Ahoj! 

Projekt Odborných poraden úspěšně běží už pár měsíců a nabízí opravdu kvalitní témata. I proto jsme velmi rádi, že nám dnes přibyla další nová Poradna na téma: Výživa před těhotenstvím a v těhotenství

Víme,že většina z Vás řeší přípravu na těhotenství, možné příčiny a řešení neúspěšného otěhotnění, správnou stravu a výživu před a v průběhu těhotenství a v neposlední řadě i vhodné výživové doplňky při snažení se o dítě, či v jednotlivých trimestrech. I proto zde máme MUDr. Jiřího Emmera, který má s virtuálním poradenstvím v oblasti výživy bohaté zkušenosti a velmi rád Vám odpoví na všechny Vaše otázky týkající se této tématiky. 

Všechny Poradny jsou na Koníku zdarma a zároveň i anonymní. Nemusíte se tedy obávat, že položením dotazu prozradíte např. své snažení se, anebo těhotenství. 

Přeji Vám jen krásný den a vše dobré!

Jennyska

Potřebujete

• 2 celá spodní krůtí stehna
• sůl
• pepř
• čerstvý tymián
• zelená petrželová nať
• 500 ml kvalitního piva podle vlastního výběru
• 1 velká cibule

Krůtí stehna si omyjte, osušte, osolte ze všech stran a opepřete. Dejte je do velkého pekáče s víkem, ideálně litinového.

Posypejte bylinkami a podlijte pivem. Do piva přidejte najemno nakrájenou cibuli.

Pečte v troubě vyhřáté na 110-120 °C, asi 6 hodin, až se maso začne úplně rozpadat. Může to být dříve i později. Záleží na velikosti stehen.

Poté přidejte teplotu na 200 °C a dopékejte bez víka asi 15 minut.

„Tento týden nás čeká návštěva v psychologicko-pedagogické poradně ohledně případného školního odkladu (syn se narodil  v létě). Co nás čeká? Jak to probíhá? Na co se připravit? Nějaké tipy? Rady? Cokoliv... díky.“

Návštěva pedagogicko-psychologické poradny (PPP) je pro mnoho rodičů nutným zlem, ze kterého mají už předem obavy nebo mu nevěří. Je to ovšem zcela zbytečný strach. Pracovníci v poradně tam nejsou proto, aby někomu škodili. Naopak. Mají pomáhat s rozhodnutím ve chvílích, kdy si rodiče nejsou jistí a potřebují odbornou radu týkající se zejména školní zralosti a nástupu do první třídy. Jaké jsou nejčastější důvody pro návštěvu pedagogicko-psychologické poradny? Co potřebujete s sebou? A jak návštěva probíhá?

Proč pedagogicko-psychologická poradna?

Poradny tohoto zaměření najdeme prakticky po celé republice. Bývají umístěné v každém větším městě a zřizuje je kraj. Většina služeb je bezplatná, tudíž se otevírají i lidem, kteří potřebují pomoc, ale nemají tolik financí. Záleží ovšem na tom, zda máte v plánu navštívit zařízení ve své spádové oblasti nebo se chcete objednat jinde.

„Pracuju jako učitelka, takže děti do PPP posílám poměrně často. PPP opravdu mají spádové oblasti a k návštěvě je dobré, někdy i nutné, mít doporučení od třídního učitele, k návštěvě v poradně ještě doporučuji vzít i školní sešity. Některé poradny, pokud do nich dítě spádově nespadá, vyžadují tuto návštěvu zaplatit,“ píše jedna z maminek v diskuzi o pedagogicko-psychologické poradně.

Zpravidla poskytují služby dětem od předškolního věku až po vysokoškoláky a spolupracují i s rodiči a učiteli. Nabízí celou řadu preventivních programů, školí učitele. Tvoří postupy, jak předcházet šikaně, pomáhají ji diagnostikovat, pokud se objeví a podílí se i na jejím odstranění. Nezletilé dítě musí objednat rodič, dospělé už přijde samo. Rodiče se mohou objednat i bez doporučení.

