Únorová SOUTĚŽ s Baby Dove!
Krásné dobré ráno všem!
Máme tady úterý, a ačkoliv jsem se těšila, že slibovanou soutěž vydám včera, zásah vyšší technické moci mi dovolil přidat ji až dnes. Ale to vůbec nevadí, jdeme na to!
Tato soutěž má pracovní název "Vítáme jaro", protože to už se pomaloučku, polehoučku přibližuje, ačkoliv samotné téma soutěže tomu bude přiblížené jen malinko - ale to uvidíte za chvilku! A hádejte, co bude obsahem krásného balíčku, který přijde jedné z vás? Anoo, dle obrázku už asi tušíte🙂
Stále mám k dispozici posledních pár kousků Baby Dove hrací skříňky (jak hraje se můžete podívat třeba u nás ve skupince, kde přidávala video jedna z minulých výherkyň - děkujeme!!), která obsahuje Tělové Mléko, Šampon a Krém proti opruzeninám, vše řady Rich Moisture s krásnou vůní Hugs&Kisses. A jedna z nich, naplněná výrobky, je připravená pro tuto příležitost.
A teď už pojďme na soutěžní otázku, na kterou je třeba odpovědět do komentářů pod tímto článkem! A protože je jaro pro mne symbolem něčeho nového, nového začátku, přeneseme se k tomu. Tyto začátky mi totiž připomínají chvilky, kdy byl Adámek malinký. A zajímá mě, jaké byly tyto začátky u vás🙂
SOUTĚŽNÍ OTÁZKA TEDY ZNÍ: Jaký byl váš první den s miminkem? Jak jste se cítily? Co vás překvapilo? Pamatujete si? =) A pokud ještě doma poklad nemáte, jak si tento den představujete?
Stačí napsat pár slov do komentářů, samozřejmě se ale můžete i rozepsat. Budu se těšit na vaše příspěvky!! Držím palce!
Pravidla soutěže:
- Přidat odpověď formou komentáře pod tento článek
- Zapojit se do 27.2.2020 do půlnoci
- Dát like tomuto článku
Vylosování proběhne generátorem náhodných čísel v následujících dnech po ukončení soutěže. Mějte se krásně!
Irča & Adámek & #babydove
Já jsem první den v porodnici nevěřila, že je to všechno už za námi a mám malinkou u sebe ❤️Pocity byly smíšené, radost i strach abych vše zvládla. Ta pravá radost přišla hned první den doma. Cítila jsem oporu v partnerovi a byla jsem šťastná, že jsme všichni spolu jako rodina 👨👩👧.
Před čtyřmi měsíci jsme si Ondráška přivezli domů z porodnice. První jsme se museli stavit za babičkou v práci, protože si to moc přála a pak jsme si drobečka uložili doma do krásne připravené postýlky, kde spinkal jak andílek. Pořád jsme ho fotili, chodili na něj koukat a s přítelem se usmívalali dojetím jak dva měsíčci 😊 postupem času už v postýlce být nechce a spát už vůbec ne. Smích nás přešel 😁
Můj první den s první dcerkou už doma,byl takový ,že jsem si ji vzala do postele a spaly jsme spolu ❤️ a u té druhé to bylo více akční , strašně plakala a já byla na nervy z toho 😃 jelikož už byla doma ta větší a starší ,tak jsem ji musela pořád hlidat,aby na malou nebyla moc hrrr,ale korunu tomu nasadil manžel,protože musel prostě v ten první den co jsem byla doma s miminkem, vrtat do dveří vrchní zámek,aby starší náhodou neutekla ,že 😃🤦 takže já měla malou neustále na prsu ,starší prilepenou kolem krku a manžel dělal kravál a ještě se semnou hádal ,kdy to má jako dělat 😃😃😃 mu říkám ,no určitě dneska když sem se vrátila z porodnice,no to sem se rozbrečela a nešlo to zastavit, manžel mi říká ,co brečíš a já celá na zhroucení uřvaná :" a co mám jako dělat,malá furt brečí a já nevím proč 😃 starší mám kolem krku a do toho ty musíš prostě vrtat zámek,dneska 🤦." Jeho reakce:" však už to skoro mám " no zabiiiit 😂😂😂😂😂😂
