KočárkopediePřenášení
Pouze okolo 4 % budoucích maminek porodí v předpokládaném termínu porodu74, vypočítaném na základě údajů o poslední menstruaci. Drtivá většina těhotných žen (přibližně 80 %) porodí v rozmezí 14 dnů okolo předpokládaného termínu.
Četnost a příčiny přenášení
K přenášení dojde přibližně u 4-14 % nastávajících maminek. Statisticky však počet potermínových gravidit klesá. Hlavní příčinou je zejména určování termínu dle ultrazvukového vyšetření. Až 40 % žen má nepravidelný menstruační cyklus1 nebo udá chybný údaj o své poslední menstruaci, což vede často ke stanovení chybného předpokládaného termínu porodu.
Nejpřesnější stanovení předpokládaného termínu porodu a fáze gravidity lze zjistit pomocí měření plodu při ultrazvukovém vaginálním vyšetření, a to nejlépe do 12. týdne těhotenství22. Pozdější měření již nejsou tak přesná.
Další příčinou poklesu potermínových gravidit je zavedení tzv. programovaných porodů. Jde o plánovaný, vyvolávaný porod85 na přání rodičky1, bez zdravotních důvodů.
Důvody, proč dojde k přenášení, nejsou známy, stejně tak, jako nelze určit, u kterého těhotenství k přenášení dojde. Jednou z předpokládaných příčin přenášení by mohla být porucha dozrávání hormonálních systémů v placentě, neboť vývoj plodu je řízen hlavně placentou .
Co očekávat v době přenášení
Obvykle 10. den po termínu porodu budoucí maminka podstupuje několik vyšetření7 ke zjištění zdravotního stavu a komfortu děťátka. Podle výsledků vyšetření lékař doporučí další vhodný postup, případně hospitalizaci.
Jaká vyšetření je třeba podstoupit:
- Vyšetření UTZ2 - při ultrazvukovém vyšetření se posuzuje velikost82 a symetrie plodu, stav placenty a množství plodové vody2. Současně se provádí i kontrolní vyšetření průtoků krve pupečníkem.Tyto informace mluví spíše o dlouhodobém stavu miminka.
- CTG vyšetření6 - kardiotokograf poskytuje informace o srdeční akci miminka a a také zobrazí případnou děložní činnost.
- Zátěžový oxytocinový test - provádí za účelem zjištění citlivosti dělohy na hormon oxytocin a reakce plodu na kontrakce. Jednoduše řečeno, zda je miminko schopno tolerovat zátěž, kterou mu porod přinese. Nejprve je budoucí maminka napojena na kardiotokograf, který snímá 20 minut v klidovém režimu srdeční ozvy miminka. Poté je mamince vpravena do žíly kanyla, kterou proudí ve třech fázích hormon oxytocin4. Ten by měl navodit kontrakce33. Přísun oxytocinu do těla trvá cca 10 minut. Následně je zapotřebí natočit opět kardiotokografický záznam. Po tomto testu, vyšel-li výsledek pozitivně, je děloha oxytocinem natolik podrážděna, že často nedojde ke zklidnění kontrakcí, ale naopak se intenzita a intervaly stahů natolik rozběhnou, že dojde k porodu29.
- Amnioskopie - toto vyšetření slouží k posouzení vzhledu plodové vody. Provádí se za pomoci tenké trubičky, která je zavedena vaginálně do kanálu čípku.
Podle výsledků zmíněných vyšetření a na základě vaginálního vyšetření je lékařem určen adekvátní postup. Prokáží-li vyšetření nesrovnalosti nebo ohrožení miminka, lékaři přistupují k možnosti okamžitého ukončení těhotenství, buď pokusem o rychlé spuštění porodu nebo operativním způsobem (císařský řez81).
Naopak, vyjdou-li výsledky vyšetření bezchybně, je lékaři volen spíše konzervativní, vyčkávací postup.
Více o přenášení na modrykonik.cz
- Diskuze Přenášení miminka. Jak urychlit porod?
- Diskuze Jak si udržet pohodovou náladu při přenášení?
- Diskuze Přenášení. Jaká jste absolvovaly vyšetření?
Použité zdroje
- https://web.archive.org/web/20171111185436/http://www.toplekar.cz/vysetreni/zatezovy-oxytocinovy-...
- http://www.porodnice.cz/clanek/poterminove-tehotenstvi-prenaseni
- https://web.archive.org/web/20160511152143/http://www.bonella.cz/porod/prenaseni-v-tehotenstvi-a-...
- http://www.babyweb.cz/prenaseni-vyvolavany-porod
Hodnocení a zkušenosti s přenášením
294. den cyklu, 42+0
V tento den se mi spontánně spustil porod, který byl rychlý a všechno bylo v pořádku.
2 lidé považují za užitečné
Přenášení
Rodila jsem 41+3 vyvolávaným porodem v Brně u Milosrdných bratří a mohla jsem si vybrat, jestli budou vyvolávat 41+3, anebo až 42+0. Už jsem toho měla plné kecky, tak jsem čapla po první možnosti a myslím, že jsem udělala dobře, plodová voda už byla zkalená, malá ji při porodu vdechla a prvních 10 dní života kvůli tomu strávila na JIP. Kdybych šla až 42+0, tak už třeba ani nemusela být mezi námi.
Jen pro silné povahy
Tak tak. Někomu, kdo je cholerický, na nervy slabší a podobně bych rozhodně doporučila, aby si nechal porod vyvolat co jedříve po TP. Důvod je jednoduchý - buďto raní mrtvice vás, nebo bude v rodině např. o babičku méně. :-D
Hodně holek si stěžuje, že s blížícím se termínem je každý bombarduje otázkami typu: Tak co? Už?? Jak jim neustále zvoní telefon. A teď si představte, že dva týdny přenášíte. Já pocházím z vesnice, kde se všichni známe a můj taťka je tam i hodně aktivní. Každej mě tam znal, a tak taky každý otravoval.
Dál taky - otoky. Po TP se snad dělaly ještě víc než předtím. O tom jak strašně vám (i dítěti) naskakuje váha, ani nemluvím. On ten poslední měsíc je náročný sám o sobě -být neustále zadýchaná, všechno mě tlačilo, boty mě škrtily, dělalo se mi zle. Přes to všechno mě ještě víc než naskakující kila děsila vyvolávací tableta, nebo to, že po vyvolání budu třeba ještě několik dní v porodnici místo doma.
Rodila jsem 10 dní po 2.TP - ten byl takový oficiálnější. Při poslední kontrole mi doktor řekl, že budu muset na vyvolání. Odmítla jsem s tím, že mám i 3. termín (který ale vím, že byl úplně mimo mísu, ale říkat mu to nebudu že jo) a ještě tedy počkáme. Možná kdybych si nechala udělat aspoň hamiltona. Vykoukla by naše princezna dřív než ve "42. týdnu", možná by byla menší a prošla mnou sama. Teď už pozdě bycha honit. Každopádně tabletku do mě nikdo nenarve ani při případném druhém těhotenství. Jediné, co jsem ochotna podstoupit, je zmíněný hamilton. Byly to náročné 2 týdny, ale měla jsem naši princeznu sama pro sebe o celé dva týdny déle. :-)
Hodně holek si stěžuje, že s blížícím se termínem je každý bombarduje otázkami typu: Tak co? Už?? Jak jim neustále zvoní telefon. A teď si představte, že dva týdny přenášíte. Já pocházím z vesnice, kde se všichni známe a můj taťka je tam i hodně aktivní. Každej mě tam znal, a tak taky každý otravoval.
Dál taky - otoky. Po TP se snad dělaly ještě víc než předtím. O tom jak strašně vám (i dítěti) naskakuje váha, ani nemluvím. On ten poslední měsíc je náročný sám o sobě -být neustále zadýchaná, všechno mě tlačilo, boty mě škrtily, dělalo se mi zle. Přes to všechno mě ještě víc než naskakující kila děsila vyvolávací tableta, nebo to, že po vyvolání budu třeba ještě několik dní v porodnici místo doma.
Rodila jsem 10 dní po 2.TP - ten byl takový oficiálnější. Při poslední kontrole mi doktor řekl, že budu muset na vyvolání. Odmítla jsem s tím, že mám i 3. termín (který ale vím, že byl úplně mimo mísu, ale říkat mu to nebudu že jo) a ještě tedy počkáme. Možná kdybych si nechala udělat aspoň hamiltona. Vykoukla by naše princezna dřív než ve "42. týdnu", možná by byla menší a prošla mnou sama. Teď už pozdě bycha honit. Každopádně tabletku do mě nikdo nenarve ani při případném druhém těhotenství. Jediné, co jsem ochotna podstoupit, je zmíněný hamilton. Byly to náročné 2 týdny, ale měla jsem naši princeznu sama pro sebe o celé dva týdny déle. :-)
3 lidé považují za užitečné
Přenášení
Od nějakého 24 tt hrozili předčasným porodem. Měli jsme velký strach, že se syn narodí opravdu dřív. Ležela jsem, skoro nic nedělala, pak jsem ležela i v nemocnici. Když jsme "doklepali" do 36 tt, řekli mi, že můžu normálně fungovat. Začala jsem (samozřejmě s ohledem na pupek) dělat vše normálně, uklízela jsem jako nikdy (hnízdící reflex :-D) atd.
Nakonec jsem se snažila malého vyhnat v den termínu a stejně se mi to nepodařilo. Narodil se 40+5 a já za to velice děkuji. :-)
Nakonec jsem se snažila malého vyhnat v den termínu a stejně se mi to nepodařilo. Narodil se 40+5 a já za to velice děkuji. :-)
1 člověk považuje za užitečné
Přenášení
První syn se narodil 41+5 :-) Měla jsme bezproblémové těhotenství, jen mě trápily poměrně dlouho nevolnosti. Termín se přehoupl a u nás se stále nic neměnilo, občas dorazili poslíčci a já manžela strašila, že už se to určitě chystá a pojedeme. Vyráželi jsme každý druhý den do porodnice na kontrolu.
41+0 si mě v nemocnice nechali s tím, že jsem po termínu a abych nemusela každý den dojíždět na monitor. Pět dní jsem si lebedila v nemocnici. Každý den dva monitory, všichni se ptali jak se cítím a mě už bylo fakt hloupý odpovídat, že fajn a že mi nic není :)
Nic se nechystalo, malý pořád vysoko, nepomohlo ani vyvolávání. Ten den ráno se mi primář po vyšetření omluvil, že bohužel bude muset udělat sekci, dál že už čekat nebudou. Předoperační vyšestření jsem měla za sebou, šla jsem na poslední monitor a ten nebyl vůbec pěkný. Začalo to lítat a během čtvrt hodiny byl malý venku. Zdravý, krásných 3200g a 52 cm a celý se loupal, jako když se had svléká z kůže, jak byl nacucaný vodou. A já už myslela, že se nikdy nenarodí :)
Dcera je taky ,,potermínová", i když jen o tři dny, a to díky mé tvrdohlavosti. Byla jsme přesvědčená, že tentokrát se narodí hezky sama. Dostala jsem k dobru nějaký ten den, jinak by byla venku dřív, díky první sekci.
Na přenášení je hrozný, že se to prostě vleče, neutíká to už poslední měsíc a když ty dny pak ještě přibývají... prostě už chcete mít toho drobečka u sebe a vůbec vše za sebou. Všechno už člověku vadí a možná je i nepříjemný občas - já teda jo :-)
Ale nejsem odborník, tak jsem těm odborníkům co se starali věřila, že se postarají a zasáhnou včas, kdyby bylo něco v nepořádku. Mají na to přístrojů a metod dost a dost jak miminko zkontrolovat.
Myslím, že tohle se nedá ovlivnit, každá jsme jiná, každé těhotenství je jiné. Zkoušela jsme všechny ty babské rady jako vytírání na čtyřech, schody, dlouhé svižné procházky, víno, sex... Nepomohlo nic z toho :-D
41+0 si mě v nemocnice nechali s tím, že jsem po termínu a abych nemusela každý den dojíždět na monitor. Pět dní jsem si lebedila v nemocnici. Každý den dva monitory, všichni se ptali jak se cítím a mě už bylo fakt hloupý odpovídat, že fajn a že mi nic není :)
Nic se nechystalo, malý pořád vysoko, nepomohlo ani vyvolávání. Ten den ráno se mi primář po vyšetření omluvil, že bohužel bude muset udělat sekci, dál že už čekat nebudou. Předoperační vyšestření jsem měla za sebou, šla jsem na poslední monitor a ten nebyl vůbec pěkný. Začalo to lítat a během čtvrt hodiny byl malý venku. Zdravý, krásných 3200g a 52 cm a celý se loupal, jako když se had svléká z kůže, jak byl nacucaný vodou. A já už myslela, že se nikdy nenarodí :)
Dcera je taky ,,potermínová", i když jen o tři dny, a to díky mé tvrdohlavosti. Byla jsme přesvědčená, že tentokrát se narodí hezky sama. Dostala jsem k dobru nějaký ten den, jinak by byla venku dřív, díky první sekci.
