Stále se to ve mě pere, ale musím se z toho nějak vypovídat.

Začalo to před 4 lety kdy jsme si řekli, že chceme rodinu. Po dlouhém čekání a neúspěšném 1 ivf jsme se po roce pustili do dalšího pokusu. Já už měla doma nachystane léky na stimulaci a v den m/s jsem si v noci když jsem přišla z práce udělala tt. Hodila sem ho bokem s Řím ze od něj vlastně ani nic neçekám. JENŽE on byl pozitivní. Nechtěli jsme tomu ani jeden uvěřit, že by se na nás konečně usmálo štěstí. 

 Tak jsme zašli k naši známe dr v caru mi ten den ještě odebrali hcg a čekalo se. Hodnota to víceméně potvrdila ten šok který jsme se na utZ dozvěděli. DVOJČÁTKA 

A tak jsme se strašně radovali. Veškeré kontroly probíhaly naprosto v pořádku až do 1 NT screeningu kdy nám de oznámil ze jedna ze dvou holčiček má sakrální teratom :(. Byl tompro nás šok protože dr začal dá se říct hned mluvit o ukončení ale my jsme trvaly na tom ze chceme čas a dr nakonec uznal, ze s jedné kontroly nemůže udělat závěr. Tak sme se měli vidět znovu za tři týdny teratom stále s malou rostl a tak nám dal dr kontakt na Podoli na dr. Hašlíka - uzasnej dr, ale to co nám řekl..... 

 teratom je už ve 3.stupni a zasahuje i orgány malé pokud v těhotenství dal budem pokračovat a malá přijde na svět bude bez konecniku  a dalších hýžďových svalu a její život  bude na hadickách a samozřejmě ohrožuje zdravou holčičku. A musíme se rozhodnout. DO TÉ DOBY SEM SI MYSLELA, ŽE TOHLE JE TO NEJHORŠÍ CO NÁS MOHLO POTKAT! Opak, zdaleka nebylo. 

Tohle je to nejhorší rozhodnutí v životě matky kdy má určit zda její dítě bude ,,žít “nebo  nebude. Strašně to bolelo ale rozhodli jsme se  pro redukci. Procenta potratu byla stejná jak po zákroku tak kdyby těhotenství dal probíhalo. Ten den mě hospitalizovali a další den jsem měla zákrok. Nejhorší noc v mem životě (to jsem si do té doby myslela)..... všechny ty výčitky promlouvani k malé jak mi to je moc líto atd tolik bolesti v srdci strašný.....

Když jsem byla mladší, říkávala jsem,že by bylo dobrý mít dvojčata,aspoň by to bylo při jednom. Nicméně s prvním manželem bylo jedno dítě a než jsme se odhodlali na druhé, rozvedli jsme se. Až jsem pak za nějaký čas poznala svého druhého muže a že teda jednou bude i miminko. Jenže jak to tak bývá a člověk něco chce,tak miminko prostě nešlo a nešlo. Takže návštěvy genetiky, CARu,první inseminace,první IVF a druhé IVF a stále nic. Až jsme si řekli,že zkusíme jine centrum a pokud bude dostatek embryí, zkusíme dát 2 a uvidíme. A bylo!!!

