Stala se mi zajímavá věc. Příhoda. A já jsem si uvědomila spoustu věcí. Byla jsem s holkama v nákupním centru a čekala, až dojezdí na vláčku. A v tom jsem ji uviděla. Tu maminku, co tady na koníkovi sleduji její příběh. A uvědomila jsem si spoustu věcí. Ta maminka mě nezná, protože na své stránce moc nezveřejňuji. Ona zveřejňuje často. A víte, co všechno o ní vím? 

Vím, kolik jí je let, kolik let je jejím dětem, jak se jmenují. Vím, jak se jmenuje její partner, co mu koupila pod stromeček, v jedné diskusi se svěřila, jak často spolu spí. Vím, že má problémy s tchýní. Vím, že bydlí v domečku, vím ve kterém městě. Dokonce vím, jak to u nich doma vypadá. Často přidává fotky. Sice ne primárně místností, ale vždycky tam něco zahlédnete, že jo. A taky je na modré střeše. Vím, že plánují oslavu narozenin, a vím, co ta malá holčička dostane. Vím, jak jsou na tom finančně. Částečně z fotek podle vybavení domu, částečně z těch diskuzí. Vím, že žádala o zaměstnání, a že ho nedostala. Vím, kam pojedou na dovolenou. A vím, že příští týden. Na jedné fotce byla s osvědčením, kde bylo její jméno. Tak jsem zkusila dát jméno do vyhledávání na Facebooku a víte co? Vyběhlo na mě spousta dalších informací. Kde pracuje. Kde studovala. Koho má v přátelích. Co má ráda. Že si koupili auto, i s fotkou. 

Tohle všechno mi běželo hlavou. Sledovala jsem ji, jak jde, tlačí kočár a s druhým dítětem něco povídá. Už byla trochu nerudná, snažila se je už z toho obchoďáku dostat ven. A neměla ani páru o tom, že ji někdo sleduje. Že o ní někdo ví. Že o ní někdo ví tolik věcí. Někdo, koho ona vůbec nezná.

Taky vás z toho mrazí? Kolik lidí si čte a prohlíží vaše fotky? Kolik z vás se v tomhle popisu poznalo? Koho jsem to teda potkala?

Uvědomila jsem si spoustu věcí a vyděsilo mě, kolik věcí o sobě lidé zveřejňují. V dobré víře, pro kamarády, pro známé. Ale kolik cizích lidí to vidí?

Taky vás z toho mrazí?

A máme tady pondělní poledne!

Určitě už jste byly zvědavé na dnešní soutěž, kterou jsem vám slibovala v minulém týdnu. A je tady! Bude se opět jednat o bleskovku, která bude končit zítřejší půlnocí, tj 30.7. 23:59!

Soutěžit budeme o balíčky pro dvě maminky, v každém bude jeden z nových antiperspirantů Dove (kokos/matcha) a tableta Baby Dove, pro vaše malé drobečky! Vše, co bude nutné pro zapojení do soutěže se dozvíte zde:

- Like tomuto článku

- Fotka z letního výletu, nebo domácí pohodičky, zkrátka na téma "LÉTO"

- Přidat odpověď na soutěžní otázku do komentáře pod tímto článkem do stanoveného času

Tak se hlásím opět po dvou týdnech a přináším zajímavosti z mých viberovských průzkumů. Rád se nechám inspirovat i tentokrát tipy na otázky, které vás zajímají, směle je pište do komentářů. Ani tentokrát za ně nebudu šetřit srdíčky. 

Tentokrát jsem byl zvědavý na kontroverzní téma - ptal jsem se, zda by naše maminky byly ochotné odpustit partnerovi nevěru. Myslíte si, že jsem se z odpovědí dozvěděl jednoznačný názor? Nedozvěděl, bylo to plus mínus padesát na padesát. 52 % maminek předpokládá, že by nevěru horko těžko odpustit dokázalo. 48 % maminek by to považovalo za jednoznačný konec vztahu. 

Potěšilo mě, že až 71% maminek si nemůže stěžovat na dramatický průběh prořezávání zoubků u svých ratolestí. Bohužel ale pro 29 % dotázaných maminek je toto období stále velkou zkouškou nervů. Byl jsem zvědavý i na to, jestli maminky pracují nebo chodí při rodičovské dovolené do práce. Čas na práci a brigády nemá a rodičovská plně zaměstnává 63 % dotázaných maminek. Celých 37 % ale hledá ještě další kousíček času a při rodičovské dovolené i trochu pracuje. 

A poslední zjistění, o které se chci dnes s vámi podělit, patří do kategorie “trapasy maminek”. Když totiž uvidíte na zastávce ženu bez dítěte, která ukazuje na jeřáb a vykřikuje “dívej, co tam je”, je to jedna z maminek, která se nám přiznala, že vypnout mód “matka”, i když u sebe dítě nemá, pro ni není lehké. K takovým milým příhodám se nám přiznalo 36 % maminek, 64 % maminek takové zážitky nezná. 

Toto je pro dnešek všechno a přeji vám pěkné letní dny. Brzy se zase ozvu, Viber stickery a celý svět Modrého koníka na Viberu si můžes stáhnout tady. 

Poslední den testování plenek Pampers premium care je za námi. A jaké to vlastně bylo?

Musím říct, že jsem od nich moc nečekala. Naše první zkušenost s Pampers nebyla úplně ideální, vyzkousela jsem je na Káje hned po propuštění z porodnice a po pár dnech jsem přestala. Úplně ji neseděly, bývalá po nich občas, ne pravidelně, červená na zadečku. 

Tentokrát jsem očekávala podobný výsledek. Nejsem úplně zvyklá používat různé mastičky a krémy na zadeček, Karolínka nemá problém s opruzením, ani s červeným zadečkem. Většinou omývám vodou nebo vlhčeným ubrouskem. 

Balíček přišel zrovna v době, kdy jsem se rozhodovala jestli přejít na větší velikost plenek naší stálé značky. Milé mě překvapilo, že Pampers jsou celkem veliké a tak velikost 3 byla stále ještě ideální a to i přes noc, kdy většinou musím dávat větší velikost, jelikož u nás se v noci spí a nepřebaluje. 

První dny jsem zaznamenala sem tam začervenání, takže bez krému na zadeček to nešlo. Po pár dnech se to ale urovnalo a dál už nebyl potřeba. Veliké plus má pro mě indikátor vlhkosti, který se běžně už u větších velikostí nedělá a super pevně zapínací pásky, které perfektně drží i po několika odepnutí. Mekoučká membrána v plence perfektně odvádí vlhkost a zadeček je opravdu pořád suchý. 

