Bohužel stejně jako spousta žen v okolí, moc nemůžu Ústí doporučit. Po medicínské stránce bez problému, ale ten přístup a organizace...

Přijela jsem do porodky už s nutkáním tlačit, ale sestřička u příjmu se snažila stihnout vyplnit papíry ještě před porodem. Na mou námitku, že potřebuji na WC mi řekla, že ano, ale až po příjmu. Naštěstí jsem věděla, kde WC je, tak jsem tam prostě šla (jinak bych se opravdu počůrala :-D).

Asi během kontrakce mi řekla lékařka, ať se vyčůrám do kelímku. Následoval sprďák, proč mi to tak dlouho trvá, ať už jdu a proč jsem se nevyčůrala do kelímku (no, v kontrakcích po minutě už člověk moc nevnímá, že...). Takže vyšetření, zašlá branka a šlo se na sál. Bohužel jsem si nemohla vybrat polohu, a tak jsem rodila v polosedu, který mi vůbec nevyhovoval a měla jsem pocit, že z toho lůžka musím spadnout, pořád jsem sjížděla dolů a ještě jsem si měla držet nohy nahoře! Na mé námitky mi jen odpověděli, že určitě nespadnu a ,,musela,, jsem rodit takto. Ano, možná jsem si to mohla víc vydupat, ale na to já upřímně neměla už sílu. Následoval nástřih, o kterém mi nikdo dopředu neřekl (myslím, že zbytečně, kvůli té špatné poloze).

Mimčo se narodilo v pořádku, šití nebolelo, jizva krásná, dobře zahojená (a to se mi jizvy hojí špatně). Po porodu mimča mi už jsem měla sílu na odmítnutí oxytocinu, placenta vyšla po 15 minutkách a krvácení v normě. Bonding jsme si ale moc neužily, protože jsem na sobě měla kojo polštář a peřinu, tak jsem na dcerku moc dobře neviděla a špatně se mi držela, pak jsem na sobě měla taky svůj mobil a ,,pípák,, kdybych potřebovala zavolat sestru. Navíc v rádiu hrály nějaké hard rockové hity.

Na šestinedělí jsem taky nebyla nějak moc spokojená, bylo vidět, že je to pro sestřičky rutina a asi jich tam bylo i málo. Čekala jsem, že alespoň prvorodičkám více ukáží péči o mimi, ale to se nestalo, resp. jen v rychlosti jedna sestřička ukázala jak koupat a zvedat mimčo. Výborné bylo, že jsme mohly kdykoliv zavolat a poprosit o radu např. s kojením. Bohužel se ale často stávalo, že když jsem si např. požádala o novou erární košili nebo o převléknutí postele, musela jsem to několikrát připomenout, než to opravdu někdo zařídil. Nepříjemné (i když na jednu stranu to chápu) bylo, že se na pokojích musí svítit i v noci, takže mimča i vy špatně spíte. Do jídelny se nesmí s dětmi a jídlo se podává v určitou hodinu a nesmí se přihřívat. Takže se stalo, že jsem např. kvůli kojení o jídlo přišla.

Příště buď s dulou nebo půjdu jinam. Bohužel se v Ústí horší už i porodnice, která dříve byla vyhlášená. Teď je vyhlášená celá nemocnice, ovšem negativně... Hodně si nyní chválí Svitavy.

V porodnici v Ústí nad Orlicí jsem rodila 1.11.2016. Hodnocení na cokoli píši většinou jen když jsem nespokojená, nebo naopak nadšená. A z porodnice zde jsem byla nadšená.

Prošli jsme s manželem předporodním kurzem, spíše proto, abychom věděli, do čeho jdeme, jak vypadají prostory, apod. Součástí ale bylo i zopakování první pomoci, což se rozhodně hodí.

Do porodnice jsem nastoupila v 6 hodin ráno, nebyla jsem si jistá, zda už rodím, nebo mám jen poslíčky, manžel to nakonec ale nevydržel a odvezl mě. Již si mě tam nechali s tím, že rodíme. Sály byly obsazeny, tak jsem čekala na pokoji, případně v návštěvní místnosti s manželem, a chodila průběžně na monitor. Po poledni se rozjela bolest a ve dvě hodiny jsme šli na sál. Nestihla jsem ani projít předporodní přípravou. Na sále byla paní doktorka a dvě sestřičky, bohužel si nepamatuji jména, ale všechny tři byly naprosto skvělé. Paní doktorka mi natrhla vak, aby odešla plodová voda a sestřičky mě ujišťovaly, jak dělám vše výborně. :-)

Malá se nám narodila za hodinu a půl a já rozhodně nemám z porodu žádné trauma. Veškerý personál byl opravdu perfektní a já jim moc děkuji.