U prvního to byly především pocity štěstí a lásky u druhého se k tomu přidal trochu stesk po té starší co byla doma s tatínkem a nemocná, takže brášku viděla az po příchodu z porodnice 😉
3x jeden z nejkrásnějších dní, už se těším na ten poslední uzlíček, jak se budeme zžívat, hlavně co na něj řeknou sourozenci
ale nejvíc jsem si se všemi dětmi oblíbila usínání na mě a spinkání v jedné posteli hned od začátku ( i v porodnici)
Můj úplně první den s miminkem byl ten nejkrásnější na světe 🙂 Na svého prvního syna jsem čekala 5 let. Přes dlouhé obštrukce jsem se přes IVF dočkala. Snad do detailu si pamatuji každičkou chvilku. Syn se narodil za neuvěřitelnou 1 hodinu a 20 minut. Už se na mě asi také moc těšil 🙂 Takže mě mile překvapila rychlost porodu a neuvěřitelné štěstí, když mi donesli to moje malé s placatým nosem v bílé osušce 🙂 Ten den byl od samého začátku dokonalý 🙂
V květnu už mu bude 14 let. Stihla jsem si pořídit další 3 děti....a doufám, že ještě jedno přijde 🙂 Každý den s dětmi se cítím velice šťastně 🙂
První den jsem měla nějak strašně moc energie. V hlavě jsem si pořád přemítala, co se vlastně událo, že mám miminko a že jsem se stala maminkou ☺
První den byl hektický. Pouštěli nás se synem na Štědrý den lékaři až pozdě odpoledne. Všude byl sníh a zjistili jsme, že synovi není žádná spodní vrstva z oblečení, které jsme měli na odjezd z porodnice (měl skoro 4kg). Doma po příjezdu jsme zjistili, že v celém panelovém domě neteče teplá voda. Na závěr jsem místo večeře kojila a pote jsem po rozbalení 1.dárku usla pod stromkem.
Muj prvni den s miminkem byl sileny... jen co jsem se stacila vzpamatovat z cisarskeho rezu, donesli mi miminko zadelane do reminku...nerekli mi ani slovo...byl to strasny okamžik... u druheho dite jsem si to uzila na maximum. Porod nadherny zazitek- uplne jsem se tomu " oddala" a sla miminku vstric. A kdyz mi ho polozila sestricka na hrud- neco nepopsatelneho- moje prvni slova byla- tak to jsi ty- ten " uzlicek", ktery jsem nosila pod srdcem? 💞💞💞 Překonala jsem i to, ze partner i pres prislib , ze bude u porodu- k porodu nedojel...
První den, koukala jsem jaký je to zázrak, byla jsem úplně hotová a vím, že v noci jsem vůbec nespala. 😀
Prvni den beru spise ten druhy, porod byl odpoledne a ze zbytku dne uz moc nezbylo. Byl to zvlastni pocit, ac jsem se cele tehotenstvi na miminko pripravovala stejne ty prvni okamziky byly nepredstavitelne. Naprosty uzas nad tim dokonalym stvorenim. Co me nejvic prekvapilo byla ta dokonalost, vune a v ocich naprosta oddanost 😍
Se synem jsem se cítila neuvěřitelně šťastná , dojatá, hrdá,všechno bylo moc krásné 🙂,manžel ,babičky, dědečkové,všichni museli hned první den do porodnice.Kdyz se narodila malá,bylo úžasný jak se kromě manžela a babiček na ni těšil syn,jak se od prvního dne choval jako velký brácha.Myslím že se to nedá popsat,musi se to prostě zažít 😁.
První den s dcerkou byl směsicí úžasu nad tím, že jsme najednou tři a strachu, jak novou roli coby maminka zvládnu. Ta záplava hormonů po porodu byla neskutečná 😉 V noci jsem pak hodiny koukala do stropu a nemohla spát, s vědomím, že nic už nebude jako dřív, vše je nové, hezčí ♡
To se asi nedá popsat..láska, štěstí, údiv, úleva..pocitů bylo strašně moc.. byla jsem u obou dětí do císaři, takže ty společně chvíle byly první den docela omezené, ale díky manželovi a skvělému přístupu porodnice jsme společně byli docela dost, jak jen mi to můj stav dovolil..
