Soutěž o kempující BARBIE

Tak ja asi začnu 😁 Ve stanu jsme spaly jako děti na chatě a pod širákem na táborech, krásné vzpomínky 🤩

Já kempuju ráda, dřív jsem chodila i na čundr a spala pod širákem to skončilo, když jsme po dlouhém putováním lesem zalehli a ráno jsem zjistila, že jsme na kraji parkoviště.

Poprve jsem byla kempovat se sestrenkou v deseti..bylo to na poli kousek od domu.. pred tim jsme meli vsak super napad strasit se strasidelnimi pribehy...no jit po tom spat bylo o nervy.samozrejme ani jedna z nas nepriznala ze se boji...az rano... Byl to ale super cas..protoze doted na to vzpominame...

My jezdili jako malý a spali i pod širákem, byly to super zážitky. Jezdili jsme k Havlickovu Brodu do lesů.

S rodiči jsme jezdili stanovat často a teď jezdíme pod stan s dětmi. Já jsem tedy ted dva roky vynechala, ale nejmladší je rok, tak už pojedeme všichni.

Nejkrasnejsi vzpominky mam na Kanadu, podnikla jsem tam sea-kayaking a spali jsme v malych stanech, ...

Dovolená pod stanem je fajn. Mám to ráda. Naposledy jsme byli před 4mi lety na Lipně😉👍

Před pěti lety se synem, byla hrozná zima, už s ním sama nepojedu😁

Pod stanem jsem strávila snad celé dětství. Nejraději jsem stanovala na chatě a měla jsem stan tak ráda, že jsme v něm se sousedkou občas spaly i za naší bytovkou pod sušáky na prádlo 😅😀

Naposledy jsem byla stanovat 3roky zpátky a poprvé jsem viděla takovou vymoženost jako je samorozkládací stan.. jako pěkné, ale zažila jsme perných 40min, kdy jsem se ho snažila sama zase složit a už se viděla, jak jdu jako pravá blondýna prosit někoho o pomoc 😂

Stanovat jsme jezdili kazde leto, zazitku je mnoho. Jeden jak jsme v bource lezeli zvenku na stanu, aby neuletel a na hlavach meli velke plastove misky proti kroupam.

Ráda vzpomínám, když jsme jezdili parta už jako dospělí na vodu a jeden den jsme se s kamarádkou zdržely ve městě a stan nám postavili partneři ještě dřív, než jsme stihly dorazit do kempu. Takže si nás pěkně vychutnaly a my jakou dobu nebyly schopné najít každá svůj stan. Opilé jsme nebyly, přesto si nás stále dobírají, že ani do stanu netrefíme... Letos jede manžel stanovat se starším/tříleťák (tatínci s dětma), tak jsem zvědavá 🙂

První větší zážitek byl na ZŠ v 8. třídě, kdy spolužačka vzala klasické retro áčko, které nám v noci komplet propláchl liják a na druhý večer jsme spali na divoko pod zapůjčenou celtou 🙂

Stanuji od malička, nejdříve na zahradě u domu, později různě u sousedů a první opravdový čundr s kamarády byl v 16ti. A jsem ráda, že máme kolem sebe lidi s kterými můžeme stále stanovat a tak jsme dceru zasvětili do kouzla stanování už ve 2,5 letech ☺

Ve stanu jsem spáchala s babičkou a bratranci na zahradě, na táborech a na sjíždění řeky. Stan mi neva,ale musí se dát jít někam vykoupat. Letos plánujeme první spaní pod stanem i s nejmladší . Te bude 10 měsíců.

Jako mala jsem jezdila s nasima kazdy rok pod stan do Sedmihorek, nebo pak treba s babi kdyz museli byt nasi v praci 🙂 kdyby nebyli nasi ted uz zmlsani a unaveni tak jezdime na spolecny dovoleny porad pod stan, ale pry ze po padesatce uz maj narok na postel na dovce 🙂

Stanovali jsme s našima běžně a byla to naprostá paráda, opékání špekáčků, dobrodružné výpravy po okolí,... moc ráda na to vzpomínám ❤️

Tábor, já jako vedoucí, bylo mi cca 19 let. Je to tedy před 20 lety, mobily v plenkách, natož nějaké chytré a s aplikací o počasí 😂.
Měli jsme celodenní výlet s plnou polní, přespání pod širákem, druhý den zpět. V noci se přihnala šílená bouřka. Děti nocovaly se skupinovými vedoucími v blízkém okolí. Každá skupina se s tím poprala po svém, druhý den jsme ale hromadně sušili spacáky. 🙈

Kempovat jezdíme každý rok, loni jsme si ale dopřál kempování v Chorvatsku v luxusních stanech, které byli téměř jako hotelové pokoje. Byla to faj změna.

U Balatonu ve stanu na lehátkách, nemohla jsem usnout a sestřenka mi zakrývala oči a já se té tmy bála. Ještě jsem nechodila do školy. Jinak na to vzpomínám moc ráda, vaření na propan butan, naši na mě měli čas.🥰

Ja kempování úplně nemiluju, ale partner ano, když jsme spolu byli první léto, dostali jsme od našich ojeté auto a stan a tak jsme si řekli že si uděláme první romantiku ve stanu někde na Pálavě 💕 taky to dopadlo, bouřka jako prase v kempu a my se letěli romanticky vyspat do auta 🤣🤣🤣

Vždy jsem se ke kempování stavěla spíše skepticky, až jsem jela s manželem na 14 dní cestovat po Itálii s tím, že stan s sebou bereme jen pro jistotu, kdyby náhodou v námi zvolených místech nebylo místo a hádejte co? Po 14 dny jsem byla naprostý profík ve skládání stanu a motání spacáku. Ne, že by v kempech nebylo místo (snad tedy jen na Elbě nás z nouze "ubytovali" někomu na verandu 😅), ale prostě nás to úplně chytlo a nepustilo do teď 🙈.

Poprvé jsem kempovala se školou v deváté třídě. Byla nám hrozná zima a ještě nám vykradli stany. K srdci mi to moc nepřirostlo, ale s dcerou jsem byla pod stanem hned v jejím roce a dvou a zvládly jsme to skvěle 😊

Přiznám se, že kempování úplně neholduju. Pamatuju si na spaní ve stanu, když jsem byla v páté třídě. Byli jsme se školou v Itálii, někde v oblasti Bibione, a už tam jsem věděla, že kempování nebude nic pro mě 😀 Manžel by chtěl vyrazit v brzké době se staršími dětmi stanovat. Určitě se jim bude takové dobrodružství s tatínkem líbit. Maminka však raději zůstane v bezpečí a pohodlí domova 😃

Tak u nás by stanovaly asi jen ty Barbie, za to ale věřím, že by jim dcera připravila super kempování se vším všudy. 🤩

Na prvním táboře v 6 letech, byly to stany s konstrukcí a postelemi. Po par dnech jsem našla hnízdo škvorů u sebe v rohu prostěradla...do dneska se jich díky tomu šťítím. Zážitek nikoliv pozitivní, ale nejsilnější

Ahoj, nekecam ale nikdy jsem nekempovala ani se skolou.. barbie jsou ted u nas v kurzu

Jako dítě jsem ráda spala ve stanu na zahradě. Jinak kempování úplně neholduji, kvůli nevyzpytatelnosti počasí, ale pokud nelije, tak je to docela fajn🙂

Pod stan jsme jezdili zasadne do Chorvatska, po Cechach malo, a nejsilnejsi vzpominky jsou na to verdo a vuni instantni polevky k obedu 🙂

Dřív než pod stanem jsme spávali na chalupě pod sirakem, bylo to desne fajn

Odmalička jsem jezdila každý rok na tábor. Jeden rok jsme jeli na puťák a spali pod širákem u nějakých skal, kam se dalo vylézt. Večer jsme se dívali na západ slunce a ráno jsme si přivstali, abychom viděli jeho východ. To byl nezapomenutelný zážitek!

