Druhý porod - bojíte se víc?
Bály jste se před druhým porodem víc než poprvé? Já jsem se poprvé bála toho, že nevím, do čeho jdu. Teď se bojím, protože to už vím 😀 Měla jsem rychlý porod, nenesu si z něj žádné trauma, ale hrozně se bojím komplikací, bojím se, že se mi něco stane a zůstanou tu po mně už dvě siroty 🙂 Vím, že nemá za mák smyslu se tímhle zabývat, jen mě zajímalo, jak jste jste měly vy pocity před druhým porodem.
Stručné shrnutí
- Ženy před druhým porodem nejčastěji uvádějí buď větší strach než při prvním porodu kvůli znalosti bolesti a možným komplikacím, nebo větší klid díky zkušenosti; jako podpůrná opatření se v diskuzi zmiňovaly dula, porodní asistentka (PA) a domluva s partnerem.
- Jako medicínské zásahy zmínily ženy vyvolávání porodu (tabletka, amniotomie „píchli mi vodu“), epidurál, plánovaný či akutní císařský řez a použití kleští; některé ženy měly opakující se obavy z hypoxie plodu.
- Zkušenosti se druhým porodem se podle diskuze velmi liší: příklady zahrnují rychlé porody za ~2–3 hodiny, porody trvající ~5 hodin nebo dlouhé porody až 30 hodin, a po císařském řezu ženy uváděly bolest jizvy až 4 měsíce a bolest při sexu až přibližně rok.
Nejčastější otázky
Q: Proč se lidé bojí víc druhého porodu než prvního?
A: Strach z druhého porodu pramení z vědomí, co porod obnáší (bolest, vyčerpání), z předchozích komplikací (např. akutní císař pro nulové ozvy, potrhaná hráz) a z obav o dítě (uvedeno: podezření na hypoxii plodu); v diskuzi byla také uvedena nepodložená hodnota „asi 10 žen na 100 000 porodů“ jako riziko úmrtí, která v diskuzi neměla zdroj.
Q: Jaké podpory si lze domluvit před druhým porodem?
A: Diskutující doporučují domluvit si dula nebo porodní asistentku (PA), probrat obavy s partnerem a projednat plán bolesti a zásahů (epidurál, vyvolání, plánovaný císař) s ošetřujícím lékařem či porodnicí.
Q: Kdy lékaři v praxi plánují císařský řez?
A: V diskuzi je uvedeno, že císař se plánuje u podezření na vyšší porodní hmotnost (jedna účastnice uvedla praxi „odhadu >4 kg“ zhruba před 11 lety) a že může následovat po neúspěšném vyvolávání porodu (příklady v diskuzi: akutní císař po vyvolávání, plánovaný císař 3 týdny před termínem).
Q: Jaké jsou běžné dlouhodobé následky po císaři podle zkušeností žen?
A: Ženy uváděly bolest jizvy trvající řádově měsíce (konkrétně až 4 měsíce), problémy se sexuální aktivitou i několik měsíců až rok po operaci a psychické dopady včetně potřeby uklidňujících léků v porodnici.
Q: Jak často trvají druhé porody podle zkušeností v diskuzi?
A: V diskuzi jsou konkrétní příklady: porod za necelé 2 hodiny od první kontrakce, porod za ~3 hodiny, porod trvající ~5 hodin, dvoudenní boj a případ s 30 hodinami od prvních kontrakcí.
Q: Co udělat, když mám strach „co by bylo, kdyby se mi něco stalo a zůstaly děti samy“?
A: Doporučení v diskuzi zahrnují otevřenou komunikaci s partnerem, konkrétní domluvu na péči o děti v případě komplikací a vyhledání psychické podpory nebo doprovodu (dula, PA) pro snížení úzkosti.
Závěry z diskuze
Shoda
- Reakce na druhý porod se liší; zkušenost z prvního porodu často rozhoduje, zda bude žena klidná nebo víc vystrašená.
- Mnohé ženy považují za užitečné probrat obavy s partnerem a zajistit doprovod typu dula nebo porodní asistentka (PA).
- V diskuzi jsou konkrétní zkušenosti s rozsahem trvání porodu od ~2 hodin po desítky hodin, takže nelze předem spolehlivě odhadnout průběh.
Sporné názory
- Některé ženy tvrdí, že druhý porod byl lepší a méně traumatizující, zatímco jiné uvádějí horší průběh a větší bolest; obě zkušenosti jsou v diskuzi prezentovány.
- Ohledně císařského řezu existují protichůdné postoje: některé ženy považují císař za nezbytný po komplikacích a za bezpečnou volbu, jiné považují císař za „šílenství“ kvůli dlouhodobým následkům (bolest jizvy, potíže se sexem).
Otevřené otázky
- Jak časté jsou vážné komplikace či úmrtí při porodu v současných domácích podmínkách (statistika v diskuzi „10 žen na 100 000“ nebyla podložena).
- Kdy je lepší volit plánovaný císař versus pokus o vaginální porod po předchozím traumatu.
