosedaček BRITAX RÖMER.

Společnosti Britax a Römer jsou součástí jedné rodiny od roku 1978. Společnost se snaží být první – je to jejich způsob, jak posouvat limity, abyste mohli žít svůj rodinný život podle svého a užívat si tak to své první - první úsměvy, první krůčky a společné rodinné zážitky.

Kočárky BRITAX RÖMER jsou důkazem toho, že dokonalý design představuje skloubení krásy a funkčnosti. Tato značka dala světu v oblasti vybavení pro děti několik patentovaných technologií, které se později staly uznávaným standardem. Vyvinuli dobře známý bezpečnostní systém ISOFIX pro bezpečné a pohodlné upevnění dětských autosedaček v automobilech.

Jestliže je bezpečí a pohodlí vašeho dítěte na prvním místě a máte zájem o post Ambasadorky, čtěte dál.

Ambasadorka, kterou BRITAX RÖMER hledá, je:

Je vaše miminko neklidné, hůř prospívá nebo ho trápí časté průjmy? Má potíže se spinkáním a trápí ho časté koliky? Zbystřete - může se jednat o alergii na bílkovinu kravského mléka.

Souhrn příznaků

ABKM - alergie na bílkovinu kravského mléka, současný strašák mnoha maminek. O co se vlastně jedná? Imunitní systém dítěte reaguje nepřiměřeným způsobem na jednu z bílkovin kravského mléka, na některý z jejich úseků. Tato alergie se nejčastěji projevuje souběhem hned několika příznaků:

• celkový neklid
• pomalé váhové přírůstky
• nechutenství
• chudokrevnost
• kolika
• průjem
• kopřivka
• kašel
• zácpa, atd.

Diagnóza

S diagnózou vám v každém případě pomůže váš pediatr. Při jakémkoli podezření na ABKM vám bude nasazena tzv. diagnostická eliminační dieta. Pokud plně kojíte, znamená to omezení pro vás. Z vaší stravy musíte odstranit cokoli s obsahem nejen kravského mléka, ale také s obsahem právě kravské bílkoviny, tedy například i hovězí maso. Pravděpodobně to pro vás bude znamenat velkou změnu jídelníčku a také začnete hodně číst - etikety v obchodech. V případě, že již nekojíte a využíváte umělé mléko (případně kombinaci obojího), je nutné přejít na umělé mléko, které je vhodné pro alergiky na tuto bílkovinu. Výsledky eliminace potravin v dietě byste měly zpozorovat v následujících 2 - 3 dnech, u extrémnějších projevů (např. ekzémy) může vymizení příznaků trvat až 2 týdny, je ale třeba vytrvat.

                                                           35. týden těhotenství 

                                                           Co se děje s vámi?   

35. týden těhotenství děloha dosahuje nejvýše z celé gravidity. To způsobuje i značné obtíže dechové (někdy se vám může stát, že se jakoby nemůžete dodechnout, přestože jste v klidu), při chůzi se vzhledem k nedostatku dechu musíte i zastavovat. Nebojte se, je to zcela běžné, v posledním měsíci těhotenství dojde vzhledem k rozvolnění hrdla děložního k mírnému poklesu dělohy. Vzhledem k vysokému stavu dělohy bývá nejsilnější z celého těhotenství i pálení žáhy.

Je nejčastější operací v porodnictví sloužící k vybavení plodu z dělohy. Její frekvence celosvětově trvale stoupá a v roce 2014 v ČR již dosáhla na některých pracovištích 38%. V perinatologických centrech je vyšší z důvodu koncentrace rizikových těhotenství a rizikových porodů).

Důvodů, které vedou k tomuto zákroku je celá řada: zúžení pánve ženy, nepravidelné polohy miminka, krvácení z porodních cest, výhřez pupečníku, vícečetná těhotenství, onemocnění matky, velký plod, stav po císařských řezech, degenerace oční sítnice matky.

Břišní stěna se většinou otvírá příčným řezem na hranici ochlupení - tzv. bikini řez, po zahojení bývá často prakticky neviditelná, děloha se otevírá příčným řezem v dolním děložním segmentu.

