Výsledky vyhledávání pro slovo “Iva”
Čekání na Godota
Jo, tak přesně takhle mi posledních pár dní těhotenství přijde. Mám ještě 13 dní do termínu. Jo, počítám to. Odpočítávám. A kdo ne?!
Jestli bylo celý těhotenství náročný, teď už je to teda vážně opruz. Kor když se na všech webech a diskusních fórech píše, že potomek už je vlastně ready, akorát se mu prostě nechce. Jako chápu, je mu tam dobře. Nejlíp. Si to představte. Vodní postel, teploučko, uklidňující zvuky všude kolem. Nepřetržitý přísun potravy. A když je mamka trochu akční, i hromada zábavy! Houpání, hudba, hlazení a mazlení, mámin hlas všude kolem... Co na tom, že ten hlas ho přemlouvá k tomu, opustit tenhle dokonalý komfort!
Protože zatímco se bejby vznáší na obláčku a užívá si každou vteřinu, mamka trpí. Na otoky, křeče, nadýmání, průjmy nebo naopak zácpu, bolesti zad, kloubů, svalů, stydké spony, karpálních tunelů, pálení žáhy, dušnost, a pokud jsem na něco zapomněla, doplňte si samy. K tomu přičtěte velké a všude překážející těžké bříško, kterým jedna zbrklá mamka tu narazí do futer, tady do linky, čistě proto, že přesto, že člověk je tvor přizpůsobivý a na jakoukoli situaci si rychle zvyká, si na ten pupek a jeho každý den se zvětšující objem prostě ještě nestihla zvyknout.
Obtíže nepřichází všechny naráz. Tělo si je dávkuje postupně. Tu něco bolí, tady píchá, tamhle pálí... A než si budoucí matka zvykne na současné projevy, probudí se do dalšího dne s úplně jinými. To aby nevyšla ze cviku. Nebo snad neustrnula na místě. A tak je každý den jiný a přitom jsou všechny tak stejné. Nekonečné.
Nastávající mamka už v tuhle dobu bývá většinou na mateřské, nebo prostě aspoň doma. Pokud ještě nemá starší mládě, které by ji udržovalo v pohybu a ve střehu, začíná se touhle dobou uz trochu nudit. Mívá totiž vše hotové. Vyprané, vyžehlené a srovnané, nakoupené a načinčané, doma pořádek... Courat po návštěvách nebo kavárnách se jí už moc neche, protože co kdyby. A navíc takhle veliká už se prostě necítí úplně nejlíp. A tak dny ubíhají, jeden jako druhý. Budíček, snídaně, úprava zevnějšku - protože se chce aspoň trošku cítit lépe - nějaké ty domácí práce, vaření oběda pro sebe a pro manžela na druhý den do práce. Pak chvíli pauza s knihou nebo u telky. V tuto dobu zpravidla následuje první fáze přemlouvání mláděte k cestě na svět. Nejdřív ústní, pak za využití babských rad. Takže odvar z maliníku, další ze lněného semínka. Nějaké cviky z Jůtubu na míči, co slibují usnadnit porod. Pak chvíle cvičení s Aniballem. To jen tak pro sichr. Další odpočinek. Pořád nic...
Pak následují činnosti už několikrát hotové, protože jedna paní povídala, že to pomáhá nastartovat porod. Mytí oken, už několikrát umytých. Vysávání, vytírání a nevímco ještě. Pořád nic. Akorát to jednoho pořádně unaví.
Nevím zda je to možné, ale já všechny děti rodila v noci a všechy děti jsou 3 nespavci.
Nejvíce na všechny 3 působila ukolebka od Svěráka - mraveneček. Děti se to časem naučili na zpamět a ted to zpívají malému. U starších zabírá knížka a pak ráno nadávají, že usnuly, že neví konec a o čem jsem četla 🙂.
#babydove
#soutez_sladkesny
Mám 6ti měsíční princeznu. Od malička spinká v postýlce, většinou usne tam, občas u mámy v náručí. Stačí ji držet za ruku, hladit po tváři a zpívat. Nejradši má mravenčí ukolébavku a Spinkej od Pokáče. Je to milovnice spánku. A odpoledne nejraději spí v kočárku. Kolikrát se povede, že usne kdekoliv. Většinou na nějaké lékařské kontrole. 😃 Je to náš andílek.
Recenze na cestovní ohrádku Joie Cheer
Pokud bych měla říct, co mám na Joie produktech nejraději, tak jsou to krásné kvalitní materiály a vkusný design! Když k nám dorazila ohrádka Joie Cheer, udělala na nás vážně dojem. Krásný vzhled, veselé barvy, dětské vzory, ale zároveň žádný kýč.
Ohrádku jsem měla doma v době, kdy byl Kristiánek ještě mrňous, který ležel a maximálně se přetáčel na bříško. V té době tedy sloužila spíše jako „ochrana“ před psem a starším sourozencem po dobu mé nepřítomnosti- rozuměj pobytu na wc, ve sprše, při vaření apod.
