Soutěžními jarními příspěvky jsme volali jaro, ale vyšlo nám to zatím jen pár dnů, že 🌸 ? No to nevadí, už teď víme, co nás venku baví a na co se těšíme, jakmile se trochu oteplí 😉 Za všechny příspěvky moc děkuji, je vidět, že venkovní aktivity jsou opravdu populární a pro děti to pravé 🙂 

No a jedno dítě se navíc může těšit na nového parťáka na procházky i na doma, protože vyhrává skvělého hudebního plyšáka 🤖Rockita! A tím, na koho se usmálo štěstí je s 9.příspěvkem v pořadí uživatelka @caffelatte1 a její malý syn Šimonek. Myslím, že Rockit si nemohl přát lepšího parťáka a snad z něj bude mít Šimonek radost 👶🎶🎈🎉🎊

Tak moc gratuluji k výhře a všem ostatním přeji samozřejmě co nejvíce krásných jarních dnů a zábavy s dětmi venku 🌷💮🌸💕😘 

Od té doby, co mám dvě děti a k tomu podnikám, času výrazně ubylo, den je pro nás nesnesitelně krátký a mě strašně mrzelo, že zbývající volné minuty musím doma věnovat úklidu. Zcela upřímně mi nejvíce času zabral úklid podlah, který je prostě nekonečný. Sotva svým tyčovým vysavačem rychle dovysávám nejfrekventovanější místa, ani ne po hodině už na mě nepořádek ze země zase „mává“. Co si budeme nalhávat, nepořádek a děti jdou spolu ruku v ruce. Drobky, vysypané jídlo, prach, vlasy, nepořádek od domácího mazlíčka, písek a kamínky z bot a tak dále a tak dále. To je naše denní rutina. Denní rutina, která mi zabírá hodně času a hlavně ubírá hodně síly. Síla a čas, s těmi bojuji denně a dlouhodobě. Koukala jsem se proto po jakémkoliv pomocníkovi, který by mi alespoň trochu ulehčil.

Do rukou se mi na otestování a případně přijmutí do domácnosti dostal robotický vysavač Symbo xBot 5 pro wifi. A tak jsme se vrhli na zatěžkávací zkoušku. Se mnou to opravdu lehké mít nebude.

Jak už je z názvu patrné, tento šikovný pomocník lze ovládat přes aplikaci Symbo Home Blue v chytrém telefonu přes wifi připojení. V praxi to u nás funguje tak, že večer dám robota do nabíjecí stanice a ráno, když rozlepím oči, ještě z postele vyšlu přes telefon pokyn, že může začít svou práci. Než vstanu, mám uklizenou kuchyň. Paráda.

Můžete si ale i dopředu naplánovat, kdy bude robot uklízet. Slouží k tomu taktéž aplikace a v ní užitečný plánovač úklidu, díky kterému si vyberete konkrétní den a čas, kdy bude robot vaše podlahy uklízet.

Symbo není jen robotický vysavač. V balení má nádobku na „suchý“ odpad = na vysávání, ale taktéž nádobku na mopování (vytírání). Tato nádobka v praxi funguje tak, že vysavač v jednom kroku vysává (co vysaje, jde rovnou do své „suché nádoby“ a v zadní část rovnou uvolňuje vodu na mopovací část a tím pádem máte rovnou i vytřeno.  Tento zásobník má elektronicky řízenou vodní pumpu, a proto jej naplněný můžete nechat klidně stát a žádná louže pod robotem se konat nebude. Při uklízení pumpa dávkuje zvolené množství vody, ale po zastavení robota vlhčení mopu ukončí.

Pomocí aplikace Symbo Home Blue můžete s robotem pohybovat i manuálně šipkami (jako na ovladači), měnit režimy úklidu, nastavovat časový harmonogram úklidu, nastavovat průtok vodní pumpy mopovací nádobky, sledovat mapu uklízené plochy, zobrazit statistiky, dostávat upozornění na chybové hlášky a nastavovat různé další funkce.

I když zrovna ve vašem vztahu neřešíte žádné problémy, je vhodné připomenout, že šťastné manželství není samozřejmost. Zapracujte na problémových oblastech vztahu, vyhněte se tak možným problémům a udržte své manželství spokojené.

Na začátku každého manželského svazku bývá samozřejmě láska. Nejčastěji se bereme, abychom naši lásku potvrdili, přejeme si, abychom nosili společné příjmení, abychom byli bráni jako pár, který to myslí vážně.

