Děložní myom

3 zkušenosti

“Máte na děloze myom”. Jestli jste zrovna tuto větu slyšela od vašeho gynekologa, věřte, že v tom nejste sama. Až u 40% žen ve věku mezi 30-50 lety se tyto nezhoubné nádory objeví. Děložní myom je velmi častou příčinou neplodnosti, časných potratů a předčasných porodů a tak i přesto, že je jejich léčba téměř sto procentně úspěšná, není radno brát tento problém na lehkou váhu.

Co je děložní myom?

Děložní myom (někdy také zvaný leiomyom nebo fibroid) je nejznámějším a nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního ústrojí a jedním z nejčastějších ženských onemocnění vůbec.

Děložní myom vyrůstá z děložní stěny tvořené hladkou svalovinou. Děložní myomy mohou být drobné (v řádu několika milimetrů) nebo větší (až o rozměrech v řádu decimetrů). Děloha3 může vlivem růstu myomu narůst až do velikosti, kterou má v 5. měsíci těhotenství17.

Jaké jsou typy myomů?

Myom může být osamocený nebo vícečetný, pokud je vícečetný (vyrůstá více myomů na jednom místě), hovoříme o tzv. děložní myomatóze.
Děložní myom a jeho umístění v děloze

Podle umístění vzhledem ke stěně dělohy rozeznáváme tři hlavní typy myomů:

  • subserózní - klenoucí se pod zevní povrch dělohy, směrem do dutiny břišní,
  • submukózní - uložené těsně pod povrchem sliznice a vyklenující se do dutiny děložní,
  • intramurální - prostupující celou šíří stěny děložní.

Je-li myom spojen s dělohou pouze tenkou stopkou, hovoříme o myomech stopkatých. I tyto myomy mohou být uloženy buď v dutině děložní nebo navenek dělohy. Abyste tomu lépe rozuměla, podívejte se prosím na obrázek vpravo, kde jsou jednotlivé typy myomy dle své polohy v děloze označeny.

Velmi podstatná pro případnou léčbu je i tzv. topografická lokalizace myomů - vzhledem k okolním strukturám v malé pánvi. Podle toho rozlišujeme myomy uložené na přední či zadní stěně děložní, na děložním fundu, v hranách děložních či v oblasti děložního isthmu (zúžené místo, kde děložní tělo přechází v děložní hrdlo) nebo děložního hrdla.

Popis obrázku: Jednotlivé typy myomů v děloze

Proč a jak vzniká?

Pokud vám lékař oznámil, že máte myom, určitě se ptáte, “proč”? Příčina vzniku děložního myomu (leiomyomu) není bohužel přesně známá.

Určitou roli hrají hormonální vlivy. Myomy obsahují větší množství receptorů pro ženský hormon, estrogen, než okolní tkáň, což způsobuje progresivní růst myomů. Proto se myomy nikdy nevyskytují u dívek před pubertou3 a žen po přechodu, kdy tělo neprodukuje estrogen.

Hodně se spekuluje o vlivu užívání hormonální antikoncepce na vznik myomu, neexistují však žádné vědecké studie, které by potvrdily, že by hormonální antikoncepce3 myomy způsobila.

Soudí se, že vliv na výskyt děložních myomů má i dědičná dispozice. Častěji se vyskytne toto onemocnění tam, kde v rodině již několik příbuzných myom mělo. Pokud se tedy vaše maminka nebo sestra s myomy léčila, určitě je důvod k větší obezřetnosti.

Roli zde hraje zřejmě i etnický původ a obezita, existují studie, které potvrzují, že myomy se častěji objevují u afroameričanek a žen trpících nadváhou.

Čím více porodů28, tím menší pravděpodobnost vzniku děložních myomů. Ženy, které odkládají první graviditu na období po třicátém roku věku, trpí tímto onemocněním významně častěji.

Jaké jsou příznaky?

Není zcela jasné, proč některé myomy příznaky vyvolávají a jiné jsou zcela bezpříznakové. Obecně platí, že příznaky korelují s uložením, velikostí a počtem myomů.

Malé myomy většinou nemají žádné příznaky, nelze ale přesně určit, od jaké absolutní velikosti můžou způsobovat problémy. Známé jsou případy, kdy například myom dosahující až k pupku byl zcela bez příznakový.

