„Málokdo si uvědomuje, jak rozsáhlé problémy si můžeme způsobit tím, že se v přehnané míře a bez přemýšlení vystavujeme dennodenně chemikáliím,” říká Pavla Pavlištová, která radí, jak si vytvořit non toxic domácnost. V poradně přírodní léčby alergií, ekzémů a dermatitid tady na Modrém koníku se jí můžete zeptat na cokoliv. 

V dnešním článku vám přinášíme rozhovor s Pavlou Pavlištovou na téma non toxic domácnost. Pavla Pavlištová je již 4 roky jedním ze správců facebookové skupiny Svět non toxic a předsedkyní stejnojmenného spolku. Činnost spolku a skupiny je zaměřena zejména na eliminaci škodlivé chemie v každodenním životě, v první řadě v kosmetice, drogerii a domácnosti. Skupina se primárně věnuje prevenci kontaktních dermatitid, atopických ekzémů a alergií. Snaží se šířit osvětu o rizicích, která představují syntetické složky kosmetiky a drogerie. Dále nabízí praktické návody, jak a čím tyto potenciálně nebo prokazatelně škodlivé látky nahradit.

Můžete čtenářkám, prosím, popsat, jak vypadá taková non toxic domácnost?

Non toxic domácnost vypadá velmi skromně. Nenajdete v ní běžný prací prášek ze supermarketu, aviváž, čistič wc a podlah, osvěžovač prostoru a další konvenční drogerii a kosmetiku. Většinu péče o tělo nahrazuje bezpečná, tzv. „jedlá“ kosmetika, založená na přírodních surovinách, zejména olejích a přírodních máslech, případně kosmetika s vhodným složením od prověřených výrobců. Úklid v netoxické domácnosti nezajišťuje Mr. Proper, ale prací soda, ocet a přírodní mýdlo. Netoxická domácnost ale není jen úklid a praní, je důležité věnovat pozornost také materiálům (nábytek, textil, nádobí) jaké tvoří náš domov. V netoxické domácnosti se snažíme eliminovat ty materiály, které prokazatelně vylučují toxické látky a nahrazovat je těmi bezpečnějšími.

Jak jste se k této problematice dostala? Co vás přimělo vydat se tímto směrem?

Na cestu non toxic mě přivedly moje dlouhotrvající zdravotní potíže. Vlastně to byl trochu paradox, protože jako zpěvačka jsem byla dlouhé roky v neustálém kontaktu s konvenční kosmetikou. Make-up, dekorativní kosmetika, barvy na vlasy, parfémy... Příliš jsem nepřemýšlela o tom, jak moc mi tyto zkrášlovací pomůcky mohou negativně ovlivnit zdraví. Nicméně zdravá jsem nebyla. V 25 letech mi lékaři diagnostikovali endometriózu. Léčila jsem se nejprve pod taktovkou oficiální medicíny, neměla jsem nikdy před mým „non toxic“ životním stylem důvod hledat jiné cesty, zcela jsem důvěřovala konvenční medicíně. Ale potíže s endometriózou nebyly jediné, přidaly se hormonální problémy, dlouhodobě mě trápila špatná pleť. V mých 36 letech potíže s pokožkou zřejmě i vlivem stresu a vyčerpání vygradovaly a objevil se mi poprvé v životě rozsáhlý ekzém v obličeji.

Zdravím všechny těhotné maminky 🙂

Dnes mám opravdu velkou radost, protože se nám povedlo odstartovat další skutečně užitečnou Poradnu, a tou je Poradna porodní asistentky Aničky Kohutové 

Od samotného vzniku poraden jsem  si přála, aby tady byla osoba, která nám všem poradí, jak se na porod připravit, jak ho co nejlépe zvládnout, jak si ho užít (ano, i to jde 🙂 ), jak se radovat z každé porodní doby, protože ta znamená, že jsme k miminku blíž a blíž, co dělat, když dojde ke komplikacím a jak se postavit např. i k porodnímu plánu. A teď ji tady máme, dlouholetou porodní asistentku, dulu a laktační poradkyni Aničku Kohutovou. 

Pokud máte otázky ohledně těhotenství, porodu a mateřství, anebo přípravy na porod, porodní plán, doprovod u porodu aj. posílejte své dotazy do Poradny porodní asistentky. Otázky jsou zdarma a anonymní. Už nyní se na ně všechny těší a ráda Vám na ně odpoví.

Věří v přirozenou schopnost nás všech, žen, přivést na svět dítě s radostí a s láskou. Ostatně, její slova to jen potvrzují: 

"Mým velkým přáním je, aby všechny ženy poznaly radost z porodu, aby si udržely své mateřské kompetence a kontrolu nad svým porodním procesem a rodícím se dítětem. Vždyť narození děťátka má být rodinnou oslavou zrození a to, jakým způsobem proběhne, zásadním způsobem ovlivní jejich budoucí vztah." 

V úvodu bych chtěla především poděkovat Modrému koníku za to, že jsem měla možnost testovat tento pažní tlakoměr Veroval. Vzhledem k tomu, že v naší rodině problémy s tlakem jsou, už delší dobu jsem uvažovala o jeho pořízení pro účely sebekontroly. Tímto se celá situace vyřešila a ještě jednou vřelé díky!

Tlakoměr se dodává v elegantním balení v krabici, ve které najdete praktickou taštičku pro ukládání tlakoměru, manžety a ostatního příslušenství. Součástí balení je i kabel k přetažení dat z tlakoměru do PC a tužkové baterie. Balení je tedy kompletní a nemusíte už nic dokupovat, abyste mohli využívat tlakoměr na maximum. Součástí je samozřejmě rovněž podrobný manuál, ve kterém se dočtete nejen jak tlakoměr používat, ale najdete v něm i přehlednou tabulku k rychlému vyhodnocení naměřených hodnot. K detailnímu vyhodnocení naměřených hodnot je dobré využívat program Veroval medi.connect, který je možné si do PC bezplatně stáhnout. Vyhodnocená měření v tomto programu ocení především lékař, kterému je můžete přinést nebo jen poslat emailem.

Samotný přístroj pažního tlakoměru Veroval disponuje velkým displejem, který ocení především senioři. Opakovaná měření s pamětí naměřených hodnot lze využívat až pro 2 osoby, mezi kterými jsme se přepínali. V našem případě není těžké rozlišit, kdo si jaké číslo vybral. Zatímco v paměti mých měření jsou hodnoty s nízkým tlakem (vyjma jednoho měření po návštěvě tchýně 😀), tak naměřené hodnoty tlaku mého muže jsou bohužel v pásmu hodnot vyšších, než by měly být.

Přístroj lze používat i pro náhodná měření bez ukládání naměřených hodnot například pro návštěvy. My jsme tento režim vyzkoušeli zatím právě pouze při návštěvě tchýně, která se s vysokým tlakem léčí.

