Když se mi objevila nabídka na testování úklidových prostředků, které by měly být šetrné k přírodě, řekla jsem si, že tohle zkusím. Pak jsem to nějak vypustila z hlavy, odvezla kluky první den školního roku do školky, svázala vlasy a pustila se za hlasitého zpěvu do velkého poprázdninového úklidu. No a v tom koukám, že mi na koňovi přišla zpráva... zase nějaká reklama, řekla jsem si... a ono ne. On psal koník, že jsem byla vybrána... no paráda. 

Fakt jsem měla radost. Pět let bydlíme v domečku, máme ČOV a pořád hledám něco, co by kombinovalo všechny moje požadavky. Většinou jsem skončila u Sanytolu, protože ocet mi nevoní, po jedlé sodě nemám pocit, že by to bylo čisté(i když to vidím). A já mám ráda, když je doma uklizeno a úplně nejradši mám ty chvíle na konci úklidu, kdy ještě usychá podlaha a voní to tu čistotou. Netrpělivě jsem tedy na balíček čekala a mezitím zlehka poklízela. 

Pán od In-time už se zdálky usmíval, protože u nás byl s balíkem od Koníka potřetí během 3 týdnů 🙈 Překvapila mě tíha balíku. Následně pak výplň, z té měli velkou radost kluci, hned začali praskat bublinkovou fólií a chtěli rozhazovat zelené polystyreny. Roznesla jsem po domě přípravky podle toho, k jakému byly účelu a těšila se na test.

Tablety do myčky Real green přišly právě včas. Zbývalo mi tu pár posledních DM nature. Myčka byla čerstvě vyčištěná, takže mohl proběhnout test za spravedlivých podmínek. Vzhledem k tomu, že hodně peču a vařím, myjeme nádobí denně, max ob den, takže úplně nevím, jak si tablety poradí se zaschlou špínou, ale misku od mugcaku, která mnohdy zůstane špatně umyta, umyly dobře. A příjemné voní. Jen mi vadí, že se každá tableta musí vyndat z pytlíku, což tvoří další odpad do koše. Krabice je zbytečně velká.

Gel na praní a aviváž jsem vyzkoušela hned po zapnutí myčky. Aviváž používám minimálně. Všichni mi tvrdili, že kvůli sušičce ji používat nemám, ale pak jsem se dočetla, že to nevadí a i mi to potvrdil pan opravář. Jen se jí má dát málo. Měla jsem připravenou hromádku ručníků, tak jsem přidala ani ne čtvrt víčka aviváže. Ta vůně se nesla celou koupelnou. S běžně špinavým oblečením si gel poradil, velké skvrny od trávy nebo jídla u nás nejsou moc časté, ale i čokoládová zmrzlina (fakt čokoládová) z trika zmizela 👍 

Prostředek na plochy jsem si nechala v kuchyni, ale použila i v koupelně. Koupelnu myjí každý týden, tentokrát jsem to vzala ještě poctivěji. Baterie, vana, sprcháč, dlaždičky... Bez větších problémů a s příjemnou vůní k tomu. Nemám žádnou výtku, skvěle posloužil v kuchyni i v koupelně. 

Pátek třináctého.. říká se, že tento den přináší smůlu, ale ať už tomu věříte, nebo ne, dnes tento den minimálně jednu z vás pořádně rozveselí! 🙂

Mikulášek dnes poctivě vylosoval vítěze autosedačky Joie Traver a tři maminky, které dostanou extra nálož srdíček. 

Ještě předtím bych vám ale chtěla moc poděkovat za vaši účast v soutěži a příspěvky, které bylo vidět, že byly ve většině příspěvků psány upřímně, od srdce! ❤ Jsem ráda, že jste se nad otázkou opravdu zamýšlely a padlo i dost zajímavých tipů pro ulehčení péče o děti. Jako nejoblíbenější pomůcku bych z vašich příspěvků vybrala nosítko a odsávačku nosních hlenů 😀. 

Každopádně velká pravda je, že největší pomocí jsou často jsou naši blízcí- muži, babičky, dědečci...  všichni, kdo nám mohou na chvíli s dětmi pomoct a dopřát tak cenný čas pro sebe, protože jak je známo- spokojená odpočatá máma, spokojené dítě. 

A teď k výhře! Autosedačka poputuje k mamince s nickem @tehulenka pro Kačenku a Vojtu! 🙂 🙂 Moc gratuluju, ozvi se mi prosím do IP, ať se domluvíme ohledně výhry! 

A k maminkám @tihy @eva1987 @teniska1313 putuje extra nálož srdíček! Ostatní maminky které se mi ozvou do komentářů také nepřijdou zkrátka a za účast přiletí alespoň srdíčka útěchy! 🙂

Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat Modrému koníku za možnost testovat. Když jsem v poště objevila zprávu moc mě to potěšilo.

 Za pár dní přišel balíček, který obsahoval dva sprchové gely, tělové mléko, krém proti opruzeninám a vlhčené ubrousky. Hned večer se šlo testovat. Jako první jsme si se Šarlotkou vzaly na paškál sprchový gel Baby Dove HTT Rich Moisture 

Velice příjemně voní, žádná vtíravá vůně. Při mytí vytváří lehkou pěnu na pokožce a hlavně se hezky roztírá. Po koupeli je pokožka krásně jemná a hydratovaná. Šarlotka má hodně citlivou pokožku a jen tak něco ji nesedne, po mnoha připravcích se osypala, takže jsme vždy volili buď jen čistou vodu nebo připravky bez parfemace, ale po tomhle se žádna reakce nekonala, takže mohu doporučit i pro děti s citlivou pokožkou, Pokud by i přesto měl člověk obavy ze sprchového gelu s parfemaci je zde druhá varianta a to  Baby Dove HTT Sensitive Moisture  pro citlivou pokožku, který je bez parfemace. I zde musím jen chválit. Jediný rozdíl tedy ve vůni 🙂 A super je i dávkovač. U nás oba gely uspěly a ráda se k nim budu vracet

Baby Dove Lotion Rich Moisture 

Budu se zas a znovu opakovat, ale vůně je prostě u Dove bezkonkureční. Mléko se dobře roztírá, stačí ho opravdu maličko. Na pokožce vytváří lehký film. Velice rychle se vstřebává a pokožka je opravdu hydratovaná 24h, přesně jak výrobce uvádí. Vyzkoušeno i na mých suchých nohou 😀  jediným mínusem pro mě je, že je to takové malé balení 😀 

 Baby Dove Wipes Rich Moisture  

Příchod nového miminka do rodiny je velká věc. Tak malá bytost a jak velké změny s sebou přináší! Změní se od základů nejen život členů domácnosti, ale dokonale obrátí naruby i její chod. A změny, které nastávají jsou obrovské. Jak se ale mění péče o domácnost s příchodem děťátka?

Na co si dát pozor při výběru čistících prostředků pro domácnost se všudepřítomným batoletem? Lze vůbec nepolevit z hygienických nároků a zároveň udržet domácnost přátelskou nejen k dětem ale i k domácím mazlíčkům a k přírodě? To vše vám prozradíme v tomto článku.

