Jelikož jsem si před porodem moc ráda četla všechny porodní příběhy tady na koníkovi, rozhodla jsem se, že se s vámi o ten svůj taky podělím. 🙂

Že čekáme miminko bylo velké překvapení. Zjistila jsem to dva dny před vánoci, 22.prosince 2017, kdy jsem si udělala test jen tak úplně náhodou. Do menstruace mi zbývaly ještě skoro dva týdny. 

Zhruba týden jsem se cítila tak jaksi divně. Kolem vánoc jsme měli spoustu menších posezení s přáteli, a mně všechno víno, které bylo na stole jaksi divně smrdělo.

Když už jsem odmítla sklenku na třetí akci, řekla jsem si, že zkusím udělat test, vždyť o nic nejde, beztak tam nic nebude :D 

Ráno jsem vstala, cvrkla na papírek, položila ho na umyvadlo a šla do sprchy. Když jsem vylezla ze sprchy a uviděla na testu dvě čárky, málem to se mnou seklo. S roztřesenýma rukama jsem psala kamarádce, jestli to tam vidí taky. No jo. Bylo to tam. Manželovi jsem to oznámila hned ten den, i když jsem chtěla počkat až mi to potvrdí doktorka, ale nešlo to vydržet. Po prvotním šoku nastala radost veliká a po novém roce už jsem si od doktorky nesla fotku pidišušínku fazolkovitého tvaru, který šel na fotce sotva vidět. Hned v lednu začal kolotoč zvracení, který trval až do pátého měsíce. Blila jsem uuuuplně všude. Doma, v práci, v tramvaji, hrůza. Díky hrozným nevolnostem se to v práci rozneslo rychlostí blesku a začal teror. Dodnes nevím proč to bylo, ale vedoucí i ředitelka mi začaly dělat neustálé problémy. Naschvály, nehlášené kontroly, vzaly mi všechny prémie. Nakonec, i když jsem chtěla pracovat co nejdýl, šla jsem od května na neschopenku s vysokým tlakem.

Ten mě pak provázel až do konce. Na kardio jsem odcházela jednou za 3týdny, nasazený dopegyt 4x denně a prý mám počítat, že budu rodit dřív. 

Tak máme za sebou první dětskou oslavu narozenin, Maximek už má rok, neuvěřitelně to uteklo! Ale rozhodně to byl důvod k oslavě, protože ten rok byl plný radosti, úžasných zážitků a nové lásky. Pojali jsme to celkem ve velkém, protože i já a můj muž máme narozeniny v prosinci (kdyby nebyl Maxim nedochvilný po rodičích a narodil se v termínu, měli bychom to pěkně muž 4., Maxim 14. a já 24. ale Maxim ty čtyřky narušil a je 16. 😉 ). Každopádně, oslavu jsme sice měli v kavárně, protože k nám do obýváku by se 30 hostů nevešlo, ale připravovali jsme sami pohoštění, tak tady je pár tipů, které třeba využijete i vy 🙂

Ozdoby pohoštění - připadá mi to až moc triviální, ale přeci jen 🙂 Našla jsem si na internetu volně ke stažení pěkné ilustrace, ty jsem pomocí raznice vyřízla z tvrdého papíru a tavnou pistolí nalepila na párátka, špejle a papírová brčka. Stejnou ilustraci jsem ve větším připravila i jako ozdobu na dort 🙂  Nápis na dort je ještě triviálnější, z barevného papíru jsem vystřihla malé vlaječky a fixem na ně napsala písmenka. Vlaječky jsem nahoře ohnula a přilepila k provázku. Na dort jsem měla připravené 2 papírová brčka, do kterých jsem vyrazila díru a do té potom provázek provlékla a přivázala. Brčka jdou do dortu snadno zapíchnout a je to 🙂

Co upéct a připravit - nekonečné téma přípravy každé oslavy a večírku u mně jednoznačně vyhrává listové těsto, jsem opravdu vděčná tomu, kdo jej vynalezl 🙂 Takže za sebe i spokojené hosty doporučuji upéct slané koláče z listového těsta.