A první chvíle doma , ty se vůbec nedají popsat, štěstí, obrovská radost, úleva, ale i pokora a strach, jak to zvládnu.. a zvládla jsem to, zvládli jsme to všichni ❤💙
Prvni den s dcerou? Laska, vdek a uzas nad tim, co vsechno priroda dokaze. Jak je mozne, ze vlastne skoro z niceho se vyklube neco tak dokonaleho 😍
Mám 2 děti. Nemohla jsem se nabažit pohledem na ty moje malé uzlíčky. První den člověk neustále pozoruje, jak to maličké vypadá, jak spinká, všechny jeho reakce a otvírání očiček. Jejich hlásek je něco nádherného a nového. Nádherný zážitek, který stále trvá a prohlubuje se 🙂
Mám dvě děti. První porod se synem byl dlouhy a komplikovaný a jelikož měl VSV (Fallot) tak mi ho dnes odvezli na jiné oddělení, a docházela jsem za ním a vždy když jsem ho viděla jsem plakala protože byl připojen na všechny přístroje apod. Dovolili mi ho mít u sebe až 3 den a to jsme si spolu povídali,mazlíků kojili 😘 a pořád ho kontrolovala 😉 s dcerkou to bylo jiné měla jsem ji hned u sebe a probíhalo mazlení,kojení,focení, povídání chtěla jsem ji umackat ... ❤️❤️❤️
Já jsem teprve v očekávání, ale určitě to bude vypadat tak, že nebudu moct tomu uvěřit, že už máme náš vymodlený uzlíček u sebe 🥰❤️😘 zároveň budu mít i strach, jestli všechno zvládnu
Já pociťovala lásku, štěstí,úlevu,a nemohla jsem se na ni přestat divat, a hned jsem se do ní zamilovala🥰
Mám celkem tři....prvního jak mi položili na bricho tak jsem nechapala jak je malinkej...bezbrannej.
Rodila jsem celou noc tak jsem byla úplně hotova, navíc syn byl uplakany tak jsem si vůbec nevěděla rady, plakal 3m pořad...pak se to otocilo a mohla jsem si s nim konečně užívat😊
Druhého jsem měla po 7letech úplně jsem zapomněla jaké to je...byl tak malinkej, byl strasne hodný, neplekal jak ten první, za to ale byl o dost zivejsi a to mu zůstalo 😁😁
Pak po 6letech od mladšího se nám narodila holcicka, zase po letech člověk zapomene, jak je to úžasné a voňavé to miminko...každý z nich byl úplně jiný...teď si to ještě naposled užívám...vůbec bych si tehdy ani nepripustila ze bychom měli ještě jedno..a jsem za to moc rada ze se to nakonec podařilo a jako bonus holka 😊😊😊 malá už má rok užívám si to i když mám zas starosti s téma většima...jojo malé děti, malé starosti...a je to pravda ❤️❤️❤️
U nás to bylo trochu bojovné 😂 porodila jsem trochu dříve (37tt), tak chudák manžel musel doma vše dochystat 😉 každopádně nás v porodnici vyzvedl se správným oblečkem i autosedačkou 😃 doma nebylo kam malou uložit, tak její první noc doma prožila ve vystlaném prádelnim koši 😂 u druhého dítěte jsem už byla pro jistotu nachystana dříve... A syna první dny se nesli v duchu Ježíška... Různě jsme ho "stelovali" v zavinovacce pod stromeček 😂 měl na Štědrý den 6 dni 😍
první den s miminkem byl a nebyl, jelikož malá byla extremně nedonošená hned mi jí vzali a spíš u nás převládaly slzy strach ale i obrovské šťěstí že žije-dýchá... pamatuji si zaslzené oči mrňouska za sklem inkubatoru a samé pípání přístrojů...
U první dcerky jsem měla náročný porod, tak jsem spíš odpocivala a malou jsem měla u sebe až s odstupem času. A byla jsem nesva, z kojení, z prebalovani, z oblékání,... že všeho.
U druhé dcerky uz to bylo všechno snazší. Měla jsem ji u sebe brzy a už jsem měla zkušenost s péčí o miminko.
Spíš mě překvapilo, jak starší dcerka po narození mladší dcerky najednou "vyrostla " a "dospěla ". 🙂
První den byl úžasný, nabitý láskou, něhou, tulením a energií. Předcházelo tomu dlouhé čekání než se princezna upravila přijít, a velké očekávání bylo jak budou kluci reagovat na sestřičku, a zatím je vše v pohodě. A pořád si užíváme tuleni a mazlení.
