Venku to častěji a častěji vypadá na jaro, snad už ty pěkné a prosluněné dny budou převažovat, i když astrologické jaro začne až 20.března ve 22 hodin a 58 minut, tak uvidíme co nás do té doby ještě venku čeká 🌷🌤️❄️

Každopádně si ty krásné i možné ošklivé dny můžeme ještě zpříjemnit jarní soutěží s Fisher Price a to o skvělou letošní novinku - hudebního plyšáka Rockita 🤖🎶📺 pro zapojení do soutěže stačí splnit následující pravidla:

1) dejte like tomuto článku;

2) na svůj blog vložte krátkou zprávu s příspěvkem na téma "oblíbená venkovní aktivita s dětmi", třeba se i vzájemně inspirujeme a naše děti tak zažijí něco nového a zábavného (samozřejmě můžete soutěžit i s těmi nejmenšími, které zatím znají venku jen nošení nebo kočár a v podstatě ještě neví o světě 😉 );

3) označte hastagem #fisherprice_jaro;

4) budu ráda, když přidáte i fotku jak si to společně venku užíváte 😍 

Ahoj, 

v první řadě bych chtěla poděkovat, že jsem byla vybraná do testování krému BAZA light na akné. Testování proběhlo od 11.2.2019 do 13.3.2019. 

Jmenuji se Eliška a je mi 25 let. S akné bojuji od 13 let, kdy se mi začali tvořit velmi ošklivé strupy, které hnisali a byly především jen na bradě. Bylo to omezující a v pubertě mi to moc na sebevědomí nedodalo. Nejvíce se nové pupínky objevovali před očekávanou menstruací. Opravdu jsem za těch 12 let vyzkoušela mnoho produktů. Proto jsem byla ráda, že jsem měla tu čest, tento výrobek testovat sama na sobě.

A teď už ke krému BAZA light.

Kurýr mi ho dodal 11.2. odpoledne, hned při rozbalení jsem byla nadšená z krabičky, která byla velmi hezká a byl u ní přiložený i letáček. Ihned jsem si přečetla návod a těšila se na večer, až ho budu moci vyzkoušet. Krém se nanáší na vyčištěnou pleť dvakrát denně, ráno a večer. Takže pro mě to nebyl žádný problém, když jsem doma se synem.

Večer jsem nanesla na pupínky krém. Krém měl velmi zajímavou konzistenci. Obsahoval malé kuličky které se vmasírovali do pupínku. Voněl velmi přírodně. Prostě žádný parfémový produkt. Krém trochu ztuhl a udělal okolo takový ochranný film.

Na jedné akci jsem měla možnost nedávno osobně poznat velmi zajímavou, otevřenou a úžasnou mladou ženu. Tereza byla jako úplně malé miminko zanechána svou biologickou maminkou v porodnici. Z té si ji pak domů odvezli její noví, adoptivní rodiče. Slyšet naživo její příběh bylo pro mě velmi přínosné a také moc silné, vždyť dvě taková stvořeníčka mi pobíhají po domě a budou jednou řešit tytéž otázky a tytéž problémy.

Vím, že s Terezou Kratochvílovou vyšlo v poslední době hned několik různých rozhovorů, ale v žádném z nich jsem se nedozvěděla odpovědi na své otázky. Proč? Otázky byly na povrchu, byly kladeny lidmi, kteří adopci nežijí… Proto jsem Terezu poprosila o možnost položit ji vlastní otázky, otázky adoptivní mámy.

Říkala jsi, že ti maminka o tom, že jsi adoptovaná, vyprávěla formou pohádky a pak ti to tak nějak oficiálně řekli v sedmi letech. A že to pro vás všechny byl velmi emotivní zážitek. Jak potom pokračovala komunikace s tvými rodiči o tomto tématu? Chodila ses ptát a doplňovat informace, nebo se o tématu moc nemluvilo? Kdybys byla rodič, jak bys tohle téma s dětmi komunikovala?

Co si pamatuju, tak jsem se jako malá na nic neptala, protože jsem asi měla pocit, že doma se o tom bavit moc nechtějí. Myslím, že moje maminka měla strach a bála se, aby o mě nepřišla, abych se pořád neptala na tu první maminku a jí tím nevyřadila „ze hry“.

Kdybych byla rodič, určitě bych o tom s dětmi mluvila, už odmala bych je připravovala na to, že pokud se budou chtít na cokoliv zeptat, řeknu jim pravdu, budu se o tom s nimi bavit otevřeně a řeknu všechno, co vím.

Zároveň bych si všímala situací, které se kolem dětí dějí, a kdybych měla pocit, že dítě řeší něco, co má co dočinění s biologickou rodinou a jeho kořeny, hned bych o tom narovinu mluvila a nečekala, až dítě přijde samo. Ono totiž nemusí přijít nikdy, ale uvnitř to může řešit každý den.

Kojení v těhotenství nebo kojení dvou různě starých dětí pořád vyvolává v lidech úžas. A přitom je to tak přirozený …

Obavy

Hned na začátku si vyvrátíme mýty, ať se můžeme věnovat užitečnějším informacím:

Kojení v těhotenství a riziko pro nenarozené dítě

Oxytocin vyplavovaný při kojení způsobuje stahy dělohy silné asi jako při orgasmu. Pokud je tělo těhotné ženy právě připravené k porodu, může ho to spustit. Jinak fakt ne. Jenom v případě akutního rizika potratu (určí lékař) se doporučuje kojení zvážit.

Kojení v těhotenství a výživa pro nenarozené dítě

“Dcerce bude 26 měsíců a stále nechce mluvit, říká jen základní slova jako mami, babi,  tati, dudu, gol, čiči, pipi, auto atd. Napodobuje zvířátka, říká začáteční slabiky slov někdy řekne úplně krásně slovo. Tak nevím, jestli to už začít řešit s dr. nebo ještě počkat.” Tak zní jeden z mnoha dotazů, které maminky na Modrém koníku pokládají na téma mluvení dětí. Ve vývoji řeči existují milníky, které vám s těmito otázkami mohou pomoci.

Je nesmírně důležité si uvědomit, že vývoj řeči není separován od ostatních vývojových okruhů. Proto, aby se u dětí vyvíjela řeč správně potřebují ty správné podmínky. Mezi ně patří zejména tyto okruhy:

• dobrý sluch,
• zdraví v oblasti dýchacího, fonačního a artikulačního ústrojí - tedy dítě nemá žádné potíže s hlasivkami, nosem, nosohltanem, zuby, jazykem a podobně, také v oblasti neurologie,
• správný vývoj z hlediska věku,
• vhodné prostředí a správná řečová stimulace.

Jak poznat, že něco není v pořádku?

Z hlediska sluchu je důležité si uvědomit, že pokud dítě špatně slyší, je u něho vývoj řeči velice ovlivněn. Negativní vliv má již i částečná ztráta sluchu, která může být v mnoha případech i jen dočasná - například způsobena častou a opakující se rýmou, která se do oušek “vráží” nebo například opakujícím se zánětem středního ucha.

Sledujte proto u svého dítěte, jak reaguje, když na něj mluvíte, jestli vás často prosí o zopakování toho, co říkáte nebo třeba i to, jak nahlas má zapnuté pohádky. Pokud máte jakékoli podezření, že vaše dítě hůř slyší, utíkejte s ním k pediatrovi, který může sluch vyzkoušet (klasickým testem “šeptání a opakování, který pravděpodobně znáte ze svých dětských let) a nebo vás pošle ke specialistovi na ORL. U dětí, které ještě nedokáží slova zopakovat nejlépo otestují sluch právě na ORL.

Na Modrém koníku máme více než 1400 blogových skupinek. Některé jsou veřejné, některé jsou uzavřené, větší, menší, zabývající se těhotenstvím, mateřstvím, krásou či koníčky. Dnes bychom vám chtěli představit skupinku, která se věnuje Bezplenkové komunikační metodě. Skupinku moderují dvě maminky, bajcabens a pernicek1, které nám odpověděly na několik otázek:

Ahoj holky, mohly byste nám skupinku Bezplenková komunikační metoda krátce představit?

pernicek1: Ač to možná na první pohled nevypadá, skupina se věnuje hlavně KOMUNIKACI s miminky. Ve zkratce: věříme tomu, že miminka už od narození nám dávají najevo své potřeby, včetně vylučování. A ve skupině vše okolo “BKM” řešíme.

bajcabens: Dají se zde najít nějaké základní informace o tom, jak se s BKM poprat a moderátorky nebo i ostatní členky rády poradí v případě, že některá maminka nenajde odpověď na to, co ji trápí. Kromě toho zde maminky sdílí své úspěchy i neúspěchy a zkušenosti ze svého praktikování BKM. Někdy třeba i své úsměvné zkušenosti.

Jaké jsou vaše vlastní zkušenosti s praktikováním BKM?

bajcabens: S dcerkou jsme bezplenkovou metodu praktikovaly sice jen částečně, ale moc nám to pomohlo, protože tak od roka nebo i dřív jsme měly bobky jen v nočníku :D Čůrala sice většinou do plínky a málo kdy jsme čůrání vychytaly, ale i to, že jsme zvládaly kakání, bylo super. Dcerka se potom ze dne na den odplenkovala ve 22. měsíci a to i na noc. I když k plínce na noc jsme se z praktických důvodů vrátily, je většinou suchá. Za mě není důležité být stoprocentní. Podle mě je to hlavně o vzájemné komunikaci a nejdůležitější je, aby byly obě strany (maminka i miminko) spokojené ;)

...jen ten poslední před porodem 1230 🙂

Konec těhotenství bývá náročný, cítíme se jako velryby, nemůžeme vylézt ani schody a postupně snad všechny ostatní maminky ze skupinky na "koníkovi" porodily dříve. Ale zrovna vy pořád nic. 

První věc, kterou nás naše dítě může naučit (obzvláště je-li naše první) je trpělivost, přistupujte k němu s důvěrou, ono ví kdy se má nachystat na svět a vybere si dle svého uvážení. Je to mnohdy těžké ale tento článek nebude o tom jak miminko vyhnat, ale o tom jak to nechat být. Jednou ten den D přijde. 

Jak si zpříjemnit nekonečné čekání na miminko:

1) Kino

Pokud čekáte první dítě, případně máte děti, které zvládnou být s babičkou, udělejte si hezký večer s partnerem nebo kamarádkou. Zajděte si na  večeři, do divadla, nebo do kina. Prostě si naplánujte takovou aktivitu ke které se s malým miminkem jen tak nedostanete.

„Používat ovulační testy u nás byla prakticky nutnost - pracovala jsem na směny, v nepřetržitém provozu a kdybychom měli spoléhat na náhody a dávat věcem volný průchod, asi bychom si miminko nikdy neudělali. Dokážu na sobě ovulaci docela dobře odhadnout a testy mi mé tušení vždycky potvrdily spolehlivě,” popisuje svoji spokojenost s používáním ovulačních testů jedna maminka z Modrého koníka.

Ovulace a ovulační testy jsou dnes velmi diskutované téma. Spousta žen, které plánují otěhotnět nebo se již snaží o miminko, si právě pomocí ovulačních testů zjišťují plodné dny. Pokud se již nějakou dobu snažíte o miminko a stále se nedaří, je vhodné pomocí těchto testů zjistit, kdy a zda vůbec k ovulaci dochází a poté případně navštívit vašeho gynekologa. Jaký test vybrat? A jak se používají?

Ovulační testy jsou dopomocnou metodou ke zjištění plodných dnů. Pokud se vám nějakou dobu nedaří otěhotnět nebo máte nepravidelnou menstruaci, je jejich používání určitě na místě.

Zkušenost maminky na Modrém koníku

„Jakožto zasloužilá snažilka bych ráda sdílela svoji zkušenost s ovulačními testy. Původně jsem chtěla měřit bazální teplotu, ale bylo to pro mě šíleně nepohodlné a hlavně se to ukázalo jako totálně nepřesné. Bohužel nepatřím mezi ženy, co na sobě ovulaci poznají podle bolestí nebo dalších příznaků, takže mi zbývaly jenom ovulační testy. Vzhledem k tomu, že jsem pak docházela i na folikulometrii, poznala jsem, že měření bazální teploty pro mě nefunguje, ale ovulační testy ano.

Začínala jsem testovat vždy kolem 10DC, mívala jsem totiž i časnější ovulaci než je ten tradiční 14.den. Bylo pak i hezké vidět, jak se čárka postupně zvýrazňuje, pak byla stejně tlustá (někdy i silnější než ta druhá) a pak to zase sláblo. Narozdíl od měření bazální teploty jsem ovulaci s ovulačními testy vždycky poznala správně - ověřeno folikulometrií.

Když se staneme rodičem, naše myšlení se mění. Na prvním místě je to malé, voňavé klubíčko, kterému se podařilo vnést do našeho života pořádnou dávku štěstí a lásky. Ale s těmito pocity přichází i pocit nejistoty a množství otázek. Protože to jediné, co chceme, je dát mu to nejlepší z nejlepšího. Právě proto vám přinášíme testování plenek Muumi.

Co testujeme

Muumi plenky jsou tou správnou volbou pro vás a vaše drobečky. Jde o bezpečné ekologické dětské plenky, které jsou šetrné k pokožce a jsou vyráběné z certifikované BIO finské celulózy. Navíc jsou bělené kyslíkem, což zaručuje, že jsou 100 % bez chlóru. Tyto extra měkké a savé plenky si získaly řadu certifikátů a patentů potvrzující jak zdravotní nezávadnost a šetrnost k dětské pokožce, tak výrobu maximálně šetrnou k životnímu prostředí. Proto jsou vhodné i pro dětičky, které mají problematickou pokožku.

Myslíme na všechny děti, od těch nejmenších až po malé objevitele, kteří už zkoumají velký svět. Stačí si jen vybrat ten vhodný typ plenek:

MUUMI BABY plenky se postarají o citlivé zadečky všech dětiček od novorozenců až po juniory do 24 kg. Jsou ultra měkké, perfektně sedí a jsou vyrobené z kvalitních materiálů. Dopřejte svému děťátku komfort a pohodlí.

Plenky MUUMI BABY WALKERS jsou plenkové kalhotky pro batolata, která jsou neustále v pohybu. Vyznačují se mnohonásobnou elasticitou, jednoduchým použitím a vysokou schopností absorpce. Navíc jsou výborným společníkem při odučování od plenek. V nabídce jsou ve . Zaručí tak, aby si dětičky užily pohyb bez omezení a pustily se do objevování okolního světa plného nových zážitků.

“Syn se neustále trápil se záněty nosohltanu. Pořád dokola. Jednou jsme seděli znovu s šílenou žlutou rýmou u lékaře a on úplnou náhodou přinesl letáček, kde mělo dítě u nosu jakousi věc a z nosní dírky mu tekla voda. Chvíli jsme to se synem studovali a už po cestě od lékaře jsme jednu koupili. Ještě ten večer jsme ji začali používat a po několika týdnech mohu říct, že vidím výsledky. Minimálně v tom, že její používání výrazně zkracuje dobu trvání rýmy. A řekla bych, že i rýmy je méně.”

Pokud se svou ratolestí bojujete s neustále se vracející rýmou, nachlazeními nebo dokonce s rýmou, která je chronická a způsobena alergií, můžete zkusit tohoto pomocníka. Stejně jako jedna z maminek z Modrého koníka.

Kde se vzala nosní konvička

Výplach nosní konvičkou je velmi starý rituál, který pochází z ajurvédy. Jedná se o jeden z očistných rituálů, který se praktikuje také ve spojitosti s jógovým cvičením. Není to tedy žádná novinka, která by v tuto chvíli byla v plenkách, ale mnoha lety prověřená praxe. V rámci jógových rituálnů ji najdete pod heslem džala néti.

Průplach nosní konvičkou, neboli také nosní sprcha přináší mnoho benefitů. Díky pravidelnému (a nejlépe každodennímu) opakování otužujete nosní sliznici, která je pak méně náchylná na výkyvy teplot, zejména v podzimním a zimním období. Vašemu drobečkovi pomůže s vypořádáním se s viry a bakteriemi, protože těm se nejlépe daří v kyselém prostředí sliznic a nosní sprcha toto prostředí vyrovnává. Dalo by se říct, že virům a bakteriím tak trochu znepříjemňuje prostředí.

Máte-li doma malého alergika, jistě oceníte její přínos v období jara a léta, kdy vzduchem létají různé pyly. Průplach nosní konvičkou od nich sliznici krásně 'opláchne' a pročistí. Jednoduše řečeno - průplachem slaným roztokem pyly a alergeny ze sliznich smyje. Stejně zapůsobí i v okamžiku, kdy se pohybujete ve velmi prašném prostředí.

Ahojte, ak by ste chceli začať počúvať podcasty, ale neviete ako na to, prečítajte si príspevok s názvom Posloucháte podcasty?

Je pravda, že väčšina podcastov je v angličtine a ďalších svetových jazykoch, ale existujú už aj kanály v slovenčine a češtine, a niektoré sú celkom zaujímavé  Scrollujte nižšie.

Jedna Mama - celkom bez hanby ako prvý odporučím môj vlastný podcast  Volám sa Veronika a v roku 2018 sa zo mňa stala mama. V jednotlivých epizódach hovorím o svojich zážitkoch a skúsenostiach s tehotenstvom, pôrodom ale najmä materstvom. Tento nový svet je pre mňa poriadny zaberák, ale dýcham zhlboka a snáď to nejako zvládnem 🙂

V Oblacích - Tereza Salte, známa aj ako TerezaInOslo, je mamou, podnikateľkou, blogerkou a autorkou knihy Šlehačková Oblaka. Prostredníctvom svojho podcastu chce poslucháčov vtiahnuť ešte hlbšie do svojho života a zároveň poodhaliť pravdu, ktorá sa skrýva za ilúziou dokonalých životov ľudí na sociálnych sieťach a blogoch.

Počuj. - Tento podcast nahrávajú dve kamarátky Fi a Maťa. V jednotlivých epizódach sa zaoberajú rôznymi témami ako napríklad výtvarným umením, letnými festivalmi, konšpiračnými teóriami ale aj gastronómiou. Ako uvádzajú v popise, uvažujú nad tým, čo to znamená byť zodpovednými dospelými v dnešnej dobe na Slovensku.

My dvě. - Najlepšie kamky Ditta a Domča hovoria o svojom obyčajne neobyčajnom živote 🙂 Veľmi pohodový podcast, odporúčam!

Tento článek plánuji napsat už velmi dlouho, tak snad se mi to podaří podat tak, jak jsem měla v plánu. Na MK jsem již pěknou řádku let a nechci, aby byl článek spojován s mým jménem. Proto jsem si založila nový profil. Vy, které mne poznáváte prosím nereagovat jménem. Děkuji.

Vždy jsem trpěla na modřiny, nikdy jsem si s tím ale nelámala hlavu, protože to máme v rodině – slabá cévní stěna. Obě těhotenství jsem byla zdravá jako řípa, tak proč se stresovat. Začátkem února jsem jela s dětmi na 3 týdny do ČR. Tehdy se mi začaly tvořit velikánské červenofialové modřiny na nohách a já si nikdy nemohla vybavit, že bych se zranila. Ale tak děti po mně neustále skáčou, tak to bude asi tím. Jistě mi ani dlouhodobé kojení a s tím spojený nedostatek spánku nedělá nejlépe. Přeci jen jsem šla z jednoho těhotenství do druhého a k tomu 30 měsíců kojení. No jo, asi bych už měla ubrat, možná bych měla brát i nějaké vitaminy (přiznávám, že nejsem fanoušek braní léků a kupovaných vitamínů). Fleky se ale pořád zhoršovaly a přidalo se k němu i krvácení z nosu. Na to jsem nikdy netrpěla. Zpětně si říkám, jak jsem mohla být tak slepá a přehlížet tolik příznaků. Začalo to nenápadně, při smrkání prostě stopa krve v nudli. Jasně, to je tím, jak je sliznice překrvená a přetěžovaná. Později jsem už vysmrkávala jen čistou nezkoagulovanou krev. Já hloupá jsem se tomu ještě smála, že co to má znamenat. Končilo to tím. že jsem z nosu slabě krvácela nonstop, jen mi to teklo do krku a pro samou starost o děti jsem tomu stále nevěnovala pozornost. Když už mi to přeci jen připadalo příliš, tak jsem se přesvedčovala, že tak zlé to není, že se necítím být nemocná a že to počká s návratem do Hamburgu (mnoho let totiž bydlím v Německu) a že se mi nechce to hrotit s německým pojištěním někde na pohotovosti v Praze.

Navíc i když má člověk nějaké zdravotní problémy jde život dál. Já sama jsem v tu dobu právě hledala novou práci. V době, co jsem byla na dovolené v ČR jsem dostala emailem pozvánku na tzv. Probetag. (když je váš pohovor v Německu úspěšný, tak si vás většinou chce zaměstnavatel pozvat ještě na 2-3 dny na zkoušku...přeci jen na pohovoru se vše tváří lépe než je a tak máte vy i zaměstnavatel šanci si to vyzkoušet v provozu). Měla jsem ohromnou radost, protože firma, do které mě zvali byla mým favoritem. Hned po přečtení emailu jsem si začala zařizovat hlídání pro Marušku. Bráška už je ve školce, ale Maruška ne a tak bez hlídání nebude ani Probetag. Všem na potkání jsem vyprávěla, že v pátek 9.3. mám svůj Probetag. Hlídání klaplo hned a já už se jen těšila a přemýšlela, co si na sebe vezmu, jak to vše bude a jak moc si přeju, aby to vyšlo. Myšlenka na mé zdraví mě ani tak neopustila a ještě z ČR jsem si zavolala o termín na odběr krve ke svému obvod’ákovi. Nabidli mi jen poslední volný termín – ve čtvrtek 8.3. ráno, od pátku prý mají týden dovolenou a jedou lyžovat. Skvělé, krásně to vše vychází, ve čtvrtek si zajdu na krev a v pátek Probetag.

Po návratu do Hamburgu jsem nemyslela na nic jiného, než na svůj Probetag. Po 4 letech doma a dvou dětech dostal můj šatník zabrat a tak byl čas na nákupy. Ve čtvrtek jsem si skočila na krev a za doktorem. Dokonce jsem si kvůli němu oholila i nohy, aby se mohl podívat na mé modřiny. Jako vždy obvod’ák zklamal. Nohy nechtěl ani vidět :-O Ale krev mi odebral, tak jsem byla spokojena. Už při odběru bylo zváštní, že jakmile mi chtěli místo vpichu přelepit, tak že jsem ihned začala krvácet a proud krve stekl až na zem. No, dostala jsem tlakový obvaz a šlo se domu. Od lékaře jsem to vzala ještě přes obchody, abych si koupila nové boty, at’ nedělám v práci ostudu. Sehnala jsem přesně takové, jaké jsem si přála a byla spokojená, jak skvěle jsem vše stihla. V tu chvíli mi zvoní telefon. ‘Hallo, nebyli jsme domluvení, že dnes přijdete do firmy?’ ve mně by se v tu chvíli krve nedořezal. Cože??? Vždyt já vše domluvila na pátek, to snad neeeeeeeeeeee… Horko těžko jsem se z toho vykecala, spíš jsem si sypala popel na hlavu a šéf tedy souhlasil, at’ přijdu v pátek. No, předsevzala jsem si, že ikdyby jsem tam měla přiskákat jen na jedné noze, tak že prostě musím. Odpoledne jsem ještě oběhla s dětmi naše 5km kolečko a spokojeně šla spát.

Ráno 9.3. jsem stála ve dveřích – slušně oblečená, na vše připravená a loučila se s dětmi i mužem, at’ mi drží palce. V tu chvíli mi opět zvonil telefon. ¨Hallo, mluvim s paní Novou? Máme výsledky vaší krve, volali nám z laboratoře a pan doktor z lyží nedal jinak, než že vás musím zastihnout. Výsledky jsou špatné a musíte ihned do nemocnice.” ‘No ale já mám dnes Probetag, nemůžu až potom?” ‘Ne, vy to nechápete, jste v ohrožení života, musíte ihned do nemocnice.” …

...Slyšet něco takového je velmi zvláštní zkušennost. Po chvíli jsem řekla manželovi, co mi řekli a že teda asi budu muset i dnes Probetag zrušit. Volám na recepci, jestli mi dají k telefonu šéfa. Že se omlouvám, ale že mi právě teď volali od lékaře a že jsou mé výsledky velmi špatné a jsem v ohrožení života. Že se omlouvám.ale že ani dnes nedorazím. Mlhavě si vybavuji, že jsem mu říkala, že chápu, pokud o mě už nebude chtít ani vidět a že vím, jak špatně to vypadá, když přijdu už po druhé s tak debilní výmluvou. On mi jen popřál vše dobré a že se mám ozvat, až mi bude lépe. (Psala jsem mu hned po ubytování v nemocnici.)

Krásné nedělní odpoledne vám všem,

je mou milou povinností přinést vám výsledky soutěže Slavíme MDŽ s Viledou. V první řadě mi opět dovolte jedno veliké poděkování. Poděkování vám všem za účast v soutěži, přihlásilo se vás neuvěřitelných 398. A to je číslo, které mi opravdu dělá nesmírnou radost. DĚKUJI 🙂

Soutěžní otázka zněla, jaká je vaše nejoblíbenější květina? Moji věrnou a skvělou fanynku Lenku napadlo, že by udělala statisku, jaké květiny mají ženy z modrého koníka rády. A tady máte výsledek 🙂

Leni, tímto mi dovol jedno velikánské děkuji. Jsi skvělá a opravdu to bylo hodně práce, kterou jsi dělala dobrovolně. DĚKUJI 🙂

A o co jsme soutěžili?

O balení mikrohadříků Colors 4 kusy.

„Při prvním porodu před dvěma lety jsem měla velké křížové bolesti. Porod jako takový proběhl v pořádku, ale na ty bolesti se nedá zapomenout. Teď jsem znovu těhotná a už o tom přemýšlím. Nevíte náhodou, jestli nějak nelze takovým bolestem předcházet? Třeba nějakou rehabilitací v těhotenství nebo tak?“

Porod bolí. Na tom se shodnou asi všechny ženy, které ho již mají za sebou. Ty, které se na něj teprve chystají, zase přemýšlí, jaký bude ten jejich a jak ho zvládnou. Kontrakce neboli stahy dělohy může nastávající maminka pociťovat jako tlak v podbřišku, v kříži, a dokonce i v kyčlích nebo stehnech.

Křížové bolesti mohou souviset s polohou miminka v bříšku. Když je více nakloněné k páteři maminky, vyvíjí větší tlak do zad ženy. Proto je vhodné zeptat se na konci těhotenství svého lékaře, zda není miminko v tzv. poloze posteriorní. Pokud ano, můžete zkusit cvičení a polohování, aby se miminko ještě před porodem otočilo do lepší polohy.

Prožívání bolesti se u každé ženy liší. Velmi důležitý je vždy postoj ženy k porodnímu procesu a duševnímu rozpoložení. Důležitou roli hraje i celkové společenské a kulturní prostředí. Existuje hned několik možností, jak si porod zpříjemnit a jak ovlivnit druhou dobu porodní i křížové bolesti.

Jak pracovat s křížovými bolestmi?

„Můj první porod byl o krutých a dlouhých křížových bolestech. V podstatě jsem šla z jedné kontrakce do druhé, protože než odezněla bolest ze zad, už se hlásila o slovo bolest břicha. Druhý porod byl hodně podobný, ale naštěstí o mnoho rychlejší. Třetí porod byl oproti těm předchozím dvěma pohoda a já si dokonce mezi kontrakcemi i odpočinula, protože mě křížové vůbec nebraly. Každý porod je jiný, a i když při prvním porodu křížové bolesti byly, u dalšího už klidně být nemusí.“