Základ je listové těsto, dávám do koláčové formy vyložené pečícím papírem (potom se dá na pečícím papíru nakrájené i podávat 😉 ) a vejce se smetanou (dávám 4 vejce a 250 ml smetany na jeden koláč). Další náplň dle fantazie, já jsem tentokrát volila tyto 3 kombinace:

• kozí sýr, cherry rajčata a jarní cibulka,
• cibule, slanina, žampiony (předem osmahnuté v pánvi), gouda,
• špenát, nastrouhaný česnek, gorgonzola (špenát jsem dala listový mražený),

náplň stačí rozprostřít na těsto, osolit, opepřit a zalít vejci se smetanou. Peču v troubě cca 30 minut na 180°. Koláče jsou skvělé i studené, dají se upéct den předem, takže v den oslavy už žádné pečení a sledování hodinek u trouby 🙂

Ve středu 13.11 jsem dokončila poslední záležitosti, které jsem chtěla před porodem stihnout. Byla jsem na konci 37 týdne a nic nenasvědčovalo tomu, že bych měla druhý den rodit. Snad jen pocit, když jsem seděla ve vaně, měla jsem pocit, jako bych seděla na něčem. Jako bych měla něco uvnitř, co tam dřív nebylo. Ráno jsem se probudila v 6:30, manžel byl naštěstí doma, protože jsme měli jet na poslední prohlídku k mému gynekologovi, než mě předá do porodnice. Pohla jsem se cítila jak ze mě něco vytéká, pomyslela jsem na klasický výtok, ale když jsem zatlačila, teklo toho víc. Zkusila jsem ještě jednou a zase. Už jsem to zažila se Samantou, tak mi bylo jasně, co to je. Poslala jsem muži sms, ať mi přinese ručník, že mi praskla voda a nemůžu vstát. Samanta spala vedle mě.

Došla jsem do koupelny a sledovala jak mi voda odtéká do vany. Je to tu. Dnes se miminko narodí. Když tok vody zeslábl, vzala jsem vložku a šla řešit hlídání pro dceru. Připravila jsem snídani, pro jistotu dobalila věci do porodnice a obvolala svou porodní asistentku. Ta mi sdělila, že pokud chci rodit s ní, musím jet do porodnice, že má směnu. Doma jsem vůbec nebyla schopná se uklidnit, pořád jsem jen řešila, co ještě musím zařídit a jak mám připravit porodní lůžko, kdybych rodila doma, hlavně jsem ani nestihla vše přečíst a zařídit. Nakonec jsem se rozhodla, že tedy pojedeme do porodnice. Dcerku si odvezla kamarádka, já si dala dlouhou vanu a v 11 jsme vyrazili do porodnice v Neratovicích.

V 11:30 jsem se na oddělení sešla s mou PA, vzala mě do koupelny, natočila monitor a pozvala primáře ať mě vyšetří. To se prý musí, ale pak, že už se o mě bude starat jen ona. Od koupele jsem měla kontrakce po 2 minutách, ale v porodnici mi PA sdělila, že to nejsou kontrakce, ale povolené vazy, že ještě nerodím a chvíli to potrvá. Ubytovala jsem se na pokoji, pak mi donesla oběd a matraci, na kterou jsme si s mužem lehli a šli odpočívat. Ležela jsem a jen vnímala nepravidelné bolesti, které velmi rychle nabíraly na intenzitě a zesilovaly. Ve 13:30 už jsem nevydržela ležet a musela do dřepu, což mi trochu pomohlo. Proběhlo jen pár kontrakcí, když jsem muže požádala ať najde PA. Hned jak přišla mě radši vzala na porodní sál. Tam jsem se akorát svezla na žíněnku, PA přihrála míč o který jsem se opřela a pro něco šla, když jsem ucítila, jak miminko leze ven. Zavolala sem ať mi někdo sundá kalhotky, čehož se hrdinně ujal muž a pak už mě jen držel za ruku. Potila jsem se a mezi kontrakcemi dostávala napít maliníkového čaje. Vůbec jsem netlačila a abych netlačila, pouštěla jsem sílu ven ústy. No takhle jsem ještě nikdy neřvala. Jasně jsem cítila jak miminko prolézá a rotuje v mém těle. Pak přišla kontrakce, kdy jsem to nevydržela a zatlačila, cítila jsem, že miminko už je úplně na kraji a pak kontrakce ustaly. Jako by se chtělo rozloučit, dořešit si nějaké resty nebo si jen naposledy užít pobyt v děloze. Dlouho se nic nedělo, když přišla další mohutná kontrakce, já navzdory varování PA jsem pořádně zatlačila, cítila jsem jak se napínám a trhám a tu úlevu, když hlavička prolezla. PA mě vyzvala ať tedy zatlačím ještě jednou a miminko bylo venku. Leželo pode mnou a já si jej zvedla, celé mokré, špinavé a nádherné. Podívala jsem se a viděla, po 9 měsících jsem konečně zjistila, že jsem měla pod srdcem druhou holčičku. Láskyplně jsem jí přivítala a další 3 hodiny nedala z ruky. Než přišel pediatr, na malinkou se podíval a změřil, žádný cvičení a věšení za nožičky, žádné injekce. Dostala vitamin K v kapkách a pak mi ji vrátili. Odvezli nás na pokoj, kde jsem měla malinkou celou dobu u sebe v posteli. Manžel si ji do té doby ani nepochoval. Ale pro mě to bylo moc důležité.