Recenzi porodnice jsem sepsal jako tatínek u porodu (pamatuju si z toho víc a byl jsem u manželky celou dobu porodu) ale manželka mi ho po sepsání zkontrolovala a společně jsme zrevidovali. :)

V porodnici v Ústí nad Orlicí jsme rodili v půlce června 2015. Manželka se účastnila předporodního kurzu "Hypnoporod" http://www.modrykonik.cz/ který ve zkratce má umožnit rodičkám pomocí meditací a vnitřního uklidnění přirozený a co nejpříjemnější porod. Vybírali jsme takovou porodnici, ve které by v případě bezproblémového porodu porodnický personál minimálně do porodu zasahoval a byl tam přítomen jenom proto, když by se objevily nějaké komplikace, které by bylo třeba řešit rychle zkušeným lékařem. Proto tato recenze je spíše platná těm lidem, kteří mají na porodnici stejné požadavky.

Porodnice nabízí krom předporodních kurzů (kterých jsme se neúčastnili) také konzultaci porodního plánu (stačí zavolat a dohodnout se, kdy se stavíte) čehož jsme využili a doporučuji komukoliv, kdo si sestavil porodní plán, aby si ho takhle nechal zkonzultovat. V případě, že by v porodním plánu bylo něco, co porodnice není ochotna respektovat, je možnost si zvolit jinou porodnici a hlavně, porodní plán s vámi konzultuje jeden z lékařů, který v porodnici rodí, takže konzultace je zasvěcená a mluvíte s někým, kdo tomu rozumí. Navíc ještě jako další bonus: daný porodní plán dostane razítko (s případnými dopsanými uprřesněními, na kterých se společně dohodnete) a při příjmu už všichni, kteří s vámi budou pracovat, porodní plán mají a RESPEKTUJÍ ho.

U konzultací jsme u některých požadavků museli používat našprtané argumenty (třeba, že klystýr dle studie WHO nemá pozitivní vliv na porod v případě, pokud není před porodem zácpa), které doktorku trochu zarazily, ale byla pak ochotna diskutovat s námi, co si ona myslí.

Prostory porodnice - byli jsme jenom na jednom z pokojů šestinedělí a na jednom porodním sále a prostoru příjmu, ale to, co jsme viděli, odpovídá propagačním fotografiím, kterými se porodnice prezentuje. Doopravdy je prostředí příjemné a hezké.

Doprovod - tady vidím největší kámen úrazu. Porodnice respektuje jako doprovod dva lidi a cena za přítomnost u porodu je 40kč za jednoho (asi jenom za "papírové" oblečení, které vyfasujete) takže potud skvělé. Problém je v tom, že doprovod nemůže být s rodičkou po celou dobu. Hned po příjezdu šla manželka na záchod ještě před příjmem, já jsem zazvonil na příjem a když jsem se hrnul dovnitř tak mě sestřička zarazila, že já nikam dál nepůjdu, že na příjem už půjde jenom maminka a pak mi řeknou. Uprosil jsem je že "mám o manželku strach", že je to prvorodička a máme oba strach, a tak chci být celou dobu s ní, aby nebyla vyděšená a vše probíhalo tak jak má. Chvilku to trvalo je ukecat, ale asertivním chováním to šlo. Proběhlo vyšetření, manželka byla ještě málo otevřená, a tak čekali, že to bude ještě chvilku trvat a tehdy prohlásili, že manželka půjde na pokoj a já si někde jinde počkám až bude připravena na porod a teprve tehdy mě vezmou s ní na sál. Do té doby s ní žádný doprovod být nesmí. Po chvilce dohadování (a protože to bylo v noční hodiny a tedy nebylo přítomno nejvyšší velení) a manželčině ultimátu, "buď tu budeme všichni spolu nebo ani jeden" a taky kvůli tomu, že do porodnice jsme to měli hodinu autem, a tak nás nemohli poslat domů jsme je ukecali, že s manželkou já a její dula budeme po celou dobu porodu, a to i na pokoji, kde bude čekat na rozběhnutí porodu. Nebyly z toho nadšené a mluvily o tom, že ráno si to slíznou od vedení, protože je to prostě nařízení (přesto, že sami souhlasily s tím, že je to nařízení pitomé). Je možné s ženou být po celou dobu porodu, ale jenom na nadstandardním pokoji (který byl bohužel obsazen, když jsme rodili my). Takže s tímto prosím počítejte a dejte si to radeji do porodního plánu, aby s tím museli v porodnici počítat.

Čekání na rozběhnutí porodu - manželka měla křížový porod, takže opravdu velké bolesti v kříži. Pomocí meditací zvládala v pohodě bolesti kontrakcí, ale bolest v zádech byla pro ní moc zlá. Moc chtěla zalézt do vany, věděla, že ji to pomůže, ale porodnický personál nás nechtěl pustit do vany na jednom z porodních sálů, dokud nebyla manželka dostatečně otevřená. To taky nebylo nic moc. Ale nakonec ji tam asi na posledních 8 hodin porodu pustili a vana na křížové bolesti moc pomohla (tedy bolelo to pořád jako čert, ale zvládala to lépe a pomocí řízené meditace byla schopna bolest částečně potlačovat)

Průběh porodu - manželka nechtěla zbytečně časté vyšetřování, pokud to nebude nutné, takže na monitoru byla zhruba jednou za dvě hodiny na zhruba dvacet minut. Když už jsme byli na porodním sále ve vaně tak ji 3x do hodiny sestřička pomocí dopleru poslouchala miminko, jestli jsou odezvy. Snažila se to dělat tak, jak jsme chtěli, tedy bez zbytečného obtěžování a v klidu. Prostě přišla, nenápadně přiložila sondu na bříško a zase v tichosti odešla.

Fáze vytlačování - když manželka začala vytlačovat miminko, tak si hledala co nejpohodlnější polohu a personál v tom nijak nebránil, naopak radil a doporučoval, co by manželka mohla zkusit. Nakonec manželka většinu času vytlačování skončila v kleče u ribstolu na žíněnce. Když chtěla v této poloze i rodit, doktorka, která z toho nebyla nadšena, navrhla stejnou polohu, ale na lékařském křesle (tedy v kleče a opřená tentokráte ne o ribstol, ale o takovou tu věc na zvedání se z postele). Což byl rozumný kompromis. Manželka nechtěla, aby ji do tlačení zdravotnický personál nějak kecal (opět pouze, pokud bude porod probíhat v pořádku) a zdravotnický personál toto respektoval. ALE, když se porod zpomalil, doktorka začala manželku ukecávat (tedy rozhodně ne nařizovat), že lepší poloha pro ni nejspíš bude na boku, že pak to vytlačování půjde podle ní snáz a ať to zkusí. Manželce se do toho moc nechtělo, protože ji strašně bolela záda, ale nakonec to zkusila a doopravdy pak během chvilky byl náš syn na světě. Takže moc šikovná rada a velmi šikovně a diplomaticky podaná.

Zázemí pro tatínky - je tam prostor kam si dát věci, zamknout si je do skříňky a je tam pro tatínky i toaleta. Takže vše super.

Hned po porodu - Jakmile byl Jarda na světě, tak hned byl dán manželce do náruče a byl jí zde dle požadavku ponechán asi 2 hodiny. Personál také nechal dotepat pupečník jak jsme chtěli a přesto, že na vypuzení placenty standardně píchají oxytocyn, tak protože jsme ho mi nechtěli (opět pokud nebude najednou zásadně potřeba a vše bude ok) tak porod placenty proběhl také v pořádku a v klidu. Manželka byla trochu natržená, ale ne moc, šití bylo v pohodě, i když trochu bolelo, ale automaticky umrtvují před šitím.

Asi dvě hodiny po porodu nás s dulou vypoklonkovali z porodního sálu a manželku odvedli na pokoj. Před tím ještě za mého dozorování (bylo mi to nabídnuto, ne, že bych se vnucoval) jsem byl přítomen vážení. Dítě hned po porodu neomývají, ale po těch dvou hodinách ho jenom trochu otřou.

I dětská doktorka, kterou jsme viděli poprvé hned po porodu, měla naštudovaný náš porodní plán a prokonzultovala s námi podání vitamínu K.

S porodnicí jsme tedy velmi spokojeni, problémy byly pouze v tom, že doprovod nemůže být s rodičkou za standardních okolností po tu, podle mého názoru, pro rodičku nejdůležitější dobu porodu, a to když má bolesti před porodem. Druhým problémem pak to, že komfort vany je až doopravdy na porodním sále a tam vás nepustí hned. :)

Máme v plánu další děti rodit opět v této porodnici a řekli jsme si to s manželkou hned po porodu.

O tom, jak se manželka měla na pokojích šestinedělí:

Tak a teď si bere slovo maminka. :)
Pokoj pro šestinedělí byl krásný a pohodlný, s televizí a brožurami o manipulaci s dětmi a kojení. Na pokoji jsem byla po celý pobyt sama. Sociální zařízení mají společné vždycky dva pokoje. V porodnici jsem každý den dostala pro našeho prcka čisté oblečení a samozřejmě mi dali čistý obleček, i když jsme měli malou čůrací nehodu. :D Papírovou plínku jsem dostala jednu, stále doplňovali jednorázové přebalovací podložky a k dispozici jsem měla dětskou kosmetiku. Co se týká mě, tak jsem dostala asi 5 vložek, ale doporučuji si koupit poporodní v DM, byly nejlepší a na rozdíl od těch z porodnice do 2 minut neprotekly. Toaletní papír doplňovala každý den paní uklízečka, ale zase bych doporučila vlastní, protože po porodu chcete ten nejjemnější, co existuje. Po celou dobu pobytu jsem si mohla dojít pro neomezené množství čaje. Pokud chcete něco jiného k pití, tak donést vlastní. Vlastní jídlo si můžete dát do společné lednice, kde si ho označíte štítkem. Jídlo je 6x denně, je ho hodně a je moc dobré. Aspoň mě tedy chutnalo. Dostanete taky vzoreček kojícího čaje. Do porodnice si můžete vzít jakýkoliv svůj oblíbený čaj, protože máte k dispozici hrníčky a rychlovarnou konvici.

Všechen personál byl ke mně neuvěřitelně milý a vstřícný. Ze všech stran jsem cítila podporu. Hned po porodu mi ohřáli oběd, potom mi dětská sestřička ukázala základní manipulaci s miminkem a pomohla mi s přiložením k prvnímu kojení. Na sále po porodu se Jaroušek nepřisál, protože na mně okamžitě vytuhnul. :) Podpora kojení je v této porodnici veliká, všichni jsou ochotni poradit s přisátím, délkou kojení i pomoct s bolavými bradavkami. Jen si myslím, že pozice, kterou učí maminky hned ze začátku, není úplně vhodná. Na stránkách laktačních poraden jsem se dozvěděla, že patří mezi ty obtížnější. Je to pozice vleže na boku. Maminka si u kojení hezky odpočně, protože miminko leží vedle ní na posteli a nemusí ho držet. Potíž je v tom, že maminka v této poloze nevidí miminku na pusu. Takže neví jestli má dostatečně otevřenou pusu na dobré přisátí, nevidí na bradu, jestli doopravdy pije nebo jen dudá. To je ale asi jediná věc, kterou bych porodnici maličko vytkla.

Asi druhý den večer mi sestřička šla ukázat koupání miminka. Jak už jsem napsala, dětskou kosmetiku nosit nemusíte. Mají zde takovou klasiku od Johnsnu. Pokud preferujete jinou kosmetiku, tak si jí vemte. Sestřička si ráda ozkouší něco nového a řekne vám svůj názor na vaši kosmetiku.

Ještě k přebalování, vezměte si s sebou balík papírových plenek. Mě vyšel jeden balík opravdu tak akorát. A vemte si vlhčené ubrousky, látkování porodnice nepodporuje. Leda byste měly nějakého nadšeného příbuzného, který by vám každý den odvezl nálož špinavých plenek a vypral je.

V jídelně byly pravidelné přednášky s lékaři. Například o kojení, jak odstavit, jak často a dlouho kojit, jak si pomoci při zatvrdlinách v prsou atd. Dálé pak péče o miminko, jak často ho koupat, jak ho oblékat, jak s miminkem cestovat, nečastější dětské choroby, jak postupovat při léčbě, pak taková ta základní péče jako čím mazat zadeček, čistit ouška, očička, jak pečovat o pupeční pahýl, co všechno lze dělat proti nadýmání. Všechny přednášky jsou nepovinné, ale pro mě byly velice příjemné, jako zpestření jinak stereotypního programu čerstvé maminky. :) Navíc, všichni školící lékaři byli opět velice milí a vtipní. Veškerý program v porodnice je hlášen dostatečně dopředu rozhlasem na pokojích. Nelekejte se, ten rozhlas je tak tichý, že nevzbudí miminko, ale vy ho uslyšíte.

V průběhu pobytu přijde do porodnice fotograf udělat snímky pro místní noviny. Je to dobrovolné, víte o tom dopředu, navíc porodnice vám zadarmo poskytne vizážistku, která vás dá po probdělé noci do pucu. :) Ano, na fotce není jen miminko, ale i maminka.

V rámci jedné přednášky o dětských chorobách a běžných vyšetřeních byla ukázka resuscitace. Všechno je to dobrovolné, ale já jsem měla velikou radost, že si můžu zkusit rozdýchat figurínu miminka.