                                                            34. týden těhotenství 

                                                            Co se děje s vámi?                                              

34. týden těhotenství činí celkový přírůstek na váze za celé těhotenství kolem 11 kg.

Nejčastějšími problémy pokročilého těhotenství jsou únava, špatný spánek, časté močení, tvrdnutí břicha.

Tento a příští týden je bříško uloženo nejvýše, poté s přípravou na porod sestoupí hlavička dítěte poněkud níže, a tím bříško poklesne. Nyní však děloha dosahuje až k žeberním obloukům, které mohou být od kopání nožiček miminka velmi citlivé a bolavé.

Můžete si všimnout, že vám jsou těsné prstýnky nebo máte otoky na nohách a rukách, což vzniká důsledkem zadržování vody. Někdy na tyto bolesti pomáhají vitaminy skupiny B. Placenta je ve 34. týdnu maximálně zralá, od teď už bude jen stárnout. Až do tohoto týdne se zvyšoval objem krve ve vašem těle, který stoupl o 50 %. Nyní už bude až do konce těhotenství její objem stejný. Placenta je pro plod nejdůležitějším orgánem. Dodává děťátku kyslík a živiny, chrání ho před některými infekcemi a odvádí z těla plodu odpadové látky. Komplikace nastávají, když je placenta uložena v dolní části dělohy nebo se předčasně odlučuje.
Sex v těhotenství: ano či ne? Jestliže je žena zdravá a těhotenství postupuje normálně a bez komplikací, nemusí mít těhotná žena ze sexu obavy. Ani případné děložní stahy při orgasmu u zdravé ženy nevyvolají předčasný porod či nezamezují přísunu kyslíku dítěti. Komplikované či rizikové těhotenství však někdy sex může vylučovat.

                                                            33. týden těhotenství                                                                                                                     Co se děje s vámi?

Počínaje 33. týdnem těhotenství byste měla chodit do těhotenské poradny každé 2-3 týdny (do 36. týdne, liší se dle lékařů a dle průběhu těhotenství). Při každé návštěvě se kontroluje přírůstek hmotnosti, měří se krevní tlak, vyšetřuje se moč, sledují se otoky. Dále většinou následuje vaginální vyšetření s kontrolou stavu porodních cest – děložního čípku). Vaginální vyšetření při každé kontrole však není nutné, pokud nemáte potíže.

Nezapomínejte do svého jídelníčku zařadit hodně vápníku (mléko, jogurty), miminko jej potřebuje ke zpevnění kostí.

Vstupujete do předposledního lunárního měsíce těhotenství. Stále se zvětšující bříško vám způsobuje potíže, máte pocit, že se miminko přetáčí, ale nekope. Miminko reaguje na vaši aktivitu, komunikujte s ním!

Velikost dělohy roste, proto může tlačit na žaludek a podžebří. Trochu se vám uleví, až se dítě otočí hlavičkou dolů. Mohou se zhoršit otoky nohou či se objevit hemoroidy. Poloha na zádech pro vás přestává být příjemná. Zvětšující se bříško způsobuje časté močení či dušnost. Mohou vás překvapit občasné stahy dělohy, pokud nejsou bolestivé a neobjevují se častěji než desetkrát do dne, jedná se o zcela normální jev. V dalším měsíci přiberete asi 1,5 kilogramu.

Proč s děťátkem komunikovat již před narozením? Prenatální komunikace zřejmě nijak zásadně vývoj dítěte neurychlí, ale kladný vliv na něj má určitě. Nese totiž k dítěti zásadní vzkaz: jsi vítáno. A láskyplné přijetí je (nejen) při startu do života velké plus.

                                                           32. týden těhotenství         

                                                            Co se děje s vámi?

32. týden těhotenství činí přírůstek na váze za celé těhotenství průměrně asi 10 kg a v posledních týdnech se začne zpomalovat. V tomto nebo následujících 2 týdnech (tj. 6 - 8 týdnů před termínem porodu) byste měla nastoupit mateřskou dovolenou. Přesné datum určí váš gynekolog.

o, že nemusíte chodit do práce, zcela jistě uvítáte. Koncem těhotenství se žena většinou necítí již moc dobře. Můžete hůře spávat, cítíte se unavená a nepohyblivá. Využijte čas k odpočinku, chystání výbavičky pro miminko či přípravě dětského pokoje. Sejděte se též s kamarádkami, zajděte si ke kadeřníkovi. Je možné, že v následujícím období již na to nebude čas.

