Toto je 10 věciček, které mi v prvních týdnech a měsících s mým prvním miminkem hodně pomohly a bez kterých bych se už neobešla. Jsou to vychytávky, které v běžném seznamu, kdy se na miminko teprve chystáte, asi nenajdete. Já jsem je tedy nenašla a postupně jsem na vše přicházela sama. Seznam vychází z mé vlastní zkušenosti, ale určitě stojí za to si je pořídit 🙂

1. Zavinovací body & overálky

Na první dny do porodnice a první týdny doma je nejlepší nakoupit si pro ty nejmenší velikosti, zavinovací body a overálky ! Pohodlně se oblékají, což novopečená maminka jistě ocení 😉 A hlavně jsou pohodlné také miminku. Rozhodně nedoporučuji podléhat roztomilým, avšak nepraktickým oblečkům, které mimču třeba nakonec ani nestihnete obléct.

2. Pletené čepičky & ponožky

Určitě jste slyšely o tom, že miminka nemají po narození plně funkční termoregulační systém. Překvapilo mě, jak moc může být miminku zima a ani v oblečené v několika vrstvách, pod třema dekama a v zavinovačce jsem nebyla schopna splnit limitní teplotu 36,3 °C. A to bylo jaro - květen. Takže není nic lepšího než pletená čepička a pletené ponožky, protože hlavička a nožičky potřebují být v teple nejvíc 😉

3. Deky & zavinovačky

Jaro pomalu odcházelo a atmosféra doma by se dala krájet. Už pár měsíců nám to doma docela solidně skřípe. Nějak nemůžeme najít společnou řeč. Ke konci května po jedné obzvláště vydařené výměně mi manžel řekl, že už další dítě nechce. Nejprve to beru jako poslední kapku, ale po pár dnech musím uznat, že má vlastně pravdu. Nemůžeme do této situace přivést dalšího malého tvorečka. Začínám tedy řešit můj návrat do práce.

Najednou se mi tak nějak i uleví. Doma se atmosféra kupodivu lepší a huráááá začínají prázdniny. Poslední, co trávím bezstarostně sama s holkama a tak si je teda užijeme. Hned na začátku měsíce nás čeká dovča na Slovensko. Po dlouhé době si s manželem rozumíme a dokonce si jeho přítomnost vysloveně užívám. Holky jsou nadšené.

Jeden večer se nám podaří obě příšerky uspat v rozumnou dobu a tak máme taky čas sami na sebe. Vše si v klidu vyříkáme, tulíme se a konečně je tu dávno ztracená pohoda. Noc zakončíme krásným tuleníčkem. V noci mám sen, že se nám narodí chlapeček. Hned ráno se tomu společně zasmějeme. Od toho dne je vše tak jako dříve, milujeme se, je nám krásně.

Prázdniny šíleně letí a je tu srpen a s ním odjezd na další dovču. No jo, ale něco není úplně v pořádku.  Tři dny před odjezdem mi dochází, že se nedostavila MS. Na tajňačku si kupuji testík a večer po uspání holek hned zkouším. Ani né po minutě koukám na dvě čárky. Nastává hrozný zmatek. Co teď? Co naše dohoda? Nechci narušit náš konečně fungující vztah zrovna teď, když nám to tak krásně klape. Nakonec se rozhodnu, že to manželovi řeknu po dovče. Druhý den po večeři za mnou manžel přijde a sám se ptá, co se děje. Chvíli váhám, ale pak mu podám testík. Je naprosto nadšený – objímá mne. Jsem neuvěřitelně šťastná.

Od prvního okamžiku cítím, že to bude chlapeček. Kupodivu tentokrát i manžel nemluví jinak než v mužském rodě. Ani nevím proč, ale nechci nikomu nic říkat. Tak si to tak tajíme a jsme ti nejšťastnější na světě. Cítím se docela dobře, jen bych prospala celý den.

A máme tu 12 tt a s ním nadcházející genetiku. Vůbec to neumím vysvětlit, ale genetika mne neděsí. V pondělí ráno jdu ke své Dr pro průkazku a výsledky krve. Mile mne pozdraví – vše mi vyplní a nabídne mi, že mrkneme alespoň na ultrazvuk. Mám dost času, tak souhlasím

Ráda bych navázala na článek https://www.modrykonik.cz/blog/anetka1701/article/z-8aukyg/

Asi se shodneme, že hledat si práci po či při rodičovské dovolené není právě jednoduché. A to i v dnešní době, kdy se říká, že "berou všechny". Neberou, nebudeme si nic nalhávat - skloubit rodinný život s pracovním umí být opravdu zapeklitá věc a vůči ženám s malými dětmi je zakotveno mezi zaměstnavateli stále dost předsudků.

Vracíme se do práce povětšinou po určité pauze (mnohdy i pěti a víceleté) - chybí nám potřebné znalosti, nejsme extra časově flexibilní, na rozdíl od bezdětných nám extra nezbývá sil na pracovní "dodělávky" večer či o víkendech.

Spousta z nás by však asi ráda práci, která nás baví - přece jen v zaměstnání trávíme mnohdy více času, než co se nám podaří naspat za noc s malými dětmi.

Anetka1701 nás v základu provedla úskalím napsání životopisu. A co dál?

Zaujme vás inzerát a říkáte si: "Jo to by mohlo být právě pro mne!". Jenže podobných jako vy, jsou třeba desítky. Takže jak zaujmout? Motivačním "dopisem". Respektivem oslovením potenciálního zaměstnavatele v e-mailu (asi už nás moc není, co bychom životopis v dnešní době posílaly poštou).

Včera začal týden kojení. A s ním přichází i chvíle, kdy internet zaplaví "kojící fotky". Teď si asi říkáte zda je na místě uvést týden kojení fotkou na které navažská žena krmí miminko z lahvičky. Týden kojení má přeci připomínat, jak důležité je kojení pro maminku i dítě. Možná jsem na to zapomněla? Ale vůbec ne.

Tuhle fotku jsem se sem rozhodla dát z jednoho prostého důvodu. Kojení stejně jako nekojení totiž vyvolává v lidech mnohé vášně. Jako maminka se s nimi žena setkává skoro na každém kroku. 