PS: vaší kosmetiku máme a krásné se s ní maže a jemně voní, takže super 😉
U obou dětí náročný porod ... takže dceru mi první den vozili jen na kojení ... Uz je to 7let, tak už si to úplně nevybavuji ... ale vím,že jsem se na ní nemohla vynadívat ❤. Druhý porod skončil akutní sekcí ... takže v tomhle případě mi malého na pokoji nechali až třetí den ... bylo to loni v létě a pamatuju si,jak byl krásně klidný,sametový,úžasný ❤
První den v porodnici byl hrozný. Byla jsem po komplikovaném císaři, po dvou narkózách, úplně mimo, takže jsem si ani nepamatovala, jestli se mi vůbec dítě narodilo 😔
Ale první den doma, to byl nádherný zážitek, to seznamování maličké s námi, s naším pejskem, bylo to všechno tak krásné, i když venku zuřila vánice. O to hezčí bylo, když jsme si všichni zalezli do jedné postele a tulili se 💞
Prvni životní láska se nam narodila 23.2.2010 a v te době mi bylo 17let,vsichni okolo me chtěli at tehu ukončim ale ja je nevnímala ani neuposlechla, v den kdy se dcera narodila to bylo jako zásah bleskem,hned jsem se do ni zamilovala a ten krasny pohled do jejich oci nikdy nezapomenu, nejkrásnější pocit co jsem za svůj zivot zažila, u druhe dcerky to bylo tak tez a jsem za ne za obe nejvíc vděčná.. Miluji je obě nejvic na světě ❤❤
první den byl plný slz štěstí nás obou s manželem, konečně začalo mít vše smysl
Radost, štěstí, strach.. bohužel jsme řešili nějaké zdravotní potíže, ale dobře to dopadlo.
Apolenka se narodila CS. Ukázali mi ji jen v rychlosti na sále. Asi o 2 hodiny pozdeji mi ji přivezli na jip, kde se hned prisala. Stale jsem ji poradne nevidela 😥. Na druhy den, kdy me prevezli na pokoj mi mou holcicku přinesli a ja konečně viděla tu andelskou tvar, kterou nesmirne miluji ❤️❤️❤️
První den byl bohužel hrozný plný stresu, kluci se mi narodili předčasně ☹️, nakonec vše dopadlo výborně tak že ten strach a obavy, bezmoc se krásně vytratil a všechno bylo krásně zalité sluncem 😉. 💖
Dcera se narodila v 21:53 hod. do 1 ráno jsme byly spolu. Poté mne odvezli na pokoj samotnou a dceru mi přivezli okolo 9. Bylo to nádherné. Na co si nejvíce pamatuji tak na to, že jsem jí měla poprvé přebalit - ale nevěděla jsem vůbec jak. Byla jsem na pokoji s dalšími maminkami a jedna mi ukázala, jak na to 🙂
Z porodnice si pamatuji hezky spavé miminko, které ale samozřejmě dokázalo i pořádně křičet. Doma to sžívání a nastavování režimu už bylo náročnější. Vlastně nic moc překvapivého. Náročné, ale krásné.
První den s moji prvni dcerkou před 10-ti lety si už pamatuji jen matně. Jen mám furt v paměti,že tím že měla žloutenku museli jsme trávit Vánoce v porodnici.Měla jsem z toho depky.Plus depky z toho,že kojení taky nebylo úplně bezproblémové.Vše se srovnalo až když jsme byly všichni tři s manželem doma a udělali si opožděně Vánoce. Pak už jsme si dcerku užívali...