Jako dítě jsem jezdila kempovat s rodiči každý rok, většinou k nějaké přehradě a odtud jsme podnikali výlety. Bylo to fajn, naopak manžel nebyl nikdy a děti by chtěly jet, tak se ho snažím už posledních pár let ukecat, ať jedeme stanovat dál než na zahradu. Uvidíme, jestli se nám to letos podaří a my ho přesvědčíme.

S rodici jsme kempovali kazde leto na Senci, nejlepsi dovolena!😊

Já poprvé spala ve stanu asi ve 12 ale o 3 roky později jsem spala pod širákem a to bylo hustý. Tolik hvezd člověk nikdy neviděl. Bylo to dobrodruzo😁. Dneska už jsem rozmazlena. Pod stan bych jela, ale pod sirak nee.

Jako dítě jsme spaly s kamarádkami pod stanem na zahradě vždy skoro celé prázdniny a bylo to super 😀

Pamatuji si jak jsme tehdá ještě s přítelem jeli pod stan do Pasohlávek a nevzali jsme si kladívko. Přítel kolíky zatloukal kamenem co našel 😂Moc mu to pravda nešlo. Naštěstí byla vedle nás nějaká rodinka a pán byl tak hodný,že nám kladívko sám od sebe přinesl. Asi se na to nemohl už dívat 😄

Na táboře asi v 8.letech a moc se mi tam tedy nelíbilo :(

Kempovala jsem v Chorvatsku pod stanem a to bylo úplně v pohodě a velká sranda. Pak taky jsem v ČR spala pod širákem ve svých pubertálních letech a to taky nemělo chybu 😄. Teď už ale dávám přednost pohodlí v posteli ✌

Bylo mi 6 nebo 7. Kempovali jsme na Slovensku, na krasnem miste Kacin. Byla jsem dite, ktere ve spanku sebou porad mlelo a kopalo. Bohuzel to schytala mami kamaradka, pry jsem ji doslova vykopala ze stanu 🙈. Hned dalsi, ale prijemnejsi vzpominkou je bezovy caj s cerstvych kvetu, ktery jsme si hned rano uvarili 🙂

A já nikdy pod stanem nespala 😁

První kempování bylo na táboře v cca 10letech, moc se mi to nelíbilo, protože kdo vstal po budíčku později než měl, skončil za trest v potoce a spaní ve spacáku bylo též nic moc, protože mě máma vybavila bavlněnou vložkou do spacáku, do které byl dost problém se nasoukat a pak si zapnout ten horní spacák. Možná proto jsem i vstala pozdě a skončila v tom potoce 😅
Jinak mám přírodu moc ráda, tak ta negativní zkušenost to naštěstí neovlivnila, ale dětem rozhodně žádné vložky do spacáků nedávám, abych jim ten zážitek ze spaní v přírodě nekazila 😁

Já kempovala kdysi jako puberťák a líbilo se mi to. Akorát starší rodiče na to nebyli, tak jen za zahradou s kamarádkou. A dcery k tomu pričichly na víkendovkách a táborech s kroužkem. Loni byli v tee pee a letos jedou do stanu s podsadou a už se nemůžou dočkat.

Ve stanu spíme každé léto, jezdíme po malých kempech.Nikdy nezapomenu na léto,kdy byla šílená vedra a jediné dny,kdy opravdu pršelo 3dny v kuse byly ty,kdy jsme byli pod stanem kdesi na tábořišti.Nikde ani noha,nám zima...dcerka jediná zvládla ty 3dny s nadšením a já zbYtek tydne sušila mokré věci🙂

Naposled jsem kempovala s kamarády u rodičů na zahradě když mi bylo asi 14. Chytla nás šílená bouřka, ve stanu jsme měli asi 10 čísel vody a v tu chvilku jsem se zařekla, že už nikdy. Bouřky nesnáším a od mala se jich bojim

Pamatuji si, jak jsme jako malí spávali s kamarády na zahradě ve stane a od kamarádky sestra nás chodila strašit. 😂 No než jsme přišli na to, že je to ona, tak jsme se hodně báli.

Naposledy jsem ve stanu spala jako pubertacka, předtím od malička, tal zážitků je hodně. Ať už ve stanu klasickém, s podsadou, v teepee 🙂 i přes strach jsem měla ráda bojovky🙂

Spavali jsme v detstvi ve stanu u babicky na zahrade,jinak jsme do kempu nikdy nejezdili🙂

Ve stanu jsme jako děti spavali skoro celé léto, sice to bylo na zahradě ale i tak jsme si to užili.

Tak já ve svých 36 letech ještě ve stanu nikdy nespala🤦. Ale moje děti už ano, alespoň na zahradě 🙂

ve stanu jsme spávaly jako děti u tety na zahradě, jednou jsem zkoušela spát i jako dospělá, ale byla jsem z toho asi 3 dny úplně rozbitá. Manžel spí s dětmi pod stanem každý rok

S rodiči jsme jezdili stanovat každé prázdniny, vždy ve stejný termín, na stejné místo a na dlouhých 14dni....neměla jsem to ráda. Letos mě to bude čekat s dětmi🙂

Ve stanu jsem spala vícekrát.uz od dětství. Nejdřív na vodáckým táboře,přes dobu,kdy jsme s mužem chodili.i s našimi dětmi (prvně když ještě Adélka nechodila a při stavění stanu mi vždy odlétla pryč 😂). Naše děti se těší na každé další kempování.snad to letos vyjde ☺️

Pravidelně jsme s rodiči jezdili pod stan do Chorvatska od mých cca 6ti let a moc ráda na to vzpomínám.

Jako dítě jsem jezdila na tábory, spali jsme ve stanu, pod širákem třeba u ohně, na zřícenině hradu nebo na louce. Bylo to super. Stan máme, už jsme v něm několikrát spali s dětmi, líbí se jim to.😃

Jezdili jsme kempovat casto, ale nejvic me utkvelo v pameti, kdyz jsme se koupali vedle stanu postupne cela rodina v lavoru 😃😃 ja teda doufam, ze se ta voda alespon v pulce vymenila😃 A jeste si vzpominam na letni kino, bylo to kolem roku 94 a byl to Forest Gump🥰

Pod stan jsme jezdivali s našima. Pamatuju si jak jsem se jednou v noci vzbudila a říkám, že nechápu proč mi dali pod hlavu poleno a pěstí jsem do toho "polena" mlátila 😉 Ale ukázalo se, že to poleno byla tátova holeň 😁😆😂

Jezdila jsem jako dítě pod stan s rodiči, no byli jsme asi třikrát, tenkrát mi to nevadilo, nějaké extra vzpomínky na to nemám, ale dnes už teda ani náhodou, dnes si s manželem užíváme luxus v hotelu, kdy nemusíme chodit do společných umýváren apod.