V průběhu testování potom začal lézt, tak si v ohrádce začal i hrát a dávala jsem ho tam naopak aby byl v bezpečí sám před sebou, když to bylo potřeba- například při mytí podlahy, rozlitém čaji, wc, sprše, a nebo když jsem prostě jen potřebovala, abych měla chvíli jistotu že zůstane tam, kde jsem ho odložila. 🙂
Tady jsou základní informace:
- ohrádku snadno složíte i rozložíte. Úchyt pro přenášení usnadní přepravu postýlky kamkoliv jen chcete
- neokoukaný vzhled ohrádky je tvořen čtyřmi prodyšnými stěnami, s jedním výlezem doplněný o siluetu hor se dvěma plyšovými hračkami, které přímo vybízí k objevování
klíčové znaky:
Dětská lahvička je jednou z věcí, kterou vaše miminko využije několikrát denně. Zároveň je potřeba dbát na hygienu a lahvičku sterilizovat a dobře umývat. Z hygienických a bezpečnostních důvodů se doporučuje měnit také savičku láhve. Canpol babies uvádí, že je dobré savičku vyměnit po:
a) 3 měsících používání
b) 4 měsících používání
c) 5 měsících používání
Nápovědu najdete na https://i.modrykonik.cz/canpolbabies. Za správné odpovědi vám přiletí 3 ❤️. Ještě se můžete zapojit do testování https://i.modrykonik.cz/zkusenosti_canpolbabies
Podzimní lama soutěž s Lässigem
Nevím, jak u vás, ale u nás je dneska přesně to počasí, které na podzimu zrovna ráda nemám. Nic proti podzimu, ale když sluníčko rozsvěcuje pestře zbarvené listy jako lampiony a vzduch voní hlínou (a ne smogem), mám ho tak nějak radši. Ideální příležitost spravit si náladu soutěží a další dávkou kreativní inspirace, co říkáte?
Možná už jste si všimly, že jsem se spojila s Monikou @monny3 a spolu jsme pro vás připravily porcičku soutěží a podzimního tvoření #nebudlama. Včera jste mohli soutěžit s Mončou o heboučkou plyšovou lamu Fisher Price a se mnou (respektive spíš s mými dětmi) si vyrobit čamrdu a lampion a upéct perníčky. Dneska se můžete naopak inspirovat u Moniky a se mnou si zasoutěžit.
Lässig má široký sortiment potřeb pro rodinu – pro maminky, pro miminka i pro větší děti. U spousty z nich vám ale nestačí vědět, že právě potřebujete bryndák, talíř, krabičku nebo hrneček s pítkem. Lässig totiž tyhle věci vyrábí v kolekcích, takže si musíte vybrat i "ten svůj" design: More Magic s jednorožci a tuleni, Little Water s labutěmi a velrybami, Little Monster s příšerkami, Little Chums se zvířátky... Anebo právě Glama Lama s lamami!
V nabídce je talíř, miska, hrneček, lžičky (vše i jako kompletní sada), hrneček s pítkem, nepromokavý bryndák a bryndák s rukávy. To vše v modrém a korálově červeném ladění.
My dnes budeme soutěžit o jednu jídelní sadu Lässig Glama Lama v barevném ladění podle výběru výherce – tedy buď modrou, nebo korálově červenou. Součástí sady je talířek, miska, hrnek (kelímek) a lžička. Nádobí je vyrobené z raw bambusu, kukuřice a melaminu a má atest zdravotní nezávadnosti. Lze ho mýt v myčce, je velmi lehké a nerozbitné. Pozor: do mikrovlnné trouby se nehodí.
Včera jsme si u Monči povídaly o tom, jaké je naše nejoblíbenější roční období. Co si budeme povídat, ten podzim nám teď ale nikdo neodpáře, i kdyby to nakrásně bylo to nejméně oblíbené. Tak se na to pojďme dívat pozitivně, toho skvělého se na něm dá najít mraky: barevné listí, vítr přesně na pouštění draků, plískanice, kdy hrnek s čajem v dlaních hřeje víc než jindy, sbírání kaštanů... Co je to vaše podzimní NEJ? Toho se bude týkat dnešní soutěžní otázka 🙂
🍁Naše podzimní aktivity🥧
V rámci podzimní soutěže jsme se s vámi chtěly společně se Zuzkou @rebe podělit také o pár tipů na aktivity s dětmi, protože přeci jen inspirace není na škodu 😉 Jak jistě víte, já mám dítě jen jedno, takže škála mých tipů nebude extra široká, bude pro dítě okolo 2 let, ale i tak vám to snad bude stát za přečtení 😊 A pokud náhodou něco z našich tipů budete zkoušet, budeme rády, když se podělíte o dojmy a přidáte i hashtag #nebudlama 🐑 Tak jdeme na to:
1) Venku sbírat - doma třídit
Nebojte, nejedná se o sbírání odpadků a jejich následné třídění na plasty, papír atd. 😀 Tahle aktivita je postavena hlavně na tom, že děti rády venku sbírají přírodní materiály. Co budete sbírat záleží na tom, co máte v okolí, na co máte náladu, nebo prostě co vám cestou cvrnkne do nosu 😉 My jsme tentokrát sbírali prostě listy, které zrovna padají ze stromů 🍁 Takže venku nás zabavilo sbírání a potom jsem doma nasbírané listy protřídila a vybrala vždy 2 stejné 🍂 Jeden kus každého druhu jsem dala na tácek a jejich "dvojníky" jsem dala do misky, Maxim si potom postupně vytahoval listy z misky a snažil se přiřadit je k listům rozloženým na tácu. Někde se trefil, někde ne, ale pěkně se zabavil a celou tuhle listovou aktivitu završil tím, že všechny listy roztrhal na pidi kousíčky a z toho udělal hromádku (říkal tomu teda kopec 🤷♀️ ). To byl vrchol jeho aktivity 😀 Což jsem samozřejmě vůbec neplánovala, ale on byl nad míru spokojen 👏 Tuhle aktivitu jsme už dřív dělali s kaštany a ořechy a s různými šiškami. Pro starší děti můžete na kartičky vytisknout příslušné stromy a když správně spárují plody nebo listy, mohou přiřazovat ještě obrázek stromu 🌲🌳🌴
2) Podzimní pečení - dýňové muffiny
Dýně je jedna z typických surovin pro podzimní vaření, tak jsme zkusili vymyslet nějaký jednoduchý (a vzhledem k věku kuchaře hlavně rychlý) podzimní recept v hlavní roli s dýní, no a takhle to dopadlo 😋
Suroviny:
Je vědecky prokázáno, že kadidlo působí jako psychoaktivní antidepresivum
Pálení kadidlové pryskyřice bylo součástí většiny náboženských a kultovních obřadů po tisíciletí. Pryskyřice z kadidlovníku pravého, známá také jako kadidlo nebo olibanum, byla oblíbená díky tomu, že lidé zjistili, jak její aroma podporuje spirituální vnímání.