Když to porovnám s prvním porodem, tak natržení nebolelo ani zdaleka tak jako nástřih, šití (1 steh) jsem skoro nezaznamenala a hned jsem mohla bezbolestně sedět. Byl to nádherný zážitek, který mi zahojil šrámy po prvním porodu. Jsem nesmírně vděčná, za tuto zkušenost a za mé dokonalé dcerušky 🙂

"Mně se nejvíc osvědčilo nestresovat a nemít pocit, že když nebudu mít vše perfektně uklizeno tak se zbořil svět. Myslím že uklízím průběžně celý rok a abych si předvánoční čas zabila šíleným úklidem všech skříní, mytím oken v mrazu apod. Raději chodím s malou na vánoční trhy, chodíme bruslit atd. Co se cukroví týče, tak doma pečeme s malou jenom perníčky. Jeden den jedeme k babičce a pomáháme jí s pečením a pak si z toho trochu cukroví vezeme domů. Prostě mám ráda předvánoční pohodový čas, který se snažím užít v klidu a v pohodě, abych si jednou mohla říct, že jsem dceři vždy připravila krásný advent a pohodové Vánoce," svěřuje se jedna z maminek na Modrém koníku, jak se staví k předvánočnímu šílenství ona.

Vánoce jsou svátky klidu a míru. Po tom, co jsme se tak nějak kolektivně dostali do kolečka konzumu, se však svátky stávají spíše honem za dokonalostí a množstvím. Množstvím nakoupených dárku, množstvím jídla a množstvím tlaků na to, abychom to vše zvládli včas a hlavně dokonale.

Vánoce s dětmi jsou po letech dospívání a dospělosti zase zábavné. Radost a očekávání našich dětí nás motivuje k tomu, aby byly svátky co nejdokonalejší. Nepředstavujeme si ale dokonalost úplně jinak, než jak ji máme hledat? Jenže právě kvůli dětem se letos nemusíte honit. Děti mají své představy o svátcích úplně někde jinde, než si myslíme. Hezké svátky vidí v pohodě, pospolitosti, pozornosti, kterou máte čas jim věnovat. Pokud se budete několik týdnů před svátky honit, budete nervózní, vzteklá a unavená, jeden hezký den ani hora dárků tento čas dětem nenahradí.

Pro svůj klid můžete zvládnout všechno. Jen si trochu vypomožte tam, kde nestačíte. Ukousněte si svojí dávku pohody, i když se v honbě za vánoční pohodou musíte postarat o děti, domácnost, zvířata a ještě chodit do práce. Pokud jste přesně ta žena, která nabývá dojmu, že se musí změnit v superhrdinku, aby dokázala vytvořit krásnou vánoční pohodu, následující řádky budou přesně pro vás.  

Nehoníte se za hezkými svátky úplně zbytečně?

Pokud v sobě máte pořád tendence být nejdokonalejší máma, která všechny přípravy na Vánoce zvládne sama, brzděte. Zavzpomínejte na to, co pro vás jako pro dítě bylo na svátcích nejkrásnější. Co si sama pamatujete z Vánoc, kdy jste byla tak malá, jako jsou teď vaše děti? Určitě to nebyly hory jídla, perfektně uklizený byt a nekončící množství dárků pod stromečkem. Spíš to bude vzpomínka na babičku, která vás držela v pokoji na okně a vyhlížela s vámi Ježíška, zatímco vaši rodiče instalovali dárky pod stromek. Možná to bude vzpomínka na procházky sněhem s vašimi rodiči, cesta k prarodičům, kapr, co se s vámi koupal ve vaně. Světýlka ve všech oknech. Kolo, které bylo pod stromečkem, a na kterém vás váš táta naučil jezdit, i když byl metr sněhu.

Správná postel zatočí s mizernou náladou i se špatnými známkami – poradíme Vám, jak vybrat tu nejlepší a na co rozhodně nezapomenout!

