• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tatínek u porodu. Jaké to pro něj je?

22. července 2009 
jo jo také se toho bojím a kamarádka zrovna tak. To tu fakt ještě nikdo neřešil???
6. únor 2009 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, já myslím, že s tím, že muži po přítomnosti po porodu mají nějakej problém se sexem to tak horké nebude :wink: občas jem to taky zaslechla, ale mám kolem sebe dost známých a kamarádů s dětma a nikdo mi toto nepotrvdil, naopak téměř všichni muži, kteří byli u porodu to označovali jako za fakt velký zážitek a nijak toho nelitovali spíš naopak :slight_smile: můj MM když malou těsně po porodu (ještě celou špinavou) choval tak brečel jak želva :sweat_smile:
jo a jinak, jak už tu bylo řečeno, může s váma být jen na první dobu porodní a pak už ne :wink:

deathy, čítala jsem tvoji diskusi, kterou jsi kdysi založila :grinning: tyjo, toto letí, přeju pohodovej porod a zdravé mimčo:slight_smile:
6. únor 2009 v 18:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, mne teda porod teprv za 1,5 mesice ceka, ale manzela s sebou chci mit u porodu (uz mam vyzkousene, ze mou bolest zvlada lip nez ja) a taky se docela tesi. Ad k tomu, zda pak muz muze mit nechut k sexu: Ja si teda myslim, ze je mnohem vic holek nez kluku, ktere po porodu nemaji chut na sex. A stejne tak jak chceme, aby byl partner trpelivy, pokud nahodou po porodu nebudeme mit naladu na sex my, mely bychom i my poskytnout podporu partnerovi, kdyby ten pohled pri porodu proste odnesl nejakym tim traumatem. Ale nejsem pro to chranit manzela ci partnera pred porodem. Vzdyt i holky se boji porodnice a doktoru a porodu sameho, ale proste nemaji na vyber. Myslim, ze je bezva, kdyz chlap svou partnerku natolik miluje, ze je ochoten ji byt oporou i v tech nejbolestnejsich, ale zaroven nejkrasnejsich okamzicich. Toz tak. :sweat_smile:
6. únor 2009 v 19:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím si že opravdi o sex po porodu muži mají větší zájem než před porodem,a maminky tatínci byli i u splození tak proč by neměli být i u porodu,vždyt to co udělali je i jejich práce a tak proč se trápit sami mi a oni oslavovat v hospodě no ne???
7. únor 2009 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,já jsem u porodu partnera měla a bylo to k nezaplacení,hrozně mi pomohl psychicky,pže fyzicky to moc nešlo,byla jsem celou dobu na monitoru,ale dával mi vyplachovat pusu,nechal si drtit ruce,i by se nechal kousat,ale mě chloupky na jeho rukou zvedaly žaludek :sweat_smile: a masíroval mi nohy,ale bohužel u samotnýho zrození nebyl,pže jsem nakonec musela akutně na CS a bylo mi to hrozně líto :cry: a viděla jsem ho až za 24hodin,pže ho za mnou na pooperační nepustili :frowning2: :frowning2: :frowning2: říkal,že vám klidně napíše,jaký to bylo,tam být,ale jak bude mít chvilku,hm? Takže já jsem jednoznačně pro tatínka u porodu,ale zase kdyby fakt nechtěl,tak bych ho asi nenutila,můj se taky zezačátku obával,že nesnese pohled na krev a tak a nakonec se těšil a i se mnou šel na předporodní kurz,i když ho mít nemusel a v klídku se podíval na porod na videu a v poho :wink:
7. únor 2009 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
artuse, děkuju. Letí to jak blázen, a docela bych už to měla za sebou... Nejsem schopná ani už spát, tak už toho mám celkem plný kecky :grinning: Ještě jednou díky
7. únor 2009 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak toho mého to teprve čeká, na kurzu byl taky.. a po porodu na videu se ke mně choval jako ke královně, byl děsně hodný, asi ho to dost vzalo, a to byl porod dost nestandardní, s porodní stoličkou (mimochodem moc se mi to líbilo). Bohužel my budeme mít císaře kvůli KP, ale i tam ta´tka bude :slight_smile:
10. dub 2009 v 18:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojik, já jsem určitě po taťku u porodu :slight_smile: Máme to zhruba měsíc za sebou a byl to zážitek...moc mu to v tom zeleném slušelo - to za prvé, celou dobu byl se mnou - když jsme si to spolu udělali, tak si to hezky spolu i "sníme" :slight_smile: Když už to bylo trochu hustší, tak jsem byla ráda, že mu můžu drtit ruku, že kouká na monitor a říká mi, kdy intensita kontrakcí klesá a pak když mi řekl, že vidí hlavičku, tak mi to dodalo takový síly na tlačení, že ani nevím, kde se vzala. A když si tam na sále užíváte ty 2 hodinky poprvé jako rodina, je to nepopsatelný :slight_smile: Takže určitě jsem pro :slight_smile:
11. dub 2009 v 09:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky :slight_smile: Tak můj manža chce být u porodu, pokud mu to časově výjde a docela se i těší... :grinning: Koukal i na video s porodama (na to já jsem moc neměla :grinning: ) a jeho názor to nezměnilo, sice máme ještě spoooooustu času, ale na mimčo se já i manža těšíme, tak jsem zvědavá, jak to pak u porodu zvládnem... :slight_smile:
Je fakt, že manža se mnou pokaždé chodí i k doktorce (i když dovnitř ho pustí jen na UZ) :grinning: A je z prcka nadšenej :slight_smile:
11. dub 2009 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hojky holky. :grinning:
Já tatínka u porodu měla, a musím vážně říct, že mi to opravdu hodně psychicky pomohlo, podržel mě, jak to šlo... Ze začátku mého těhotenství pořád řikal, že tam nechce být, ale nakonec se mi ho pomohlo přesvědčit, tak pokud ho tam některá chcete a on tam být nechce, tak ho k tomu dokopejte :grinning: .
Vážně vám to pomůže, ve sprše vás může masírovat, to fakt pomáhá...
A i normálně při kontrakcích, já se o něj opírala jak blázen.. Fakt jsem vděčná, za to, že tam byl..
8. črc 2009 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak já měla přítele u porodu a byla jsem za to moc ráda. Hodně mi pomohl, při bolestech jsem mu jednu ruku drtila, do druhé jsem mu zatínala nehty, pořád mi říkal abych dýchala, za což jsem mu nadávala :slight_smile: ale ne ve špatným, protože jsem občas zatajovala dech, bolesti jsem měla hodně velké a musela jsem u toho stát, abych se víc otevřela. Ale každé to doporučuji, mít někoho u porodu, přítele to hodně změnilo, viděl co jsem si vytrpěla, viděl malého, jak se dere na svět a jako první ho držel v náruči, brečel štěstím a i týden po porudu mi stále děkuje za všechno a hlavně za malého :slight_smile:
8. črc 2009 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, taky jsem měla přítele u porodu a neskutečně mi to pomohlo, hlavně psychicky, že na to nejsem sama. A to chudák, nejdřív nechtěl jít, pak viděl jak trpím a jako prvorodička jsem netušila co bude dál a bála jsem se. Prý mu mě bylo líto, tak nakonec šel :grinning: A pomáhal mi ve sprše, držel mě za ruku, při kontrakci jsem se na něj věšela, při vyšetření byl chudák vždycky uplně bílej,ale celý to zvládnul.Na konci mi držel kyslík a hlavu a když se malá narodila tak měl slzy v očích a myslím, že to náš vztah posílilo, aspoň na nějakou dobu po porodu...
Jsem ráda,že tam byl i proto, že malá byla po porodu 14 dní na JIP, hned jí vezli do Prahy a on viděl co se tam dělo a že to není jako v televizi, že si 10 nimut zahekám a dítě na světě. No a v říjnu si to zopakujeme, k porodu chce jít, tak jen doufáme, že to bude rychlejší a bez JIP
9. črc 2009 v 09:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj můj přítel byl od začátku proti tomu být u porodu, ale po rozhovoru s naším kamarádem, který u porodu byl začal uvažovat, ale nechtěl to říct nahlas. Po příjezdu do porodnice řekl že se mnou bude, ale na sál nejde. A nakonec to dopadlo tak, že mě měl dovést na sál a v tu chvíli ho PA začala oblékat do toho zeleného habitu a to už mu bylo blbý říct že nechce. Zůstal tam a nakonec byl šťastný a hlavně se rozplakal, když doktor oznámil, že máme kluka. Moc si ho přál, ale za celou dobu těhotenství se nechtěl ukázat+tak+to+bylo+překvapko.