Jediná věc který mi opravdu vadí a na kterou jsem si nezvykla je "vůně". Ačkoli jsou jemně parfémované a většině lidí přijdou krásné voňavé, mě tedy bohužel ne. Dávám raději přednost plenkám bez vůně a zápachu a Pampers se do mého vkusu bohužel opravdu netrefil. 

Když jsme vyráželi na dovolenou procházeli jsme internet a hledali informace, kam se s kočárem dostaneme. Hodně rad nám dal i milý personál hotelu, tak jsem se rozhodla sepsat tipy na výlety..třeba se to bude někomu hodit🙁

Podotýkám, že nemáme kočár do terénu, takže i to nás trošku limitovalo..i když náš Joie zvládl víc než jsme čekali🏞️

1. Rejvíz..super zpevněná stezka k Velkému mechovému jezírku- rozhodně stojí za podívanou

2. Faunapark Lázně Lipová - malinká zoo, kterou mají vlastníci přímo na zahradě. Volně se tam pohybuji opičky a papoušci - je vidět, že to dělají s láskou

3. Praděd - naivně jsme si mysleli, že vyjedeme autem na Ovčárnu, ale už v 10 hod bylo plné parkoviště. Cesta busem je mega zážitek - hlavně se do něj narvat🙁 jinak na Praděd vede krásná asfaltka, takže pro všechny kočárky pohoda, i když makačka😉

4. Karlova studánka - krásné malé městečko s rozsáhlým parkem a stezkou k vodopádu. Stačilo nám při zpáteční cestě z Pradědu🙂

K testování jsme od firmy Nuk obdržely :

• magic cup hrníček,
• silikonový dudlík nuk space
• bryndák

Dudlík nuk space

Matěj, který byl hlavním aktérem v testovaní je od narození dudlíkové dítě. S přijetím nového dudlíku neměl absolutně žádný problém. Mně se nejvíce líbil dudlík, co se týče designu, i když tedy musím přiznat, že na promo fotkách firmy nuk mi přišel dost velký, ale ve skutečnosti mi jeho velikost vyhovovala. K testování nám přišel zelený model s koalou.

Co bych uvítala je možná více barevných provedení dudlíků. Velice jsem ocenila, že má úžší a tenčí krček savičky, která je doporučována zubními lékaři, že redukuje tlak na čelist a zoubky. Tento tvar savičky je také doporučován porodními asistentkami s tím, že až u 92 % kojených dětí nenarušuje kojení.

Další výhodou tohoto dulíku je, že není plný, ale má velké otvory a tak může kůže okolo úst miminka dýchat - nikde se nehromadí sliny a tím nedochází k podráždění kůže. Ocení hlavně děti s citlivou pokožkou. Dudlík je prodáván v krabiččce, která slouží pro sterilizaci do mikrovlnné trouby nebo je možno ji použít jako cestovní obal na dudlík.

Dnes bych se ráda rozepsala nejen o tom, jak je důležitá kvalitní strava v prvních letech života děťátka, ale také o tom, jak můžeme pro naše děti kvalitní stravu zajistit. Výživa matky v těhotenství a výživa děťátka od narození je velmi důležitá nejenom na zdravý růst a vývoj dítěte, ale i na zdraví člověka v dospělosti. Je prokázáno, že výživa má nemalé souvislosti se vznikem nemocí v pozdějším věku, jako jsou diabetes mellitus, obezita nebo hypertenze.

Význam výživy kojenců v jednotlivých obdobích

Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF vypracovaly společně v roce 2003 strategii nazvanou Globální strategie výživy kojenců a malých dětí. Cílem této strategie je snížit výskyt podvýživy v rozvojových zemích, ale také ovlivnit rostoucí pandemii obezity ve vyspělých zemích světa. Výživu kojence lze orientačně rozdělit na tři období, která do sebe postupně přecházejí, každé z nich trvá přibližně 4 – 6 měsíců.

První období je výhradně mléčné, kdy je dítě plně kojeno nebo dostává náhradní mléčnou výživu – počáteční kojenecké mléko. Ideálním a nejpřirozenějším způsobem výživy kojence, zejména v prvních 6 měsících, je kojení. Mateřské mléko svým optimálním složením živin poskytuje vašemu děťátku vše potřebné. Zároveň je lehce stravitelné a obsahuje důležité obranné látky, které chrání dítě před nežádoucími infekcemi a alergiemi. Kojení také utváří a posiluje vzájemný vztah mezi maminkou a děťátkem. Navíc kojení během prvních 4–6 měsíců života redukuje riziko vzniku alergických onemocnění a mělo by být preferováno jako optimální způsob výživy. Ovšem jestli z jakéhokoli důvodu nemůže maminka kojit, nemusí mít obavy. Dnešní kojenecká mléka jsou na špičkové úrovni, která dodají děťátku potřebné živiny po vzoru mateřského mléka. Výhradně mléčné období u prospívajícího kojence by mělo trvat asi 6 měsíců. Množství vypitého mléka by mělo odpovídat 1/6 hmotnosti dítěte, tj. 150–180 ml/kg/den

Druhé období je přechodné období, během kterého dítě dostává k mateřskému mléku nebo k náhradní mléčné výživě kašovité příkrmy upravené pro tento věk (mixované, rozmačkané vidličkou). Vhodné přikrmování by mělo začít v době, kdy je potřeba energie dítěte vyšší, než může poskytnout výlučné a časté kojení. Příkrm navíc poskytuje dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby rostoucího dítěte. Zažívací soustava kojence není do sedmnácti týdnů života zralá na to, aby vstřebávala složitější potravu než mléko. Dostane-li dítě předčasně kravské mléko nebo nemléčný příkrm, zbytečně se aktivuje a zatěžuje imunitní systém v době, kdy ještě není zralý. Reakcí na tuto zátěž může být – po kratší či delší době – spuštění vrozených sklonů k alergii. Naopak pozdní zavedení příkrmu je spojeno s problémy jako odmítání stravy a nedostatečným pokrytím nutričních potřeb dítěte (energie, bílkovin, železa a zinku). Více o zavádění příkrmů se můžete dočíst například zde: https://www.modrykonik.cz/blog/michaelllas/article/zaciname-s-prikrmy-8xror1/

Ve třetím období smíšené stravy je postupně zařazována do jídelníčku upravená strava dospělých vhodná pro dítě. Jednotlivá období jsou především určována funkční schopností zažívacího traktu dítěte, jeho psychomotorickým vývojem a funkční schopností ledvin.

Milé maminky, na Facebooku se rozjela aukce pro maleho Oliho, kterému pár měsíců po narození bylo diagnistokováno onemocnění SMA. Nakoukněte, věnujte věc do dražby nebo si něco pěkného vydražte. Je to pro dobrou věc. Pro malého bojovníka a jeho statečné rodiče ❤https://www.facebook.com/groups/378402092817271/

Tak se na nás štěstíčko usmálo a byli jsme vybráni k testvání několika výrobků NUK. 

Nevylévací učící hrneček Magic cup, dudlík Space a bryndáček.

NUK Magic Cup 

Hrníček je naprosto super věc! Skládá se ze tří částí + víčko. Velmi snadno se udržuje, vše se dá strčit do myčky, v ruce se též myje bezvadně - hlavně díky snadnému rozložení a širokému hrdlu. 

Pít se dá po celém obvodu. Navzdory očekávání opravdu neteče 🙂 Tekutina proudí jen když dítě začne aktivně sát, ventilek uprostřed zajišťuje plynulý tok bez podtlaku. Vycákl jen, když s ním malá hodila o zem, nebo ho nešikovně chytila za ten silikonový vnitřek a otočila dnem vzhůru. Pro tento případ oceňuji víčko, hrníček se pak dá hodit i do kabelky bez strachu z rozmáčení obsahu.

Pití Zorinku moc bavilo, hrníček se dobře drží, je lehoučký, byla s ním velmi důležitá 😀 Je stále kojená, kojeneckou lahev nepoznala, vodu, šťávu atd. doteď pila z lahve s brčkem. Testování bylo nové objevování, zábava a hrníček bych určitě doporučila 🙂 Skvělý trénink bez rizika věčného rozlívání.

Holky, rozhodla jsem se napsat svůj “příběh” - předem se omlouvám za chyby, píší jej na telefonu... od malička vím ze jsem adoptovana, cely zivot s tím ziju normalne, proste moje maminka je moje maminka a moje “bio matka” je člověk který mě přivedl na svět... nijak jsem to neřešila, až když jsem si sla vyridit nový rodný list, protože se mi někde při stěhování zatoulal a tohle je něco co člověk musí mít v pořádku... šla jsem na matriku, samozřejmě jako rodiče mám své rodiče ale v matriční knize je moje “bio matka”... nedalo mi to, našla jsem si ji na fb, a chtěla ji kontaktovat... měla jsem štěstí ze jsem to neudelala dřív nez jsem si něco zjistila, pochází nedaleko od meho bydliště, moje kamarádka ji zná osobně - a pak se to stalo, můj zivot se otočil o milion stupňů, aspoň teda v tu chvíli, než jsem ty informace v sobě nějak strávila... přemýšlím jak to napsat jednodušše ale to asi ani nejde 😱 bylo ji 16kdyz mě porodila, to jsem vedela už predtim, barvila si to na růžovo, ze ji asi někdo znásilnil a ze chudák holka, ze mužů být rada ze mě nenechala v popelnici... Ho*no chudák! Cela ta family je zlý sen... čekala mě se svým nevlastním otcem, takže můj otec je i můj děda, a moje matka moje nevlastní sestra (měl ji osvojenou) její matka je vlastně moje nevlastní matka a babička 🙈 její dvě sestry jsou mě tety a sestry tak též🤨 moje sestřenice jsou i moje neteře 😱 nebudu vás zatezovat jejich rodinnými poměry protože to by bylo na další slohovou praci.. ale nejvíce mě na tom desi to, ze moje babičko-nevlastní matka si mě chtěla nechat 🤨 prijde mi to úchylné a ujete, celkové všechno co se stalo (já zjistit ze můj partner, který si osvojil moji dceru s tou dcerou sexuje, tak mu urvu orgán a vyhodim a ne ze bych si ho nechala doma i s tím dítětem, aby jste mě dobre chápaly) ... od te doby jsem nesmírně stastna za rodinu kterou mám ❤️ A dalo mi to jedno velké ponaučení - všechno není o genech, ale o výchově! Jinak už bych měla 3deti a žila různé po azylovych domech.. a jsem rada ze jsem ji nekontaktovala, protože tohle by mo asi nevysvětlila... 

Krásné nedělní odpoledne!

Dnes přicházím se soutěží od Viledy. Protože je léto, doba dovolených a prázdnin, bude tenkrát soutěž na toto téma. 

Vybrala jsem téma, které mi doporučila @vicinity (tím pádem získává hadříky Colors XL)

O co budeme soutěžit?
1.místo - Windomatic

2.-6. místo - hadříky Colors Xl

Jaká je soutěžní otázka?

V pátek jsme celý den natáčeli svatbu u Uherského Hradiště a domů jsme se vraceli v sobotu nad ránem. To jsme ještě netušili, kam nás sobotní vítr zavane. Dopoledne jsme sledovali počasí, kolem oběda ubytovací kapacity na booking.com a okolo třetí odpoledne bylo rozhodnuto. Vzdálenost na dojezd, volné super ubytování, počasí slunečné a hlavně - Kýša touží po moři. Jede se do Caorle! Rychlý nákup a v noci odjezd směr Itálie. Nebo jak říká Kýša - do Italska 🙂.

Pokud jedeme delší trasu (rozumějte nad 8 hodin) snažíme se jezdit výhradně v noci. I tentokrát jsme to tak udělali a provoz tomu odpovídal - volné dálnice a celková pohoda nás provázela celou cestu přes Rakousko, až na místo. Cesta dlouhá asi 890 km za námi byla za 10 hodin, ani jsme nemrkli. Kryštůfek v noci spokojeně spinkal a když se probudil, byli jsme v rakouských Alpách, takže obdivoval přírodu okolo. A když jsme přejeli hranice s Itálií, tak už nedočkavě vyhlížel moře.

Komplet článek s mapou, tipem na ubytování a další info najdete na blogu https://www.hola-sova.com/.

A spoustu fotek z cest na našem instagramu🤗. https://www.instagram.com/p/BzuqAkjIFOe/?igshid=1lh2i7k7ijv1g

Dneska v 15 h to budou 3 měsíce,co se Radeček narodil.Za tu dobu se toho plno změnilo a R.toho už i celkem dost umí.Porod 10 h,pak týden v inkubátoru,ale ta pravá jízda začla až doma.Na to mě nikdo nepřipravil 🙂

Takže shrnutí,abych nezapomněla:

*váží 6,17 kg( narozen 2,91 kg),má 61 cm

* oči zatím tmavě modré,vlasy blonďato-zrzavé

* od narození spí sám v pokojíčku.Dám do postýlky,řeknu dobrou noc a odcházím.

* už tak měsíc spí celou noc.Od 21 h do 5 ráno a pak po jídle ještě do 8,nebo 9 h

Ahoooj 💕 všem díky za zapojení do soutěže a komentáře s vašimi oblíbenými strašidly 👻😃👏

No a komu pohádkové strašidlo zajistilo výhru malého strašidla od Fisher Price 😯 ? Tentokrát byl vylosován komentář č. 137, který napsala @deni_k 🍀Takže hračka poputuje k ní 🎁 

Blahopřeji výherkyni a všem ostatním držím palce v další soutěži, na srpen už totiž vymýšlím soutěž i o nějakou novinku (tak nespouštějte oči z mého profilu) 😘

Krásný víkend, Monika a #fisherprice 🌷🌷🌷

Předem bych chtěla napsat, že jsme se o miminko s manželem snažili první měsíc od vytažení tělíska a hned se zadarilo... Na jeden jediný pokus... Byli jsme moc šťastní doma již mame 5 letou holčičku dostavili jsme domeček a tak byl sourozenec přáním nás všech.. Jenže život je nevyzpytatelny a s vytouzeneho miminka se ukazalo mimodelozni těhotenství... Věděla jsem co me čeká, pokud ho lékař potvrdí... Přijdu o vejcovod... A také ano... Vzali mi levý vejcovod a ja se vzbudila z narkozy a bylo mi šíleně špatně...  V te době jsem mela kolem sebe těhotnou ségru moji nejbližší bytost jiz druhé miminko jsme čekaly spolu a i manželka od mého bráchy čekala miminko... Těhotné jsme byly všechny měsíc od sebe... Takze kdyz ony vybiraly vybavicku a tesily se z příchodu miminka ja odjizdela na měsíc od mojí milované dcerky a manžela do lázní... Lékař mi to doporučil kvůli srustum a šanci na to mít ještě dítě... Byla to šílená představa být měsíc bez rodiny... Hlavně bez moji male dcery... Ale v lázních život plyne jinak, nemáte starosti a tak máte čas se regenerovat na těle i na duši... Měsíc uběhl a ja se vrátila domů... Bylo léto začínaly prázdniny... S manželem jsem se domluvila ze nyní miminko na čas odlozime doděláme vse na domečku užijeme si děti co se chystají přijít k nám do rodiny... Jenže život píše scénář sám... A tak se nám jiz potřetí podařilo udělat miminko na první pokus ( i první dcera byla na poprvé) otěhotněla jsem absolutně mimo ovulaci den po menstruaci... Ale když miminko chce přijít cestu si prostě najde... Ze začátku jsem se moc neradovala byla jsem vnitřně šťastná ale po mimodeloznim těhotenstvi jiz opatrná... Mezitím, kdyz jsem chodila od začátku na odběry hcg jako samoplatce protože to je největší ukazatel prosperujícího tehu, jsem celá šťastná s hodnotou 6386 jela ukázat sestře, a mela jsem dopravní nehodu... Naštěstí ze zadu a nic moc vážného se nestalo ale i tak ten stres... Ale to vse špatné uz jsem si vybrala a od te chvíle jsem celé tehu mela ukázkové... Zadny problém všechny testy ok niminku se darilo krásně ♥️♥️♥️ v 38+2 mi doktor na kontrole řekl, ze za chvíli budu rodit, porodní cesty připravené vak blan naleha takže si myslí ze co nevidět praskne voda... Okamžitě volam manžela protože jezdí kamionem, tak at si vezme dovolenou ze doktor přece říkal... Nevěděli jsme pohlaví a manžel u porodu chtěl moc být.. Mela jsem každou noc šílené Poslicky ležela jsem kazdou noc ve vaně a nespala... Manžel hrál s mym bráchou fifu a čekali jsme kdy to jako přijde... Vypila jsem 3krat ricinový kojtejl, delala bylinnou naparku. Lnene semínko jedla na kila a malinik pila na litry... To vse mi doporučila ma sestřička a za to ji mockrát děkuji.. Ale o tom později... Ve Cvrtek mi. Mudr udelal Hamilton. Hmat..  To jsem byla 38+4... Rikal ze je vazne vse krásně nachystané a ze mi teda trošku pomůže..  Nic nedelo.. Jen jsem mela opět poslicky.   V pátek jsen sla s kamaradkou a dětmi na hřiště dala jsem si boruvkove mochito a ještě jsme si dělaly srandu ze je to muj drink k porodu... Večer jsme se s manželem koukli na film a sli spát... Spala jsem celou noc tak krásne jsem se dlouho nevyspala... V 5 ráno me ale vzbudila zima. Pod sebou jsem mela kaluz... Rikam si ze bych se jako pocurala? Rychle jsem spěchala na wc.. Nic neteklo..  Ale jakmile jsen se zvedla a sla do obýváku vedela jsem na tuty ze je to voda.   Přesně takhle jsem si to vysnila... V klidu doma... Kolem půl 6 budím manžela ten nechápe co se děje... Rikam lásko praskla mi voda... A on cože jako ted! Tak brzo? Samozřejmě si dělal srandu. Čekali jsme týden az to přijde a těšili se 9 měsíců na to az miminko bude s námi... Jdu do sprchy. Manžel budí dcerku, chystá ji snídani. Nese tašky do porodnice na chodbu a batůžek co ma dcerka sbaleny k babičce. V 7 hodin vyrazíme. Volame tchyni ze vezeme malou ze rodime. Volám moji mamci a ségře. Cestou vylozime malou... Loučím se samozřejmě brečím. Bylo to dojemné jak tam stála s batuzkem a rikala ze se tesi na bráchu nebo ségru... manzel pouští písničky zpíváme si... Stále mě nic nebolí... Cestou kupujeme dobroty na benzince přesně tak jak jsme si slíbili 😀 v 8 hodin jsme již v porodnici a zvonime... Vychází sestra říkám ji ze rodim ze mi praskla voda... A ona se ptá kdy? A at ji dam vlozku zda mam... Jenze ja přece nevím kdy mi praskla voda vzbudila jsem se uz mokra a totálně zmrzla... Tak říkám v 5... Zkouší vlozku... Je to voda... Přichází doktor... Nález : porodní cesty zralé, hlavička naléha otevřená na 2 prsty víc jsem ani nečekala kdyz nemám bolesti... Dali nas na porodní box... Připojí monitor kontrakce žádné... Rodina nervózní všichni volají píšou čekají zprávu ze uz a ono nic... Cítím se skvěle nic me neboli tohle přece není porod... Bez kontrakci se přece nemůžu otevřít říkám si... Tak s manželem sedíme na pokoji on lusti křížovky, ja bulim protože uz mam antibiotika proti infekci je jiz vice jak 12 hodin od prasknutí vody... V 9 večer přichází doktor a říká mi ze se mam vyspat ze ráno mi daji tabletu ze se stále nic neděje... To vim sakra taky kdyz me nic nebolí... Manžel jede domu at nemusí spát v křesle kdyby cokoliv hned přijede...celou noc se prevaluji... Začínám se bát... Je 8 ráno jdeme na věc manzel uz je tady přichází doktor a zavádí mi pul tablety... Manžel krásně voní.. Oholil se sluší mu to... To jsou starosti u porodu napominam se... Asi 8:45 dochází sestra kontroluje mě otevřená jsem na 3 prsty bolesti téměř žádné... V 9 hodin dochází s klystyrem... Manžel jde ven... Vraci se 9:20 a říká lásko uz to začíná že? Dívám se na něj a v očích asi smrt.. Utíkám na wc.. Vracím se za ním na pokoj a něco ve mě kruplo... Slyšel to i manžel a poučen sestrou začíná psát kontrakce... Co. To ma byt? Bolí to... Hrozne to bolí jako při porodu první dcery ale v te nejhorší poslední hodině... A tohle je jako začátek? Tohle je ten porod po tabletě kterého se tolik žen boji? Tak tohle nedám... Přichází sestra otevřená jsem na 4 cm... Chci jit do sprchy ta mi pomůže... Jenže sestra me nepustí musím ležet na řadě je další dávka antibiotik proti infekci.. Ležím na zádech na břichu monitor napíchnuta na kapackach a kontrakce mam jednu za druhou boli to... 20 min uběhlo jdu do sprchy ale nemůžu dojít krvácím a klekam si na zem.. Brecim sestra mi rika ze at nepanikarim ze ty pravé kontrakce teprve přijdou... Mam chuť ji zabít.. Přemýšlím jak bych to udělala protože nafintena blondýna co ještě nerodila vůbec nechápe jak to bolí a jak je to jiné nez muj první krásný porod mi bude něco vykládat... Otevřená na 4 cm.. Kašlu na ni jdu do sprchy... Je 9:50... Zhasinam pouštím vodu... Ponorena do ticha a do tmy... Vroucí vodou masiruji břicho kazda bolest je dobrá každou bolesti jsem ti blíž lásko... Opakuji si v hlavě... Je 10 hodin je mi děsne vedro... Volam manžela... Přichází sestra... Kontroluje stav rika jdeme okamžitě na sal... Ja ani manžel nechápeme vždyť jsme na začátku... U lehátka na sále chápu... Musím tlačit a to hned... Křičím na ne ze uz tlačim.. Blondýna zase chytrá ze jako nesmim vraždím ji v duchu podruhé... Jak asi tohle zastavím? Nicméně druhá sestřička je hodná milá a říká netlačte potrhate se... Vylezte na kozu... Manžel i sestra pomáhá.. Přijde další kontrakce a budeme rodit mam zavřene oči a čekám.. Je to tady... Jdeme na to! Tlačení je boží vůbec neboli necítím pálení jde to krásně ( tady vděčím všemu co mi má sestra doporučila před porodem) hlavička je venku... Hned přichází další kontrakce... Je na světě... 10:17 min.. 1 hodinu a 25 min od první bolesti.. Je to holčička.. DARINKA... 3000g a 48 cm... Manžel striha šňůru a jde ji podepsat.. Placenta jde asi do 5 minut... Bez nastrihu bez siti... Kdyby mi někdo řekl ze za hodinku a půl budu držet malickou v náručí nevěřím... Takhle probíhal můj druhý dlouhý a přitom krátký porod... Nebyl stejně krásný jako u první dcery nebyl úplně přirozený... Mám srovnání... Malička je zdravá moc hodná... Nyní má 3 měsíce a je to náš dáreček na druhý pokus... Proto jméno Darinka ❤️❤️❤️

Stále se to ve mě pere, ale musím se z toho nějak vypovídat.

Začalo to před 4 lety kdy jsme si řekli, že chceme rodinu. Po dlouhém čekání a neúspěšném 1 ivf jsme se po roce pustili do dalšího pokusu. Já už měla doma nachystane léky na stimulaci a v den m/s jsem si v noci když jsem přišla z práce udělala tt. Hodila sem ho bokem s Řím ze od něj vlastně ani nic neçekám. JENŽE on byl pozitivní. Nechtěli jsme tomu ani jeden uvěřit, že by se na nás konečně usmálo štěstí. 

 Tak jsme zašli k naši známe dr v caru mi ten den ještě odebrali hcg a čekalo se. Hodnota to víceméně potvrdila ten šok který jsme se na utZ dozvěděli. DVOJČÁTKA 

A tak jsme se strašně radovali. Veškeré kontroly probíhaly naprosto v pořádku až do 1 NT screeningu kdy nám de oznámil ze jedna ze dvou holčiček má sakrální teratom :(. Byl tompro nás šok protože dr začal dá se říct hned mluvit o ukončení ale my jsme trvaly na tom ze chceme čas a dr nakonec uznal, ze s jedné kontroly nemůže udělat závěr. Tak sme se měli vidět znovu za tři týdny teratom stále s malou rostl a tak nám dal dr kontakt na Podoli na dr. Hašlíka - uzasnej dr, ale to co nám řekl..... 

 teratom je už ve 3.stupni a zasahuje i orgány malé pokud v těhotenství dal budem pokračovat a malá přijde na svět bude bez konecniku  a dalších hýžďových svalu a její život  bude na hadickách a samozřejmě ohrožuje zdravou holčičku. A musíme se rozhodnout. DO TÉ DOBY SEM SI MYSLELA, ŽE TOHLE JE TO NEJHORŠÍ CO NÁS MOHLO POTKAT! Opak, zdaleka nebylo. 

Tohle je to nejhorší rozhodnutí v životě matky kdy má určit zda její dítě bude ,,žít “nebo  nebude. Strašně to bolelo ale rozhodli jsme se  pro redukci. Procenta potratu byla stejná jak po zákroku tak kdyby těhotenství dal probíhalo. Ten den mě hospitalizovali a další den jsem měla zákrok. Nejhorší noc v mem životě (to jsem si do té doby myslela)..... všechny ty výčitky promlouvani k malé jak mi to je moc líto atd tolik bolesti v srdci strašný.....

🦶🏼 ATTIPAS 🦶🏼

Botky pro první krůčky 👣

.

.

.

Když jsem ještě nevěděla, o jaké botky jde, a pouze jsem je viděla na internetu, zaujali mě na první pohled svojí barevností, moderním a originálním designem.

Krásné páteční ráno 🌷🦄🌈 včera jste si odhlasovaly bleskovku o malou veselou příšerku, tak tady to máte 👍

Soutěž je blesková a proto úplně jednoduchá, tady jsou pravidla:

1) dát like tomuto článku 👍 ;

2) do komentáře napsat, jaké bylo (nebo stále je) vaše oblíbené strašidlo, respektive strašidelná bytost z pohádek 👻👿👾👽🤥;

3) soutěžíme o rozverné monstrum 👻 ;

Soutěž probíhá v pátek 26. července 2019 a to do půlnoci. Následně náhodně vylosuji vítěze, na kterého už čeká veselá příšerka 🍀😍😘

Dnes je tomu týden, co jsem se stala mámou.. Mámou toho nejlepšího chlapečka, mého superhrdiny již od začátku těhotenství. 

Než nastal den D, tak mu předcházelo několik strastiplných týdnů, které vygradovaly až do 18.07.

Moje hospitalizace začla ve čtvrtek 11.07., již dva dny jsem zvracela a nevěděli jsme proč, tak jsme pro jistotu jeli do Fakultní nemocnice (to jsme jim ještě aspoň částečně věřili).

Rozhodli se mě hospitalizovat, nasadili kapačky. 

V pátek již bylo lépe, snědla jsem aspoň rohlík. O víkendu mi začal zničehonic stoupat krevní tlak, hodnoty lítaly 145-160/90-105, takže začli s medikací Dopegytu.

V pondělí doktor z rizikovky rozhodl, že tlak není tak vysoký a mohu jít domů s léky Dopegytu, dávkování 1-0-1 a že si mám doma měřit tlak. Ještě zkontrolovali průtoky, ke zhoršení nedošlo, jen doktor zmínil, že pupečník je nějaký víc špatný, ale nic víc k tomu. 

Momentálně jsem na konci 8tt a zdá se mi, že moje nonstop nevolnosti, zvracení a permanentní nechuť k jídlu pomalu vrcholí. Proto bych se s vámi chtěla podělit o nějaké tipy, které mi pomohli a které zase o něco méně, ale i tak je zmíním jelikož, každé z nás může pomoci něco jiného. 🙂 

● Hned po ránu, když máte žaludek jako na vodě, zkuste něco málo sníst. Stačí pár soust krekru, müsli tyčinky, sušenky nebo něčeho jiného na co máte chuť. Ideálně ještě než vstanete z postele. Dobré je také se napít sladkého čaje nebo džusu. Dělám to tak každý den, ale pomůže mi to jen občas.

● Pravidelně doplňuje vitamín B nebo berte doplněk b-komplex. Ten pomůže při nechutenství. Ten mi hodně pomohl.

● Proti nechuti k jídlu je skvělý 100% pomerančovy džus. Já ho popíjela celý den (naředěný 1:1) a moc mi chutnal a vrátil chut k jídlu. 

● Proti nechutenství se doporučuje cucat kostku ledu nebo mražené ovoce. Je to příjemné ale proti nechuti mi to moc nepomohlo.

● Pokud často zvracíte je velmi důležité pít dostatek tekutin. Ideálně 2-3l za den jinak hrozí dehydratace. 

Když jsem byla mladší, říkávala jsem,že by bylo dobrý mít dvojčata,aspoň by to bylo při jednom. Nicméně s prvním manželem bylo jedno dítě a než jsme se odhodlali na druhé, rozvedli jsme se. Až jsem pak za nějaký čas poznala svého druhého muže a že teda jednou bude i miminko. Jenže jak to tak bývá a člověk něco chce,tak miminko prostě nešlo a nešlo. Takže návštěvy genetiky, CARu,první inseminace,první IVF a druhé IVF a stále nic. Až jsme si řekli,že zkusíme jine centrum a pokud bude dostatek embryí, zkusíme dát 2 a uvidíme. A bylo!!!

Listopad 2018 - a ano, potvrzeno,že se chytla obě dvě embrya. Nadšení? Smutek? Co bude? Jasně,že jsme byli nadšeni,že TO konečně vyšlo a pokud bude vše ok, zvládneme i dvě miminka. Čas utíkal, vše bylo relativně v pořádku (jen odběr plodové vody, těhotenská cukrovka), děti se statečně držely. Z plodové vody v lednu bylo i již stoprocentní,že čekáme páreček,takže opět nadšení. A já začala přemýšlet,jakým způsobem se dostanou ty dvě děti ven? První porod jsem zvládla taky klasicky, syn měl 4,1kg a pravda,že půl roku po porodu mi ještě tekly slzy při vzpomince na ten strašný zážitek. Ale čas vše napravil... A teď jako mám rodit dvojčata? Ne,děkuji. Začala jsem přemýšlet,že pokud to půjde,jdu do císaře a hotovo. Na kontrolách bývalo jedno dítko hlavou neustále dolů a druhé dítko si tam tak jako plavalo,přetacelo se,že už už to vypadalo,že císař by opravdu byl. Jenže od 31tt najednou obě dítka hlavou dolů a přirozenému porodu nic nebrání. Cože??? Ve čtvrtek 23.5. jsem byla na kontrole ve FN, vše bylo v pořádku a já si začala zjišťovat, co bude,pokud by se nerozhodly samy ven...ok,nejdýl 38+0 bych byla hospitalizována a vidělo by se... Jenže co člověk nechtěl. Vím,že v sobotu 25.5. jsem byla doma děsně protivná, chtěla jsem někam na výlet - bylo hezky,a moji dva kluci mi nadávali,že kam bych jako chtěla jezdit, když nedojdu pomalu ani naproti do obchodu, sranda...no nic, tak zalezlý doma. V neděli ve 3 ráno se vzbudím a rikam si,že mám nějak divne mokré kalhotky? To asi není výtok,ne? Tak se zvednu a nez dojdu na WC se podívat,zda tam nemám krev, tak najednou zase maličko jak kdyby "lup", ale nic strašného. Manžel se taky vzbudil a že co jako je - no já nevím,ale mám podezření na plodovku? Cože,ve 3 ráno?? V neděli??? Já chodila po bytě,co jako bude, co dělat...manžel šel na WC a pak si šel lehnout. Milacku, já být tebou,tak už do té postele nelezu. Tak jsem šla dobalit tašku, hodila sprchu a že teda pak pojedeme. Ještě vzbudit staršího, že musíme do nemocnice,tak bude doma sám. Do porodnice jsme dorazili cca 4:30 ( máme ji naštěstí 5min autem od baráku), příjem, a že teda máme jít na porodní sál. Sestra na nás nekoukala zrovna nadšeně, že jako v 5 má příjem,když v 6 půjde domu. No já si to nevymyslela. Takže natočení monitoru na půl hodiny, napíchnutí kanyly, odebrání krve, dali mi kapat ATB ( stěr na streptokoka se dělal ve čtvrtek a neměli ještě výsledky). K tomu sepisování těch všech kravin okolo. V šest se vystřídala směna a pak si mě přišla převzít jiná porodní asistentka. Zrovna TA z "reality show", ale tak moc hodná 🙂 Přišel mě vyšetřit mladý doktor, nic moc neřekl, pak si přivezli utz a obě děti hlavou dolů,takže opravdu splňuji vše na přirozený porod. No fajn, já tam skoro omdlivala... (sranda). V 7:30 přišla as.me vyšetřit, a že jsem na 4-5cm. Jako už jo? Nevím proč, ale hrozně jsem se všemu divila. Jako to jde nějak rychle,ne? As. mě uklidňovala,že to nebude na dlouho, že tělo si pamatuje,že už jednou rodilo a ví, jak se připravit. A to jsem doma ještě manželovi říkala,že bůhví kdy to bude, třeba pojede ještě domu spát. No jasný... V 8:30 vím,že přišla znova a jee, už jste na 8cm. Zhruba od těch půl 8 už prichazeli bolesti, nebylo to nic strašného, stačilo dobře prodychavat. Snažila jsem se pořád chodit po pokoji sem tam,na záchod. Nicméně sprchu jsem nestihla,vanu taky ne. Chtěla jsem sedět na míči, ale byl tam moc velký, tak jsem radši chodila,plazila se apod. Manžel vykulený a smál se mi, jak dýchám. Chvilku po deváté přišla znova,že už je to 9cm,chybí kousek a ať slezu z lehátka po monitoru a drepnu si,že to pomůže. Jo jasný, jsem si říkala,ať mi teda řekne,jak z toho lehátka mám slézt. Jak sundám nohy? Mně v tu chvíli nešlo absolutně nic. Ona si začala předtím připravovat věci k porodu, na miminka...a že už bude čas se zas přesunout na lehátko. Sedla jsem si na něj, ale nebyla jsem schopná se svalit na záda a ještě k tomu dát si nohy nahoru? Takže as.i manžel mi pomáhali. A klidně si můžete zkusit přitlačovat v kontra. Pak vím,že se tam seběhlo tolik lidí a najednou můžu tlačit. Nevím přesně na kolik kontra, asi dvě,tři a byla venku Linda. Uff,to byla úleva. Pak vím jen od manžela,že dr propichoval vodu Samikovi a dvě sestry mi tlačily na břicho,že byl ještě vysoko, pripichovali oxytocin, ale stejně se Samík narodil 6 min po Lindě. Takže se narodily 9:52 Linda 2200g a 9:58 Samík 2250g. Když to shrnu, tak porod výborný, vzpomínám na něj ráda, klidně bych šla hned domu. Zřejmě tím,že děti byly malé, nebyla jsem ani nastřižena ( u prvního ano a 6 stehů), jen jsem měla asi 2 kosmetické stehy. Všechen personál naprosto vynikajici, profesionální,nemám nic co bych jim vytkla. Neměla jsem žádné požadavky a nechávala to vše na nich ( já na ty porodni plány nejsem a ono s dvojčaty se celkem blbě něco plánuje). Jsem na sebe fakt pyšná,že jsem porodila dvojčata a přijde mi,že jsem jako nějaký přírodní úkaz? Tak ono asi proč ne, zvlášť dvojvaječna dvojčata. Jsem pyšná,že jsem porodila 3 děti. A víc už opravdu nemám v planu. Takže jestli se některá z vás bude rozmýšlet,tak neváhejte a dvojčata si poroďte. Hlavně je ženská pak hned v pohodě, nic nebolí, může chodit,vše. Jasný, třeba zavinovani dělohy bylo docela nepříjemný,ale tak dva dny a pak byl pokoj. A jsem ráda, že to proběhlo hladce a rychle. A teď mi tu leží 2 dětičky, kterým zítra budou 2 měsíce. Jsou to Miláčkové, i když trápení s nima jsou,ale zdá se mi,že se to vše zlepšuje. Začátky pro nás byly dost vyčerpávající,hlavně noci,ale už i ty noci jsou klidnější a celkem se i vyspime (4h v kuse...). Tak uvidíme, co si na nás ty dvě zlatíčka přichystají dál.

V pondělí 15.7.2019 nám přišel balíček od Modrého koníka s třemi produkty, první byl bryndák, druhý dudlík s motivem koaly od 6 do 18 měsíců a třetí magic cup s medvídkem v neutrální barvě.

Dudlík je silikonový, ze řady Space a umožňuje jemné dětské pokožce dýchat. Speciálně určen pro citlivou pokožku dítěte a má robustní, znovu použitelný box pro uskladnění, přepravu a hygienickou sterilizaci v mikrovlnné troubě. Výhodou silikonu je to, že je bez zápachu a lehce se čistí. Myslím že je cenově přijatelný.

VÝHODY

* Pití je možné ze všech stran 

* Odolný proti vylití 

* Jednoduše ovladatelný

V priebehu prvých týždňov po narodení vytúženého bábätka sa asi každá mama stretne so situáciou, kedy jej malé klbko neutíšiteľne plače a nech robí čokoľvek, plač neustáva a trvá aj celé hodiny. Stáva sa to večer alebo nadránom, často vnímame stonanie a pučenie bábätiek, ich nepokoj, a rána s milovaným malým človiečikom tak začínajú vo veľmi skorých hodinách a vôbec nie príjemne..