Pryskyřice z kadidlovníku je zmiňovaná v mnoha různých starověkých písemnostech včetně Starého a Nového zákona. Jsou jí tu přisuzovány mystické vlastnosti, díky kterým se její používání udrželo až do současnosti.
Vědecký tým z Johns Hopkins University a Hebrew University v Jeruzalému před nedávnem provedl odborný výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak působí vykuřování kadidlem na psychiku člověka a zda má kadidlo psychoaktivní účinky.
Vědci pozorovali primárně působení organických sloučenin kadidlové pryskyřice na chování myší. Zjistili, že tyto sloučeniny působí na oblasti mozku, které regulují emoce.
Kadidlo aktivuje především protein TRPV3, vyskytující se v mozku všech savců. Tento protein se vyznačuje tím, že napomáhá kůži vnímat teplo. Kadidlo působí na mysl silně antidepresivně a anxiolyticky, navozuje příjemný uvolněný stav. Pomáhá mysli uklidnit se, odpočívat a klidně vnímat okolní svět.
Není náhoda, že lidé mnoha různých vyznání při spirituálních obřadech pálili právě kadidlo. Vykuřování kadidlem zřejmě u účastníků ceremonií vyvolávalo pocit klidu, který jim umožnil rozjímat a hledět do budoucna bez napětí a stresu. Obřady provázené vůní kadidla navozovaly u věřících pocit klidu a štěstí. Na Středním východě bylo kadidlo po staletí považováno za velmi vzácnou komoditu. Dováželo se prostřednictvím velbloudích karavan ze subsaharských oblastí a ománské provincie Dhofar, kde je dosud hlavním vývozním artiklem.
Dětský pláč...
Narazila jsem na článek a nedá mi, abych ho nesdílela dál. Když ho četl manžel, pohoršoval se nad formou. Ano je dost emotivní, ale asi pro to mám pochopení. Málokdo chce dětem ublížit a přesto to všichni více či méně děláme. Je to jedna z věcí, se kterou se jako rodiče musíme smířit. Nejsme dokonalí a děláme chyby. Ale své děti milujeme a chceme pro ně jen to nejlepší. Takže je mi smutno z toho, když si rodiče v tom nejlepším úmyslu nechají poradit od odborníků a nakonec využívají metodu, která jejich dětem může opravdu hodně ublížit. Snad obsah tohoto článku někomu pomůže vyznat se v přemíře rad, které si často i protiřečí. Někdo by mohl namítnout, že stačí zdravý selský rozum.. I ten někdy potřebuje podpořit, když je sám proti všem 🙂
Tady je odkaz na článek http://vbavlnce.blogspot.com/2014/04/vzdelavame...
PS: Forma je hodně ovlivněná i tím, z jakého prostředí pochází. Ocenila bych pokud by se případné komentáře týkaly opravdu pouze obsahu článku.
Co s hodnými dětmi, které si zaslouží výlet? Vezměte je do Pekla!
Zhruba za měsíc je Mikuláš. Co takhle udělat si s dětmi takovou malou předpremiéru?
Znáte to? Po dlouhé době máte volnou sobotu a hlásí déšť, celý den a na celém území. Nezbývá tedy, než hledat nějakou mokrou variantu, někam se schovat. Po delším přemýšlení nám zbyly dvě volby - Peklo Čertovina a Staré Hrady. A abychom byli úplně fér, dali jsme vybrat Kryštůfkovi. A ač jsem to teda vůbec nečekala, Peklo zvítězilo!
Ve třináct hodin přišel pro naši skupinu jeden z čertů a vedl nás do podzemí k vládci pekel Luciferovi. Postavili jsme se s Kryštůfkem do první řady, ale to se neukázalo jako dobrý nápad. Poté, co se v parádně provedeném Luciferově sále otevřeli dveře a stanul v nich vládce pekelný v Kýšovi hrklo a začal se trochu bát. Ovšem nic, co by nespravila tatínkova náruč a přesun do zadní části. Odtud už zase zvědavě nakukoval, co se děje u Luciferova trůnu, jak probíhá vážení hříšníků a celá pekelná show. Na jejím konci jsme dostali možnost se s Luciferem vyfotit a na otázku, zda jdeme, přišla celkem překvapivá odpověď, že tedy ano. Takže máme krásnou fotku s Luciferem. Trochu divné bylo, že jinak se s ním fotily místo dětí spíš maminky, ale proti gustu😀.