"Tak co, kojíš, kojíš?!"

"Cože? Ty už nekojíš?"

"Viděla jsi to, ona kojila v restauraci!"

"A to víš, že ona ho krmí z lahve?!"

Stavební spoření je dnes velmi oblíbeným finančním produktem, a to zejména díky svým výborným vlastnostem. Navíc se v České republice stalo dokonce téměř tradicí, například v roce 2010 měl stavební spoření prakticky každý druhý občan. K takto masivnímu rozšíření došlo i vlivem státní podpory, která ke každému stavebnímu spoření přispívá relativně zajímavou částkou. Dnes, stejně jako v minulosti, je stavební spoření velmi oblíbené.

Pokud přemýšlíte, kam svému potomkovi ukládat do budoucna peníze, určitě využijte stavební spoření, protože jde o jednu z nejbezpečnějších forem spoření s výborným zhodnocením.

Proč je stavební spoření unikátní a proč ho využít?

Stavební spoření je jeden z nejstabilnějších a nejbezpečnějších investičních produktů, a přitom nabízí velmi slušné zhodnocení. Průměrné zhodnocení u stavebního spoření je přibližně 3,4 %, nicméně některé spořitelny nabízejí i více, například Wüstenrot garantuje zhodnocení až 3,95 %. S takovým výnosem už svým dětem dokážete naspořit opravdu slušnou finanční částku.

TIP: Abyste dosáhli maximálního státního příspěvku 2000 Kč za rok, musíte ročně na stavební spoření vložit alespoň 20 000 Kč.

• tradičně velmi stabilní a bezpečná forma spoření
• výhodné zhodnocení až 39,5 % ročně
• garantovaná jistota úrokové sazby
• stavební spoření podléhá dozoru ministerstva financí a České národní banky
• vklady jsou ze zákona pojištěny
• možnost později bez problému využít úvěr ze stavebního spoření k investici do bydlení

Znáte knížku Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval? My máme tuhle knížku moc rády - a v neděli jsme se ve Svitavách potkaly přímo s její autorkou Torey L. Hayden.

Torey je speciální pedagožka a dětská terapeutka a ve svých knížkách ukazuje, jak porozumět dětem s něčím, co se podle tabulek nazývá "problémové chování". Pro nás velké téma!

Třeba ve Spratkovi je to příběh Sheiley, se kterou se Torey opravdu jako pedagožka setkala ve speciální třídě. A zjistila, že Sheiley není nezvladatelná, drzá ani hloupá, ale naopak učenlivá, milá a nadprůměrně inteligentní.

Tím zásadním klíčem - i když to může znít jako klišé - byly láska a pochopení. Dva přístupy, se kterými se Sheiley do té doby moc nepotkala.

Ptaly jsme se v neděli Torey, co jí fungovalo. Odpověděla, že naslouchání. Naslouchání tomu, co nám dítě sděluje slovy, i tomu, co je za těmi slovy...

Podle Torey je moc důležité být v daném okamžiku na 100 % přítomná s dítětem. Plně ho vnímat, neočekávat a neplánovat.

Na 9. září připadá mezinárodní den fetálního alkoholového syndromu (FAS). Velmi závažného handicapu, kterým trpí děti, jejichž maminky v těhotenství nadměrně konzumovaly alkohol. Syndrom se projevuje vysokou dráždivostí, plačtivostí a neklidem miminka. A především na dětech zanechává celoživotní následky. Daniela o dítě závislé maminky jako pěstounka na přechodnou dobu pečovala.

Novorozená holčička s fetálním alkoholovým syndromem byla hned vaším prvním pěstounským dítětem. Jak se holčička projevovala?

Když jsem si jí přivezla z porodnice, opravdu první dny úplně celé proplakala. Špatně jedla, byla strašně neklidná a dráždivá a nemohla jsem jí nijak utišit.

Dva měsíce trvalo, než se holčička zklidnila. Chovala jsem jí, měla jsem jí neustále u sebe, spala jsem s ní a snažila se hledat informace. Nevěděli jsme, co se s ní děje, a tehdy ještě nebylo uzákoněné doprovázení pěstounů a neuměla mi poradit ani lékařka, na kterou jsem se obrátila.

V porodnici vám nic neřekli?

Oni sami o tom, že holčička fetálním alkoholovým syndromem trpí, nevěděli. Syndrom je velmi zrádný právě proto, že nikdo vůbec nemusí zjistit, že maminka je alkoholička a dítě může nést nějaké následky.

Paříž je moje srdeční záležitost,  takže byla jen otázka času, kdy tam vezmu i svoje děti. Po delší úvaze jsem se rozhodla, že moje mladší tříletá dcera je na objevování kouzla Paříže ještě moc malá, a tak aby té starší nebylo ve městě světel moc smutno, přibrali jsme ještě jejího bratránka. A kompletní sestavu ještě doplnila moje mamka, aby se vyvážil poměr dospělých a dětí.

Byt

Ubytovali jsme se přes airbnb v pařížské části Ternes a cenově vyšel byt s kuchyní, koupelnou a obývákem stejně jako hotel. Byl to menší byt s dvěma francouzkými okny do ulice a jeho jedinou vadou bylo třetí patro bez výtahu. 

Metro

Pařížské metro rozhodně není baby friendly. Je staré a jezdící schody nebo výtahy najdete málokde. Pořád si říkám, jak to Francouzky dělají s miminky, protože jsem v životě v metru neviděla maminku s kočárkem. Děti mají zdarma metro do čtyř let. Ty starší mají slevu, ale jen pokud si koupíte carnet, což je 10 lístků najednou, to pak lístek vychází na 70 centů. Jednotlivě koupit slevněné lístky nejde. Carnet existuje i pro dospělé a my ho plně využili. Paříž má jednu z nejhustějších linek metra na světě a metrem se dostanete  prakticky kamkoli.

Muzea

5. září 2017  v 17:34 jsem se stala maminkou Adámka a ani jsem o tom nevěděla...

