Jak se smířit s pohlavím miminka?
Vždy jsem chtěla holčičku. Doma mám už 1 syna, miluju ho, za nic bych ho nedala. Ale čekám teď druhé a opět toužím po holčičce. Zatím nevím, co to bude, jen se mi jednou zdál sen, že mám zase syna. V tom snu jsem byla zoufalá... Vím, že pokud to bude kluk, budu ho milovat stejně, jen bych si chtěla začít užívat těhotenství bez toho, aniž bych se modlila za holčičku a odmítala kluka a potom na utz zažila opět to obrovské zklamání, pokud se objeví pindík. Prosím, neodsuzujte mě, rozumově vím, že tento přístup je strašný, rozumově si dokážu obhájit, že 2 kluci jsou také úžasní, že hlavní je, aby bylo miminko zdravé a že co by mnoho žen, které buď mají nemocné děti, nedaří se jim otěhotnět či mají různé jiné problémy, dalo za to, aby zjistilo, že je to zdravý chlapeček. Rozumově i vím, že je to nefér vůči tomu miminku, že bych se na něj měla těšit stejně, ať je to on nebo ona, ale emocionálně mi to stále nejde. Pořád doufám v holčičku. Strašně bych chtěla jít na utz s tím, že budu spokojená s oběma variantami. Překvapit při porodu se nechat asi nechci, potřebuji čas na případné smíření se s klukem, bojím se, že bych po porodu byla zklamaná a to opravdu nechci. Moc by mi pomohly buď vaše vlastní zkušenosti nebo nějaké rady, prostě jakákoli slova, která by mi pomohla změnit přístup. Děkuji moc.
@danka848 Velká gratulaceeee 🙂 Já kdyby mi dal někdo záruku, že by to napočtvrté mohlo se stejným tatínkem vyjít a byl by to chlapeček - jdu do toho.. 🙂
@kamino Oujeeee - prostě tatínek je šikovný na klučíky... 🙂
@ivaflo to vis, ze ho budes mit rada 🙂 taky jsem si prala holcicku, narodil se nam kluk, je to nase nejvetsi laska a nikdy bych ho nevymenila 🙂 Budes ho milovat vic, nez cokoli na svete. Budes mit slzy v ocich, az zacne past koniky, poprve se usmeje, postavi se, udela prvni krucek... Ted tu sedim a brecim, jak vzpominam na vsechny ty okamziky. Neni to o pohlavi, je to o nem a o tobe, o tom, jaky si udelate vztah. V noci, kdyz mi ho manzel nese a vidim, jak hned prestane plakat, kdyz me citi, obejme me svyma malickyma ruckama a hned zase usne... Budes stredobod jeho vesmiru, on te bude bezmezne milovat a potrebovat tvoji lasku, peci. Dej mu ji, milionkrat se ti to vrati at je to holka nebo kluk 🙂
Ano, jsou jini, ted na krouzku jsme vsechny maminky kluku ty kluky honily po mistnosti a holcicky sporadane sedely maminkam na kline a venovaly se tomu, co se delalo 🙂 Kazde pohlavi ma sve vyhody i nevyhody a je na tobe, co z toho uvidis - jestli to, ze tvuj kluk uz chodi a sousedovic holka ne nebo to, ze sousedovic holka postavi komin z 6 kostek a tvuj kluk jen ze 4 - samozrejme priklad, dovednosti muzou byt presne naopak 🙂
ted cekame druhe, zas jsem touzila po holcicce, ale zase kluk, ale vim, ze ho budu milovat stejne moc jako Kubicka 🙂
@katijka já chtěla vždycky chlapečka, narozeného nejlépe o prázninách. Pak mi řekli, že přirozeně neotěhotním a mé jediné přání bylo, abych vůbec někdy otěhotněla a bylo to zdravé. Myslím, že sis odpověděla sama. Jakmile člověk nemusí řešit jestli vůbec, řeší nedůležité věci ..
