"Další týden mého těhotenství uběhl jako voda a já už vítám 8. těhotenský týden. Konečně mi začíná docházet, že jsem fakt těhotná a s každým dalším uplynulým dnem se na toho našeho drobečka těším stále víc. 

Po minulé návštěvě u svého gynekologa jsem docela uklidněná tím, že vše probíhá tak, jak má. Vím, že stále ještě nemáme vyhráno, ale jakmile mě přepadne strach, zadívám se na ultrazvukový snímek na poličce a věřím, že všechno bude v pořádku a já si za pár měsíců pochovám své první miminko. Zatím nezbývá než čekat a dozvědět se spoustu zajímavých informací - třeba zrovna o tom, co se právě děje ve vývoji miminka."

Jak vypadá miminko v 8. týdnu těhotenství

"Od posledního týdne těhotenství miminko zase povyrostlo a rozhodně se není čemu divit, protože první trimestr se dějí ty nejzásadnější a nejrychlejší změny ve vývoji. Dosud lékaři ve vývoji dítěte hovořili o embryu, ale to se v tomto týdnu mění - terminologicky se z embrya stal v tomto týdnu plod. To znamená, že ocásek, který doteď embryo mělo, zmizel a dále dochází k tvorbě orgánů dítěte."

Plod je aktuálně dlouhý 14 - 20 mm a váží kolem 1 gramu, takže si ho můžete představit třeba jako malého roztomilého gumového medvídka. Vývoj plodu samozřejmě i nadále pokračuje rychlým tempem a v následujících řádcích se můžete dozvědět, co všechno se s miminkem děje.

Mozková část plodu je prozatím stále větší než část obličejová. V ní dochází ke srůstání kůstek a výběžků, tvoří se nosní dírky, přepážky a také ústní dutina, která je z počátku velmi široká, ale postupně se zužuje až do normální velikosti. I přesto, že žena v tomto týdnu ještě nemůže cítit žádné pohyby dítěte, tak se dítě velmi často a hbitě v děloze hýbe , což je možné pozorovat při ultrazvukovém vyšetření.

Tak a je to za námi... Uteklo to jako voda.Testování Bi-Oil jsme věnovali s rodinou spoustu času, aby jsme zjistili, zda nám s jizvami a dalšími probmély s pletí pomůže.

1/Jako první jsem začala mazat synovi jizvu pod nosem, nebyla moc veliká, ale i tak byla vidět - není již vůbec viditelná.

2/ do hledáčku se dostala moje jizva na patě a nártu, kterou mám od dětství - bohužel nedošlo k žádné výrazné změně. 

3/ suchá pokožka na hlavě muže se výrazně zlepšila.

4/ babičky byli a jsou spokojené. Jedna má velmi citlivou plěť a nemůže si jen tak něco na ní namazat, tak se celkem bála, aby se neosypala. Dopadlo to naštěstí dobře. Druhá babička má sklon k začervenání pleti - také nebyl a není žádný problém. Obě nadále pokračují v jeho aplikaci.

5/ Na co opravdu zabral? Na popraskanou a tvrdou kůži na patě - mám je jak batole. 

Tak jsem se tedy téměř až po roce dokopala k tomu, abych sepsala svůj porod. Termín jak podle poslední MS, tak podle utz vycházel na 24.12.2017. Ale už od prvního prosince jsem byla hotová, téměř jsem nespala, malý mi tlačil do plic a žaludku, žáha pálila nonstop, měla jsem to zřejmě za to, že celé těhotenství mi bylo dobře 😀. Od začátku prosince jsem chodila na kontroly a monitory do nemocnice jednou za týden (stihli jsme to akorát 3x). Když jsem šla na svou poslední kontrolu, to bylo 19.12., tak jsem měla během monitoru silné poslíčky, ale kontrakce žádná, otevřena pro jeden prst a paní doktorka napsala další datum návštěvy se slovy, že podle ní už na ní nepřijdu - nevěřila jsem jí, už jsem byla skálopevně přesvědčená o tom, že takhle budu do smrti 😀. 

Večer jsem šla s kamarádkou k tetě a ta se na mě podívala a povídá, tys ještě neporodila? No tak já ti udělám svařák, že zítra bude venku. No neměla úplně pravdu. Svařák jsem vypila a odešla mi hlenová zátka. Mě popadla panika, že teda porodim. Jenže bolesti sice začali chodit, ale po dvou hodinách, po třech, po hodině a ani nevím, zda to byly kontrakce nebo jen silnější poslíčci. Nicméně jsem se vyspala na 20.12. své tři hodinky. Budila mě bolest, čůrání a nebo se malý mlel. 20.12. jsem bolesti měla po hodině vcelku pravidelně, maximálně hodina a půl, ale pořád nic. Zkoušela jsem vanu, sprchu, ale nepomohlo to a ani to nezhoršovalo. Takže mé myšlenkové pochody byly takové, že nejen že budu jak vorvaň s pálící žáhou, ale ještě mě bude všechno každou hodinu bolet 😀. Nicméně opět byl večer a šlo se spát. Na 21.12. jsem se vyspala úžasnou jednu hodinu a pak už ani ťuk i přes to, že bolesti téměř nebyli. Takže super, do toho průjem a nemohla jsem ani jíst, jak mě bylo zle 😀. Ale bolesti se ustálili po půl  hodině, ovšem nemusela jsem je prodychavat, jen silnejší MS bolesti. Odpoledne mi volala kamarádka, že by ještě potřebovala něco dokoupit a jestli nechci s ní, že se projdeme po městě a bude to fajn. Já jsem souhlasila a do odpoledne byli bolesti stejné. Vyrazili jsme do města a bolesti se čím dál tím více zkracovali. Když jsme se vraceli v 9 večer, tak byli po 10 minutách a já je musela prodychavat. Kamarádka na prášky, že semnou u porodu být nechce, já ji ale říkala, že stejně nemám v plánu rodit, tak ať neplaší 😀. Došla jsem domů a bolesti stupňovali intenzitu, ovšem čas mezi nimi se nekratil. V noci na 22.12. jsem spala přesně od 4:00-4:10, tohle nezapomenu, protože jsem koukala na naše hodiny a těchto deset bezbolestných minut jsem si nemohla užít, když jsem je zaspala 😀.  Přítel vstával ráno v 8, a jel pro kapry a jestli jako ještě vydržím. Říkám ano vydržím, jeď ale tu rybu mi sem k nosu nenos 😀. Když konečně kolem 10 přijel, já už byla v bundě přichystána, že jedeme a ať vezme tašku v obýváku. Jeho šokovaný výraz nezapomenu do smrti 😀. Kontrakce se mi totiž zkrátili po pěti minutách. Dnes bych jela ještě dýl, ale jakožto vystrašená prvorodička jsem nechtěla nic podcenit. Dojeli jsme kolem půl 11 do nemocnice, kde byly sestřičky moc milé a verdikt byl na 3 prsty. Jakože cože????! Po třech dnech bolestí jen na 3 prsty? 😀 No chtělo se mi hrozně brečet, ale doktorka mě uklidnila, že určitě nejdýl do zítra porodim. No představa těch bolestí ještě tolik hodin mi moc nepřidala, ale pořád lepší než dalších třeba 7 dní že 😂. Ihned mě ubytovali na porodní box a připojili na pásy. Měla jsem úžasnou PA. Bylo to moje slunce ve tmě, naučila mě prodychavat a byla vždy v tom nejhorším, když už jsem si myslela, že ne, že to nedám, semnou. Zeptala se mě, zda budu chtít klistyr, se kterým jsem souhlasila. Ve 13:00 mi byl proveden. Bolest se sice trošku zintenzivněla, ale pořád to tak nějak šlo. Chodila mě kontrolovat, zda něco potřebuji každých půl hodinky. Poté mi nabídla píchnutí vody, se kterým jsem také souhlasila. Ten byl proveden v 15:47 a začala krasojízda. Já myslela, že se normálně rozeběhnu proti zdi a pokusím se o něco jako omráčení. Šla jsem do sprchy, kde jsem si měla sednout na míč a přítel mi měl sprchovat záda. Tohle jsme nezvládli. Já si chtěla sednout na míč, ale v tom přišla bolest a já se nemohla hnout, v polosedu 10cm nad míčem jsem zůstala zasekla a jen řvala jak tur, ať už ze mě to dítě vyndají. V tom přišla moje úžasná PA a nevím jak, ale dotáhli mě na kozu. Po předešlé domluvě přivezli rajský plyn a já si říkala, konečně mi vezou moji spásu. V tom ta paní co to přivezla s vytrestenym výrazem říká PA, že je bomba prázdná. Kdyby měli kam, tak mě vezou 😀. Nicméně během chvilky se vrátila s plnou. Já už chtěla tlačit, ale nesměla jsem, že jsem neměla zaniklou branku. Tak jsem se nadýchala plynu a myslela jsem si, že jsem mrtvá a nebo to byl hodně dlouhý a hodně živý sen. Ale konečně mě nic nebolelo, jen tlak v podbřišku. Najednou z dálky slyším tak tlačte, haló paní, tlačte. Já jsem se nemohla vzpamatovat a až za dalších deset vteřin jsem se zmohla na slovo proč? Všichni se smáli a doktorka říkala, no honem, tlačte, už chcete mít miminko ne? Já celá zmamena říkám a jaký jako miminko? A ona na mě, vaše rodite. No měla jsem ještě spoustu otázek, ale radši jsem už mlčela a začala tlačit. Tlačila jsem 4x a malý byl venku. Až do porodu jsme nevěděli, zda bude holčička nebo chlapeček. Takže máme Toníčka s váhou 4060g a 52cm, který se nám narodil 22.12.2017 v 17:03h. Když mi řekli váhu, optala jsem se doktorky, jak moc velkou Hirošimu tam mám, řekla že žádnou, jen nástřih. Takže vlastně dobrý 😀.  Na šití jsem si dýchla ještě jednou a dožadovala se rumu s colou. No podán mi nebyl, za to mi vrátili Toníka. Vůbec nebyl opatlany tím mazkem, ani nebyl pomačkaný, hlavičku měl kulatou, no prostě krásný miminko. Taky moje že jo, pro každou mámu je to její dítě nejhezčí i když zrovna vypadá jak 100 letý stařec 😀. Přisátí a následné kojení šlo bez problémů, odcházeli jsme bez příkrmu, s váhou 3800g. Celý personál na šestinedělí byl úžasný, sestřičky moc milé a i když toho měli moc, (jaro bylo plodné) tak se nám snažili všem maximálně věnovat. Nemohu si stěžovat 🙂. 

Porod proběhl v porodnici Příbram.

Když jsem doma hlásila, že jsme byli vybráni na testování rybích olejů Möller´s, viděla jsem pochybovačné obličeje a nadšení více méně žádné 😉 Když dorazil balíček, děti byly nadšené, milují rozbalování balíčků, ať je v nich cokoliv 🙂

Když viděly lahvičky, divily se, co to je, na co to je.... A když jsem jim řekla, že budeme denně baštit rybí olej, nijak neprotestovaly 🙂

Poměrně dlouho trval výběr a k mému překvapení k prvnímu testování vybraly citronovou příchuť. Báře olej chtunal, Adam prohlásil, že je hnusnej, pak že tedy není až tak hnusnej, že je vlastně nijakej 🙂

Každý večer jsme si dali doporučenou denní dávku. Žárné protesty nebyly a nejsou. Po pár dnech se i tatínek pokusil ochutnat - pro něj velký výkon, nemá rád ryby. Chuť ho nijak nenadchla, ani konzistence. Ale pak přišel na to, že by olej Möller´s s citronovou příchutí mohl přidat do zálivky na zeleninový salát, který si dává skoro denně a to byla trefa do černého. Je to fakt výborné, doporučuji to všem 🙂 Chuť tam krásně sedí a zvýrazní chuť salátu a konzistence se v salátu ztratí. Díky tomu jsme otevřeli i olej s ovocnou příchutí. Děti tuto vůni i chuť ocenily, my moc ne. Vůně je jako žvýkačky našeho dětství - Hubba bubba nebo tak nějak se jmenovaly 🙂 Chuť mě nijak nenadchla. Takže my zůstali u citronové příchutě a děti u ovocné. Dokonce přítel přišel s tím, že až nám rybí olej dojde, koupíme si další, v salátu je výborný a dodáme tím tělu, co potřebuje snadno a rychle 🙂
Do testování jsme zapojili i babičku, ta byla hodně nedůvěřivá, vzpomínala si, že v dětství dostávala rybí tuk a ten prý byl dost hnusný. Přesvědčili jsme jí a sice se netvářila, že by to byl její favorit, ale prý to celkem jde 🙂

Oleje užíváme stále, jestli to má vliv na imunitu, to nedokážu posoudit, rýmu jsme dostali všichni, Baru si musela dát pauzu, měla střevní problémy, na to se mi olej nezdál úplně vhodný. Ale myslím, že jako u všech těchto přípravků je jejich síla v dlouhodobějším užívání. Takže rozhodně pokračovat budeme. Baru prospěje zlepšení imunity, má astma a alergie a jednu doba stonala hodně. A všem v zimních měsících prospěje dodání vitamiu D. 
Moc děkuji za možnost testování rybích olejů Möller´s, až nám dojdou ty, co máme, určitě si pořídíme další a budeme pokračovat. Jako přísada do salátu se hodí vždycky a každá možnost povzbuzení imunity se hodí 🙂

#test_mollers #recenze  #zkusenosti_mollers

Pod stromeček knihu? Jasná zpráva! Kniha je přece ten nejlepší dárek pro dospělé i pro děti. Ale její výběr nemusí být vždy snadný. S výběrem té správné dětské knihy vám může pomoci Knihozem, říše dětských příběhů. Na jejích stránkách najdete tipy na ty nejkrásnější knihy, nadchnou malé i větší čtenáře a vezmou je na zábavnou výpravu do fantazie i za poznáním.

Pojďme se podívat na některé z nich…

Pro nejmenší děti:

Tajemství Černé skály, kouzelně ilustrovaný příběh o moři a odvaze, seznámí děti s malou holčičkou Erikou, kterou naprosto uchvátila legenda o Černé skále. Povídá se o ní, že je obrovitá, temná, špičatá a zničí každou loď, která se k ní přiblíží. Je to však opravdu tak? Erika se jednoho dne proplíží na palubu maminčiny lodi, aby se téhle záhadě podívala na zoubek…

Do nádherné zahrady nebo do voňavého lesa i k průzračnému jezírku malé čtenáře zavedou inspirativní knížky Jitřenka a Filípek, obě je okouzlí také půvabnými ilustracemi Evy Chupíkové.

Drak Franklin zbožňuje knížky a rád z nich předčítá ostatním. Jenže potíž je v tom, že se ho všichni trochu bojí. Naštěstí najde spřízněnou duši v malé holčičce Luně, která miluje knihy stejně jako on. Okamžitě se z nich stanou kamarádi, kteří si nepřetržitě povídají o tom, co si přečetli. Potkáte je v kouzelných knížkách Franklinova létající knihovna a Franklin a Luna letí na měsíc.

Když jsem narazila na článek o testování hraček s prasátkem Peppou, neváhala jsem a zkusila štěstí. Davídek její příběhy miluje. Každý den vidí několik dílů v tabletu a v tu chvíli je mu jedno, jestli mluví česky, anglicky nebo třeba maďarsky. Knížku musíme číst každý den. Když přišla zpráva, že jsme byli vybraní, byla jsem opravdu mile překvapená, že se na nás štěstí usmálo. Za týden kurýr dovezl balíček. K testování jsme dostali Peppu na pláži.

Krabička ve tvaru prasátka Davídka ihned zaujala. Velká je tak akorát pro malé dítě. Momenálně jsme nikam necestovali, ale až pojedeme na Vánoce k babičce, pojede hračka určitě s námi. Vejde se tak akorát do dětského batůžku.

Uvnitř krabičky je nakreslený obrázek pláže a moře. Součástí je figurka prasátka, plastové lehátko a hrad z písku. Peppa je asi v plavkách. Nemá červené šaty, jak mě syn upozornil. Dále je součástí také ovládání vydávající 6 různých zvuků. Baterky byly součástí balení, což je fajn. Všichni známe zklamání v dětských očích, pokud dítě dostane dárek na baterky a žádné doma nemáme. Zvuky jsou spíše pro menší děti. Našeho tříapůlletého chlapečka už tak nezaujaly. Kolem roku, roku a půl věku by to bylo jiné. V tu dobu ho zajímala každá hračka vydávající zvuky.

Hračku jsme poctivě testovali. Peppině jsme postavili dům z lega i Dupla. Figurka má ohebné nožičky a akorát se vejde do Duplo autíčka, které máme doma.

Také s námi  vytvářela vánoční dekorace a téměř každý den plavala s Davídkem ve vaně. Figurka ale není příliš velká, takže občas jsme museli hledat, kam se nám i v našem malém bytě ztratila.

Je fajn, že tyto hračky nejsou primárně určené jen holčičkám. Mám pocit, že většina zboží s motivem prasátky Peppy jsou určené právě pro holky a přitom její příběhy mají rádi i kluci.
Závěrem bych ráda poděkovala Modrému koníkovi za možnost testování. Ještě jednou děkujeme.

A máme to za sebou. Mikuláši se svými družinami po celé zemi rozzářili dětská očička a naplnili mlsná bříška a dnes jsme se opět probudili do každodenní reality, ze které tři z vás na malou chvilku ještě vytrhnu.

Díky vašim odpovědím na moji včerejší soutěžní otázku jsem si připomenula spoustu vánočních písniček, na které jsem už i zapomněla a u nás doma jsme byli zas o kousíček blíž k Vánocům. A co mě velice překvapilo je, že vánoční klasiku u vás absolutně převálcovala Ewa Farna a její Vánoce na míru.

Ale abych nechodila kolem horké kaše... Soutěže se vás zúčastnilo neuvěřitelných 166, za což vám moc děkuji a jako moje poděkování posílám všem srdíčka.

A kdo se bude těšit z "elpéčka" Miro Jaroše- Těšíme sa na Ježiška? Generátor náhodných čísel vylosoval tři maminky:

1. @pekosek

2. @evina92

Vánoce Vánoce přicházejíííí... A jak jsme vám slibovaly, tak konáme a prvních pár dní Adventu budeme odpočítavat s vámi, ať nám to všem rychleji utíká.


A čím jiným si navodit tu pravou vánoční náladu, když ne písničkami? U nás od rána do večera z repráků všeho druhu zní "Už se všichni těšíme na Jééééžiška...," anebo krásné výšky Mariah Carey a její "All I want for Christmas is yooooou..." Což je ta lepší varianta, protože, když nic nezní, zním já a to se pak hermeticky do svých domů uzavírají i vzdálenější sousedi. 

Vánoční písničky k tomuhle období prostě patří a každý z nás má svoji oblíbenou. A moje otázka pro dnešní soutěž zní:

A abychom u těch písniček zůstali, PEPCO si pro vás připravilo velice speciální ceny. Na tři z vás totiž čeká unikátní výhra v podobě limitované vinylové desky, které bylo vydáno pouze 300ks a to se dnes jen tak nevidí!!! A jelikož jsou Vánoce hlavně o dětech, dětská očička rozzáří vánoční písničky z dílny Miro Jaroše. 

A co BÍLÁ vinylová deska Miro Jaroš - Tešíme sa na Ježiška obsahuje?

- zpěvník s texty a notovými záznamy písniček

- čtyři vánoční pohledy

- vlastnoručné přání Miro Jaroše uvnitř obalu

Aktualizace: recenze maminek na přípravky A-DERMA naleznete v našem fóru. Přečtete si, jak si přípravky poradily s ekzémem.

---

Trápí Vás nebo Vaše dítě atopický ekzém? Přečtěte si následující článek a využijte možnost vyzkoušet přípravky EXOMEGA CONTROL od lékárenské dermokosmetické značky A-DERMA, specialisty na suchou a křehkou kůži atopiků celé rodiny.

Co testujeme

Atopický ekzém trápí 30 % světové populace. Z toho je téměř 20 % kojenců a malých dětí. U 80 % případů se atopický ekzém (atopická dermatitida) začíná projevovat v prvních měsících života. Na atopickou dermatitidu neexistuje lék. V lepším případě v dospělosti vymizí, ale bohužel existují i případy, kdy se s ní pacient potýká po celý život. Atopická dermatitida je chronické, svědivé a zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje červenými ložisky, někdy mokvajícími, velmi suchou kůží a silným svěděním. Klíčem ke zmírnění svědění není pouze užívání kortikoidů předepsaných od lékaře během fází vzplanutí, ale také používání emoliencií a hydratačních dermokosmetických přípravků, které se aplikují každý den.

Nyní máte možnost vyzkoušet přípravky, které s atopickým ekzémem zatočí. Dopřejte pokožce to, co potřebuje:

Zaujmout syna na výtvarné činnosti bylo snadné. Dalo by se říci, že to byl způsob, kterým jsme společně celé jeho předškolní období úspěšně komunikovali. Dnes už je mu 11 let a chodí tvořit pod vedením lektorů z atelieru, ale moc ráda vzpomínám na to období, kdy se mnou připravoval velkoformátové výkresy (obvykle z balícího papíru) na témata dle ročního období nebo svátků.

Přeskočili jsme jen prstové barvy a titěrné lepící modelační kuličky. Byl velmi rychlý a byla to dost zkouška mých nervů (zejména při práci s nůžkami). Proto jsme více tvořili z papíru, korku, toho, co zrovna doma bylo, lepili Herkulesem nebo tavnou pistolí. Rád vyráběl dárečky učitelkám ke dni učitelů. Teď v páté třídě spíše shovívavě předá, co jsem vymyslela já. Ale pak nás zaskočí třeba dárkem pro spolužačku nebo skicami, o kterých nemluví. Nacházím je, když sbírám prádlo po jeho odchodu do školy. 

Nikdy u nás nechyběly akrylové barvy, barvy na sklo, voskovky, které narozdíl od dcery neměl zapotřebí ochutnávat. Vlastně v tomto ohledu byl úplně skvělý. Prakticky nic nežužlal. I dnes je pro něj snazší se vyjářit vizuálně, jsem ráda, že jsem s ním mohla chodit do galerií v Istanbulu (naše nomádské období). Vsadím se, že jsme pokreslili takovou spostu bloků, výkresů, balícího papíru, rolí z Ikeii a omalovánek, že bychom z toho mohli vydláždit silnici kolem vesnice, kde bydlíme. Občas se účastnil školních soutěží "recyklovaného umění" a býval velmi paličatý v realizaci. Usměrňovat se obvykle nenechal.

Dcera se narodila do jiného, usedlejšího období, kdy jsme stěhovali na moravskou vesnici. Myslím, že kreslí jen ze závisti k bratrovi. Písi, písi tomu říká. V září jí byly dva, výtvarně se oproti němu moc neprojevuje. Shovívavě se na mne dívá, když jí kreslím domácí omalovánky, udělá čmrk, čmrk a je to. Pastelky drží pěkně, jen se jí spíše líbí ten košík, do kterého jsem je dala. Možná byl synek unikát. Možná má dcera raději pohyb. Ale o našem jógovém domácím cvičení zase příště. 

A jak je to u vás? Je skutečně každé dítě jiné? Nebo mají podobné zájmy?

„Pro mě byly nejkrásnější Vánoce, dokud jsem na Ježíška věřila. To těšení, to překvapení, když jsem ráno na Štědrý den našla v obýváku rozsvícený stromeček, ta nedočkavost na dárky.“ Není nic krásnějšího než vidět rozzářená dětská očka u vánočního stromečku. Celý rok se těší na to, až jim Ježíšek pod stromeček nadělí, co si přály. Na druhou stranu existují i názory, že není vhodné dětem říkat, že dárky nosí Ježíšek a takoví rodiče rovnou říkají svým dětem pravdu. Lhát se nemá, to je jasné. Ale nepatří právě lež o malém obdarovateli k těm výjimkám, které potvrzují pravidlo?

Je správné nechat děti, aby si myslely, že dárky nosí Ježíšek, a ne táta s mámou? Nebo je máte hned od dětství vystavit realitě a sdělit jim, že ta tajemná bytost, která vedle u sousedů dělá stopy v obýváku, vlastně vůbec neexistuje a je to jen klam? Odpověď na takovou otázku rozhodně není jednoduchá a vlastně ani jednoznačná. Neshodnou se ani odborníci, tak jak by se mohli shodnout rodiče. Rozhodnutí tak nakonec stejně padne na vás. My vám jen zkusíme přinést dva úhly pohledu.

Ježíšek jako symbol Vánoc

Pohádka o Ježíškovi patří k tomu nejkrásnějšímu pro každé dítě. A mnoho odborníků se přiklání k tomu, aby rodiče nechali děti věřit v Ježíška co nejdéle. Jestliže vaše dítě rádo věří v magické a tajemné věci, není žádný důvod, proč byste mu to neměli dopřát. I v mladším školním věku mají děti pořád rády magii a kouzla a často i ty, které už pravdu znají. Přesto píší svůj dopis, a tak trochu s nadějí doufají, že si ho neodnese maminka ale ten, na kterého tak dlouho věřily.

„Já si víry na Ježíška moc neužila. Nám o jeho neexistenci řekly učitelky ve školce – pro mě nepochopitelné. Udělat to učitelka dnes mému dítěti, neznám se. Do té doby byly pro mě Ježíškovské Vánoce posvátné a nejkrásnější. Své dítě určitě k víře na Ježíška povedu. Pamatuji si, jak mi jela fantazie na plné obrátky – co jsem se nauvažovala, jak vypadá, kudy k nám chodí, kde ty dárky shání, kde bydlí atd. Pro rozvoj dětské fantazie je tahle báchorka skvělá. Navíc těch konzumních Vánoc, které se točí kolem kupování dárků, si člověk užije v životě dost,“svěřila se maminka na Modrém koníku.

Pohádkové bytosti učí děti rozlišovat dobro od zla. Malé děti rády věří v různé jevy, protože jejich poměřováním se světem dospělých rozvíjí i své schopnosti. Připravit nevinnou dětskou duši o svět kouzel a magie předčasně a ve chvíli, kdy není připravené, může být obrovským zklamáním. Někdo se dokonce přiklání k tomu, že Ježíšek a jeho příběh není lež. Je to přece pohádka.

Hezký den,
dostaly jsme s dcerou možnost testovat hračku Octopi a to konkrétně chobotnici s majákem.

Já byla šťastná, že jsem poprvé byla vybrána a dcera byla šťastná po rozbalení a zjištění, že se v krabici ukrývá chobotnička, no a ještě k tomu s dudlíkem! (Dneska ho odevzdávámě čertovi, tak chobotnice bude muset taky) 😀 první věc kvůli které si hračku vlastně oblíbila. Potom samozřejmě středem zájmu byl hlavně majáček, který při zapnutí hraje příjemnou melodii a jakoby bublá no a krásně svítí. Majáček jsme používaly hlavně při čtení pohádek. Natálka mě konečně nechala dočíst knížku, protože se několik minut zaujatě koukala na zeď, kde maják promítal hvězdnou oblohu.

Na noc jsem jen ztlumila zvuk majáku aby ji nerušil ale svítit jsem ho nechala, aby ji pomohl krásně a klidně usnout. Po nějaké době sám zhasne ☺️
Další den, jsem pomocí manuálu zjistila, že chobotnicka s majákem dohromady fungují tak, že když se dítě k hračce přitulí, maják se rozsvítí a začne hrát (pokud ho máte zaplý). To mi přijde skvělé hlavně pro menší dětičky, které častěji pláčou v postýlce. Takto se mohou lehce sami uklidnit.

Hračka se nam moc líbí. Akorát pozor na maják, je v celku těžký. Takze menší děti by ho mohly lehce rozbít. Nám hračka určitě pomohla k tomu k čemu je určena, a to ke snadnějšímu usínání. Maják se zvířátekem se bude určitě líbit každému dítěti. 

#test_tmtoys #recenze #zkusenosti_octopi