Prvni den byl narocny a zaroven smutny. Malej se narodil komplikovanym porodem koncem panevnim a proto mi ho hned po porodu odvezli na detskou JIP. Videla jsem ho asi 10 minut. A jelikoz uz byl vecer, tak mi ho uz neprivezli, abych si odpocinula. Videli jsme se az druhy den. 🙂
Já byla celá bolavá,ale pořád jsem chtěla mít malou u sebe a jen na ni koukat,byla tak škareďoučká,ale moje, naštěstí z toho vyrostla😃
Nádherný den, rodila jsem pozdě odpoledne a celý večer a skoro i noc jsem se na ni dívala. ❤️ Spinkala a byla prostě kouzelná. Manžel byl s námi večer a je to nezapomenutelný. 🎀🍀
První den byl ve skutečnosti prvni noc , protoze Štěpánek na svet přišel o půl šesté večer. Byl to neskutečný večer i po 13 hodinách porodu jsem byla po sprše plná energie a neustále jsem koukala na malý uzlicek. Porad jsem ho hladila a kolikrát i vzbudila 😀abych ho mohla mit v ruce. Rano jsem vsak uz unavena konecne byla a byla nakonec ráda, ze pan trpaslicek spinká.
Prvý deň bol velmi dlhý a náročný, plný strachu, ale aj radosti,že to mám za sebou a máme krásnu dcérku. Narodila sa o mesiac skor a po porode som ju videla asi 2 minuty, keď som ju mala v náručí vyplašene jej lietal pohlad dolava a doprava, hore a dole. Na to asi nikdy nezabudnem. A potom až za niekolko dlhých hodín. Bola v inkubátore. Plakala som.
První den byl strašný,měla jsem pro konec pánevní císař a malou jsem ani neviděla,skončila jsem na JIP a malá v inkubátoru,protože měla 2350g.....viděla jsem ji až druhý den v inkubátoru a pochovala jsem si ji až 5den.....u druhého,třetího,čtvrtého a páteho porodu byl první den nekonečný,byla jsem plná energie a koukala na ty malé uzlíčky,jak krásně spinkají...nejkrásnější dny mého života😍
Bylo to neuvěřitelné. Tak dlouho se na to člověk připravuje, těší se a najednou to bylo tady - stala jsem se mámou. Ta láska, kterou jsem měla od první chvíle co jsem ji viděla a ten strach o ni se nedá popsat a já vím, že tyto pocity budu mít navždy. Nikdy nezapomenu na naši první společnou chvíli ve třech a na manželovi slzy štěstí 🥰 Ačkoliv je to všechno okolo narození dítěte náročné jsem sama překvapena jak pozitivní zážitek a emoce se k tomu pojí 😊🥰❤️
První den se starším synem byl neuvěřitelný do slova a do písmene pořád jsem nemohla uvěřit, že to krásné vonavé miminko je opravdu moje, tak moc jsem se bála, že mu ublížím i pohlazením.
První den s mladší dcerkou byl naprosto jiný, ostřílená mamka nebála jsem se vůbec a nemohla jsem se nabažit toho nádherného miminka, pořád jsem jí chovala a pusinkovala 🙂 .
U nás první den probíhal pouze v baby boxu jelikož jsme čekali až nám plice budou pěkně pracovat 🙂. Naštěstí vše bylo v pořádku a první den s Kryspinkem jsme trávili na Vánoce, což byl pro mě opravdu veliký dáreček 😊. Půlku noci jsme proplakali ale přes den spinkal jak andílek 🤗😃 Každopádně pro mě byla celodenní zábava pouze malého pozorovat a tulit 🙂
Prvni den mi trval asi ctvrt hodiny, takhle dlouho jsem vedle v kosiku hladila to nejkrasnejsi miminko 💙 hodinu potom, co jsem se probrala po akutni sc. Vic jsem ho ten den nevidela a tak mi ho manzel nafotil a ja se celou noc divala na fotky a byla neskutecne stastna. Ale muj opravdu prvni den byl az treti den po porodu, kdy mi dali toho drobecka na pokoj a my spolu byli furt. Vydrzela bych se na nej divat bez ustani cely den, neskutecny pocit lasky a stesti a hrdosti 💙 prvni den doma byl pak ve znameni spanku. V porodnici jsem spala sotva dve hodiny denne a doma jsem vytuhla. Manzel a pejsek se sblizovali s miminkem a byl to krasny pohled najit je pak vsechny tri pohromade 💙
mě hodně překvapilo, jak může být někdo takto maličký, jinak trochu strach , radost, spousta emocí...
Po císaři mě bolelo celé tělo, ale jakmile mi přinesli ten uzlicek tak to byla láska jako hrom.