4.9 v 7:30 jsem šla na klasický monitor, který řekl že se nic neděje..následná KO normální jen se mě ptaly zda je vše OK a jak se cítím, tak jim povídám že se mi zdá že vždy po ránu že mě něco vyteče...tak tedy druhý den dorazit s vložkou a oni se mrknou zda to není plodovka...následně jsem jela k rodičům a s mamkou na nákup, když najednou bolení břicha jako na velkou....a ono nic...tak teda jedeme nakoupit a najednou bolest...a za chvíli zase a povídám mamce, ty jo mami je to po 10 min....nakonec jsem odjela domů...volám příteli, sežeň si na večer večeři protože já mám asi kontrakce...ale byli nepravidelné...po 14 hod volám sestře že mám bolesti, jestli radši nesjedeme do porodnice..tak jsme vyrazily...a hle ono se nic nepřipravuje...tak jsme odjely zase domů a tam jsem si měla vzít čípek...no jo jenže já jsem ho nedokázala na správné místo dostat a přítel řekl že to neudělá ať to po něm nechci...takže jsem celou spala po 10-15 min, pořád chodila na wc...ráno jsem se sebrala a jela do porodnice...bolesti co 10 min..předala jsem jim vložku, verdikt: je to plodovka zůstáváte taky...tak na příjem, do pokoje a už mi šoupli tabletku na vyvolání porodu...

Jako nevím asi mám malý práh bolesti...mě to strašně bolelo, odpoledne přijela mamka, až se mi chtělo brečet bolestmi, občas jsem si zakřičela což se prý nemá..ležet se nedalo to bylo ještě horší, kontroly a on skoro žádný posun..sakra já byla hotová už...a představa porodu, no to prostě nedám...

po 16 hod konečně jdeme na sál...dostala jsem klystýr...a pak na porodním boxu jsem šla hned do sprchy...každých 15 min mi kontrolovali ozvy..po hodině měla přijít kontrola...jenomže při 4 kontrole ozvů už bylo něco špatně...nemohli je chytit..tak si lehnout, volat dr, hledali a malý měl slabé ozvy...kouknu na doktora a povídám císař??a on že ano tak říkám jdem na to...šup na sál...holky tam byl takový fofr..kam se to hrabe televizi...

ještě říkám dr už mě uspěte protože ty bolesti pro mě byly hrozné...

ve sprše jsem byla ještě 17:26 a v 17:34 se narodil Adam...museli ho resuscitovat a nechtěl dýchat...

Když jsem si před lety přebírala v historické budově pražského Karolina svůj vysněný diplom a stala jsem se lékařkou, myslela jsem si, že je to můj největší životní úspěch. Má nejdůležitější životní role. Měla jsem pocit, že většího vnitřního naplnění už nemůžu nikdy dosáhnout, ale už rok mě každý den moje dítě přesvědčuje o tom, že všechno je tak trošku jinak.

Dnešní uspěchaná doba nás nutí odsouvat naše plány na založení rodiny stále dál a dál do vyšších dekád našeho života. Není se čemu divit. Rodičovství je povětšinou záležitost plánovaná. Chceme si nejprve vybudovat dobrou pracovní pozici, poznat svět a vytvořit sociální zázemí a až potom je na řadě snaha o početí potomka. To je obvykle mezi třicítkou a čtyřicítkou, kdy už je bohužel fyziologický vrchol ženského těla dávno pryč.

Sama si velmi dobře vzpomínám, jak jsem ještě rok před magickými třicátými narozeninami o dítěti ani nepřemýšlela. Služby, ambulance, strasti mých pacientek, hypotéka a vše dokola a dokola… Zásadní zlom nastal, když jsem začala pracovat v centru asistované reprodukce.  Celodenní maraton se zoufalými páry toužícími po potomkovi. Krásní, úspěšní lidé, kterým se ve tvářích odráží bolest, strach a pocit prázdnoty. Ano, reprodukční medicína je na vysoké úrovni a často umíme efektivně pomoci, ale ani moderní medicína není všemocná a jsou případy, kdy „to“ zkrátka nejde.

Touha po početí postupně mění příjemné partnerské chvilky v povinný rozmnožovací akt a stres a zoufalství se exponenciálně zvyšuje s každou další příchozí menstruací. Čas se roztříští a existuje jen doba naděje před těhotenským testem a doba smutku po jedné čárce. Bohužel psychika hraje velkou roli i při reprodukci, a to u ženy i muže. Soustavný tlak na partnera často způsobuje sexuální selhání, což vede k prohloubení psychické nestability u obou partnerů. 

Mně po pár měsících došlo, že v ambulanci CARu nechci sedět na druhé straně stolu a nechci vyměnit touhu za povinnost. Teď když po roce sedím a píšu tyto řádky, tak musím objektivně říct, že to bylo mé nejlepší životní rozhodnutí. Lékařkou jsem stále a jsem za to moc šťastná, je to mé velké životní poslání a těhotenství a mateřství mě nijak zvlášť neomezilo v mé kariéře. Být matkou je skvělé a nepopsatelné naplnění sama sebe. Jako bych až teď otevřela nějakou tajnou komnatu podstaty své duše. Získala jsem jakýsi magický vnitřní zrak, který by byl bez Míši odsouzen k věčné temnotě.

Velmi důležité je najít si ten správný kompromis mezi sociální stránkou a pomyslnými biologickými hodinami. A když už se rozhodneme začít pracovat na miminku, tak to nebrat jako povinný akt, ale jako příjemnou zábavu. Bohužel stres má negativní vliv i na náš sexuální život. Vnitřní napětí a strach ze selhání často ovlivňuje i stažení svalů pánevního dna a poševní lubrikaci. Ve chvíli, kdy je žena stažená a pochva není správně lubrikovaná, může být pohlavní styk velmi nepříjemný až bolestivý. Následkem podráždění poševní sliznice může také dojít ke vzniku poševního zánětu. Tím se pár dostává do začarovaného kruhu bolesti, gynekologických problémů a sexu z povinnosti.