Mami, jsem tady, budeme uklízet?

Tuhle otázku by své mamince nepoložilo žádné novorozené miminko (za předpokladu, že by umělo mluvit), právě naopak. Pro nově narozené děťátko je přirozené mít maminčinu pozornost a péči orientovanou na sto procent na sebe. Je to ale paradox, jelikož s jeho příchodem má maminka spoustu povinností navíc proti životu před porodem. Většina maminek usiluje o to, aby jejich malý andílek vyrůstal v hezkém, čistém a hygienickém prostředí. Přestože je tedy času na úklid méně, často nároky maminek stoupají. A tak utírají, vytírají, vyvařují, umývají, omývají, dezinfikují… Je to přirozené. Matka vždy chrání své mládě a to nejen před predátory, ale i před hrozbami, které volným okem nevidíme.

Jak miminko roste, mění se i středobod pozornosti, co se týče úklidu. Prvních pár měsíců si novorozenec vystačí s čistým oblečením, povlečením, případně dudlíkem, lahvičkou či kousátkem a uprostřed jeho vesmíru je máma. S větším zájmem o okolí ale trénuje i nové dovednosti, a tak se novopečení rodiče ani nenadají a jejich zlatíčko začíná objevovat svět. Plazení, lezení, stoupání, to vše probíhá ve většině domácností na podlaze, a to i přes veškerou snahu rodičů udržet dítě na pro něj vyhrazené podložce. A tak se úklidová četa přesouvá na zem. Když už na ní tráví drobeček většinu dne, ať je alespoň čistá.

Může být úklid baby friendly?

„Všechno se bude točit kolem miminka, to je jasný. Prej se to jen musí přežít.“

Mám dobrou zprávu: Přežít se to nemusí, můžete si to užít! 🙂 Neodsouvejte se (a váš partnerský život) na vedlejší kolej, zapojte dítě do vašeho normálního života.

• Dítě nemá být na prvním místě! Na prvním místě jste vy. Pak váš partner. Pak teprve dítě.
• Šestinedělí je výjimka. Je to speciální období. Novorozenec je v centru dění. Ale i máma-šestinedělka má být opečovávána.
• Pokud budete mít sebe na prvním místě, budete spokojení a budete mít sílu, trpělivost a chuť pečovat o dítě.
• Abyste mohli dávat, musíte mít z čeho 😉

Děti se učí nápodobou – když jim ukážete, jak se mít rád/a, uděláte pro ně mnohem víc, než když se pro ně obětujete 😉

Chci vědět víc

Ahoj,

minulý týden jste měli možnost vidět náš první rozhovor na YT kanále Modrého koníka (a stále si ho můžete zhlédnout, tak do toho 🙂). No a k věci ... my bychom rádi natočili další video - tentokrát s maminkou 2 dětí, herečkou, zpěvačkou, známou stand-up komičkou a moderátorkou Československo má talent Lujzou Garajovou Schramekovou.

Tento rozhovor chceme ale pojmout trochu jinak. Scenáristou totiž budete kromě nás i vy, maminky z Modrého koníka.

Napište svou otázku (či více otázky) pro Lujzu do komentářů pod tento článek a sledujte náš YouTube kanál - ve videorozhovoru se tak možná i vaše otázka stane jeho součástí. 🙂

Těšíme se na všechny Vaše otázky a přejeme hezký den!

Modrý koník team

Když jsem dostala nabídku nafotit biřmování, měla jsem jen velmi mlhavou představu o jakou událost jde. Vnímala jsem biřmování jako jednu z těch hezkých událostí v životě, které nás potkají jen jednou a pak už s námi žijí jen ve vzpomínkách jako jakýsi milník: vstup do dospělosti. Tady podobný milník, jako je třeba ve společenském smyslu taneční či maturita, kdy dospíváme a naše budoucnost je zatím jen představa, ne naplnění. O rituálním vstupu do náboženské dospělosti, jsem nevěděla zhola nic a tak mi musel přijít na pomoc můj přítel google. Ten říká, že:

Svátost biřmování tvoří se křtem a eucharistií (připomínkou Poslední večere páně) souhrn „svátostí uvedení do křesťanského života.“

Nejsem z té definice moudrá. Nejsem ani katolík. Nevěřím, že andělům ze zad rostou křídla, nejsem si jistá ani tím, že se věřící dostanou do ráje. Ale “učila” jsem se věřit v boha, nebo alespoň vědět o bohu víc. Naučila jsem se, že Bůh má mnoho jmen. Křesťané říkají, že Bůh je ve svaté trojici (trojjedinosti) – otec, sny a duch svatý. Pochopila jsem také, že si my lidé nemůžeme být jistí ničím, co má co společného s bohem. Osobně si myslím, že nezáleží na tom, co nazýváme bohem a v čem boha vidíme. Bohu je jedno, říkáme -li mu Ježíš nebo Alláh, Buddha nebo Jehova, nebo dokonce jenom Matko přírodo, či jednoduše Ty. Stejně jako je Bohu jedno, kterým rituálem převezmeme zodpovědnost za svou víru, jestli Svátostí biřmování, či obřadem Bar/Bat micva.

Možná vidím význam biřmování zkresleně, ve významu a přesném pojetí tohoto rituálu hodně tápu, ale i kdybych nepochopila vůbec nic, odnesla jsem si z obřadu jedno velké poznáni….

… odnesla jsme si poznaní o nás rodičích. Zapamatovala jsem výraz tváře rodičů i kmotrů, jejich dojetí, hrdost a také úlevu – kratičkou úlevu, kterou měli v očích. Kratičkou úlevu, kterou pocítíte těsně před tím, než se změní ve strach. Nešlo o úlevu pod tíhou tohoto jednoho okamžiku – tedy pod tíhou hektických příprav, ale o úlevu, která přichází s pýchou a hrdostí, když už rodič ví, že udělal pro své dítě maximum a už nemůže udělat víc. Když ví, že vychoval své dítě v laskavého člověka a dobrého křesťana. Když stojí jeho dítě na prahu dospělosti, připraveno převzít zodpovědnost za svůj život – tedy alespoň za ten křesťanský a kdy jeho dítě slavnostně potvrdí a příjme svůj křest, kterým bylo v kolébce obdarováno a chráněno.

V mých očích to není málo, protože přijmout a začít respektovat to JÁ vlastního dospívajícího dítěte je těžké a někdy i bolestné. Je těžké přijmout a respektovat bez výhrad, že už to nejsme my, ale ony, kdo smí rozhodnout o tom, kudy se vydají a jak se budou dívat na svět, jak se budou rozhodovat a co budou za svá rozhodnutí mít, nebo čím budou za svá rozhodnutí platit. Respektovat, že se jejich svět a jejich názory, můžou od toho našeho chápáni světa diametrálně lišit. Že se se svým kouskem existence budou lopotit bez nás. A že je to tak dobře a správně, že to není chyba, že jsme nikde chybu neudělali. To jen naše děti už nejsou děti, ale svobodní lidé, se svobodnou vůli, i když my je jako děti pořád vidíme.

