7.6.2018

Představte si, že mám opraveného starého Singera! Takových let stál, už dávno před tím než se k nám dostal, zapomenutý. A teď funguje! Pan Lothar je také kouzelník. Vyčistil ho, promazal a šije!! Večer si ho bral a ráno další den mi volal, že můžu si pro něj přijít k němu na zahradu. Kdykoliv, že je tam prý v létě pořád. Řekl mi, ve které zahrádkářské kolonii a číslo zahrady. Číslo jsem samozřejmě zapoměla a myslela jsem si, že to najdu i bez toho :D. Byl to omyl… Z venku ta kolonie nevypadá velká, ale uvnitř je to labyrint :D. Hledání mi vzdáleně připomnělo jak jsem kdysi v roce 2012 hledala, na jednom z Kyjevských hřbitovu, hrob svého dědy a po asi hodině nebo dvou jsem byla zoufala, a to jsem přesně věděla, kde má být! Teď jsem stála uprostřed těch zahrad a musela jsem nakonec vzít do ruky mobil a zavolat, aby mi číslo řekl ještě jednou :D. Jinak sám pán Lothar také šije, samozřejmě ne dětské oblečení :D, ale plachty na různé lodě! Nabídl mi pivo, samozřejmě plzeňský typ, a vyprávěl mi co a jak se strojem. Neměla jsem se sebou dost peněz, abych mu zaplatila za práci a tak jsme domluvený na zítřek, že mu je donesu a že si dáme buchtu a kávu. Povídal, že dříve měl pozemek o dost větší a že měl i slepice a další zvířátka. Domeček má také suprový a má tam vše co člověk potřebuje, dokonce pračku :D.

Ale musím říct, že to ani v bytě tady není tak zlé, protože dokonce i přes zavřená okna slyším pořád zpěv nejrůznějších ptáků. A je tu i dost kukakček. Bývají dny i jsou slyšet od rána po celý den – kuku kuku. Je to tu pro ptáky vlstně ráj. Díky poloostrovu Bug, který se táhne na jih od Dranske a je rezervací (dříve tam byli vojáci). Bug se téměř dotýká Hiddensee, vlastně jeho dvou výběžků – Altbessin a Neubessin (Starý a nový Běsín). Kam je vstup zakázán a je tam ptačí rezervace.

V práci je toho na mě každý den docela dost a po směně jsem ráda, že už můžu jít domu. Jedním z posledních úkolů na konci šichty je prostření stolů k večeři. Ráno stolům dominují bíle ubrousky, ale na večer se dávají na stoly nachové. Když mi ukazovali poprvé, co všechno patři na stoly a že ty ubrousky musím složit do trojúhelníku a postavit je špičkou vzhůru, tak jsem mimoděk řekla, že to vypadá jako by to byly plachty, jako „Nachové plachty“ od Alexandra Grina. A od té doby si představuju že to nejsou stoly, ale plachetnice, spousta plachetnic.

A kdo se chcete podívat na umělecké fotky nejen z Dranske ale i celé Rujány, koukněte na FB na profil Ireny Fingerové (https://www.facebook.com/irena.fingerova.3 ). Je to ta samá češka, která nás loni inspirovala a podpořila v naší myšlence se sem přestěhovat a žije také jako my v Dranske.

Také můj zatím jediný soused dělá krásné fotky, ale také videa o Rujáně. Např. jedno z videi je se západem slunce u nás v Dranske, jak se svitivá koule pomálu spouští do vody. Najdete ho pod přezdívkou John Barns.

Díky @konik_testuje jsem měla skvělou možnost vyzkoušet nosní sprej obsahující skutečnou mořskou vodu, navíc obohacený o mangan – Stérimar Mn. 

Jedná se o nosní sprej obsahující 100% přírodní mořskou vodu v izotonické koncentraci – tedy koncentraci solí stejné, jako mají buňky lidského těla. Stérimar Mn je navíc obohacen o mangan, který má antihistaminické účinky.

Zjednodušeně lze říci, že mangan je látka, která snižuje účinky histaminu, což je hormon produkovaný různými buňkami těla, který se uvolní po navázání nějaké cizí látky – alergenu, na specifickou část této buňky. Právě tento hormon je velmi často příčinou alergické rýmy, která se nejčastěji projevuje otékáním nosní sliznice a uvolňováním většího množství tekutin z nosní dutiny. Obzvláště na antihistaminický účinek jsem byla proto velmi zvědavá.

Se značkou Stérimar jsem se setkala již před testováním. Od prvních měsíců synova života používáme Stérimar Baby na nosní hygienu – jedná se o čistý roztok mořské vody (taktéž v izotonické koncentraci) vhodný ke každodennímu používání a to již u dětí od narození – zvlhčuje nosní sliznici, oplachuje ji od alergenů a jiných nečistot a je tedy vhodnou prevencí rýmy.

Jsme s ním maximálně spokojeni nejen my, ale i náš téměř dvouletý syn, který si sprej po každém koupání (a nejen po něm) již sám podává a po očistě těla se dožaduje i pravidelné očisty nosnánku 🙂 

V době, kdy Stérimar Mn dorazil, jsem zrovna začínala pociťovat akutní projevy mé alergické rýmy – svědění nosu i krku, kýchání, vodnatou rýmu…. Jelikož stále kojím, vyhýbám se v podstatě veškerým lékům. Proto jsem Stérimar Mn hned vyzkoušela a čekala, co se bude dít.