Zakoupené vstupenky zahrnovaly volný pohyb po pekle, takže po hlavní show jsme se mohli volně pohybovat v prostoru. Navštívili jsme školičku pro malé čertíky, pravou čertovskou hospodu (tam mě úplně uchvátil skleněný roh, ve kterém podával čert pivo), čertovskou kavárnu a malou mučírnu, kde je možné si mučící nástroje vyzkoušet. Pak nás ještě čekala pekelná procházka mezi sedmi smrtelnými hříchy, které jsou velmi zajímavě vyobrazeny - jako výjevy z běžného života, pomocí figurín a spousty rekvizit. Na konci celé prohlídky nás čerti ještě naposledy svolali k trůnu Lucifera a losovala se tombola. Při vstupu máte možnost zakoupit si lístky do tomboly a hrát tak o různé ceny - čertovské hračky, čertovská trička a podobně. Poslední fotografie na trůně, tentokrát bez Lucifera, a už jsme se loučili.
O celé návštěvě Pekla Čertovina a také krátké zastávce ve skanzenu Veselý kopec si můžete přečíst na https://www.hola-sova.com/post/co-s-hodnými-dět.....
Reportáž s ženami, které nechtějí být matkami
#druhastranabarikady
Pokud záměrně nechceš mít děti, jsi pěkně sobecká. Jsi divná. Jsi kariéristka, která ve stáří zůstane sama. S těmihle předsudky se ve společnosti setkává mnoho žen, které se dobrovolně rozhodly, že děti nechtějí. Když ale život nesměřuje k velké šťastné rodině, kam tedy? Jaké důvody má Tereza, Kateřina a Eva pro rozhodnutí nestát se matkou? Záměrně bezdětných žen na světě přibývá. Podle českých statistik z roku 2009 se zhruba 7 % mladých žen nikdy neplánuje stát matkou. To je dvojnásobek stavu z devadesátých let. Podle posledních statistik v USA se toto číslo blíží dokonce ke dvaceti procentům. Podobně jsou na tom i evropské země jako Rakousko, Německo nebo Nizozemí. Nematky v průběhu staletí Když se ohlédneme do minulosti, s překvapením zjistíme, že česká společnost na počátku 20. století na tom nebyla o nic lépe. Téměř každá pátá žena byla bezdětná. Nahrával tomu především fakt, že početí dítěte mimo manželství bylo naprosto nepřijatelné. Situace se změnila až v 60. letech, kdy se prudérnost začala rozvolňovat, a bezdětných žen tak ubývalo. Velký boom přišel se 70. léty. Normalizační politici nabízeli výhodné novomanželské půjčky a porodnost tak byla rekordní. Pád komunistického režimu mladým lidem přinesl nové možnosti. Cestování, studium, kariérní vzestupy. Mentalita se s otevřením Západu proměnila a dnes už české dívky ví, že život nabízí kromě mateřství různorodé perspektivy. Jednou z nich byla v roce 2009 i zakladatelka klubu Nokidding, české odnože mezinárodní organizace, která sdružuje dobrovolně bezdětné lidi po celé ČR. Absence mateřských pudů i nechtěná odpovědnost Důvody, proč se nestát matkou, jsou různé. Pro někoho je přednější kariéra, někdo necítí mateřské pudy, někdo se bojí odpovědnosti. Příčin bývá ale většinou víc. „Těch důvodů je hodně. Za prvé k tomu nejsem charakterově uzpůsobená a dítě bych na první místo postavit nedokázala,“ uvádí jednadvacetiletá studentka biologie Tereza. „Za druhé v tom vidím velkou odpovědnost. Nechci riskovat a udělat rozhodnutí, které bych nemohla vzít zpět. Navíc děti nemám ráda.“
Téma mateřství si s odpovědností spojuje také Eva, šestatřicetiletá asistentka na vysoké škole, která se rozhodla svůj život zasvětit vědě. „Dítěti se programově nebráním, ale zatím je to pro mě vyloučené. Chci se věnovat oboru, který mě naplňuje. Myslím si taky, že rodičovství je strašně odpovědná role, protože musíte vychovat slušného člověka. Kdybych dítě měla, chtěla bych se mu věnovat.“ Osmadvacetiletá Kateřina, testerka počítačových her, nad konkrétními důvody přemýšlí déle. „Jsem prostě taková. Jako malá jsem si nikdy nehrála na rodinu, nezajímalo mě to. Nikdy jsem se v obchodech nerozplývala nad oblečením pro miminka. Od mala jsem zkrátka věděla, že děti nechci. Nemám mateřské pudy.“ Šťastné partnerství bez dětí? Mnoho lidí si spojuje nematku se single životem, opak je ale pravdou. Bezdětnost rozhodně není pro spokojené partnerství překážkou. Z dokumentárního snímku Jany Počtové Nerodič (2017), který mapuje šest různých forem rodin, navíc vychází dobrovolně bezdětní manželé jako nespokojenější pár. Je ale snadné najít partnera, který děti nechce? „Potkala jsem už hodně mužů, kteří děti nechtějí.“ říká Tereza „Je jich rozhodně víc než žen. Při výběru partnera je tohle jedna z podmínek, kdy musíme oba dva dopředu vědět, že děti nechceme. Nikdo z nás by totiž neměl dělat tak velký kompromis, který by pak ve vztahu visel.“