9. črc 2009 v 11:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, můj přítel chtěl být u porodu - hned na začátku těhu mi to hlásil :grinning: Bála jsem se ale, že bude třeba v práci nebo tak... Nakonec mi porod vyvolávali, takže tam za mnou stihl dojet :slight_smile: Zvládal to skvěle, ale musím se přiznat, že když jsem měla ty poslední kontrakce, tak jsem na něj byla nepříjemná :stuck_out_tongue_closed_eyes: Třeba když pustil vodu, že si umyje ruce, tak jsem na něj křičela, ať to vypne, že ta voda hrozně řve :slight_smile: Při porodu byl skvělý, i když jsem jednu chvíli myslela, že mi zlomí krk, jak mi ho tlačil na hrudník :grinning: Když byla malá na světě, tak jsem viděla, že brečí :slight_smile: Takže já tatínky u porodu doporučuju, je to skvělý zážitek i pro ně :slight_smile:
9. črc 2009 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, můj přítel od začátku tvrdil, že bude čekat v hospodě :grinning: já sama ho k porodu nenutila a po pravdě řečeno, myslím že je to ženská záležitost, tak jsem ho tam ani nijak zvlášť nechtěla...
ani po zdělení úžasnýho zážitku od mýho bráchy, který přestřihával i pupeční šńůru, tak tam nechtěl... :sweat_smile:

no musím říct, že jsem ráda, že tam nebyl, porod probíhal vesměs docela dobře, ale na konci jsem malýho tlačila ven skoro 2 hodiny, mám úzkou pánev a vyzkoušela jsem snad všechny polohy,na křesle na boku, ve stoje, v dřepu, v kleče... :confounded: no byla jsem hrozně ráda, že tam nebyl, že to celý neviděl, za prvý ani nevim, jak by mi tam pomáhál :unamused: a za druhý, při představě, že u toho je, bych se pak před ním hrozně styděla... :confused: :sweat_smile:
byla jsem tam úplně sama, PA byla vedle a jen občas kontrolovala ozvy malýho a jak to vypadá a dr. a zbytek sester přišlo až na poslední štaci...fakt můžu zpětně říct, že jsem moc ráda, že tam nikdo nebyl a nikdo mě neotravoval a mohla jsem si porod korigovat sama :slight_smile:
9. črc 2009 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
a jedna sestra byla mýho názoru, že je to čistě ženská záležitost, že kolikrát co slyšela od otců, jak to komentovali, tak jen kulila oči :confused: že prý jeden skoro rok nemohl mít sex a jiný dokonce prohlásil, že rodila jak kráva...ne holt každej chlap to snese... :sweat_smile:
9. črc 2009 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
oji, můj chlap teda všude říká,jaký to byl krásný zážitek, určitě to vnímal víc jako já...a taky brečel a moc...jsem šťastná, že tam byl se mnou :dizzy_face:
9. črc 2009 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
syl, všechny tatínky co znám, že byli u porodu, tak si to chválili :grinning: ale při mým porodu by to krásný zážitek asi nebyl :sweat_smile:
9. črc 2009 v 16:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
rozhodně ano, strašně mi pomohl, byl oporou
10. črc 2009 v 06:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
100% ANO!!! Tatinek nemusel ani mluvit.. Staci ze tam byl!!!! :wink:
10. črc 2009 v 07:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,můj přítel se ze začátku porodu bál.Začali jsme o tom mluvit cca ve 3 měsíci.Ze začátku fakt jít nechtěl.Tak jsem to prostě vzala jako fakt.Po měsíci se mě sám od sebe zeptal,jestli ho u porodu opravdu chci.Já na to,že určitě,že na začátku jsme na to byly taky 2 a taky,že aspoň budu mít někoho,komu budu moct rozmačkat ruku (u 1 porodu jsem ji málem rozmačkala PA).Tak řekl,že se mnou tedy půjde,když si myslím,že mi bude něco platnej :wink: Takže k porodu se mnou miláček půjde (pokud bude hlídání pro dceru anebo nebude pracovně mimo město) a já jsem za o moc ráda :slight_smile:
10. črc 2009 v 07:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel byl u porodu, bez přemlouvání, chtěl od začátku a jsem strašně moc ráda že jsem ho měla vedle sebe. Podporoval mě jak psychicky tak fyzicky, když jsem ke konci už neměla sílu se ani zvednout ze sprchy. Některé fáze porodu si ani nevybavuji, byla jsem úplně mimo a taťka fungoval skvěle. Poslouchala jsem jen jeho hlas co mám dělat a kdy tlačit. Pro něj to podle jeho slov byl nejsilnější a nejkrásnější zážitek co zažil :slight_smile:
10. črc 2009 v 08:34  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manzel k porodu sel bez premlouvani, jen nechtel vedet detaily dopredu, protoze je radeji vystaven mozne stresove situaci najednou a ne s pripravou nekolik mesicu predem :grinning: To by mi tam taky nemusel jit vubec, kdyby vedel jak vypada nastrih a spol. Byl tam se mnou od rana az do sedmi, kdy jsme Terku privedli na svet na operacnim sale cisarem. Byl skvely, byt se tedy asi v zivote necitil mene "zbytecne", protoze mi nemel jak pomoci vyjma drzeni za ruku.