Říká se, že děti si vybírají rodiče. Co je na tom pravdy, to nevím. Každopádně rozhodnutí mít miminko je jedno z nejdůležitějších a nejlepších rozhodnutí v našem životě. Trošku se nám to v hlavách pere. A to nejen u budoucí maminky, ale i tatínka. Muži často řeší, jak zvládnou pomoci nevyspané ženě, zda to finančně „utáhnou“ a taky to, že na sebe se ženou už nebudou mít tolik času. Ženy se předem bojí porodu, nevyspání a změn, které je čekají. Společně se ale těší a doufají, že vše dopadne dobře. Takové pocity jsou naprosto normální a každý je má trošku jiné.

Pokud miminko s partnerem delší dobu plánujeme, je dobré se na něj trošku připravit. Není od věci koupit si v lékárně kyselinu listovou, která pomáhá růstu nových buněk a zároveň je prevencí rozštěpů u miminka. Také je fajn snížit počet nápojů s kofeinem, a pokud kouříme – nejlépe přestat. Víc než kdy jindy by nastávající maminka měla dbát na zdravé stravování. Nejlepší je jíst sezónní a místní potraviny v přiměřeném množství a dbát především na kvalitu. Bohužel v dnešní době to není nic snadného. Podle dobře vedeného menstruačního kalendáře můžeme snadno spočítat příchod další menstruace, anebo plodných či neplodných dní. Nemusíme pak složitě vzpomínat, kdy ta poslední menstruace vlastně byla a zda se nezpozdila.

Součástí přípravy na miminko může být i těhotenský test. Třeba takový unikátní Clearblue® DIGITAL. Není totiž nic horšího, než když máme zpoždění a lékárna je buď daleko, nebo má zavřeno. Taková zvědavost pak dokáže pěkně pozlobit. Pokud má menstruace již pár dní zpoždění, lze tento test udělat v jakoukoliv denní dobu. Což je velká výhoda. Kolikrát si totiž člověk možnost těhotenství uvědomí až večer u televize po celodenním shonu.

Test je ale velmi spolehlivý už pět dní před blížící se menstruací, jen je třeba při testování použít první ranní moč, aby v ní případná koncentrace hormonu hCG byla co nejvyšší. Testování také není nic těžkého. Stačí buď proud moči (5 sekund) nebo ponořit testovací proužek na 20 sekund do nádobky s močí. Výhodou je perfektní modrá krytka, kterou test můžeme zavřít a na těch pár minutek odložit. Výsledek je obvykle k dispozici velmi rychle. Pokud je test pozitivní, objeví se na displeji ta první vlaštovka z těhotenství – malé plusko, které značí „jsem těhotná“ a pak taky číslice 1-2, 2-3 nebo 3+ které udávají počet týdnů od početí. Pak už nezbývá než tuto krásnou novinku a životní změnu říct partnerovi a počkat do prvního ultrazvuku, kde ten náš malý zázrak uvidíme.

Tento článek vyšel s podporou Clearblue. Všechny informace o Clearblue naleznete zde.

Tadeášek 8 měsíců 

                                                        40. týden těhotenství 

                                                           Co se děje s vámi? 

Poslední, 40. týden těhotenství se již pravděpodobně cítíte velmi neohrabaná a unavená. V noci špatně spíte, je to způsobeno jednak nervozitou a očekáváním porodu každým dnem, jednak tím, že už obtížně hledáte vhodnou polohu ke spaní.

Pokud již chcete porodit, volte raději chůzi než posedávání doma, večer se vykoupejte v teplé vodě (ne však příliš teplé), jedním z osvědčených receptů je též sex ve vhodné poloze. Látky obsažené v ejakulátu totiž přirozeně urychlují vyzrávání hrdla děložního.

Prvním znakem blížícího se porodu bývá často odchod hlenu s příměsí krve (tzv. hlenové zátky), znamená to, že začíná rozevírat děložní hrdlo. Některé ženy však nemusí odchod hlenové zátky zaznamenat – nemusí vždy porodu předcházet.

Na tento týden připadá termín porodu. Do svého termínu porodu se strefí asi jen 5 % maminek, porodit můžete dva týdny před či dva týdny po termínu. Miminko je již plně připraveno přijít na svět.

                                                        39. týden těhotenství 

                                                           Co se děje s vámi? 

Je zcela přirozené, že jste v tomto období těhotenství trochu podrážděná a chtěla byste to vše mít již za sebou. Nervozitou se vyznačuje i vaše okolí. Nebojte se chovat asertivně, a pokud vám neustále telefonáty, zda už rodíte, nejsou vhod, odmítněte je.

Porod nyní může nastat prakticky kdykoli. Známkou opravdového začátku porodu jsou silnější kontrakce, než byly dosud, a které, na rozdíl od poslíčků, jsou již pravidelné. Zpočátku mohou přicházet v dlouhých intervalech, tyto se však postupně zkracují. Do porodnice se doporučuje jet v případě kontrakcí v intervalech asi 5 minut nebo při odtoku plodové vody.

Dalším důvodem, proč jet do porodnice je:

• výrazné snížení či zvýšení aktivity plodu
• vaginální krvácení či silné bolesti břicha
•  silná bolest hlavy, dvojité či neostré vidění

                                                        38. týden těhotenství 

                                                           Co se děje s vámi? 

Jelikož fyziologické těhotenství trvá 40 +/- 2 týdny, můžete začít rodit prakticky kdykoliv. Váš partner by měl být neustále ve střehu a nevypínat mobil. Není však důvod sedět doma a čekat. Choďte na procházky do přírody, nezapomínejte však na doprovod.

Po dohodě s ošetřujícím gynekologem je vhodné se již objednat na ambulanci porodnice, kde jste se rozhodla rodit. Zde vám bude odebrána anamnéza, budete vyšetřena, natočí vám KTG, popř. vám bude proveden ultrazvuk. Do této ambulance pak budete zvána na pravidelné kontroly minimálně v týdenních intervalech. V případě, že vám začnou děložní kontrakce nebo odteče plodová voda, jedete už do známého prostředí, kde vás znají.

Porod má 3 (resp. 4) fáze.