- Jak zajistit včasné epidurální úlevy u žen, které se obávají, že „nebudou stíhat“ získat epidurál.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
vyvolávání porodu (tabletka), amniotomie („píchli mi vodu“), epidurál, plánovaný císařský řez, akutní císař po vyvolávání, kleště, nástřih hráze, stehy, separace matky a dítěte po porodu, ztenčení jizvy, zavinování dělohy, monitoring plodu, dula, porodní asistentka (PA), hypoxie plodu
Místa a osoby
žádné
@lrg 1.porod jsem mela pohodovy, takze uz tenkrat na porodnim sale jsem se tesila na 2.porod 😀
Nejake obavy jsem podruhe urcite mela, zvlast kdyz byl tentokrat porod vyvolavany kvuli podezreni na hypoxii plodu. Zavedli mi tabletku a v tu chvili jsem nevedela, co bude dal a jak dlouho to muze trvat... porod byl ale hodne rychly (za 3 hodiny bylo po vsem), jen mi prisel bolestivejsi a ke konci jsem si rikala, ze do toho znovu nejdu... 😀 to me teda preslo o par hodin pozdeji na oddeleni sestinedeli, kdyz jsem drzela v naruci dceru a predstavila si, ze uz bych to opravdu znovu nezazila.
Ted me ceka porod c. 3 a zatim o nem nepremyslim. Z ceho mam trochu strach, tak ze nejspis budu testovat v poradi uz 3.porodnici, a taky se trochu bojim ruznych komplikaci, ktere by mohly prijit. Na to se sice snazim nemyslet, ale porad to ve mne trochu hloda...
První porod byl dlouhý, hodně bolestivý, kráva PA, kráva doktorka......u druhého jsem měla jasnou představu, jak to bude vypadat, čeho se mám vyvarovat a byla jsem tím pádem o dost klidnější. Na porod jsem se těšila (to se v 9 měsíci asi těší každá) 😀 Věděla jsem, že to bude asi zase bolet, ale byla jsem prostě klidná a hrozně jsem se těšila na tu první chvíli, až si na mimčo sáhnu a přivítám ho na světě. A asi tou klidnou psychikou se druhý porod zdařil na jedničku, byla jsem tak psychicky v pohodě, že jsem ještě hodinu před porodem poklimbávala, bolesti téměř žádné, a pak šup a doktor to málem nestihl 😅 Klidně bych si to zopakovala, kdyby se to dalo....
Naopak - šla jsem tam natěšená, že si druhý porod užiju.
Vysvětlím - první porod jsem šla přežít. Na druhý porod jsem se připravila lépe, domluvila si dulu, připravila jsem sama sebe psychicky a šla jsem druhý porod prožít. 😉
Překvapivě jsem se nebála, i když jsem si ten první fakt užila /komplikace/. A byl úpně v pohodě, možná lepší, než zubař. 😀 Po třetí jsem se zase bála, tak jsem si ho užila znovu. 🙂
První porod - nebála jsem se a ... bylo to šílené a hodně špatné... Druhý porod - bále jsem se moc, proto jsem si vzala s sebou svou PA a - nejkrásnější zážitek pro mě i mého muže ♥
První porod: nějak jsem nevěděla do čeho jdu, věděla jsem, že vyvolávaný bolí o hodně víc, od začátku do konce křížové kontrakce, hodně rychle po sobě téměř bez pauzy - trval 5hodin
Druhý porod: nevím do čeho jdu, budu rodit jinde 🙂 Ale rozhodně se na něj těším 🙂
já se nebála vůbec, čekala jsem, že bude lepší, než první, a nakonec to byl humus největší, který kdybych zažila napoprvé, mám jen jedno dítě 😀
Jo, bojím, bála jsem se poprvé, kdy to skončilo akutním císařem pro nulové ozvy, a bojím se i dál.
No, já jsem porodila od prvních kontrakcí za 30 hodin a to jen proto, že se nakonec slitovali a píchli mi vodu, možná by to trvalo ještě déle, byla jsem nevyspaná, utahaná a rozbolavělá. Neshledala jsem na tom zážitku nic euforického, ani syna jsem si moc neužila, protože jsem měla co dělat, abych udržela po porodu otevřené oči, bylo to mé největší životní vyčerpání, doufám, že podruhé ke mně bude příroda milosrdnější 🙂
Druhého porodu se bojím víc, když už vím do čeho jdu. První porod jsem měla úplně bez problémů, ale rozhodně to nebyla sranda a když si vybavím, jak náročné a vyčerpávající to bylo... Mám teď mnohem větší strach, že to prostě nezvládnu.
Urcite ne 🙂 Prvni porod byl peklo. Vyvolavany, separace, no trauma z nej mam doted. Vedela jsem, druhy porod bude lepsi. Ze mi vyleci muj prvni zazitek. A mela jsem pravdu. Druhy porod byl uzasny, krasny, doma. Moc bych si takovy porod prala jeste alespon jednou zazit 🙂
Bojím se taky, protože vím co mě čeká 😒 bojím se té bolesti..že zase nestihnu epidural.. U prvního jsem to nijak neřešila.
@lrg byla jsem na tom stejně a jak píše tulikiss, promluv si o tom s partnerem či manželem. Já svou obavu potlačovala myšlením na miminko. Těšila jsem se, neboť jsem věděla, že čekám holčičku a tu já si moc přála. Já rodila císařem a přišla jsem si ochuzena o ty emoce u přirozeného porodu. Takže se holky nebojte a těšte se na svoje miminka, však ono vám to dobře dopadne...
bojím se víc i přesto, že jsem první porod měla docela pohodový. U prvního jsem nevěděla, co mě čeká, teď se daleko víc bojím bolesti.
Na druhý porod jsem se spíš těšila. Víc jsem se připravila, neměla jsem v těhotenství komplikace, domluvila jsem si svou PA, bolestivý byl tak na stejno, ale celkově jsem z něho měla pak lepší pocit. 🙂
První porod: dvoudenní boj, totální vyčerpanost, nakonec malou doktoři sami vytlačili z bříška☹ Nevzpomínám na to ráda. Psychicky jsem se prvního porodu bála a bylo to horší.
Druhý porod: Psychicky jsem byla v pohodě, nepřipouštěla jsem si že by se mělo opakovat něco stejně jak u prvního a byla to pravda. Porod byl neuveřitelný zážitek, celý trval 3 hodiny, bolesti sice byly, ale bylo to tak rychlé, že než jsem si uvědomila co se stalo, měla jsem dceru u sebe🙂
Po porodu jsem jen přála všem budoucím maminkám aby měly taky tak rychlej jako my s druhou dcerkou a netrápily se dlouho🙂 Proto maminky držím palečky🙂
Já se nebála vůbec-ani prvního,ani druhého.
Ono je to hodně o hlavě.Jak to má člověk srovnaný a nebojí se,tak i porod jde hladce.Alespoň tedy u mě 😀
První porod jsem měla rychlovku (necelé 2 hoďky od první kontrakce bylo dítko na světě 😉 ) a druhý taky.Ani nevím,že jsem kdy rodila 😉
Jediný rozdíl byl,že druhé dítko jsem přenášela a měla jsem strach leda z toho,že by mi porod vyvolali nebo bych šla císařem.To bych nepřežila.
Chtěla jsem si svoje dítě porodit sama-bez jakékoliv pomoci (vyvolání,císař).Naštěstí se to povedlo (i když až týden po termínu).
Jinak teda druhý porod pohoda,kontrakce ještě slabší jak při prvním.
Jen to zavinovaní dělohy- to byl masakr,au au 😖
@evcann císař je taky šílenství ☹ bohužel jsem po 3 dnech vyvolávání musela na císaře... ta jizva mě bolela určtě tak 4 měsíce, sex byl bolestivý dobře rok - v místě toho srůstu..... nevím jak to měly ostatní, ale co já bych dala za přirozený porod.... teď se snažíme o druhátko, tak pokud se zadaří tak budu doufat, že to půjde normální a přirozenou cestou...
Já rodila obě děti císařem... První akutní po vyvolání (špatné monitory, byl to pak fofr), měla jsem z toho docela zpětně mindrák, štve mně, že se to stalo. Druhý "plánovaný" - 3 týdny před termínem si mně z běžné kontroly nechali v porodnici, měla jsem ztenčenou jizvu a druhý den císař... Obrečela jsem to a museli mi dávat pak v porodnici ten večer něco na uklidnění :( Císaře jsem se bála, bylo to fakt strašný... Chci třetí dítě, ale jedinej důvod, proč jsem v rozpacích a přemýšlím, zda do toho jít nebo nejít je nutnost třetího porodu :D Kdyby to šlo přirozeně (což nejde), asi neváhám, ale z třetího císaře mám strašný bobky...
Před druhým jsem měla respekt spíš než strach. První porod byl dobrý, nekomplikovaný, stav po něm ok. Ale už jsem věděla o co jde, co se může stát.Takže respekt jsem měla, ale taky už jsem věděla do čeho jdu. Nakonec druhý byl super, já úplně nad věcí, v klidu, mimi i já v pořádku, bez poranění, super.
Ahoj, já se podruhé bála mnohem víc. Prvný syn měl 4410g a u druhé dcery byl odhad 4500g a nakonec měla 5300g Nidko císaře neplánoval i když jsem se na něj ptala u obou dětí. Po prvním porodu jsem byla hodně zničená, léčila jsem se dva měsíce. Po druhém jsem paradoxně byla po týdnu úplně fit a ze sálu jsem odešla po svých.
@lrg mela jsme uplne stejne pocity jako mas ty..nebala jsme se bolesti nebo o sebe, ale bala jsem se co by bylo kdyby tu zustaly deti a co by s nima bylo a jak by se mala vyrovnavala s pocitem ze me jeji porod zabil... nedokazu ti poradit jak na to nemyslet, ja na to myslela az do porodu, az to ale prislo nebyl cas a sila nad tim premyslet.. trochu mi pomohlo si o tom promluvit s manzelem, i kdyz na me koukal jako na blazna mela jsme aspon pocit, ze ho to nuti zamyslet se nad tim co by kdyby a premyslet ze by se neco takoveho mohlo stat.