Letní zkouškové období jsem zvládla i přes rostoucí bříško, nespavost a oteklé kotníky.  Poslední zkoušku jsem měla 23.6. a čekal mě ještě víc jak měsíc do termínu porodu. Ten byl vypočítán na 29.7. I když jsem celé těhotenství všem kolem říkala, že beztak porodím dřív, netušila jsem, že místo pěti týdnů volna mezi školou a porodem, mě bude čekat jen  jeden!!
I po zkouškách jsem se musela ještě několikrát do školy, takže jsem vlastně celý ten týden strávila v prostorách školy, kdy jsem naháněla profesory s indexem, po městě jsem pak vždycky odpoledne sháněla věci, kterými jsem si chtěla "ulehčit" porod a domů jsem se vrátila pravidelně až v šest sedm večer. Paní doktorka, ke které jsem chodila, měla naplánovanou 14 denní dovolenou a tak mi na poslední kontrole dala registrační dotazník do roudnické porodnice s tím, s tím, že ho tam můžu na konci 36. týdne odevzdat. Ve čtvrtek 27.6. jsme se tedy s přítelem vydali na výlet, jenže nebyl by to typický chlap, kdyby neměl vždycky na všechno dost času :D ... Když jsme dorazili na mésto určení, nikdo už na porodnickém oddělení nebyl, tak jsme si stejný výlet udělali druhý den ráno - předali jsme papír a jeli domů. Přítel měl odpolední, tak jsme se spolu rychle naobědvali a on šel zvesela do práce. Já se rozhodla jít v tom nejhorším počasí (36 °C ve stínu) s mamkou na nákupy. Po celém odpoledni stráveném na nohou jsem se opět k večeru vrátila do prázdného bytu a začala jsem uklízet. Prostě jsem se asi instinktivně rozhodla začít si zvelebovat hnízdo - vytřela jsem, umyla nádobí, lítala jsem s hadrem od okna ke dvěřím, přerovnala jsem skříně, pak jsem se vykoupala a pustila si seriál. Asi po pěti minutách ležení jsem zaslechla zvuk, jako když otevřete sklenici. Ten zvuk vyšel z oblasti bříška a já už tušila, že se už asi jen tak nevyspím :D !
Bylo pár minut po deváté a já se postavila na nohy, dívala jsem se na podlahu a plodová  voda nikde, rozesmála jsem se s tím, že už mi to těhotenství asi vážně leze na mozek a šla se napít... ušla jsem asi dva kroky, když jsem pocítila mokro ve spodkách :D  Zastavila jsem a litovala čerstvě vytřené podlahy. Cítila jsem v těle nával adrenalinu a začala se těšit, než mi došlo, že je ještě brzo ... moc brzo. Byla jsem teprve 35+6 a miminko bylo reálně ještě o devět dní mladší. Sama jsem se narodila ve 34. týdnu a po pár hodinách na světě jsem prodělala pneumotorax plic - měla jsem velké štěstí, že mamku odvezli do mostecké porodnice.... ale to je zase jiný příběh. 

Napsala jsem příteli, ať se po cestě domů nikde netoulá, že mi praskla voda a začala jsem si dobalovat věci do porodnice. Během deseti minut se mi celý bílý jak stěna přiřítil domů. Byl roztomilý, když se mě co minutu ptal, jestli se cítím dobře :D. Mezitím jsem se osprchovala, vzala si první hroznový cukr, který jsem za celou noc pak nenápadně ujídala, když se nikdo nekoukal, abych měla z čeho čerpat energii. Potom jsem zavolala mamce, že už je to tady a že vyrážíme do porodnice, v tu chvíli jsem netušila, že k nám během pěti minut  doběhne a pojede s námi :D Tak jsme na cestu za miminkem vyrazili tři :D ! 

Když jsme dojeli do nemocnice, cítila jsem už slaboulinké popíchávání v podbříšku, po vyšetření nám však paní sestřička oznámila, že budu rodit tak dva dny, že nic dole není nachystané k porodu a že jsme nemuseli tolik pospíchat. S těmito slovy vyprovodila přítele s mamkou ze dvěří a já tam zůstala sama. Odvedli mě na pokoj, ať se vyspím a že se ráno rozhodne, co bude dál.... Asi po 20 minutách na pokoji jsem se svíjela ve strašných křečích, které se táhly od podbříška a bederní části zad, až ke kolenům ... řvala jsem tam na celý kolo a nemohla se bolestí hnout :D Kolem půlnoci ( ani ne hodinu po příjezdu) mě odvedli znovu na box, kde mi po velmi bolestivé prohlídce ta a samá sestřička oznámila, že budu do rána maminkou a že mám zavolat budoucímu tatínkovi :D .... Dostala jsem klystýr, který už stejně nebyl zapotřebí, tělo se v tomhle ohledu začalo samo čistit od prasknutí vody, ale všude jsem četla, že může urychlit fázi k porodu a zmírňuje kontrakce ...kontrakce v mém případě nezmírnil :D Přítel tedy dorazil a během minutky jsme byli na boxu jen my dva. Bylo to krásně intimní, nebo to alespoň tvrdí on, já si pamatuju jenom kontrakce po cca minutě až dvou, kdy jsem padala do mdlob a sestru, která mi po každé kontrole říkala, že jsem otevřená jen na dva až tři centimetry :D .... takhle to šlo cca až do pěti do rána. Vzhledem k tomu, že jsem se vůbec neotvírala, mi sestřička píchla něco proti bolesti do boku, bylo to prý jediné, co mi mohla píchnout kvůli alergii na léky.... Tak jsem si tam každou kontrakci krásně prořvala. Tu mi píchli kráce po páté a krásně jsem se otevřela na nějakých 7 cm. Ta "krásná" pro mě zvládnutelná bolest netrvala ani hodinu, jelikož mi v šest hodin jiná sestřička píchla oxytocin na urychlení. Takže jsem pak znovu s každou kontrakcí omdlívala a prosila, ať už to skončí. Přítel mi mezitím celou dobu chytal nohy na lehátku nebo mě ve sprše na míči chytal celou :D Když jsem začala cítit tlak k porodu, byli jsme tam stále jen my dva. Přítel pohotově vběhl do sesterny s tím, že rodím. Najednou byl box plný bílých plášťů, nic neměli připravené a já cítila, jak se naše malá holčička tlačí na svět.... V ten okamžik jsem jen zaslechla, ať netlačím, ale to už bylo pozdě, tělo tlačilo samo a já s tím nemohla nic dělat. Zařvala jsem z plných plic a najednou mi na mém břiše přistál takový malý ubrečený človíček, který řval stejně jako já. Tak takhle přišla na svět naše milovaná dceruška! Vážila pouhých 2490g. a instinktivně se snažila najít prso, pak lehce otevřela očko a my s přítelem věděli, že je všechno jak má být. Po chvilce mi jí odebrali na zkontrolování a mě čekal "druhý porod" - zašívání. Naše malé klubíčko štěstí se rozhodlo přijít na svět s ručičkou u hlavy, takže si podle toho dole udělala víc prostoru. Po dvou hodinách šití jsem musela doktorům podepsat souhlas s anesteziíí, aby mě mohli pořádně dole zaštupovat, protože jsem pořád krvácela. O pár hodin později jsem se probudila na pokoji, kde mě večer předtím ubytovali a já si pomalu uvědomila, že jsem se přes noc stala maminkou 🙂. Jediné, co můžu po deseti týdnech od porodu říct je, že to všehno stálo za to!! 🙂 Všem budoucím maminkách, které to brzy čeká, přeju hodně štěstí a hlavně hodně sil !! 🙂

Před časem mi do schránky na MK přiletěla výzva k zapojení do testování kosmetiky. Já, člověk od přírody soutěživý, jsem neváhala a zase pokoušela štěstěnu. Tentokrát to vyšlo a my se mohli zúčastnit. 