Asi jsem zla, ale měla jsem takové zdravotní problémy, že jsem šťastná za to, že to vůbec něco bude bez ohledu na pohlaví, tyhle řeči nechápu.
je to zvláštní, čím víc se to blíží, tím víc se na toho našeho kloučka těším. Jak postupně připravuju věci, představuju si až mu je obleču. už teď si kombinuju co a jak bude mít. Protože doktoři začali vyhrožovat, že by mohl přijít na svět i dřív, dala jsem si do plánu, že do konce roku budu mít všechno připravené. Takže teď dopírám poslední věci, postýlku už mám připravenou a povlečenou, .. vlastně jediné co mi teď v kompletní výbaviččce schází je ON. 😉
Tak se na utz neptej a prostě tomu miminku říkej v neutrálním jměně (třeba Vlasta) a nech si překvapení k porodu. Měla jsem to obdobně, okolí ode mne chtělo holku, konečně tu pravnučku... a mám chlapce. Trochu jsem z toho byla zklamaná, že jsem "nesplnila úkol" ... ale všichni ho milovali hned, bez ohledu na pohlaví.
Ano, je vcelku normální, že toužíš po holce, ale někdy prostě nepřijde. Pročti si knihu Proč k nám miminko nechce, od Wahlgrenis. Teď při snažení o druhé mi hodně pomohla.
Buď ráda, že jsi otěhotněla raz-dva a neřeš pohlaví. Prostě to miminko ber jako TO.
@beatrice.h Nám to vyšlo neplánovaně. První dítě mi bylo jedno, zda to bude holka, anebo kluk, ale manžel chtěl syna - narodila se dcera. Druhé dítě, to už jsem neslyšela nic jiného ode všech, jen aby to byl kluk...Byla to holka a mně bylo líto, že mě rodina manžela považuje snad za méněcennou, o vnučku neměli ani zájem...
Nakonec jsem byla moc ráda, že jsou holky jen dva roky od sebe a skvěle se doplňují. Mají mezi sebou krásný vztah, to jsem u rodin, kde měli páreček neviděla.
Letos jsem neplánovaně otěhotněla, počítala jsem s tím, že to bude zase holčička. U mne v práci razili teorii, že když máme dvě holky, tak v našem věku to bude 100% zase holka. Navíc podle propočtu, kdy jsem otěhotněla a že to bylo 4 dny před předpokládanou ovulací, jsem měla jasno a s klukem ani nepočítala. I jsem vybrala jméno Maruška, jako v pohádce Sůl nad zlato, kde měl král tři dcery. Jaké bylo překvapení, když na velkém ultrazvuku paní doktorka neomylně nahlásila chlapečka. Já na to, že to není možný. Tak nám ukázala detail pohlaví a řekla - To si pište, že je to možný.
Holky brášku zbožňují a já mám v nich velkou oporu. Říkám, že si nás ten chlapeček nakonec přece jenom našel. A manžel je spokojený.
@pladik ...Myslím že sny o pohlaví sme řešily asi i ve skupince,ne ?
A asi na tom něco bude....Dokuk se prcek schovával (20tt asi )...tak sem ve snech porodila vždy holčičku a strašně si přála,aby to tak bylo,ale hlodal ve mě červík a ve 20tt Dr ukázala obličej a bylo nám s manžou okamžitě jasné,že je to kluk !!!!A pak sme koukli na pohlaví a pinda tentokrát nešel přehlédnout !!!Manža to neřešil,ale já to málem obrečela a několik dní sem to nemohla strávit !!!! Byla sem zklamaná,ale jak si neustále prohlížím poslední fotky s utz a video,tak se s tím smiřuju a stejně prcka miluju...Tak bude mít aspon 2-leták k sobě partáka....
A prvorozená-12-letá- dalšího bráchu 😉
@pladik Mně se v lednu zdál sen, že jsem na louce s pampeliškami a běží ke mně asi 3 letý chlapeček, podává mi kytici z pampelišek a říká : To je pro Tebe, maminko. Já mu odpověděla : Děkuji Toníčku.
Ten sen se mi zdál pár dní poté, co jsem otěhotněla. V té době jsem vůbec netušila, že jsem těhotná. Jen jsem manželovi ráno říkala, že se mi zdál úplně živý sen.