 ▪ kdy začít    ▪ jak začít   ▪ vhodné suroviny      ▪ BLW       ▪ alergie

Milé maminky, nejprve bych se vám ráda představila, jmenuji se Michaela a jsem maminka   ,,začátečnice".  Poprvé  jsem tady na Modrého koníka zavítala v prosinci  2017, to jsem už třetí měsíc nosila pod srdíčkem našeho broučka. Ovšem aktivní jsem tady teprve pár měsíců. Ráda si zde pročítám vaše příběhy, zajímavé diskuze a také v neposlední řadě čerpám užitečné informace. Chtěla bych také přidat ruku k dílu a proto jsem se rozhodla sepsat tento článek. Nepřicházím s ničím převratným, jedná se vlastně o takové shrnutí v kostce mých poznámek, které se týkají doporučení při zavádění příkrmů. Čerpala jsem zejména z odborných zdrojů a také ze zkušeností ostatních maminek. Maminkám, které budou s příkrmy začínat, bych chtěla tímto ušetřit spousty času s dohledáváním základních informací. Sama jsem v tom nepřeberném množství informací ztrácela, v mnohém se údaje rozcházely, až  mi z toho šla hlava kolem. Netušila jsem, jakým stylem drobečkovi příkrmy podávat, kdy kterou potravinu mu můžu do jídelníčku zařadit, jaký je nejvhodnější způsob úpravy surovin aj. Pokud maminky tápete stejně jako já v začátcích, tak vzhůru do čtení!

• Kdy začít zavádět příkrmy?

Všeobecně se doporučuje začít u kojených dobře prospívajících dětí v ukončených šesti měsících. U nekojených dětí pak od ukončeného čtvrtého měsíce. Každé děťátko je však jiné a neznamená, že úderem  ukončeného 6.tého/4.tého měsíce je děťátko připraveno začít jíst. Sledujte svoje děťátko, jeho reakce, zájem, schopnosti, ne hodiny, kalendáře a seznamy přikázaných a zakázaných jídel Jak poznáme, že je na čase začít se zaváděním příkrmů? Můžou nám pomoci tyto signály:

Když děťátko projevuje velkou touhu po jídle např. natahuje se po něm, napodobuje po nás přežvykování... můžeme začít přikrmovat o pár dní dříve týden- 2 týdny

Pokud kojené děťátko neprospívá, či prospívá pomaleji. Poraďte se ale nejdříve se svým pediatrem. Zejména u kojených dětí může váha stagnovat a nemusí to nutně znamenat, že děťátko neprospívá. Bere se pak v potaz více faktorů, např. jestli děťátko roste do délky, i když nepřibírá, či přibírá minimálně.

Asi před čtrnácti dny, jsem si objednávala nové návleky na mop, při té příležitosti jsem si do košíku přihodila i onen zde opěvovaný fialový hadřík. Do té doby jsem odolávala a byla dost skeptická. Když jsem si pořídila parní mop, byla jsem dost zklamaná, nějak jsme se prostě nezkamarádili, nevyhovuje mi. Použila jsem ho asi 5x a vrátila se ke klasice. Od té doby stojí v rohu a jen se na něj práší. Pokud máte zájem ho adoptovat klidně se ozvěte.

Balík přišel, návleky jsou již v plném pracovním nasazení a hadřík si vesele spinkal v poličce.

Dnes jsem se tedy rozhodla, že mu dám šanci. Vybalila jsem ho a doufala, že to nebude takový ten co se strašně chytá na ruce, mám ruce dost suché a takové ty chytlavé hadry přímo nesnáším.  Ale dobrý, materiál příjemný. Tak jo jdem na to.  Hadřík jsem namočila, vyždímala a rozhodla se, že ho vyzkouším na vodovodní baterii. Přetřu a.... Čumí jak puk. Takhle naleštit vodovodní baterii se mi snad nikdy nepovedlo. To jako vážně?? 