Tlakoměr má i dodatečné senzory "ideálních podmínek pro měření", které se postupně zobrazují. Pokud ale během měření například člověk pohne rukou, přístroj měření nedokončí, napíše chybovou hlášku a měření je nutné zopakovat.

Závěrem bych chtěla napsat, že do tohoto testování jsem se hlásila především díky našim rodičům, kteří se na obou stranách léčí s vysokým tlakem. Během testování jsem zjistila, že je fajn mít takovou věc doma, i když si třeba člověk myslí, že ji nepotřebuje. U muže jsme díky tomuto testování přišli na to, že bohužel i přes opakovaná měření má tlak v pásmu vyšších hodnot. Já osobně budu tlakoměr využívat pro sebekontrolu při potížích jako jsou bolesti hlavy, migrény a pocity na omdlení zpravidla z únavy a nevyspání.

„Myslím, že dnešní český Mikuláš není ani kulturní přežitek ani pekelná výrobna psychických traumat ohrožujících mladou českou generaci. Jen je třeba užívat ho s rozumem a v souladu s vývojem poznatků z dětské psychologie,“ napsal v roce 2003 uznávaný dětský psycholog  Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.

„Co to zase děláš? Že zavolám čerta a ten si tě odnese do pekla?“ nebo „Počkej na čerty, ty už si tě srovnají.“ Poznáváte se? Strašení čerty a Mikulášem je nyní, v období adventu o to účinnější, o co se blíží 5. prosinec. Proč děti zlobí a kdy je v pořádku poslat na ně pekelníka? Od kolika let si pozvat domů svatou trojici a vaše zkušenosti jsou jádrem tohoto článku. 

Zlobí nebo objevuje?

Zlobí každé dítě. Některé ve větší míře než ostatní, ale to je v pořádku. Je důležité rozlišit, co je zlobení a co prosté objevování světa. Tak třeba když jste na procházce a prcek vám poodběhne k plotu a přes plaňky pozoruje malé fotbalisty, jak trénují s míčem. Je tak zaujatý, že ani nevnímá své okolí.  V tomto okamžiku se plně soustředí na nové zážitky a věci. Je proto logické, že nepřiběhne hned na první, druhé ani třetí zavolání. Je tohle zlobení? Není to spíše zvídavost? Střih. Jste v obchodě a čekáte ve frontě u pokladny. Natahuje-li se dítě k reálu se sladkostmi a vyžaduje si je křikem, kopáním a vzteklým pohyby i přes vaše výslovné „NE“, pak jde o zlobení.

Jádro pudla

Otázkou je, proč dítě zlobí. Zde musíme (chtě nechtě) přiznat, že chyba je zřejmě ve výchově. Strašit a děsit děti čerty jakožto berličkou poslední záchrany není nejlepší způsob, jak si vynutit klid a respekt. Výchova je takřka celoživotní práce a ne záležitost jednoho večera v roce. Nastavte si limity, které jsou ještě v normě a co už je přes čáru. Hračky poházené po zemi v zápalu hry s přivřenými oky přehlédnete. Stejně jako vodu vycákanou na podlaze při koupání. Vysvětlete, co není v pořádku: „Adámku, necákej tolik, někdo by v té kaluži mohl uklouznout, upadnout a ublížit si.“ Ovšem vzteklý amok a záchvat pláče kvůli čokoládě v obchodě zaslouží radikálnější krok.

Nás to prostě baví. A vás podle všeho taky. Vánoce jsou navíc obdobím, kdy se mají plnit přání a sny a máme si dělat radost.

Proto opět začínají DNY S AMBASADORKAMI.

Odfrkněte si na chvíli od vánočního shonu a odreagujte se při gruntování, zdobení, nakupování, pečení a všeho ostatního, co pro vás představuje začátek adventu. Máme pro vás znovu týden (dobře, tentokrát skoro dva) nabitý zajímavými články o Vánocích a o všem, co k nim patří, a také samozřejmě se spoustou soutěží. Protože ty ke Dnům s ambasadorkami taky neodmyslitelně patří.

Vyhrát můžete všechno možné od drobností po hodnotné výhry. A i když se na vás třeba neusměje štěstí, obohatíte alespoň svého ducha.  Každý den vyhlížejte článek; jednou o vánočních pověrách, jindy třeba o tom, proč jíme zrovna to, co jíme. A čtěte pozorně, každý tento článek bude v jednom dni doprovázet také soutěžní článek, u jiné Ambasadorky. Takže dávejte pozor, lajkujte a komentujte.

Podrobná pravidla najdete v každém soutěžním článku. Jsou podobná jako v předchozích dnech s ambasadorkami. Nebyl čas vymýšlet nic extra nového, na tento formát už jsou všichni zvyklí.  Ale nějaká ta změna přeci jen proběhla, proto si je přečtěte pozorně:

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Nás to prostě baví. A vás podle všeho taky. Vánoce jsou navíc obdobím, kdy se mají plnit přání a sny a dělat si radost. Proto opět začínají DNY S AMBASADORKAMI.

Odfrkněte si na chvíli od vánočního shonu a odreagujte se při gruntování, zdobení, nakupování, pečení a všeho ostatního, co pro vás představuje začátek adventu. Máme pro vás znovu týden (dobře, tentokrát skoro dva) nabitý zajímavými články o Vánocích a o všem, co k nim patří, a také samozřejmě se spoustou soutěží. Protože ty ke dnům s ambasadorkami taky neodmyslitelně patří.

Vyhrát můžete všechno možné od drobností po hodnotné výhry. A i když se na vás třeba neusměje štěstí, obohatíte alespoň svého ducha. 🙂 Každý den vyhlížejte článek; jednou o vánočních pověrách, jindy třeba o tom, proč jíme zrovna to, co jíme. A čtěte pozorně, každý tento článek bude v jednom dni doprovázet také soutěžní článek, u jiné Ambasadorky. Takže dávejte pozor, lajkujte a komentujte.

Podrobná pravidla najdete v každém soutěžním článku. Jsou podobná jako v předchozích dnech s ambasadorkami. Nebyl čas vymýšlet nic extra nového, na tento formát už jsou všichni zvyklí. 🙂 Ale nějaká ta změna přeci jen proběhla, proto si je přečtěte pozorně.

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Pro účast je potřeba splnit tři podmínky:

Nás to prostě baví. A vás podle všeho taky. Vánoce jsou navíc obdobím, kdy se mají plnit přání a sny a dělat si radost. Proto opět začínají DNY S AMBASADORKAMI.

Odfrkněte si na chvíli od vánočního shonu a odreagujte se při gruntování, zdobení, nakupování, pečení a všeho ostatního, co pro vás představuje začátek adventu. Máme pro vás znovu týden (dobře, tentokrát skoro dva) nabitý zajímavými články o Vánocích a o všem, co k nim patří, a také samozřejmě se spoustou soutěží. Protože ty ke dnům s ambasadorkami taky neodmyslitelně patří.

