Tak a je to tady! Praskla ti voda! Jak je to možný? Vždyť jen ležíš na posteli a čteš si. Všechny kamarádky, které říkaly, že jim praskla voda se prý zrovna shýbaly pro spadlou peněženku, zavazovaly si tkaničky, nebo se natahovaly pro kyselé okurky vtipně umístěné až na horní polici regálu. Holt se to naše robátko nějak víc protáhlo při svém pravidelném kopání o osmé večerní. Tak a co bude teď? Kolik té plodovky asi vyteče? Decka nebo dvě? A sakra už se to valí, rychle vyskoč z té postele…he he rychle…to se snadno řekne, ale hůř udělá s tím panděrem. „Miláčku asi jedeme do porodnice!“ Mrkej, teď začne zmatkovat a nesmyslně běhat po pokoji ve snaze najít ty sbalený tašky. Není se čemu divit, je už dva týdny nervózní, protože sis vymyslela, že chceš rodit v Jilemnici…40 km daleko! 50 minut jízdy autem!

„Klid miláčku, tašky jsou támhle, odnes je do auta a sbal si pantofle na přezutí. Já jdu zatím na záchod.“ Dobrý, dobrý už jen pár čvachtavých kroků a jsi na záchodě. Té plodovky už vyteklo celkem dost, kalhotky promáčený, spousta vytekla do záchodu, tak to by mohlo být asi vše. Jde se zpátky do ložnice, převlíknout a jedem. Aha tak to nebylo vše…tepláky zmáchaný, ponožky totálně zmáchaný a capkáš v ohromný kaluži, ve který navíc ještě plave ručník, který ti rychle podal taťka. Tak ten litr nebo dva by mohl stačit. Natáhnout kalhoty, sednout na ručník a jedem.

Taťka trochu zmatkuje. „Klid miláčku, nic mě nebolí, nekrvácím, hlavně nás tam v pořádku dovez.“ Aha oprava…už to začíná bolet, ale tatínkovi to nebudeme co? Říkat! Máme za sebou teprve asi 10 km. Další stah po 20 minutách, další už jen po 15 minutách, po 5 minutách a začátek Jilemnice. Je asi 22 hodin a my zvládli dojet do porodnice a neporodit cestou.

Aha tak ta plodovka nebyla všechna a máš zase totálně mokrý kalhoty. „Dobrý večer, my k vám přijeli rodit, plodovka odtekla, kontrakce po 5 minutách.“ No nediv se a nekul oči, taťko, že jsem ti o kontrakcích neřekla. Je lepší, když jsi z toho vyplašený tady na chodbě než za volantem.

„Tak maminko, jste stále s úsměvem, porod je ještě daleko, takže mi dejte vložku, já se podívám, jestli to byla opravdu plodová voda.“ „Ale já nemám vložku.“ „A co máte, ručník?“ „Ne, já mám jen mokrý kalhoty.“ „A kolik toho asi odteklo, deci nebo dvě? A byla to opravdu plodovka?“ „No málem jsem začala stavět Noemovu archu a netuším, co jiného by to mohlo být.“ „Dobře, tak my si Vás vyšetříme a půjdeme na sál.“ Uuuf tak cestu jsme zvládli.

A jaká byla tvoje první cesta do porodnice?

Hip hip hura - posledni chemoterapii mam dnes za sebou🙏😁

Jo jo, bylo jich celkem 16, na zacatku lecby jsem nevidela konce, nebylo to jednoduche, bala jsem se, ale zvladla jsem ji🍀❤️

Pani doktorce jsem dnes rikala: “A kdy se vlastne uvidime? Ono mi bude po Vas smutno!” A mela jsem normalne az slzy v ocich. Dr rikala, ze to tak pacientky obcas maji, ze nejprve se tesi na konec chemo a potom je jim smutno. Ono byly jsme v kontaktu od konce ledna temer kazdy tyden, nekdy i 2x do tydne jsme se videly a ted se uvidime az za mesic, za dlouhych 30 dnu😔 Tedy jsme se pekne rozloucily, dr nezapomnela zminit nasi hlasku - a uz Vas dnes nechci videt😂 (pro vysvetleni - 3x jsem mela reakci na chemo, prestavala jsem dychat a citila horkost v obliceji, sestricky kolem me hned behaly, vyply kapacku, dr byla vzdy u me do minuty a musela mi to malinko zmenit. Pote vzdy nejak koncem nevstevy mi dr zacala rikat, ze me uz dnes radeji nechce videt a kdyz zapomnela, ja se vzdy pripomnela😁)  a ja sla na stacionar.

Pani doktorce jsem vcera rano poslala dve fotky z foceni, tak je moc chvalila a rikala mi, ze ji to uplne v to rano zvedlo naladu a odpoledne se koukala jeste jednou, rikala, ze to byl jediny krasny okamzik z celeho dne🌞

Co me ceka nyni? Dne 8.7. nastupuji do nemocnice, dne 9.7. budu operovana a bude mi provedena oboustranna mastektomie, po cca 1,5 roce pujdu na rekonstrukci k dr Ondreji Mestakovi. Ja se nyni necitim na implantaty a s moji onkolozkou jsme se domluvily, ze by to ted ani nebylo vhodne tam davat ty silikony. Jednak je telo oslabene po chemo a implantaty by nemuselo prijmout, take bez implantatu pujde vse lepe kontrolovat a take nevim, jestli nebudu muset dochazet jeste na ozarovani - to se dozvim po operaci.

Samotne operace se az tak nebojim - budu ve skvelych rukou chirurga. Bojim se bolesti po operaci a hlavne se bojim prvniho pohledu na jizvy, na to az ma prsa tam nebudou. No jak mi manzel rekl: “Ale my nemame na vyber!” a to bohuzel nemame. Jestli se chci uzdravit, coz chci, prvni krok k uspesnemu vyleceni je nechat si odstranit prsa. Ja vlastne pred onemocnenim premyslela o plastice, po 3letem kojeni to prsa poznamenalo, ale mela jsem z toho obavy, tak to bylo jen mym pranim, ktere nevim, jestli bych uskutecnila. Rikala jsem si, nechci tam dat cizi predmet a tak jsem to stale odsouvala. No co vam budu povidat, zacinam se bat si neco podobneho zacit zase prat😯

Tak i já jsem se rozhodla sepsat svůj porod sice druhý, ale na ten první mám jen špatné vzpomínky. Takže se píše 3.2. termín jsem měla 7.2. šála jsem si horkou vanu jako každý den poslední týden a tím to vše začalo, manžel se šel oholit a já začala mit pomalu kontrakce do zad ale nic strašného šli jsme se dívat na televizi a starší asi tušil tak nechtěl spát a tulil se jenže já už začala kontrakce prodychavat ainterval 7 minut venku sněhová kalamita velim volej hlídání jedeme no cesta trvala skoro hodinu před půlnoci jsem zvonila v porodnici tak hned monitor vyšetření a prý na 5 cma že to jde hezky a ubytovali nás s manželem na hekarne a já jsem trávila čas sprcha a monitor bolesti strašné křížové  Bylo okolo třetí šla jsemzase do sprchy a nedošla najednou lup a praskla voda a pak to byl ficak monitor nutilo mě to tlačit jenže jsem nesměla jen prodychavat že se tam malýmu moc nelíbí tak jsem šli na porodní sál a pak už to mám v mlze chvíli na mě hulakali ať netlačí apak zase rychle tlacte a až druhý denjsem se dozvěděla že syn měl šňůru kolem krku dvakrát. A najednou s námi byl přesně 4.2. 3:26 druhý syn Tomášek 3190g.Jak spěchal ven tak me dost potrahal takže hodinové sítí ale ten jeho kouzelný úsměv to vše zazehnal. Dnes vím že kdybych rodila tam co prvního nevím jak by to dopadlo tam totiž všichni byli zpruzeni a zájem o rodičku nulový. 

Krásný podvečer,

je před námi jedna z nejhezčích částí roku, ano, řeč je o letních prázdninách. Čeká nás čas grilování, sluníčka, koupání, dovolených, táborů, drinků, opalování....

Pojďme si před začátkem prázdnin zasoutěžit s Viledou!

O co budeme soutěžit?

Tentokrát to bude soutěž o velkou cenu - o mop Vileda Turbo

Jaká je soutěžní otázka?

Pořád tu čtu články ostatních maminek o porodech, tak i já jsem se rozhodla, že vám tu sepíšu ten svůj. První dcerka byla císařem. První dva trimestry byli bez problémové. Ukázkové tehu. V 30tt zjistili, že je dcerka KP, takže se začal domlouvat císař, že už je malá pravděpodobnost, že se ještě otočí. ( taky, že už se neotocila, nechtělo se jí) 😃. Ten den co jsem odešla od svého gynekologa, jsem si to všechno pro případ obehala ohledně toho císaře ať mám všechno hotové. Od 33tt začala tak trochu zlobit, takže mě poslali si jít lehnout na gynekologii aby byla pod dozorem. Byla jsem otevřená na 2 prsty. Tam mi pichali kortikoidy na dozrani plic a v 35tt kdy řekli, že kdyby už k porodu došlo bylo by miminko schopné samo dýchat, mě pustili domu. Dostala jsem pokyny, že mám jen ležet a nechat se obskakovat, a netahat nic těžkého. Jenže manžel taky musel jezdit do práce a sem tam mi to nedalo a musela jsem něco udělat. Nebavilo mě to jen letět. Nachystala jsem si po příjezdu z nemocnice tašku ať pak nelitame a nezapomeneme něco zabalit. Další 2 tydny byli v klidu. Byla jsem 37+4 den jako každý jiný. Večer jsme dostali chuť na krupici tak jsme si udělali na večeři krupici. Manžel umyl nádobí, nasypali jsme si sušenky, zalehly do pelechu. A pustlili si film. V 18:30 mě chytlo curani. Šla jsem se vycurat, utrela se a jak jsem se zvedala, že se obliknu, tak slyším lupnuti a nad zachodovou mísou mi praskla voda. Řekla jsem manželovi, že už je to tady, šla se osprchovat, manžel dobalil drobnosti, oblikli jsme se a jelim do porodnice jsme dojeli asi v 19:30. Přijali nás, zkontrolovali miminko, přišel pan doktor, že si mě zkontroluje a kdyby bylo miminko správnou polohou necháme to přirozeně. Souhlasila jsem. Dcera se ale otočila do blbe polohy, kde se chystala jít nozkou napřed a byla tam celkově jaksi pokroucena. Takže císař je jasnej. Vycevkovali mě a jeli jsme na sál. Bylo něco kolem 22:30h(mrzelo nás, že u toho nemohl být muž, ale čekal venku až mu malou privezou). Nechala jsem si dát spínání anestezii abych mohla dcerku hned vidět. Zamnou seděl anesteziolog, hladil mě po hlavě a vykládal mi přesně co se teď děje. Pak řekl, že už budou malou vytahovat. Jen to dorekl a nastal ten hlasitý krásný pláč. Položili mi ji chvíli na hrudník a pak odnesli ukázat manželovi. Mě mezitím dosivali a pak odvezli na hlídací pokoj kde mohl být manžel chvíli semnou a ukazoval mi fotky naší dcerusky. Ráno mi ten uzliček přinesli a já se hned zamilovala. Ješte jsme byli přes noc bez sebe abych si odpocinula a pak už jen pořád spolu. Ani jsem nechtěla nic proti bolesti. Ten pohled na ni, všechnu bolest jsem hned zapomněla. 

Vaneska narozená 27.2. 2017 v 22:48 sekci 

V první řadě netušim,jestli toto bude někdo číst..Takže to budu brát tím stylem píšu si sama se sebou😂Tak měla bych se představit že jooo?Možná i bude komu😂Ahooj,jsem 30letá máma dvouch velmi okouzlujicích dětí,které mě každý den pokouší co vydržim😂Dcera 7 let syn 19měsíců.Ano i já jsem uplně obyčejná máma s velkými nedostatky😂Která svádí každodenní boj o přežití...Boj spočívá v tom,dceru vypravit do školy,obstarat domácnost:vařit,uklízet nejlíp vše milionkrát,zabavit Aďu,jít pro Niky do školy,vyvenčit obě děti,úkoly,kroužky,koupání,večeře,uspaní a přežít...Věřim,že tento boj svádíme každý sen každá..Jsme to ale bojivnice.tak už končim a brzo se zas vrátim..Nikol...

Navážu na Markéty @makynaeliska článek s doporučením, kam na Lipně. My už Lipno máme za sebou (své postřehy jsem připsala přímo pod článek), letos jsme vyrazili do Jizerek. Bylo to trochu komplikovanější nemocemi, odjížděli jsme s virózou staršího, vrátili se předčasně (část posádky) kvůli horečkám mladšího. Ale i tak to bylo fajn.

Ubytování:

Vybírám vždy ubytování takové, aby byla oddělená spací část od obytné. Netoužím večer sedět někde třeba ve společenské místnosti nebo na společné zahradě. Chceme si večer s manželem pustit film, užít jeden druhého. Nepotřebuji stravování, stejně kluci vstávají velmi brzo, takže do snídaně nevydrží, nechceme se vázat časy jídel, takže si vaříme sami. Prý to není dovolená, ale letos jsem vařila dvakrát odpoledne rychlovky, které nám vydržely po celou dobu. 

Přestože na ubytování nestrávíme moc času, hledám babyfriendly místa, aby tam bylo venkovní i vnitřní vyžití pro případ nouze.

Pro letošní dovolenou jsem vybrala na základě článku Míši z mklife.cz Dům Jonáš v Janově nad Nisou https://www.dumjonas.cz/ a kvůli pohodlí a vstupu na zahradu dolní apartmán. Navigace nám jej ještě nenašla, je to nový domeček, ale podle sousedních se najít dá dobře a pak je k nepřehlédnutí. Jen to chce trochu zkušenějšího řidiče, cestičky k němu jsou úzké a klikaté, potkat tam auto znamená uhnout mu ke straně, což je mnohdy boj. 

Paní majitelka byla moc příjemná, předala nám klíče, ukázala apartmán a zbytek byl na nás. Bydlí v druhé části domu, takže když je potřeba, stačí zazvonit. V apartmánu je plně vybavený kuchyňský kout (MW, myčka, dvouplotýnková indukce, nádobí, malá lednička), jídelní stůl pro 4, za příčkou pak menší obývák s rozkládacím gaučem a sedacím vakem, víc nebylo třeba. V ložnici jsme měli připravenou manželskou postel, cestovní postýlku s plnohodnotnou matrací pro mladšího a postel pro velkého. Po první noci jsme však postýlku složili a vyměnili jí za normální postel, která tam byla pod tou druhou postelí. 

Ahojky, máme dva německé ovčáky s PP (jak říká manžel "s Předníma Packama" 😁 ) . Hesy měla teď 8 let a Tara má  9 měsíců. 

Když se objevila možnost testovat granule hnedka jsem se zapojila. Vzhledem k tomu, že Tara má od štěněte neuistále problémy s průjmem, máme vyzkoušeno dost granulí, ale Profidog ne. 

Do IP mi přišel unikátní kód pro objednání. Na webu www.profizoo.cz jsem si měla objednat. Na stránkách se mi líbí přehlednost a nepřeplácanost jako na jiných shopech, díky tomu jsem si snadno a rychle vybrala pytel pro naše hlídačky, tedy pro dospívající psy velkých plemen. Po zadání kódu se mi v košíku odečetla celá částka, ke granulím byl jako dárek polštář a i doprava byla zdarma. Rychlost dodání byla taky, 28.5. jsem objednala a 1.6. byl balík doma.

Dopravce mi tu vyhodil vcelku malou krabici. Když jsem ji dotáhla na dvůr,  začaly čuby sondovat a obcházet krabici. Po rozbalení se z tý pidi krabice vyvalil polštář a 4 pytle po 3 kg. 

Rovnou dostaly příděl, byla jsem totiž zvědavá na vůni,  tvar a velikost granulí. 

Zajímala mě hlavně reakce Tary, až to půjde ven. K mému překvapení to vyšlo v tuhé formě a stále to trvá 😂 . To jsme s předchozím krmivem nedokázali. U Profidog se mi líbí i tvar granulí, je menší pravděpodobnost, že psům zaskočí. 

Usmálo se na nás štěstí a já měla tu skvělou možnost otestovat granule od firmy Profidog. 

Nejprve bych začala o tom, kdo vlastně granulky testoval. Jmenuje se Monty a je to bílá čivava. Teď v červenci bude mít rok a má cca 2 kila 😃 

Když mi došla zpráva, že jsem byla vybrána, měla jsem hroznou radost. Dorazily mi pokyny k objednání a hlavně kde objednat.

Granule jsou k objednání na webu Profizoo. Orientace na webu byla docela přehledná. Hodně se mi líbily pestré druhy balíčku. Myslím, že si vybere opravdu každý. 

Já osobně jsem zvolila granule pro štěňátka malých psů. Ikdyž už náš Monťa není zrovna štěně, chtěla jsem, aby je zvládl kousat a aby byly dostatečně malinké. 

Granulky dorazily hned druhý den po objednání. Balení bylo tak malé, že jsem ani nevěřila, že se tam vše vleze. Součástí balíčku byl i super polštářek. Nejvíce praktické je balení ve 4 pytlích po 3 kilech. 

O první miminko sme se snažily devět měsíců a až na těhotenskou cukrovku vše probíhalo bez problémů. Za což sem neskutečně vděčná.

Když byly malé skoro dva, všichni se pořád ptali, kdy že bude druhé, že už je docela na čase. Mě už to taky začalo vrtat hlavou, tak sem to doma nadhodila. Proběhl jeden jediný pokus, pak sme si řekly s chladnou hlavou, že je ještě asi brzo a radši počkáme. Jaké překvapení, když sem o pár dní držela v ruce pozitivní test 🙂. Nejdřív docela šok, že se to povedlo opravdu na jediný pokus, potom nastalo velké těšení a zároveň strach aby bylo všechno ok.

Kontrolu sem si naplánovala až na 8.tyden aby šlo už něco vidět a já sem tam nemusela jezdit každou chvilku (mám to trošku z ruky). Řekly sme to jenom rodičům, protože před nimi by bylo těžké to tajit. Všichni měli radost, všechno super. 

U doktora všechno ok, prcek odpovídal, srdíčko bilo. Krásný pocit, vidět to na ultrazvuku. Nezvracela sem, jenom se mi zvedal často žaludek, chodila sem často na malou, prsa měla dvakrát větší a bolela. Na další kontrolu sem měla jít až za měsíc, protože všechno vypadalo ok.

Jelikož sem měla zvýšený lačný odběr na cukr, tak sem držela už nějaký čas dietu aniž bych věděla, že sem v tom.

Konečně nadešel den další kontroly, strašně sem se těšila. Jeste sem si ráno poslechla srdíčko přes angelsounds, abych byla v klidu.

„Zrovna čtu knížku o hypnoporodu. Téma přirozených porodů, nejen hypnoporodu, mě velmi zajímá. Myslím, že každá zdravá žena je schopná přivést na svět svoje miminko přirozeně a hladce. Dogma, které je v mnohých ženách zakotveno, že porod musí bolet a že je to věc, kterou musí nějak přetrpět s pomocí různých léků, já odmítám. Už před otěhotněním jsem si sama pro sebe říkala, že to přece musí jít i jinak, než jak to popisuje okolí a že já budu mít svůj vlastní porod krásný. Opravdu pevně doufám, že to zvládnu, čekám své první miminko,” svěřuje se v diskuzi uživatelka Modrého koníka.

Náhled a prožívání porodu je napříč různými kulturami odlišné. Někde ženy rodí přirozeně, téměř bezbolestně úplně automaticky, zatímco například u nás, je porod vnímán jako velmi bolestivý a často také jako hodiny utrpení, které žena musí přežít, než bude moci držet v náručí svoje miminko. Ve skutečnosti to tak ale být nemusí. Skoro každá žena, která rodí vaginálně, může prožít bezbolestný a radostný porod (některé metody hypnoporodu lze využít i u císařského řezu). Řeč je o hypnoporodu. Jak takový porod probíhá? A jak se na něj žena připravuje? Více se dozvíte v dnešním článku.

Co je to hypnoporod?

Některé ženy se s tímto pojmem už setkaly, některé ho prožily v praxi a některé neví, co si pod tímto názvem představit. Hypnoporod = porod v hypnóze? Ne tak docela, i když někdy se ženy mohou hypnotickému stavu velmi přiblížit. „Hypnoporod využívá takzvanou hlubokou relaxaci, v níž se maminky učí uvolnit si tělo i mysl, zbavit se strachů a bloků a nastavit se na pozitivní scénář porodu tak, aby během příchodu miminka na svět tělo i mysl pracovaly ve prospěch všech těch úžasných procesů, které zabezpečují pohodový průběh porodu,” říká Hana Rollová, lektorka kurzů hypnoporodu, která na www.modrykonik.sk vede i svou Poradnu o hypnoporodu.

Tlak společnosti

Společnost a zkušenosti našich maminek a babiček formují naše vlastní představy a očekávání o porodu. Obecně vzato nejsou moc pozitivní. Dočtete se o několikahodinových porodech, někdy i vícedenních, o velkých bolestech a tak dále. Z toho si pak nastávající maminka logicky vyvodí, že to nebude nic příjemného, což je škoda. To, jaký porod bude, z velké části ovlivňuje i to, jak k němu rodička přistupuje. Již dopředu víte, že to bude bolet? Pravděpodobně to tak nakonec i bude.

Minimalistický a zároveň propracovaný, krásný a zároveň absolutně funkční, a ty veselé pastelové barvy ... "mňamka". Kolemjdoucí, otáčející se za námi na ulici, podle mě souhlasili - nebo prostě jen "umírali" z toho, že vláčím v kočárku narvaná tři děcka. Těžko říct, ale každopádně se usmívali 😉.

V krátkosti:

+ Robustnost, pevnost
+ Unikátní design
+ Množství prostoru pro jedno, dvě, možná i tři děti + náklad či nákup
+ Barvy, materiály a snadnost údržby
+ Možnost konfigurace a stability v každém stavu
+ Košík a další odkládací prostor
+ Velká prodloužitelná stříška s větráním, barvy lze obměňovat
+ Rukojeť se dá nastavit i zcela zasunout, takže se vejdete i do malého výtahu
+ Kola z pevné gumy - i do terénu, ale bez hrozby defektu
+ Odpružení vzadu
+ Množství praktického promyšleného příslušenství
+ Přídavná lavička namísto sedadla

• vyšší váha
• vyšší cena
• po složení zabere hodně místa, zejména pokud používáš dvě sedadla (nevhodný pro rodiny s malým autem)
• čím více (dětí, nákladu) do kočárku naložíš, tím těžší bude celková manipulace
• rukojeť by mohla mít ještě jednu - dvě vyšší pozice pro vysoké rodiče
• chybí ruční brzda (především pro jízdy dolů z kopce)
• tvrdší přední kola, na nerovnostech je lze slyšet
• dvě sedadla nelze najednou dát do úplného lehu

 A v dlouhosti 😉 :

Měla jsem tu úžasnou možnost otestovat balíčky granulí značky Profidog, které nabízejí na stránkách profizoo.cz. Když jsem se dozvěděla, že budu testovat nový druh granulí, které můj buldoček ještě nejedl, byla jsem nadšená. Zrovna v tu dobu jí přestávala chutnat značka, kterou už měla dlouho. 

Od žen z Modrého koníka jsem dostala instrukce, jak objednat a číslo kupónu. Stránky profidog.cz jsem již znala, ale neměli naši značku granulí, tak jsem tam neobjednávala. Vyhledání granulí, které byly na výběr na testování, bylo velmi snadné a bylo opravdu z čeho vybírat. Škoda, že neznám chutě své Meggie, která by si určitě vybrala, na co zrovna měla chuť 🙂

Už na první pohled mě zaujalo, že ke granulím dávají pelíšek zdarma, což jsem si nemyslela, že dostanu i já. Ale doufala jsem v to, jelikož jsme chtěli už starý pelech vyhodit a nový by se hodil. Takže jsme zároveň testovali i pelíšek 🙂

Proces objednání i zadání kódu byl jasný a jednoduchý. Podle kg pejska jsme vybrali ty správné granule a objednali si je na poštu, kde jsme si je sami vyzvedávali. Teď přijde mé první zklamání a to v podobě balení doručené zásilky. Chápu, že to byly "pouze" granule a pelíšek. Ale krabice byla potrhaná, obmotaná kolem dokola, aby z ní všechny věci nevypadly. Pelíšek byl zmuchlaný do kuličky a přibalen lepící páskou ke krabici. No na pohled i rozdělávání to nebylo chválihodné.

Popravdě, nezajímá mě země původu granulí a ani jejich složení. Vybírám si často dle příchutě a aby tam bylo co nejméně otrub apod. Od štěňátka jedla jednu značku granulí a my jsme ji nechtěli měnit. Vyzkoušeli jsme nyní tedy Kompletní krmivo pro dospělé psy středně velkých plemen (10–25 kg). Překvapila mě na stránkách vložená tabulka, kolik g granulí by měl za den pes sníst. Zjistila jsem, že taková dávka by mému buldokovi opravdu nestačila 😀 🙂

Granule vypadají tmavší, čili lehce mastnější než předešlé.  Ráda bych značky střídala, ale bojím se, že by Meggie začala bojkotovat všechny nakonec. Tak jsme si zvykli jí ke granulím míchat i jiné dobrůtky.

Dobré ráno vám všem, kteří netrpělivě čekáte na dnešní soutěž s #dove!

Ano, je to tak! Dneska budeme dělat radost vám, maminkám🙂 Dove před nedávnem vyslal do světa nové zástupce řady Nourishing Secrets a právě vy budete mít možnost si o dva krásné kousky zasoutěžit. (U nás v obchodě jsem je zatím nepotkala, máte tedy ideální příležitost, pokud je to i váš případ!🙂 ) Pojďme na to!

Řeč je o novinkách, které jsou inspirované drsným severem a exotickým Japonskem! V našem konkrétním případě budete mít možnost vyzkoušet od každého něco🙂 Sprchový gel Indulging Ritual s medem a ovesnými vločkami, podle tradičních rituálů severských žen, jejichž kůže je vystavována extrémním podmínkám a využívají právě této kombinace. A jako druhé překvapení je připraveno kouzelné tělové mléko s obsahem Matcha - Tělové mléko Awakening Ritual s vůní sakury. Vše bez sulfátů, parabenů a ftalátů. 

Pokud vás tato dvojice zaujala, hned tři z vás budou mít možnost vyhrát a vyzkoušet sprchový gel i tělové mléko🙂 Stačí odpovědět na soutěžní otázku:

Co máte raději? Koupel, nebo osvěžující sprchu? 🙂

Pravidla: 

Už jste svoje děti zasvětili do tajů kuchyně a umění vaření? Pokud ne, teď je na to perfektní příležitost v podobě Haribo cukrářské soutěže. Zároveň dáte dětem možnost procvičit jemnou motoriku, která je důležitá především u předškoláků. Psaní i čtení jim pak ve škole půjde lépe. V kuchyni se pro malé pomocníky najde mnoho přirozených příležitostí, při kterých potrénují šikovnost svých prstů. Připravit vařečky, jde se na to!

Haribo Malý cukrář 2019 je rodinná soutěž pro dvoučlenné týmy (dospělý a dítě). Každý tým má za úkol vymyslet svůj sladký recept, upéct ho a vyfotit. Do receptu je nutné zakomponovat bonbony Haribo. Je jen na vás, jestli použijete klasické medvídky Goldbären, lékořicové Konfekt, pěnové Primavera či jiné druhy. Zapojte dětskou fantazii a vytvořte si vlastní chutný recept, kterým ohromíte odbornou porotu!

Pečte i učte

Kuchyň je perfektním místem k tomu, abyste dětem vysvětlili řadu fyzikálních a chemických procesů. Děti budou nadšené, když je poprosíte o pomoc v kuchyni. Zadejte jim takové úkoly, které jsou bezpečné a vy je zvládnete ohlídat.

Na rozhýbání prstů svěřte dětem krájení měkkého ovoce, jako jsou jahody, a do ruky jim dejte tupý příborový nůž. Při přípravě jídel si děti potrénují zručnost a naučí se dobře ovládat své prsty. Jemnou motoriku procvičí při míchání nebo hnětení těsta, vykrajování nebo přesýpání surovin. Menší děti mohou alespoň zdobit sladké dezerty ovocem nebo posypkami. Společné vaření či pečení navíc utuží vaše vztahy a užijete si spoustu legrace. 

Pravidla soutěže

Testování Rybilky #test_rybilka bylo super zpestřením horkých dní, které přišly spolu s balíčkem. 🙂

Mile mě překvapila rychlost dodání balíčku českou poštou, protože jak víme, má vždy dost času a její heslo: Dnes podáte, zítra dodáme! většinou neplatí. V balíčku na nás čekalo balení vlhčených ubrousků - Rybilka Neo s panthenolem 72 kusů, a krém na zadeček s obrázkem velrybky Rybilka Neo 100 ml.

Balíček mi pomáhal rozbalovat syn Patrik, na kterém jsem (krom sebe) krém i ubrousky testovala. Na první pohled ho nejvíce zaujalo balení krému v papírové krabičce, která jeho hru moc dlouho nevydržela. 🙂

Krém mě překvapil svou jemnou nevtíravou vůní, ve které není rybina vůbec znát, takže velké překvapení, protože dřívější růžové balení Rybilky bylo rybou cítit. Vůně mi připomíná krém na ruce, který používala má maminka, když jsem byla malá.

Konzistence je příjemná, ani tuhá ani tekutá, taková akorát. Na poprvé jsem použila množství krému na jaké jsem zvyklá z 'našeho' krému a chudák Páťa byl namazaný od zad až pod bříško. 😀 závěr? Perfektně se roztírá a stačí ho opravdu jen troška. Oceňuji, že neměl při prvním otevření přes 'dírku' tu otravnou alobalovou čepičku, které se nejde zbavit, zvlášť když už jste ve fázy rychlého zapnutí plenky než nastane 'zlatý déšť'. 😀 Také oceňuji nešroubovací otevírání, takže obsluha jednou rukou nebyl problém.

Ubrousky mi na první pohmat přišly méně vlhké, než naše stávající značka, čehož si všiml i manžel. Z tohoto důvodu jich byla také větší spotřeba. Na rozdíl od krému ubrousky nijak nevoní. Jinak jsou ubrousky pevné a vždy se vytáhne jen jeden ubrousek, což není vždy samozřejmost. Samozřejmě jen do té doby než přijde malý záškodník.