Než první den v porodnici bych raději psala o prvním dni doma...v porodnici jsem byla po CS a sestřičky prděly na to mi jej přinest na kojení apod. (a když už k tomu došlo, tak místo aby mi ukázala jak na to, prohlásila že mám bradavky na ho... a mám mít kloboučky). Já prvorodička nevěděla vůbec nic a začla kolotoč slz mých i miminka...
Nicméně první den doma byl zvláštní 🙂 najednou jsme nebyli dva, ale tři - kompletní rodina. Měli jsme v postýlce miminko v bodýčku AC/DC 😀 Krásně spinkal a my jen koukali, jaké máme štěstí, že si Adámek vybral právě nás 🙂 A pak začalo plakání, zjišťování co za pláčem je - zda hlad, mokrá plena, nebo zda jen potřeboval pochovat a cítit rodiče 🙂 bylo to krásné a těžké (asi i protože mám rodinu a maminku která by mi mohla poradit a pomoci 200 km daleko). Vše jsme museli zvládnout sami a zvládli. Dnes máme doma tříleťáka, velkého chlapa, který čeká až se mu za měsíc narodí parťák 🙂 a my se samozřejmě také těšíme na další miminko a doufáme a věříme, že tento porod a péče v porodnici bude mnohem lepší 🙂
První den s miminkem.. Zalezi,jak je to mysleno. Letos 8. Února se mi narodila druhá dcera.Takže první den,kdy jsem ji spatřila byl nádherný. Velká úleva,radost,štěstí,vděčnost a hlavně velký příval lásky. To vše,jsem cítila,když mi ji položili na prsa. 😍
První den byl nádherný u obou dětí. U prvního dítěte jsem celou noc nespala, pač jsem se o něj bála. Strávila jsem to více méně na mobilu (první den prospalo) psaním všem tu úžasnou novinu. Tehdy jsem si myslela, co na tom je, šak to jenom spí🙂 Druhé mimčo se narodilo hned ráno na mé narozeniny, takže v porodnici i na šestinedělí velké haló a na tento den budu do konce života vzpomínat s obrovskou vděčností. Byla jsem šťastná jako nikdy. Škoda, že už ten pocit nikdy nezažiju.
První den s prvním miminkem? Strašný. Bylo mi špatně, slabo, byla jsem bolavá a taková mimo, zřejmě po tom všem, co se u porodu pokazilo. Chtěla jsem klid a ne miminko, o které se reálně postarat neumím a bojím se toho. Všichni tam překypovali takovým tím „určitě se už těšíte, až si ho pochováte“ a mě se do toho opravdu nechtělo. Když mi ho donesli, tak syn spal.. a mě napadlo, že to nebude tak strašné. Dokud se neprobudil a neměl hlad, já bez mléka. Maminka se mnou na pokoji už kojila, rozdávala úsměvy na všechny strany a mě bylo akorát do pláče, že tam už nechci být, že chci domů.
První den s druhým miminkem? Super. Porod proběhl dobře, takže jsem se cítila hned fit, že bych klidně šla domů uklízet a vařit. Když mi malou dovezli, bylo to super. Zkoušela jsem jí kojit, z ničeho si nedělala hlavu a tak nějak pochopila, že fakt jde, aby maminka byla po porodu i šťastná (a to nejen proto, že ona a její dítě přežili ve zdraví). 🙂
První den s mým synem byl sice náročný, ale krásný. Jelikož porod trval celou noc, byla jsem strašně unavená, ale syna jsem chtěla mít hned od začátku u sebe a kochat se pohledem na něj. Bylo pro mě k neuvěřeni, že je opravdu náš 😁
Zazila jsem 4x a klidne bych do toho sla znova. Prvni den je o seznamovani. Ac to drobatko nosíme pod srdcem 9 mesicu tak ho vlastne vubec nezname. Ja do ted mam v hlave vuni mych deti. Ocuchavala jsem je a vlastne ocuchavam do ted 😁 Prohlizela kazdicky zahyb. Proste nepopsatelne pocity stesti. ❤❤❤
První den byl strašně krásný, že malá je na světě, ale zároveň pro mě strašně náročný. Vím, že jsem se na malou nemohla vynadivat. Byly to velke pocity emocí.