Symbolicky jsme tedy pak našemu chlapečkovi dali jméno Toníček 🙂 .
@vesanus ano, už to víme. A vypadá to zase na kluka. Teda už je to víceméně jisté. Takže má intuice nezklamala. V ordinaci jsem se udržela, ale pak jsem bohužel několik dní probrečela. Bylo mi moc líto hlavně to, že zase musím prožívat ty samé pocity jako při zjištění prvního syna a že se nemůžu těšit a užívat si radostné pocity... Zvlášť, když je to poslední těhotenství a v obou jsem musela zažít zbytečný ( ale mnou neovlivnitelný) několikadenní brek místo radosti a těšení se... Je mi i líto toho děťátka, nezaslouží si to ode mě, na druhou stranu se uklidňuju tím, že to neví a nijak tím ( doufám) netrpí a do budoucna tím nijak ovlivněné nebude. Ráda ho mít samozřejmě budu🙂. Vím, že je to děs takhle se cítit kvůli pohlaví, zvlášť, když je vše v pořádku, ale co s tím? Teď už jsem to přijala, ale spíš se snažím myslet na jiné věci, protože pokaždé, když si vzpomenu na to, že nikdy nebudu mít holku, mě to vždycky zamrzí...
@katijka taky mám chlapečka a moje intuice mi říká, že další mimi bude taky kluk. Holčičku bych si moc moc přála, ale když nebude tak se hold nedá nic dělat.... Kolikrát tu kouknu na různá alba a tolik nemocných, nedonošených dětí, potraty a snaha otěhotnět... hned si uvědomím, že důležitá je zdravá spokojená rodina. ♥♥ Pro tebe, raduj se z maličkostí. Život je strašně pomíjivý.
Já si taky moc přála holčičku a na UZ řekli, že to bude kluk, byla jsem z toho asi týden špatná, ale všichni se na mě tvářili, že jsem divná...načež jsem to přestala řešit a říkám si mimčo jako mimčo. Máme krásného zdravého kluka aza nic bych ho nevyměnila. Snad podruhé bude holčička... 😒
@misule55 Ano, ano, to znám. Já to řeším jen s nejbližší rodinou a moc mě nechápou. S kamarádkami to řešit nechci, protože tyhle pocity jsou většinou považovány za divné a odsouzení hodné. Ale co s tím? To, co cítím, nezměním, tak se o tom raději s nikým moc nebavím, o to hůř se s tím ale dá vyrovnat, když o tom ani nemůžu moc mluvit... Jinak s tím prvním, taky jsem ráda, že je to kluk a že ho mám, musím i říct, že se ve mně díky němu stala určitá změna, dřív jsem chtěla jen holky a neuměla jsem si kluka představit. Když ale přišel, nějak jsem se přeorientovala na to, že je vlastně super mít kluka a že nemít syna bych nechtěla. Stejně tak jsem ale pořád doufala v tu druhou holku a i jsem si tak nějak vnitřně myslela, že první syn byla jakási lekce od života, při které jsem si měla uvědomit, že mít chlapečka je také fajn a že když jsem se z té lekce poučila, napodruhé mi život dopřeje tu holčičku... Vím, naivní představa... No, nicméně smířit se s klukem teď je daleko horší než poprvé, protože vím, že je definitivní, že už nikdy tu vysněnou holku mít nebudu ( třetí nechci, navíc by to stejně mohl a nejspíš byl zase kluk a tři kluky opravdu ne). Aspoň tobě přeju, ať se ta druhá holčička vydaří 😉.
@85jana85 já vím, snažím se si tohle říkat, ale asi to znáš sama. Racionální argumenty ty myšlenky na chvíli zaženou, cítím spokojenost, že mám zdravé děti, hodného manžela a skvělou rodinu, soustředím se na maličkosti, ze kterých se raduju, těším se na Vánoce atd., atd., no ale ty myšlenky na holčičku stejně občas vyplujou na povrch a na chvíli mě zaplaví smutek...