Končí osmý měsíc vašeho těhotenství, pomalu vstupujete do měsíce posledního. Většina plodů se otáčí hlavičkou dolů a připravuje se tak k porodu. Tím se může zlepšit vaše dýchání a zmírní se trávicí problémy.

Děloha dosahuje svého maxima, což je asi 12 centimetrů nad pupkem. Přibíráte na váze více, než tomu bylo v jiných týdnech vašeho těhotenství. Mohou se ve velkém objevovat strie.

                                                             31. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

Kromě bolestí zad a pánevního pletence, který se rozvolňuje a připravuje se tak na porod, vás mohou začít v těchto dnech těhotenství trápit i bolesti hrudního koše, především dolních žeberních oblouků. Je to způsobeno kopáním a protahováním miminka, které je již často otočeno hlavičkou dolů, a nožičky směřují vzhůru.

Zesilují též poslíčci neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce dělohy. Mohou být již mírně bolestivé, trvají asi půl minuty, ale na rozdíl od pravých porodních bolestí, bývají nepravidelné a nemají vliv na otvírání porodních cest.

Možná si připadáte, že více zapomínáte či jste roztržitá. Je to zcela přirozené, váš mozek se nyní zabývá jinými podněty než nákupním lístkem. Začínáte se psychicky připravovat na porod. Začněte přemýšlet nad tím, jak bude probíhat a kdo u něj bude přítomen. Strach z porodu je přirozený, ale mějte ho pod kontrolou. Jak na něj? Možností je mnoho, nebojte se probrat vaše pocity s odborníkem.

Vyšší cirkulace krve v těle vám může způsobovat nepříjemné návaly horka. V zimě to asi nepředstavuje problém, ale v létě to může být pěkně nepříjemné. Víte, jak na letní vedra v těhotenství? Nezapomeňte se ochlazovat (s rozumem) a upřednostněte oblečení z přírodních materiálů.

aneb Jak to tedy je?

Toto je reakce na článek z Magazínu, který byl vydán před několika dny na MK. Článek obsahuje chyby, motá jedno s druhým a celkově se zdá, že jen zbytečně děsí. Předem říkám, že nejsem plavčík ani vodní záchranář, ale "pouze" přednáším první pomoc na kurzech už několik let. Ve svém článku se snažím uvést nepřesné informace z článku na pravou míru a shrnout to podstatné, co je potřeba o tonutí vědět.  Tento článek nenahradí kvalitní kurz první pomoci.

Co je to tonutí?

Jedná se vlastně o dušení ve vodě. Pokud proces tonutí skončí smrtí, jedná se o utonutí.

Když se plavec nečekaně potopí a voda mu začne vnikat do úst, vyvolá to uzavření hrtanové záklopky (ta věc, co nám brání vdechnout jídlo). Je to reflexní mechanismus a tělo to dělá proto, že nechce, aby voda vnikla do plic. Tomu se říká suché tonutí. V podstatě k němu nemusí dojít ani během plavání nebo po plavání, jak se říká, dá se utopit i na lžičce vody.

Pokud tonoucího v této fázi vytáhneme a dostaneme na vzduch, zajistíme obnovení dýchání, může to znamenat konec potíží.

Dnes jsem se rozhodla, že napíšu recenzi na mnou vyzkoušené výrobky od Magnet3pagen.

Koník mě vybral na testování a byla jsem velice nadšená. Ovšem nadšení velice rychle opadlo. Mám z toho velice smíšené pocity. V kuchyni se motám hrozně ráda, ale tohle bylo fakt za trest. 

Výrobky přišli bez návodu (v životě jsem je v ruce nedržela). Ani na internetu jsem nenašla použití, natož tak jak se můžou čistit a umývat.

Začnu u toho, z čeho jsem měla největší radost a to silikonová forma na vafle.

