Už je tady! Nejpohádkovější a nejtajemnější období z celého roku. Čas, kdy si můžeme něco přát, kdy se na okamžik zastavíme... a vrátíme zpět. Zpět do doby, kdy jsme byli ještě malí a mohli snít o kouzlech, pomáhat mamince s pečením a kdy jsme věřili, že budou naše tajná přání splněna spravedlivým Ježíškem. Zavřete na chvilku oči a zkuste se se mnou vrátit. Cítíte? Vůně skořice, koření, teplo vycházející z kuchyně...

Dneska se můžete těšit na vánoční pečení se mnou a s Adámkem!

Jak už nejspíš z názvu tušíte, nebudeme péct nic složitého. Ale neměla jsem na výběr. Každý rok, po vzoru mé maminky, začínám péct jako první cukroví právě vanilkové rohlíčky. Je tedy jasné, že tradici nebudu měnit ani pro ambasadorské vánoční tvoření. Letos je teda budu péct ještě jednou, protože tentokrát jsme si to jen nacvičili. Ale cvičili jsme poctivě a já měla velkého pomocníčka.

Vanilkové rohlíčky nám i letos pootevřely dvířka Vánoc. S Adámkem jsme absolvovali dlouhý rozhovor, kdy já jsem vysvětlovala, že bude pomáhat a budeme se těšit na Ježíška ... on koukal a reagoval na části, kde se mluvilo o tom, že budeme jíst. Dobře naladěni jsme se už v úterý večer (no "už", hezky na poslední chvíli) pustili do tvoření těsta. Mělo by se totiž odležet a nejlepší je, když nemusíte plánovaně čekat a prostě se na to vyspíte. Zatímco já drhla kuchyň, která byla zasypaná moukou a opatlaná máslem, Adámek vyspával, aby se na dnešek dobře připravil. Má přece ten důležitý úkol, že jo...

Tvoření rohlíčků, nebo v naší verzi spíš podkoviček, je velká sranda. Těsto totiž od babiček až po nás, cpeme do mlýnku na maso. Nějak asi nejsme schopní to "ušoulet" v ruce, potřebujeme prostě asistenční stroj. Ale pozor. V něm nikdy maso nebylo a ani nebude! Je čistě na cukroví - i s krásnými vzory. Jen jeden z nich se ale hodí pro toto těsto, jiné vzory a tvary by se rozpadly. Vše jsme tedy připravili a šli na věc..

Nenechte se zmást fotkama. Ani u nás to nebylo úplně růžové, zalité sluncem a třpytkama. Ani ta duha nebyla :D Adámkovi bylo strašně líto, že těsto mizí v útrobách mlýnku. Docela dlouhou dobu jsem teda trávila popisem toho, co se vlastně děje, zatímco on ronil krokodýlí slzy a pečení bylo na pokraji ohrožení. Nakonec ale uvolil, že můžeme pokračovat. A vyšly nám docela hezké podkovičky, co říkáte?🙂 Abych popsala proces - těsto nacpete vrchem do mlýnku a točíte kličkou - to je ta chvíle, kdy se hodí asistent. Pokud teda zrovna neusoudí, že bude lepší po vás házet těsto. Z předem nastaveného vzorku vám leze těsto, které musíte chytat, aby se nerozpadlo. Když usoudíte, že pruh těsta je dostatečně dlouhý, aby udělal na plechu podkovu, uříznete jej. A na plechu stočíte do podkovičky. 

Pro velký úspěch přidávám recept na tyto neuvěřitelně žravé koblížky.

Ingredience

280g hladké špaldové mouky

1ks     kypřící prášek

3PL   moučkového třtinového cukru

špetka soli

V první řadě bych ráda podotkla, že nevím, kdo je Dáda, ale její kečup je nejlepší, co jsem kdy jedla a přestože jsem ho udělala toto léto za vagon, už z něj nemáme téměř ani kapku. A jelikož  má tak velký úspěch, nedá mi, nepodělit se o recept s vámi.

Ingredience:

4 kg         zralých tmavých rajčat
75 dkg     cibule
40 dkg     cukru
2 lžíce      sladké papriky
3 lžíce      soli
6  ks         hřebíčků
15              kuliček nového koření
15              kuliček pepře
3                bobkové listy
3                chilli papričky a více podle přání ostrosti
1,5 kl         mleté skořice
1,5 dcl       octa

Postup:

1.  Nahrubo nakrájená rajčata, cibuli a všechny ingredience vařit cca 1hod (až do rozvaření)
2. N e p ř i p á l i t . potom rozmixovat anebo rovnou přepasírovat. Sůležité je ale mít oddělený koření a nezamixovat ho do směsi.
3. Pasírovat přes jemné sítko- nebo rozmixované přes cedník.
4. Propasírovanou hmotu znovu uvést do varu, vařit na maximální teplotě, nepřetržitě míchat. (Nebát se vysoké teploty, jinak nezhustne)
5. Horké plnit do skleniček, zavíčkovat, nechat schládnout.

Nechce se vám běhat po obchodech a e-shopy už dárek do Štědrého dne nedoručí. Jenže co zabalit kamarádce nebo mamince pod stromeček? Prozradím vám moje tajná esa, která sklízí nadšené ovace. Vše potřebné máte jistě doma, tak šup do toho. Moc času už nám nezbývá…

Likéry

Co si budeme povídat, k nanukovému dortu prostě patří dobrý krémový likér. Nejen, že efektivně dozdobí pohár, ale hlavně chutná tak nějak líp. Co takhle vyrobit podobnou tekutou dobrotu doma? Není to vůbec nic složitého. Kdo se bojí vajec, může se pustit třeba do verze s nugátem.

Na dva litry nugátového likéru budete potřebovat:

• 250 gramů nugátových bonbónů
• 300 gramů cukru
• 400 mililitrů smetany (min. 33 % tuku)
•   700 mililitrů mléka
• 300 mililitrů vodky

1. Nugátové bonbóny pokrájejte na menší kousky a společně s cukrem vložte do mixéru a prožeňte na nejvyšší otáčky.
2. Tento krok můžete vynechat, ale značně urychlí celý proces přípravy.
3. V hrnci se silným dnem přiveďte k varu smetanu s mlékem a přidejte i směs z mixéru (nebo pokrájený nugát s cukrem).
4. Teď přijde ta nejnudnější část receptu. Stáhněte plamen na nejnižší výkon a směs míchejte. Buďte důslední, hmota má tendenci se připalovat.
5. Cukr a nugát se musí v horkém mléce a smetaně zcela rozpustit a spojit se v krémovou konzistenci.
6. Test je jednoduchý: naberte si na lžičku vzorek tekutiny a vložte do úst – pozor, horké! Pakliže vám mezi zuby neskřípe cukr, je hotovo.
7. Dejte směs ještě asi 15 minut oddychnout. Zchladne, ale nenechte ji zcela vystydnou.
8. Teprve potom přijde na řadu vodka.
9. Do teplé a sladké tekutiny v hrnci přilejte požadované množství a řádně promíchejte. Už nevařte.
10. Hotový likér plňte do umytých sklenic. Já jsem použila čtyři půllitrové lahve se zátkou z IKEI a vyšlo tak akorát.
11. Nechte na kuchyňské lince zcela zchladnout, poté zazátkujte a vložte do lednice.
12. V suchu a chladu je minimální trvanlivost kolem měsíce, ale z vlastní zkušenosti vám povím, že takhle dlouho zatím nikdy nevydržel.

    Když jsem byla malá, pekla se u mé babičky každý týden. Kdo? No přece bábovka. Pro mnoho lidí bábovka představuje pravou českou klasiku, jeden z nejtypičtějších moučníků naší země. Bábovek existuje neskutečné množství a občas se peče snad v každé rodině. Někteří lidé ji ale považují za nudnou a okoukanou.

    Je to tak? Nevím, pro někoho možná ano. Ale lidé, co tohle tvrdí, rozhodně nevyzkoušeli tuto bábovku z vaječného likéru. Původní recept se ke mně dostal zhruba před 2 lety a od té doby jsem ji dělala už mnohokrát. Prvotní recept jsem si lehce poupravila k obrazu svému a musím říct, že ho prostě zbožňuju. Ptáte se proč? V první řadě je to zajisté proto, že výsledek je vynikající, ale také proto, že příprava je velice rychlá a nenáročná.

    Možná se budete smát, ale kromě toho, že jsem mlsná, jsem taky pohodlná a mám ráda, když u pečení nezašpiním půl kuchyně včetně 30 misek, 20 vařeček, stěrek a lžic, a nestrávím u toho zbytky svého mládí. A přesně takový je tento recept - rychlý, nenáročný a s fantastickým výsledkem. Bez přehánění si troufám tvrdit, že každý, kdo u nás tuhle bábovku ochutnal, odcházel s receptem. Na vlastní žádost, fakt jsem ho nikomu nenutila.

Potřebné suroviny:

• 200 gramů polohrubé mouky
• 1 prášek do pečiva
• 4 velká vejce
• 200 ml vaječného likéru
• 200 gramů cukru
• 200 gramů oleje
• několik lžic granka či kakaa

Postup:

    V posledních dnech Česko zažívalo tropické teploty. Někteří je milují, jiní je nenávidí. Osvěžit však potřebují všichni - příznivci i odpůrci veder. Především v těchto horkých dnech je velmi důležité nezapomínat na pitný režim. Ideální také je, pokud člověk může letní parna přečkat relaxací u bazénu. Tuto výsadu si však nemůžou užívat bohužel všichni. Je proto potřeba najít jiné osvěžení, které tyto dny pomůže přečkat, a možná i trochu zpříjemnit.

Boom domácích limonád

    Možná jste si už všimli, že velká část restaurací začala své návštěvníky lákat na domácí limonády nejrůznějších příchutí. A je to perfektní marketingový tah - lidé na to prostě slyší. Jedinou nevýhodou je poměrně vysoká cena, kterou musí konzument za domácí limču v restauraci zaplatit. Jejich výroba přitom není vůbec složitá, pracná a dokonce ani náklady nejsou vysoké. Velmi dobře si proto můžete chutné a osvěžující limomády vyrobit i vy sami doma.

Okurkové osvěžení

    Mezi nejoblíbenější letní zeleninu patří bezesporu meloun a okurka. Melounové recepty pro horké letní dny už jste si mohli přečíst v minulém článku a dneska se podíváme na "zoubek" okurkám.

    Okurky jsou bohaté na vitamíny a minerální látky, obsahují například vitamín C, vitamín A, ze skupiny vitamínů B téměř  všechny  (kromě B12). Díky svému složení okurky zlepšují stav svalů, šlach, kloubů, chrupavek, ale například i vlasů a nehtů. Působí detoxikačně a čistí kůži při akné i ekzému.

    S nadcházejícími horkými dny člověk touží po pořádném osvěžení, a tak si užívá osvěžující radovánky, které léto nabízí. Koupání, zmrzlinu, domácí limonády a melouny - to vše patří k létu. Pokud byste se zeptali svých známých, čeho v horkých dnech zkonzumují nejvíce, vsadím se, že většina z nich vám odpoví, že je to právě meloun.

    Meloun je mylně považován většinou lidí za ovoce - jenže chyba lávky, meloun je totiž ZELENINA. Překvapilo vás to? Tak vězte, že následující informace vás překvapí možná ještě víc. Meloun patří do čeledi tykvovitých. Kromě toho, že je jeho chuť prostě božská, má meloun spoustu jiných výhod. Jelikož obsahuje kolem 90 % vody, je skvělý při hubnutí a detoxikačních kúrách. Kromě toho také obsahuje spoustu vitamínu C, vitamíny skupiny B či kyseliny listové. A když k tomu připočítáme to, jak skvěle chutná, uznejte, že se vyplatí dopřát si ho v pořádném množství. 

    A nyní už se se mnou pojďte podívat na ty nejlepší melounové recepty, které frčí u nás doma.

Melounové mojito - krok za krokem

    Jeden z nejoblíbenějších receptů je pro nás stoprocentně melounové mojito. Je možné ho připravit tradičně v alkoholové verzi či ve virgin podobě, kterou si mohou užít děti, těhotné či kojící maminky nebo prostě jen ti, kteří nemají na alkohol z jakéhokoliv důvodu chuť.

Potřebujeme:

Jahodová sezóna je v plném proudu, ideální doba potěšit své blízké úžasným dortem s jahodami, jejichž jemně kyselou chuť podtrhuje sladký krém z bílé čokolády, to vše posazené na nadýchaném piškotovém korpusu. Tento dort jsem udělala poprvé úplnou náhodou, když mě honila mlsná a tak jsem improvizovala "co dům dal". Velmi jsme si ho však oblíbili a v různých variantách ho tedy peču několikrát do měsíce, potěší jako moučník po nedělním obědě i jako narozeninový dárek. Ochutnejte a posuďte sami!

Na jeden dort  (o průměru cca 20-21 cm) potřebujete

Tento dort není příliš náročný na přípravu ani na ingredience, proto ho zvládnou i začínající kuchtíci.

Na korpus:

• 4 vejce (žloutek a bílek zvlášť)
• 8 lžic hladké mouky
• 8 lžic cukru krystal nebo krupice
• 8 lžic vody
• malá lžička prášku do pečiva

Na krém:

    Generace našich babiček a maminek velmi často využívala v domácnosti a především také v kuchyni dary přírody. Tento zvyk se časem postupně utlumil, nicméně v dnešní době se už zase naštěstí dostává do kurzu. 

    V současné době je v plném květu rostlina, jež byla považována za posvátný strom Slovanů - bez černý (Sambucus nigra). Možnosti využití této rostliny jsou opravdu hojné, my se však dnes zaměříme na zpracování květů bezu a názorně si ukážeme, jak z nich připravíme výbornou domácí šťávu.

Na výrobu 2,5 litru domácí bezové šťávy potřebujeme:

30 větších květů černého bezu

3 citrony 

3 pomeranče

Kam se hrabe Prostřeno! Z bezu černého připravíte aperitiv, předkrm, hlavní chod, dezert i digestiv. Všechno domácí, dobré a s láskou připravené. Využijte celý potenciál tohoto keře, kterému naši předci projevovali velkou úctu. Takže košíky připravit, lovecká sezóna černého bezu začíná. 

                                                         Květy

Kdybych se někdy vdávala, tak na jaře. Svatební kytici bych totiž měla uvázanou z bezových květů. Šaty v barvě champagne, obřad na louce mezi rozkveltlými bezinkami.

Ty by sladce voněly a všichni by byli šťastní. Miluju černý bez. Je doslova k sežrání. Neveříte?

Med

Na poctivý med od včeliček sice nemá, ale zase se zamilujete do jeho svěží vůně a zlaté barvy. Výroba je jednoduchá a obejdete se i bez včelách bodnutí. 

Tuhle dobrůtku mám spojenou s jarní poutí u dědy a babičky. Začali jsme u cukrové vaty, pak jízda na kolotoči, zastávka u perníkářky mamince pro barevné srdce, potom na houpačky, létající labutě a končili jsme u stánku s langoši. S láskou vzpomínám na zlatavou placku pomazanou česnekem, keččupem a notně posypanou sýrem. A taky na to křupnutí, stékající šťávičku po prstech a ten báječný pocit blížících se prázdnin. Takže nastupujte, prodloužená jízda do dětství začíná!

Na osm kousků budete potřebovat:

• 500 g hladké mouky
• 30 g droždí
• 250–300 ml mléka
• špetku soli
• 1 lžíci cukru
• olej na smažení
• na závěrečné ochucení kečup nebo strouhaný eidam, česnek, povidla...

Jako první si připravte kvásek. Do misky rozdrobte droždí, zasypte cukrem, lžící mouky a zalijte mlékem (ideální ohřátého na „prst“, tedy příjemně teplého na dotek prstu).

Vše promíchejte. Droždí s cukrem se rozpustí a vytvoří mazlavou kašičku. Směs přikryjte ubrouskem a nechte chvíli odpočinout. Stačí deset minut. Jakmile se vytvoří bublinky, můžete směle pokračovat.

K takto připravenému kvásku přidejte zbytek mouky, mléka, osolte a vypracujte hladké těsto.

Jsou jako poslové jara. Jsou jich plné louky, příkopy a nebo je máme na zahradě. Kromě toho, že umí vykouzlit úsměv na rtech, mají i mnohé využití v kuchyni. Tak například perfektní pampeliškový med. 

Suroviny:

Cca 400 květů pampelišek

1 litr vody

1 citrón 

1 kg cukru (bílý nebo třtinový)

Již jsem psala dva články, co vařím synovi. Syn jí už vše, co my nebo mu

(někdy i k mé nelibosti) dáváme vše ochutnat.

Synovi jsou 2 roky a řekla bych, že za den sní méně než by asi měl, ale stačí mu to a za poslední měsíce mu narostl i pupíček 🙂.

Naše skóre na dvou letech cca 89cm a 11,5kg. > Myslím, že je tak akorát 😉

Takže milé maminky, co zoufáte,

že Vám dítě nejí > nezoufejte

Miluji sladké snídaně. Nejraději dělám lívance, akorát ne vždy se mi chce přes půl hodiny čekat, než mi nakyne těsto 🙂 Lepší variantou jsou občas vafle, u kterých nemusím moc dávat pozor, aby se mi na pánvi nerozteklo těsto, případně abych je správně otočila a nezmuchlala (ano, i to se mi stalo). Vafle jednoduše zavřu ve vaflovači a čekám, až se udělají 😀 

Objevila jsem tento zdravý recept a musím říct, že je skutečně moc chutný. Mým měřítkem již nějakou dobu nejsou mé preference, nýbrž reakce obou dětí. A naštěstí tyto měly úspěch!

Ingredience

• 1½ střední batáty (cca 380g, nakrájená a předvařená)
• 1 hrnek ovesných vloček
• 1 PL kypřícího prášku do pečiva
• 1 ČL skořice
• 2 PL třtinového cukru
• 1 vajíčko
• ¾ hrnku mandlového mléka
• 1 PL kokosového oleje
• 1 PL vanilkového extraktu

Ozdoba:

• ¼ hrnku borůvek
• 1 PL arašídového nebo mandlového másla
• 1 ČL javorového sirupu nebo medu

Dost už bylo míchaných vajíček! Potřebuju nápady a potřebuju je okamžitě!

Jednou jsem ze školní jídelny, kde odebírám obědy, přinesla pokrm zvaný kuřecí tokáň s těstovinami a můj kulinářský instinkt (který je samozřejmě nadprůměrně vyvinutý, jen se velmi dobře maskuje) mi řekl, že to zvládnu taky uvařit.  

Můj dobře ukrytý kulinářský instinkt sice měl trošičku problém odhadnout, co to vlastně ten kuřecí tokáň je. Abych byla upřímná, myslela jsem si nejřív, že to bude nějaká flambovaná nebo alespoň zapečená specialita. Ale pak se ukázalo, že jde o typicky nízkorozpočtovou omáčku na těstoviny. Nerada to přiznávám, ale všichni jsme si štrejchli daleko víc než na španělských ptáčkách v mém podání.

Řekla jsem si, že bych to možná taky mohla zkusit udělat. To přeci zvládne každý!

Hned jsem nažhavila internetový přijímač. V mžiku na mě vyběhlo asi milion receptů, které bohužel obsahovaly pro mě neznámé výrazy jako restovat a k tomu další zakázaná slova. Třeba sterilované lečo... To se proboha dá sehnat kde?! Nebo žampiony, to je zase zakázané slůvko pro mé drahé ratolesti.

Nevadí. Chci tokáň. Ať je to, co je to. Jen tak se nevzdám.

Vaříte s dětmi? Ne? Ale to je chyba! Chytré vědecké hlavy dokázaly, že to báječně utužuje vztahy!

Cokoli, co člověk dělá s dítětem, dostává nový rozměr. Včetně vaření. A protože Kryštof pomáhá v kuchyni děsně rád, upravila jsem si pár receptů pro vaření s dítětem. Tady je malá ukázka. Snad se vám budou někdy hodit.

Dýňová polévka

Suroviny: 1 menší máslová dýně, 1 mrkev, 1 celer, 1 cibule, máslo, muškátový oříšek a bílý pepř dle chuti, kýbl s vodou, větší hadr na podlahu, menší hadřík na linku, věci na převlečení (pro vás i dítě), papírové utěrky

Postup: Máslovou dýni si ideálně předpečte v troubě do měkka. Postavte dítě k lince (např. na židli nebo pro tyto účely speciálně zakoupené schůdky z Ikea). Na drobno nakrájejte cibuli. Vezměte papírovou utěrku a řvoucímu dítěti proplachujte pod tekoucí vodou oči, do kterých si strčilo ruce od zmíněné cibule, následně otřete papírovou utěrkou a vraťte dítě k lince.

Vytáhněte dítěti máslo z pusy a dejte ho rozehřát do hrnce, následně na něm nechte zesklovatět cibulku. Celer a mrkev nahrubo nastrouhejte a přidejte k cibuli. Mírně orestujte. Vezměte menší hadřík na linku a utřete s ním to, co dítě nakreslilo mrkví (pokud to tam necháte déle, musíte to vzít savem, ta oranžová se do linky krásně zažere).

V první části jsem psala jen takový úvod.

Ono také naházet pár kusů zeleniny do hrnce povařit a rozmixovat není žádná "gastronomie" 😀

Kolem 15 měsíce začal jíst co my > už nevařím jemu zvlášť. I když jsou dny, kdy ještě ano. Když si chceme s manželem dát něco "nezdravého a zakázaného" 😉

V tomto článku se dozvíte, jaké recepty pro nás vařím.

A od kolikáteho měsíce jsou vhodné?

To je různé - záleží co vše vaše dítě jí, ale v zásadě od roka. Jen pozor na koření či nadýmavé potraviny. Např. cibuli. Tu buď nedám nebo nyní už menší množství.