Super, tak tohle by šlo. Zkusím dlaždičky. Nemám ráda mytí dlaždiček. Nesnášim mytí dlaždiček.  Šup hadrem sem, šup hadrem tam. Co to jako je? Jak je to možný?  Jak je možný, že doteď jsem na dlaždičkách vždycky málem nechala ruce a nějaký fialový hadr je s nima hotový raz dva?  V tom musejí být nějaký kouzla a čáry. Však počkej, na mě si nepřijdeš.

Pokus č.3.  Dlaždičky u vany. Ty jsou vždycky nejhorší, zaprasený. Od všeho a od všech. Noční můra.  Tak jo, jdem na to. Vyprat, vyždímat. Doleva, doprava, nahoru, dolů a milé dlaždice se na mě smějí a blýskají se jako nové. Tak fajn, asi je ten fialový hadr fakt zázrak.  Douklízím celou koupelnu, přičemž Vileda zázrak nedám z ruky.

A výsledek?  Místo asi 3 hodin, které mi koupelna normálně zabere, než všechno poumývám, postírám, naleštím, mi to dneska trvalo cca 1,5h  a vše září jak nové. Manžel je v údivu, protože já přeci nesnáším mytí dlaždic. Ano milý muži, nesnáším. Tedy do dneška jsem nesnášela. Poslední poznatek je, že jeden fialový hadřík je málo. Potřebuji jich víc a ještě víc. 😀

„Miluji sport a pohyb a nemůžu bez toho být. Před otěhotněním jsem běhala a chodila 4x týdně na aerobik. Od začátku, co jsem zjistila, že jsem těhotná (3.týden), tak jsem necvičila. A ani teď ještě necvičím a to jsem v 11+5tt. Je to kvůli tomu, že je mi od začátku špatně a jsem dost unavená, takže to zatím ani nešlo. Ale určitě bych na nějaké cvičení chtěla najet, ať se hýbu, neztratím kondici, jsem fit a cítím se fajn.”

Cvičení v těhotenství je v dnešní době velmi populární. Na své si přijdou nastávající maminky, které byly zvyklé intenzivně cvičit již před otěhotněním, ale i ty, které třeba cvičily jen trochu. Proč je vlastně cvičení v těhotenství dobré? A jaká pravidla je nutné dodržovat? Cvičení v těhotenství se nebojte, ale vždy raději konzultujte svůj záměr se svým gynekologem, který vám řekne, zda je pro vás vhodné nebo ne. Nevhodně zvolenou aktivitou byste mohla sobě nebo svému miminku ublížit a za to žádné cvičení nestojí.

Pokud se rozhodnete, že byste chtěla v období těhotenství cvičit, máte na výběr z různých možností. Samozřejmě se vše odvíjí od toho, kde bydlíte. Ve velkém městě bude výběr daleko větší, zatímco na vesnici se budete muset spokojit třeba jen s jednou aktivitou v dojezdné vzdálenosti. Stejně tak se bude lišit i cena.

„Bydlím v malém městě a nabídka těhotenského cvičení zde bohužel nebyla příliš široká. Nakonec jsem chodila 1x týdně na cvičení, které pořádala přímo porodnice a cvičení vedla vždy některá z porodních asistentek. Cvičit jsem začala na konci 1. trimestru. Cvičení trvalo vždy hodinku a ke cvičení jsme používaly velké gymnastické míče, podložky a overbaly. Cvičení bylo fajn, sice nebylo vůbec fyzicky náročné, ale ke konci těhotenství už dalo zabrat podstatně více než na jeho začátku. Jako příjemný bonus bych uvedla i to, že se člověk potkal s dalšími těhotnými ženami z okolí.”

Pokud jste nic vhodného ve vašem okolí nenašla, stačí jít denně na delší procházku, i to je fyzická aktivita, která se počítá. S chůzí má velmi dobrou zkušenost i jedna uživatelka z Modrého koníka, která napsala do diskuze: „A hlavně chodit, chodit a chodit. Nějaké cvičení je určitě fajn na protáhnutí a tak dále, ale svižnější procházky jsou podle mě nejlepší, je to nejpřirozenější a nejúčinnější druh pohybu. Já chodím od začátku těhotenství asi 5x týdně dle času 5 - 10 km denně, jím docela dost, přibrala jsem 8 kg a včera mě doktorka pochválila, že nemám na břiše ani gram tuku. A to nejsem teda úplně hubená, spíš tak normální.”