@katijka Napadlo mě, že by Vám třeba aspoň trochu mohlo pomoct toto video, kde se v cca 16.minutě na toto téma chvilinku mluví...
https://www.youtube.com/watch?v=znwVSgZleqY@vesanus koukala jsem na to, diky za tip, jsi hodná, ale bohužel je to dobré spíš pro maminky, které vůbec nechtějí kluka. To už já mám dávno za sebou. Já tím, že už doma jednoho mám a jsem za něj ráda, spíš v sobě potřebuju vyřešit to, že už prostě holčička nikdy nebude. Jen ti kluci. Mít aspoň jednu ( ta paní z videa má dvě), tak si jásám a toto už vůbec neřeším. Ale chápu i pocity té paní, mně kdyby se napoprvé povedla holka a teď bych zjistila kluka, asi bych taky nejdřív řešila, proč musím mít kluka, ale ta pozitiva a to smíření by se mi s vědomím, že jednu holku už mám, jistě podařilo najít snáz...
Já mám zas 3 dcery,čekáme v dubnu čtvrté,pohlaví znát nechceme a nás dva moc netrapi,co to bude, ale okolí tak prudi...takže pokud to bude čtvrtá holčička,asi se všem podaří vypěstovat mi aspoň trochu pocit méněcennosti, ze to není zase kluk. Hlavně tchyně, letos se švagrovi po x letech snažení narodila konečně dcerka a prý oznámení,ze to bude holčička vzali nějak nedobre,jakoze holky už maji. Tak maji utrum, nic vědět předem nebudou a velmi doufám,ze po porodu si případně žádné řeči nedovolí. Ale já automaticky pocitam s další holcickou, na začátku teh.se mi zdalo,ze máme krásného kluka, ale min.týden zas sen jak kojim holčičku, asi nemám žádný instinkt nebo co😀
Tak taky prispeji, 1.tehotenstvi jsem si celou dobu myslela, ze to bude holka, ale bylo mi uplne jedno co se narodí, byl to kluk a dozvěděli jsme se to az na sále pri porodu, dalsi dite jsem se jen modlila , aby bylo zdravé, i kdyz jsem trosicku doufala v holku hlavne kvuli moji mamce, musela jsem na plodovku, ale ani tak jsme si nenechali rict co cekame, narodil se kluk, brasi jsou úžasní partaci taky si nedovedu ted predstavit ze by to byla holka, a i moje mamka ktera byla zklamaná ze to neni holka se s tim proste smirila a kolikrat ted rika ze by ho nevymenila, jenze ted cekame 3.ja v tu holku doufam uz jen kvuli te presile ktera by nastala doma, ale pokud to bude kluk, smirim se s tim uplne v pohode, kdyz uz jsem si zvykla na to ze bude 3.dite, ten kluk uz me neprekvapi, uz proto ze tata je o klukovi presvedceny
.
@lamia naprosto rozumim..ja od manzela sestry porad poslouchala,jak muz ma splodit syna (zasadit strom a postavit dum) - v te dobe jsme meli dve dcery...ona syna,pozdeji jeste druheho a dceru. Taky me to bylo vzdy lito....a na potreti nam ten kluk vysel....jsem stastna moc,za holky i syna...neumim si predstavit mit to jinak... a to ze se nam narodil syn sestra obrecela....tak tomu uz vubec nerozumim....mam jen pocit ze memu muzi podstrkovala svoje deti...ona je trochu patologicka...
Hmm, zajímavé téma.. Katijko, já když čekala první, tak jsem přesně věděla, že chci jen a jen kluka. Nic jiného nepřicházelo v úvahu, však rozumíš. Byla jsem úplně v klidu, protože jsem byla přesvědčená, že to kluk je a hotovo. A byl. Teď čekám druhé a moc si přejeme holčičku, jsem teprve 14tt, ale mám to jak u prvního, prostě to holka je a basta.