Vyhrát můžete všechno možné od drobností po hodnotné výhry. A i když se na vás třeba neusměje štěstí, obohatíte alespoň svého ducha. 🙂 Každý den vyhlížejte článek; jednou o vánočních pověrách, jindy třeba o tom, proč jíme zrovna to, co jíme. A čtěte pozorně, každý tento článek bude v jednom dni doprovázet také soutěžní článek, u jiné Ambasadorky. Takže dávejte pozor, lajkujte a komentujte.

Podrobná pravidla najdete v každém soutěžním článku. Jsou podobná jako v předchozích dnech s ambasadorkami. Nebyl čas vymýšlet nic extra nového, na tento formát už jsou všichni zvyklí. 🙂 Ale nějaká ta změna přeci jen proběhla, proto si je přečtěte pozorně:

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Pro účast je potřeba splnit tři podmínky:

Nás to prostě baví. A vás podle všeho taky. Vánoce jsou navíc obdobím, kdy se mají plnit přání a sny a dělat si radost. Proto opět začínají DNY S AMBASADORKAMI.

Odfrkněte si na chvíli od vánočního shonu a odreagujte se při gruntování, zdobení, nakupování, pečení a všeho ostatního, co pro vás představuje začátek adventu. Máme pro vás znovu týden (dobře, tentokrát skoro dva) nabitý zajímavými články o Vánocích a o všem, co k nim patří, a také samozřejmě se spoustou soutěží. Protože ty ke Dnům s ambasadorkami taky neodmyslitelně patří.

Vyhrát můžete všechno možné od drobností po hodnotné výhry. A i když se na vás třeba neusměje štěstí, obohatíte alespoň svého ducha. Každý den vyhlížejte článek; jednou o vánočních pověrách, jindy třeba o tom, proč jíme zrovna to, co jíme. A čtěte pozorně, každý tento článek bude v jednom dni doprovázet také soutěžní článek u jiné ambasadorky. Takže dávejte pozor, lajkujte a komentujte.

Podrobná pravidla najdete v každém soutěžním článku. Jsou podobná jako v předchozích Dnech s ambasadorkami. Nebyl čas vymýšlet nic extra nového, na tento formát už jsou všichni zvyklí.  Ale nějaká ta změna přeci jen proběhla, proto si je přečtěte pozorně:

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Pro účast je potřeba splnit tři podmínky:

Pokud má někdo doma tohoto muchláčka a byl by ochotný ho prodat, ozvěte se mi prosím. Malá má stejného, ale bojím se, jak dlouho jí vydrží. Bohužel stejného už neprodávají. Děkuji. 

„Já mám bohužel špatnou zkušenost z vlastního dětství. Byli jsme lyžovat a srazil mě 120kg chlápek, protože jel rychle a už to nedokázal ovlivnit a vrazil do mě. Bylo mi 8 let. Dopadlo to tak, že nás vezla dolů horská služba, já jsem měla otřes mozku a on měl rozseknuté čelo od mojí lyže. No, byl to zázrak, že se nestalo nic horšího. Takže si dávejte pozor, nikdy nevíte, co se může stát, protože do hlavy ostatním nevidíte.”

Zima klepe na dveře a s ní přichází i různé zimní radovánky, které děti velmi baví. Lyžování, bruslení, sáňkování… Ale právě v tomto období je podle statistik a lékařů zvýšené riziko úrazů. Jak jim můžete vy a nebo samotné děti předcházet? A na co je důležité při sportování v zimě nezapomínat? Odpovědi se dočtete v následujícím článku.

Nejvíce úrazů v zimě vzniká při sportování a nebo při obyčejné chůzi po namrzlém chodníku. Z hlediska období je nejrizikovější únor a březen, kdy jsou v České republice jarní prázdniny a rodiny vyráží ve velkém právě na hory. Za spoustou úrazů stojí nedostatečné vybavení a přecenění sil. Spousta dětí přes rok nic nedělá a najednou mají sjíždět sjezdovky nebo dělat piruety na ledě.

Nepodceňujte sportovní výbavu

Je to vizuálně hezké, když má dítě sladěnou barvu bundy s lyžemi, ale to ho před úrazem nezachrání. Pokud vyrážíte s dětmi na lyže nebo snowboard, zainvestujte do kvalitní helmy a chrániče páteře neboli páteřáku. Nemusí být z nejdražších, ale vše by mělo perfektně sedět a dítě by se v tom mělo cítit dobře. Pokud se ve výběru nevyznáte, nechte si poradit od zkušenějších. V dnešní době vám prodejci ve sportovních obchodech pomohou s výběrem. Pokud nejsou příliš ochotní a odbývají vás, což se často stává, zajděte do jiné prodejny. Jde o zdraví vašeho dítěte, tak se nenechte znechutit a vyberte to, co bude vašemu dítěti opravdu vyhovovat.

Určitě pořiďte i lyžařské brýle, které chrání oči při pádech a před cizími tělesy, které by mohly do očí vlétnout během jízdy. Je dobré zamyslet se i nad barvou oblečení, ve kterém dítě lyžuje. Čím výraznější, tím lepší. Je důležité, aby bylo dítě na sjezdovce vidět. A v neposlední řadě, nezapomínejte na každoroční seřízení lyží.

 „Podstatným přínosem větrání je přívod čerstvého vzduchu. Dýcháním produkujeme oxid uhličitý. Zvýšené množství oxidu uhličitého vede k ospalosti, únavě, poruchám soustředění a bolestem hlavy. Zhorší se i kvalita spánku,“ upozorňuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

S přicházející zimou a začátkem topné sezóny se v bytech a domech může objevit problém s vlhkostí a s tím spojené rosení oken. Příčinou těchto problémů však nejsou nová, dobře seřízená a perfektně těsnící okna, ale především nedostatečné větrání. Vysoká vlhkost přitom nejenže může poškodit zařízení domácnosti, ale může mít také negativní dopad na zdraví.

Proč je větrání tak důležité

Větrání je nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak se zbavit přebytečné vlhkosti v domácnosti. Jen dýcháním každý z nás vyloučí až tři litry vody za den. V nevětraných místnostech se díky vyšší vlhkosti daří plísním a roztočům, což může mít neblahý vliv na vznik alergií, astmatu a jiných nemocí. „Podstatným přínosem větrání je přívod čerstvého vzduchu. Dýcháním produkujeme oxid uhličitý. Zvýšené množství oxidu uhličitého ve vydýchaném vzduchu způsobí zhoršení výměny plynů v plicích
a sníží se tím okysličování krve. To vede k ospalosti, únavě, poruchám soustředění a bolestem hlavy. Zhorší se i kvalita spánku,“ upozorňuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

"U nás se větrá ráno. Povypínám všechno topení a větrám asi tak 15 - 20 min (podotýkám v zimě), pak zapnu topení a topím - ono se to nezdá, ale rychle se to vytopí. Přes den pak větrám na 3 - 5 minut a bez vypínání topení udělám takový průvan. Každé ráno chodím a utírám vodu z oken a někdy i z parapetů. Dříve jsme měli plíseň v rohu vedle postele, kde byl psací stůl a za postelí - hrůza, skoro do půl stěny. Nějak se nám to podařilo zlikvidovat, ale byl to boj - já mám z toho potíže s dýcháním," popisuje jedna z maminek v diskuzi o větrání a plísních v bytě. 