Manželství u nás se rozpadají v polovině případů

Z praktického hlediska má manželství mnoho nesporných výhod. V mnoha životních situacích nám manželství dává mnoho práv, výhod a benefitů. Jedná se především o pořizování společného bydlení (hypotéky a půjčky), narození dětí, adopci a výchovu dětí, ale i ty méně příjemné jako je nemoc, hospitalizace či smrt. 

Až časem, spočíváním v tomto svazku, si uvědomujeme, jak hluboký závazek jsme si svatbou dali. Možná až s příchodem prvních vážnějších potíží ve vztahu začínáme chápat, jak velký slib jsme sobě i společnosti dali. Rozvodovost manželství v posledních letech byla u nás na hranici padesáti procent. A je logickým důsledkem, že se nejen stát, který tyto svazky posvěcuje, ptá, proč polovina manželství končí brzy a špatně.

Názor na to, proč se tak děje, se liší, pravděpodobně na základě zkušeností každého, kdo se o hodnocení příčiny snaží. Pokud se zeptáte manželských párů, kteří spolu dnes žijí padesát let a více, často si budou stěžovat na to, že generace po nich jsou nezodpovědné. "Naučili jste se věci vyhazovat, ne opravovat," tak by se dal shrnout názor starších generací na to, že láska v naší době končívá rozvodem i velmi brzy po svatbě.

Moje pleť nikdy dokonalá nebyla a jsem si jistá, že ani nebude. Avšak po porodu je to jako kdybych prožívala znovu pubertu. Měsíc co měsíc se spolu s menstruací můj obličej mění v červené pole. Každá reklama slibuje zázraky, peníze se jen sypou, ale pořád zkouším, co bude to pravé zrovna pro mě. Když na mě vyskočila zpráva o testování krému BAZA light, říkala jsem si, že zkusím štěstí. 

Bylo to mé první testování vůbec. Těšila jsem se, až dojde balíček a přijde ten slibovaný zázrak. No... zázrak se úplně nekonal. Hned ze startu mě zaskočila konzistence krému, jsou v něm hrudky. Nebyly mi na obličeji úplně příjemné a nakonec jsem se vždy sloupla.

Co hodnotím kladně je, že krém velice rychle zasychá, vytvoří na pleti jakýsi film a kůži stáhne. Snažila jsem se krém nanášet vždy ráno a večer, to šlo ale pouze tehdy, když jsem byla doma. Protože jsou v krému hrudky, nejde se ráno namazat a vyjít do města. Tedy jde, ale o takovou pozornost nestojím 😁

Kdykoliv se objevil nový menší pupínek, nanesla jsem krém a do 3-4 dnů bylo po něm. Bohužel na to horší akné u mě krém úspěch neměl a musela jsem se vrátit ke krému z lékárny. 

Můj závěr je takový, že jistý účinek u krému jistě je. Se začínajícím pupínkem si poradí dobře, větší vyrážky už bych tím ovšem neléčila. Já sama za sebe zůstanu u sice dražšího krému z lékárny a Baza light krém zkusím dát dále na testování 15-leté sestře.

#test_bazalightkrem  #zkusenosti_bazalightkrem

Alopecia areata není onemocnění, které by bolelo fyzicky. Ztráta vlasů však zanechává důsledky především psychické. Ačkoli moderní medicína zná několik cest, jak alopecii léčit, úspěšnost léčby není výrazná. Co je třeba léčit, je pak hlavně sebevědomí žen, které alopecie potká. A na tom se můžeme podílet my všichni.

Vlasy jsou pro ženy jednou z nejdůležitějších součástí jejich fyzické identity. Barvíme je, stříháme, pečujeme o ně jako o jednu z nejviditelnějších částí našeho vzhledu. Od doby, kdy holčičky dorostou prvním copánkům, až do stáří jsou vlasy považovány za důležitý atribut fyzické krásy.

Alopecie neboli holohlavost

Alopecie je všeobecný název pro holohlavost, která může mít mnoho příčin. Alopecia areata je pak druhem vypadávání vlasů, které postihuje zejména ženy v mladém věku. Příčinou tohoto druhu alopecie je autoimunitní reakce těla. Bílé krvinky v tomto případě napadají růstovou zónu vlasů. Kromě vlasů může vypadat i obočí, řasy a veškeré ochlupení.

Alopecia areata (vypadávání vlasů v kruzích) umí lékaři léčit, ne vždy ale vyléčit

Alopecia areata je charakteristická tím, že první vlasy vypadávají v kolečkách. Nemocní nejdříve odhalí jedno nebo dvě místa na hlavě, kde jim vlasy chybí. Taková místa se mohou objevit již v dětském věku. Následný průběh nemoci je pak individuální. Místa, kde vlasy vypadaly, se mohou zvětšovat až do úplného vypadání vlasů, stejně tak někomu vypadají i řasy a obočí. Může také vypadat ochlupení celého těla.

Možná to má některá taky tak, že dokud partner/manžel nechce nebo nemůže jet na dovolenou, tak prostě nejede celá rodina... Já to tak mám respektive měla! Lonský rok se prostě nejelo nikam, maximálně jsme jeli na chatu a chalupu párkrát za prázdniny. Zpětně mě to hrozně mrzí. Jarda (manžel) byl buďto v práci nebo stavěl domek, takže nebyly ani peníze a nebyl hlavně čas. 

Jarda je v práci stále a domek není dostavěn, takže letošní jaro a léto bude ve stejném duchu. 

Ne, nebude!

Rozhodla jsem se, že s příchodem teplého počasí začneme jezdit na výlety sami tři.

Holkám to rozšíří obzory, užijí si krásné chvíle a já alespoň trochu rozbiji stereotyp 🙂

První výlet, který mám naplánovaný bude Praha... Už mám i vytipované místa, kam se podíváme. Krom památek nevynecháme ani cukrárnu Ivety Fabešové a hračkářství hamleys...

Na bolesti břicha, eventuelně podbřišku, jsou ženy poměrně zvyklé. Jenže co když se objeví bolest “nová”, kterou neznáte? Může se jednat o akutní břišní příhody, o nádor, ale také o mimoděložní těhotenství! Proto nikdy v takovém případě nepodceňujte návštěvu lékaře.

 Pojďme si v následujícím článku popsat jednotlivé možnosti, co se s vaším tělem může dít a podle čeho můžete rozeznat jednotlivé příčiny bolestí. Bolest v podbřišku může signalizovat následující komplikace:

1. Renální kolika

Renální kolika nejčastěji vzniká, když se z vašich ledvin uvolní kamínek, který zabraňuje odtoku moči. Tato bolest vychází z beder, buď z levé nebo z pravé strany (většinou jen na jedné straně). Do podbřišku se pouze šíří, nezačíná v něm a může pokračovat až na stehno, u mužů do šourku. Obvykle to není bolest stálá, ale proměnlivé intenzity. Může být také doprovázená pocitem nevolnosti, zvracením nebo pocením. Stav si vyžaduje okamžitou návštěvu lékaře.

2. Neprůchodnost střev

Další možnost náhlé bolesti břicha může být neprůchodné a ucpané střevo, odborně nazývané jako ileus. Pro tento případ je typické, že se břicho nafoukne, je na pohmat tuhé a neodchází ani plyny ani stolice. Zvracení se většinou neobjevuje. Bolest je popisována jako relativně stálá, případně se postupně zhoršuje. Opět se jedná o stav, který si vyžaduje okamžitý zásah chirurga, protože střevo může prasknout a ohrozit vás na životě!

Znáte to. Napíšete někde k tématu se svou osobní zkušeností nebo názor. Nereagujete na nikoho, jen se vyjádříte k tématu. A pak se najde někdo, kdo má vysloveně potřebu začít posuzovat, jaká jste, co děláte blbě atd. Tento článek jsem nazvala "Nikdy nevíte, kdo je na druhé straně", ale dost možná bych ho mohla nazvat i "Proč už nikdy nechci dělat moderátora"

Protože jakmile se stanete někde moderátorem nebo nedejbože redaktorem, tak se podobné kritiky ztrojnásobí. Lidi mají pocit jakési autority, i když ten moderátor vlastně až tak autoritou není, pouze zdarma ve svém volném čase pomáhá s chodem serveru. Každý ví, že lidé dělají chyby, ale na chyby někoho, kdo se zdá být autoritou, jsou lidi velmi hákliví.

Za ty léta, co na internetu funguju, jsem se dostala asi 3x do nějakých podobných "funkcí", jak zde na MK, kde jsem to včera z podobných důvodů ukončila, tak na uměleckém serveru.

Ráda bych sdílela zkušenost z toho uměleckého serveru a pozadí toho, proč jsem s tím sekla. (Protože důvody, proč jsem to ukončila teď na MK, jsou z velké části i osobní a tady na MK jsou lidé, kteří mě osobně a mou rodinu znají). Ale myslím, že to poslouží jako zářný příklad toho titulku „Nikdy nevíte, kdo je na druhé straně“

Tehdy měl ten server dost problémů, odcházeli výtvarní redaktoři. Tehdy mě oslovili, zda bych se nechtěla stát redaktorem. Byli jsme jen dva. Naším úkolem bylo vydávání časopisu, ale také mazání nevhodných fotek / maleb (sem tam se nějaká super sprosťárna vyskytla, ale ne moc často). Taky jsme mohli hodnotit a komentovat díla ostatních, stejně tak jako vkládat vlastní tvorbu. Samozřejmě psychologicky měl komentář redaktora větší váhu.