Stejný názor sdílí i Eva s Kateřinou. „Asi bych s někým, kdo by děti chtěl, vůbec být nemohla.“ říká Katka. „Ani kdyby chtěl děti adoptovat či být na rodičovské. Já bych to prostě nezvládala.“ Nemilosrdný tlak společnosti Ať už je žena zadaná nebo žije sama, tlak společnosti je neúprosný. Fenomén dobrovolně bezdětných žen je v české společnosti v porovnání s vyspělejšími evropskými zeměmi tematizovaný ještě velmi málo. Ideálem zůstává velká šťastná rodina a běda, když se žena mateřství vyhýbá. Po hraniční třicítce se s narážkami společnosti setkává často. „Rodina už dávno pochopila, že jdu jiným směrem. Zažívám to ale hlavně v práci a mezi přáteli,“ říká třicátnice Eva. „Nedávno mě zastavila šedesátiletá kolegyně a začala mi radit, abych si někoho našla. Proč bych si měla někoho hledat? Stejně tak mě přestalo bavit scházet se s kamarádkami, které chtěly nestále probírat děti a vztahy. Dnes už se setkávám jen s těmi, které se se mnou baví ‚normálně‘.“ O životních katastrofách, které mohou vyústit z nátlaku okolí na nezadané třicátnice, ví Eva své. „Mám kamarádky, které když ve třiceti neměly partnera, tak si koukaly někoho uhnat a během půl roku s ním zplodily dítě. Dnes už je vztah s mužem nenaplňuje, tak mají zároveň milence. Od manžela odejít nemůžou, protože platí hypotéku na byt. Rozhodně tenhle model není neobvyklý a znám takových holek víc. Když takový příběh vždycky vyslechnu, vážně si v tu chvíli gratuluju.“ Nejmladší Tereza se vzhledem ke svému mládí spíše setkává s tím, že ji okolí zatím nebere vážně. „Většina lidí řekne, že jsem blbá a opakují, že mně to přejde. Stojí si za tím, že si to rozmyslím a až se mi narodí dítě, budu šťastná. Neuvědomují si asi tu zodpovědnost, kterou já za tím vidím.“ Katka navíc přiznává, že výrok: „Děti nemám ráda.“, je ve společnosti nemyslitelné tabu. „Vždycky slyším: „Mám ráda děti, ale nechci je.“ Málokdo řekne, že si s dětmi nerozumí. Já k nim ale pozitivní vztah opravdu nemám. Když křičí nebo brečí, tak mi to vadí a nevím, co s tím. Zároveň si vůbec nepřipadám chladná. Mám jinak lidi i zvířata moc ráda.“ Od nepaměti byla představa o úspěchu muže a ženy rozdělená jasně. Úspěšný muž nashromáždil hodně majetku, úspěšná žena se dobře vdala a porodila zdravé děti.Tenhle pohled doposud ve společnosti přetrvává. Zatímco na bezdětnou čtyřicátnici pohlíží společnost s pohrdáním, bezdětný čtyřicátník tak radikálně souzen není. Z biologického hlediska ženské hormony podporují rodičovské pudy více, proto je za špatnou považována hlavně žena. „V populaci se hodně lišíme,“ říká studentka biologie Tereza. „Některé ženy chtějí děti tolik, že jinak pro ně život nemá smysl. To je v pořádku, ať je mají a ať jsou spokojené. Existují ale i ženy, které mají tyto biologické rytmy nějakým způsobem utišené jinými hladinami hormonů.“ Dámy, nerozmyslíte si to ještě? Zdá se, že respondentky mají jasno a matkami se skutečně nikdy nestanou. Je jejich rozhodnutí ale definitivní? Nemůže se něco změnit? „Byla bych samozřejmě hloupá, kdybych si myslela, že se nic nemůže změnit.“ říká Tereza. „Zvlášť v jednadvaceti. Jde mi ale hlavně o to, abych nedělala žádný rozhodnutí ze strachu. Jen kvůli tomu, že to dělají všichni. Na 99 procent ale rozhodnutá jsem.“ „Určitě to konečné rozhodnutí je.“ odpovídá Katka. „Cítím to tak odjakživa a nemyslím si, že se to změní. Chtěla bych mít kolem sebe lidi, které mám ráda a dělat, co mě baví. Zkrátka být šťastná, a to bych s dětmi nebyla.“ „Definitívní to není, ale zatím je to pro mě vyloučené.“ říká Eva. „Chci se věnovat hlavně filozofii, která mě naplňuje. V tomhle oboru je pro mě takové myšlenkové bohatství, ve kterém vidím velký smysl. Ale rozhodně ne v tom, jestli porodím dítě.“ Tereza, Katka ani Eva se zdají, že smysl života skutečně hledají jinde. Přede mnou sedí tři sebevědomé mladé ženy odhodlané poprat se za svá rozhodnutí a životní spokojenost. Daly přednost vlastnímu názoru před očekáváním společnosti, sebeúctou před zbrklým „lovením“ jakéhokoli partnera. Jsou příliš zodpovědné na to, aby se násilím nechaly vtěsnat do role matky, ve které by pak mohly selhat. Není přece špatné něco nechtít. Vylezme z ulit stereotypů a připusťme, že různí lidé mohou mít na věci různé pohledy.
Podzimní inspirace s Lässigem
Podzim!!!
Dokud jsem neměla děti, bylo to pro mě to roční období, kdy jsem s kafem v ruce postávala kdekoli, kde na mě svítilo slunce, a dobíjela paprsky, nežp řidjou plískanice, zima, chřipky, a vůbec celé to období, které by bylo lépe prospat. O nějakém tvoření, procházkách po lese a společně strávených chvílích jsem chtěla slyšet nejdřív na jaře. Od té doby, co mám děti, je to přesně naopak. Až na to kafe. A vůbec té změny nelituju!
Jestli to máte aspoň trochu podobně, nabízím pár nápadů a námětů na naše tvoření. Uznávám, že všechny ty věci by možná vypadaly o něco profesionálněji, kdybych je pro focení vyrobila sama (hlavně naše výrazně povedené perníčky 😀), ale věřím, že vy mě pochopíte...