Nová okna za vlhkost v bytě nemohou

Stěžujete si rádi? Já moc. Neexistuje totiž lepší mezilidské tmelítko než taková dobře zvolená stížnost, se kterou souzní komunikační protějšek. 

Nicméně, není stížnost jako stížnost. V dnešní politicky a mezinárodně nestabilní době je záhodno vyhýbat se všem stížnostem týkajícím se politiky či migrační krize. Nikdy nevíte, jestli je protějšek stejně jako vy nenapravitelný sluníčkář či zda s vámi sdílí názor, ať si každý zůstane, tam kde je doma, a necpe se nám do Evropy. Při kritice domácí scény zase nevíte, zda mluvíte s příznivcem či odpůrcem vámi kritizovaného politika či strany. V nouzi si můžete vystačit s univerzálním : Stejně jsou to všichni zloději. Případně s již legendárním : Všetci kradnú. 

Lepší je ovšem zůstat na poli neutrálních, osvědčených stížností. Seznam témat je dlouhý a variabilní. Počasí nám letos poskytlo velmi mnoho příležitostí postěžovat si na dlouhé úmorné sucho a vedro, příliš pěkný a teplý podzim, či hnusné vlhké podzimní plískanice. Stejně tak nastávající zima slibuje mnoho zajímavých témat - od sněžení a mrazu až po přílišné teplo a nedostatek sněhové pokrývky. 

Jistotou je i mládež, která nás nikdy nezklame, a zůstává stejně drzá a nevychovaná jako generace mládeže předešlé. My si navíc můžeme postesknout nad palci přilepenými k displejům mobilů a neochotu mládeže udělat rychlejší pohyb s výjimkou pohybu palce po displeji. Ti odvážnější se mohou pustit na pole jůtjůberingu a prapodivných týpků pyšnících se záhadnými tituly jako motivátor, influencer či inspirátor.

Zdražování a nedostatek financí můžeme probrat s kamarádkou nad kelímkem kouřící kávy to go, zahlcenost prací a povinnostmi též poskytne nepřeberné množství společných stěžotémat, zejména pokud o nich můžeme diskutovat s kolegy v pracovní době. Kvalita jídla v restauracích a nedostatečný výběr mléčných výrobků v supermarketech mohou též oživit naše každodenní lamentace.

Radost ze sdíleného stěžování vám může překazit jen střet s nenapravitelným spokojencem. Nenechte se zviklat jeho/jejími argumenty, že většina světa by nám náš útulný, byť malý byteček, meníčko v restauraci, skříň plnou nekvalitních hadrů či malinový jogurt v ledničce nepokrytě záviděla. Neposlouchejte ani námitky, že naše politická situace se může jevit jako drama z pera absurdního dramatika začátečníka, ale v porovnání se situací v Africe či Asii si můžeme na naše politiky v klidu stěžovat a nečekat, kdy nás za to někdo strčí do pracovního tábora nebo nám dokonce usekne ruku, hlavu, nebo oboje dohromady. Pokud nás předtím netrefila do hlavy zbloudilá bomba. 

Dobrodružství, nebezpečí a síla přátelství, právě to spojuje dvě nové dětské knihy z nakladatelství Albatros.  A obě rozhodně zaujmou malé i velké čtenáře!

Sally Jones a dopis od mrtvého

Vydejte se na dobrodružnou cestu kolem světa s neohroženou gorilou Sally, která vás zavede z lisabonského přístavu přes světová moře až na dvůr indického mahárádži! Neohrožená gorila Sally, hlavní hrdinka knihy Sally Jones a dopis od mrtvého, musí ve strhujícím, dobrodružném detektivním příběhu bojovat o holý život poté, co je spolu s kapitánem jejich lodi vlákána do léčky. Kapitán je odsouzen za vraždu, kterou nespáchal, a Sally se ho snaží zachránit a vypátrat skutečného pachatele zločinu. Má však proti sobě mocné nepřátele. Uspěje?

Patrně nejkouzelnější kniha letošního roku vypráví velkolepý příběh o jednom nezlomném přátelství a zaujme dětské i dospělé čtenáře. Je navíc ověnčena řadou cen, například Augustovou cenou za nejlepší švédskou dětskou knihu za rok 2014, Cenou Rady severských zemí za nejlepší dětskou knihu za rok 2015 nebo německá Cena za literaturu pro mládež za rok 2017.

Hoši od Bobří řeky

Knihy Jaroslava Foglara patří bezesporu k nejzásadnějším tuzemským dílům pro děti a mládež. A kultovní příběh o skautských výpravách, plnění bobříků, i o ryzím přátelství dostal v letošním roce nový kabát. Po dlouhých třinácti letech se čtenáři dočkali nového redigovaného vydání, které tento již legendární příběh přibližuje i současné generaci čtenářů. A to především díky moderním a působivým ilustracím od talentované výtvarnice Ester Kuchynkové. Nicméně knihu si malí dobrodruzi mohou vychutnat i v podobě audioknihy, kterou načetl mladý sympatický herec Jan Meduna.

Když jsem zahlédla možnost testovat nové panenky Baby Alive, s nadšením jsem zkusila štěstí a s ještě větším nadšením jsem si přečetla, že jsme byly vybrané. Koupi panenky jsem zvažovala k Vánocům. Zaujala mně na první pohled a i když jsme testovaly, sleduji tady všechny ostatní, jelikož se mi moc líbí rozličné zkušenosti a kreativita jednotlivých dětí. Kdy jindy má člověk možnost vidět tolik různých reakcí na jednu hračku.

Panenka má velmi poutavý vzhled, nechybí barevné doplňky, a je hned několik variant k výběru – holčičky, kluci, světlé i tmavé vlásky a různá balení. Nám dorazila blondýnka se sadou oblečení plus lahvičkou na pití. Bylo to přesně to balení, po kterém bych v obchodě sáhla i já.

A jak u nás těch 14 dní probíhalo? Pojďme se na to podívat.
Hned po rozbalení mě zaujalo to, jak je panenka lehká oproti konkurenční, co máme doma. Zpracování je jednoduché, ale naprosto funkční a na oko pěkné. Jen by mohla mít hustěji vypleté vlásky, jsou poměrně řídké.
Hlavním tahákem pro děti má být krmení a následný, poměrně reálný, obsah pleny. V naší testovací sadě však byla pouze lahvička a oblečení, tak jsme testovaly to. K panence je možnost přikoupit jak jídlo, tak pleny, ale k tomu jsme se nedostaly. Už se ale těším, až se tak stane. Zkoušely jsme tedy jen panence dávat napít a to funguje tedy opravdu obratem – co do panenky nalejete, to z ní také hned vyteče. Bez jakéhokoliv varování, na což si ale malá obratem zvykla a rovnou ji pak posadila na nočník, co máme doma, nebo má panenka plenu, která vše zachytí jako u reálného miminka.