Ano, ta se vážně povedla. Krásně se vafle vyklápěly, ale přece jen výtku mám. Přijde mi velice neekonomické a zbytečné zapínat troubu kvůli 5-ti vaflím. Takže formu musím po cca 12ti minutách vytáhnout a dělat další. Proto doporučuji, pokud si chcete formu pořídit, koupit aspoň 2-3. Což cenově vyjde stejně jako elektrický vaflovač. 

Další na testování byly formičky na pudink. No co si budeme vykládat. Člověk neznalý by byl bez návodu nebo zkušenostech v háji. Nenašla jsem nikde uvedeno, na kolik litrů pudinku jsou, jestli mají být dnem nahoru nebo dolů, kterou dírou se to plní, prostě nic. No a pokud si u toho nebude lámat hlavu jako já, tak výsledek bude vypadat asi takhle.

Ahojky. Dostala jsem se konečně k napsání recenze.  Byla jsem vybrána k testování 3 výrobků od Magnet3Pagen. Z výhry jsem měla obrovskou radost, protože se moc nestává, že bych něco vyhrála.

Moje 3 testovací výrobky jsou: formičky na pudink, silikonová forma na vafle a kráječ spirálek a nudliček.

Obecně napíšu jen zápory a pak se budu věnovat výrobkům zvlášť.  Chybí návody k použití, byl jen u kráječe na zeleninu a to pouze s použitím okurku. Chybí v jaké teplotě může být výrobek vystaven, jak mýt (ručně, myčka). U krájítka chybí jak udržovat ostří. 

Formičky na pudink

Tady nemám, co bych vytkla. Byla jsem ráda, že formičky můžu vyzkoušet, protože pudink máme moc rádi, pro dva lidi vařím i 3 litry :D  Snad jen počet v balení by mohl být větší. :D 

Formičky jsou maličké tak akorát jedna porce. Krásně se vyklápí. Krásně drží tvar a já jsem měla radost, že mám po vyklopení třepotající se pudink, jak to bývá ve filmech. 

Nikdy jsem se do žádného testování na koníku nezapojila, vždycky jsem se jen dívala a říkala si, že bych to mohla zkusit, ale zároveň jsem chtěla zkusit něco, co opravdu využiji a bude mi to pomáhat při mě velké vášni a to je gastronomie. Proto, když jsem viděla, že Magnet3Pagen dal na testování svoje výrobky, řekla jsem si, že to musím vyzkoušet a třeba budu mít to štěstí a vyberou mě, což jsem nečekala, ale stalo se, za což jsem velice šťastná.

MALÉ TVOŘÍTKA NA ZELENINU A OVOCE

Jako prvni jsme se rozhodla zkusit malé vykrajovátko na sýry, šunky atd... Zkoušela jsem velké vrstvy, z kterých šlo vykrajovat krásně a proto jsem zkoušela vykrajovat z tenkých vrstev. 3 tvary šli krásně, jen kříž se drolil a šel hůř vyjmout z vykrajovátka.

Další jsem zkusila vykrajovátko na jablka, rajčata, ředkvičky atd.. u rajčat mi to moc nešlo, praskala mi, zkusila jsem malé rajčata i větší. Na jablka a ředkvičky to šlo krásně, na vajíčka na tvrdo také, ikdyž se trochu drolily.

Hodnocení: do vykrajovátka kde jsou čtyři malé znaky bych dala lepší tvar než kříž a vykrajovátko na zeleninu bych udělala ostřejší, mě připadlo tupé.

PEČÍCÍ FORMA NA TAŠTIČKY

Další jsem zkusila formu na taštičky, na tu musím říct jen samou chválu taštičky šli krásně vyjmout z formy a nepřipalovali se. Vykrajovátko na formu taštiček za mě dobré, ale ještě bych na tom zapracovala, přijde mi, že kolečko těsto dostatečně nerozkrojí s zbývají tam nepěkné kousky těsta na okrajích taštiček.

Hodnocení: s pečící formou na taštičky jsem byla velice spokojená, jediné na čem bych zapracovala, tak na tom vykrajovátku aby bylo ostřejší.