Každý rok hned po vysvědčení se na zahradě postavil stan a spali jsme v něm se sestrenkou co to šlo. Jinak jsme jezdili každý rok do kempu na rozkoši ale ne do stanu ale do maringotky. Byla to vždy super dovolená

Jako malá,cca od 7 let jsem jezdivala pod stan pravidelně, chodila jsem do skautů a zboznovala jsem to, "sranda" byla když nám věci vytočit déšť nebo noční bojovný, ty byly fajn, co se mi nikdy nepodařilo získat bobrika mlčení 🙃😃😃😃😃

Před 2 lety jak jsem čekala malého jsem byla asi 6 měsíci a v noci jsem šla na záchod a do stanu nám vlezl slimák 😄 a jak jsem se hrabala z toho spacáku tak jsem toho slimáka rošlapla kolenem 😝 myslím že jsem musela probudit celý kemp jak jsem zaječela 😆

Ve stanu jsme spali pořád, jako malá jsem s rodiči procestovala celé Jižní Čechy 😊 jednou nám do stanu napršelo 😀 ale TOP zažitek z dětství pro mě bylo spaní pod širákem na pláži v Itálii,na to nikdy nezapomenu,spaní na pláži, vaření na cestovním vařiči....☺️

Spaní ve stanu mám ráda už od dětství, se současným manželem jsem i párkrát spali pod širákem, to je super, ale přeci jen se ve stanu cítím "bezpečněji". Loni jsem poprvé vzala pod stan i dceru a hned si to oblíbila 🤗. Těším se, až to s námi absolvuje i syn.

Já spala pod stanem jen jednou, měli jsme pár dní po svatbě, tak jsme si říkali jaká to bude romantika. Jenže ten týden byli okolo nás skoro každou noc bouřky a my sebou měli našeho psa, který se jich hrozně bojí 🤣 Takže jsme celý noci drbali psa a z romantiky nebylo nic 🤣

Jsem ročník 85,takže nějak v těch letech 96,se stanovalo a kempovalo tak nějak přirozeně,nikdo moc neřešil módu,ani jaký stan máte,nejkrásnější stanovačky,byly vždy na Živohošťi,nejvíc mi v hlavě utkvěla vzpomínka,jak jsem tehdy bojovala o kluka,to byla první,hromadná stanovačka a ten zmetek,byl zamilovaný do mojí mamky,všimla jsem si toho,když v kotlíku míchala gulášovou polívku a já mu děsně překážela ve výhledu !!Potom to i přiznal "Ty máš tak krásnou mamku..."A mohl na ní VOČI NECHAT!!😆To zabolelo,stejně to byly nádherný časy a s tou zmiňovanou hamakou,spousta lidí,ani neví,co hamaka je,manžel v ní spí v lese pravidelně a já nechápu,jak v tom může pohodlně ležet🤣Přeji všem krásné léto!!

já osobně před rokem, spali jsme v sosnovém háji, foukal větřík a byla to krása
dcery jedou na skautský tábor, tam se spí ve stanech nebo pod širákem

Nejraději jsme si s kamarádkou postavily stan u nás na zahradě 😉

pod stanem jsem spala jenom párkrát, vždycky na nějakém festivalu 🙂 s rodiči jsme pod stan nikdy nejeli, měli jsme postavený stan jen doma na zahradě, ale spát jsme v něm se ségrou nechtěli 🙂

Spavali jsme jako menší děti ve starém stanu po dědovi na zahradě pod kousavou koňskou dekou na nafukovací matraci, to byla romantika😍! Pak na dovolené u velkého jezera ve stanu, který měl podlahu, postele s perinami skříňku s nádobím, ledničku...to se mi líbilo, to bylo jak doma🤗 . A pak na střední škole daleko.od domova, na brigádě, kde jsme makali zdarma pro blaho naší země, ve stanu, na karimatce, ve spacáku, všude nám lezli mravenci a jiná havěť, na pidi prostoru jsme měli v batohu vše, co jsme si přivezli s sebou...no, děs a hrůza...od té doby stan nikdy😅

Spala jsem ve stanu jen jednou ve 19 letech ve starém áčku. V noci jsem se probudila a měla jsem trochu klaustrofobii...

Kempovani nemám obecně moc ráda, ale kde se mi teda líbilo moc, byl jeden malinký kemp v Bosne u potoka. Tam to bylo nádherné.

Od školních let jsme spávali s přáteli pod stanem nebo širákem každé léto. Milujeme to celá rodina dodnes.

Ja kempovani nemam rada. Jako dite jsem nekolikrat "spala" ve stanu na zahrade.Jenze jsem se vzdy bala,nemohla jsem usnout a tak jsem se vzdy vratila do domu. V dospelosti jsme spali ve stanu v Chorvatsku. To docela slo,ale stejne davam prednost posteli 😀

Od malička jsme spali na zahradě ve stanu, u tety na balkoně ve spacáku a s našima jsme jezdili pravidelně pod stan! Bylo to super a ráda na to vzpomínám 😊

Ve stanu jsem poprvé spala s našima a ségrou asi když mi bylo 5 na Vranovské pláži..mám z toho tři zážitky: 1.bylo tam hrozně moc borových šišek a spí se na nich fakt blbě 😁, 2.na skákací žirafě mi nějaká cizí starší holka skočila na záda a 3.na tom tobogánu co tam je,se mi zdálo,že ten dojezdový bazén je tak hluboký,že se snad nevynořím 😂😂 Ze samotného stanování si nepamatuju vůbec nic 😂😂

Nejlepší bylo, když manžel nekontroloval, jestli máme vše. Měli jsme pouze tyčky a dno se síťkou. Krycí plachta zůstala doma. Naštěstí jsme stanovali u známých, tak nám nějakou plachtu půjčili. Další rok jsme malem odjeli bez tyček 🤭

Stanování moc nemusím, naposledy jsem byla když měl první syn rok, to už je daaavno…přijeli jsme do kempu a zacalo pršet tak, ze stala voda po kotníky kolem stanu…byla jsem z toho úplně nanervy chtěla jsem jet domu 😂😂, od té doby jsem pod stan nesla 😂😂😂

Moje úplně první "kempování" bylo s kamarádkami ve stanu na zahradě. Bylo nám 10 let a moc jsme si to užívaly 🙂 Jinak pak už jsme byli "mastňáci" a vegetili jsme v kempu v karavanu - nejlepší bylo, když synovi byly 2 roky a byli jsme spolu v karavanu od května do konce září. Byly to super prázdniny pro všechny. TAtínek za námi jezdil na víkendy, někdy si vzal týden dovolené a byl s námi, jinak jsme tam byli sami, živili se zmrzlinou, chodili na pouť, jezdili parníkem na Orlík 🙂 Teď celá rodina jezdíme na dětský tábor, děti do oddílů, chlap je vedoucí a já zdravotnice - tábor je stanový, na 16 dní a je to super :_)

Tata je cundrak, takze ja temer od mimina travila leto na vode, na kolech, na pesich turach a vzdy jsme prespavali ve stanu 🙂 Mnazel je taky cundrak, takze deti k tomu taky vedem. Oba spali ve stanu ve svem 1 roce 🙂 mam to moc rada.