Co bylo moc fajn, je právě zmiňované oblečení v sadě. To je moc hezky zpracované, s možnosti ozdobit nálepkami na suchý zip, a to si malá tedy zamilovala. Každý den ji chtěla převléct a přelepit ozdoby. To jí moc bavilo. A k tomu jí vždy česala a dělala culíčky, což u konkurenční panenky neznáme.
Jak už jsem zmínila, panenka je lehká, a tak se dětem velmi dobře nosí a možná i díky tomu si jí malá docela často chtěla někam brát sebou. Vzaly jsme jí i do školky, tam mezi holčičkami způsobila poprask a podle paní učitelky si jí polovina z nich bude určitě přát od Ježíška.

 I když výrobce nedoporučuje, dovolila jsem jí malé brát do vany a tolik radosti jsem nečekala, celou ji vždy pečlivě umyje, pak osuší, prostě jako s reálným miminkem. Jen je pak potřeba opravdu důkladně nechat vyschnou.

Klady
+ nízká hmotnost
+ spousta doplňků
+ lákavé barevné provedení
+ několik druhů na výběr
+ holčičky i kluci
+ panenky mají vlasy
+ reálná funkce příjem/výdej
Zápory
- vlásky nejsou moc husté
- absence možnosti ovládat proces vyprázdění panenky (třeba tlačítko na bříšku)
- k naší sadě není dodán mixér a není ani možné ho dokoupit
- trochu obtížnější oblékání, menším dětem se musí pomoci

"Dítě jsem chtěla snad od dvaceti, ale pořád samé povinnosti - studovat, studovat, něco odpracovat. Až jsem si řekla, že takhle to ale nechci. Než dostojím všem těmto závazkům, budu mít skoro 30 a dítě nikde. A tak jsme se tedy s manželem na mé narozeniny domluvili, že tomu necháme volný průběh. Přestali jsme se tedy chránit, ale jinak jsem cyklus nesledovala. Jen jsem se každý měsíc modlila, aby ta "mrcha" nedorazila. Zadařilo se hned třetí měsíc," popisuje snažení o miminko jedna z maminek na Modrém koníku. Ne u všech žen se však podaří otěhotnět tak rychle a tak lehce. 

Touha po dítěti a snažení se o něj je přirozenou součástí života. Pro zvýšenou touhu žen po dítěti se vžil výraz 'biologické hodiny'. Ty začínají tikat po pohlavním dozrání každé ženy, nejsilněji se ozývají ve věku kolem třiceti let. Vzhledem ke stále zvyšujícímu se věku párů, které se rozhodnou založit rodinu, zhoršujícímu se životnímu prostředí, sedavému zaměstnání, nezdravé stravě a způsobu života vůbec, se v posledních letech  zvyšuje i počet neplodných párů, které nejsou schopni počít přirozenou cestou. Pokud jste těmito zprávami znepokojena a obáváte se, že i vy budete mít s početím potíže, nepanikařte, nepřemýšlejte o tom, že to nepůjde. Psychická stránka dělá velké divy a vy si pouhým strachem můžete přivodit potíže s menstruací a cestu k miminku si tak zbytečně komplikovat.

O cestě k miminku a o tom, kde můžete hledat příčiny problémů s početím, nám povídala Mgr. Lenka Sobková. Vystudovala farmacii a pak se zaměřila na obory zkoumající účinky léčiv přírodního původu - farmakognozie a fytoterapie. Nyní se věnuje oblasti lidského přirozeného zdraví.

Jak přistupovat k cestě za vytouženým miminkem?

"Milé ženy, ráda bych vám posdílela něco málo ze svých dlouholetých zkušeností (a taky znalostí). Vím dobře, kolik mladých, zdravých žen se v moderní době trápí kvůli stigmatu zdánlivé neplodnosti. Jako zdravotník taky velmi dobře znám postoje klasické medicíny (a většiny gynekologů) a můžu vám upřímně říct, že je mi z toho opravdu někdy smutno. Já jsem se nikdy nesmířila s přístupem, kdy lékař ženu svým způsobem straší a předepisuje další a další syntetické hormony.

Cesta k děťátku by měla být naopak plná radosti a lehkosti - vždyť tady na zemi chceme přivítat novou dušičku. Neměl by to být boj, jako s lítým drakem. Mnoho let jsem i já hledala svou vlastní cestu a s velikým překvapením jsem přišla na to, že to je možná všechno trochu jinak. Ráda bych vám řekla jednu věc: za zdánlivou neplodnost jinak zdravé ženy mohou v naprosté většině případů její nevhodné návyky a nevyvážená životospráva. Neberte to prosím jako výtku, já vím, že vám to asi nikdo nikdy nevysvětlil… Dívejme se na to z té světlejší stránky - i v naší zemi žije spousta odborníků a odbornic, kteří vše důležité vědí a znají. Na cestě k miminku vás dokáží provést beze stresů i bez umělých hormonů. Jak? Jde jen o to, pomoci našemu tělu získat zpátky svou přirozenou rovnováhu a vlastně ho “nechat” otěhotnět.

“Čím byl syn zvídavější, tím víc jsem si dávala pozor na to, co doma běží v televizi. Nechávala jsem třeba běžet seriál Přátelé, přišel mi nevinný. Vždycky se synovi líbilo, jak se v pozadí smějí ti lidé, které nevidí. Jednoho krásného dne mi však při jedné epizodě položil otázku, co je to kondom. A bylo to tady! V té době mu bylo skoro šest, otázka penisů a vagin a všech možných jejich názvů, byla dávno zodpovězená...”

Nedávno se vám narodilo miminko, které najednou začíná již chodit, brzy na to začne mluvit. Fascinovaně sledujete vývoj dítěte a pomáháte mu růst. Nostalgicky se díváte na fotky a nevěříte tomu, jak rychle to utíká, přichází první otázky, na které je těžké odpovídat. Mezi dotazy na svit slunce a měsíce, na to proč a jak se věci vyrábí a kde se berou, můžete jednou čekat zvídavou otázku na to, kde se berou děti. A s dalším růstem vašeho kdysi miminka přichází ohledně sexu stále sofistikovanější otázky a názory.

Jak s dětmi mluvit o sexu a jak vysvětlování přizpůsobit věku dítěte, je pak disciplína možná ještě o něco těžší, než dětem pomáhat s domácími úkoly z fyziky. Upřímnost a názorné ukázky v knížkách od odborníků se vám vyplatí stejně, jako nezapomínat při popisování technických otázek kolem sexu na lásku a vztah mezi lidmi, kteří se milují.

Nejmenší děti aneb kde se vzalo miminko v mámině bříšku?