Pokud se potíže objeví, nejčastěji jde o:

  • prodloužené a silnější menstruační krvácení, které často vede k anémii neboli chudokrevnosti
  • tlak v pánvi,
  • pocit tíhy, nadmutí či otoku v podbřišku,
  • obtížné močení, časté nucení na moč,
  • plynatost či zácpa3

Mezi méně typické příznaky myomů patří:

Jaká vyšetření zjistí myom?

Děložní myom je obvykle odhalen na základě běžného gynekologického vyšetření. Během návštěvy vám gynekolog provede tzv. palpační vyšetření, kdy pohmatem (zavedením několika prstů do vaší vaginy) může zjistit výskyt myomů. Pokud se mu něco nezdá, použije i vaginální ultrazvuk.
Gynekologické vyšetření pohmatem
Popis obrázku: Gynekologické vyšetření pohmatem

Ve vybraných případech může váš gynekolog využít i podrobnějších zobrazovacích metod jako je:

Magnetická rezonance

Ta odhalí počet, umístění, velikost a prokrvení myomů. Vzhledem k tomu, že je vyšetření velmi nákladné, užívá se pouze pokud je podezření, že myomy vzhledem ke své povaze mohou způsobit vážné zdravotní nebezpečí.
Magnetická rezonance

Vyšetření magnetickou rezonancí se neprovádí v ordinaci gynekologa, ale ve specializovaném oddělení nemocnic a je na něj potřeba se předem objednat.

Popis obrázku: Magnetická rezonance

Hysteroskopie

Hysteroskopie znamená „prohlížení děložní dutiny nebo děložního hrdla“ pomocí hysteroskopu (tenký optický kovový nástroj, na jehož konci je umístěna kamera a světlo).
Hysteroskopie

Hysteroskopie se provádí v leže na zádech na gynekologickém křesle. Gynekolog zavede ženě do vagíny zrcátko (totožné jako se používá při stěru z děložního čípku). Tenký hysteroskop se zavede přes děložní čípek do dělohy, kam se vpraví roztok, aby bylo možné dělohu pozorovat. Vyšetření trvá zhruba 10-30 minut.

Termín hysteroskopie se plánuje předem a je nutné, abyste před tím prošla předoperační přípravou.

Více se o tomto zákroku dočtete v hlavním článku na téma: Hysteroskopie4

Popis obrázku: Hysteroskopie

Sonohysterografie

Sonohysterografie je ultrazvuková zobrazovací metoda dutiny děložní a vejcovodů, při které je pomocí velmi tenkého katetru do dělohy zavedeno menší množství ( cca 10-15 ml) fyziologického roztoku.
Sonohysterografie

Pomocí této metody lze přesněji prohlédnout struktury v děloze ( polypy. myomy), děložní sliznici, endometriální srůsty, vrozené defekty a abnormality dělohy a vejcovodů.

Sonohysterografie je méně invazivní alternativou ambulantní hysteroskopie.

Popis obrázku: Sonohysterografie

Jak se léčí?

Myomy, které nezpůsobují obtíže a nezvětšují se, stačí většinou sledovat a ponechávají se tedy, alespoň dočasně, bez léčby.

Pokud jsou myomy velmi objemné nebo se výrazně zvětšují nebo se projevují některými typickými příznaky, je léčba nutná. Její způsob závisí na velikosti a uložení uzlů, na obtížích, které způsobují, na věku, reprodukční anamnéze a plánech ženy na těhotenství a na některých dalších faktorech.

Váš lékař vám navrhne nejvhodnější léčbu po zvážení vaší konkrétní situace, s ohledem na:

  • Závažnost symptomů
  • To, zda plánujete těhotenství24
  • Velikost, druh a počet myomů
  • Váš věk

Léčba může být buď medikamentózní nebo chirurgická. Lékař by vás vždy měl podrobně seznámit s léčebným plánem, který navrhuje a probrat s vámi jeho možné důsledky na vaše zdraví a případné budoucí komplikace. Máte právo se rozhodnout. Pokud budete mít jakékoliv pochybnosti, určitě se nebojte na cokoliv zeptat a případně si vyžádat názor jiného lékaře. Léčba myomů může mít totiž například v případě, že by vám vyoperovali dělohu, velmi závažné důsledky pro vaši budoucnost. Jedině pokud budete mít veškeré informace, se můžete rozhodnout.