Pamatuju si jako malá, že jsem spala s bráchou pod stanem na chalupě na zahradě. Dlouho jsem nemohla usnout, pak se mi to podařilo, ale pak mě probudily divný zvuky . Asi to bylo nějaký zvíře, kuna, nebo jiné podobné a obcházelo to tam a něco křoupalo. Tak jsem se zvedla a rychle jsme s bráchou utekli spát domu 😁

Pod stanem jsem spala jen párkrát, několikrát hlavně na fotbalovém soustředění. A z toho je i moje vzpomínka, kdy jsem spala s kamarádkou ve stanu, který jsem si od někoho půjčila. Vše bylo v pohodě, dokud jednu noc nezačalo pršet. V tu ránu jsme ve stanu měly povodeň a hledaly jsme místo u spoluhráček, kam bychom se mohly vrtnout. Naštěstí se podařilo a my nemusely v tom dešti někde trčet 🙂

Jelikoz nasi vedli turisticky oddil a poradali tabory, tak jsem vyla zvykla spat ve spacaku pod stanem cca od 6 mesicu. Tebkrat zadne detske spacaky neexjstovali, takze aby mi neutikalo teplo, tak starou klasickou mumii nasi svazovali v dane delce uzlovackou🤣 pod sirakem jsem poprve s nimi spala v 1,5 roce. To si samozrejme nepamatuju. Muj asi prvni pamatovany zazitek na spani ve spacaku je jedno spani pod sirakem, bylo mi 3,5 roku a mela jsem uzasny napad, kdyz jsem se rano hodne brzy vzbudila potichu vylezt ze spacaku a jit si sednout na kraj rybnika, kde jsem pozorovala capa.... Nasi chudaci kdyz se vzbudili a nemohli me najit meli asi solidni strach, rybnik byl cca 200m od mista spani... Bylo to na tabore, zajimave je, ze nikoho nevubudilo, ze jsem se klubala ven ze spacaku🤣 a jinak spani jak ve stanu tak jeste radeji pod sirakem opravdu zboznuju

Pod stan mě bral táta jako dítě, mohlo mi být tak sedm a asi nejvíc si pamatuji šílenou bouřku a čekání jestli nás to zaplaví nebo ne...nakonec stan vydržel. Brával mě na Bečvu, měl tam své kamarády.

Mé první "kempování" bylo asi v mých šesti letech na bolkóně rodinného domu. Rodiče pod stan nechtěly a se setrou jsme si to moc přály tak jsme to vyřešily takto. Ráno jsme si připadaly jak velké holky co to samy zvládly 😂. Klasicky kempovat jsem začla až v dospělosti

Pod stanem jsem spala naposledy asi v 16ti letech. Byla jsem s bráchou na vodě. A stačilo. Stan není nic pro mě. 🙂

Pamatuju si, že jsme a našima byli na Mušove. Bylo mě asi 5-6 let, bolela mě hlava tak mě večer dali spát do stanu a s mladší šestou šli do letního kina. Já se vzbudila - panika, pláč. Všimli si toho 'sousedi' a vzali mě k sobě a pak jsme na naše nahráli, že jsem se ztratila. Vydržela sem to asi 2 minuty 🙈😂

Nám tatínek stavěl každé velké prázdniny na zahradě velký stan. Jednou,když sem tam spala s kamarádkou,tak byla taková obri bourka,že sme se bály i přeběhnout k nám domů a ležely spolu ve stanu stulený u sebe a brečely sme strachem....bylo mi tak 10 let....a od té doby sem pak hoooodne dlouho pod stanem nespala 😁

S rodiči jsem toho moc nezažila takže moje první stanování bylo až někdy ve 13ti letech s kamarády a bylo to hrozný. Vůbec jsem nevěděla co čekat, byla mi zima, všude mravenci a v noci ty zvuky okolo 🤭🤣

Moje první stanovani a spaní ve spacáku bylo ještě na sídlišti se staršíma holkama. 😁 Pamatuji si, jak jsme slyšeli projíždět vlak na nedalekých kolejích a nejstarší pak vyprávěla strašidelné příběhy. 👻

Kempovali jsme s rodiči od mala, s mužem naposledy asi před 15 lety a letos poprvé se chystáme i s dětmi. Stanování proběhlo s dětmi jen na zahradě. Letos snad u jezera Lago Di Garda... S 5 dětmi jsem dříve měla obavy, ale teď se všichni těšíme

Pod stanem jsem spala jenom s našima v Itáli.Dcera pod stanem ještě nespala,ale kdyby jsme vyhráli takovou super Barbii ,tak by jsme to zkusili aspoň na zahradě 👍♥️

Pod stanem jsem byla prvně někdy asi v pěti letech, byl to pro mě zážitek 🙂ale ze bych nyní vyhledával tento typ dovolené to se říci nedá …

Netuším kolik mě bylo let,ale bylo to se sestřenkou u babičky na zahradě ve stanu,ale slyšely jsme divné funkci a dupající zvuky, že jsme to vzdaly.....ano tušíte správně,byl to ježek 🤣

Pod stanem jsem strávila půlku mládí.. Někdy si řikam, že bych to vrátila a aspoň jednu dovču zkusila pod stanem, ale ještě jsem nenašla odvahu 😀

Kempovala jsem už od mala u babičky na zahradě. Pak s kamarády na vodě a poté s manželem. Teď s dětmi by to chtělo větší stan a můžeme vyrazit.

Stanovávali jsme s našima, ale vždy jen v zahraničí - v Itálii jsou dokonalé campynu moře, my v stanu, na karimatkách a bylo to vždy dokonalé 🙂 až na občasné bouřky, kdy jsme strachem zalezli raději do auta 😂

V pubertě sme spali pod širákem pořád. A pod stanem klido i teď s dětma na zahradě.