V pátek přivezl kurýr balíček. Otíka zaujalo už rozbalování a v zápětí zelené polystyrenové výplně z balíčku 🙂

K testování byly určeny vlhčené ubrousky, krém na opruzeniny, tělové mléko a dva sprchové gely. 

Vlhčené ubrousky

Co se týče vlhčených ubrousků, tak těch jsem v těhotenství nakoupila hromadu od různých značek, po většinou tak, když byla akce na 4pack. Takže jsem je nemusela pak strašně dlouho nakupovat. Jenomže, co čert nechtěl, jednou se Otinkovi na zadečku vytvořil výrůstek. Byli jsme u lékařky a výrůstek musel být chirurgicky odstraněn. Bez anestezie, krev, hnis, hrozný pláč malého miminka, Otíkovi bylo tenkrát 6 měsíců. Od té doby vlhčené ubrousky používáme minimalně. Po každé stolici oplachujeme vodou, pokud to není možné někde v přírodě, pak vlhčené ubrousky použiji. U těchto od Baby Dove bych byla klidnější. Velmi se mi líbila jejich struktura, to, že nejsou převoněné, jsou hodně příjemné na dotek a leč mě to nikdy samotnou nenapadlo, velkým přínosem je také to, že se dají vytáhnout po jednom ubrousku. Z těchto vlhčených mám teda obrovskou radost.

Krém na opruzeniny

Ahoj,

minulé úterý jsme na našem YouTube kanále Modrého koníka zveřejnili první videorozhovor s maminkou 8 dětí a čas uběhl tak rychle, že je tady zase úterý, a to znamená další nové video 🙂 

Tentokrát, v rámci seriálu: Mateřské desatero, jsme na téma Desatero miminka vyzpovídali sympatickou Kristýnu, maminku teď už ročního Filípka. 

Co byla největší hloupost, kterou pro miminko koupila anebo jak dopadlo razantní: "Ne, dudlík mé dítě mít určitě nebude!" se dozvíte v jejím videorozhovoru na téma Desatero miminka na YT MK. 

Video klidně lajkujte, komentujte, za zpětnou vazbu právě od Vás jsme opravdu rádi! 

Dnes, tj. 9.9.2019, je to přesně 1 měsíc od operace. Ode dne, kdy náš Alex mohl konečně začít polykat. 1 měsíc, kdy mi spadl obrovský kámen ze srdce. Ale úspěšnou operací to ještě neskončilo. Týden po operaci, u nás to bylo 10 dní (19.8.2019), Alex vypil kontrastní látku a na rentgenu se zjišťovalo, zda jícen někde neprosakuje. Naštěstí se krásně zhojil. A tím dnem už mohl začít přijímat potravu pusou. Celou dobu od narození dostával moje mléko a léky do gastrostomie (hadička vyvedená z/do žaludku). 

Hned 20.8. jsem za Alexem nastoupila do Motola. Učili jsme se oba našemu společnému soužití. Nejdříve bylna boxu s dalšími miminky, druhý den jsme ale dostali box jen a jen pro nás dva. Já teda spala na rozkládací posteli. I tak se mi spalo dobře. A to hlavně díky tomu, že už jsem mohla být s ním a začít se o něj starat. 

Učila jsem se masáže obličeje, dýchací cviky, rourkovat, udělat klystýr. A Alex měl ten nejtěžší úkol. Naučit se sát, polykat a dýchat u toho. Nejdříve mu to moc nešlo. Má gotické patro a uzdičku pod jazykem, takže ta jejich savička byla na něj moc malá. Koumaly jsme se sestřičkou, až nám došlo, že by potřeboval tu savičku větší. Našla nám lahvičku od Aventu a ono to šlo 🙂 Alex začal docela obstojně sát. Samozřejmě začal na menších dávkách a zbytek dostával ještě do gastra. Pak mi docvaklo, že mám u sebe lahev se savičkou od elektrické odsávačky. Tu přijal také a tak jsem ho i krmila. Zkoušela jsem ho i přikládat k prsu, bohužel to se nedařilo. Šíleně řval, jen jak viděl prso. Bylo to pro něj ještě asi moc těžké. 

Možná to bude znít divně, ale jsem teď i ráda, že pije moje mléko z lahvičky. Jednoduše proto, že má dané porce, které nesmí překročit. Ideální stav je 8x denně 100 ml zahuštěných Nutritonem. Kdybych kojila přímo z prsa, musela bych mu do 15ml mléka udělat hodně hustou kašičku, zvážit ho, nakojit, znovu zvážit. Být to prvorozený syn, tak mi to tak nevadí. Ale jelikož už toho jednoho raubíře doma mám, časově mi přijde lepší tento už zajetý systém. To trošku předbíhám.

V úterý 20. jsem tedy k němu nastupovala, přes víkend zvládl vypít z lahve 80-90 ml ze 100 ml. Během pondělí nám paní doktorka porce navýšila, přes noc už dostal plnou porci, celé úterý také a ve středu 28.8. nás pan primář pustil domů 🙂 Nebylo to zadarmo. Gastro hadička je zavedená tak, že když se tam dá, musí se napustit balonek trochou vody a to zabrání lehkému vytáhnutí. A co se nestalo? Ještě než jsme odjeli domů, gastro (ten balonek uvnitř žaludku) prasklo hned po krmení, takže všechno mléko, co tak pracně vypil, vyteklo tou dírkou ven. Sice jsem se učila výměnu, ale v reálu jsem ještě nezažila, jaké to je, když balonek praskne. A abych se to jooooo naučila, nové gastro při dalším krmení prasklo ještě jednou 🙂

Těch 8 dní v nemocnici bylo opravdu náročných. Byla jsem moc ráda, že jsem s ním, chvílemi jsem si připadala i neschopná a občas mi bylo i do pláče. Zvládli jsme to ale docela rychle a už to bude skoro 14 dní, co jsme doma. A jak jsme to těch prvních 14 dní doma zvládali? To dám vědět až po zítřejší kontrole v Motole :D 

Před nějakou dobou jsem se zapojila do výzvy o testování produktů BabyDove. Nepočítala jsem s tím, v tom obrovském množství zájemců jsem měla šanci úplně minimální. O to větší překvapení bylo, když jsem po nějaké době našla v interní poště zprávu, že jsme byly s Karolínkou vybrány na testování. 

Za nedlouho přišel balíček plný produktů. Měly jsme možnost otestovat dva druhy mycích gelů, vlhčené ubrousky, krém na opruzeniny a tělové mléko. 

Vezmu to tedy popořadě. 

Vlhčené ubrousky mě milé překvapily. Musím říct, že je používám velmi často, mám tedy vyzkoušeno plno značek. BabyDove jsou jemné, příjemné na dotyk a hlavně se při vytahování nevyrve deset dalších, ale jen jeden. Za nás super, splnily mé očekávání.

Krém na opruzeniny moc nepoužívám. Karolínka nemívá problém s opruzením, ale i tak, při velkém vedru, nebo delším cestování v sedačce se objeví začervenání zadečku. Krém je příjemný, hezký voní a dobře se roztírá. Nemá takovou tu klasickou hutnou konzistencí, která mě osobně moc nevyhovuje. Naším testem tedy prošel.

Sprchové gely jsou oba top. Super je hlavně dávkovač, který je podle mě při koupání malých dětí opravu praktičtější, než lití z lahvičky. Pění málo, neštíppu v očích a bílý je zcela bez parfemace, je tedy vhodný u pro citlivější pokožku. Nezaznamenala jsem žádné vysušení pro pravidelném používání, takže paráda.

Přirozeně otěhotnět nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Obzvláště v dnešní době, kdy se rodičovství odkládá na stále pozdější dobu (až po studiu, nastartování kariéry, finančním zabezpečení), přičemž věk ženy je jedním z mnoha důležitých faktorů pro pravděpodobnost přirozeného početí. 

Se zvyšujícím se věkem se mění hladiny hormonů a tím pádem je mimo jiné ovlivněn i menstruační cyklus (např. může častěji probíhat bez ovulace). Věk muže hraje v otázce přirozeného početí daleko menší roli. Jak můžete tedy přirozenému početí pomoci?

Co znamená neplodnost?

Jako neplodnost je nejčastěji označován stav, kdy žena neotěhotní při pravidelném pohlavním styku (minimálně 2x týdně) po dobu jednoho roku.

Příčin neplodnosti u mužů i žen může být spousta. U žen to bývají tyto:

• poruchy ovulace,
• srůsty vaječníků,
• myomy,
• endometrióza,
• změny složení poševního hlenu,
• tvorba protilátek proti spermiím,
• psychický faktor

Značka Dermedic pochází z Polska a specializuje se na výrobu lékárenské kosmetiky. Její produkty jsou určeny nejen ke zkrášlení, ale zároveň k léčbě celé řady kožních onemocnění. Přestože značka Dermedic není na trhu příliš dlouho, stihla získat už několik ocenění (např. InStyle Best Beauty Buy). Tak neváhejte a přihlaste se k testování této kosmetiky.

Hlavní složkou kosmetiky Dermedic je voda upravená technologií reverzní osmózy - což znamená, že je zbavena veškerých potenciálně dráždivých či alergenních látek. Kromě toho najdete v produktech kyselinu hyaluronovou, ureu, důležité vitamíny a další. Kosmetika Dermedic prochází přísnými kontrolami kvality a bezpečnosti. Je velmi účinná a šetrná. Z těchto důvodů ji svým pacientům doporučují přední polští dermatologové i pediatři.

Co testujeme?

Pro 5 z vás máme k vyzkoušení čtyři produkty z hydratační řady Hydrain3:

1. Hydratační denní krém proti vráskám
2. Hydratační noční krém proti vráskám
3. Hydratační pleťové sérum pro obličej, krk a dekolt
4. Intenzivně hydratační krémový gel

Dalších 5 z vás bude moci na vlastní kůži vyzkoušet čtyři produkty z řady Linum Emolient pro suchou až atopickou pleť:

Vilémek ♥️

6.9.2019 , 4:30h

Příběh Vilémka začal předpovědí nejstarší dcery,že ještě nejsme všichni, že prý chybí ještě Ema. Miminko už ale v plánu nebylo a tak jsme si z toho dělali legraci. Loňské Vánoce ale miminko opravdu přinesli a s ním i šok. Rodila jsem 3x doma a už jsem po tom 3.rodit nechtěla, byla jsem tehdy ráda,že i po třetí to vyšlo. Měla jsem před třetím porodem ne strach , ale cítila jsem velkou pokoru a vlastně jsem si říkala: dva porody doma bez komplikací a co když třetí nebude, není to samozřejmost. 

Těhotenství s Vilémkem bylo už náročnější,než předchozí. Přeci jen tři děti doma, starosti s tatínkem holek , práce z domu , i fyzicky už bylo znát ,že 4 těhotenství za 8let jsou až až. Ale komplikace žádné nebyli. Pana doktora jsme navštívili 2x a jednou porodní asistentku. 

Blížil se 38.tt a už jsem čekala,kdy to přijde. Poslední dvě děti přišly 38+2 ... Vilém mě trochu napínal a od 36tt zkoušel poslíčky, takže už jsem ztrácela přehled,co se v tom pupíku děje. V den D jsem ale cítila menstruační bolesti a říkala jsem si, že to už je zas jiné než poslíčci. Když večer všechno utichlo přicházeli mě známé píchavé bolesti do podbřišku... 24min, 20min ... postupně se to od 22h zkracovalo, v jednu ráno po 10min. Překvapilo mě, že tyhle bolesti tentokrát zvládám dobře. Snažila jsem se to spíš pozorovat, uvolnit tělo a zlehka pomalu dýchat. Muž spal a váhala jsem, kdy mu to říct. Nesnáším když na mě při porodu někdo mluví, kouká na mě nebo se o mě prostě chce starat. Nakonec jsem mu to řekla a byla jsem ráda,že ještě spí a já že můžu být tiše jen uvnitř sebe. Pred 3h ráno jsem pravděpodobně byla už otevřená a vše se zastavilo. Byla jsem v takové startovací poloze ,ale cosi mě nutilo být víc v záklonu opřená dozadu o ruku a polštáře. Po 10min odtekla voda, hodně vody ,což mě překvapilo. Voda mi nikdy takhle netekla. Muž to prý slyšel a cítil vůni... Dalších pár minut nic. Ale ještě pořád jsem byla úplně uvolněná, jediné co mi šlo hlavou bylo,že miminko je vysoko a že mě čeká asi pořádná práce. Nevím,jak jsem na to přišla. Pomalu přicházelo tlačení takové jak ho z předchozích porodů neznám. Takové jemné, spíš jako by mi tělo říkalo, tlač si sama,jak dovedeš podle svých sil. U předchozí to bylo neovladatelné a zcela mimo mě, takže naprosto jiná zkušenost teď. A tak jsem zkoušek jemně přitláčet a sama jsem to kontrolovala prstem uvnitř. Postupně jsem zvládla tlačit víc a když to šlo,jakoby tělo ještě samo přitlačilo. Po chvilce už to byl obrovský tlak a já jen věděla,že to budu muset udělat rychle, že tam to miminko nemůžu dlouho nechat. Před miminkem byla další voda a strašně mi tam překážela,jak se boulela a tak jsem ji jemně prstem praskla. Díky tomu už začalo miminko rychle klesat a přišla ještě větší intenzita, ale už jsem věděla,že brzy miminko protlačím do porodních cest. Pořád mě to nutilo být v záklonu a zvedat zadek. Vím jen že jsem hodně nadávala,že to strašně bolí a že určitě umřu nebo prasknu. Muž už byl plně vzhůru a čekal (nemohl nic dělat, předtím dostal vynadáno, že mě pohladil, mluvil,nebo že chtěl trochu rozsvítit). Viděl miminko nosánkem dolů a když se narodila hlavička,tak viděl a cítil jak mu z dýchacích cest vytekla plodová voda. Lehce ho přidržel, když rotoval a chytil si ho.Tlačení trvalo 22minut. Pro mě úleva přišla jen z části. Placenta mě tentokrát uvnitř vyloženě rozčilovala, bolelo mě z ní celé břicho. Ale asi 45min silně tepal pupečník, takže jsem musela vydržet. Jak dotepala,tak jsem ji zkoušela vytlačit vlastní silou a povedlo se. To byla teprve úleva a mohla jsem začít plně vnímat miminko. 

Vilémek byl z toho trošku přejetý, nechtěl ani očička otevřít. Přisál se ale brzy, barvu měl krásnou. Až večer si nás prohlédl,když se setmělo. 

Krásný úterní večer,

včera začala pro spousty dětí nová životní etapa. Nastoupily do škol, školek, pro někoho to bylo úplně poprvé, některé děti šly na druhý stupeň, jiné na střední školu nebo učiliště. K této významné příležitosti jsem pro vás vymyslela soutěž. A nebude to ledajaká soutěž, zavzpomínáme si spolu na svá školní léta 🙂

O co budeme soutěžit? 

Tentokrát to bude balíček toho nejlepšího od Viledy. Získají ho tři z vás. A co v balíčku bude?

1x fialový ACTIFIBRE

1x mikrohadříky COLORS XL

„Motat do hadru se fakt nebudu – ještě by mi z toho dítě vypadlo.“

Není třeba se nošení v šátku bát – nejjednodušší je na novorozence elastický šátek, šátkové nosítko je taky dobrá volba. Pevný šátek je na uvázání složitější a přezkové nosítko není pro novorozence ideální, oboje si nechte na později, ať se zbytečně netrápíte 😉 Hodí se vědět:

• Nošení je pro děti přirozené.
• Je potřeba nosit dítě v kvalitním šátku a v ergonomickém nosítku (a to, jestli je nosítko opravdu dobré, se nedozvíte na prodejní stránce výrobce, ale v některé z nosících skupin na Facebooku nebo na Modrém koníkovi, nebo v mateřském centru ve vašem městě).
• V každé pozici je třeba mít dítě symetricky, s podsazeným zadečkem, lehce kulatými zády, zajištěnou hlavičkou a s koleny výš, než je zadeček. (viz úvodní obrázek)
• Šátek musí být vždy co nejpevněji dotažený – dítě v něm nesmí plandat ke straně nebo do záklonu.

Nošení v šátku je pro vás ohromně praktický a dítěti příjemný, takže se o to neochuzujte. Klidně si šátek zpočátku jen půjčte, ale věřím, že si to zamilujete jako miliony maminek a tatínků po celém světě!

Chci vědět víc

Co se stalo v minulém týdnu na Modrém koníku? Pobavte se střípky ze života našich uživatelek. Pokud máte tipy pro příští týden, označte je hashtagem #zezivotamaminek.

• veru908 má doma "velkého" (nebo spíš malého?) kluka: Viktorku, ty už jsi tak velký! Jako tvoje bříško maminko? (těhotná nejsem)
  
• zajecice5707 si užívá babí léto: Náš Mates (hádej který?) a celá jeho parta. Ať tohle babí léto vydrží hodně dlouho! 
  
• kristynkal poznala, co je to pravé rodinné štěstí: Už jsem přišla na to, kdy je Vojtěch nejšťastnější-když má doma prostě MÁMU! Žádnou supermamu, ktera ma vse nastudovane z internetu, ale mámu, ktera se od toho konečně odpoutala a užívá si toho prcka, který roste moooc rychle. Miluju Vojtu i jeho tátu, protoze od února si pořád užívám ten super pocit, že jsme rodina. 
  
• 1katyyycz1 má doma zajímavé mazlíčky: Nejlepší přítel člověka?-Jednorožec,jak jinak že jo 🙂
  
• datela musela raději přiznat faux pas než zmzlinu: Dcera: ,,Ty jsi měla čokoládovou zmrzlinu!" Já: ,,Neměla!" Dcera: ,,Tak proč máš zmrzlinu na kalhotech?!" (sákriš, kápla mi na židli a já si na to sedla, takže nezbývalo nic jiného říct) Já: ,,To není zmrzlina..." Tak víte co. To bych se o tom musela bavit celý den a pak pro tu zmrzlinu jet. Takže jsem si oficiálně ukákla :D
  
• emmacho má doma malého lamače dívčích srdcí: Náš milovník dneska opusinkoval ve školce Emičku a její nej kámošku nechtěl ani pustit🙂
  
• mummy88 má doma malého sportovce: Dnešní lekce jógy probíhá na fotbalovém hřišti.

Dva týdny uběhly jako voda a tak se znovu hlásím já, zvědavec, Chatbot Miky. Kdo jsem? Tvoje spojka s Modrým koníkem přímo na Viberu. Když si stáhneš moje stickery, můžu tě pravidelně informovat o dění na Modrém koníku, přinášet ti těhotenský newsletter nebo pokládat Otázky dne. A co zajímavého jsem se za poslední dva týdny právě při Otázkách dne dozvěděl? 

Hned na úvod si neodpustím malou milou statistiku ze zahájení školního roku. Kolik z vás v pondělí vyprovodilo svá milovaná dítka do školních lavic nebo školek? Přesně 60 % dotázaných maminek a přiznaly i slzy na krajíčku! 40 % maminek má doma děti menší a tak na svůj první školkový den ještě počkají. 

Ptal jsem se také, jestli podle vás patří čtyřnohý domácí miláček i k těm úplně nejmenším miminkům. 34 % z vás má při této představě smíšené pocity a odmítavě kroutí hlavou. No a 66 % nadšeně souhlasí a dává této myšlence palec nahoru. 

A jak vypadá oslava narozenin vašich dětí podle ideálních představ? 60 % maminek si představuje oslavu v úzkém kruhu rodiny. 40 % maminek si k tomu představuje balónky, párty čepičky, kamarády a hry, zkrátka zábavu se vším, co k tomu patří. 

Poslední zprávou chci poukázat na to, jak jste vy, maminky, obětavé a starostlivé. Představte si nezvyklou věc - konečně si po dlouhé době jdete koupit něco na sebe. A při placení zjistíte, že jste stejně nakoupila více pro děti a svého muže. Znáte to taky? Asi ano, že? 🙂 Tak nějak to má až 86 % dotázaných maminek. 

Teď už se loučím a ozvu se znovu za dva týdny. Do té doby se můžeme potkat každý pracovní den, přinesu ti Otázku dne a následně i vyhodnocení. Máš i ty nápad na otázku, kterou bych se mohl našich maminek zeptat za tebe? Neváhej a poděl se s námi v komentářích, štědře tě odměním srdíčky. 

Den D je tu.. Je pár minut po 8h a zatím ležím na pokoji šestinedělí protože jsou všechny hekárny a porodní sály obsazené a čekám na příchod lékaře, aby zavedl tabletu na vyvolání porodu. Strach mám parádní, v noci jsem kvůli tomu spala jen 2h a nejraději bych utekla.. 🙂 Domulka je kvůli tomu taky nervózní a ustýskaný.. Rano vstával v 5.45 a do 6.15 jsme se mazlili a povídali si. Na brášku se moc těší ale nejraději by byl kdybych rodila doma. To nejde kvůli diabetes a ani nejsem ten tip. 

Přibližně v 10h přišla paní doktorka, prohlédla mě a zavedla tabletu. Miminko bylo ještě moc vysoko a otevřená stále jen na 2 prsty. Následovalo vyšetření ozev. Dlouho jsme nemohli to jeho srdíčko najít, nakonec se zadařilo a já jsem si užívala toho krásného zvuku tlukoucího srdíčka mého miláčka. 

Zhruba za hodinu se dostavili první o něco silnější bolesti, které se stupnovali. Kolem 13h jsem dostala veliký hlad a jako cukrovkarka jsem nechtela riskovat kolaps. Po prohlídce paní doktorkou jsem dostala trochu polévky, s chutí jsem ji snědla. Po té či jsem se vrátila do postele jsem asi na hodinku ještě usnula. Bolesti jsem cítila ale dalo se spát i přes to. Po probuzení byly ještě větší a proto mě už z normálního pokoje daly na hekárnu. 

Okolo 15h mi doktorka řekla že pichneme vodu. To mě strašně vyděsilo a s očima na vrch hlavy jsem ji řekla že to nejde protože tady ještě není manžel. Ale když mi řekla že miminko je stále ještě vysoko a určitě to stihne souhlasila jsem. Mít čistou mysl došlo by mi samotné že to jen tak nebude. Manžel se objevil před 16h a mě se ulevilo. Konečně tu byl někdo kdo mi podal pití, pohladil mě a mezi kontrakcemi si se mnou povídal o běžných věcech. 

Kolem 19h bolesti vystoupali na takovou míru že už se nedaly vydržet, jenže ještě jsem nebyla dost rozšířená a mimčo bylo moc vysoko. Musela jsem chodit aby rychleji klesalo. Asi půl hodiny před tím se vyměnily směny. Přišla nová porodní asistentka která vedela houby o mém porodu a řekla mi ať se uklidním že jsem teprve na samotném začátku. Nevim jak jsem reagovala ale moc hezky určitě ne. Když přišla po druhé chovala se úplně jinak. Byla příjemná a měla pochopení. Podle mě se za tu dobu seznámila s mým případem a došlo ji co mi řekla za blbost. Uklidnovala mě že za hodinu se můžu otevřít na 5-6 prstů a že už to nebude tak hrozné. Musím říct že ve finále pro mě byla nejlepší kamarádkou. 

Před 20h jsem se přesunula na sál s vanou. První co že mě vypadlo bylo "to chci". Manžel vysvětloval že při prvním porodu to pro mě byla jediná spása a sestra mi hned natočila vanu. Musela jsem z ni vylézt jen jednou na ozvy a myslela jsem po dobu těch 20 minut že snad umřu. Jak ráda jsem se znovu ponořila do teplé vody která mi přinášela úlevu. Při dalších ozvach mě už nechala ve vodě jen jsem se musela trochu nadzvednout. 

1) Hnusné učebnice 

Některé jsou plesnivé, některé jen zvlněné od vylitého pití a některé mají slepené listy tak, že nejdou odtrhnout. A peníze na nové nejsou. Letos je to ještě horší než loni, protože školy dostaly na pomůcky méně peněz. O nových učebnicích si mnozí učitelé na 2. stupni mohou nechat jen zdát. Když už se kupují kompletně nové učebnice, má vždy přednost stupeň první. Když jsem se včera ve skladu probírala učebnicemi pro moji třídu, řešila jsem velká dilemata. Je lepší učebnice, které sice chybí pár stránek a další vypadávají, ale je celkem hezká nebo ta, která je kompletní, ale sem tam má skrvny od kafe, které překrývají text? 

2) Negativní učitelé

Jasně, že vás někdy žák naštve a v duchu k němu vyšlete pár peprných nadávek. Co ale bytostně nesnáším jsou učitelé, kteří o dětech zásadně mluví jako o dementech, blbečcích nebo o debilech. A to už 4. září, nikoli 30. června, kdy bych si mohla říct, že na to mají trošku právo. 

3) Nekřič a neběhej

Víte, proč by většina učitelů na 2. stupni nezakázala používání mobilních telefonů? Protože mají o přestávkách při dozorech klid. Děti jsou přilepení k displejům a jsou HODNÉ. Neběhají, nekřičí, a že si  nepovídají a jeden druhého ani nevnímá? Ale to nevadí, hlavně že je klid. 

Krásné ráno ve spolek 🌷 Pokud čekáte na zářijovou soutěž od Fisher Price, právě jste se dočkaly a věřím, že vás potěší jak výhra, tak téma 🎁🎁🎁 Soutěžit budeme o božího mazlíčka ježečka, který se bude dětem určitě líbit, má totiž hezký obličejík, hebký kožíšek, měkké bodlinky a k tomu ještě umí hrát jemnou hudbu a příjemně vibrovat 🦔 A aby byla šance na výhru větší, přidávám ještě druhou cenu, kterou je rozkošný závěsný mazlíček 🐱

Soutěž tentokrát nebude o dětech, ale o nás maminkách, což je ale vlastně taky o dětech, protože všechny známe okřídlené "spokojená mámá = spokojené dítě" 😍 

A stejně jako s hračkami si prcek může užívat svoji klidnou chvilku, je potřeba, abychom si svoji chvilku mohly občas vychutnat i my mámy 😉 A proto jsem vymyslela téma a pravidla soutěže následovně, takže stačí:

1) dát like tomuto příspěvku 👍

2) na svůj blog vložit krátkou zprávu s fotkou na téma "moje chvilka" 📸 tedy zachytit právě tu vaši chvilku, kterou si užíváte a která je zameřená fakt na vás maminky. Ať už je to kavárna s kamarádkou, čtení knihy, masáž, cvičení, večeře s manželem... ☕🍫🍷🎶📽️🍿📖😍 no prostě cokoliv, co si dopřáváte samy pro sebe 🤩 Do zprávy napište také #mojechvilka_fisherprice Příspěvků můžete dát během září více, alespoň se navzájem víc inspirujeme 😉 

Soutěž potrvá až do 30.9.2019 (ať máte dost času si na tu chvilku pro sebe zorganizovat protor 😀 ) a o výherci ježka rozhodne generátor náhodných čísel a o výherci mazlíčka rozhodne moje maličkost - vyhraje uživatelka, jejíž chvilka pro sebe mě nejvíc zaujme 😏

Méně slunce nemusí pro vaši pleť znamenat změnu k horšímu. Právě na podzim a v zimě se můžete pustit do různých účinných procedur pro péči o pokožku obličeje. Jaké procedury to jsou, to prozradí tento článek.

Mnoho lidí na podzim začíná nový život: nová práce, nové místo studia, noví známí, nové koníčky, nový šatník. Tyhle změny se musí týkat i zevnějšku! Díky nízké aktivitě slunce je možné provádět kosmetické procedury pro pokožku, které nelze provést v létě a na jaře kvůli velkému vlivu UV paprsků.

Peeling kůže

V létě naše pokožka hodně trpí vysycháním, spáleninami od slunce a pigmentací, takže na podzim je nutné zahájit její postupné čištění. Dejte přednost peelingu - celosvětově uznávané metodě broušení pleti, zesvětlování a obnovy pokožky. Existuje mnoho typů moderního peelingu, od obvyklých chemických a mechanických po ultrazvukové a mesopilling.

Pro ty, kteří nemají možnost používat profesionální peeling v salonu, existuje skvělá alternativa - udělat si peeling doma. Pomocí peelingu můžete výrazně zlepšit stav pokožky a zbavit se drobných vrásek a nerovností kůže. Množství efektivních prostředků na peeling můžete najít na

Makeup.cz

V lednu jsem tu sepsala clanek ohledne me rakoviny prsu, kterou mi mudr.nasli pri kojeni meho rocniho synka a kolotoci chemoterapii... Tohle peklo uz je za mnou, ale operace tehdy byly prede mnou a ja slibila,ze napisu pokracovani, protoze se nam tu  na MK rozmohl takovy nesvar, ze je nas s rakovinou prsu vic a osveta a zkusenosti jsou u nas maminek dulezite 😉

Takze po 12ti chemoterapiich od srpna do letosniho ledna mi doktori dali 2mes.pauzu a sla se objednavat operace. Proto, ze mam genovou zatez rakoviny BRCA 1, a dostala jsem rakovinu v relativne mladem veku (33), bylo mi doporuceno vzit prso cele, a preventivne radeji obe, tzn. oboustranná mastektomie. Domluvili jsme se s doktory, ze budu chtit nahradu (onko implantaty), protoze v rodine ma tchyne prso urezane a denne se "otravuje" s vyplnema do podprdy. Takze na konec brezna jsem mela nastup na MOU Brno, a pobyt tady trval skoro 14dni. Na sale jsem byla 4hodiny (slabe povahy ted nectete!!!). Operace probiha tak,ze mi podelne rozrezali prsa stredem, odebrali bradavky i dvorce a kompletne vybrali prsni tkan vevnitr, zlazy i z podpazi a spadove uzliny. V podstate zustalo jen zebro,prsni sval a tenka kuze. Aby mel implantat kde drzet,musi se odrezat cely prsni sval od zeber a vytvori se z nej takova kapsa, do ktere se vklada docasny implantat- expander. Jizvu mam pres cely hrudnik z leveho podpazi do praveho. Prsa uz navzdy budu mit tvrda jak beton (pod kuzi je hmatny jen ten sval tvrdy).Ma operace se protahla i proto,ze mi omylem pod zebry prorizli pohrudnici! Ups! Po operaci jsem byla do druheho dne na jipce, napojena na x pristroju, morfium a pod. Behali kolem me s mobilnim rtg, zda nemam poskozene plice, vse ok. Ale bolest byla i tak neskutecna, doktoři na tu bolest upozornuji, muj doc.mi rekl "bude vas to bolet proste jako prase"😂 prvni 3dny byly narocne, tim,ze mate odrezany prsni sval a spoustu nervu, kuzi na prsou necitite (a neucitim nikdy), nemuzete hybat rukama, sama jsem se neoblekla snad jeste 3tydny (doma 2 male deti, idealni kombinace)...

Z jipky jsem pak byla skoro 9dni na pokoji, 4 dreny se stale dost plnily a postupne je oddelavaly. 

Ty expandery, co mi dali, jsou vlastne takove vyfoukle balonky, ktere jsem pak do brna co 14dni jezdila doplnovat 100ml tekutiny,aby tu prsni kapsu oddelovaly od zeber a vznikl tam prostor pro implantaty. 

A ten den pro implantaty nastal vcera! Jsem den po vymene expanderu za implantaty, citim se lepe nez po prvni operaci, a hlavne presne rok od meho rakovinoveho vyroci uzaviram tuhle odpornou kapitolu meho zivota, kapitolu, kdy jsem si sahla na totalni dno, kdy jsem objevila,jak dokonale uzasnou mam celou rodinu i tchany,kteri rok slapali jak hodinky a prechytavali kluky (tehdy 1 a 4roky) jak se dalo🙏 Jak jsem po prvni chemce se vsim chtela hned seknout, ale ne, pekne tu rakovinu prece z tela vyzeneme timhle jedem! Chemka mi nador cely nastesti zlikvidovala, pri operaci a histologii po nem nebylo ani pamatky🙏 necekala me tak zadna nasledna lecba (ozarky).

Je mi uplne jedno,ze je spousta lidi, co rikaji "njn tak budes mit nova prsa". Ale tihle idioti nevi,jak rada bych mela sve vykojene prsa, ale zdrava!!! Tato operace nejde ani srovnavat s plastikou,protoze pri bezne plastice se spodem prsu mirnym rezem zavede maly implantat do vlastni tkane prsu. Ja nemam nic, z toho, zadnou mekkou tkan, jen prsni sval a implantat a jizvu citajici min 50 stehu pres cely hrudnik. Jizvy neschovam ani v plavkach, jsou z podpazi do podpazi. A me je to tak jedno! Jsem pysna, ze jsem tenhle rok dala se vztycenou hlavou! Spousta pacientek se hroutily (ano, kazda jsme jina), a ja je konejsila, ale ja se proste zatla, ze tohle dam pro me kluky a ze je nenecham vyrustat bez mamy a meho objeti ❤ jsou pro me absolutne vsim ❤ Tchyne rika,ze jsem tu svini porazila tim,jak tvrde jsem k ni přistupovala,ze rakovina prost u me nemela sanci... Jeste myslim 7let budu mit statut "nemoc a s rakovinou", protoze hrozi remise. Proto si po novem roce pujdu preventivne odstranit cely spodek komplet,protoze brca gen je gen na prsa i spodek. A ja te mrse sanci uz proste nedam! Vzala mi sice kus me, ale dala mi silu, nove pratele, upevnila vztahy v rodine a nechala me byt dal mamou ❤👬❤

Ahoj ahoj, ani v srpnu nechyběla ve skupině Fisher Price soutěž, tentokrát na téma opičení a výhrou byla tématicky krásná opička na kousání 🐵 Všem díky za soutěžní příspěvky a nebudu to protahovat, tady máte vyhlášení výherce 🎁🎀🎈

Generátor náhodných čísel vylosoval číslo 8, což je dpověď uživatelky @kristynkal a jejího opíčícího se prcka, tak snad se mu opička bude líbit a když budou zoubky zlobit, dá jí co proto 😄🤤💋

Gratuluji a vy ostatní číhejte na další soutěž jak ve skupině, tak na hlavní zdi Koníka 👀💣💥