Medikamentózní léčba

Medikamentózní léčba2 (tabletky, injekce apod.) bývá obvykle jen dočasným řešením. Nejde totiž o léčbu samotných myomů, ale pouze příznaků, které myomy způsobují.

Používají se různé formy hormonální terapie, léky tišící bolest, léky zmírňující krvácení, léky proti anémii a další.

I při nejúčinnější možné formě hormonální léčby, která u ženy přechodně navozuje klimaktérium (menopauzu), se myomy zmenšují jen dočasně a je třeba navázat léčbou chirurgickou.

Většinu farmak navíc provází vedlejší nežádoucí účinky. Slušné výsledky u pacientek s menšími myomy a krvácením lze dosáhnout pomocí nitroděložního tělíska s gestagenem (LNG-IUS). Oblíbená a účinná bývá také kombinace cca tříměsíčního podávání analog gonadoliberinu a následné operace.

Další metody léčby jsou více či méně invazivní (spojené s operačním výkonem) a lze je rozdělit na výkony dělohu uchovávající a na chirurgické odstranění dělohy čili hysterektomii.

Hysterektomie

Myomatózní onemocnění se na řadě pracovišť v ČR stále řeší odnětím dělohy tzv. hysterektomií. Až jedna třetina hysterektomií ročně je prováděná z důvodu myomatózní dělohy. Jde o nejčastější operaci pro děložní myom vůbec, zejména u žen nad 40 let.

Taková operace je nejenom velkým zásahem do organismu (porušení integrity pánevního dna atd.), ale samozřejmě i koncem naděje na další, nebo dokonce první těhotenství.

Jedná se o chirurgický výkon odstraňující celou dělohu a lze jej provést abdominálně (z řezu), poševní cestou, laparoskopicky nebo nejčastěji kombinovaně, tj. laparoskopicky a vaginálně (tzv. LAVH neboli laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie). Výkony laparoskopické a vaginální patří k nejméně invazivním.

Operace se provádí v celkové narkóze, je spojená s většími krevními ztrátami než ostatní metody (kromě rozsáhlé myomektomie), s asi 3-7 denní hospitalizací a 3-6 týdenní rekonvalescencí. Je jedinou z metod, která definitivně vylučuje budoucí těhotenství, zároveň však také možnosti recidiv myomů i jejich příznaků.

S ohledem na věk (a samozřejmě také přání pacientky) je prováděna s ponecháním či odstraněním adnex (vejcovodů3 a vaječníků). Jsou-li vaječníky v pánvi ponechány, nemá žena po hysterektomii menstruaci, není však v přechodu a neměla by tudíž trpět klimakterickými příznaky. Obavy z vyššího výskytu inkontinence (neudržení) moči nebo sexuální dysfunkce u žen po odstranění dělohy jsou většinou liché a rozsáhlé studie z poslední doby je nepotvrzují. Podle některých autorů mají ženy po odstranění dělohy časnější nástupu klimaktéria (o cca 3,5 roku ve srovnání s pacientkami bez hysterektomie), přestože jim byly vaječníky ponechány.

Myomektomie

Určitou alternativou je enukleace děložního myomu – myomektomie. Jedná se o chirurgické odstranění myomu, které se v dřívějších dobách provádělo otevřeně, tedy prostřednictvím klasického řezu přes břišní stěnu. Dnes se provádí stále častěji laparoskopicky, prostřednictvím mini invazivních řezů, nicméně i tak se jedná o velmi náročný operační zákrok.

Podle většiny současných doporučení je u žen plánujících těhotenství metodou 1. volby, tj. léčbou s objektivně prokázaným pozitivním vlivem na obtíže pacientek i na následnou plodnost, který vysoce převažuje nad doprovodnými riziky. Je předmětem sporů a jistě i otázkou osobních zkušeností s touto problematikou posoudit, v jakých případech je/jsou myom/y možné a bezpečné odstranit a z jakého přístupu (viz. níže) a v jakých případech je lépe volit postup jiný, např. embolizaci či laparoskopickou okluzi děložních tepen, nebo kdy již nezbývá než provést hysterektomii.

Myomektomie může být prováděna klasicky neboli laparotomicky (abdominálně, na otevřeném břiše) - z řezu dlouhého asi 10 - 12 cm (většinou příčně nad stydkou sponou, vyjímečně od pupku dolů), laparoskopicky (z cca čtyř 0,5 - 2cm vpichů přes břišní stěnu) nebo hysteroskopicky (poševní cestou přes děložní hrdlo). V některých případech lze tyto přístupy i kombinovat (laparoskopicky a pochvou, laparoskopie a malý řez apod.). Volba přístupu závisí na umístění, počtu a velikosti myomů a v neposlední řadě na vybavení pracoviště a erudici operatérů.

Protože se věková hranice žen, které ještě plánují graviditu, stále posouvá, snaží se řada špičkových center najít nové postupy, které by odstranily či ošetřily myomy tak, aby zachovaly ženě dělohu i s možností těhotenství, donošení a porodu zdravého dítěte. Jedná se například o embolizaci myomu nebo fokusovaný ultrazvuk.

Embolizace myomu

  • Bezpečná a efektivní léčba
  • Zachování dělohy bez rizik spojených s chirurgickým zákrokem
  • Efektivní postup i v případě mnohočetných a velkých myomů
  • Krátká doba hospitalizace a rekonvalescence
  • Rychlý návrat k běžné činnosti
  • Jsou uváděny případy těhotenství po embolizaci myomu

Embolizace děložního myomu je nejméně invazivní možností léčby. Embolizace umožňuje zachovat dělohu a spočívá v injekční aplikaci mikročástic, které mají zablokovat cévy zásobující myom. Přívod krve do myomu je zastaven, myom tudíž vysychá a symptomy mizí. Tato léčba má rychlý účinek na krvácení a po několika měsících vede ke zmenšení myomů a dělohy. Tato technika se používá 20 let a na celém světě vyléčila více než 200 000 pacientek.

Vzhledem k výjimečně se vyskytujícímu riziku nástupu předčasné menopauzy v souvislosti s embolizací se tento zákrok nedoporučuje u pacientek, které velmi touží otěhotnět a existuje u nich možnost chirurgické léčby se zachováním dělohy (myomektomie). I po embolizaci však jsou známy případy těhotenství. Embolizace je uznávanou alternativou hysterektomie pro pacientky, které si chtějí ponechat dělohu.

Jak probíhá?

Postup provádí intervenční radiolog. Intervenční radiolog je lékař speciálně školený v oboru diagnostiky a léčby mnoha zdravotních problémů, který používá velmi malé, miniaturizované nástroje a současně sleduje postup léčby pomocí rentgenové nebo jiné zobrazovací techniky. Intervenční radiolog obvykle provádí výkony velmi drobným vpichem v kůži. Tato léčba nepoužívá chirurgický řez, a proto může být pacientka hospitalizována po daleko kratší dobu a rekonvalescence se zkracuje na 1–2 týdny. S cílem zabezpečit nejvyšší standard péče bude intervenční radiolog úzce spolupracovat s praktickým lékařem a s gynekologem.

Při provádění tohoto mini-invazivního zákroku je pacientka utlumena sedativy, ale při plném vědomí a necítí žádnou bolest. V kůži se v oblasti třísel provede malý vpich o velikosti 1,5 mm a do tepny se vsune katetr. Katetr je veden tepnami do dělohy, kde radiolog sleduje postup zákroku pomocí pohyblivého rentgenového zařízení (fluoroskopu). Do tepny zásobující myomy krví jsou injektovány mikročástice o velikosti zrnka písku, které uzavřou průtok krve. Ošetření se provádí na levé i pravé tepně a obvykle vyžaduje jediný mikrořez. Tato procedura trvá zhruba 1 hodinu.

Popis obrázku: Při zákroku se třísly zavádí malý katetr do femorální (stehenní) tepny a odtud do děložní tepny. Katetrem se injektují malé částice, které tok krve dopraví do myomu.


Popis obrázku: Částice doputují k myomu a zablokují přítok krve.


Popis obrázku: Bez přítoku krve se myom zmenšuje. Postupem času se tak obvykle omezí symptomy související s děložními myomy.

Rekonvalescence

Běžným vedlejším účinkem embolizace děložního myomu je bolest. Bolest pociťovaná po zákroku je tlumena za pomoci pumpy pro pacientem kontrolovanou analgezii. Toto zařízení obsahuje roztok na bázi morfinu, jehož podávání pacientka řídí stiskem příručního tlačítka dle své potřeby. Po ukončení tohoto postupu obdrží pacientka analgetický lék k ústnímu podání, s nímž pokračuje doma.

Po 1–2 nocích v nemocnici je pacientka propuštěna do domácí péče a jakmile se bude cítit dobře, může se vrátit k běžné činnosti. Tato doba se může pohybovat od několika dnů po 2–3 týdny. Myomy se zmenšují v následujících měsících.

Po zotavení navštíví pacientka svého gynekologa a intervenčního radiologa. Provedou testy, aby se ujistili, že myomy se zmenšují či mizí.

Fokusovaný ultrazvuk

Systém sestává ze dvou v medicíně rutinně používaných zařízení – magnetické rezonance a ultrazvuku, který je umístěn ve stole magnetické rezonance. Ultrazvuk není v tomto případě využíván pro diagnostiku tak, jak se s ním setkáváme například v gynekologických ambulancích, ale pro samotný zákrok.

Ultrazvukové vlnění je ve tkáni přeměněno na tepelnou energii, které má na myom destruující účinek. Při použití vysokoenergetického ultrazvuku a při fokusaci ultrazvukového vlnění do jednoho bodu dojde v tomto bodě ke zvýšení teploty nad 570°C, tedy na teplotu, při které dochází k denaturaci tkáně. Díky tomu, že takto vysoké teploty je dosaženo pouze v místě, kde je fokus ultrazvuku maximální, nedochází v průběhu sonikace k poškození okolní tkáně. Magnetická rezonance je využívána pro správné zacílení ultrazvukové energie a ke sledování aktuální teploty v ložisku i v jeho okolí. Celý výkon je tak maximálně bezpečný a komplikace po výkonu jsou minimální.

Pacientka je po celou dobu výkonu při vědomí, jen v mírné analgosedaci. Vlastní zákrok je pro pacientku nebolestivý a na rozdíl od intra-arteriální embolizace děložních tepen se bolest nedostavuje ani po zákroku. Celý výkon trvá 2-4 hodiny v závislosti na velikosti a lokalizaci myomu. Výhodou je krátká hospitalizace a velmi rychlá rekonvalescence.

Jaký je přesný postup?

Je-li z gynekologického hlediska pro pacientku vhodná léčba MRg FUS, je odeslána k vstupnímu MR vyšetření do FUS centra v Thomayerově nemocnici, v Praze. Vyšetření se provádí ve stejné poloze v jakém je prováděn zákrok (v leže na břiše). Na magnetické rezonanci jsou získávány obrazy myomu v děloze ve 3 různých rovinách tak, aby s ohledem na typ a uložení myomu v děloze, mohla být naplánována nejlepší a nejšetrnější léčba. Pro zhodnocení prokrvení myomu je nutné aplikovat do žíly kontrastní látku.

Pro vlastní zákrok musí mít pacientka provedeno standardní předoperační vyšetření. Zákrok probíhá v poloze na břiše na speciálním stole MR přístroje, jehož součástí je ultrazvukový zářič. Během výkonu je myom postupně bod po bodu destruován pomocí vysokoenergetických ultrazvukových vln, které způsobují zahřátí tkáně myomu, a tím jeho termické poškození. U výkonu je po celou dobu přítomen anesteziolog, který aplikuje pacientce analgetikum a mírné sedativum ke zklidnění.

Pacientka je hospitalizována v den výkonu, následující den je propuštěna. Za další 1 – 2 dny se může vrátit ke své běžné činnosti.

První kontrola je gynekologem FUS centra provedena za 1 měsíc po výkonu, další pak za 3 a 6 měsíců, kdy pacientka současně podstoupí i kontrolní MR vyšetření.

Proč volit tuto metodu?

  • Žádné jizvy
  • Bez bolesti
  • Bez radiační zátěže
  • Bez celkové anestézie
  • Možnost následné gravidity
  • Ambulantní zákrok či jednodenní hospitalizace
  • Rychlý návrat do běžného života
  • Vysoce bezpečná metoda
  • Nejedná se o klasickou operaci, nehrozí tedy pooperační komplikace

Existuje nějaká prevence?

Vzhledem k tomu, že není přesně jasné, proč myomy vznikají, není ani možné se před nimi preventivně chránit. Lékaři se, ale shodují, že pravidelné gynekologické prohlídky a včasné odhalení myomu může značně pomoci pro případné plánování těhotenství. Neléčené myomy mohou totiž způsobit i neplodnost2.