Kolem tří let věku už děti bývají přemýšlivé a dostatečně jazykově vybavené na to, aby se ptaly na věci, které je zajímají. Možná vy sama čekáte druhé miminko nebo je těhotná jedna z vašich kamarádek. Pokud se v tomto věku dítě zeptá, kde se miminko v bříšku vzalo, prostor pro vysvětlení ještě není tak tenký led a na líčení světa intimity a technických věcí ohledně sexu máte zatím ještě čas. K vysvětlení těhotenství je možné si pomoci vajíčkem, které dítě zná například od slepičky, téma vajíček a líhnoucích se kuřátek je v dětské literatuře i filmových pohádkách poměrně často zobrazované. Pokud se před dítětem s manželem nebo partnerem držíte za ruce, líbáte se a objímáte, rozhodně pro vytvoření představy o tom, jak maminka a tatínek spolu fungují, děláte správnou věc. Do vysvětlování, jak děti přicházejí na svět, můžete tyto projevy lásky zařadit, pokud cítíte, že je na to dítě připravené.

“Když jsem byla těhotná s druhým synem a měla jsem již viditelné bříško, dceři byly skoro čtyři roky a najednou jí to začalo hrozně vrtat hlavou, jak se to stalo. Neměla jsem moc času na přemýšlení, a tak jsem improvizovala - mluvila jsem o vajíčku, které maminka nosí pořád v bříšku. A že když se maminka a tatínek mají rádi a přejí si miminko, z vajíčka se nevylíhne kuřátko, jako u slepičky, co byla v Krtečkovi, ale roste z něj v bříšku miminko. Dceru to poměrně uspokojilo, když byla těhotná nějaká naše kamarádka, říkala, že ona a strejda se mají rádi a tak budou mít miminko. Když se narodil syn a já ho kojila, otevírala se další témata, přišlo i na to, jak se dostal ven. Řekla jsem jí pravdu a vypadalo to, že to byla šokující informace, ale strávila ji dobře.” píše Jana v jedné z diskuzí  na Koníku, kde maminky probírají, jak s dětmi o sexu mluvit přiměřeně k jejich věku.

"Já poprvé postavila dceru na lyže ve třech letech. V některých lyžařských školičkách mají podmínku 3 roky, menší děti nechtějí. Osobně si myslím, že to bylo brzo, ale jezdíme na hory každý rok, jsme vášniví lyžaři, tak jsme si říkala, že není na co čekat. Letos dceři bylo pět a jezdila super. Synovi byly 3 a ani jsem to nezkoušela, on jde do všeho po hlavě, nemá pud sebezáchovy, ničeho se nebojí. Záleží i na povaze dítěte. Dcerka je na svůj věk zodpovědná, bojí se o sebe a hlavně poslouchá. Syna bych postavila na sjezdovku a než bych se otočila tak by se válel dole v síti. Myslím, že mezi 4 a 5 rokem je akorát," popisuje začátky lyžování u svých dětí maminka z Modrého koníka. 

„Chtěla bych se zeptat jaké zimní sporty s jak starými dětmi provozujete?

Jakou výbavu používáte?“  To jsou otázky, které si možná pokládají nejedni rodiče. K tradičním zimním sportům patří sáňkování, bobování, lyžování a bruslení. Projděte si spoustu praktických tipů maminek, které už takový problém řešily. A nezapomeňte! Vše by mělo směřovat k zábavě a radosti dětí i vás rodičů.

Kdy začít se zimními sporty?

„Dceři budou teď v lednu 4 roky, lyžuje už od loňské zimy a letos už jí to jde moc pěkně, jezdí sama i na pomě a kotvě. Blbne i na malých skokáncích, bruslit začala taky loni, koupili jsme jí použité brusle - bílé, protože ty jediné měli v její velikosti. To bruslení už jde pomaleji, ale udrží se na nich, a i trošku bruslí, kolečkové jsme dali až v létě, ty jsou podle mě těžší. Ona je fyzicky zdatná a učenlivá,” rozepsala se maminka na Modrém koníku.

Rodiče se často začnou zajímat o sportovní aktivity svých dětí poměrně záhy. Dítě ještě pomalu ani nechodí, ale už má na nohou lyže, brusle apod. Druhou skupinou jsou ti rodiče, kteří by chtěli, aby jejich dítě sportovalo, ale podlehnou jeho odmítání, a tak se fyzické aktivity postupně rok od roku odkládají. Správný ale není ani jeden způsob. V prvním případě si rodiče koledují o odpor dítěte ke sportu a hrozí i větší riziko úrazu, v té druhé se zase dítě učí tomu, že je lepší překážky odmítat, než je překonávat.

Testování pažního tlakoměru Veroval DUO CONTROL přišlo jako na zavolanou. Mašinku, kterou jsme měli x let doma (posuďte sami) bylo již zapotřebí vyměnit, jelikož měření tlaku je u nás na denním pořádku. Můj manžel má od narození vysoký krevní tlak, který souvisí s polycystózou ledvin (stejnou diagnózu mají v rodině i další členové). V současné době užívá léky na snížení krevního tlaku a tudíž je zapotřebí sledovat, zdali mají vytoužený účinek či nikoliv. Díky testování  jsme zjistili, že druhá varianta je správně. 

Vzápětí, po doručení balíčku, jsme si nainstalovali program Veroval medi.connect díky, kterému můžeme naměřené hodnoty ukládat a využít, jako v manželově případě, pro konzultaci s lékařem. Jedná se o šikovnou a přehlednou aplikaci.

Nyní ale k samotnému testování. Tato super věcička má paměť pro dvě osoby (v našem případě já a můj drahý) označené čísly 1, 2 a doplněné obrázkem stylizované postavy. Nicméně to vám nebrání, aby se do testování zapojili i ostatní členové rodiny či,  jako v našem případě, kamarádky, které dorazily na kafíčko a kus řeči. Pro jejich měření jsme využili návštěvnického režimu, který slouží právě k tomuto účelu a neukládá se do paměti zmiňovaných dvou osob. Tlakoměr vás také upozorní, zdali máte vše správně nasazené a nacházíte se v klidovém režimu. Samotný přístroj má přehledný displej s velkými čísly a ikonami, díky kterým neměla problém s přečtením ani naše babča. Dále se na něm nachází tři tlačítka sloužící k zapnutí/vypnutí a přepínání jednotlivých osob, které přidávají tlakoměru plusové body, jelikož se jedná o opravdu jednoduché ovládání, které zvládne kdokoliv.

Součástí balíčku je přehledná brožurka, ve které se rychle zorientujete, praktická taška, kabel, který slouží ke spárování s počítačem a tužkové baterie. Nemusíte tedy na nic čekat a můžete začít ihned měřit.

Velmi děkujeme za možnost testování pažního tlakoměru Veroval a za naší rodinku rozhodně doporučujeme. 

M&M 

Moje dcerka Kristýnka (4 roky) bohužel trpí Crohnovou chorobou. Tu ji zjistili po dlouhodobých problémech letos v květnu. Teploty měla Kristýnka vždycky vyšší, často jí skákaly nad 39°C. Nyní je zaléčená a tak se teplota celý týden testování držela lehce nad 37°C.