Na přenášení je hrozný, že se to prostě vleče, neutíká to už poslední měsíc a když ty dny pak ještě přibývají... prostě už chcete mít toho drobečka u sebe a vůbec vše za sebou. Všechno už člověku vadí a možná je i nepříjemný občas - já teda jo :-)
Ale nejsem odborník, tak jsem těm odborníkům co se starali věřila, že se postarají a zasáhnou včas, kdyby bylo něco v nepořádku. Mají na to přístrojů a metod dost a dost jak miminko zkontrolovat.
Myslím, že tohle se nedá ovlivnit, každá jsme jiná, každé těhotenství je jiné. Zkoušela jsme všechny ty babské rady jako vytírání na čtyřech, schody, dlouhé svižné procházky, víno, sex... Nepomohlo nic z toho :-D
2 lidé považují za užitečné
Přenášení :)
Již od prvního mám rizikové těhotenství, díky předchozím potratům. Prvního syna jsem rodila téměř na termín, u dcery mě Dr. strašila od 36tt , že se začínám otevírat. Bála jsem se více vzdalovat od mojí oblíbené porodnice :-D Nakonec jsem se v 38tt stejně vydali na víkend pryč, s taškou do porodnice v autě.
Termín jsem měla 16.8. Nic slavného se nedělo, na porod to ani nevypadalo, krom poslíčků. Dlouhý procházky, sex, stimulace bradavek - nic. Už jsem začala chodit na kontroly do porodnice, kde mi řekli, že pokud neporodím, tak půjdu 27.8. na vyvolání.
No, to se mi teda nechtělo, nakonec mi 24.8. jedna milá dr. udělala hamiltona, a od té doby byly nepravidelné, ale bohužel ne porodní, bolesti. Smířená s tím, že mám v pondělí nástup na vyvolání jsem šla v sobotu spát a před půlnocí mě vzbudila silná kontrakce. Nakonec se malá narodila po 4 hodinách od kontrakcí, 26.8. Takže já jsem přenášela přesně 10dní , malá měla 3608g a 51cm :-)
Termín jsem měla 16.8. Nic slavného se nedělo, na porod to ani nevypadalo, krom poslíčků. Dlouhý procházky, sex, stimulace bradavek - nic. Už jsem začala chodit na kontroly do porodnice, kde mi řekli, že pokud neporodím, tak půjdu 27.8. na vyvolání.
No, to se mi teda nechtělo, nakonec mi 24.8. jedna milá dr. udělala hamiltona, a od té doby byly nepravidelné, ale bohužel ne porodní, bolesti. Smířená s tím, že mám v pondělí nástup na vyvolání jsem šla v sobotu spát a před půlnocí mě vzbudila silná kontrakce. Nakonec se malá narodila po 4 hodinách od kontrakcí, 26.8. Takže já jsem přenášela přesně 10dní , malá měla 3608g a 51cm :-)
3 lidé považují za užitečné
Přenášení
Od začátku těhotenství jsem se bála předčasného porodu, bylo jich kolem mě požehnaně :-( I přes komplikace na začátku těhotenství pak vše probíhalo ukázkově, chodila jsem cvičit, v 8. měsíci jsem vymalovala nový domeček a v 9. měsíci jsme dozařizovali. Navzdory obavám, že budu sedět doma s nohama nahoře a hekat, kde mě co bolí....byla jsem jak fretka a ve své nejlepší kondici. Přenášela jsem 14 dní. Jediné co mi vadilo, tak dotazy okolí, a to, že všechny moje kamarádky termínovky už měla svá miminka u sebe.Den před porodem jsme zkolaudovali domek, dostali číslo popisné a ve 4 ráno jsem budila manžela, že už asi jedeme. V 5 jsme dorazili do porodnice, kde na mne zírali, proč tak dlouho přenáším....a já zírala, proč se ptají a co je jim do toho. Zjistili, že nemám plodovou vodu (asi odtekla do vany) a já sykla, že to jako už bolí, že nemůžu ležet, sedět.....nejradši bych se plazila po zdi. To byla první velká opravdová bolest - konečně to, na co jsem tak dlouho čekala....přípravu jsme nestihli, naše dokonalé miminko bylo do hodinky na světě. Vše bylo přirozené, bez tlumení, čekání, plánování 8-)
7 lidí považuje za užitečné