prekvapilo me, jak to bylo vse rychle, prirozene a dojemne... prekvapilo me, jak byla malinka a neverila jsem, ze jsem bez ni dokazala do porodu existovat a nemohla jsem se na ni vynadivat.. den byl dlouhy- vzhledem k porodu v brzkých rannich hodinach (plus den predtim a spat jsem pred odjezdem do porodnice nesla), ale zaroven to uteklo jako nic a ja si pripadala, ze ji mam u sebe uz veky... neznala jsem ji a pritom jsem mela pocit, ze ji znam od jakziva! laska na prvni pohled, dotek, privoneni... ❤️
První den s dcerou byl jeden z nejtěžších dnů v životě. Narodila se 5 dní po smrti mého tatínka. Takže jsem se kochala tou úžasnou malou osubkou a přitom stále myslela na tátu. A do teď mám její narození spojené s tátovou smrtí.
Po neplánovaném císaři a naprosto strašný, nemohla jsem se zvednout, poté jsem několik hodin stála nebo seděla, protože jsem nebyla schopná si zase lehnout zpátky, děs. Miminko se vůbec nechtělo přisát a ani nereagovalo na jakýkoliv pokus o kojení.. Ale doma už to bylo super, těšila jsem se po 11 dnech na svoje pohodlí a klid doma, miminko jen spalo nebo jedlo a já na něj pořád koukala 🙂
Alex se nam narodil pred 4 dny. Takze me dojmy jsou jeste uplne čerstvé. Po 10 hodinove horske draze plne emoci bolesti a strachu. Prisel moment neskutecneho štěstí, radosti spokojenosti za to ze se porod povedl, za to ze slysim plakat naseho chlapečka, za to ze je zdravi a jsme kompletni rodina. Po 2 hodinach na sale kdy jsme se mazlili tulili. Sem byla rada ze si chvili odpocinu než se o maleho postaraji. A od te doby se jen nestacim divit jak krasneho a dokonaleho jsme stvorili syna.
První den byl neskutečně úžasný. Nemohla jsem se vynadívat na to kouzelné stvoření, jak byla maličkatá a krásňoučká 😍 Dnes je princezně už 19 měsíců. Strašně rychle to utíká. A za pár týdnů mě to kouzlo novorozeňátka čeká podruhé 🥰
Můj prvni den? Hned po porodu to byla euforie, krasa, dojeti, manzel byl sembou a dcerkou...a dalsi den? Vlastne nas cely prvni. Najednou obrat o 180 a pocit bezmoci a strachu... obava o to, jestli to zvladnu a budu dobra mama. A postupne se to zacalo zlepsovat. To bylo s prvni dcerou. S druhou? Uz jsem to tolik "neresila", hned v porodnici jsme spolu spali v posteli a ja si konecne zacala uzivat materstvi.
První den jsem byla hrozně moc unavená, dvě noci jsme nespala a byla jsem úplně mrtvá, ale maličkou jsem nedokázala dát sestram ani na chvíli, abych si odpočinula a myslím že do 15ti ji nenechám nikde prespat, je to neskutečné jak jsem šťastná díky takovému malému uzlíčku ♥️
Pamatuju si, jak jsem po kojení uspávala Rézičku, podívala se na hodiny a bylo to přesně 24 hodin po jejím narození. Bylo to pro mě naprosto neskutečné, měla jsem pocit, že jsem ji porodila před deseti minutami a zároveň, že ji znám půlku života. Se všemi třemi dětmi byly ty první dny oňuchňávání nádherné.