Byla jsem moc ráda, že jsme byly vybrány do testování teploměru, protože měřím teplotu několikrát denně (když se mi nezdá, což je po minulých zkušenostech vlastně skoro pořád). Vždy je obrovská úleva, když teplota není vysoká. Teploměr měří jak na čele, tak v uchu. Do ucha jsou speciální návleky na špičku teploměru. Podle našich měření byla teplota v uchu vždy nižší, než na čele. Jsem zvědavá, až bude mít malá horečku, jestli v uchu bude měřit stále málo. Určitě sem o tom napíši.

Na pomoc při vysvětlování ožehavých témat si pořiďte knihu o sexuální výchově. Na trhu jich je nyní velké množství. Vybrat si můžete nejen úměrně k věku, ale také k tomu, jak se vám její pojetí líbí a jak odpovídá vašemu přesvědčení o tom, co je a co není vhodné dítěti sdělit.

Teplota na čele se měří při nasazeném modrém uzávěru. Nedoporučuji měřit bez něj, slušně jsem se vylekala, teplotu to pak měří dost vysokou. No po pár pokusech (omylem) bez toho nástavce a po mém šoku, že už má zase horečku, jsem se uklidnila a myslím, že na nasazení nástavce už jen tak pro příště nezapomenu.
Teplota se měří na čele přejetím od spánku ke spánku. My jsme měli vždy teplotu vyšší (kolem těch 37°C), ale pořád lepší než teploměry, které naměří 35°C.

Měření teploty jsem kontrolovala naším druhým bezdotykovým teploměrem, který máme vypůjčený od babičky a ta bude moc ráda, až jí ho vrátíme 
Oba bezdotykové teploměry měřily stejně. Při měření teploty na čele teploměru věřím a budeme ho 100% stále používat. Vyzkoušeli jsme přeměření i lihovým teploměrem a teplota seděla. Jen tedy počkat na nějakou tu vyšší horečku, ale (ťuk ťuk), tu nechceme 
Měření v uchu mi přijde jednodušší než na čele. Ale těžko říct, jestli tam nejsou zkreslené výsledky  Ucho se má lehce povytáhnout a zasunout teploměr dovnitř. Vždy stačí jen stisknout tlačítko a teploměr sám měří. Je tedy důležité ještě na straně teploměru zvolit tlačítkem buď měření na čele nebo měření v uchu.

Kristýnce se měření strašně líbilo a chtěla stále a stále měřit. Teploměr si velmi oblíbila. Měřili jsme teplotu i psovi (v uchu) a tam tedy naměřil perfektně, jak měl. Takže bych se tomu nebránila ani u zvířat 
Měli jsme tu na návštěvě malou kamarádku, roční holčičku s pěknou rýmou, ale ta se teda změřit nenechala. Takže malé děti s tím asi budou mít ještě trošku problém. Ale pořád je možnost je více zabavit nebo měřit ve spánku.
S teploměrem jsme zatím moc spokojené a pro měření na čele ho mohu rozhodně doporučit. 
Plusem teploměru je rychlé a přesné měření na čele a samozřejmě bezbolestné.
Mínusem je zkreslené měření v uchu.
Moc děkuji Modrému koníkovi za tuto možnost získat teploměr. Budeme ho nadále denně využívat.

#test_veroval2 a #recenze #zkusenosti_teplomer_veroval

Aktualizace:

Vylosovali a vybrali jsme výherkyně. Staly se jimi:

@lucik2549 a @marleytodd

a

@moncici89 a @vonrataj

Blahopřejeme! A všem vám děkujeme za krásné příběhy a hojnou účast. Přejeme vám, aby vám přátelství přinášela stále více štěstí.

Krásné svátky vám přeje celý tým MK.

------------------

Blíží se Vánoce a to je čas lásky a přátelství. Proto je čas obdarovat sebe a svoje nejbližší na Modrém koníku. Stačí se ostatním pochlubit s vaším přátelstvím.

O co hrajeme?

Soutěžíme o 4 balíčky kosmetiky od Yves Rocher, každý v hodnotě 2600 Kč, které si rozdělí 2 vítězné páry kámošek.

Zapoj se, je to jednoduché:

Krásný podvečer milé maminky🙂 

Jak jsem slíbila, je to tady. Opět je na čase vyhlásit výherkyně soutěže s Baby Dove! zapojila se Vás opět krásná řádka a tady jsou výsledky! Upřímně, jsem poměrně ráda, že nejsem v pozici výběrčího, protože bych zřejmě nebyla schopná vybrat, komu mají balíčky přiletět🙂 Jako obvykle jsem použila stránku : ZDE . 

První balíček: Proběhlo "losování" a jako první byla vybrána @dannki! 

Druhý balíček : Opět se "losovalo generátorem", který vybral číslo pro @andynka78

A třetí, poslední balíček, generátor přiřadil číslu, které představovala @evusacek

Všem Vám maminky moc moc gratuluju a doufám, že výherní balíčky udělají velkou radost nejen vám, ale taky vašim malým pomocníčkům! Zúčastněným moc děkuju za velkou účast, srdíčka vám rozpošlu co nejdříve🙂

"Náš syn má nyní 20 měsíců a vyrostl z něj velmi citlivý a empatický chlapeček. Spolehlivě rozpozná, když někoho něco trápí, a hned se mazlí a pusinkuje. Když večer usíná, častokrát nyní hladí on mě. Když se probudí, dá nám pusinku a hladí nás, dokud neotevřeme oči. Jsem přesvědčena, že jsou to stopy přirozeného kontaktního rodičovství... Od začátku jsem měla docela jasno v některých věcech. Věděla jsem, že tu vždy budu pro své dítě, že ho nikdy nenechám vyplakat, že ho budu kojit podle jeho potřeb. Od začátku byla má péče intuitivní," popisuje jedna z maminek na Modrém koníku, jak ze svého syna vychovala empatické dítě.

Představte si situaci, kdy do školky vašeho dítěte přijde nový spolužák. Stojí nesměle vedle paní učitelky, která ho představí a přemýšlí o všech těch nových dětech a o tom, že by si s nimi chtěl hrát. Ale neodváží se zapojit do kolektivu a raději se straní a jen smutně pokukuje po svých nových spolužácích. Děti o něm vědí a občas se po něm také zvědavě podívají. Najednou za chlapečkem přijde jedno z dětí, bere ho za ruku a ptá se ho “Chceš si s námi hrát?” a rovnou ho vede mezi ostatní. S největší pravděpodobností má právě toto dítě vyšší schopnost empatie - vycítilo, že se chlapeček cítí nejistý, vžilo se do jeho pocitů a podalo mu pomocnou ruku.

Co je vlastně empatie?