Taky bych se měla zmínit o jídelně. Na jídlo jste volány rozhlasem. Pokud je vám zle, motá se vám hlava, jste vyčerpaná, nebo třeba po císaři, tak vám sestřičky ochotně donesou jídlo na pokoj. Jídelna je jediné místo, kde jste bez svého miminka. Ale nemusíte ho nechávat samotné, můžete ho odvést dětským sestřičkám. Moc se mi to nelíbilo, ale měli na to dobrý argument. Kdyby kdokoliv omdlel, nebo škobrtnul, tak by vám mohl miminko opařit. Tady bych ráda zmínila další věc, kterou si chcete vzít s sebou, dětský koupací kruh pod zadek na sezení. Sestřičky vám ho pomůžou nafouknout, protože po porodu bolí právě ty svaly, které na foukání potřebujete. :) Jídlo, jak už jsem psala, mi moc chutnalo a bylo ho hodně. Například chléb se sýrovou pomazánkou, jablko a čaj k snídani, k přesnídávce pribináček s rohlíkem a bílá káva, k obědu vývar se zeleninou a nudlemi a vepřová kotleta zapečená s rajčetem a sýrem s bramborovou kaší a kompotem, ke svačině rohlík a bílá káva, k večeři těstovinový salát a banán a k druhé večeři rohlíky s paštikou a čajem. Není to však úplně dietní, bílé pečivo, hodně sacharidů, ale po porodu ideální. Bohužel už ne úplně jako prevence nadýmání miminka. Například v polévce jsem měla hrášek, maso bylo připravované na cibulce, v těstovinovém salátu byla čerstvá paprika. Ale slyšela jsem, že jinde vám dají klidně hrachovou kaši.

Celkově jsem moc spokojená a těším se na další porod.

Při prvním těhotenství jsem začala vybírat, ve které porodnici rodit. Od Orlickoústecké nemocnice mne většina známých maminek odrazovala. Argumentovaly neosobním přístupem a jedna z nich dokonce zdravotními komplikacemi, které ji byly způsobeny poporodní péčí. Nechtělo se mi tedy do této porodnice, ale manžel rozhodl, že je nejblíž a nikam dál mne nepoveze. :-D (strašně nerad řídí:-D)

Přijeli jsme k prvnímu porodu a mé obavy se naplnily. Na příjmu byla velmi nepříjemná porodní asistentka, odbyla mne, že nerodím, že to bych vypadala jinak a poslala mne na pokoj s tím, že ráno mám přijít na monitory a paní doktorka se na mne podívá. Naštěstí za pár hodin jí skončila směna, kontrakce zesílily a porodila jsem už s jinou PA, která byla podstatně příjemnější a v době, kdy jsem měla jít na ranní monitor, mne již s miminkem převáželi na pokoj. :-)

A druhý porod proběhl už úplně na jedničku od začátku do konce. :-) Všechno probíhalo v klidu, u všeho mi dali na výběr jakou možnost chci, bonding proběhl aniž bych si o něj musela říkat. Takže přes počáteční obavy vše dopadlo lépe než jsem čekala a porodnici mohu naplno doporučit. :-)

Dlouho jsem se rozhodovala, zda Ústí nebo Pardubice. Nakonec vyhrálo Ústí i z důvodu menší vzdálenosti. Nikdy nebudu litovat.
Porod byl pro mě nádherným zážitkem i díky porodnici. Rodil mě MUDr. Tomáš Jirák, sice se tam ke konci jen tak nachomýtl, ale díky za něj. ;-) Na jméno PA si bohužel nemůžu vzpomenout, ale taky špica! O bondingu ani nemluvím, dvě krásné hodiny. :-) Porodnici 100% doporučuji!

4. srpna jsem rodila v ústecké porodnici, jeli jsme sem 102 km, protože jsem chtěla rodit přirozeně KP, což u nás v okolí nikde nedělají. :( Nemohu vytknout vůbec nic, péče lékařů, porodních asistentek i posléze sestřiček a lékařek na novorozeneckém byla na špičkové úrovni. Hlavně bych ocenila profesionální přístup s citlivým přístupem a to, že se na mě pořád všichni usmívali.

U porodu jsem měla doktorku Bederkovou a pana dr. Tangishaku a opět musím jen a jen chválit. I díky lékařům a vyhovění mému porodnímu plánu jsem porodila bez nástřihu a jediného poranění (což je u KP opravdu nezvyklé). Hned po porodu následoval ukázkový bonding. Porodnici mohu na 100 % doporučit a jsem vděčná situaci, která nás přivedla rodit právě do Ústí, protože jsem díky ní zažila takový porod, jaký jsem si vysnila. :)