Pod stan s rodinou jezdíme třetím rokem, ale jednou, když jsme s manželem a kamarádama vyrazili na vodu a měli domluvené chatky, skončili jsme na noc pod širákem. Měli jsme objednané chatky, měli jsme tam spát s dvěma kamarádama, ale ti tak hrozně chrápali, že jsem v noci budila manžela, aby jsme šli spát ven :D ten rozespalej, já hysterickej pláč, že se nevyspím... sbalili jsme spacáky a šli si lehnout kousek od chatky 🙂 ve finále se nám spalo dobře a zážitek máme na celej život :D

Ve stanu už jako děti jsme spali když jsme jezdili s dědou rybařit a tet i naše děti mají rádi stanování kempování je to super dobrodružství

pod stan jsem jezdila s našima, když jsem byla malá, pak jsme jezdili do chatek, až se přešlo na dovolený u moře. Ke stanu jsem se pak vrátila s ex. Teď pomalu se chystám se svými dětmi, aby měli nějaký jiný zážitky zase 🙂

Ve stanu jsem jako dítě spavala u bratrance a sestřenice na zahradě, bylo to super. Teď v dospělosti jsme začali jezdit pod stan s dětmi, letos jedeme už po páté a moc se těšíme, máme vždy hromadu zážitků a skvělých vzpomínek 🌞

S manželem jsme byli kdysi pod stanem v Rakousku, jednu noc tak lilo, že to úplně zničilo stan, takže jsme pak na poslední noc šli raději do hotelu 😅

Jako deti jsme kempovali casto, milovala jsem Stvoridla nebo Krivoklatsko. Na co vzpominam bylo to rychlo jidlo - deti loupali brambory a k nim byl lunchmeat. Jak mi ho jako deti zboznovali 😃

Jako malá jsem jezdila pod stan s rodičema každý rok. Moc se mi to líbilo. Letos bychom poprvé chtěli zkusit jet na víkend s dětmi, tak jsem zvědavá, jestli se jim bude líbit pod stanem.

nejlepší bylo první kempování s partnerem na tripu přes Slovinsko a Chorvatsko. Já, spáč, jsem se budila před svítáním a pak pozorovala východ slunce z houpací sítě. Byla to nádherná rána ❤

Byla jsem v 17 letech na trampu s kamarádem a jeho psem. Spali jsme pod stanem. Ve spacáku, na karimatce. Bylo to fajn.

Já spala pod stanem poprvé až dospělá - a manželem jsme byli v Sedmihorkách. Ve spacáku na jógové karimatce. Někdo ze sousedních stanů šíleně chrapal. Úplně tomu neholduji. Jako zkušenost mi to asi stačilo 🙏😀

Jezdili jsme na stanove tábory jako děti. Mamku tehdy nenapadlo nic lepšího, než nám koupit vojenské spacáky, které byly těžké, velké a byla v nich dobrá zima. Vždycky jsme je rychlé vytahovali z autobusu, aby tu ostudu nikdo neviděl.

jezdíme celkem pravidelně, čeká nás to za pár dní 🙂

Jako malá jsem spávala pod časem velmi často - u baráku, s rodiči na dovolených, u kamarádky, na táborech 🤩
Bylo to skvělý a my se s mužem snažíme, aby i naše děti měly takové krásné zážitky a proto vyrážíme pod stan pravidelně 😊

Nejsem úplně stanovací typ. Jako děti jsme mívali postavený stan u babičky na louce před domem, ale spali jsme tam jen výjimečně, spíš jsme si tam hráli přes den.
Roky později jsem zjistila, jak je do stanu důležitý výběr spacáku, a to i přes léto, když jsem se na dovolené denně budila za rozbřesku zimou, br.

Pamatuju si na stanování, když jsme byli u babičky na prázdninách. Hrozně jsme chtěli spát ve stanu, tak jsme přemluvili babičku s dědou, aby nám pomohli postavit stan na dvoře. Byl to ještě ten starý typ s hliníkovou konstrukcí, byl obří. Pak jsme si do něj nanosili matrace a peřiny a babička tam spala s námi, pže sami jsme se báli 😄

Spát v létě ve stanu jsem začala v dětství, když jsme se sourozenci začali chodit do vodního skautu. První stan jsme měli pujčený bylo to obyčejné staré áčko, potom nám rodiče koupili iglu od Hasky měli jsme ho docela dlouho. Stanování mám ráda dodnes a náš malý syn začal stanovat poprvé v loni, když mu byl 1 rok a 3 měsíce. Tento rok jedeme pod stan znovu. Máme to rádi. Postupně přikupuji výbavu

Poprvé jsem pod stanem spala se skautem, byly to ty stany s podsadama a bylo to na táboře, tehdy mi bylo 7 let a jezdilo se na 14 dnů, koupali jsme se v řece a bylo to super

Ve stanu jsem spala poprvé asi v 5-6ti letech s mamkou za barákem.
Starší syn spal poprvé asi ve 2,5letech a mladší ofiko ještě ne (neoficiálně když byl v bříšku, byla jsem v 8m 😃).

Nejlepší zážitky máme jako děti, když jsme u rodičů stanovali celé prázdniny na zahradě. Později nám to bylo málo, tak jsme stan postavili už v květnu a spali jsme tam se sestrami až do konce září. Cca od 7mi do 14ti let.

První kempování bylo se sestřenkou na zahradě ve vlastnoručně vyrobeném "stanu" z plotu - spal tam s náma zablešený pes Míša. 😁 Poslední kempování bylo ve spacáku pod širákem s výhledem na osvětlené Sydney ❤️

Kempujeme rádi a každý rok. Děti to miluji. Už jako malá jsem i já rada pozorovala hvězdy a usinala při umění listů.

Jako děti jsme jezdívaly na 14 dní pod stan, hlavně s taťkem a maminka přijela vždy jen na víkend... A v rámci různého dobrodružství, jsme spali všichni i 1-2 pod širákem. Teď stanujeme se synem a dceru aspoň 1-2 dny na zahradě... 😀

Ve stanu jsme spali jako děti snad celé prázdniny, vždy jsme ho stavěli zahradě. Vždy to byl zážitek a nikdy na tyto chvilky nezapomenu.

V kempu jako takovém, pod stanem, jsem naposledy byla asi jako dítě s rodiči u Balatonu. Pamatuji si, že jsem tam navázala přátelství se Zdeničkou z Mostu, která mi pak na pohlednici poslala svoji adresu, ale moje maminka pohled použila na ušití krabičky a já tak Zdeničku navždy ztratila z hledáčku, i když od ní (a od její sestry) mám v památníku obrázky a mám ji ještě na několika fotkách 🙂. Jako náctiletá jsem jezdila na skautské tábory, párkrát spala pod širákem a naposledy byla v kempu, ale to už chatkovém, s kamarádkou na VŠ při dovolené v Norsku. S touhle kamarádkou v kontaktu jsme stále, její adresu už jsem nezaložila, a obě na tuhle dovolenou vzpomínáme jako na jednu z nejlepších 🙂.

Od mala jsem jezdila pod stan s rodiči. Naše děti to zatím až tak nebere. Uvidíme časem jestli se to nezmění

Ve stanu jsem spala jen jako dítě s kamarády na zahradě na chatě. Horko, škvoři a pak bouřka, co víc si přát 🤔 ale asi bych si to ráda zopakovala, třeba by bylo chladněji a bez bouřky...

Jako malá jsem jezdívala pod stan i pod širák s partou.S touto tradicí jsem pokračovala i s dcerou.O zážitky nebyla nikdy nouze.Jednoho rána lezu ze stanu a půlka kempu mě zdraví a zve na oběd , nechápu proč. Až jedná paní mě vysvětlila,že má cácorka chodí od rána po kempu (manžel hlídal 😁🤣🤔) a vykládá mamka ještě teď spí a ani oběd nevaří 😁 ta ostuda🤣 vše se vysvětlilo a díky tomu jsme po zbytek dovolené měli kolem sebe skvělé lidi s kterými jsme zažili spoustu legrace

V kempu jako takovém jsem nikdy nebyla, ale v dětství jsme s kamarádkami stanovaly v odlehlém koutu zahrady pravidelně. Nejraději vzpomínám na to, jak nás chodila "strašit" babička a také na to, jak nás všechny maminky vybavovaly různými dobrotami.