Představuji si ho tak, že budu mít malinkou pořád u sebe, budu na ní koukat jako na obrázek a užívat si to, že se nám po letech narodil náš sen. Obávám se ale, že na ten náš balíček štěstí moc neuvidím pod přívalem slz, které mi tečou i při reklamě na plínky 😂😬
Můj první den byl krátký, dcera se narodila ve 22:55, takže z prvního dne jsme měly jen hodinu 🙂 ale když nebudu lpět na přesném čase, tak první den byl nádherný, cítila jsem, že je všechno jak má být, když jsem ji držela v náručí, nemohla jsem se toho nabažit a pořád ji pusinkovala 🙂 to mi ostatně zůstalo. Teď už se těším na svůj druhý první den, který mě za chvíli čeká se synem 🙂
První den jsem na moji holčičku koukala jako na obrázek a neveřila, že to je ona, co mi ještě před pár hodinami dělala akrobacie v břiše. První noc jsem vůbec nespala a nechápala, že mám svoji vysněnou holčičku konečně u sebe. Seděla jsem na posteli a koukala na ni. Celkově jsem měla problém uvěřit tomu, že jsem máma a že to miminko je opravdu moje a nemusím ho nikomu půjčovat a dát. A nejkrásnější zážitek z prvního setkáni byl bonding, ta úžasná chvíle, kdy jsme byli na sále jen já, ona a přitel a uživali si první společné chvilky. I když porod byl dlouhý a první věta po tom všem byla “už nikdy”, tak bych nejradši do druhého skočila po hlavě už teď ☺️
Ale jelikož je malé teprve 6 měsiců a chceme si první dítko pořádně užít, tak si musím ještě chvilku počkat. A i když to bolelo tak, že to nedokážu popsat, těším se na to už teď 🤗
První den jsem si malého moc neužila, rodila jsem dlouho a sestřičky mi po chvili malého odnesly pryč. Takže jsem byla z toho v rozpacích. Unavená a vůbec mi nepřišlo, že už to bylo ono, že mám syna. Večer ve 22 hod jsem si o něj ale už řekla a konečně jsem se se svým broučkem mohla pořádně seznámit 😍 to bylo krásný ❤️
První den byl neskutečný. Byla jsem ze všeho vyjevena a zároveň nadšená a šťastná. Plná dojmů a adrenalinu po porodu jsem nemohla ani usnout. Neustale jsem musela koukat na syna. Pri druhem porodujsem věděla do ceho jdu a bylo to zase krásné a plne dojmu. V porodnici jsem si to uzila s oběmi dětmi. Je to nejkrásnější na světě mit děti ♥️❤️💜
S prvním synem jsem měla první kontakt hned na sále. Byla jsem po císaři, vozili mi ho na kojení, první dva dny jsem jen spala, tak jsem byla ráda, že ho vidím, kdykoliv si řekl o kojení, na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem mohla nabrat sílu. Třetí den už jsme byli spolu pořád. U mladšího syna jsem měla bohužel život ohrožující porod a syn na tom nebyl o moc líp, takže já ležela na JIP a syn na dětské JIP. Poprvé jsem ho viděla až třetí den po porodu. Spolu jsme mohli být až po asi 10 dnech.
První den s naším miminkem byl radostný, ale také plný emocí u porodu jsem ho pořádně ani neviděla, protože nastaly komplikace a malého tahali na kleště a pak když ho vytáhli a dali na mě kvůli přisátí tak se nazadařilo protože malej vůbec nedýchal takže mi ho rychle sebrali a začali oživovat a rychle s ním utíkali pryč já byla s manželem totálně v šoku nevěděla jsem co si mám myslet a jen jsme s manželem na sebe koukali a tekli nám slzy. Pak zavolali manžela jestli ho chce vidět v inkubátoru tak se na něj šel podívat já ho stále vůbec neviděla až po 10 hodinách mi ho přivezli na pokoj a to jsem už byla celá šťastná že je v pořádku a mám ho u sebe💖🥰❤️😍už budeme mít 3 měsíce
Když jsem poprvé porodila a viděla toho našeho malého miláčka,tak jsem tomu nemohla uvěřit, že něco tak malého a krásného je naše a my jsme ti co ho musí chránit a pomáhat a že se ze mě stala MÁMA. I když mi řekli, že mám spát nemohla jsem z něho spustit oči a u druhého synáčka jsem byla u porodu sama a byla jsem neuvěřitelně šťastná a nevyspaná a nechtěla jsem ho nechat ani minutu sama a když mi řekli, že se mám jít nasnídat šla jsem raději za ním.
Být maminkou je požehnáním a né každé ženě se toto poštěstí
Bylo to neskutečně krásné, ačkoliv Mireček přišel na svět o pár týdnu dřív a byl hrozně malinký, byla jsem strašně šťastná 🙂 Těch spousty hodin porodních bolesít stály prostě za to a v okamžiku, kdy vykoukl na svět, bylo vše zapomenuto a pro mně se změnil život, je to moje láska na celý život ❤
Začni psát komentář...
První den s prvním synem byl plný objevování, všechno bylo nové 🙂 S dcerou to pak bylo o hledání systému jak na dvě děti. S posledním dítětem to bylo takové pohodové, klidné 🙂