5.6.2018

Když bych měla navázat tam, kde jsem minule skončila, tak začnu přírodou a to dvěma keříky rajčat :D. Ty jsem si teď koupila u nás v Norme a plánuju je dát na balkon, když nemáme teď tu zahrádku. Ovšem až bude balkon použivatelný :D. Na vysvětlenou - panelák, do kterého jsme se nastěhovali teprve jako druhý nájemnici (ve vchodu celkem 11 bytu z toho aktuálně jen dva obsazené), se stále ještě opravuje a zrovna na straně, kde máme balkony, mají zatím lešení. Docela srandovní je, že na straně s lešením je i ložnice a tak ve dnech volna, kdy dlouho spím, na mě po ránu koukají dělnici oknem :D. A jak jsem dnes pila v obyváku čaj a oni zrovna štukovali náš balkon, tak jsem jim také nabídla kávu s piškotama, tak byli rádi. Byl to pan a paní, manželský pár, a mezi dělníky je tu vidím nejčastěji. Tak jsme si asi půl hodiny povídali o všem možném, ptali se, jak jsme se tu ocitli a prozradili, že když byli děti malé tak jezdili na lyže do Špindlerova mlýna. Znají Budějovice a Prahu. Tak to zahřálo u srdce J.

Stále nám tu všechno kvete. K šeříku a šípkovým růžím se před pár dny přidal černý bez a tak jsem se hned vydala na sběr květenství. Voní úžasně a už suším.

S prací to bylo všelijaké, ale teď se to už uklidnilo a počáteční nejistota už se o dost zmírnila. Vzhledem k tomu, že jsem úplně změnila obor a práci v hotelu se teprve učím, tak ze mě není žádný předák a určité kolegy to štve. Zvlášť u jedné kolegyně mám pocit, že sotva mě vidí tak už je naštvaná. Po včerejší odpracované šichtě s ní jsem se nejdříve v duchu, pak i večer osobně, omlouvala svému staršímu synovi a partnerovi za to, že bývám dost podrážděná, když si myslím, že něco dělají jinak než by to mělo být a málo se snaží. Ale šéfová je fajn a tak alespoň to mi dodává trochu klidu. Po běžné šichtě mi aplikace v mobilu ukazuje cca 10 tisíc kroků.

Kolegy jsou většinou lidi místní nebo z blízkého okolí. Cizinka jsem tam jen já a jedna polka. Ačkoliv mluvím německy, myslím, hodně slušně, tak když mluví mezi sebou, rozumím jim těžko. Já bych řekla, že mají problémy s artikulací :D, ale všichni by to svedli na dialekt :D. Třeba mladí kolegové kolikrát vůbec neodpoví na mojí otázku, když sedíme u společného stolu u snídaně. Nevím, jestli mě neslyší nebo jen dělají, že mě neslyší… Nijak se tím ale netrápím, snídám si v klidu dál. Většinou se do jejich srandiček a rozhovorů nezapojuju, protože mi přijde, že stejně mluví o ničem… ale třeba kolegyně z kuchyně jsou príma. Jsou to dvě starší ženy, obě v důchodu a s těmi se povídá báječně. Mají co vyprávět. Jedna z nich je po rakovině prsou! a čiperná je, že mladí by za ní nestíhali. Má můj velký obdiv! Dělá už od 5:30 a odchází skoro ve stejnou dobu jako já.

Hlavní události na přelomu měsíců byla návštěva dětí a partnera! Bylo to spojeno i s tím, že přivezli další hromadu našich věcí a v bytě to pak vypadalo jako po válce. Bohužel museli teď ještě zhruba na měsíc zase zpátky do Čech, kvůli všelijakým termínům u doktorů a na úřadech. Také se musí ještě pronajmout náš baráček. Jak začalo léto tak si dětí chtějí ještě užít i babičky a tak jeli do Plzně všichni. Dětem se tu ohromně líbilo. Nejvíce pobřeží, kameny a písek. Stejně jako loni, když jsme tu byli na dovolené, by byli schopní házet kameny do vody klidně i několik hodin v kuse :D. Byli jsme se také

Každý máme v životě období, kdy jsme unavení a přejeme si jen dobře se vyspat a začít zase naplno fungovat. Chronický únavový syndrom, odborně nazývaný benigní myalgická encefalomyelitida či označovaný jako ME/CFS, je soubor mnoha příznaků, při kterých se nemocní každý den cítí, jako kdyby bojovali s chřipkou nebo nachlazením a změní jim celý život.

Nemocní myalgickou encefalomyelitidou pociťují únavu i po dlouhém spánku a odpočinku, který jim neulevuje, často trpí podobnými pocity jako třeba při chřipce nebo nachlazení, i je podobně pobolívá v krku a mají zvýšenou teplotu. Právě virové onemocnění je obvykle prvopočátkem této nemoci, ze které se nemocný nedokáže zcela zotavit a pocit vyčerpání ho doprovází i po vyléčení prvotního nachlazení. Objektivní příčina ale není dosud známa a léčba únavového syndromu tak doposud nebyla objevena.

Co je to Me/CFS?

Myaglická encefalomyalitida se projevuje zejména vyčerpáním, vysílením a únavou, ze které se marně snaží vyspat. Nemocní trpí špatným spánkem, dlouho usínají, často se budí a po probuzení se cítí rozlámaní, jako kdyby za sebou neměli noc v posteli, ale pracovní vytížení nebo dlouhý večírek. K potížím se spánkem se pak přidává bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy, nemocní mají potíže s pamětí a soustředěním. Celkově onemocnění připomíná stav při chřipce, kdy je člověk vyčerpaný, touží po klidu a spánku, bolí ho celé tělo. Nemocní ME/CFS se však z tohoto stavu nedokáží zotavit.

Pocity vyčerpání a únavy se mění, pacienti mívají dny lepší a horší. V lepších dnech jsou schopni například obstarat běžný chod domácnosti, dojít nakoupit, horší dny pro ně znamenají stálý pobyt na lůžku a přemáhání se i k osobní hygieně.

Ačkoli není známa příčina tohoto onemocnění, nemocní  vykazují stejné příznaky.

Olomouc je velmi krásné město a místní ZOO určitě stojí za návštěvu. Venku je už krásné počasí a je tedy na výlety ten nejvyšší čas! Jak vypadá takový výlet do ZOO z pohledu rodiče?

Možnosti návštěvy

Zoologickou zahradu v Olomouci najdete v části zvané Svatý kopeček a i v ZOO několik kopečků najdete. Nejsou nijak dramatické, ale pokud je vaše dítko "nechodič", počítejte raději s golfkovou variantou. Právě kvůli zmíněným kopečkům nepatří mezi služby ani (často tolik oblíbené) dřevěné vozíky, ve kterých byste mohli děti kousek popovézt a ani golfky si zde nepůjčíte. Návštěvní řád také neumožňuje, aby se děti (potažmo ani vy) pohybovaly po zahradě na svých koloběžkách nebo odrážedlech. Berte to tedy v potaz a raději s sebou vezměte svůj kočárek. 

V sezóně (květen - srpen) můžete bolavým nožkám svých potomků celkem pohodlně ulevit také jízdou v safari vláčku. Nástupní stanici najdete u žiraf a jezdí pravidelně v cca 15 minutových intervalech. Každý cestující starší 2 let zaplatí za svezení 40,- Kč. Vláček vás sveze tím nejširším okruhem - k euroasijským kopytníkům zase zpět k žirafám. Vnitřek zahrady už musíte projít po svých. 

Kde se najíst?

Jediné občerstvení, které je otevřené celoročně, je Restaurace Pod Věží. Pokud se tedy rozhodnete tímto článkem inspirovat, ale vyrazit mimo sezónu, bude toto pravděpodobně jediná možnost se najíst. Vzhledem k nabídce restaurací rozhodně doporučujeme si do ZOO sbalit vlastní svačinku. Zejména v okamžiku, kdy jste "citlivější" na to, co děti jedí. Restaurace nabízí takřka výhradně smažená jídla, párky v rohlíku a klobásy. Výjimku tvoří polévka, která je sice poctivá, ale není dělaná s ohledem na nejmenší strávníky. Pro ty vám ovšem ochotně v restauraci ohřejí vlastní jídlo.

Každý večer uspáváme Kubíka já i Roman..pokud není výjimečná situace. Běžně si Kubík vypije svoje mlíčko, my mu u toho zpíváme, povídáme - on se potulí a do 10 minut spinká.

Ale někdy to prostě nejde..a Kubík jeden večer, asi tak před dvěma dny, začal po dopití mlíčka okopávat Romana.

Roman: "Kubíčku, nech toho prosím:"
Kubík: nic..okopává dál
Roman: "Kubíčku, stačí, přestaň do mě kopat"
Kubík: nic..okopává dál
Roman: chytá samonáser, zvedá hlas: "Kubíku, přestaň, nech toho jsem ti řekl!!"
Kubík: nic..okopává dál
Chvíli jsem je sledovala a viděla jsem, že to takhle nikam nevede..
Já: "Kubíčku, vidím, že už máš dopité mlíčko a že teď okopáváš tatínka. Myslím si, že ti možná dneska nějak nejde usnout a ty nevíš co s tím..můžu ti nějak pomoci?"
Kubík: otáčí se ke mě, vezme mě za ruku, chvilku se na mě dívá a usíná.. ❤️❤️❤️❤️😁

Někdy opravdu stačí jen tak málo. Nesoustředit se jen na sebe, ale zkusit pochopit, co se děje v tom druhém. 
Krásný den 🙂
Jana

"Vidím to jako dnes. Vejdu na nemocniční pokoj mé kamarádky, která se teprve včera stala maminkou. Znám ji jako aktivní sportovkyni, štíhlou laňku a éterickou vílu. Rostoucí bříško mi u ní nevadilo, vždyť v ní rostl nový život. Měla jsem totiž představu, že jakmile porodí, bude zase krásná, svěží a štíhlá. Chyba lávky. Ihned po příchodu do nemocnice mi zrak automaticky sjel tam, kde devět měsíců rostl malý Péťa a tam se i přes volnou noční košilku vzdouvalo břicho. Už ne tak veliké, ale ani to krásné ploché, které jsem jí vždycky záviděla."

Jako Kate Middleton

"Zdeňka zřejmě zaregistrovala můj zděšený pohled a se smíchem prohlásila: 'Cítím se jako Kate Middleton, které po porodu koukal celý svět na poporodní bříško!' A pak mi to došlo! Proto se celebrity po návratu z porodnice fotí jen od pasu nahoru, případně se na rok zavřou do fitka a tam makají minimálně do dalších Oskarů. Takže poporodní bříško je úplně normální. '…pokud nemáš diastázu' doplnila mě Zdeňka."

Většina žen nechá v porodnici kolem 5,5 kilogramů. Z toho má největší váhu samotné dítě. Zbytek tvoří placenta a plodová voda. Část tekutiny ale přebývá pořád uvnitř a bříško má stále tvar jako v průběhu těhotenství. Často se samo vrátí do původního stavu, a to zejména tehdy, pokud ho měla maminka ploché už před porodem. Svoji roli hrají i geny a také to, jak moc žena během devíti měsíců přibere.

A právě vévodkyně Kate se jako jedna z mála slavných žen ukázala bezprostředně po porodu i s bříškem. Prolomila tak tabu dokonalého světa celebrit. Jakoby by říkala: "Podívejte se na mě. Jsem jako vy. Hlavu vzhůru, zase to bude dobré!" V tomto okamžiku, tímto gestem si získala srdce milionů žen z celého světa.

Dia.... co?

"Natřu se pak u vody, nebo to nějak vydržím. Hlavně, že děti jsou nakrémované," pomyslíte si ve spěchu mezi dveřmi a už vyrážíte na koupaliště. Možná tentokrát budete mít štěstí a nevrátíte se domů se spálenou pokožkou. Ale červená a bolestivá pokožka není jediná nepříjemnost, která vám při takovém pobytu na slunci hrozí. Jak docílit krásné opálené pokožky a nehazardovat přitom se svým zdravím?

Sluneční paprsky nejsou jen našim nepřítelem. Právě naopak, díky nim získává naše tělo vitamín D, který nám pomáhá lépe vstřebat a využít důležité látky jako vápník či fosfor. Zároveň podporuje naši imunitu a přidává nám na lepší psychické pohodě. Všechno má ale své hranice, a pokud se vystavujeme slunci nepřiměřeně často a dlouho, můžeme si dokonce uškodit.

Co je to UVA a UVB?

Součástí slunečních paprsků je tzv. ultrafialové (UV) záření, které pouhým okem nevidíme. Rozlišujeme dva typy takového záření, a to UVA a UVB, před kterými se chráníme právě použitím opalovacích přípravků. Zatímco UVA záření proniká hluboko do pokožky a způsobuje její stárnutí, rakovinu kůže a jiné závažné chronické onemocnění, UVB záření se dostává jen do povrchových vrstev kůže a má na svědomí spálení pokožky či vznik pigmentových skvrn.

Jak si vybrat z množství opalovacích přípravků?

Ať už se při koupi opalovacího přípravku díváte na značku, cenu nebo se rozhodujete mezi krémem a sprejem, v jednom byste kompromisy dělat neměli. Ochranný faktor (SPF) je přece důvodem, proč si opalovací přípravek kupujete. V opačném případě by vám stačilo obyčejné tělové mléko. Co je to vlastně ten SPF? V zásadě platí, že čím vyšší číslo SPF je uvedeno na obalu opalovacího přípravku, tím vyšší ochranu před UV zářením vám poskytne. Žádný z nich nezabrání vlivu UV záření na pokožku úplně, proto i s ochranným faktorem 50 můžete docílit opálení.

Léto tedy vždy začněte s nejvyšším ochranným faktorem 50. Když už bude mít vaše pokožka jemný nádech bronzu, můžete sáhnout po nižším faktoru, a ten zase po pár dnech snížit. Důležité je zabránit nárazovému spálení pokožky. Takovým postupným snižováním SPF faktoru docílíte zdravější opálení, které vám i déle vydrží.

Návod na chytání bronzu není samozřejmě stejný pro každého. Jinak se dokážou spálit lidé s bledou a jinak s tmavší pokožkou. Přihlížejte proto vždy i na své osobní zkušenosti. Pokud se spálíte vždy, když se byť jen na chvíli zdržíte na slunci, vyhýbejte se opalování úplně a při pobytu venku se chraňte přípravky s nejvyšším SPF.

Hapči… A je to tady… hapči… pylová… hapči… sezóna… hapčííííí!!!! Znáte to? Já někdy nejsem schopná říct jednu souvislou větu, aniž bych si u toho málem nevykýchala oči z důlků. Je to vážně šílený. Bylo období, kdy se mi povedlo alergické rýmy zbavit, a to potom, co jsem půl roku žila u moře, denně ho “inhalovala” cestou do školy a až do konce října jsem se v něm koupala. To byly lázně!!! Žádná alergie, ekzém… na několik let jsem měla klid. Pak ale přišlo těhotenství, hormony se zbláznily a je to tady zas. A abych se zbytečně nenudila, tak ve velkém- rýma celý léto hraničící s astmatem a ekzémy, že bych si nejraději zeškrábala kůži.

Po druhém porodu se to ještě zhoršilo a proto jsem neváhala, a když jsem na Modrém Koníku viděla možnost testovat mořskou vodu (která mi tenkrát tak pomohla) a dokonce upravenou speciálné pro alergiky, neváhala jsem. Stérimar nabízí širokou škálu roztoků mořské vody a dřív jsme vyzkoušeli už jeho verzi Baby, dále variantu na opakující se záněty dutin obohacenou o měď i tu “obyčejnou” na denní hygienu. Proto jsem předpokládala, že Stérimar Mn pro alergiky bude trefa do černého a jakási istota.

Autor: Radek Bartoš

Naše testování

Po rozbalení balíčku jsme se okamžitě vrhli na testování. Jelikož já i moje malá opice máme, hlavně v podvečer a v noci, oteklé dutiny, těžko se nám dýchá, denně použijeme několik balíčků kapesníčků a jednoduše řečeno, trpíme, tak jsme se na Stérimar Mn vysloveně těšily.

Taky moje tříletá breberka měla ze Stérimaru Mn téměř mystický zážitek, protože potom, co sem ji dvacet minut honila, pak uklidňovala, když řvala na celý dům, že ona nechce, protože to bude bolet a nakonec se mi povedlo šplíchnout ji do nosu (dokonce do obou dírek) se vyjádřila: “Maminko, to bylo prima, už nemám šušeň.”
Další den dokonce hlásila: “Dám si vodičku do nosu. Ale SAMA!” Nicméně, jelikož jsme měly ten den “meeting” u paní doktorky, doporučila nám vysadit vše do nosu, abychom zjistili, jestli Káťa trpí skutečně alergií, zůstalo testování pouze na mně.

O to větší bylo moje překvapení, když lahvička hlásila svoje limity už 10. den testování. Popravdě, tak nějak jsem tušila, že to přijde, jelikož zrovna den před “koncem” jsem se rozhodla udělat efektní video, jak z dávkovače stříká roztok a přestože jsem trysku směřovala na plafon, zasáhla jsem svoji polovičku do obličeje. Překvapeni jsme byli oba. Tak jsem zjistila, že efekt velkých dávek, bohužel, asi není záměrem výrobce, ale důsledkem dírky, která byla na dávkovači a tak roztok stříkal ve velkým množství a do všech stran.

Kolik odvahy a osobní síly vyžaduje odnosit dítě někomu jinému? Co kdyby to ale byla vaše sestra nebo nejbližší kamarádka? V zahraničí se náhradních matek využívá poměrně často. I některým slavným ženám, jako je Sarah Jessica Parker nebo Nicole Kidman odnosila dítě náhradní matka. Proč jsou ženy vůbec ochotné nosit pod srdcem dítě někoho jiného? Co za to dostanou? A jak se na náhradní mateřství dívá česká legislativa?

„Byla jsem celkem třikrát náhradní matkou. Nejlepší je vědět, že to děláte ze správných důvodů, když jste svědky chvíle, kdy se rodiče a jejich dítě konečně uvidí. Být náhradní matkou ale vyžaduje i velkou oběť. Je to velká hormonální zátěž pro vaše tělo. Mně můj manžel musel tři měsíce před umělým oplodněním velmi pomáhat a stejně tak i přes první trimestr. Mohu o sobě prohlásit, že jsem jedna z těch šťastných žen, které jsou 'dobré' v tom, že dělají náhradní matku. Každé embryo, které doktoři implantovali, skončilo zdravým miminkem. To je vzácné. Po prvním dítěti pro náhradní rodinu jsem věděla, že chci ještě někomu pomoci, protože to pro mě byl úžasný pocit. Pokud jde o předání dítěte, instinktivně jsem věděla, že dokážu v náhradním mateřství vidět dlouhodobý projekt hlídání dětí a ne své dítě. Není to pro mě vůbec smutné a nelituji se. Jsem ráda, že můžu pomoci splnit rodičům jejich sen o vlastním biologickém dítěti. Nejsme bohatí lidé, nemůžete třeba postavit nové křídlo nemocnice, ale je to jedna z možností, jak může naše rodina na tomto světě velkým způsobem pomoci. Bez naší pomoci by na světě neexistovaly čtyři děti. Ukazujeme i svým dětem, jak být štědří a jak se obětovat pro druhé,“ vypráví několikanásobná náhradní matka Rayven Perkins, 32 let, Austin Texas.

Co znamená surogační (náhradní) mateřství?

Náhradní mateřství je v podstatě situace, kdy žena odnosí dítě, které biologicky patří jiným rodičům. Obvykle se k tomuto kroku přistupuje ve chvíli, kdy biologická matka není z nějakých (zdravotních) důvodů schopná otěhotnět, odnosit či porodit dítě. Může ho za ní odnosit tzv. náhradní matka. U nás bohužel náhradní mateřství nemá přímou oporu v zákoně, proto se podle § 775 občanského zákoníku stává matkou dítěte žena, která ho porodila, i když biologicky není její. Biologická matka si pak své dítě může osvojit.

Dělení náhradního mateřství

• Úplné náhradní mateřství - embryo bylo oplodněné mimo tělo ženy a vložené do dělohy náhradní matky. Ta má dítě pouze odnosit. Nemá s ním žádnou genetickou vazbu.
• Částečné náhradní mateřství - v tomto případě se k oplodnění použije vajíčko dárkyně. Náhradní matka podstoupí umělé oplodnění, kdy se použije sperma otce.

Do určité doby jste vyprazdňování vašeho dítěte brala jako samozřejmost, kterou je jen třeba odklidit a hezky umýt. A asi vůbec netušíte, kde se stala chyba, ale jednoho dne jste si uvědomila, že váš potomek nějak dlouho nekakal.

Z dlouhodobé zácpy vašeho malého dítěte, kterou nejste schopna vyřešit všemi možnými prostředky, se stane rodinné a širokospektrální téma, zvláště v případě, že příčina je někde v té malé hlavičce.

Kde se zácpa vzala?

Zácpa potká občas v životě každého. U nás dospělých je na vině často nějaká dietní chyba, jen málokdy řešíme tento problém dlouhodobě nebo opakovaně. I u dětí vás zřejmě jako první napadne, že trpí zácpou z nedostatku vlákniny, možná mělo poslední dobou málo ovoce, málo pilo, možná veškerý svůj energetický příjem prostě spotřebuje.

A tak začnete dělat výživové pokusy, které ale možná nebudou mít žádný efekt.

Řešit zácpu pravděpodobně začnete změnou stravy. Pozorujte ale také svoje dítě, jak se při zácpě chová. Pokud před kakáním pláče, vyprazdňování se bojí, odkládá ho, brání se posazování na nočník, zbystřete. Zřejmě vás čeká hledání příčiny i v hlavičce dítka. Zácpa totiž může být způsobena i psychikou dítěte a v tom případě vás bohužel nejspíš čekají dlouhé týdny a měsíce pátrání po příčině a hojení nějakého zranění, které si dítě nese z nějaké situace, které jste si zřejmě vy sama ani nevšimla.

Sladkosti a nezdravá jídla u dětí - věčně diskutované téma na všech frontách. 

U nás hlavně, když přijdou různé svátky - Velikonoce, Mikuláš, Vánoce, narozeniny.. nebo když přijede návštěva a má potřebu nám Kubíka vykrmit.Často pak v těchto situacích slýchávám: "Cože, a proč jako Kubík (2 r a 4 měsíce) nemůže čokoládu / Brumíka / solené arašídy / smažený sýr / hranolky, ochutnat pivo..? No pro jednou by se snad nic nestalo!"

 Svým způsobem rádcové mají i nemají pravdu..

Když náhodou vidím, že někdo už Kubíkovi dal něco, s čím nejsem úplně ztotožněná - rozhodně mu to z pusy ani z ručičky nepáčím (pokud to není výše zmiňovaný alkohol nebo opravdu něco nezdravého).  Toho, kdo mu to dal, však poprosím, aby to už příště nedělal, protože to Kubíkovi ještě nedáváme. Že si myslím, že to pro jeho bříško ještě není dobré ani ničím prospěšné. Poprosím ho, aby když si příště nebude jistý, ať se mě klidně zeptá. A ještě dám doporučení, co bychom případně příště pro Kubíka uvítali – pokud má potřebu mu něco dát (čerstvé ovoce, 100% ovocné kapsičky, tyčinky z ovoce…).

Myslím si, že rodiče nejlépe ví, jak jejich děti reagují na jednotlivé potraviny, co jim to dělá s bříškem, jestli pak z toho nemívají nějaké problémy. Pokud z nějakého důvodu ve 2 letech nechci do Kubíkova jídelníčku zahrnovat čokolády, chipsy a smažené věci – mám proto svůj důvod. Nepotřebuju, aby se mnou okolí souhlasilo - stačí jen, když to budou respektovat.
Já jsem jeho máma a já mám za něj zodpovědnost...a já budu případně ta, co u něj v noci bude sedět, když by ho bolelo bříško. Já budu ta, co mu pak bude muset v obchodě říkat, že tohle kupovat nebudeme..zatím ještě ne.

Tady to někdy může jít až do silného vymezení našich hranic, protože naše babičky/ dědečkové/ zasloužilé maminky/ přeci vychovali už tolik dětí a nic jim přeci není!!
A věřím, že někdy není jednoduché odolat tlakům typu: "no ty s tím naděláš, chudákovi nedopřeješ, já to vím přeci lépe, prosím tě jsi hysterická a úzkostlivá matka..").

Není to tak dávno, co jsem na MK zahlédla krátkou zprávu o tom, že se brzo bude testovat sprej na alergickou rýmu od značky Sterimar a tak jsem netrpělivě vyhlížela, kdy se budu moct přihlásit.

Je to mé první testování, vždy jsem byla spíš pozorovatel, ale díky tomu, že se tu testuje a maminky potom píší recenze, tak máme doma už parní mop od Viledy a už koukáme na Igračka 😀 Zrovna se mi rozjížděla alergická rýma a klasické jarní tekoucí oči a já si řekla, že tohle je testování právě pro mě.

Dlouho se mi alergie neprojevovala, ale letos teda řádně, byla jsem i u obvodní doktorky, ale místo žádanky na alergologii mi dala nějaké léky, které se nesmí při kojení a řekla ať je beru v největší pauze, než zas budu kojit :-O Což mě velmi rozesmálo, mám pocit, že kojím pořád.. A tak ty léky samozřejmě nejím :-/

Pár dnů na to mi přišla zpráva, že jsem jedna z vybraných k testování a já měla převelikou radost, manželovi jsem to řekla během hodiny asi 5x 😀

Dny než balíček dorazil už jsem doslova odpočítávala. Měla jsem v plánu, jak budu fotit celé rozbalování atd. Bohužel byl starší syn rychlejší než ten mladší, který musel zrovna jíst A tak jsem byla ráda, že jsem vůbec sprej zachránila.

Co mě teda velmi překvapilo, byla velikost spreje, většinou ty z lékárny byly o dobrou polovinu menší. Uspala jsem dítě, přečetla návod k použití a hned jsem se pustila do testování, úleva přišla během chvilinky. Musím ale říct, že první dva dny už jsem po 1-2hod měla zas alergické příznaky.

Zdravím a mávám Všem kteří tu teď sedí za obrazovkou a čtou moje rádky 🙂

Budu psát o Naší zkušenosti s domácími testy Veroval. Jsem 25ti letá maminka která má dvě děti 😀 muže Filipa ( 30let) a dcerku Natálku (3,5roku) . Pro testování jsem se hlásila protože jsem měla nemalé podezření na Natálčinu alergii. 

Když dorazil dlouho očekávaný balíček, nechápala jsem proč na jeden test tak velká krabice, po otevření nastalo překvapení... ( že bych špatně četla? 🙂 )

Měla jsem tím pádem otestovat hned 6 produktů Veroval:

• Mužská plodnost ( zatím nevyzkoušeno- kdo má zájem nechť se hlásí 🙂 )
• Cholesterol ( bude testovat můj tatínek, zatím jsem ještě nepředala)
• Zjištění alergie ( Testovala Natálka)
• Lepek ( Testoval manžel)
• Bolerie z klíštěte ( Mám uloženo  lékárně pro horší případy)
• Nedostatek železa ( Testovala jsem já)

Všechny testy mají v krabičce podobný obsah a podrobný návod jak daný test použít. Vše je napsáno velmi stručně a srozumitelně což je fajn. 

Jsem moc ráda a děkuji za tuto příležitost, že jsem si mohla vyzkoušet testování domácích testů Veroval.

Po pravdě jsem vůbec netušila (než mi balíček testů přišel domů), že se testuje z krve. Tak nějak jsem chtěla věřit tomu, že lze maličké děti testovat i jinak.

Takže asi nemusím popisovat to, jak jsem se cítila, když jsem zjistila, že budu muset své 20-ti měsíční dcerce píchnout do prstu. No to pro mě bylo peklo, bylo mi z toho až špatně, protože sama jsem nikdy test z prstu (vyjímaje test na cukr v těhotenství) nikdy nedělala, takže jsem neměla ponětí, jak moc to bolí. No co, pozvala jsem si ségru, aniž bych jí do předu něco řekla a vybalila na ní test, že musí dceru píchnout ona. Jééé to byla scéna, ale po hodině přemlouvání dceru píchla, já se nemohla ani koukat. A dcerka jen velmi legračně řekla au au au a vůbec nebrečela.

Bála jsem se, aby jsme vůbec vymačkali nějakou krev z jejího hubeného prstíku, ale byla jsem překvapena...krev do té nácucky šla jako po másle, naopak jsem musela potom rychle prstík ošetřit a zalepit, protože krev tekla proudem dál. Testování je velmi jednoduché, vše připravené k rychlému testu, jen to čekání poté. Já tedy měla problém u prvního testu (zjištění alergie), že mi nefungovala ta vystřelovací jehla a vzhledem k tomu, že tam byla pouze jedna... Tak jsem vzala jehlu z jiného testu, naštěstí skoro všude byla jedna náhradní. Takže za mě velká spokojenost.

ZJIŠTĚNÍ ALERGIE: Tento test jsem měla pro svou 20-ti měsíční dcerku. Bohužel se jí před 6 měsíci začal dělat atopický ekzém, první 3-4 měsíce to měla dost ošklivé, boláky až do krve, než jsme si přišli na vhodnou kosmetiku, která jí opravdu začala pomáhat a ulevoval. Pak se to mírně zlepšilo, ale stále musíme používat vhodnou kosmetiku. Byla jsem si skoro jistá, že za tím stojí alergie, nebo nějaká potravina, kterou špatně snášela...Ale přece nebudu tak malé dítko trápit odběry krve na alergologii apod. Navíc v době, kdy bylo hodně pylu, dcera byla neustále nemocná a dokonce měla oboustranný zánět spojivek.

Takže jsem test provedla na své dcerce a zjistila jsem, že na kočičí srst, travní pyly a roztoče alergická není. Půjdeme na to dál vylučovací metodou, to by nebylo, abych na to nepřišla.

Krásné nedělní poledne. To vám povím, tento článek mi dal zabrat :D Doma už od pondělí opečovávám nemocné dítko a v noci nespím(e), tak se předem omlouvám, pokud kvalita textu nebude taková, jak by bylo očekáváno. Snad to alespoň bude srozumitelné🙂 

Na testování s Verovalem jsem se strašně těšila, je to poprvé, co jsem se k něčemu přihlásila, protože mě téma zaujalo. Moc mně potěšilo, že jsme byli vybraní z tolika maminek, takže úvodem bych chtěla poděkovat jak Modrému koníkovi, tak společnosti Hartmann, že testy poskytla ke zkoušce=) Jako správný testovací maniak už z dob plánování potomstva, jsem se po nich vrhla jak vosa po bonbonech. A rozhodně jsem byla spokojená=) Jak naše testování probíhalo, to zjistíte níže! Tak se na to vrhneme🙂

První dojmy z balíčku

Když dorazil kurýr, byla jsem nadšená :D Tak velkou krabici jsem nečekala, původně jsem si myslela, že dostane každý jen "nějaké" testíky a ne všechny. Po rozbalení na mě vykouklo 6 pečlivě zabalených testů v hezkých krabičkách. Po prostudování jsem zjistila, že na nás čekají následující:

- Test na Nedostatek železa , Borélie z klíštěte, Zjištění alergie, Mužskou plodnost, Nesnášenlivost lepku a Cholesterol. 

Chtěla jsem čekat na manžela, že bysme si nějaké testy zkusili zároveň spolu...Ale zvědavost opět zaútočila a podlehla jsem už hodinu po příjezdu balíčku:D 

Ahoj všem maminkám, tatínkům a všem rodičům a všem těm, které to zajímá:

Jmenuji se Eva Mikolášová, je mi 33 let, jsem vdaná a máme 2letou dcerku, jsme velice aktivní rodina, stále podnikáme nějaké výlety, procházky, návštěvy hřišť, máme dům a zahradu, takže je práce hromada. Byla jsem vybraná jako testovací maminka na domácí testy Veroval a za to chci modrému koníkovi poděkovat.

Vyhrála jsem těchto 6 následujících testů:

a) domácí test na nesnášenlivost lepku (přesnost testu 98 % a více)

b) domácí test na zjištění alergie (přesnost testu 94 % a více)

c) domácí test na zjištění nedostatku železa (přesnost testu 95 % a více)

"V tu chvíli když sem držela malého tak za mě opadla všechna bolest a byla jsem nejšťastnější. I když jsou ty bolesti hrozné, tak když potom sevřete to svoje miminko v náručí, všechna bolest je pryč a zapomenuta."

Porod - zážitek, který si budete pamatovat celý váš život. I když se vzpomínky na něj budou možná lišit po 14 dnech nebo po 14 letech. Chvíle, kdy přivedete na svět nový život je nezapomenutelná. A stejně jako se říká, že každé dítě je jiné, je i každý porod jiný. O svůj porodní příběh se s námi podělila uživatelka mautiii.

Mautiii, jak sis představovala svůj ideální porod?

Moje představa ideálního porodu byla, že bude rychlý, bez nástřihu a hlavně bez komplikací.

Připravovala ses na něj nějak - předporodní kurzy, literatura, dula apod.?

Nijak zvlášť jsem se nepřipravovala. Přeci jen to byl můj třetí porod.

„U prvního syna jsem byla v jeho 3 letech už opravdu frustrovaná, že ač děláme všechno možné, tak stejně používá pouze pár svých slov, tak tři slovesa a zbytek citoslovce. Větu nevytvořil ani náhodou. Ve 3 letech jsme dostali žádanku na foniatrii, o půl roku později na logopedii. Začali jsme tam chodit ve 3 letech a 8 měsících.”

„Uměl ukázat obrázky a pojmenovával spíš citoslovci (auto - tů, kráva - bů, jídlo - ham). Ulevilo se mi, že nejde o žádnou vážnější poruchu, jen prostý opožděný vývoj řeči. Prostě, že mu pomaleji a později dozrává CNS. Uběhly 3 měsíce a syn se rozpovídal, že jsem nestíhala. Během měsíce začal používat věty, souvětí a obsáhlou slovní zásobu. Jakoby všechno doteď jen vstřebával a jakmile to secvaklo, automaticky začal všechno používat. Ve 3,5 letech nedal dohromady větu a ve 4 letech se s ním dalo debatovat. Pořád má špatnou výslovnost, ale během roku obrovský vývoj. Samozřejmě jsem od okolí slyšela už kdeco, že se mu málo věnuji a tak. Sama jsem ve 2 letech mluvila, zpívala, ve 3 letech vyprávěla pohádky. Každý jsme holt jiný.”

Skoro každá maminka bedlivě sleduje vývoj svého dítěte. Raduje se z pasení koníků, prvního posazení i prvních krůčků. U rozvoje řeči tomu není jinak. První slovo přichází obvykle kolem prvního roku života, děťátko stále více rozumí a postupně se rozmlouvá.

Jenže ne vždy jde všechno podle tabulek. Některé děti preferují k dorozumívání ukazování prstem a nemluví ještě ani ve třech letech, případně mají svoji vlastní řeč, které nikdo nerozumí. Důvodů může být více, často se však maminky setkávají s diagnózou opožděný vývoj řeči. Je třeba se bát? Co to pro dítě a jeho rodiče znamená?

„Mám tříletého syna a kromě pár slov říká od všech jen první slabiky a i když se soustředí, nedokáže vyslovit třeba dvouslabičné slovo. Jsme objednaní na logopedii, vypadá to na opožděný vývoj řeči nebo vývojovou dysfázii.”

Opožděný vývoj řeči nebo vývojová dysfázie?