Námět na tenhle článek vlastně vymyslela Monča @monny3, když jsme spolu vymýšlely lamí dvoujsoutěž – dnes o lamu Fisher Price , zítra o jídelní sadu Glama Lama Lässig. A zítra zase s kreativními tipy od Moniky. Přidaly jsme k ní hastag #nebudlama. Budeme moc rády, když s námi budete soutěžit i tvořit. A pokud se s námi o své výtvory podělíte s hastagem #nebudlama, budeme úplně nejšťastnější 🙂
Pro hezké počasí – hrátky s čamrdou
Původně jsem se plánovala podělit o jiné oblíbené venkovní aktivity (a že jich máme), ale když děti ze školky přinesly čamrdu a já si s ní poprvé zatočila kolem hlavy a zaposlouchala se do svistu jejích perutí, bylo jasno. Dokonale návyková záležitost! Dá se s ní točit, tancovat, házet na dálku a na cíl, a výroba zabere sotva pár minut. Vyrobili jsme s dětmi čamrd pro všechny bratrance a sestřenice na narozeninovou oslavu, za hodinku bylo hotovo a na oslavě jsme je pak skoro museli prosit, aby nechali čamrdy čamrdami a šli sfouknout svíčky na dortu 🙂
Domácí pomocníci True Life: Jak dopadlo testování odsávačky, teploměru a chůvičky?
Každé mamince se někdy hodí pomocníci, které jí usnadní péči o miminko a jeho zdraví. Občas stačí malé a jednoduché věci, které jsou velkou pomocí a vyřeší složité situace. O čem je řeč? Maminky z Modrého koníka se chopily testování bezkontaktního teploměru, chůvičky a odsávačky mateřského mléka značky TrueLife! Shrnuli jsme pro vás všechny jejich postřehy, klady i zápory testovaných produktů.
Značka TrueLife vám přináší produkty z oblasti péče o zdraví, které usnadňují každodenní život. Jejich hlavním cílem je klidný spánek a zdraví všech členů rodiny. K tomu využívají nejmodernější technologie a všechny produkty jsou dlouhodobě a zároveň pečlivě testovány. Produkty TrueLife se stanou nedílnou součástí vašeho domova.
Odsávačka mateřského mléka Nutrio BP Electric
+ Tato odsávačka má pro maminky celou řadu výhod a jednou z nich je nízká hmotnost celého balíčku, takže si ji klidně sbalíte na cesty.
+ Ovládání je tak jednoduché, že seznámení s odsávačkou zvládnete i bez návodu. Jednoduše ji sestavíte a když je potřeba, tak ji během chvíle rozložíte a vyčistíte.
Vím, že spousta maminek (nebo obecně lidí) je vůči zboží v PEPCO, vzhledem k nízké ceně, nedůvěřivá, nicméně, v nabídce je nejedna věc, za kterou bych dala klidně ruku do ohně. Takovou je i tahle oboustranná tabule s magnetickou skládačkou, včetně fixu na bílou tabuli a kříd na klasickou černou. U nás "v provozu" denně už víc než rok. ☺️
Ahojda chtěla jsem se zeptat, jestli nevite nebo sami nepoužíváte nějakou napodobeninu parfému lancome la vie est Belle?
Kojim, Ondy rozbíjí vajíčka do misky
Já: Ondy rozbij 5 vajíček
O: kolik jich mám rozbít?
Já: pět
O: všechny?
Já: ne, pět
O: mám ještě rozbít vajíčko?
Já: ne, už ne
Damík nakojen tak se jdu podívat kolik vajec na smazenici teda vlastně máme 🙂
#varime_a_peceme_s_viledou , dělala jsem ji zatím jen párkrát, ale hned po prvním pokusu jsme si recept přidala mezi oblíbené, není nic rychlejšího než roláda.
Takže recept je univerzální
5 vajec,
5 lžic cukru
5 lžic pol.mouky.
Oddelime žloutky od bílků, ušleháme sníh, zvlášť ušleháme žloutky s cukrem, do toho opatrně zapracujeme sníh z bílků a po lzicich přidáváme mouku, upečeme, smotame. Po vychladnutí se plní a zdobí dle chuti, já mažu marmeládou a jako krém používám pudinkovy.
Krém
Uvařím pudink z 1/2 mléka a 2 pudinkove prášky, po vychladnutí vyšlehám s kostkou másla, cukr a rum dle chuti.
Náplním, namazu i z vrchu, posypala jsem kokosem, dala maliny a pokapala čokoládou.
🧡🍂🍁ⒷⒶⓇⒺⓋⓃⓎ ⓅⓄⒹⓏⒾⓂ🍁🍂🧡
Všude nádherně zbarvené listí, tak jsme taky vyrazili na jednu rodinnou nedělní procházku do přírody 🍁
Miluju vůni spadaného listí. A jak to krásné šustí pod nohama 🧡
.
.
Jak si užíváte podzim vy?
🧡🍂🍁🧡🍂🍁🧡🍂🍁🧡🍂🍁🧡🍂🍁🧡🍂🍁🧡🍁🍂
#autumn#fallenleaves#cilourseverywhere#colourfulfall#familytime#ourlove#22monthsold
Vaše zkušenosti s Canpol babies
Zavedení příkrmů je důležitý krok ve vývoji miminka. Přechod z mateřského mléka na pevnou stravu má svoje pravidla a postup. Kolem 6. měsíce věku miminka přichází etapa poznávání nových chutí. Maminky začínají dávat dětem zeleninové příkrmy a postupně zkoušejí jednotlivé druhy zeleniny. Pak následuje maso a ovoce. Pomocníkem v tomto období je pro maminky ohřívač láhví Canpol babies, který zvládne ohřát pokrmy i tekutiny. Zapojte se do testování!