SPIRÁLKA NA ZELENINU

Musím říct, že ze spirálkou na zeleninu jsem byla nejvíce spokojená, dělala nádherné mohutné růže ze zeleniny a šlo to jako po másle, když došla návštěva na moje narozeniny a viděly co se s touhle spirálkou dá všechno udělat, byly nadšeni a já byla šťastná. Spirálka je krásně ostrá a proto je ořezávání zeleniny rychlé a odřezky se vůbec netrhají. Nenašla jsem na téhle spirálce ani jednu chybu.

„ Chlapeček se nám moc líbil, ale bylo to o tolik jiné než u prvního syna. Vůbec jsme neměli pocit, že je náš. Prostě to bylo hezké miminko, jedné cizí paní. Vůbec jsem se v tu chvíli necítila jako jeho máma.“

Často se mi děje velmi zvláštní věc, a to tehdy pokud před jinými osvojiteli vyprávím o tom, že aktivně využívám služeb doprovázející organizace primárně určené pro pěstouny. Velmi často se totiž potkávám s nepochopením. K čemu takové služby potřebuji?

A já pak vyprávím o úžasné pomoci při práci s identitou přijatého dítěte a dalších přínosech, které pro mě tyto služby mají.

Adoptivní rodiče jsou vlastně během své cesty náhradním rodičovstvím v některých chvílích velmi zranitelní a potřebují mít za zády někoho, kdo jim dokáže efektivně pomoci.

Následující příběh za který, děkuji jedné velmi silné mamince, ukazuje hned několik situací, kdy tato pomoc byla na místě nebo by byla vhodná.

Náš syn

Dostala jsem možnost otestovat tyto pomucky s #test_magnet3pagen: Pečící formu na taštičky, Spirálku na zeleninu a Sadu 2 tvořítek na zeleninu a ovoce.

Ohromnou radost z výhry a možnost otestovat tyto výrobky nezapřu, moc vám tím děkuji. A jak se nám dařilo???

Pečící forma na taštičky s radýlkem je opravdu vychytaná, zkoušela jsem to samé vytvořit jen s pomocí radýlka na obyčejný pekáček bez zařezů a na fotkách vydíte jak to dopadlo. Ve vaší formě na taštičky se dá udělat opravdu rychlá snídane či večeře jak na sladký tak na slaný způsob, opravdu využíváme a máme co dělat abychom to nesnědli horké, ale nebudu zastírat že by se hodila forma o rozměru velikosti trouby, takto se peče jen malý pekáček což mi připada energeticky nevýhodné a pro naší rodinu vycházi jeden trouhelnik na každeho a 6tý si dělíme 😀

Spirálka na zeleninu je také zajimavá, ze spirálek se krásně sestaví ružička jen škoda, že jde použit jen menši pruměr zeleniny jinak se tvořilo krásně a s lehkostí 🙂

Sadu 2 tvořítek na zeleninu a ovoce to mě tedy moc nenadchlo. Začněme prvně u rozdělovače, když jsem zkoušela rajče nikdy mi z toho nevzešlo krásně rovně rozkrájené rajčátko, možná je idealní na nezralá tvrdá rajčata a když jsem chtěla rozdělit rajče celé, musela jsem ho vzit do ruky abych projela, ředkvička šla ale mnohem lépe 😉

Poslední je vykrajovátko tvarů. Nooo tak nevím, ale tvary jsou od sebe dost daleko, zbytečně se tím plácá materialem, lepši bylo využiti jako na prokrajeni a použití celého plátku třeba sýra s dírami a na něco použit zbyle tvar. Ale nejmenší tvar teda ten trojlístek či co to je, je tak miniaturní že je absolutně nepoužitelný a musím z vykrajovátka vydloubat co v něm je. Za mě teda palec dolů.