Pokud se u vás myom objevil a vy plánujete miminko, doporučí vám zřejmě lékař, abyste co nejdřív otěhotněla. Protože malý myom většinou není pro bezproblémové těhotenství překážkou.

Video (DE): Laparoskopická operace děložního myomu

Související články

Více o děložním myomu na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://myomy.cz/myomy/
  2. https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/asymptomaticky-delozni-myom-422531
  3. https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/delozni-myom-298723
  4. http://deloznimyomy.cz/delozni-myomy/
  5. https://www.patentnimedicina.cz/cz/ze-supliku-tcm/cysty-myomy-endometrioza
  6. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/uterine-fibroids/symptoms-causes/syc-20354288
  7. http://myomlecba.cz/
  8. http://myomlecba.cz/embolizace-myomu.html
  9. https://www.tribune.cz/clanek/33190-jak-spravne-lecit-delozni-myomy
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s děložním myomem

Máš zkušenost s děložním myomem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
arien_black
22. pro 2015

Těhotenství s myomem

Nikdy jsem neměla žádné závažnější problémy, takže i když jsem chodila na pravidelné gynekologické problémy, nikdy jsem nebyla poslána na ultrazvuk. Otěhotněla jsem po 5 měsících od vysazení HA. Jaké překvapení pak bylo, když při prvním ultrazvuku v 11tt byl zjištěn myom o velikosti 7 cm.

Moje těhotenství bylo z tohoto důvodu bráno jako rizikové. Chodila jsem do rizikové poradny, měla jsem se dost šetřit, aby se předešlo tvrdnutí břicha. Naštěstí jsem neměla žádné větší problémy, kromě občasného pobolívání břicha v místě myomu.

S tím jak bříško rostlo, tak se myom posunul a tvořil porodní překážku. Z toho důvodu jsem měla plánovaný CS. Rodila jsem v Praze u Apolináře a během porodu byl myom odoperován. Nakonec měl v průměru téměř 10 cm. Po porodu jsem měla komplikace - hodně jsem krvácela, celková ztráta cca 1800 ml. Po třech hodinách od CS jsem musela znovu na sál a na revizi. Po operaci už ale bylo všechno v pořádku, jen jsem měla špatný krevní obraz a dostala jsem transfúze.

V současnosti jsem půl roku po CS a dle ultrazvuku by mělo být vše v pořádku. Nicméně občas mě pobolívá břicho v místě, kde byl myom. Za dva roky bychom chtěli druhé dítě, tak doufám, že vše bude v pořádku. :-)
1 poděkování
kaculkak
4. bře 2015

Myomy - vše bez problémů

Mám bohužel také pozitivní nález na výskyt myomů v děloze, ale už několik let a jejich stav ani velikosti se naštěstí nemění.

Navíc jsem nyní těsně před porodem a neměla jsem v souvislosti s myomy vůbec žádný problém, takže pokud Vás doktor vystrašil taky nálezem myomů a všemi komplikacemi jako před několika lety mě, nemusíte se obávat hned nejhoršího.

Katka
1 poděkování
zerlinna
3. bře 2015

Myomy bez příznaků

Ahoj,

když mi řekli že mám myomy v děloze, a že mi ji vezmou, byl to pro mne šok. Stále jsem totiž doufala, že najdu toho pravého a pořídíme si potomka. Tímto to vše padá. Šla jsem za odborníkem. Ten mi sdělil, že pokud silně nekrvácím, nic mne nebolí, nemám problém s močením a mám normální stolici a také pokud se myomy nezačnou zvětšovat, není třeba nic dělat, jen sledovat. Žádné potíže nemám. Operace se bojím z důvodu nebezpečí trombózy a poranění okolních orgánů. Jedné známé se to stalo. Při operaci ji poranili močovod a musela na další tři operace.

Také jsem našla, že pomáhá nějaká speciální jóga a bylinky. Budu po tom pátrat a zkusím, co se dá. Prý také pomáhá zdravá strava, pohyb a pozitivní myšlení. To pomáhá na vše. Stále doufám, že nakonec na operaci nebudu muset.

Děkuji moc za váš čas a za přečtení příspěvku.
Katka
2 poděkování