Pod značkou Canpol babies najdete široký sortiment pomůcek pro maminky i miminka. Od dudlíků, lahviček až po hračky. V tomto testování budete mít možnost vyzkoušet Canpol babies ohřívač láhví a dětskou láhev se širokým hrdlem. Oba produkty jsou určeny dětem, které kromě mateřského mléka začínají pít i jiné tekutiny a čeká je zavádění příkrmů.
Co testujeme
Canpol babies ohřívač láhví je praktickým pomocníkem k ohřívání pokrmů nebo tekutin na požadovanou teplotu. Ohřívač se ovládá velmi jednoduše jedním knoflíkem. V příslušenství je nádobka s víčkem pro ohřívání tekutých jídel.
Výhody:
- Plynulá regulace teploty ohřevu.
- Funkce udržení požadované teploty.
- Ohřev zmražených pokrmů.
Máme rádi italský chléb Focaccia ❤
Hodí se na grilovačky, nebo jen tak místo kupovaného pečiva...
Recept:
0,5kg hladké mouky
4dcl vody
½ droždí
1 lžíce mořské soli
5cl oleje extra virgin
Postup:
V míse smícháme vlažnou vodu a droždí. Postupně přisypáváme mouku, až vznikne hladké těsto. Mísu přikryjeme utěrkou a necháme odstát v teple, aby těsto řádně nakynulo. Až bude těsto nakynuté, vypracujeme z něj dva bochánky, ze kterých pak rukou vytvoříme dvě silnější placky. Vzniklé placky polijeme olivovým olejem, posypeme mořskou solí, můžeme přidat i bylinky- např.rozmarýn. Já dávám i římský kmín. Rukama rozetřeme a promačkáme, aby se olej spojil se solí
a s těstem. Chleby dáme na plech s pečícím papírem a pečeme v předehřáté troubě
10-12 minut na 220-250°. Poté je necháme vychladnout a můžeme krájet 🙂
Jak jsem testovala bezkontaktní teploměr TrueLife Care Q7
Mám roční dvojčátka a už při pořizování výbavičky jsem zvažovala, zda koupit bezdotykový teploměr. Nakonec jsem pořídila prozatím klasický digitální, s tím, že až se narodí, tak se koupí. Nakonec se narodili o 6 týdnů dříve a pobyt v inkubátoru je neminul. V nemocnici se hlídala dětem teplota pravidelně a měřila se klasickým digitálním teploměrem v zadečku. Nakonec jsme bezdotykový teploměr nekoupili. Děti za svůj první rok měly jen 2x rýmu, no jenže pak přišla 6 nemoc, růst zubů a děti byly vetší a pohyblivější a na měření v zadečku už neměly trpělivost. Začala jsem se poohlížet po novém bezdotykovém teploměru a v tom čtu na koníkovi možnost testování. Přihlásila jsem se na testování teploměru nebo chůvičky, ale moc nadějí jsem si nedávala. O to větší bylo překvapení, když mi přišla zpráva, že jsem byla vybraná na testování.
Teploměr využívá technologie infračerveného záření a výsledek měření získáme do 1 sekundy. Teplota se měří na vzdálenost 5-8 cm od měřeného objektu. V nastavení je možné zvolit ze dvou režimů, měření tělesné teploty a měření teploty povrchu předmětů.
V době testování se u nás zrovna nemarodilo, ale i tak jsem pravidelně měřila teplotu celé rodině. Oceňuji rychlost měření, zvládá to i dvojčátka v pohybu. Když přišel manžel z práce, tak jsem si vyzkoušela, že pokud je pot na čele, tak výsledná hodnota je zkreslená, a nebo ani teploměr hodnotu nezměří. Pro takové případy v manuálu doporučují měřit teplotu za uchem a opravdu měřená teplota za uchem není zkreslená. Funkci zvýšené teploty, kdy na tuto teplotu teploměr upozorní hlasitým signálem, jsme neměli možnost vyzkoušet. Líbí se mi, že se automaticky ukládá poslední měřená teplota a tak může člověk hlídat, jak se teplota mění. Podsvícení displeje určitě ocením u měření teploty v noci.
Měření teploty povrchu předmětu je také dobrá věc. Zkoušela jsem měřit vše co mi přišlo do cesty. Určitě to využijí maminky při koupání dětí, kdy si mohou změřit teplotu vody v koupeli, teplota vzduchu. Určitě i další využití, jako teplota jídla, mléka v lahvi a spoustu dalšího.
Moc děkuji, že jsem měla možnost tento produkt testovat. Za nás ho doporučuji a mile ráda dám vědět, jak u nás teploměr slouží i nadále. 🙂
Testování chůvičky Truelife NannyWatch A15
Dětská chůvička v hodinkách Truelife NannyWatch A15 je velkým pomocníkem, nejen když máte doma novorozence.
U nás ji momentálně využívám na sledování dvouletého synka ( který spí v ložnici v horním patře) a občas taky naší štěněcí holčičky, když ji zkoušíme nechat samotnou doma.
Už u prvního syna i teď u druhého jsme používali obyčejnou, poděděnou, asi 10 let starou chůvičku Philips. Stále funguje, ale má několik ALE. Např. obsahuje 8 ks dobíjecích tužkových baterií, má malý dosah a hlavně to, že ji ruší signál z kdečeho. Takže pokud jsme vyjeli někam mimo domov, používali jsme chůvičkové aplikace v telefonech, což znamenalo, že jeden musel nechal mobil u dítěte a druhý ho měl u sebe.