Jen mi ho bylo lito, protoze zatimco ja mam porod v hlave diky hormonum uchovan jako velice rychlou a uz bezbolestnou zalezitost, on si pamatuje tech sest hodin silnych kontrakci pri vyvolavani, i duseni diky alergicke reakci a vse kolem. Prvni tyden po porodu pro nej musel byt pomerne narocny. Kdyby to slo, zaridila bych u prirody nejake "zapominaci" hormony i pro tatinky :dizzy_face:
10. črc 2009 v 08:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
byl a bez přemlouvání, sám chtěl a byl mi tou nej nej oporou :slight_smile:
10. črc 2009 v 15:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak s náma byl tatínek taky u porodu. Je to 10 dní. Z počátku měl strach, všichni kolem,co neví o co jede ho strašili,že mu bude zle a že omdlí a znechutí si ženské přirození a podobné bludy....šlo o tatínky z dob,kdy se nesmělo ani do porodnice :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Naštěstí se nedal a šel. Byla jsem moc ráda,že tam byl, být tam sama ,snášela bych ty křížové bolesti mnohem hůř a podpora pomáhá hodně. Dtrila jsem mu ruce :grinning: A když bylo malému zle a zhoršily se ozvy,taky bych tam nechtěla být sama...nakonec jsme v poho porodily,tatínek choval a měl radost, dodržel zákaz koukání tam dolů,když přišlo na věc. :sunglasses: Tak si nic neznechutil.... :slight_smile:
11. črc 2009 v 09:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
katty_k: a už je manža v poho? Nás to teprv čeká a chtěli bysme tatínka u porodu, ale tak nějak si říkám jestli ho vážně "brát s sebou", moooc bych ho tam chtěla mít a nebýt tam sama, ale nechtěla bych, aby z toho pak měl nějaký "trauma" přesně jak píšeš. Člověk se přece jenom líp vyrovná se svou bolestí než koukat jak někdo koho miluje trpí a nemá mu jak pomoct.
p.s.nepopisovala jsi tu na koníkovi porod jak ti dávali kyslík maskou a nějak to nešlo a manžel to ještě nějak opravoval? :confused: Jestli jo, tak to musel být pro tvýho manžela fakt dost drsnej zážitek. Když si představím, že bych tohle já absolovovala jako partner rodičky, tak bych z toho asi byla dlouho špatná.
11. črc 2009 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky to me normalne nikdy nenapadlo.. :sweat_smile: Je pravda ze ja uz sem na tu bolest vsechen krik ATD zapomela... Ale pritel si to asi pamatuje jinak nez ja. Ale vypada v pohode tak snad nema zadne psych. trauma.... :sunglasses:
11. črc 2009 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky :slight_smile: můj manžel od začátku těhu u porodu být chtěl a byl moc se mu to líbilo mě už tedy míň :grinning: ale byl mi velkou oporou a vůbec si nedovedu představit,že bych tam byla sama :wink:
11. črc 2009 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravím, můj manžel byl u porodu. Pomáhal mi hodně :slight_smile: , opakoval co mi říklali sestřičky,..........hlavně se to seběhlo šíleně rychle. Za 3 hod. bylo po všem.
Hned od začátku těhotenství si přál být u porodu. Já si nebyla jistá, jestli ho tam chci, aby viděl jak trpím .......
Nakonec to bylo super!
18. črc 2009 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
můj manžel měl problém přijmou první dny malýho, protože měl pořád před očima můj hnusnej porod. Vzalo ho to hodně, aniž by to dal nějak najevo. K malýmu se choval krásně i ke mě, ale trápilo ho to uvnitř. Nelogicky přisuzoval moji bolest za vinu malýmu. ALe tak za tři týdny a hodně povídání to přešlo.
18. črc 2009 v 11:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek