První slova po porodu: Jaké byly ty vaše?
Chtělo by to něco pro pobavení v tomhle ošklivém počasí... Jaká byla vaše první slova hned potom,co mimčo vykouklo na svět? 🙂
U prvního nevím, u druhého "Co to je?" (pohlaví bylo překvapení) a až druhá otázka, "Je v pořádku?" protože nekřičel - matka roku, no. V pořádku byl, jen trošku do fialova.
@klokanka31 po probuzeni s narkózy ( císař) kde mám dceru,okamzite mi ji prineste!! ( Sestricka se mi snazila vysvětlit v jakym stavu jsem po operaci,mne zajimalo jenom to co malá 😀 ) mně bylo jedno ze jsem rozrezana,malou museli donest do desiti minut xi
To je celej dědek. A proč neřve? 😁
Bylo to před koronavirovou dobou. Neřekla jsem nic, ale oddechla jsem si tak mohutně, že jsem poprskala do obličeje mého porodníka. Naštěstí to ustál a dceru neupustil.
Dejte mi něco k jídlu!!
A ještě na box mi sestra nesla chleba s lučinou a rajčetem. Říkala že tohle ještě nezažila.
No jo, když já prostě po stresových situacích potřebuju jíst 😁
Ty jsi cernej...(tmave vlasky.tatinek blondak)
Malá se stihla posmolit ještě než mi ji stihli dát na břicho 😃 "To nám to hezky začíná."
Moje prvni slova byla "Pane Bože!" jakoze jsem byla překvapená, ze z toho černobílého panacka z utz je fakt člověk.. 🤷♀️😄
U nás to nebylo tak vesele. Poprvé to bylo: proč nekřičel? (Odnesli ho na oživení, nedýchal) a podruhé: je v pořádku? Má stejné nožky?(vzhledem k synove nemoci...).
@me_druhe_ja A bylo to nakonec v pořádku?
@klokanka31
Tak to jsi ty... (kdyz mi kluka polozili na bricho)
Ježíši, co s ním budeme dělat?
@klokanka31 Moje slova: bečí jak kozenka, ten je nádhernej 😀
1. "ahoj" myšleno k synovi, 2. "další rodíš ty" k manželovi 😁
U prvního ty bylo - "Ty vol* konečně, už nikdy"... 😅😅😅
A u dcery pak - "Jeee, ona je úplně jak opice" ... Chudák byla hodně chlupatá 😅
1)mamky slova ,,to bude mít furt tak šišatou hlavičku?´´,já jsem se ani na něj nedívala,dívala jsem se jak mi šijou hráz,a před vyprdnutím jsem řekla,když mě sestra nastřihla bez kontrakce ,,pi**´´´.
2)nic,měla jsem celkovou narkozu (sekce),ale ve výtahu po probuzení jsem brečela,že chci maminku,chtěla jsem aby mi řekla jak je na tom malý
3)toho mi po císaři neukázaly,i když jsem měla spinal.malého ukázaly jen mamce.
4)taky jsem měla spinal,když jsem ho viděla tak jsem mu řekla ,,ahoj miláčku´´
5)taky jsem měla spinal,než mi maličkou ukázali,tak říkám,pokud to bude kluk,tak mi to ani neříkejte 😀 doktor mi řekl,dobře pokud to bude kluk,tak si ho vezmu já,já mu říkám na to,že ano,že souhlasím 😀
no a jak mi maličkou položili na hruď,tak jsem jí řekla,že se na ní bráškové těší a pak mi dětská dr říká,že musí maličkou dát do vyhřívané postýlky a,že mi jí za 2 hodiny donesou,tak jsem jí řekla po chvíli,že si jí má teda vzít,ať jí mám brzo u sebe.
no a dopadlo to tak,že 6 dnů byla na cpapu,8 dnů dohromady na nenatologii a pak 4 dny na intermediálu.bylo to strašné ☹
U první dcery se manžel hned ptal, jestli budeme mít další dítě.. Odpověď byla: "Jasně, klidně deset!" PA vypadala překvapeně.. Takovou odpověď tam asi neslyší často.. 😀 A u druhého syna: "Dýchá? Je celej modrej a nebrečí!" Měl něco v pusince, PA vytáhla prstem a už se rozbrečel a začal chytat barvu.. Pak jsem se ptala, kdy bude snídaně, že mám strašný hlad.. 😀
U prvního: "tak vidíš, že jsme to zvládli i bez těch svinstev (myšleno vyvolávačka)" U druhé "ahoj beruško"
U syna - Brečí!! - Byla jsem šťastná, že žije, měl to hodně náročný. U dcery - To je naše miminko? Syn nebyl z nejkrásnějších miminek - 15 dní přenošený, otlačenou hlavičku, šedý, loupala se mu kůže, pohublý. A dcerka byla jako miminko z reklamy. Malinká, kulatá, s faldíky na ručkách i nožkách. Až pak jsem zjišťovala, kdo to na nás vykouknul 🙂
@klokanka31 tak tohle fakt bolelo jako krava!
Ty vole a je tady !
Rodila jsem v Rakousku, rozuměl mi jen manžel :D
U první nevím, bylo to po císaři a byla jsem oblbla. Ale jedno z prvních vět bylo, že je "hrůzostrašná". Přijde mi děsivé, jak jsou ty miminka malá a křehká. Anesteziolozka se na mě karave podívala a prý, že je prece hezká. U druhého vím přesně, přirozený porod a jak se dostal ven, tak jsem několikrát zvolala "je to miminko, je to miminko!". Jako nečekala jsem, že to bude třeba dikobraz nebo rubikova kostka, ale prostě mi přišlo divné, že jsem fakt já sama porodila skutecné dítě🙂 🙂 🙂.
"ty jo on vypadá úplně jako Beník" (manželův syn z prvního manželství)
A při odchodu ze sálu "tak si to dáme ještě dvakrát třikrát zlato co?" Prostě jsem po pár minutách úplně zapomněla na tu bolest, co mě tam půl dne kroutila.
Ty vole, jdu dom 🤣
Já první co jsem řekla bylo chlapovi "tak tohle bylo naposled". A když mě dr sil, tak mi to prislo hrozně dlouhý a ptala jsem se ho jestli si tam vysiva nebo co dělá 😃
Já si nepamatuju u sebe na nic, dokonce ani teď v neděli. Ale u prvniho co byl manžel, tak si pamatuju jak on první vyrazil větu... Ta placenta vypadá jak játra.... Vím tenkrát že se všichni rehtali až se za břicho popadaly, jen já je proklinala, protože mi bylo na nic.
U prvního to bylo myslím "můžu si ho vzít?" Sestřičku jsem tím tenkrát docela zmátla :D . Porod byl totiž vyvolávaný a velmi intenzivní - za dvě hodiny od první kontrakce hotovo, ale devadesáti vteřinové kontrakce v dvouminutové frekvenci... Ještě většinu siti jsem byla dosti mimo vzasade si vybavuju jen to, že se tam za tu dobu otočilo asi deset lidí a zas zmizelo. Malého zatím položili na vyhřívané lůžko vedle a když jsem začala vnímat okolí, tak jsem vlastně nevěděla, nakolik se můžu hýbat :D .

Má nějak šišatou hlavu 🙂