Chápu, že se s tím nechceš moc svěřovat osobně, ale to nejdůležitější už jsi udělala - přiznala si sama sobě, že druhý kluk bude zklamání a klidně to obrečíš. Máš právo se takhle cítit a naopak nikdo nemá právo tě odsoudit. Nemá smysl se utěšovat tím, "že lepší zdravý kluk, než nemocná holka", nebo " co by za to dala marně se snažící" atd. Já nemám problém nahlas říct, že druhý kluk bude zklamání. Nemá to co dělat s mateřskou láskou, milovat ho budu i kdyby měl tři nohy, ale ...
Už víš, jaký to je kluka mít, tak ti napíšu, jaká pozitiva vidím v tom, když budou nakonec dva a vytoužená holčička nebude, jak to tedy už u tebe bohužel vypadá.. Nevšímla jsem si, kolik synovi je, ale moje děti od sebe budou dva a čtvrt roku a když teda budou dva chlapáci, "utěšuju" se takhle:
- dva kluci budou sice raubíři, ale budou to třeba větší kámoši, než brácha a ségra
- starší bude mladšího učit všechny ty klukoviny a radit s holkama a tak, nebude se snad vztekat, "že se zase musí starat vo malou ségru"
- taťka s nima bude chodit dělat klukovský věci, nemusí brát ohledy na "princeznu" a já půjdu na masáž nebo na víno
- pokud potřebuješ, něco ušetříš za oblečení a hračky
- o dva kluky se asi rodiče tak nějak celkově míň bojí
- všechny ty věci okolo penisů, masturbací, polucí a tak mileráda přenechám taťkovi a oddechnu si, že nebudu holce dělat "Bravíčko" kolem menstruace, kluků atd.
- až budou dospělí a bude-li váš vztah OK, budeš pro ně nejlepší ženská na světě. Vztah matka/dcera je takový jako kamarádský a spiklenecký, ale dva synové tě budou prostě zbožňovat (když nebudeš matka-megera)
Budu držet palce, aby se to nakonec povedlo, rozumím ti...
ja i manzel jsme porad rikali, ze je nam fuk co to bude, ale..... tajne jsem doufala ve chlapecka a manzel také.... byl tam.... ale o tu holku bychom se hold také starali 🙂)))))................. ne fakt, dulezite je, ze jsou deti zdrave... ja rodila predcasne a to ti fakt otevre oci a vůbec kraviny neresis... mas tak sileny strach o život miminka, ze i kdyby to byla chobotnička, je tvoje a doufas, ze bude vse ok...
Ahoj, jak já ti rozumím 🙂 U prvního dítěte jsem strašně moc toužila po holčičce, a když jsem byla na ultrazvuku, tak jsem se snad modlila a připadalo mi nekonečné, než se doktor vyslovil a řekl, že budeme mít.....holčičku 🙂 Byla jsem v tu chvíli nejšťastnější na světě. Hned po ultrazvuku jsem jí šla něco hezkého růžového koupit. Asi 2 roky poté jsme chtěli druhé dítko. Bohužel se dlouho nedařilo ☹ V tu chvíli bych dala nevím co za to, abych čekala dítko jakéhokoliv pohlaví, jenom aby nějaké bylo. Nakonec jsme byli i na IVF, vyšlo to až napotřetí. Byla jsem šíleně šťastná, že to vyšlo. Ale tak nějak jsem tušila a počítala s tím, že to bude opět holčička. Když jsem ale šla na první ultrazvuk, tak mi doktorka řekla, že tam vidí pindíka. Přiznám se, že jsem byla v tu chvíli strašně zklamaná. A to jsem si myslela, že když jsme měli takové problémy s otěhotněním, tak mi bude pohlaví jedno. Když přišel manžel z práce a ptal se, tak jsem mu s brekem řekla, že to bude tentokrát kluk. Manžel byl samozřejmě za kluka šťastný. No a já se s tím začínala smiřovat. Při druhém ultrazvuku nám opět potvrdili, že to bude kluk. Do té doby jsem tajně doufala, že se třeba spletli a my čekáme holčičku. No a samozřejmě, když se narodil, tak jsem byla neskonale šťastná a bylo mi úplně jedno, jestli je to holka, nebo kluk. A teď jsem za kluka ráda a za holku bych ho nevyměnila 🙂