První doba porodní (neboli otevírací), která trvá hodiny, se pomocí silných pravidelných děložních kontrakcí zkracuje děložní čípek a otevírá děložní hrdlo. V otvírací době dochází k odtoku plodové vody a končí maximálním otevřením hrdla, tzv. děložní branky (na 10 cm). Otvírací doba je delší u prvorodiček.

                                                        37. týden těhotenství 

                                                           Co se děje s vámi? 

Od 37. týdne těhotenství do předpokládaného termínu porodu byste měla být vyšetřena v těhotenské poradně 1x týdně. Od 38. týdne (u některých lékařů již od 36. týdne) je součástí návštěvy v poradně i  kardiotokografické vyšetření plodu (KTG), které je v případě, kdy žena ještě nemá kontrakce, nazývané non-stress test (NST). Toto vyšetření slouží ke zhodnocení stavu plodu a event. děložní činnosti.

Přírůstek hmotnosti činí průměrně kolem 12 kg, je zcela možné, že do porodu již nic nepřiberete.

V tomto týdnu dojde k mírnému poklesu dělohy, který je způsoben sestupem hlavičky dítěte do pánve. Mohou vám tak polevit potíže s dýcháním.

Jedná-li se o svobodnou matku, je nutné předložit kromě OP vlastní rodný list, pokud má být do rodného listu dítěte zapsán také otec, je třeba předložit souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství, které je potřeba učinit společně na matrice. Nebudete-li prohlášení v porodnici mít, nebude otec v RL uveden a příjmení dítěte bude automaticky po matce.

                                                        36. týden těhotenství 

                                                           Co se děje s vámi?   

V těchto týdnech těhotenství ženy většinou pociťují stále častější a silnější děložní kontrakce, které jsou přípravou na porod. Dosud pevné a dlouhé hrdlo děložní se musí před začátkem porodu zkrátit a  hlavička miminka již někdy  koncem tohoto týdne sestoupí o něco níž do pánve, zvláště u žen, které již rodily.  

Ve 36. týdnu těhotenství se při gynekologickém vyšetření odebírá stěr z pochvy k určení eventuální streptokokové infekce skupiny B (tzv. GBS).  Pokud je u vás potvrzena přítomnost Streptokoka skupiny B, budou vám v průběhu porodu podána jednorázově antibiotika k prevenci nákazy plodu v průběhu porodu.  

Pozitivní GBS (SAG) znamená přítomnost streptokoka skupiny B (Streptococcus agalactiae) v pochvě ženy. Přítomnost této bakterie je poměrně častá (asi u 20 % žen). Většinou nezpůsobuje žádné obtíže, v případě porodu existuje ale riziko nákazy plodu při průchodu porodními cestami.

Vyšetřují se tedy všechny těhotné ženy ve 36. týdnu gravidity, kterým je proveden štětičkou stěr z pochvy a získaný vzorek je odeslán na mikrobiologii. Během těhotenství, zejména pokud žena nemá žádné obtíže, není většinou potřeba léčby. Pokud má však žena obtíže již během těhotenství nebo ji hrozí předčasný porod, zahajuje se léčba dříve, zejména pokud se vyskytuje vysoká koncentrace této bakterie i v moči.

... Nejsem jediná a ani první ani poslední, které se to stalo. Nejsem ani jediná, první ani poslední, která to nečekala. Nejsem jediná, první ani poslední, kterou víc bolí zklamání než rány samotné... 

Bohužel... 

Ano. Teď už bývalý přitel, biologický otec mého syna mě zbil. Zbil tak, že se mi okamžitě znechutil. Ale...

Chtěla bych říct, jak je přece samozřejmé, že jsem to okamžitě ukončila. Todle se přece nedělá. Todle se přece dělat nesmí. Byli u nás policajti, byla jsem u lékaře a rozhodně to neni uzavřená záležitost. O tom mluvit nechci. Rozhodně si tu nebudu stěžovat a vylévat srdíčko...

Chci mluvit o tom, že jak jednomu něco přijde samozřejmé, dokud se nedostane do dané situace, nikdy nepochopí. 

Zároveň chci říct, jak jsem ráda, že mam za sebou milující rodinu a tak moc dobré přátele. Nebýt jich, asi bych tak silná nebyla. Koneckonců, nejsem ani teď. 

Kulinářským mimoněm se člověk musí narodit. Ale jak to tak bývá, samotný talent nestačí. Je třeba techniku neustále pilovat, aby se vám nestalo to, že se jednoho dne probudíte a budete umět vařit. A já na sobě pracuju, takže mně se to stát nemůže. Pro jasnější představu uvádím jeden zážitek z let nedávných.

Onehdá jsme trávili s rodinou pár dnů na chalupě. Byla to taková ta prvoplánově příživnická dovolená, kdy dotyčný (můj otec) měl tu smůlu, že dceřino cvrlikání „Tak rádi bychom vás viděli! Můžeme přijet na chalupu?“ nemohl odbýt negativní odpovědí a nezbylo mu nic jiného než souhlasit. Když Hujerovi dovalili svou maličkost a nezanedbatelný avšak nezbytný vercajk pro přežití čtyř dnů mimo domov, začala ta dovolená být jaksepatří. Jaksepatří pro Hujerovi. Velké výlety (nad 1 km), menší procházky (200 metrů na koupaliště a zpátky), i větší výpravy (autem kamkoliv kde je ZOO, lunapark nebo výběh zdivočelých krocanů, prostě cokoliv, jen aby se ty děti doprdele zabavily). Obídky a večeře cestou v restauraci, pohoda.

Jenže po dvou dnech jsme si s Pažoutem uvědomili, že jsme učitelé, čili nižší sociální vrstva, a že by bylo nanejvýš vhodné začít žít poněkud úsporněji. Rozhodla jsem se jako matka rodu (ne roku, bacha na to) převzít tu nejdůležitější roli u rodinného krbu. To s tím krbem není tak úplně mimo mísu, protože jsem si při té příležitosti konečně všimla, že ta kachlová kamna, co má táta doma, asi nejsou jen doplňkem pro odkládání kabátů. Ono to asi vážně fajruje.