Slovo empatie označuje schopnost vcítění se do pocitů ostatních lidí kolem sebe a zároveň také schopnost s těmito pocity pracovat. Pro některé z vás je empatie samozřejmostí běžného dne a to, že se vaše nejlepší kamarádka špatně vyspala “cítíte” i v jiném městě, pro někoho jiného je slovo empatie a empatické chování tak trochu španělskou vesnicí. Někteří z nás mají větší předpoklady oplývat empatií než jiní.

Tato skutečnost je ovlivněna částečně geneticky, ale vstupují do ní i další faktory. Vědeckému výzkumu empatie se věnoval britský psycholog Simon Baron-Cohen, který se zaměřil právě na dědičné faktory empatie. Výstupem jeho zkoumání je fakt, že empatie je skutečně dědičná, z větší části je ale tvořena v průběhu života neovlivnitelnými skutečnostmi (například hormonálními - ženy jsou v průměru více empaticky naladěné než muži) a ovlivnitelnými skutečnostmi. A právě ty ovlivnitelné jsou pro vaše děti to důležité - protože vy sami s nimi můžete pracovat a v dětech je rozvíjet.

Vraťme se ještě jednou k situaci, která byla popsána na začátku. Podívejte se na ni očima svého dítěte. Jak by se pravděpodobně zachovalo - bylo by právě ono v roli pomocníka a průvodce? Nebo by bylo s ostatními dětmi a hrálo si? A všimlo by si vůbec, že je nový spolužák nesvůj a bojí se? Všechny tyto otázky vás trochu nasměrují k tomu, jestli je vaše dítko empatické, jak moc, či nikoli.

Před 14 dny jsme obdržely balíček s panenkou Baby ALIVE od Hasbro. Sofi už balíček netrpělivě očekávala, takže radost po otevření byla neuvěřitelná. Uvnitř balíčku byla panenka, mixér, 2x balení s kašičkou, lžička, lahvička, 2x plenka a hřeben. Vše plastové a dle mě velmi kvalitní, materiál tvrdý a bezpečný. Plenky jako pro úplně reálné miminko! 

Panenka je úžasná. Krásné velké oči, je hladká na dotek. Po nakrmení nikde nic neprotékalo, propláchnout stačilo pod tekoucí vodou. Plenky držely, nic nevyteklo a obsah opravdu reálně vypadal jako "cosi" v plence, až z toho Sofi málem vypadly oči 😂

Panenka Klárka se stala součástí dětského pokojíku, Sofi s ní spinkala v postýlce a nosila do školky. 

Výhody: 

Je menší, skladná, akorát do ruky

Dobře se udržuje a proplachuje

Vůně skořice. Čas s rodinou. Koledy. Světýlka. Perníčky. Vánoční stromeček, který rozzáří mnohé oči. A nejen ty dětské. Čas Vánoc je zkrátka kouzelný, plný společně prožitých chvil, úsměvů a štěstí. Ale každý si Vánoce může spojovat s něčím jiným.  

Máme jiné zvyky a tradice, které každoročně dodržujeme. Nebo se o to alespoň snažíme. Vánoční stromek je však něco, co nechybí skoro v žádné rodině. Pokud svůj vyvolený stromeček ještě nemáte, ten pravý na vás už určitě čeká.

Víte, odkud pochází tradice vánočního stromečku, který nám rok co rok dělá radost?

Tradice zdobení stromečku se k nám dostala z Německa. Do té doby u nás bylo zvykem věšet po domě větvičky nebo slaměné ozdoby. Stromečky se zdobily jablky, ořechy nebo cukrovím.

V 19. století se na vánočních trzích začaly prodávat i umělé vánoční stromečky z Německa, vyřezané z kartonu nebo tenkých desek. V té době však byly v oblibě spíš stromečky živé. Materiály a způsob výroby umělých stromečků se časem zdokonalovaly a byly promyšlenější, umělé stromečky se tak postupně stávaly populárnějšími. Dnes už mnohdy nerozeznáme umělý stromek od toho živého. Věrně kopíruje svou živou předlohu, ale vydrží navždy. Stačí si jen vybrat, jestli si Vánoce zpříjemníte vánoční jedličkou, borovicí nebo smrkem. Vyberte si stromeček, pod jakým najdete dárky, které si docela jistě zasloužíte ;)

Patříte i vy k lidem, kteří se během Vánoc mění na vánoční skřítky? Šíří vánoční atmosféru, tvoří, vymýšlí, prozpěvují si a pečou?

"Maminky, jen by mě zajímalo, kolik toho kupujete dětem na Vánoce jako dárečky a jestli koupíte vše co si přejí a nebo si z toho vyberete?" Touto otázkou velmi často začínají diskuze, které se objevují se železnou pravidelností před vypuknutím Vánoc. Kolik dárků dětem dáváte, které vybíráte, jaký máte finanční limit. Všechny tyto odpovědi maminky zajímají a my se na ně dnes zaměříme.

Počet vánočních dárků je velmi často diskutované téma a jen stěží najdete nějaké konkrétní číslo, které je doporučováno. Například maminka blandik v diskuzi Kolik dárků dětem kupujete na Vánoce píše: "My kupujeme jeden velký dárek, pak po jednom od každé babičky, taky větší dárky. Máme tříleté dítě, myslím, že to stačí. Dáváme dárky průběžně během roku jen tak, že ho máme rádi."

Kolik dárků už je moc?

Pohled psychologů na počet vánočních dárků pro děti bývá jasný - není dobré děti dárky zahlcovat, protože v určité chvíli to již není o tom, co dostanou, ale kolik toho mají. A na takový způsob myšlení je velmi jednoduché si zvyknout - děti se již nedívají na to, co jim dárky přinesou, ale jestli je jich například o něco víc než při předchozí události (Vánoce/narozeniny/svátek apod.). Tímto způsobem se může velmi jednoduše stát, že vychováte malého materialistu, který je silně zaměřen na množství, a to čehokoli.

To, co pro které dítě znamená už moc, můžete nejlépe vysledovat vy sama - některé děti reagují již na 5 dárků tak, že vlastně nevědí, co přesně dostaly. Okamžik, který by vám mohl napovědět vypadá asi takto - dítě sedící v balícím papíru, které do ruky bere dárek, rozbalí ho, téměř ho ani neprohlédne a jen odkládá. V tu chvíli je nastaveno v tzv. "rozbalovacím" módu, kdy už ho skutečně ani nezajímá, co dostalo, ale jestli jsou ještě nějaké další dárky k dispozici. Tato situace má pak velmi často jedno konkrétní vyústění - potomek stojící v balícím papíru před hromadou dárků se raději vzdálí ke svým původním hračkám, protože v těch nových se těžko orientuje a představují pro něho neznámo.

"S vánočními dárky pomáháme dětem vytvářet si vztahy. K lidem i věcem. Jestliže dítě dostane 1 – 2 dárky, ze kterých má radost, vytvoří si k nim vztah a bude se z nich těšit i dále. Když dítě zahltíme hračkami, jediné, co mu tím do života dáváme, je přesvědčení, že hodnota se měří množstvím," říká Doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.