Kdyz jsme byli s muzem sami dva, jezdili jsme pod stan s nasima dvema pejskama. Co mame deti (2,5 a 4,5 roky), nebyli jsme pod stanem jeste ani jednou. Planujeme stanovat letosni leto, az se pojedeme podivat k dedovi. Jen se bojim, ze se do nej vsichni 👨‍👩‍👧‍👧🐩🐩ani nevejdeme 😂

Pod stanem jsem nespala nikdy,ale ve spacáku ano,na táboře v takových těch celtovaných domačkách...bylo mi asi 13 a byl to super zážitek ,moc ráda na to vzpomínám 🙃

První moje stanování proběhlo u nás na zahradě 😂,stahovala jsem s kamarádkou a byly jsme cca v 7. třídě tenkrát. První stanování s dcerou bylo,v jejích cca 18m a bylo to parádní. Naposledy jsem stanovala před druhým těhotenstvím. A teď
za 2 týdny vezmeme pod stan na víkend obě děti ❤️. Už se těším

S našima jsme jezdili spíše do chatek, ale i tak mě to bavilo. Vařili jsme na plynové bombě, užívali si ty prima teplé letní večery. Stanovat jsem potom jezdila až s přítelem na střední a užívala jsem si to. Snad k tomu jednou přivedu i svoje děti. 🙂

Stanovala jsem pouze jako dospívající, poté už ne . Zážitků je spousta, ať už výlety za očesáním sousedních zahrad, návštěvy stanů s klukama. 🙂 Můj syn stanuje momentálně , v pokoji má malý stan a v něm matraci. 😀

Po 1. jsem spala ve stanu se sestrenici u babičky na zahradě asi v 10ti letech, byla bouřka a bály jsme se, ale bylo to dobrodružství!

jako školní dítě na zahradě 🙂 jinak asi 3 léta, když mi bylo kolem 25 let, jsem dělala vedoucí ve stanovém táboře 🙂 zážitky hezké, ale vlastní postel je vlastní postel :D

Na kempování mám krásné vzpomínky. Jezdili jsme s rodiči na Berounku na lodích od nějakých 4 let, spali ve stanu, jako větší jsme stanovali s kamarádkami na zahradě a pak jezdili s partou přátel buď někam k řece nebo do jižních Čech. Bylo to vždy dobrodružství. Také chceme s dětmi jezdit kempovat. Tedy letos ne, letos je nejmladší ještě v bříšku 😁

Nejvíce si pamatuji úplně první kempování, jen se sestřenicí, rovnou bez rodičů, bylo to pro nás dobrodružství. A to ikdyž jsme měli stan postavený u babičky na zahradě 😀

Začátkem mého kempování byl stan na zahradě a úplně si pamatuji tu hrůzu, že tam budeme spát se ségrou samy 😀

Na spaní v hamace nejsem asi tolik dobrodružná 😃 S babičkou a dědou jsme jezdívali každé léto do kempu a bylo to prima. Stanujeme také na fesťácích nebo u známých na různých akcích.

Už asi od 6 let jsem o velkých prázdninách spávala cvičně ve stanu na zahradě. V 7 letech to bylo poprvé mimo domov - na Lipně, když jsme jeli s rodiči rybařit. Zážitek nic moc, protože nám na stan chodil čurat nějaký pejsek a vlezla nám tam taky myš 😀

S rodiči jsme jezdili do Chorvatska pod stan, cca od 4 let, vařili jsme na vařiči a seděli u toho na karimatce.😀 Vždycky v dešti nám celý stan promokl, tehdy jsem si přála jet někam do hotelu a dneska, kdy s manželem jezdíme jen po hotelech naopak zvažuju, že zase stan koupíme, aby naše děti znaly oboje.

Můj první zážitek z kempování byl, když mi bylo asi 7 let a byli jsme s rodiči plus jeli jejich známí s dětmi. Když jsme stavěli stany, tak z našeho stanu začalo lézt plno škvorů a já chtěla jet domů, protože jsem si nedokázala představit, že v tom teď budu spát. 🙈🙈🙈🤷‍♀️🤦🏼‍♀️🤦🏼‍♀️🤦🏼‍♀️😅 Hrozný....🤦🏼‍♀️

Poprvé jsem spala ve stanu u nás doma na zahradě...bylo mi asi deset...a už v devět hodin, jsem se balila a šla spát dovnitř 🙂 🙂 🙂

Na chatě jsem spavali tradičně venku pod širákem a pak ve stanu na skautského táboře. No a když jsem vyrostla tak pod stanem na festivalech a na vodě 🙂

Myslím, že už kempování není nic pro mně, sice ráda spím na jiných místech a cestuju na různá místa, ale raději pohodlněji, už vzhledem k věku a bolavým zádům 😀

Od malička jsem jezdila na skautské tábory ❤️

naposled jsem kempovala v usa ,když jsme cestovali národními parky, no měla jsem nahnáno z mědvědů, přesunula jsem se pak ze stanu do auta 😂

Stanovala jsem jen jednou a to v červnu 1997 v rámci vodácké výpravy na gymplu. První dva dny to bylo super, ale další 3 dny strašně pršelo, vše bylo promočené, a tak jsme se vratili o den dříve. Ale bylo to fajn.

První roky stanování mimo domov jsme s rodinou prožili v Rudolfově u ČB (kdo ví jestli to dnes ještě funguje). Musím mrknou, až dopíšu koment.. Kdo ví jestli se to někam posunulo nebo zaniklo.. Za zmínku stojí stanování za domem, kdy mě moje NEJka učila novou, super hru.. kdo, kde, s kym, jak :D Slyšel to brácha z okna, dostala jsem zaracha a měli jsme po kámošení celé léto :D

Asi nejstarší vzpomínku mám z kempu v Chorvatsku, kde sme měli ten obrovský stan a já tam škrábu brambory 😁🤣

Neměla jsem ráda spaní ve stanu, vždy jsem vystříkala celý stan repelentem, než jsem tam vlezla. Byla to má noc i můra. Až s nynějším manželem jsem tomu nějak přišla na chuť, nyní kempujeme i s dětmi, jezdíme na vodu pod stan apod.

Kempovala jsem jako dítě s rodiči každý rok…Milovala jsem to…Jako dospělá jsem byla v kempu s manželem v roce 2005…Bylo to ve Vyšším Brodu a bylo to super. Večer táborák a kytary a pivko…❤️

Tak my jezdili pod stan na druhým stupni na základce s našim tridnim - nejhezčím ucitelem ze školy a tak vsechny baby jezdily jen kvuli němu😃 . Byla to vcelku prd.el, protože postavit stan byla fakt výzva a tyčky vyhrávaly. Večer opejkání buřtů a nějaký hry
Kazdej rok, každej vandr jsme to brali zkratkou ve stylu "je to sice dal, ale za to horší cesta." Pres den a vecer hic, ráno- u řeky - sakra zima, vsichni ve spacáku az po usi. 😃
Ale i tak, bylo to super a jsem rada, ze tohle s timhle ucitelem pokračuje i s myma dětma. 😊😁

Od mala jsem na stan zvyklá. Ať to bylo při sjíždění řek, výšlapech po vlastech českých a nebo na táboře v teepee. Naši neměli peněz na zbyt tak tohle byla skvělá volba na rodinné dovolené. Dneska ani tohle nepatri už k nejlevnějším...