Teď nastala moje velká příležitost blýsknout se a nemohla jsem ji jen tak nechat plavat. Vzpamatuj se! Na tohle čekáš celý život! Hodnotné jídlo vařené s láskou na chalupě na kachlových kamnech. To musí někdy zažít každý. Vycítila jsem velkou příležitost vžít se do role poctivé hospodyně, která dokáže i na kachlových kamnech připravit vynikající chod pro celou rodinu.

Tak tedy dobře. Na pomoc jsem si vzala svou mladší sestru, kterou jsem považovala za zkušenější kuchařku a vložila jsem do ní nekonečné ambice. Rozhodly jsme se udělat něco přiměřeného podmínkám (především těm, že se vaření ujal mimoň), takže se naším hvězdným pokrmem stal domácí smažák s domácími hranolkami a k tomu jak jinak než domácí bábovka.

Panečku, to je menu jako z prostřena! Tak směle do toho. Obalit sýry a nakrájet brambory byla hračka, zvlášť když jsme si k tomu načnuly víno a hezky si zazpívaly. Usoudily jsme se sestrou, že nejhorší fázi máme za sebou a můžeme se tedy vydat v ústrety bábovce. Já osobně jsem v té době byla pečením nepolíbená, ale sestra působila velmi sebevědomě a odhodlaně, proto jsem se neodvažovala odporovat a o to víc jsem se snažila budit dojem, že naprosto přesně vím, co s tím.

Podzim již vchází do dveří a s ním i nachlazení, rýma, kašel. Neznám nikoho, kdo by si tato onemocnění užíval. Věděli jste, že v prevenci i léčbě těchto neduhů vám může pomoci nenáročná pokojovka? Seznamte se s rýmovníkem!

Rýmovník (plectranthus) je bylina, která vám vděčně poroste doma v květináči. Její pěstování je velice nenáročné a zvládne jej i zahradník  - začátečník. Rýmovník je vzdálený příbuzný našich hluchavek. Jeho chlupaté lístky vydávají příjemnou eukalyptovo-citronovou vůni, která vám provoní domov.

Celá rostlina obsahuje vonné silice, vitaminy A, C, E a K a omega-6 mastné kyseliny. Všechno jsou to látky důležité pro mnoho tělesných pochodů. Např. obnova kůže a sliznic, správný vývoj zubů a kostí, růst svalové hmoty, tvorba červených krvinek apod. Tělo si je samo neumí vytvořit.

Z rýmovníku se využívají se především listy. Rostlina roste rychle, nemusíte se tedy bát, že budete mít nedostatek. Pravidelné zastřihávání jí jen prospěje. Jinak je na péči nenáročný, stačí pravidelná zálivka (pozor, nepřelít) a na jaře přesadit do nového substrátu. A pokud chcete rýmovníky dva, není nic jednoduššího než ustřihnout větvičku a dát ji do vody. Rychle pustí kořínky a pak může do vlastního květináče.

Jak můžete rýmovník použít?

Jak název napovídá, rýmovník je bylinkou vhodnou na rýmu a nachlazení. Sáhněte po něm ale i v případě jiných problémů dýchacího aparátu (zánět nosohltanu, průdušek, bolest v krku, kašel, astma…). Utrhněte lístek, rozemněte mezi prsty a vdechujte jeho vůni. I rýma, která nechtěla odtékat, se spustí.

14.9.2016 11:00 posledni den kdy sme měli našeho chlapečka u sebe. V pátek se na ultrazvuku pani doktorce nelibilo šijove projasněni, chybějici nosni kůstka,  špatná srdečni akce,. objednala nás teda ještě na ponděli a v nás bila naděje že je vše v pořádku.  U dcerky přece taky nebyla nosni kůstka a je tu s náma a zdravá. V ponděli opět vše špatně. Šijové projasněni ještě větši, nosni kůstka taky nikde srdičko bije ale slábne. Doporučujeme odběr plodové vody.  Pro podezdřeni na downův syndrom.  Já stále věřila že je tohle jen nepřesnost strojů, že je to prostě jen nějaký omyl!! Večer telefon, "Dobrý večer pani Kukolová, prosim dojdete zitra na kontrolni ultrazvuk, výsledky plodové vody jou špatne." Nic vic nic min, přitel si vzal volno aby mohl být semnou, holky jsme nakonec obě poslali s našima na dovču a jeli sme do Brna do CPD. Pan doktor Vlašin udělal kontrolni ultrazvuk. Bohužel se všechny "vady" potvrdily, "ted jdete za pani genetičkou, všeVám vysvětli". Čekali jsme než nás pozvou dovnitř, mezi tim volá mamka jak sme teda dopadli, já nebyla v tu chvili schopna ničeho.  Mluvit s někým... Nic jen brečet, a v tu chvili mi bylo jedno že je plná čekárna.  Pani na genetice tomu taky moc nepomohla. "To by ste chtěla? takové ditě?" Já stála jak opařená, jak může takhle mluvit profik s maminkou která se dovi že pokud si miminko nechá umře bud při porodu nebo po. Nakonec sme se domluvili pro ukončeni. Celé úterý sem probrečela, ve středu už byl zákrok,  objednaná sem byla na 7:00 na sál sme šli až v 11:00,mezi tim sem prosila našho chlapečka aby se k nám vrátil v lepšim těličku, po probuzeni kromě otupělosti po uspávačkách sem se citila prázdná, brečet už sem nemohla. Doma sem u zapálila maličkemu zapalila svičku, a stále prosila aby nám odpustil a brzo se k nám vrátil. O 4týdny později dorazila 1menstruace, v půlce řijna sem byla objednaná k nove doktorce, dalši rána, cysta na vaječniku, asi 4cm, miminko dovoleno, ale doporučeno počkat až budou kopmpelt výsledky z genetiky a z pitvy. Bože náš chlapeček malinkej..... začátkem prosince sme měli jit na karyotip. Už sme nedošli.  v břišku už bydlelo jiný miminko, a opět přišel strach, co když se to bude opakovat. Takže veselou vánočni zprávu sme si nechali pro sebe. Po genetice ve 13tt už sme byli trošku klidnějsi ale vyšlo mi pro změnu nizke PAAp-a opět vzhledem k předchozimu downu a nizši hladine hormonu doporučena plodovka. 1x odložena. Nakonec se v 17 tt povedlo a ještě ten večer jsme věděli že náš chlapeček nemá ani jednu ze 4genetických poruch, do 3 týdnů už bylo jasne že geneticky je v pořádku.  Do ted děkuji našemu andilkovi že na nás tam nahoře dával pozor a ihned se k nám vrátil v lepšim těličku.  20.7.2017 se nám narodil ZDRAVÝ chlapeček Kájik <3 . Dnes má 8týdnů a je to přesně rok co nás "opustil" ten 1, ale asi to tak mělo být. Pořád to bolí, min, je tu ON, ale i tak... mi jako rodiče NIKDY nezapomeneme!