V neděli 27.8.2017 jsme se s rodinkou vydali do nedaleké Bioparku do Štítů, kde malý lvíček slavil již jeden rok svého života, a byla možnost se sním fotit a to i s dalším lvíčkem 😊 

Cesta nám trvala 32 minut, když jsem dorazili na místo určené kde byl zrovna docela navál tak jsme krásně hned zaparkovali. U vstupu do zařízení nás přivítala velice milá slečna která nám vysvětlila řád provozu a program dnešního dne který byl focení s lvíčatama vstup od 18-ti let cena fotky 100,-Kč na osobu, focení s 2 měsíčním lvíčkem i děti 100,-Kč na osobu, Focení s papouškama i děti 100,-Kč na osobu. Vstupné dospělá osoba 100,- příspěvek na krmení. Děti do 3 let zdarma, od 4let do 17 let za 50,- Kč, v Bioparku jsme viděli opičky, papoušky, kozy, Tygra Sumerského, lvici a Lva a také bílého tygra kterého jsme bohužel neměli přístup až takový jaký k jinným zvířátkům. Největší zážitek takový pro mě a partnera byl pocit být v přímé blízkosti lvíčat bílých, je to ohromující a nepopsatelný zážitek. Rozhodně stojí se tam podívat. A určitě jsme tam nebyli naposled. Jen je boužel škoda že s bílýma lvíčatama se nemohl fotit snáma syn 😏 

Po neblahé první zkušenosti (Brno Bohunice 2014, nesnesitelné monitory vleže bez možnosti pohybu, řízené tlačení vleže na zádech, oxy, KE, nástřih, separace) jsem si už v 7tt domluvila svou PA, která má smlouvu s Vyškovem. Celé těhu probíhalo bez komplikací a já se těšila na porod. V hlavě si představovala jak dojedu do porodnice, tam si mně převezme má PA a já tak max do hodky porodím nejlépe vkleče a bez poranění samozřejmě 🙂 No a ono se mi to splnilo! V neděli večer 20.8. ve 20hod jsem synovi ještě přečetla pohádku na dobrounoc a cítila, že bolesti už nejsou jen poslíčci nebo tvrdnutí, ale že musím zatnout zuby, tak mně v uspávání vystřídal muž a já s úsměvem na rtech, že se konečně (40+3) něco děje, dobalila poslední věci a volala PA, že se sejdem ve Vyškově. Vlny byly po 7min a trochu jsem si připadala jak vystrašená prvorodička, co jede do porodky s prvním píchnutím, ale než jsme dojeli do porodnice, byly už vlny po 5min, 21.30 dorazila PA, vstupní monitor už probíhal na mou žádost ve stoje, ten už se ale nedodělal, protože konec zápisu už byl na všech 4 s hlasitou vokalizací 😀 Došel dr.Vašíček, velký gentlman (už jsem ho znala z dvou poraden), chtěl mi podávat ruku a představit se, zeptal se, jak se mi vede, ale došlo mu, že už je pozdě na nějaké dekorum 😀 konstatoval, že jsem na 8 a že můžeme na porodní box, než jsem ale došla k boxu (uplně na konci chodby, takový velký s vanou a sprchou), 3x jsem si na chodbě klekla a už cítila jak miminko sestupuje, na boxu už mi PA dala jen žíněnku na zem, světlo šlo jen ze sprchy, jinak tma a ticho, byla jsem na kolenou, zapřena lokty a hlavou o zem, PA mi chránila hráz teplými ručníky a já nechala tělo tlačit, napřed praskla plodovka, pak jsem cítila hlavičku a přitlačila jen na porod tělíčka. Syn se narodil 22.28, hodinku a něco po příjezdu do porodnice, měl 4,04kg, 51cm, hlava 37cm a já byla bez poranění! Neproběhla žádná medikace před ani po, placenta vyšla taky sama do pul hod. Syna jsem měla pořád u sebe a i když jsem zvažovala ambu porod, nakonec jsem v porodnici setrvala 3 noci na nadstandardu a bez reverzu mně pustili domů dřív než po 72hod. 

Dítě..

Pře dvěma roky jsem si nedokázala vůbec představit co se přesně skrývá pod spojením "mít dítě"! Jak se mě, ale i všem okolo změní život. Nejvíce jsem se ale změnila já! Ještě v těhotenství jsem si neuvědomovala co to bude znamenat být matkou!

Když se můj syn narodil zjišťovala jsem jak se postupně mění nejen můj život, ale moje vlastnosti, moje priority. Vše se začalo točit jen kolem toho krásného uzlíčku štěstí, který dost času probrečel a já nevěděla jak ho utišit.. Nacházeli jsme k sobě oba cestu.. Já obalila svoje nervy trpělivostí a láskou a začali jsme spolu s manželem a synem žít jako šťastná rodina. 