Věděli jste to? Do kvalitní postele bubáci strašit nechodí! Dovolte svým dětem zamilovat se do postele – zbavíte se večerního odmlouvání, kruhů pod očima, nočních můr i jiných strašidel! Vhodná dětská postel přinese úlevu celé rodině.

1. Bezpečnost na prvním místě

Než vyrazíte na nákupy, zvažte, jaká by vlastně měla být ideální postel, kdo ji bude používat a jaké jsou Vaše speciální požadavky. V zásadě by měla být pohodlná, nezávadná, krásná, pevná, kvalitní, dostatečně prostorná a hlavně bezpečná. Na bezpečnost dbejte zejména u dětských patrových postelí. Právě s palandami souvisí pochopitelná nutnost dostat se nejen nahoru, ale také dolů. Především pro menší děti by mohl být úzký a kolmý žebřík velkým rizikem. Měl by proto být široký alespoň 30 cm, dětské chodidlo se do něj musí vsunout alespoň do hloubky 9 cm. O něco bezpečnější jsou schody a možnou variantou je také skluzavka.

Děti přitom nepadají jen z výšky, ale snadno spadnou z jakékoli postele, tím spíš, pokud je lůžko velmi úzké. Tady je dobré zvážit, zda se nevyplatí pořídit rovnou postel s širší ložní plochou, např. 120x200cm nebo i 140x200cm. Tady už mají děti dostatek prostoru pro příjemné převalování a pohodlný odpočinek.

U úzkých postelí pro malé děti je dobré zajistit kvalitní zábranu. U patrových postelí je zábradlí u horního lůžka často samozřejmostí. Mnohdy se ale rodiče spokojí s nižší kvalitou, se kterou souvisí také celková stabilita nábytku. Děti si pak mohou nejen ublížit, ale také se jim špatně spí, pokud se u běžného převalování postel kýve, vrže a působí nestabilně.

Na druhý porod nemusím vzpomínat tak pracně jako na první, je to teprve čtrnáct dní, co se nám narodila naše sladká holčička.

Pohlaví věděl teda jen tatínek, paní doktorka mi pro něj dala papírek a mě to nikdy netahlo se do něj podívat, ikdyz ležel pořád v kuchyni pod nosem.

Nicméně na posledním ultrazvuku jsem se neprozřetelně koukla mezi nožky a vidim tam pytlík😉

Tak jo překvapení teda nebude, volám to manželovi a ten mi nechápavě říká, že na onom papírku od doktorky je napsaná holčička😀

Ha takže nakonec to překvápko bylo pro oba. Ja byla celé těhotenství přesvědčená, že to bude kluk. No opak byl pravdou a mně dochází pořád pomaličku, že mám holčičku. 

Tajně jsem si ji přála😉

“Jaké si Vánoce uděláš, takové je budeš mít. Např. v rodině manžela nevedli stromek, u nás nikdy nesměl chybět. Takže máme stromek vždy vysoký do stropu. Krásně voní. Miluju Vánoce, jejich vůni a atmosféru. Peču cukroví, i malá dcerka mi pomáhá s perníčky nebo zdobí pomeranč a jablko hřebíčkem, zdobíme stromeček, vyrábíme věnce a svícny, cinká tu andělské zvonění, ač nevěřící - chodíme si pro Betlémské světlo (nevadí, že nám cestou domů třikrát zhasne), podívat se do kostela na Betlém a Ježíška, píšeme dopis pro Ježíška. V obchodech se v té době zdržuji minimálně, snažím se nehonit se. Dárky připravuji s předstihem, s úklidem se nestresuji, uklízím přeci průběžně. Chodíme s malou sáňkovat, koulovat se, stavíme sněhuláka, poté si s manželem dáme svařák. Pravidelně se i s dětmi setkáváme s přáteli na předvánoční večeři v restauraci. Mezi svátky se setkáváme s rodinou.” Přesně těmito slovy shnula kouzlo Vánoc jedna z našich uživatelek. Napsala to krásně, že?

Vánoce obecně patří k těm nejoblíbenějším svátkům během celého roku. Děti je milují. Aby taky ne, vždyť na ně čekají samá krásná překvapení v podobě dárků, o které si napsaly Ježíškovi. Nutno dodat, že pro dospělé Vánoce znamenají kromě radosti a rodinné pohody také spoustu starostí a zařizování, ale nemusí to tak být.

Vánoce by nikoho neměly stresovat, lidé by se měli naučit užít si je a místo předhánění se s počty cukroví, uklizenějším bytem a honosnějšími dárky se vrátit zpátky ke kořenům. Vánoce pojmout jako krásný a poklidný čas strávený s těmi nejbližšími - rodinou a přáteli. Ono se to snadněji řekne, než udělá, ale věřte, že jakmile si v hlavě nastavíte vánoční pohodu, budete Vánoce milovat víc než kdy dříve. A k tomu vám může pomoci i dodržování tradic a vánočních zvyků. Především pokud máte děti, bude je to bavit, budou nadšené a hlavně si s sebou do života ponesou zážitky, které jednou předají zase svým dětem. Pojďme se společně podívat na ty nejznámější a nejkrásnější vánoční zvyky, které si můžete užít i vy doma, se svými potomky.

Dopis Ježíškovi

Pokud máte malé děti školou či školkou povinné , určitě o dopisu pro Ježíška slyšíte již s příchodem podzimu (ne-li dříve). Děti se na Vánoce většinou moc těší a lákají je především dárky, které jsou s nimi spojené. Dopisy Ježíškovi se píší snad v každé rodině s malými dětmi. Napsaný dopis se poté přichystá na místo, odkud si ho může Ježíšek vyzvednout, až poletí kolem.

O rodinnou tradici a pěknou vzpomínku se s námi podělila i jedna z uživatelek Modrého koníka: “Když byly holčičky menší, malovaly na dopisní papír, co se přejí od Ježíška. Pokud byla kresba složitější, dopomohla jsem např. před 6.rokem na vytouženou aktovku s kočičkou kočičku sama domalovat. Dopis jsme pak daly do obálky a holčičkám jsem tam napsala JEŽÍŠKOVI. Dopis si každá z holčiček sama zalepila a dala za okno před spaním. Pokud tam byl dopis ještě druhý den (pokud jsem zapomněla po usnutí dopis z okna stáhnout ), zamaskovala jsem to větou: no jo, Ježíšek musí stihnout ještě do Vánoc oběhnout tolik dětí. Dnes večer to určitě stihne! No a další den ráno už tam dopis nebyl - Ježíšek si pro něj přišel. Ovšem sranda byla, když mi jednou dopis uletěl. Já šupajdila dolů 5 pater, abychom ten dopis někde na sídlišti ráno nepotkaly cestou do školky. Mimochodem malované dopisy Ježíškovi mám všechny schované v krabici vzpomínek. Až do nich jednou děvčátka jako dospělá nahlédnou, určitě se budou nad nimi usmívat stejně jako já “

Probudí se vaše děťátko, jakmile s kočárkem přestanete pohybovat?  Máte starší děti kterým se potřebujete věnovat a nemůžete, protože miminko v kočárku pláče a vyžaduje houpání?  Tak právě pro vás je určeno houpadlo Rockit!

Určitě se Vám již stalo, že jste potřebovala další pár rukou. Jeden na houpání, druhý na vyndávání nákupu na pokladní pás či do auta. Nebo starší dítě potřebovalo vaši pomoc a to druhé v kočárku ne a ne to pochopit a stále vyžadovalo houpání. Určitě byste sama našla spoustu další situací, při kterých musíte mít ruce na kočárku, ale přitom je potřebujete mít i někde jinde. Tak přesně na takové situace je určen Rockit.

Vědecké testy dokazují, že úroveň vibrací houpadla Rockit napodobuje normální ruční houpání kočárku. Speciálně navržený pohyb houpadla je dokonce jemnější než pohyb kočárku při jízdě po dlažbě. Přenosné houpadlo Rockit je navíc mimořádně testováno podle nejpřísnějších bezpečnostních norem.

Rockit získal ve světě spoustu ocenění. V ČR a SR se prodává od července a i za tak krátkou dobu si získal spoustu maminek, které na něj nedají dopustit.

Na výstavě FOR KIDS  2018 v Letňanech dokonce získal ocenění nejvyšší. Porota jej shledala nejlepším výrobkem veletrhu a ocenila cenou Gran prix.

Jak se Rockit používá?      

Byli jsme vybrání na testovaní rybího oleje Möller's ,rybí olej je získávaný z jater tresky.Obsahuje vitamin D, který je nezbytný k normálnímu růstu a vývoji kostí a zubů, DHA podporuje mozkovou činnost a vitamin A přispívá k udržení normálního stavu zraku a společně s vitaminem D podporuje i imunitní systém. Doporučená denní dávka je 5 ml.No a tak jsme se dali do testovaní.