Dříve nebo později se s ním setká každá maminka. MMR- obávána, proklínána, zatracována. Vakcína, která má naše nejmenší chránit před trojicí nemocí - spalničky, zarděnky a příušnice.

Žijeme v době, kdy jsou nám informace až nebezpečně dostupné, a proto, když maminka, ať už ze zvědavosti anebo v touze být důkladně informována, zadá do internetového vyhledávače heslo "MMR", zahltí ji nespočet různorodých a protichůdných informací, kterých výsledkem je často vyděšená a zmatená rodička, která si není jistá, jaký postoj vůči zmíněnému očkování zaujmout.

Já sama, přiznávám, jsem byla hodně zmatená. Nebyla jsem schopná se rozhodnout kdy a jestli moje dítě má tohle očkování podstoupit. Nicméně, strašák, který číhal téměř z každé internetové diskuse na toto téma mě přinutil očkování odkládat. Odklad jsem plánovala do druhých narozenín. Nakonec jsem odvahu nenabrala až dodnes. Dnes je Katce přesně 31 měsíců. Na mně svítí na počítadle termínu 42 dní do porodu a to je čas rozhodnout se. Píchnout či nepíchnout. 
Samozřejmě, v snaze být informována jsem se dostala k informaci, že deti těhotných maminek se očkovat nemají, protože hrozí riziko nákazy virusem z živé vakcíny některou z nemocí, proti kterým bylo dítko očkováno, ale nejpozději za 12 měsíců bude Katka nastupovat do školky, kde je, jako všude ve státních předškolních zařízeních, dodržení očkovacího kalendáře jednou z podmínek přijetí. Nebude tedy stejné riziko nákazy platit i pro moje bezbranné miminko, které ještě v  tu dobu očkováno nebude? Nebude to pro něj představovat daleko větší nebezpečí? Rozhodnutí bylo v tento moment už v podstatě jasný... Očkovat budeme a bude to dnes! V bříšku tomu prckovi hrozí daleko menší nebezpečí než v tomhle velkém světě a jelikož jsem já sama očkována, budu doufat, že moje tělo se s oslabeným virem, který by se mohl z čerstvě zaočkovanýho tělíčka dostat, efektivně popere.

A proč vlastně tento článek? Na internetu se píše hodně. Nicméně, většinou se setkávám s těmi špatnými zušenostmi. S články o nepříznivých účincích, febrilních křečech, změnách osobnosti, autismu a několika desítkách dalších katastrof spojených s očkováním proti MMR. Nicméně, rozhodla jsem se popsat tady průběh nějbližších 14 dnů- intervalu, kdy by se podle nejčastějších informací měly nežádoucí účinky vakcinace projevit. V tento moment netuším, jestli zrovna můj příběh bude mít šťastný konec anebo jen přispěji k řadě odstrašujících případů, kdy vakcína poškodila, ať už dočasně anebo trvale do té doby zdravé dítko. Nicméně, chtěla bych takto přispět úpřimnou výpovědí k tomuto tématu a třeba maminkám, které mají strach anebo váhají jestli očkovat nebo ne, usnadnit tuto volbu.

Den 1.
Máme to za sebou. Já, jakožto "poškozená" (tak těhotným říká náš soused) jsem v důsledku hormonálních výkyvů probrečela celý dopoledne vyděšená představou, že tu moji malou panenku budou píchat. A co je horší, vyděšená příběhy, jako po absolvování očkování děti už nikdy nebyly jako dřív. Ale v poledne jsme vyrazily a po důkladné vyšetření, jestli nebojuje tělíčko s nějakou nemocí, jí to prostě píchly. Malinko zakňučela a bylo po tom. Přišla včelka a moje usmívavá hlčička se zas (a vlastně pořád) usmívala. Žádný slzy, žádný křik. Dostala obrázek a 20 minut jsme počkaly v čekárně.

Nic víc se nedělo. Zvláštní. Byla jsem celý den tak totálně mimo a tohle bylo vše. Katku jsem ale doma, před odjezdem, připravila na to, co ji čeká. Netvrdila jsem ji, že to nic nebude, nelhala jsem ji, že se na ni doktorka jen  koukne. Narovinu jsem ji řekla, že půjdem k paní doktorce, že ji prohlídne a pak jí píchne injekci. A ano, i to, že to bude bolet. Že to píchne jako včelka. Nevěděla jsem akorát, kam ji to budou píchat, tak když se zeptala, řekla jsem, že buď do nožky anebo do ručky. Odcházely jsme z domu s tím, že si dala podmínku, že do ruky to nechce a já jí slíbila, že zařídím, ať jí to pichnou do nožky, což jsem i splnila a tak jsme spokojené odjely domů s náplastí na stehýnku a obrázkem v ruce. A doma je to zas moje veselé malé zlobidlo.

Noc 1.

Zájem rodičů o stavební spoření pro jejich děti roste. Po loňské úpravě zákona, která výrazně zjednodušila výpovědi tzv. dětských smluv, se počet uzavřených stavebních spoření Kamarád a Kamarád+ ztrojnásobil. Stavební spořitelna Wüstenrot svou nabídku pro rodiče a mladé zájemce o spoření letos v březnu ještě vylepšila, kdy nabídla zvýhodněné „dětské“ smlouvy až do 24 let věku.