No a pak se objevil on. Říkal si Cesare Borgia a očividně uměl skvěle malovat, ale choval se hrozně. K ostatním jen občas, byť uznávám, někteří fotili i telegrafní sloupy, ale na nikoho nebyl tak tvrdý, jako na ty dva redaktory, co zbyli. Hejtoval pod jakoukoli naší tvorbou, ale i pod komentáři, kterými jsme se ostatním snažili poradit, co zlepšit a tak. Čímž jakoukoli mou radu shodil a pak se už začali přidávat i ostatní uživatelé. Ten člověk se vyloženě vztekal, že zrovna já jsem redaktorem, protože jsem dle jeho mínění nebyla kvalitní umělec. Nu, možná nejsem. Ale snažila jsem se stále učit a byla to práce zadarmo v mém volném čase.  Moc lidí, kteří jsou toto ochotni věnovat, není.

Babybox je speciální zařízení, nejčastěji umístěné v blízkosti zdravotnického zařízení, které je určeno maminkám, které se o své dítě nemohou starat. Po matce dítěte nikdo nepátrá, miminko je ihned zařazeno k adopci.  

Babyboxy u nás vznikly jako alternativa k utajenému porodu, který je u nás také legislativně možný. V historii lidstva se události, kdy se matka nemohla starat o své dítě, řešily od nepaměti. Úlohu ochránců takových dětí pak zastávala širší rodina dítě, kmen nebo církev.

Pro zřízení prvních míst na odkládání nechtěných dětí v historii společnosti i pro zřízení babyboxů v novodobé historii Česka vedly stejné důvody - ochrana života narozených dětí. Jak v raném středověku, tak dnes se o nich však vedou stejné spory. Odpůrci babyboxů argumentují zejména přebíráním odpovědnosti za matky, které svoje mateřství nezvládly. Do poloviny února roku 2019 však jen u nás známe příběhy 185 dětí, kterým babyboxy umožnily žít lepší život.

Historie babyboxů - schránky na záchranu známe již od raného středověku

Již první civilizace řešily potíže dětí, o které se jejich matky nemohly starat. O děti, jejichž matka zemřela či neměla dostatek prostředků, aby je uživila, se starala širší rodina matky, kmeny či klany. První místa, kam se mohla beztrestně odkládat nemluvňata, jsou známa již v době antiky.

Od pátého století vznikala celá zařízení, která poskytovala matkám skrytá místa, kam mohly miminko odložit s vědomím, že o něj bude postaráno. S rozvojem křesťanství se péče o nechtěné děti z velké části přesunula na církev. Historicky první babyboxy nechal zřídit roku 1198 papež Inocenc III. u bran klášterů na území dnešního Vatikánu.

Odkládání miminek, která jejich matka nedokázala uživit, bylo však obvyklé již mnohem dříve. Děti, které jejich zoufalé matky nosily do kostelů a klášterů, kde bývala místa pro odkládání dětí, pak nejčastěji vyrůstaly v zázemí klášterů. Následně vznikala celá centra pro péči o odložené novorozence a první sirotčince.

Venku to častěji a častěji vypadá na jaro, snad už ty pěkné a prosluněné dny budou převažovat, i když astrologické jaro začne až 20.března ve 22 hodin a 58 minut, tak uvidíme co nás do té doby ještě venku čeká 🌷🌤️❄️

Každopádně si ty krásné i možné ošklivé dny můžeme ještě zpříjemnit jarní soutěží s Fisher Price a to o skvělou letošní novinku - hudebního plyšáka Rockita 🤖🎶📺 pro zapojení do soutěže stačí splnit následující pravidla:

1) dejte like tomuto článku;

2) na svůj blog vložte krátkou zprávu s příspěvkem na téma "oblíbená venkovní aktivita s dětmi", třeba se i vzájemně inspirujeme a naše děti tak zažijí něco nového a zábavného (samozřejmě můžete soutěžit i s těmi nejmenšími, které zatím znají venku jen nošení nebo kočár a v podstatě ještě neví o světě 😉 );

3) označte hastagem #fisherprice_jaro;

4) budu ráda, když přidáte i fotku jak si to společně venku užíváte 😍 

Ahoj, 

v první řadě bych chtěla poděkovat, že jsem byla vybraná do testování krému BAZA light na akné. Testování proběhlo od 11.2.2019 do 13.3.2019. 

Jmenuji se Eliška a je mi 25 let. S akné bojuji od 13 let, kdy se mi začali tvořit velmi ošklivé strupy, které hnisali a byly především jen na bradě. Bylo to omezující a v pubertě mi to moc na sebevědomí nedodalo. Nejvíce se nové pupínky objevovali před očekávanou menstruací. Opravdu jsem za těch 12 let vyzkoušela mnoho produktů. Proto jsem byla ráda, že jsem měla tu čest, tento výrobek testovat sama na sobě.

A teď už ke krému BAZA light.

Kurýr mi ho dodal 11.2. odpoledne, hned při rozbalení jsem byla nadšená z krabičky, která byla velmi hezká a byl u ní přiložený i letáček. Ihned jsem si přečetla návod a těšila se na večer, až ho budu moci vyzkoušet. Krém se nanáší na vyčištěnou pleť dvakrát denně, ráno a večer. Takže pro mě to nebyl žádný problém, když jsem doma se synem.

Večer jsem nanesla na pupínky krém. Krém měl velmi zajímavou konzistenci. Obsahoval malé kuličky které se vmasírovali do pupínku. Voněl velmi přírodně. Prostě žádný parfémový produkt. Krém trochu ztuhl a udělal okolo takový ochranný film.

Na jedné akci jsem měla možnost nedávno osobně poznat velmi zajímavou, otevřenou a úžasnou mladou ženu. Tereza byla jako úplně malé miminko zanechána svou biologickou maminkou v porodnici. Z té si ji pak domů odvezli její noví, adoptivní rodiče. Slyšet naživo její příběh bylo pro mě velmi přínosné a také moc silné, vždyť dvě taková stvořeníčka mi pobíhají po domě a budou jednou řešit tytéž otázky a tytéž problémy.

Vím, že s Terezou Kratochvílovou vyšlo v poslední době hned několik různých rozhovorů, ale v žádném z nich jsem se nedozvěděla odpovědi na své otázky. Proč? Otázky byly na povrchu, byly kladeny lidmi, kteří adopci nežijí… Proto jsem Terezu poprosila o možnost položit ji vlastní otázky, otázky adoptivní mámy.

Říkala jsi, že ti maminka o tom, že jsi adoptovaná, vyprávěla formou pohádky a pak ti to tak nějak oficiálně řekli v sedmi letech. A že to pro vás všechny byl velmi emotivní zážitek. Jak potom pokračovala komunikace s tvými rodiči o tomto tématu? Chodila ses ptát a doplňovat informace, nebo se o tématu moc nemluvilo? Kdybys byla rodič, jak bys tohle téma s dětmi komunikovala?

Co si pamatuju, tak jsem se jako malá na nic neptala, protože jsem asi měla pocit, že doma se o tom bavit moc nechtějí. Myslím, že moje maminka měla strach a bála se, aby o mě nepřišla, abych se pořád neptala na tu první maminku a jí tím nevyřadila „ze hry“.

Kdybych byla rodič, určitě bych o tom s dětmi mluvila, už odmala bych je připravovala na to, že pokud se budou chtít na cokoliv zeptat, řeknu jim pravdu, budu se o tom s nimi bavit otevřeně a řeknu všechno, co vím.

Zároveň bych si všímala situací, které se kolem dětí dějí, a kdybych měla pocit, že dítě řeší něco, co má co dočinění s biologickou rodinou a jeho kořeny, hned bych o tom narovinu mluvila a nečekala, až dítě přijde samo. Ono totiž nemusí přijít nikdy, ale uvnitř to může řešit každý den.

Kojení v těhotenství nebo kojení dvou různě starých dětí pořád vyvolává v lidech úžas. A přitom je to tak přirozený …

Obavy

Hned na začátku si vyvrátíme mýty, ať se můžeme věnovat užitečnějším informacím:

Kojení v těhotenství a riziko pro nenarozené dítě

Oxytocin vyplavovaný při kojení způsobuje stahy dělohy silné asi jako při orgasmu. Pokud je tělo těhotné ženy právě připravené k porodu, může ho to spustit. Jinak fakt ne. Jenom v případě akutního rizika potratu (určí lékař) se doporučuje kojení zvážit.

Kojení v těhotenství a výživa pro nenarozené dítě