Kde můžete absolvovat cvičení pro těhotné?

V noci mne probudil pes, když spadl z postele . (Neptejte se.) Chvíli jsem nemohla zabrat, tak jsem si prošla všechny weby a socsítě, a to jsem neměla dělat. Narazila jsem totiž na povzdech jedné maminky, že namísto toho, aby zdolala hromadu prádla, tak si dala odpolední šlofíček, z něhož se ozývala mírná výtka k vlastní lenivosti. V tu chvíli mi do sebe jako puzzle zapadly nejen zdejší příspěvky, ale žité zkušenosti žen z mého okolí i těch, co znám třeba jen virtuálně, těch, které se o své postřehy dělí ve výzkumech, anketách či článcích. A dostala jsem šílený strach. Opravdu takový bude i můj život? Opravdu budu obklopená horami prádla? A ty hory budou čekat na mě jako Mount Everest na svého Hillaryho? Nebudu mít nikde blízko žádného Tenzinga Norgaye?

Abyste mi rozuměly (píšu -y, předpokládám, že mě číst budou z 99,9 % ženy) - nejsem žínka domácí, která by se realizovala ve vedení domácnosti. A obávám se, že se na tom nic nezmění ani po narození dítěte. Domnívám se totiž, že budu mít už tak dost práce se samotným sžíváním, péčí a výchovou, nejsem prototyp hřejivé ženskosti. A toto je pro mne daleko podstatnější než domácí práce. Zatím je jako bezdětný aktivní emancipovaný pár zvládáme samospádem stylem "někdo to udělat musí". Co však ale tady nejčastěji čtu, jsou příspěvky o vedení domácnosti, úklidu (Tvl, co je to ten fialový zázračný hadr? Pokud sám od sebe nautírá prach, není na něm nic zázračného!), vaření a pečení, činčání bytečku. Je-li to něčí koníček, nelze vůči tomu nic namítat, naopak lze některé zde uváděné výsledky této práce pouze obdivovat. Proč mám ale pocit, že často jde o vynucenou internalizaci domácích prací jako hlavní povinnosti ženy, notabene pokud je tzv. "doma na rodičáku?" Nejsem na něm přece jako služka, jsem uvolněná z důvodu péče o dítě! Stane se to u nás doma taky? Stalo se to u vás taky?

Zdravím všechny členky MK. Chci se s vámi všemi podělit o mých pocitech. Jak se cítím a tak. Nemám nikoho komu bych to řekla nebo napsala. Mám sice na Fb kamarádku na psaní, protože bydlí hrozně daleko, ale nechápe mě, doufám že mě tu někdo pochopí a bude mi rozumět. 

V lednu 2018 jsem přivedla na svět dceru Danielku narozena předčasně ve 32tt (40cm, 1600g). Měla jsem o ni hrozný strach, ale maličká to zvládla a je zdravoučká. Ještě než se narodila v hlavě jsem měla spoustu otázek. "Budu dobrá máma?"

"Dokážu přebalit miminko?"

"Zvládnu ty noci, kdy bude plakat?"

"Bude mě mít moje vlastní dítko rádo?"

A spoustu dalších otázek, jestli vůbec vše zvládnu. Možná ano. Možná ne.

Milé maminky, dnes jsem jako každý měsíc cestovala s dcerou z Prahy na Moravu a rozhodla jsem se udělat pro Vás video, jaké jsou možnosti cestování vlakem s kočárkem, jestliže chcete mít kočárek u sebe a ne v zavazadlovém prostoru. Nenechte se od cestování odradit. Snad Vám toto krátké video pomůže a třeba se i vydáte někam na výlet s Vašemi drobečky🙂