Když balíček došel okamžitě jsme ho otevřeli a velké překvapení bylo,že balíček obsahuje dvě láhve,jednu s citronovou přichutí a druhou s přichutí žvíkáček ideální pro děti.Hned jsme lahvičky otevřeli i s přítelem,který měl velké předsudky že to bude prostě klasická rybina,kterou si pamatujeme asi všichni z dětství,kdy nám to nutili maminky a nebo babičky,ale velký omyl oleje nádherně voněli žádná vůně po rybině a chuť no prostě olej,ale také nešla citit rybina za což dávám velké plus.

Dlouho sem hledala nějaký rybí olej,který nepůjde citit rybinou a díky šanci testovaní rybího oleje Möller's sem ho našla.

Dětská postel Reverse multifunkční - bílá

Každé ráno davám synovi na lžičku rybí olej s přichutí žvíkáčky,moc mu nechutná,ale poslušně svoji dávku oleje vypije.Já se ujala oleje s citronovou přichutí,který je skvelý a mimochodem i výborný do salátu.Musím říct že zatím nikdo z nás není nemocný což je skvělý,protože syn poslední dobou býval nemocný dost často,ale jestli je to přímo olejem to nevím,každopádně olej budeme i na dále užívát a uvidíme jaký vliv má na imunitu.

 #test_mollers #recenze  #zkusenosti_mollers

Před dvěma lety jsme si s přítelem pořídili byt. Součástí bytu byla kuchyň s vestavěnou lednicí. I přesto, že lednice byla v době zakoupení bytu pouze 6 měsíců „stará“, po pár měsících užívání, jsme museli konstatovat, že je zkrátka hrozná, technologií zastaralá, a vnitřní prostor byl velikostí ve výrazném nepoměru k prostoru, který lednice v kuchyni zabírala. Lednice byla navíc hlučná a znepříjemňovala nám rodinné večery. Doma mám tři kluky, co by pořád jenom jedli a nemáme k dispozici jiné chladné místo k uskladnění potravin, než lednici. Potřeba větší lednice byla víc než aktuální.

Jsem pravidelnou uživatelkou Modrého koníka, kde hledám rady, inspiraci a stejně tak se ráda podělím o nějakou zkušenost ze svého života. Jako příjemný bonus této webové stránky je možnost účastnit se testování nejrůznějších věcí. Tentokrát to byla možnost testovat nové lednice od společnosti Samsung a to ve třech různých velikost. Když jsem spatřila  lednici, s celkovým objemem 365 l, vzpomněla jsem si na tu naší lednici, řekla si, to by byla super příležitost a zapojila se do soutěže. Těžko popsat pocity, když jsem zjistila, že jsem byla vybrána k testování ale byl to pocit štěstí. Nemohla jsem se dočkat, až mi lednici přivezou, následující dny byly nekonečné.

Před dvěma týdny mi zazvonil telefon, i když byl dlouho očekávaný, trochu nás doma zaskočil, na druhé straně telefonu byl servisní technik společnosti Samsung se zprávou, že za 30 minut, přivezou lednici. Bylo to tak narychlo, nebyly jsme připraveni a protože v kuchyni nemáme místo navíc, rychle jsme se pustili do rozebírání kuchyně, abychom mohli vyndat starou lednici a na její místo dát lednici novou.

Lednici nám domů dovezli dva servisní technici od Samsungu z Liberce, byly úplně suproví, vyvezli nám lednici do bytu, vybalili z ochranných obalů, které si sebou zase odnesli. V dostatečné míře nám poskytli informace o lednici. Tak nějak si představuji perfektní servis, asi se to k nim nedostane, ale zaslouží si velké poděkován.

Lednice na první pohled vůbec nevypadá špatně, design broušeného a zalakovaného hliníku působí elegantně ale přesto neutrálním dojmem, lze použít jak do moderní kuchyně tak do klasické dřevěné, od Samsungu dobrá volba. V naší šedo-bílé kuchyni jí to ale sluší jako by tam patřila už dávno. S lednicí se dobře manipuluje, díky kolečkům, může s ní pohybovat bez větší námahy jedna osoba, což je super i do budoucna, usnadní mi to úklid prostoru, kde je umístěna.

Jako první nás čekalo otočení otvírání dveří. Výměna nám trvala trochu déle ale to bylo způsobeno pečlivostí přítele, který nechtěl na lednici něco poškodit. V tištěném návodu byla výměna dobře popsána a myslím, že každý trochu šikovný člověk, je schopný si dveře otočit.