„Ať už chtějí rodiče vytvořit první úspory pro své potomky nebo jim vybudovat finanční rezervu pro nákup vlastního bydlení, představuje stavební spoření ideální variantu,“ říká Jiří Klos, manažer vývoje bankovních produktů finanční skupiny Wüstenrot, a dodává: „Zejména pro pořízení bytu či domu je nezbytné mít alespoň 10 % vlastních prostředků.“

Zatímco v prvním čtvrtletí loňského roku, kdy platila omezení pro ukončení „dětských smluv“, si stavební spoření Kamarád a Kamarád+ uzavřelo zhruba 1 000 nových klientů, o rok později to byl již trojnásobek. „Jasné oživení zájmu jsme zaznamenali ihned po změně zákona, která zrušila souhlas opatrovnického soudu pro ukončení ‚dětských‘ smluv,“ doplňuje Jiří Klos.

Stavební spoření hned po narození

Ze statistik Wüstenrotu za první čtvrtletí letošního roku vyplývá, že stavební spoření Kamarád a Kamarád+ nejčastěji zakládáme potomkům v prvních dvou letech jejich života. Druhé nejpopulárnější období je pak spojeno s nástupem do první třídy. Nejvíce na své ratolesti myslí rodiče v Praze, na jižní Moravě a ve středních Čechách.

Stavební spořitelna Wüstenrot nabízí jako jediná na českém trhu zvýhodněné stavební spoření pro děti a mladé až do 24 let věku. Zájemci o spoření mají na výběr ze dvou variant: Kamarád+ (pevně daná cílová částka 300 000 korun) nebo Kamarád (cílová částka 150 000 korun). Uzavření smlouvy o stavebním spoření je zdarma, klienti tak ušetří 3 000, respektive 1 500 korun (1 % z cílové částky). Vklady jsou zhodnocovány nadstandardní úrokovou sazbou 1,2 % (základní sazba 0,5 % plus úrokový bonus 0,7 % za pravidelné spoření). Navíc má každý klient možnost získat státní podporu až 2 000 korun za rok.

Ještě nějaký ten čas zbývá do doby, než se naplno rozzvoní školní zvonky. Starostliví rodiče však už teď určitě přemýšlejí, jak udělat, aby přibližující se školní rok dopadl na jedničku a aby si pro tentokrát jejich děti své domácí úkoly psaly s radostí.  Máme pro vás řadu tipů! Jimi vám jedničky vašich ratolestí nezaručíme, ale můžeme vás k nim přiblížit.

Důvodů, proč se dětem do úkolů nechce je celá řada, jeden faktor však můžete naplno ovlivnit vy

Pokaždé musíte vaše děti do napsání domácích úkolů nutit? Určitě v tom nejste sami. Dětem se do úkolů nechce z řady důvodů - nebaví je daný školní předmět, upřednostňují hru s kamarády venku, případně je dětský nábytek v pokojíčku dostatečně nemotivuje k napsání domácích úkolů. A tento faktor máte v rukou vy. Co můžete udělat? Zařídit dětem nadmíru hravý, a přitom praktický pracovní koutek (ať už v jejich dětském pokojíčku nebo v případě, že jej nemají třeba v rohu obývacího pokoje).

Jak by měl pracovní koutek dětí vypadat?

• Je složený z psacího stolu a dětské ergonomické židle.
• Psací stůl je stabilní.
• Dětský psací stůl dětem nabízí velkou pracovní plochu.
• Psací stůl dětem nabízí spoustu úložného prostoru ve formě šuplíků a odkládacích skříněk.
• Poblíž dětského psacího stolu by se měla nacházet knihovna či policová skříňka pro uložení učebnic, slovníků a odborných knih.
• Psací stůl se židlí může být doplněný o další příslušenství jako jsou poličky a dětské regály v bezprostřední blízkosti pracovního koutu. Ty také zvyšují funkčnost celého psacího koutku. 
• V pracovním koutku by se neměly nacházet hračky, suvenýry, ani jiné předměty odvádějící pozornost.
• Židle pro děti k psacímu stolu by měla být výškově nastavitelná, pohodlná a vyrobena v závislosti na ergonomických potřebách dětí.

Na budoucnost svých dětí myslí téměř každý rodič v Česku. Podle našeho posledního průzkumu chce přibližně 90 % rodičů své děti do budoucna zajistit a k tomu využívají různé formy. Tou nejoblíbenější je právě stavební spoření pro děti, které po menším útlumu zažívá opět boom.

Právě to, umožňuje rodičům, aby spořili svým dětem a vytvářeli jim dobrý základ pro financování vlastního bydlení. Kromě toho jsou finanční prostředky hojně využívány například i na financování vzdělání.

Podle našich interních statistik ho rodiče zakládají svým ratolestem nejčastěji v prvních 2 letech života, druhá vlna přichází s povinnou školní docházkou. Ještě v prvním čtvrtletí loňského roku mohla některé rodiče od pořízení stavebního spoření pro své potomky odradit skutečnost, že ukončení smlouvy bylo možné pouze se souhlasem opatrovnického soudu. Toto omezení vyřešila novela zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, platná od dubna loňského roku.

Díky ní se opět zvýšil zájem o dětské stavební spoření, které v posledních několika měsících zažívá doslova renesanci. V době, kdy platila omezení pro ukončení těchto smluv, si stavebko u nás uzavřelo zhruba 1 000 nových klientů. O rok později se zájem ztrojnásobil!

Kromě spoření je stavebko ve velké míře využíváno i z důvodu výhodných řádných či překlenovacích úvěrů k financování bydlení.  Jen v prvním pololetí letošního roku poskytly spořitelny úvěry za 30,6 miliardy korun, což je meziroční růst zhruba o třetinu. Pro získání řádného úvěru s garantovanou úrokovou sazbou je nutné spořit alespoň dva roky. Zájemce by při něm měl dosáhnout takzvaného minimálního hodnotícího čísla, které vychází z délky spoření, výše naspořené částky a cílové částky. V případě, že zájemce aktuálně řeší svoji bytovou potřebu (rekonstrukce nemovitosti, koupě bytu či domu apod.), může využít stávající atraktivní nabídky překlenovacího úvěru do doby splnění podmínek pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření.