Od doby, co jsem se stala ambasadorkou pro PEPCO, ostro sleduji všechny novinky, které se v prodejnách objeví. Dnes přicházím proto s recenzí horké novinky ze sortimentu společenských her pro nejmenší, která mě na první pohled okouzlila a musela jsem ji okamžitě vyzkoušet, osahat a otestovat.

Pro prťata

První, co mě zaujalo bylo určení této hry. Je určená pro děti od  2 do 4 let, což je věkové rozmezí, pro které jsou společenské hry docela nedostatkové zboží. Hra je promyšlená důmyslně a nabízí 6 herních variant a to po dvě varianty pro věk 2+, 2 a 1/2 a 3+.

Hra má za cíl rozvíjet logické myšlení, trénovat paměť a manuální schopnosti, naučit batolata hledat podobnosti, spolupráci a v neposlední řadě děti díky hře poznávají rozdíl mezí vítězstvím a porážkou. Na krabici naleznete informaci, že hra byla vytvořena ve spolupráci s dětským psychologem, což je její velké plus.

Co v balení najdete?

- dřevěnou kostku

Když se z nás stanou rodiče, musíme kromě svých vlastních zubů začít řešit i ty našich drahých potomků. Pokud už jste “pokročilý rodič”, víte o tom své. Začíná to problémy spojenými s jejich prořezáváním a končí to péčí o ně. Děti nám to mnohdy navíc komplikují svojí neochotou k zubní hygieně. V tomhle případě ale ustoupit nemůžeme a musíme to nějak zvládnout. Jde tu přece o jejich zdraví a také o krásný úsměv.

Všichni zajisté chápeme, že je nutné chodit s dětmi k zubnímu lékaři. Ale kdy je ta správná doba? Jak často by měly malé děti navštěvovat zubní ordinaci? A jak správně o jejich zoubky pečovat? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky se dozvíte v následujících řádcích.

Kdy by mělo dítě poprvé navštívit zubaře?

Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá a téměř všichni zubní lékaři se v odpovědích vzácně shodují. Nejvhodnější dobou k první návštěvě dítěte v zubní ordinaci je doba kolem proříznutí prvního zoubku. Tím zpravidla bývá spodní řezák a u většiny dětí se první zoubek objeví v rozmezí od 6. do 12. měsíce věku, ale samozřejmě to může být i dříve, či později.

První návštěva u zubaře je velice zásadní jak pro dítě, tak pro jeho rodiče. Pro dítě je ohromně důležité zavítat do ordinace zubního lékaře jen tak, aniž by ho trápil nějaký problém a nehrozilo, že si tuto událost spojí s jakoukoliv bolestí. První návštěva by tedy opravdu měla být jen seznamovací - dítě se podívá, jak to v ordinaci vypadá, okoukne lékaře, sestřičku, povozí se v křesle a ideálně si nechá od zubaře kouknout do pusinky.

Lékař si poznamená, které zoubky má už dítě venku, a je hotovo. To nezní nijak hrozně, že? Takové dítě pak nebude mít nejmenší strach, až do ordinace půjde příště znovu.

"Problém s koupí dobře padnoucí a zároveň ňadrům lichotící podprsenky jsem měla od těch dob, co jsem začala nějakou potřebovat. Přestože mi moje maminka při výběru těch prvních kousků byla velkou oporou, nákup nového spodního prádla nebo plavek byl vždy útrpnou odysseiou. Na jejím konci se sice skvěl v nákupním košíku jakýsi výsledek, každopádně jsem nebyla spokojená ani já (podprsenka by nemusela tu tlačit, tu odstávat a dělat taková divná prsa), ani maminka (nemusela by být tak drahá, vybraná až v pátém obchodě a dcera by se za ty peníze nemusela tvářit tak kysele)."

"V dospělosti, už bez podpory maminky, býval scénář dost podobný. Korunu tomu v mém případě nasadily e-shopy, které sice nabídly ten zaručený kalkulátor, který mi vyplivl údajně ideální velikost, ale už neporadil, jaký střih si vybrat, aby prsa z podprsenky při předklonu nevypadávala a košíčky se tak divně nekrabatily.

Z martyria neustále špatných výběrů, vracení zboží v zákonné lhůtě (v tom lepším případě) a nošení nepadnoucí podprsenky (v tom horším), mě v době příprav na příchod našeho prvního potomka vysvobodila, do té doby pro mne zcela neznámá, instituce "podprsenka na míru - poradíme, vybereme". Nevýhodu vyšší pořizovací ceny vzápětí převálcoval fakt, že jsem za minimum (navíc příjemně stráveného) času získala krásnou, kvalitní a padnoucí podprsenku, která nevídaně podržela nejen zvětšující se prsa, ale i snižující se sebevědomí."

Je vůbec možné ještě před porodem zjistit, zda drahý kousek speciálního mateřského prádla nebude po porodu ležet ladem na dně šuplíku? Zde nejvíce pomůžou (jako v mnoha jiných případech) zkušenosti sdílných maminek.

Jak to měla Eva       

"Když jsem celou tuhle anabázi vyprávěla svojí kamarádce Evě s dotazem, kde ona kupuje kojicí podprsenky a kam chodí na kojicí blůzy a tuniky, do jejichž důmyslně řešených výstřihů jsem se hned zamilovala stejně tak jako do onoho geniálního detailu kojicích podprsenek - do odklápěcích košíčků zaručujících diskrétní kojení kdykoliv a kdekoliv -  dívala se na mne jak na právě přistávající stádo marťanů: 'Kojicí tuniku? Kojicí podprsenku? Na co prosím tě vyhazovat takový peníze? Normální podprdu jsem vyměnila za tu sportovní. Vyhrneš tričko, shrneš podprsenku a kojíš.' Měla zrovna na ruce svoje několikaměsíční miminko a tak jsem byla rovnou obdařena praktickou ukázkou. Musela jsem uznat, nevypadalo to vůbec špatně. Dítě přikládala k prsu tak zručně, že i bez kojicích vymožeností nebylo vidět nic z toho, co má i při kojení zůstat "skryto". 

Aby Nikča měla parťáka sobě věkově blízkého, rozhodli jsme se rozšířit naše potomstvo. Bohužel to už nešlo tak snadno jak zamlada 🙂, ale nakonec se zadařilo a já den po svých 36 narozeninách zjistila, že jsem těhotná. Začala jsem se těšit na únorové miminko i když přípravy jsem skoro neřešila... Přece jen čtvrté dítě to už máte doma skoro vše 🙂. Rozhodli jsme se, teda já,že miminko bude překvapení a pohlaví zjistíme až co se vyklube 🙂. Jen jsem si koupila Aniball, balonek od Epina bohužel praskl no kupovala jsme ho před 11 lety tak už měl nárok :D. Přemýšlela jsem o kurzu hypnoporodu,ale zůstalo jen u přemýšlení...Rozhodla jsem se, že tentokrát to bolet prostě nebude, taky jsem chtěla,aby se prcek narodil 19.2. no termin si vybrala jiný 🙂... Byl konec února a stále nic, klasika...otevřená na prst,ale čípek dlouhý vše měkké, jen to čeká na ten poslední impuls a že jsem se snažila jak to šlo,tak ven se mimču nechtělo...řekla jsme si, že se teda kouknu na nějaké videa o tom bezbolestném porodu...meditace či co, jedno na youtube cca 8 min bylo tam moře, vlny atd. zvládla jsem minutu a řekla si ,že na to asi nejsem ta nejlepší povaha 🙂 pak tam byla nějaká přednáška na asi hodinu a půl, tak tu jsem tak nějak zvládla, i když jsem ji poslouchala na půl ucha a poslední kousek až v den porodu... né že bych se s paní zcela ztotožňovala ve všem,ale prostě základ co jsem si z toho vzala "uvolni se není to bolest je to kontrakce". Den D nastal 3.3. taky moc pěkný datum a samozřejmě se nic nedělo, bylo krásně, tak jsme byli všichni na zahradě a já s manželem tahala nějaké šutry ze skalky a dělala nějaké drobnosti co mé monstrozní tělo dovolilo 🙂,břicho mi tvrdlo občas už nekolik týdnu, takže mě to nijak nezneklidňovalo. Ve 13 mi volala mamka, kdy už se jí narodí vnouče, že se ji líbi tohle datum, tak jsem oznámila, že se stále nic neděje, zakončila to tím, že do půlnoci je ještě čas 🙂...Pak mi přišlo že tvrdnutí už opravdu má takový ten trochu jiný ráz,ale žádná pravidelnost či intenzita to nebyla. Ve tři hodiny jsme šla na záchod a zjistila, že hlenová zátka odchází, tak jsem to šla oznámit drahému, že by to přece jen mohlo být dnes. Nela chtěla udělat domácí lesk na pusu, tak jsem se ještě pustila do paplání. Pověsit prádlo už jsem,ale nestihla, když jsem si stoupla k pračce ozvalo se známé lup a já měla mokré tepláky. Hlavou mi proběhlo "tak teď to začne bolet a začne šrumec a hned druhý hlásek volal ne nebude, tentokrát ne" 🙂. Zavolala jsem na chlapa, že to opravdu bude dnes, že mi praskla voda, to bylo pět hodin, tak jsme zavolali švagrovce kvůli hlídání,ale jelikož se v podstatě nic nedělo tak nebyl ani spěch 🙂, zašla jsem si do sprchy převlékla se ( dokonce hodila i nějaké šminky na obličej 🙂. Občas přišla nějaká kontrakce,ale moc pravidelně ani rychle za sebou to nebylo, když přišla zavřela jsem oči a snažila se uvolnit, dýchat klidně a prostě se uvolnit. Manžel udělal holkám ještě večeři, přijelo hlídání a my se vydali na cestu do porodnice to bylo chvíli po šesté. Protože cesta je dobrej tankodrom, sedla jsme si dozadu. Cesta tam trvá necelou čtvrthodinu a za tu dobu jsem měla asi tři kontrakce, které jsem opět tak nějak hluboce prodýchala ala chci se uvolnit, fakt to nebolelo 🙂... no u porodnice jsem se musela dvakrát zastavit a prodýchat,ale stale jsem se u toho usmívala. Příjem, vstupní kontrola otevřená na 2 cm, mimčo ještě nahoře,v hlavě aaa to bude na dlouho,ale projistotu jsme upozornila, že rodím rychle 🙂, v plánu jsme měla odmítnout klystýr i neustálý monitor během porodu. Bylo půl sedmé, dali mě na monitor,aby věděli jak to se mnou teda vypadá, že odtíká plodovka bylo docela vidět 🙂...stále úsměv na tváří při kontrakci zavřené oči a snaha se uvolnit, chlap mi řekl, že při tom vydávám zvuky skoro jak při sexu, tak jsme mu odvětila, že se to tak snažím vnímat, orgasmus je přece taky kontrakce 🙂... blížila se sedmá hodina a mě už to půlhodinové ležení na nepohodlném lehátku bylo fakt nepříjemné, tak šel manžel hledat sestru, jestli by jsme už mohli na pokoj. Přišla PA, že jsem mohla změnit polohu a že pak při porodu to bude i vhodné, hlavou mi běžely sprostá slůvka, proč mi nikdo neřekl, že z toho můžu slézt. po cestě jsem to vzala ještě na záchod, pak na porodním lehátku mě vyšetřil ještě doktor, že už jsem na 5-6 cm, hurááá než jsem na lehátko vlezla, tak mi spadla ta jejich plínka a začla se pode mnou dělat kaluž plodovky a mně se v hlavě honilo doufám, že si nemyslí, že jsem se počůrala a omlouvala jsem se, že za to fakt nemůžu, že to tak valí, holt malá tam měla aquapark 🙂. PA ať jdu do sprchy že mi bude líp, jim se to řekne, když mně se už fakt blbě chodilo, musela jsem se víc soustředit abych tam přece nepustila tu bolest 🙂... tak jsem vlezla do koupelny kontrakce, opřu se o umyvadlo dýchám, PA na mě běžte do sprchy, chlap tak už se vysleč a běž do sprchy, já "jdi do prdele" 🙂, no co už mě moc rušili, dalši krok opření o záchod další kontrakce, v mezi čase mi drahý pomohl sundat halenu. další krok jsem ve sprše na všech čtyřech hurááá pouštím sprchu kontrakce šplíchám na břicho zádá, PA volá až budete citít tlak na konečník volejte. Jen co to do řekla kříčím, že tlak je a tlačím, to ona nééé a rychle za mnou, že to určitě ještě jako ne, když ke mně zaklekla tak zjistila, že už teda fakt rodím, a hned že půjdeme na lehátko, to jsem teda rozhodně odmítla, že já už neudělám ani krok 🙂 zkusila mě přesvědčit ještě jednou, ale marně, tak volala na druhou at ji tam něco hodí, to už jsme vnímala jen v oparu, zvedla jsem hlavu v té malé koupelně jsme byli 4 a ve dveřích ještě nakukoval doktor ( no asi by mi bylo jedno kdyby tam byl kdokoliv) PA, řekla, že může odcházet stolice blik v hlavě přece si prcka nepo... a rychle sprchu na záda a zadek 🙂 a dalši kontrakce a už citím jak se hlavička dere ven další a je venku celé těličko a už mi ji PA podává je to holčička je nádherná teploučka a moje a víte co vono to fakt ani nebolelo, nebo jsem to ve chvíli co jsem ji měla v náručí zapomněla :D, pomohli mi sednout si na stoličku ajá tam ve sprše objímala to svoje čtvrté štěstíčko, neskutečně dojatá a šťastna, zvládly jsme to obě v pořádku, ten pocit radosti...  po pěti minutách konečně přesun na porodnické lůžko obě nahulate přitisknute k sobě stále spojené pupečníkem už zas úsměv od ucha k uchu. A jak se teda bude malá jmenovat, no tak asi jak chtěly dcery Natálka 🙂, tak vítej do života sluníčko naše. Je to úžasné mít velkou rodinu a když vidím jak se k ní má Niky a jak ji mají rády i ty starší, bože chraň od hříšných myšlenek,ale šla bych klidně i do čísla pět :D  

V dospělosti může mít prodělání planých neštovic, ostatně jako všech dětských nemocí, mnohem těžší průběh. Ideální je se pokusit nákaze zcela vyhnout. Pokud jste ale nyní máma, riziko, že se neštovicemi nakazíte od svých dětí nebo i během vyzvedávání dětí ze školky, je velké. Jak si s virem neštovic poradit, na co si dát pozor a jak se co nejefektivněji vyléčit, vám poradíme v následujícím článku.

Pokud se tedy neštovicemi nakazíte od svých dětí nebo návštěvou školky, určitě je nepodceňujte. Kromě toho, že zůstanete doma, abyste nenakazila další, dodržujte klid na lůžku, který by měl doprovázet léčbu všech virových onemocnění. V tom, jak závažný průběh budou vaše neštovice mít, hraje největší roli síla vašeho imunitního systému.

Jaká jsou rizika planých neštovic v dospělosti?

Děti si nákazou neštovicemi poradí většinou velmi dobře. Kromě pupínků a zvýšené teploty je jim obvykle dobře a za pár dní o neštovicích nikdo neví. U dospělých je bohužel rizik mnohem více. Těžší průběh nemoci může eskalovat například v pneumonii (zápal plic), meningitidu (zánět mozkových blan) či encefalitidu (zánět mozku). U některých dospělých pak neštovice mohou vyústit v záněty kloubů, srdce, ledvin, varlat, jater či duhovky.

Po odeznění vir navíc zůstává v těle a usidluje se v nervové tkání míšních nervů. To doprovází únava, vyčerpání, tělesná i psychická slabost. Následně vir neštovic putuje podél nervových drah, aby se projevil na vyčerpaném těle znovu, a to v podobě bolestivého pásového oparu, který je sám o sobě navíc dále nakažlivý.

Ovšem právě klid na lůžku, odpočinek a léčba jsou zásadním doporučením k tomu, abyste si nezpůsobila závažnější onemocnění. Buďte proto rozumná, vyhlaste v rodině závažný stav, poproste o pomoc s péčí o děti a chodem domácnosti a dopřejte si klid, dokud se poslední pupínek neštovic nezahojí.

Pokud očekáváte narození svého miminka v jarních měsících, možná vás trápí, jakou výbavičku si pořídit, abyste vzhledem k tomuto proměnlivému ročnímu období byla připravená na všechno.

Z pohledu přírody je narození miminka v jarním období nejlepší načasování. Většina mláďat ve volné přírodě se rodí na jaře - nastávající maminky měly přes zimu dostatek času na odpočinek, jejich potomci se narodí do relativního tepla a až překonají nejkritičtější období bezprostředně po narození, počasí i potrava bude v nejideálnějším bodě.

Dnes máme topení, mnoho skvělých materiálů, které dokáží udržet teplo i odpuzovat vodu. Abyste zajistili co nejkomfortnější novorozenecké období vašeho děťátka, stačí se jen zorientovat a připravit.

Pokročilé těhotenství na konci zimy může být těžké

Velkou nevýhodou porodu na jaře může být nutnost nakupování těhotenského oblečení. Zatímco v létě si těhotné žen vystačí s několika šatami a pantoflemi, maminky, které mají termín porodu na jaře, obvykle musí investovat do zimních a jarních kabátů a pohodlných bot.

Na druhou stranu můžete toto oblečení využít i krátce po porodu, než venku vypukne pravé teplo. Všechno oblečení pak můžete prodat třeba na bazárku Modrého koníka a koupit si za utržené peníze věci, které budete potřebovat, až se oteplí a vaše bříško se zatáhne.

Jestliže jste se celou zimu musela složitě svlékat a oblékat do několika vrstev, navíc s obřím břichem, odměnou vám může být, že příchod vašeho miminka bude doprovázet zlepšení počasí a vy po jeho narození nebudete muset oblékat drobečka do teplých vrstev.

Výbava pro miminko s ohledem na počasí

Věc, která vás bude zřejmě trápit nejvíce, je nakoupení výbavy pro miminko. Jaro je období, kdy je počasí těžko předvídatelné. V dubnu se za normální dá považovat teplota kolem deseti stupňů, ale možné je, že na jeho konci bude i kolem pětadvaceti.

Zatímco například Britové jsou na tyto výkyvy tak zvyklí, že jejich šatník obsahuje několikero univerzálního oblečení pro celou rodinu, u nás je adaptace na počasí vždy tak trochu složitá. I pokud je termín narození vašeho miminka například na konci dubna, počítat je lepší se vším. Překvapit váš může déšť, vítr, mrazíky, ale i velké teplo.

Jaro - období, kdy se příroda probouzí po dlouhé zimě, začíná se zelenat a kvést, vylézá první hmyz a objevují se první včelky. Pomalu odkládáte teplé svršky, děláte jarní úklid a tak nějak všeobecně se připravujete na krásné a teplé dny, které jsou za rohem. Využijte začátek tohoto období a udělejte si takový malý jarní úklid i ve svém organismu.

Ač to tak může vypadat, jarní očista organismu není žádný nový trend, ale vychází z tradičního chování našich předků v období před Velikonocemi. Prakticky od začátku března, až do pátku připadajícího na 9 dní před Velikonocemi bylo pro naše předky ve znamení půstu.

Myšlenka očištění

Cílem půstu v jeho původní podobě bylo vstoupit do jara jako dobrý křesťan. Kromě úpravy jídelníčku, kdy se nejedlo maso, živočišné produkty a bylo povoleno pouze jedno velké jídlo denně zahrnovalo toto období také dobré skutky, modlitby a duchovní očistu. My se dnes zaměříme zejména na očistu spojenou s jídelníčkem.

Zároveň je dobré říci, že při jarní očistě nejde v žádném případě o to zhubnout. To je důležité si uvědomit, protože radikální změna stravování je v tomto případě krátkodobá. Kila, která třeba půjdou dolů znovu rychle naberete při navrácení k normálnímu způsobu stravování.

Cest, které si k jarní očistě můžete vybrat existuje několik. Od úplného několikadenního hladovění až po úpravu jídelníčku, která nakonec může znamenat váš posun ke zdravé stravě obecně. Výživoví poradci se však v naprosté většině případů shodují na tom, že úplným hladověním si můžete spíše uškodit, než pomoci. Zejména v okamžiku, kdy na podobný přístup nejste zvyklé. Spíš než jeden den pouze o vodě se zkuste zamyslet nad několikadenní variantou, kdy budete postupně ubírat ze stravy, až si nakonec dáte právě třeba jeden den pouze s pitným režimem a následně se budete znovu postupně vracet do normálního režimu.

... přesněji řečeno po tranzitorní ischemické atace... 

"Tranzitorní ischemická ataka (TIA) je definována jako rychle rozvinuté klinické známky ložiskového mozkového postižení nebo poruchy monokulárního vizu, které typicky trvají méně než 1 hodinu, maximálně však 24 hodin... ...Jediným kritériem odlišení TIA od mozkového infarktu je délka trvání neurologického postižení." (zdroj viz konec textu)

Dne 28.3.2018 (37+4) jsem šla v pozdních odpoledních hodinách na ozvy a prohlídku do olomouckého G-Centra. Cestou tam se mi ale stala do té doby nevídaná věc. Najednou z ničeho nic jsem v zorném poli viděla šikmý rozmazaný pruh... Trochu mě to vyděsilo, ale říkala jsem si, že mi asi něco spadlo do oka a že jen blbě vidím. Promnula jsem si oči, jednou dvakrát, třikrát a ten "pruh" tam pořád byl... tak to už jsem začínala být nervozní a dalších 10 min než jsem přišla do Géčka jsem se postupně začala smiřovat s myšlenkou, že mi to tak zůstane... k tomu mě začala bolet hlava... přišla jsem na ozvy a po 20 minutách ten šílený "pruh" začínal slábnout a vypadalo to, že se vše vrací zase do normálu... po ozvách jsem šla do ordinace... tam se mě doktorka ptala jak se mi daří a dodnes si pamatuju, že jsem váhala, jestli "pruh" vůbec zmiňovat. Nakonec jsem se přiznala a to ji dost zneklidnilo... už psala papír pro pohotovost, když najednou přišel další neobvyklý jev... zničeho nic mi začala brnět pravá ruka (od zápěstí ke konečkům prstů), okamžitě jsem jí to řekla a přidalo se i to, že ruku jsem pořádně necítila.. po třech minutách tento jev přešl do pravé nohy... a po dalších asi dvou minutách do pravé části obličeje (rtů)... (doplnění: v době kdy jsem byla v ordinaci a doktorka se me něco ptala, jsem nebyla schopna se poradně vyjádřit slovy... ) udělalo se mi na omdlení a nevěděla jsem, co bude dál... celá tato akce trvala cca 7 minut... doktorka přizvala dalšího doktora na konzultaci a oba se shodli, že musím okamžitě do FNOL na pohotovost...

Na pohotovosti jsem zopakovala, co se mi stalo... doktor ihned diagnostikuje TIA a navíc naměřil vysoký tlak 168/to druhé číslo si už nepamatuju...  (preeklampsie se nepotvrdila) Ale jsem v 38. týdnu, takže co teď? EEG i lumbální punkce vyloučené... jedině magnetická rezonance (MRI) a pak uvidíme, každopádně hospitalizaci se nevyhnu... MRI nepotvrdilo ložisko na mozku, ale riziko stále je... doporučují vyvolat porod... odeslána na GYN-POR... příjem někdy v noci 29.3.2018

Ten den ráno konzultace se specialistou... doporučuje vyvolat porod... mně je na omdlení, protože si představuju zase ty tablety, kterýma mě dopovali u prvního porodu a vůbec to nefungovalo... rozhoduju se jestli zůstat a nebo odjet jinam (v OL jsem původně nechtěla rodit, protože moje sestra je PA v jiné nemocnici a tam už jsem se těšila na porod ve vaně a aromalampu, hudbu atd...)... hned ji volám a vvysvětluju situaci... a zklamaná se dozvídám, že s takovou diagnozou mám zůstat, kde jsem a poslouchat, co radí oni... že v jejich okresní nemocnici (a dle mého "dream porodního plánu" už stejně rodit nebudu...) by mě možna stejně "nevzali" a doporučili převézt do krajské... se znepokojením a obavami jdu vyslechnout jimi navrhované varianty... 

Nakonec se smiřuju s variantou vyvolávaného porodu ve FNOL. Směna se vyměnila a MUDr. Jančeková a MUDr. Marek, kteří navrhují postup na mě působí pozitivně a lidsky (jen díky nim jsem tam rodila a nakonec byla moc, moc spokojená!)... navíc navrhli vyvolat porod tzv. Cookovým katetrem (balónková metoda)... a řeknu vám, bylo to super! 

Pětiletý syn je nadšenec do knih. Tedy encyklopedií, pohádkové příběhy ho moc neberou. Zato deskové hry, oujé! Za poslední tři měsíce jich doma přibylo sedm, a to nepočítám dospělácké deskovky, které s námi většinou hraje taky. Na šesté narozeniny jsem měla v plánu pořídit hru Wrr!, takže mi testování s Koníkem padlo pěkně do noty. Asi jsem Vendelína ve výběrovém řízení dostatečně vychválila, protože nás opravdu vybrali a my se začali těšit na novou hru.

V den, kdy přišel balíček (teda vlastně pořádný balík), jsme doma nikdo neměli kloudnou náladu. Synek měl první den horeček z neštovic a roční dcerka pro změnu první den reakcí na očkovací vakcínu. Ideální kombinace pro krásný den, že ano. Když mi odpoledne pán v bílé dodávce předával velkou krabici, netušila jsem, že nám vlastně zachránil den...

Testovací propriety přišly v úžasném balení - ve stejné krabici, v jaké byl v knížce o medvědu Wrr! chudák hlavní hrdina zavřený a do které ho chtěl poštovní holub zase uvěznit. Přepásání balíku červenými tkaničkami mělo u synátora velký ohlas, dokonce se mu povedly rozvázat bez mé pomoci a to jsem tedy docela koukala.

V balíčku našel plyšového medvídka Wrr! (kterého ihned věnoval mladší sestřičce), krásnou knihu, pexeso, a hlavně - hlavně TU karetní hru!

Únava z neštovic byla tatam, knížku fofrem prolistoval a už jsem slyšela "Mamí, pojď si to zahrát!". A tak jsem musela, místo před spaním a po čtení knížky, hrát v jednu odpoledne. Aspoň jsem si u toho mohla vypít kafe (ale to jsem ještě netušila, že první hra vydá na kávy tři).

Tak jsme to tedy rozbalili. 

Doma rádi a hodně čteme, a jak Terezka roste, čím dál tím více si užíváme i společných chvil u hraní her. Proto jsem byla velmi nadšená, když jsme byli vybráni k testování knihy a hry o Medvědovi Wrr. Balík dorazil, když byla Terezka ve školce, tak jsme s Martínkem s rozbalením čekali, až přijde domů.

Krabice byla označena štítkem s nečitelnou adresou a převázaná červenými tkaničkami od bot. Později při čtení knihy jsme zjistili, že přesně v takové krabici byl zabalený i medvěd Wrr, když ho našel poštovní holub Pipp.

Když Terka dorazila domů, vrhli jsme se na rozbalování. Velkým překvapením byl obsah krabice. Byla v ní kniha Medvěd Wrr – Po přečtení zavřít!, kniha pro zapisování prvních 1000 dní miminka, hra Medvěd Wrr, pexeso, vystřihovánky a hlavně i sám plyšový medvěd.

Plyšový medvěd Wrr

Je to přesná kopie hlavního hrdiny z knihy. Je zvláštní, není moc tulivý, docela tvrdý, ale u nás měl obrovský úspěch. Každý den si ho dcera nosí do školky, chodí s námi na procházky, nákup a dokonce vyměnila oblíbenou nejmenovanou myš a Wrr vzala s sebou k babičce. Medvěd má jedno ouško pochroumané. Toho si Terezka okamžitě všimla a moc ji zajímalo, co se mu stalo. Hned první den večer jsme museli číst knížku, aby se dozvěděla, co že se přihodilo.

Kniha Medvěd Wrr – Po přečtení zavřít!

„Cerkláže děložního hrdla se bojím čím dál víc, ale já si už moc vybírat nemůžu, mám za sebou 3 potraty a cerkláž je u mě asi jediná a poslední možnost, jak miminko donosit,” píše jedna z maminek v diskuzi a snaží se o tomto zákroku najít nějaké informace a hlavně zkušenosti maminek, které ho už podstoupily.

Cerkláž děložního hrdla je dneska již méně používaný operační zákrok v oblasti hrdla děložního čípku. I přesto jej občas nastávající maminky v nevyhnutelných případech podstupují. O co se jedná? A pro koho je tento zákrok vhodný?

V jakých případech se provádí

Cerkláž je operace, která se provádí mezi 16.-26.tt těhotenství při nedostatečnosti děložního čípku (hrdla). Při nedostatečnosti děložního čípku je děložní hrdlo slabé a tíhou miminka v děloze se tak může začít otevírat a zkracovat předčasně (tento údaj se vyjadřuje pomocí tzv. cervix score). Nedostatečnost děložního čípku a tím způsobené předčasné otevírání a zkracování pak může zavinit potrat, předčasný porod nebo předčasný odtok plodové vody.

• Pokud je nález mírný, je doporučen klid na lůžku a omezení pohlavního styku, těhotná žena až do konce těhotenství může zůstat doma, ale s klidovým režimem.
• Pokud se nález zhoršuje, je nutné podstoupit hospitalizaci v nemocnici, kde je absolutní klid na lůžku a také jsou podávány léky na tlumení děložních stahů, aby se zabránilo předčasnému porodu.
• Pokud jsou potíže velmi závažné, tak může lékař doporučit právě cerkláž děložního hrdla, která dokáže ustálit otevírající se hrdlo a tím zabránit předčasnému porodu.

Dále se operace provádí u žen, které již v minulosti prodělaly předčasné porody a nebo samovolné potraty po 12. týdnu těhotenství. Lékaři cerkláž někdy doporučují i preventivně a to v případě vícečetných těhotenství (od trojčat výše).

“Je tu nějaká maminka, která má doma také malé dítě, kterému se stává něco podobného? Syn asi tak od jednoho roku mívá zahledění. Někdy i několikrát denně. Třeba si hraje a z ničeho nic vykulí oči, vypadá to, jako když kouká do blba, přestane si hrát a vůbec nevnímá. Můžeme na něj mluvit, jak chceme, i když do něj několikrát strčíme, tak nic. Až po pár vteřinách se vrátí zpět. Říkali jsme to doktorce a ta nás poslala do nemocnice na neurologii, že je to možná epilepsie. Máte někdo podobnou zkušenost?”

Epilepsie je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění u dětí. Jedná se o nekontrolovatelné masivní výboje nervových buněk, které se aktivují naráz a dítěti tak způsobí nadměrnou mozkovou aktivitu. Elektrická aktivita mozku se projevuje jako epileptické záchvaty a probíhá v různých časových rozestupech, klidně i několikrát za den. Výskyt je popsán přibližně u 4 % dětí.

Dva typy záchvatů, u kterých dítě ztrácí vědomí

Záchvaty se dělí na částečné a celkové. Částečné, neboli parciální, postihují pouze malou část mozku a elektrická aktivita se při nich šíří jen do malého okolí, proto se nemusí projevovat celkovými záchvaty doprovázenými ztrátou vědomí. Naopak celkové, nebo také generalizované, se šíří po celém mozku a projevují se jako tzv. grand mal, kdy křečuje celé tělo a pacient při něm vždy vědomí ztrácí.

Ne všechny záchvaty jsou vyvolány epilepsií! Na vině někdy může být úraz hlavy, cévní mozková příhoda, genetické faktory nebo “jen” nedostatek spánku a vyčerpání. Spánková deprivace je dokonce nejčastějším důvodem, proč se epileptický záchvat objeví. Že ho vyvolávají obrazové nebo zvukové podněty naopak není zas až tak časté, přibližně pouhá 3 % ze všech epileptických záchvatů.

Podíl u dětí má hlavně genetika