Onehdy, jednoho horkého letního odpoledne,  mě popadla touha stát se lepší ženou - šťastnější, srdečnější, moudřejší.  Vyrazila jsem tedy do jednoho obrovského knihkupectví odhodlána vrátit se s knihou, která mi v mé touze pomůže.

Svoji knihu jsem nenašla, ale pokud se o mě pokoušely před návštěvou knihkupectví jen lehké depresivní stavy, po hodině strávené mezi regály se neuspokojivý emocionální stav stal ještě horším. Ze všech polic na mě vyskakovaly motivační tituly s názvy jako Buď šťastný ještě dnes, Sám sobě koučem, Jak získat rovnováhu, Jak dosáhnout stavu mindfulness, Buď úspěšný... a další a další variace na dané téma. Nedokázala jsem si zkrátka vybrat.

Zklamána vlastní nerozhodností, vyrazila jsem na nákup do blízkého supermarketu. Dobré jídlo duševní stav dokáže také povznést. Když jsem nacpala nákup do kabelky,

v jedné ruce rohlíky v sáčku (plátěném - jsem přece eko!!!), zeleninu v ruce druhé, a vyrazila ke dveřím, začalo pršet. Co pršet! Lilo! Provazce vody dopadaly na horkem rozpálené chodníky a mně se vracela blbá nálada. VŽDYCKY mám s sebou deštník. Kromě dnešního dne. Jak já nesnáším mokré oblečení a vlhké boty! Rozhodně se nastydnu. A nemám čas čekat, až přestane pršet. Neřešitelná situace.

A jak tam tak stojím a lituji se, zavane ke mně vůně letního deště. Najednou se mi vybaví, jak jako děti sedíme na zápráží, pijeme domácí šťávu, koukáme, jak prší  a je nám krásně. Potom vyběhneme polonazí do deště a cachtáme se v kalužích a bahně a necháváme se smáčet kapkami vody. Najednou jsem zatoužila do toho slejváku vyběhnout.

Popadla jsem kabelku i ekosáčky a vykročila do deště. Byl příjemně chladný. Během pár minut jsem byla promočená durch, ze sáčků kapala voda (zítra asi bude žemlovka, rohlíky jsou již namočené), vlasy se mi lepily k hlavě a bylo mi báječně. Začala jsem se usmívat na stejně postižené chodce a na rtech cítila chuť babiččiny rybízové šťávy.

Druhé miminko jsme s manželem plánovali, neplánovali skoro 8 let. Dlouho jsme druhé dítě nechtěli, až jsme po dlouhých letech dospěli k názoru, že ještě jedno dítě chceme a tak jsme měli v bříšku náš druhý poklad 🙂

Těhotenství bylo po zdravotní stránce bez problému, ovšem já už jsem občas měla co dělat. Přecejen ,když máte první dítě ve 22 je to dost rozdíl,ve 30 už cítíte, že to tělo je na tom fakt huř 😀. Na druhou stranu musím říct, že jsem si to více užila než s prvním, protože už jsem nebyla tak vyjukaná a brala vše tak jak přišlo bez zbytečného řešení. A užívali jsme si to všichni včetně manžela a syna 🙂

Ve 38tt jsem byla předána svým dr. do porodnice na Mělníku. Tam mi také udělali UTZ s odhadem váhy 3600g, no bude to pěknej kousek a hodně ubývá plodová voda. Kontrolní UTZ ve 40tt odhad 3800g, miminko je už hodně namačkané v děloze a co víc plodové vody opravdu hodně málo, čípek pevný jako skála k porodu to nevypadá ☹ Paní doktorka mě tedy ukecala, že pokud se to nerozjede samo, tak 40+5 tt nástup na vyvolání.

Tak se tedy stalo  40+5tt 9.10.2016  12:00 neděle jsem nastoupila do porodnice na vyvolání té naší princezny, které se ven stále ale vůbec nechtělo.

Přijala mě dr. Irina Shishkina.

Sepsala se mnou papíry, přičemž mě pochválila za první porod, že jsem si nenechala dát nic na bolest a dala to bez nástřihu se dvouma stehama 😀