Listopad 2018 - a ano, potvrzeno,že se chytla obě dvě embrya. Nadšení? Smutek? Co bude? Jasně,že jsme byli nadšeni,že TO konečně vyšlo a pokud bude vše ok, zvládneme i dvě miminka. Čas utíkal, vše bylo relativně v pořádku (jen odběr plodové vody, těhotenská cukrovka), děti se statečně držely. Z plodové vody v lednu bylo i již stoprocentní,že čekáme páreček,takže opět nadšení. A já začala přemýšlet,jakým způsobem se dostanou ty dvě děti ven? První porod jsem zvládla taky klasicky, syn měl 4,1kg a pravda,že půl roku po porodu mi ještě tekly slzy při vzpomince na ten strašný zážitek. Ale čas vše napravil... A teď jako mám rodit dvojčata? Ne,děkuji. Začala jsem přemýšlet,že pokud to půjde,jdu do císaře a hotovo. Na kontrolách bývalo jedno dítko hlavou neustále dolů a druhé dítko si tam tak jako plavalo,přetacelo se,že už už to vypadalo,že císař by opravdu byl. Jenže od 31tt najednou obě dítka hlavou dolů a přirozenému porodu nic nebrání. Cože??? Ve čtvrtek 23.5. jsem byla na kontrole ve FN, vše bylo v pořádku a já si začala zjišťovat, co bude,pokud by se nerozhodly samy ven...ok,nejdýl 38+0 bych byla hospitalizována a vidělo by se... Jenže co člověk nechtěl. Vím,že v sobotu 25.5. jsem byla doma děsně protivná, chtěla jsem někam na výlet - bylo hezky,a moji dva kluci mi nadávali,že kam bych jako chtěla jezdit, když nedojdu pomalu ani naproti do obchodu, sranda...no nic, tak zalezlý doma. V neděli ve 3 ráno se vzbudím a rikam si,že mám nějak divne mokré kalhotky? To asi není výtok,ne? Tak se zvednu a nez dojdu na WC se podívat,zda tam nemám krev, tak najednou zase maličko jak kdyby "lup", ale nic strašného. Manžel se taky vzbudil a že co jako je - no já nevím,ale mám podezření na plodovku? Cože,ve 3 ráno?? V neděli??? Já chodila po bytě,co jako bude, co dělat...manžel šel na WC a pak si šel lehnout. Milacku, já být tebou,tak už do té postele nelezu. Tak jsem šla dobalit tašku, hodila sprchu a že teda pak pojedeme. Ještě vzbudit staršího, že musíme do nemocnice,tak bude doma sám. Do porodnice jsme dorazili cca 4:30 ( máme ji naštěstí 5min autem od baráku), příjem, a že teda máme jít na porodní sál. Sestra na nás nekoukala zrovna nadšeně, že jako v 5 má příjem,když v 6 půjde domu. No já si to nevymyslela. Takže natočení monitoru na půl hodiny, napíchnutí kanyly, odebrání krve, dali mi kapat ATB ( stěr na streptokoka se dělal ve čtvrtek a neměli ještě výsledky). K tomu sepisování těch všech kravin okolo. V šest se vystřídala směna a pak si mě přišla převzít jiná porodní asistentka. Zrovna TA z "reality show", ale tak moc hodná 🙂 Přišel mě vyšetřit mladý doktor, nic moc neřekl, pak si přivezli utz a obě děti hlavou dolů,takže opravdu splňuji vše na přirozený porod. No fajn, já tam skoro omdlivala... (sranda). V 7:30 přišla as.me vyšetřit, a že jsem na 4-5cm. Jako už jo? Nevím proč, ale hrozně jsem se všemu divila. Jako to jde nějak rychle,ne? As. mě uklidňovala,že to nebude na dlouho, že tělo si pamatuje,že už jednou rodilo a ví, jak se připravit. A to jsem doma ještě manželovi říkala,že bůhví kdy to bude, třeba pojede ještě domu spát. No jasný... V 8:30 vím,že přišla znova a jee, už jste na 8cm. Zhruba od těch půl 8 už prichazeli bolesti, nebylo to nic strašného, stačilo dobře prodychavat. Snažila jsem se pořád chodit po pokoji sem tam,na záchod. Nicméně sprchu jsem nestihla,vanu taky ne. Chtěla jsem sedět na míči, ale byl tam moc velký, tak jsem radši chodila,plazila se apod. Manžel vykulený a smál se mi, jak dýchám. Chvilku po deváté přišla znova,že už je to 9cm,chybí kousek a ať slezu z lehátka po monitoru a drepnu si,že to pomůže. Jo jasný, jsem si říkala,ať mi teda řekne,jak z toho lehátka mám slézt. Jak sundám nohy? Mně v tu chvíli nešlo absolutně nic. Ona si začala předtím připravovat věci k porodu, na miminka...a že už bude čas se zas přesunout na lehátko. Sedla jsem si na něj, ale nebyla jsem schopná se svalit na záda a ještě k tomu dát si nohy nahoru? Takže as.i manžel mi pomáhali. A klidně si můžete zkusit přitlačovat v kontra. Pak vím,že se tam seběhlo tolik lidí a najednou můžu tlačit. Nevím přesně na kolik kontra, asi dvě,tři a byla venku Linda. Uff,to byla úleva. Pak vím jen od manžela,že dr propichoval vodu Samikovi a dvě sestry mi tlačily na břicho,že byl ještě vysoko, pripichovali oxytocin, ale stejně se Samík narodil 6 min po Lindě. Takže se narodily 9:52 Linda 2200g a 9:58 Samík 2250g. Když to shrnu, tak porod výborný, vzpomínám na něj ráda, klidně bych šla hned domu. Zřejmě tím,že děti byly malé, nebyla jsem ani nastřižena ( u prvního ano a 6 stehů), jen jsem měla asi 2 kosmetické stehy. Všechen personál naprosto vynikajici, profesionální,nemám nic co bych jim vytkla. Neměla jsem žádné požadavky a nechávala to vše na nich ( já na ty porodni plány nejsem a ono s dvojčaty se celkem blbě něco plánuje). Jsem na sebe fakt pyšná,že jsem porodila dvojčata a přijde mi,že jsem jako nějaký přírodní úkaz? Tak ono asi proč ne, zvlášť dvojvaječna dvojčata. Jsem pyšná,že jsem porodila 3 děti. A víc už opravdu nemám v planu. Takže jestli se některá z vás bude rozmýšlet,tak neváhejte a dvojčata si poroďte. Hlavně je ženská pak hned v pohodě, nic nebolí, může chodit,vše. Jasný, třeba zavinovani dělohy bylo docela nepříjemný,ale tak dva dny a pak byl pokoj. A jsem ráda, že to proběhlo hladce a rychle. A teď mi tu leží 2 dětičky, kterým zítra budou 2 měsíce. Jsou to Miláčkové, i když trápení s nima jsou,ale zdá se mi,že se to vše zlepšuje. Začátky pro nás byly dost vyčerpávající,hlavně noci,ale už i ty noci jsou klidnější a celkem se i vyspime (4h v kuse...). Tak uvidíme, co si na nás ty dvě zlatíčka přichystají dál.

“Jestli chces pobavit Boha, rekni mu o svých plánech.” Přesně tohle platilo u porodu se Šar, kde podle plánu nebylo snad vubec nic.

Kdyz jsem otěhotněla, vedela jsem, ze nechci rodit v žádné z pražských fabrik na děti a našla jsem si porodnici v Rakovníku. Rozumná dojezdova vzdálenost, respekt k přirozeným i ambulantnim porodum, možnost rodit ve vane, ideal!

Cele těhotenství proběhlo bez problému, ve 32tt mala krasne hlavičkou dolu, pohoda. Jenže po návratu z dovci mi doktor děla UTZ ve 36tt a pod zebry mi říká: “Tady má hlavičku.” Já šok:”Ale ona ji má mít už dole!” Nemela a žádná změna ani ve 38tt na utz v porodnici. To už jsem měla nastudovane porody KP a cvičení, jak ji přimět k otocce. PA i doktorka v porodnici mě podpořily v tom, ze KP bych dala - druhy porod, mala nesmí být vetsi než 3,8 kg, první porod byl rychlovka a bez poranění. Navíc jsem už cvičila s aniballem, jedla lnene seminko a pila malinik a tak tedy zkusíme ten KP.

19.7. kontrola v porodnici a odhad váhy mezi 3,3 a 3,5 kg a do týdne musím porodit, jinak bude pravděpodobně moc velka a KP už nebudeme riskovat. Tak 19.7.2019 je jako datum dobry, vařím si napoj z hrebicku, zázvoru a skořice, zkoušíme sex a leda prd. 20.7. grilujeme u rodičů a já si dávám ricinovy koktejl, doktorka to schválila, mala už je hotova, uvidime.

Kolem 22 hod. začínají první bolesti, zkouším měřit, ale intervaly lítají mezi 2 a 5 min a vydrzet se daji v pohode. Kolem půlnoci lezu do vany, uvidime, co to udela. Neudělalo to nic, kontrakce porad stejne a já budim manžela a jedeme. Syna přebírá mamka, docela se hodi, ze jsme u nich😀

V půl 2 jsme v porodnici, kontrakce porad stejne, daji se prodychat, celkem pohoda. Trochu mám strach, ze to není ono a ze nás pošlou domu😀 Kufr tedy nechavame zatím v autě. Přijme mě moc milá PA (i diky ni jsem to pak daleko lip zvladala) a pochopitelne už zůstávám, protože fakt rodim! Vyšetří mě doktorka, jsem na centimetr s tím, ze podle utz je mala stále pochopitelne KP a ještě má ne úplně dobre nozku, která ji buď muže spadnout, jak bude klesat do pánve a pak cisar nebo si sedne zadeckem a pujde vaginalne. Vola ještě kolegu na konzultaci, ten by udelal rovnou cisar, je to na něm dost vidět, ale když vidí, ze já, PA i doktorka jsme pro zkusit to normálně, tak souhlasí.

Ahoj holky, krásné ráno!

Říkala jsem si, že to dneska vyhlásím hezky brzy, ať vás nenapínám dlouho🙂 A je to tady! Tři z vás se můžou těšit na voňavý balíček. A kdo to bude?

Čísla : 3, 16 a 87. Aneb: @makynaeliska @martinka0209 a @vikiivanova ! Holkám moc gratuluji - brzy čekejte zprávu🙂 

Pokud jste nebyly vybrány, nic není ztraceno! Už příští týden bude možné si zasoutěžit o dva balíčky s novinkami, tak to tady sledujte :-*

Mějte se krásně, užívejte tropy ... a pokud jste stejní jezevci a zalezloši jako já a sluníčku se vyhýbáte - přeju, ať je ve vašem úkrytu co nejpříjemněji :D 

Irča & Dove & Baby Dove

Milé mamičky,

príchod novorodenca do rodiny je krásnym obdobím, no pre mnohé mamičky sú začiatky veľmi náročné, hlavne ak namiesto spavého klbka, na ktoré by sa najradšej len dívali, majú doma plačlivý ubolený uzlíček, ktorému nevedia pomôcť.

Sama som si týmto náročným obdobím prešla s našim druhorodeným synom, o čom som aj u mňa v blogu napísala niekoľko článkov. Vidím, že moja aktivita s cieľom vzbudiť v mamičkách záujem o zistenie príčiny boľavého bruška nebola márna. Od napísania článkov som bola v kontakte s viacerými mamičkami, ktoré bojovali s podobnými problémami a nezniesli pohľad na ich trpiace dieťa.

Viem, že lekári často považujú toto kolikové obdobie za prirodzené a nemajú veľkú snahu a kapacitu boľavé brušká riešiť. Z môjho pohľadu však mám pocit, že aj tu na MK sa opakujú často rovnaké scenáre, rovnaké príčiny, rovnaké riešenia pre plačlivé deti, ktoré vedia byť veľmi účinné.

Obraciam sa na Vás preto s prosbou o pomoc pri vyplnení kolikového dotazníka, v ktorom tento raz prosím ja Vás, aby ste so mnou zdieľali svoje skúsenosti s dojčenskou kolikou či inými bolesťami bruška u tých najmenších bábätiek v prvých cca 3 či 4 mesiacoch ich života.

Na základe tohto anonymného dotazníka by som chcela skúsiť zadefinovať niekoľko problémových okruhov a riešení tak, aby si mamičky podľa charakteristiky bábätka dokázali dostupnejšie nájsť základnú osnovu, ako svojmu bábätku skúsiť pomôcť uľaviť.

 26+ HER, 200+ AKTIVIT, 180+ KAPITOL POHÁDEK, 30+ RELAXAČNÍCH ZVŮKU

 Myslím, že můj 5letý syn ovláda tablet lépe než jeho tatínek 😀 Je v tomto hrozně šikovný a myslím, že ty správné věci na tom tabletu podpoří jeho dovednosti a šikovnost a v dnešní době je počítačem ovládané snad vše a elektronická dovednost důležitá,tak proč ty děti v tom nepodpořit od začátku 🙂

Když jsem videla možnost testováni této aplikace, tak jsem si řekla, že to zkusíme, syn má na tabletu různe malování a hry, co si postahoval sám, nic takového a českého neměl, tak první věc mě zaujala tato. Vše co měl, bylo v angličtine.

Lipa Land je aplikace založena na vzdělávacím systému, který vytvořil tým edukačních odborníků s cílem pokrýt všechny klíčové oblasti předškolního rozvoje. Syn bude od zaří předškolák a tak jsme byli rádi za poznáni teto aplikace, kde využije čas, kdy nemůžeme ven, smysluplněji.

Aplikace je rozdělena do čtyř kategorií: HRY, AKTIVITY, POHÁDKY, RELAXACE a umožnuje udělat tolik profilu kolik máte deti,takže každe dítko ma svůj profil, kde se sledujou jeho pokroky a čas stravený na aplikaci. Každá kategorie ma svoje podskupiny a to  království, velkoměsto, kouzelníci, vesmír a piráti...

1.HRY :

Byla jsem nadšená vybráním na testovaní aplikace Lipa Land!

Jsme celkem technicky založená rodina. Manžel má k technice blízký vztah a proto nám naprosto nevadí používání tabletů u dětí. Samozřejmě s opatrností 🙂 Co si budeme povídat, občas i ta nejsprávnější maminka dá dítěti do ruky tablet a která říká, že ne, tak kecá 😀 Proto jsme se s nadšením vrhli do testování!

Aplikace je rozdělena do čtyř kategorií: HRY, AKTIVITY, POHÁDKY, RELAXACE

V každé kategorii  si můžeme vybrat z podskupin království, velkoměsto, kouzelníci, vesmír a piráti...

HRY:

V každé podskupině se dítě učí hrou, kde si určitě každé dítě vybere to své. Naučí se rozpoznat kdy a v jaké situaci zavolat správné duležité číslo, dopravní situace, barvičky, písmenka, jak o sebe pečovat a jak pečovat o naši planetu, přírodu a mnoho dalšího. Je opravdu velký výběr. Nebudu zde konkretizovat, co nejvíce se líbilo mým dětem, protože opravdu každe dítko je jiné a má jiné zájmy, ale věřím, že i ten nejnáročnější uživatel najde to své 🙂. 

Bylo nebylo, v zemi zvané Lipa land objevily se spolu s piráty, princeznami, kouzelnými postavičkami, mimozemšťany, astronauty i roboty dvě děti Anetka a Matěj.

Do tajemství země Lipa Land (jinak zvané Aplikace na Android) je přenesla kouzelná ikonka na telefonech spolu s jejich maminkou. Maminka začarovala a nastavila jim kouzelnou zemi tak, aby se jim v ní tuze líbilo. Anetka dostala ikonku A a byla nastavena jako 7letá holčička a Matěj dostal ikonku M a byl nastaven jako 4letý chlapeček.

Večer mu maminka pustila pohádku o pirátech. Spolu s malou pirátkou se přenesl do tajemné země a i s maminkou usnul ... No jo, i na maminky Lipa Land funguje 🙂 

Z pohledu mámy: Po kliknutí na ikonku aplikace - kouzelné země Lipa Land se dostanete na základní obrazovku, kde vás již navede na jednotlivé složky. Rozdělení je jednoduché, přehledné a lehce ovladatelné i malému dítěti díky ikonkám. Líbí se mi to, jak jsou jednotlivé složky v aplikaci krásně propojené mezi sebou. Intuitivně navazují a jsou poutavé. Vždy nadete rozdělení do jednotlivých okruhů a to ve všech oddílech aplikace. Anetce se líbí Království, Piráti, Vesmír. U Matyho vedou jednoznačně piráti a velkoměsto. A to ve všech záložkách.

U audio knížek se mi líbí, jakým poutavým způsobem jsou namluvené. Jen bych ocenila, kdyby u informací knížky nebyl jen autor, ale i ten, co předčítá. A malou výtku - předčítají jen muži. Poutavě, hezky, ale i tak bych tam uvítala i ženský hlas.

Audio knížky jsou v možnosti číst a poslouchat. Při posouchání vám nabídne kolik kapitol chcete poslouchat. Každá kapitola se stahuje zvlášť, což muže chvilku trvat. Aplikaci jsem testovala na wifi doma a v nemocnici a neměla jsem problém se stahováním. Nedokážu posoudit rychlost stahování u internetu přes data.

Ahoj všem, kdo moji recenzi čtete.

Jsem mamina 2 kluků. Jéni (3,5 roku), který se se mnou podílel na testování a Matýska (1 rok), i ten občas přiložil prstík bráchovi na displej.

Díky Modrému Koníku jsme dostali příležitost testovat tuto aplikaci s názvem Lipa Land. A ráda bych Vám jí nyní ve stručnosti představila.

Lipa Land podle mého názoru hezky propojuje vzdělávání, zábavu a vývoj těch našich malých človíčků. Aplikace je určena pro děti v rozmezí 3-6 let, ale nikoliv jen pro ně. S Jéňou si zahrála různé hry i jeho téměř 72 prababička.

Tento vzdělávací sytém se soustředí na tři oblasti.

TĚLO,

Původně jsem chtěla začít slovy, že jsme se seznámili s aplikací.  Pravdou však je, že za tak krátkou dobu se nám ještě nepodařilo seznámit se vším co nám Lipa Land nabízí. Volně procházíme mezi desítkami her, návody na tvoření, inspiracemi pro nekonečné množství aktivit na doma i na ven, pohádkami na dobrou noc a pokusy, je toho opravdu hodně.

Samostatným tématem je vhodnost používání tabletu, mobilních telefonů dětmi. Vášnivé debaty se vedou jak mezi širokou veřejností, tak mezi odborníky. Zatímco jedni užívání tabletu schvalují, druzí je zatracuji jako zlo bránící vývoji dítěte. 

Všechna doporučení jsou jen subjektivním názorem jednotlivce. neexistuje žádná odborná studie, která by se zabývala vlivem užívání tabletů u malých dětí. Strašákem rodičů často bývá informace, že užívání tabletu zpomaluje vývoj vyjadřovacích schopností dítěte, a je dobrým tématem pro blogy i velká média. Údaj však vychází ze studie o častém koukání na televizor dětí mladších tří let. S tablety tedy nemá nic společného. 

Při rozhodování jsem dala přednost zdravému rozumu před názory ostatních. Děti by se měly seznamovat postupně s „elektronickým světem“, v dnešní době téměř neexistuje profese, činnost, kde by nebyly využívány počítače, tak proč bránit dětem ve vývoji IT gramotnosti.

Při sledování svých dětí během seznamovaní se s tabletem, jsem se dostatečně utvrdila v názoru, že dětem v rozumné míře tablet do ruky patří, neboť na rozdíl od televizoru, vyžaduje přímou interakci dítěte. Dotykový displej přístroje v kombinaci s aplikací Lipa Land dítě rozhodně k interakci vybízí a jak jsem už v úvodu uvedla na hodně dlouhou dobu.

Než jsem začala dávat synům tablet, zajímala jsem se o aplikace a hry, které budou smysluplné, budou syny bavit, naučí se pracovat s tabletem a zároveň se zábavnou formou budou učit novým věcem. Sehnat aplikaci, která vše splňuje, nebylo jednoduché.  Při seznámení s aplikací Lipa Land jsem byla mile překvapená, že vše co jsem hledala, nabízí. Líbí se mi, že nemusím mít spoustu různých aplikací, ve kterých se mi něco líbí, mám Lipa Land, kde mám vše a jako bonus pohádky na dobrou noc a inspiraci pro společné aktivity.

V dnešním době, kdy technologie nás provází snad na každém kroku i my patříme mezi rodiče, kteří svým dětem techniku úplně nezakazují, ale spíš se chceme snažit děti s ní seznámit a naučit. Proto, když přišla nabídka na testování této aplikace, neváhala jsem a zkusila štestí. A ono se na nás usmálo 🙂 Aplikaci jsme hned stáhli a mohlo se testovat.

Stahovali jsme do dvou zařízení - dceři do tabletu(iOS) a mně do telefonu (Android). Aplikace má zkušební 3měsíční dobu a dále je za 29,- měsíčně. Po přihlášení se založí dětem profil, u nás zatím jen jeden, ale počet profilů podle mě omezen není. V nastavení se dá nastavit časovač, jak dlouho chcete, aby dítě u obrazovky strávilo času. U nás jsme nevyužili, dcera je na tohle celkem rozumná a když jí řekneme, že je čas to vypnout, bez větších problémů tablet odkládá.

Další nastavení je jazyk, informace o stažených souborech, oznámení, které chcete, aby vás upozorňovalo na různé věci (pokroky dítěte, co je nového, o skončení přehrávání,...), můžete nechat zapnuté, nebo vypnout, dále informace o předplatném. U dvou se trochu zastavím a to je čas strávený ve hrách a O vzdělávacích hrách. 

Jak je vidět na fotce, můžu sledovat, které hry Klárku baví nejvíce a kolik času v nich dohromady strávila.

V informacích o hrách je popsáno, co máte ve hře dělat, kolik času v ní dítě strávilo, počet spuštění hry, jaké dovednosti to rozvíjí a pokrok ve hře. Hru můžete spustit i přímo z těchto informací.

Nyní se podíváme na hlavní stránku:

Hezký den, předem mého článku přiznávám, že jsem maminka, která svým dětem dovoluje telefon a televize u nás běží od rána do večera. Přestože se snažím věnovat jim veškerý čas, tak někdy prostě síly i nálada dochází a tyto vymoženosti mi usnadní žití. Proto jsem ráda, že jsem já i má 5letá dcerka Viktorka dostaly možnost otestovat aplikaci, která je zaměřená na děti ve věku od 3-6 let. Jak jsme se s ní sžily a co se nám líbilo, či naopak nelíbilo, to se dočtete níže.

CO JE TO TEN LIPA LAND?

Je to aplikace, která byla navržena předními pedagogy a je sestavena tak, aby zábavnou formou naučila děti  například základním hygienických návykům, pravidlům bezpečného chování, zdravému životnímu stylu, navazování nových vztahů, lásku k přírodě, ale mnoho a mnoho dalšího .

Unikátní vzdělávací systém je rozdělen do 3 kategorii a to na Tělo, Mysl a Svět.

• TĚLO

Toto odvětví se zaměřuje na procvičení jemné a hrubé motoriky, kdy pomocí různých aktivit a her procvičíte, co vše vaše tělo a nenechavé prstíky zvládnou. K dispozici máte cca 40 nápadů i s návodem, jak se dá venku vesele poznávat svět kolem nás, učit se novým věcem a vytvořit si třeba něco kouzelného? Zkuste sami.