Poprvé jsme byli s rodiči stanovat, kdyz mi bylo asi deset. Bylo to super, šli jsme jen asi do deset kilometrů vzdáleného kempu pěšky, taťka nesl v krosně na zádech všechny věci, my s mladším bráchou jsme si nešli jen malinké batůžky na zádech. Byl to pro nás neskutečný zážitek, hrozně ráda na to vzpomínám dodnes. Od té doby jsme stanovali ještě mnohokrát, ale asi nejčastěji jsme ve stanu spali na zahradě hlavně s bratrancem, když přijel na návštěvu

Ja kempovala poprvé až v pubertě, po koncertě sme se nacpali celá parta (5 lidí) do stanu pro 4 osoby :D byli jsme tam jako sardinky, spacák ani nebyl potřeba, ale byla to sranda :D od té doby sem kempovala jen jednou, blbě sme postavili stan na mírném kopečku a pak sem celou noc sjížděla dolů :D moc na chuť sem tomu nepřišla, je to nepohodlné a mám fobií z hmyzu, který tam může nalézt :D

Až na střední škole s tehdy budoucím manželem, spala jsem tehdy poprvé ve stanu jako vedoucí na táboře.

My s rodiči kempovali každé léto, na Slovensku a i doma jsme na zahradě měli stan. Zážitky skvělé. Obzvláště jak nám nějak zvíře, asi kočka, v noci vlezla do stanove předsíně a sežrala parky a roztahala binec 🤣 rodiče byli nedaleko v kempu na pivecku a my . Ja se v noci vzbudila, šla se vyčůrat a vlezla zpátky 🤣 ale do špatného stanu. Naštěstí to byl stan našich známých. Ale přišlo se na to až ráno jak mamka začala vysilovat 🤣🤣🤣

Se segrou a kamarády od sousedů, když jsme byli malé, každý měl svůj maly stan asi za 100,- v noci byl takovej slejvak, ze stany promokly a všichni jsme šli spát domu 🤣

Pod stan jsem jezdila od malička s našima, od první třídy jsem pak začala jezdit na tábory, což je moje srdcovka. Na táboře jsem se taky dala dohromady s manželem a čundry byly naše první dovolený🙂 Pod širákem jsem spala jako děcko poprvé se skautem a hned jsem měla super zážitek - nad ránem jsem se šla vyčůrat do křoví. Najednou se mi přímo za zadkem ozval příšernej štěkot! S teplákama u kolen jsem z křoví vyběhla a za mnou srnka s mládětem, které jsem v tom křoví vyrušila. Od té doby vím, že srnka v ohrožení štěká jako pes 🐕 🙂)

Od mých 12ti let jsme jezdily s rodiči a babičkou do Chorvatska pod stan každý rok. Měli jsme takový ten oranžovo- modrý (starší asi pamatuji 😂) a každé cca 3 dny jsme se stěhovali na nové misto, takže balení a rozbalování jsme měli v malíčku 🙈🤣 bylo to super, sjeli jsme tak téměř celé pobřeží a po večerech mastili karty 😊

Mi bylo asi 25, jela jsem pod stan s tehdejším přítelem. Zážitek na poprvé dobrý, ale víckrát to mít nemusím. Ale někdy chci zkusit přespat venku na chatě s dětmi, ať si to taky vyzkouší.

Poprvé jsem kempovala na táboře v 6 ti letech. Byl to takovy ten velký plátěný stan s podsadou. Pamatuji si, že nám skoro týden v kuse pršelo a ke konci nám kufry ve stanu plavaly. Přišlo nám to hrozně vtipné, krásné vzpomínky 😉

Když mi bylo kolem 20, tak s tehdejším přítelem jsme jeli stopem a spali jsme pod širákem. Teda až na první a poslední noc. První noc jsme spali u jedné paní, kterou jsme si stopli, sama nám nabídla nocleh a nechala nám byt úplně jenom pro nás, ona odešla. Původně jsme chtěli do Benátek.... Dostali jsme se na kraj Itálie, kde jsme se vycachtali ve studeném moři, byl duben. A když jsme chtěli pokračovat dál, tak nám zastavil človíček, který jel k Balatonu, tak jsme změnili plány a jeli tam. Počasí nám přálo, zážitek to byl milionový. V Bratislavě už jsme vyměkli a zaplatili si pokoj v hotelu a dali si pořádnou koupel.

Romantické vzpomínky mám na spaní pod širákem (i hvezdami) v různých zákoutích hradu Landštejn a žáby, co tam na nádvoří v noci kvákaly a skákaly...

Jako mala holka, jsem jezdila od 2tridy do 8tridy na tabory a tam se spalo pod stanem, bylo to dobrodruzstvu. I rodici jsme jezdivali pod stan ma Senec to bylo super. A ted se chystame s malym synkem tez poprve stanovat, trochu uazitku jako jsem mela jako mala holka ☺️

S našima jsme byli pod stanem v mých dvanácti letech. Bylo to fajn.

S nasima jsme jezdili na chatu a my děti si vzdycky postavili stan a spali v něm.Bylo to pro nas dobrodružství 🙂

Pod stan jsme jezdily jako malé děti ted už ne. Byli jsme s rodiči na Vranovské přehradě jako úplný prcek, bylo mi asi 5 🙂 .

My jsme jako děcka stanovali na zahradě, pak když jsme byli starší, tak u místního rybníku, a několikrát i v kempu, moc ráda vzpomínám na teplé letní večery u táboráku s kytarou a nebo třeba noční hlídky na dětských táborech.

Kempování nesnáším! Stačil mi k tomu jediný zážitek 🤦🏻‍♀️
Domluvily jsme se s kamarádkami na kempování, ty co měly zajistit stan, tak ho neměly, když jsme přijely na místo.... Takže jsme s jednou kamarádkou v noci šly asi 30 km pro stan k nim domů 🤦🏻‍♀️
Pak nám stan nešel postavit, takže kamarádka zavolala svému bráchovi, aby nám přišel pomoct, jenže ten postavil ten stan blbě 🤦🏻‍♀️ takže jsem se probudila poprvé v noci s tím, že nám někdo močil na stan, podruhé, protože tam lezl Obří pavouk, potřetí protože nám spadl celý stan 🤦🏻‍♀️ a jako bonus jsem to poprvé dostala. Takže do stanu mě už nikdo nedostane 😂🤦🏻‍♀️

cele detstvi jsem stravila vsechny dovolene pod stanem, az nas jedno leto vyplavila velka voda 😳 … pak jsem byla parkrat na jednu/dve noci na vode apod., ted uz me to moc nelaka, ale manzel vyrazi se starsi ted v sobotu s partou 😉, at si to uziji 😉