Matka – hlavne prvorodička - zúfalo googli a je konfrontovaná s kvantom informácií o dojčenskej kolike a o tom, že je to bežný jav, spôsobený predovšetkým nezrelosťou tráviaceho traktu a v podstate z väčšiny informácií jej zarezonuje, že to treba len pretrpieť, nanajvýš skúsiť nejaké z komerčne dostupných kvapiek, olejov, probiotík....

Na poradni pediater pravdepodobne v obdobnom zmysle sucho skonštatuje, že to býva, že deti bolí bruško, deti plačú a že je normálne, keď nespia dlhšie ako 35 minút. A vy si možno v istý moment poviete, že ste zrejme len ďalšia precitlivená hysterka.... nie je to vylúčené, no môj príbeh, ktorý som sa s Vami rozhodla prostredníctvom týchto článkov zdieľať, je práve o tom, že v spleti všetkých detí s ubolenými bruškami je možno nádej, že toto obdobie nie je nevyhnutne potrebné len pretrpieť, ale že vo veľa prípadoch sa dá bábätkám pomôcť a nájsť riešenie pre podstatné zlepšenie tohto stavu.

Niekedy stačí načúvať viac materský inštinkt a zo strany lekárov rešpektovať a počúvať aj mamičky, pretože si dovolím povedať, že empatický lekár by mal vedieť matku za použitia elementárnej logiky nasmerovať na riešenie problémov bábätka bez väčších ťažkostí prakticky okamžite. Žiaľ, nedeje sa tak, aspoň zväčša.

V dnešnej dobe čoraz viac zapĺňajú bábätká čakárne gastro- a alergo ambulancií s diagnózami potravinových alergií a intolerancií, ktoré sa prvýkrát objavujú už po pár dňoch života bábätka. Je teda možné, že aj keď pretrpíte prvé 3 mesiace života svojho bábätka v nádeji, že sú to 3-mesačné koliky, ktoré treba len vydržať, ani 4. či 5. mesiac života Vášho uzlíka nemusí problémy s bruškom zázračne vyriešiť. Žiaľ, až po tomto období bude už pediatra nejaký ten diskomfort bábätka zaujímať a keď budete v ruke s nádejou na zmenu stavu držať lístok na odborné vyšetrenie zistíte, že sa na rad dostanete tak najskôr o 3 mesiace... To, že vy máte doma utrápené uplakané klbko nikoho nezaujíma, také sú tam na dennom poradí.

Ak sa ani vy nechcete zmieriť s tým, že s Vašim dieťatkom je všetko v poriadku, lebo cítite, že to tak nie je a Vaše bábätko potrebuje naozaj pomoc, možno bude môj príbeh pre Vás inšpiráciou.

“Jestli chces pobavit Boha, rekni mu o svých plánech.” Přesně tohle platilo u porodu se Šar, kde podle plánu nebylo snad vubec nic.

Kdyz jsem otěhotněla, vedela jsem, ze nechci rodit v žádné z pražských fabrik na děti a našla jsem si porodnici v Rakovníku. Rozumná dojezdova vzdálenost, respekt k přirozeným i ambulantnim porodum, možnost rodit ve vane, ideal!

Cele těhotenství proběhlo bez problému, ve 32tt mala krasne hlavičkou dolu, pohoda. Jenže po návratu z dovci mi doktor děla UTZ ve 36tt a pod zebry mi říká: “Tady má hlavičku.” Já šok:”Ale ona ji má mít už dole!” Nemela a žádná změna ani ve 38tt na utz v porodnici. To už jsem měla nastudovane porody KP a cvičení, jak ji přimět k otocce. PA i doktorka v porodnici mě podpořily v tom, ze KP bych dala - druhy porod, mala nesmí být vetsi než 3,8 kg, první porod byl rychlovka a bez poranění. Navíc jsem už cvičila s aniballem, jedla lnene seminko a pila malinik a tak tedy zkusíme ten KP.

19.7. kontrola v porodnici a odhad váhy mezi 3,3 a 3,5 kg a do týdne musím porodit, jinak bude pravděpodobně moc velka a KP už nebudeme riskovat. Tak 19.7.2019 je jako datum dobry, vařím si napoj z hrebicku, zázvoru a skořice, zkoušíme sex a leda prd. 20.7. grilujeme u rodičů a já si dávám ricinovy koktejl, doktorka to schválila, mala už je hotova, uvidime.

Kolem 22 hod. začínají první bolesti, zkouším měřit, ale intervaly lítají mezi 2 a 5 min a vydrzet se daji v pohode. Kolem půlnoci lezu do vany, uvidime, co to udela. Neudělalo to nic, kontrakce porad stejne a já budim manžela a jedeme. Syna přebírá mamka, docela se hodi, ze jsme u nich😀

V půl 2 jsme v porodnici, kontrakce porad stejne, daji se prodychat, celkem pohoda. Trochu mám strach, ze to není ono a ze nás pošlou domu😀 Kufr tedy nechavame zatím v autě. Přijme mě moc milá PA (i diky ni jsem to pak daleko lip zvladala) a pochopitelne už zůstávám, protože fakt rodim! Vyšetří mě doktorka, jsem na centimetr s tím, ze podle utz je mala stále pochopitelne KP a ještě má ne úplně dobre nozku, která ji buď muže spadnout, jak bude klesat do pánve a pak cisar nebo si sedne zadeckem a pujde vaginalne. Vola ještě kolegu na konzultaci, ten by udelal rovnou cisar, je to na něm dost vidět, ale když vidí, ze já, PA i doktorka jsme pro zkusit to normálně, tak souhlasí.

Ahoj holky, krásné ráno!

Říkala jsem si, že to dneska vyhlásím hezky brzy, ať vás nenapínám dlouho🙂 A je to tady! Tři z vás se můžou těšit na voňavý balíček. A kdo to bude?

Čísla : 3, 16 a 87. Aneb: @makynaeliska @martinka0209 a @vikiivanova ! Holkám moc gratuluji - brzy čekejte zprávu🙂 

Pokud jste nebyly vybrány, nic není ztraceno! Už příští týden bude možné si zasoutěžit o dva balíčky s novinkami, tak to tady sledujte :-*

Mějte se krásně, užívejte tropy ... a pokud jste stejní jezevci a zalezloši jako já a sluníčku se vyhýbáte - přeju, ať je ve vašem úkrytu co nejpříjemněji :D 

Irča & Dove & Baby Dove