Dětská jednotka
Protože synek odhazuje vše, co je v dosahu postýlky, umístila jsem dětskou jednotku na skříň cca 3 m od postýlky. Takže je vidět celá postýlka a kus naší postele, která je hned vedle. Má ohýbací hlavu (nahoru a dolů) a lze ji zavěsit na zeď.
Nemá rybí oko, takže vidí “jen” před sebe a ne do stran, což by se mi při sledování štěněte hodilo mít širší rozhled, ale na sledování dítěte v postýlce to stačí.
Po dobu těhotenství je ideální vyhnout se užívání všech léků, pokud to není bezpodmínečně nutné (já si třeba nevzala ani celaskon 🙂 ). Pokud už je však opravdu potřeba utišit např. velmi silnou bolest hlavy nebo třeba zad, víte, po kterém léku v těhotenství sáhnout?
Po dobu celého těhotenství je možno užít léky na bázi paracetamolu (Paralen, Panadol…), ale pouze krátkodobě a ne ve vysokých dávkách. Pozor však na léky obsahující ibuprofen (Ibalgin, Brufen, Nurofen…)! Ty je možné použít v prvním a druhém trimestru, ve třetím trimestru už však představují vážné riziko!! (To stejné platí u léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou – Acylpyrin, Aspirin) Obecně se pak vůbec nedoporučuje užívat léky kombinující více účinných látek (Valetol, Ataralgin…)
#varime_a_peceme_s_viledou
Mrkvové muffiny
Recept mám od své babičky, a ta ho má tuším z nějakého časopisu.
Je to pro mě podzimní recept, podzim miluji a tento receot s mrkvičkou a oříšky si ráda dělám právě v tuto roční dobu 🙂
Oproti původnímu receptu jsem musela ubrat cukr ( o půlku, takže kdo rád sladké-velmi tak si moje množství zdvojnásobte, ale opravdu není zapotřebí )
Recept je na bábovku, já udělala poloviční dávku ( kterou zde uvedu) a udělala muffiny + na ně i krém 😉
Recept:
1,5 hr nahrubo nastrouhané mrkve (jedna větší)
1hr polohr mouky
1/2 hrnku cukru
1/2hrnku nasekaných vlašských ořechů
3/4 hr oleje
1 lzicka sody
1 lžička kypr.prasku do pečiva
1 lžička skořice
1 lžička vanil.cukru ( mám domácí, jinak bych dala celý sáček)
Špetka soli
2ks vajec
A můžete i hrst rozinek ( nedala jsem)
Vše smíchat a plnit muffiny
Péct při 180 cca 20-30 min, zkouška špejli, + já mám ráda když navrchu krupou, nechávám proto déle, ale hlídám
#bezmleka
Chatbot Miky zjistil: Jen 29 % maminek si po obědě dopřeje spánek se svými dětmi
Tak se vám dnes, milé dámy, ozývám po třítýdenní přestávce. Jsem chatbot Miky, tvé spojení s Modrým koníkem na Viberu a dokonce už i na Messengeru. Přináším ti novinky z Modrého koníka, těhotenský newsletter nebo Otázku dne. A co jsem se v Otázkách dne dozvěděl v poslední době?
Naše maminky mi odpověděly na dotaz, kolik dětí by v ideálním případě chtěly mít. 15 % maminek se shodlo, že jedno dítě bohatě stačí. 63 % maminek by chtělo mít dvě děti a 22 % by uvítalo klidně i tři a více dětí.
Je to zkrátka tak, život s dětmi je rozhodně jiný, než je život bez dětí. A mně zajímalo, zda se to projevilo i na vztazích s přáteli. 68 % maminek přiznalo, že jejich nejlepší kamarádka, i když bezdětná, zůstala jejich nejlepší kamarádkou i poté, co si s nimi prošla těhotenskými změnami nálad, strachováním se z porodu a velkou spánkovou deprivací po něm. Jednoduše, jsou to kamarádky na život a na smrt. 32 % maminek po narození dětí přirozeně začalo inklinovat spíš ke kamarádkám, keré děti už měly také. Nejlepšími kamarádkami se tak staly jejich spřízněné duše, se kterými si můžou někdy i zanadávat na stejné problémy, sdílet radost ze svých dětí a své sny o klidném a nerušeném spánku.
A možná si radí i o plenkách. Zjistil jsem totiž, že 82 % maminek nedá dopustit na jednu nebo dvě osvědčené značky plen. 18 % maminek značku nijak zvlášť neřeší a při rozhodování se řídí hlavně výhodnou cenou.
Poslední informací, se kterou se s vámi dnes rozloučím, se týká srazů. Jakých? Těch školních po letech a letech od ukončení studia. Vypadá to, že existují dva typy lidí. Ti, kteří na srazy s bývalými spolužáky nedají dopustit, zajímají se, jak po letech vypadají a jakou životní cestou se ubírají. No a potom jsou ti, kteří se k minulosti ze školních lavic nijak extra nevrací. V konkrétních číslech to vypadá tak, že 28 % z dotázaných maminek se školnímu srazu raději vyhne. 72 % maminek se na podobné akce těší, rády si zavzpomínají na staré dobré časy i se svými spolužáky.
Pokud pro mě máš tip, jakou otázku bych se mohl našich maminek zeptat i za tebe, napiš mi komentář pod tento článek a nebo mi ji neveřejně pošeptej SEM.