Byli jsme s rodiči a sestrou pod stanem a v noci byl takový slejvák že nás vyplavila voda 😂

Naposledy jsme kempovali na vodě. Přes den bylo vedro, ale v noci ještě pěkná zima, takže jsme byli pěkně zabalený ve spacáku 🙂

Jako dítě jsem jezdila pravidelně na tábor pod stan, bez vody a elektřiny, bylo to vždy super, tábor funguje dodnes.. s rodinou jsme takové dobrodružství nezažili, jen s manželem, ještě za svobodna, byla to romantika 🙂 musíme napravit a vzít kempovat i děti

My jsme jezdili pod stan porad... at uz jako dite na tabor,pak jako vedouci na tabor... ale hlavne s rodicema na dovolenou... uz jako miminko ve fusaku,jsme byli na Sumave v lete a v noci pry byla takova zima,ze byla rano vsude jinovatka 🤣 e jezidvali jsme hodne do kempu do chorvatska,bylo mi asi 12,sestre 14... vsude cikady... a segra se rano vzbudila a na polstari vedle ni lezela cikada a mrtve na ni koukala,protoze ji v noci rozlehla 🤣

Já jako skaut jsem si užila kempování hoooodne moc 😀 Už od první třídy jsem jezdila na tábory a milovala jsem to. Takže dcery též jezdí už od šesti let. S rodinou jezdíme do kempu každé léto

Pod stanem jsem jako holka strávila celá léta. Mám na stanování s kamarády jen ty nejlepší vzpomínky. Volnost a svoboda pro puberťáka k nezaplacení.

Stanovaly jsme se sestřenicí u tety před činžákem v zahrádce 🙂

Stan jsem měla jako malá na chatě celé léto když jsem tam byla s prarodici. Teď jezdíme s přítelem pod stan taky každý rok na dovolenou, máme to raději než moře. A nejčastěji jižní Morava, tam já krásně

Stanovali jsme jako deti,cca 15let a nejlepsi zazitek s cvrckem u stanu po celou noc😂

Když jsem byla malá, stanovali jsme u babičky, která bydlela na samotě u lesa každé prázdniny. Zážitků bylo mnoho. Jeden, jak jsme se ráno probudili a ve stanu bylo snad stovka škvorů ale nám to nevadilo a stanovali jsme dál. 🙂

Pod stanem jsem poprvé spala se školou v pátek třídě. Celou noc hrozně pršelo a do stanu teklo. Byla nám hrozná zima a vše bylo mokré. Super zážitek 😀

Kempujeme pravidelne.. I malá to má rada🙂

Často jsme stanovali na zahradě u babičky a dědečka. Bylo to vždy velké dobrodružství a pamatuji si,ze jsem nanosila do stanu vše možné a pak si nebylo pomalu ani kam lehnout.

Od malička jsme v létě měli na zahradě postavený stan a v něm jsme si celé léto hráli a spali. V 6 letech jsme byli s rodiči na dovolené v Jeseníkách pod stanem. Hezké zážitky mám na celý život.🙂

Stanovali jsme u dědy a babičky na zahradě a doteď to má svoje kouzlo 💫

Zatím jsem ještě nikdy nekempovala 🙈

V 17 letech poprvé jsem spala pod stanem ve Vranově nad Dyjí. 🙂 Těším se, že budeme jezdit s dětmi.

S rodiči jsme jezdili na dovolené pod stane, co jen pamatuju, později jsem ještě vyrážela se skauty pod širák. I moje panenka musela mít spacák! Dneska už si spaní v přírodě tolik neužívám, v noci ocením pohodlnou matraci. Ale usínání a probouzení v přírodě to převáží.

Mám ráda kempování a písničky u ohně s opékáním spekačku ale co máme malou jsme pod stanem ještě nebyli ale letos snad to vyjde a pojedeme do kempu na Bítov moc ráda se tam vracím.

Od 1. třídy jsem jezdila na letní tábory pod stan a na chatě jsme jako děti pořád stavěli nějaké bunkry na přespávání

My stanujeme každý rok a s námi i naše děti ( už od miminek) a všichni to máme moc rádi a vždy se na to těšíme

Pod stan jsme jezdili už od mala po ČR a pak i k moři. Nejvíc vzpomínám na první prázdniny pod stanem v Chorvatsku (asi rok 95) klasicky s konzervami 😁 akorát cesta byla děs, jeli jsme starou Dacií, která nám furt někde chcípala, a cestou nás roztlačovalo spoustu lidí 😂 Ale bylo tam krásně, naučila jsem se tam plavat a tak nějak doufám, že se ještě někdy do Chorvatska podívám i s mými dětmi. A rodinná příhoda na závěr: Jeli jsme tenkrát do obchodu a když jsme se vrátili do kempu, koupený vajíčka jsme měli na tvrdo 😂😂😂

Asi poprvé se skautem v teepee v deseti letech, kde jsme spali pak i jednu noc pod širákem

Stanovala jsem jednou a to jako malá s kamarádkou u sousedů, kam jsme si do stanu vzali obří duchny,aby nám nebyla zima 😀.Ráda na to vzpomínám a chtěla bych někdy jet s rodinou pod stan do kempu.

Já asi nikdy opravdicky nekempovala. Ale chci to napravit, už máme pro děti koupený stan.

Kempovani neni nic pro me, mam rada pohodli 😀

Kempovala ksem 2x v živote-pred vice jak 20 lety v dobe studia středni skoly. Pamatuji s, že mi potpm vse bylo cítit kouřem a neslo to vyprat.🙈

Ve stanu jsem byla jako dítě na zahradě. Bála jsem se v něm, ale bála jsem se odejít domů. Celou noc jsem poslouchala, co se kde šustlo a byla hrůzou bez sebe.

Mam dva nejlepší zážitky 🤣
č1. Když jsme se s holkama vydaly na první velký výlet do roháčů. Vše jsme měly dokonale připravené. Plné očekávání a plné sil jsme na těžko zdolaly nejhorší výstup z celého planovaneho přechodu. Když v tom začalo tak lít, že jsme vytáhly celtu a udělaly si přístřešek přes stůl a lavičky 🤣 celou noc jsme se 3 krčily schoulené mezi lavickama a modlily se ať už je ráno. Prechod jsme musely vzdát a vrátit se domů. Pan řidič nás nechal přemlouvat protože durch nás odmítal vzít do autobusu 🤣
Č2. Když jsme se s partnerem a dalšími kamarády rozhodli vyrazit lézt. Chlapi vybrali skály 150km od domu, sbalily jsme stan a výbavu ale až na místě nás překvapilo počasí 😂 když jsme se zamrzlým úsměvem zdolali jednu cestu a vedle nás rozbalili výbavu chlapci v péřovkach rozhodly jsme se jít na svařák. Nezůstalo u jednoho a ve veselém stavu jsme se rozhodli že my spíme ve stanu druhý pár v autě... Když nad ránem zapršelo vzbudil nás rybník uprostřed stanu. Nás stan měl totiž výbornou podlahu která vytvořila bazén 🤣 o plášti se to říct nedalo 🤣

Ve stanu jsme jako děti byly pouze na zahradě, ale v noci jsme pokaždé přicupitaly domů :D