Kulinářským mimoněm se člověk musí narodit. Ale jak to tak bývá, samotný talent nestačí. Je třeba techniku neustále pilovat, aby se vám nestalo to, že se jednoho dne probudíte a budete umět vařit. A já na sobě pracuju, takže mně se to stát nemůže. Pro jasnější představu uvádím jeden zážitek z let nedávných.

Onehdá jsme trávili s rodinou pár dnů na chalupě. Byla to taková ta prvoplánově příživnická dovolená, kdy dotyčný (můj otec) měl tu smůlu, že dceřino cvrlikání „Tak rádi bychom vás viděli! Můžeme přijet na chalupu?“ nemohl odbýt negativní odpovědí a nezbylo mu nic jiného než souhlasit. Když Hujerovi dovalili svou maličkost a nezanedbatelný avšak nezbytný vercajk pro přežití čtyř dnů mimo domov, začala ta dovolená být jaksepatří. Jaksepatří pro Hujerovi. Velké výlety (nad 1 km), menší procházky (200 metrů na koupaliště a zpátky), i větší výpravy (autem kamkoliv kde je ZOO, lunapark nebo výběh zdivočelých krocanů, prostě cokoliv, jen aby se ty děti doprdele zabavily). Obídky a večeře cestou v restauraci, pohoda.

Jenže po dvou dnech jsme si s Pažoutem uvědomili, že jsme učitelé, čili nižší sociální vrstva, a že by bylo nanejvýš vhodné začít žít poněkud úsporněji. Rozhodla jsem se jako matka rodu (ne roku, bacha na to) převzít tu nejdůležitější roli u rodinného krbu. To s tím krbem není tak úplně mimo mísu, protože jsem si při té příležitosti konečně všimla, že ta kachlová kamna, co má táta doma, asi nejsou jen doplňkem pro odkládání kabátů. Ono to asi vážně fajruje.

Teď nastala moje velká příležitost blýsknout se a nemohla jsem ji jen tak nechat plavat. Vzpamatuj se! Na tohle čekáš celý život! Hodnotné jídlo vařené s láskou na chalupě na kachlových kamnech. To musí někdy zažít každý. Vycítila jsem velkou příležitost vžít se do role poctivé hospodyně, která dokáže i na kachlových kamnech připravit vynikající chod pro celou rodinu.

Tak tedy dobře. Na pomoc jsem si vzala svou mladší sestru, kterou jsem považovala za zkušenější kuchařku a vložila jsem do ní nekonečné ambice. Rozhodly jsme se udělat něco přiměřeného podmínkám (především těm, že se vaření ujal mimoň), takže se naším hvězdným pokrmem stal domácí smažák s domácími hranolkami a k tomu jak jinak než domácí bábovka.

Panečku, to je menu jako z prostřena! Tak směle do toho. Obalit sýry a nakrájet brambory byla hračka, zvlášť když jsme si k tomu načnuly víno a hezky si zazpívaly. Usoudily jsme se sestrou, že nejhorší fázi máme za sebou a můžeme se tedy vydat v ústrety bábovce. Já osobně jsem v té době byla pečením nepolíbená, ale sestra působila velmi sebevědomě a odhodlaně, proto jsem se neodvažovala odporovat a o to víc jsem se snažila budit dojem, že naprosto přesně vím, co s tím.

Podzim již vchází do dveří a s ním i nachlazení, rýma, kašel. Neznám nikoho, kdo by si tato onemocnění užíval. Věděli jste, že v prevenci i léčbě těchto neduhů vám může pomoci nenáročná pokojovka? Seznamte se s rýmovníkem!

Rýmovník (plectranthus) je bylina, která vám vděčně poroste doma v květináči. Její pěstování je velice nenáročné a zvládne jej i zahradník  - začátečník. Rýmovník je vzdálený příbuzný našich hluchavek. Jeho chlupaté lístky vydávají příjemnou eukalyptovo-citronovou vůni, která vám provoní domov.

Celá rostlina obsahuje vonné silice, vitaminy A, C, E a K a omega-6 mastné kyseliny. Všechno jsou to látky důležité pro mnoho tělesných pochodů. Např. obnova kůže a sliznic, správný vývoj zubů a kostí, růst svalové hmoty, tvorba červených krvinek apod. Tělo si je samo neumí vytvořit.

Z rýmovníku se využívají se především listy. Rostlina roste rychle, nemusíte se tedy bát, že budete mít nedostatek. Pravidelné zastřihávání jí jen prospěje. Jinak je na péči nenáročný, stačí pravidelná zálivka (pozor, nepřelít) a na jaře přesadit do nového substrátu. A pokud chcete rýmovníky dva, není nic jednoduššího než ustřihnout větvičku a dát ji do vody. Rychle pustí kořínky a pak může do vlastního květináče.

Jak můžete rýmovník použít?

Jak název napovídá, rýmovník je bylinkou vhodnou na rýmu a nachlazení. Sáhněte po něm ale i v případě jiných problémů dýchacího aparátu (zánět nosohltanu, průdušek, bolest v krku, kašel, astma…). Utrhněte lístek, rozemněte mezi prsty a vdechujte jeho vůni. I rýma, která nechtěla odtékat, se spustí.

14.9.2016 11:00 posledni den kdy sme měli našeho chlapečka u sebe. V pátek se na ultrazvuku pani doktorce nelibilo šijove projasněni, chybějici nosni kůstka,  špatná srdečni akce,. objednala nás teda ještě na ponděli a v nás bila naděje že je vše v pořádku.  U dcerky přece taky nebyla nosni kůstka a je tu s náma a zdravá. V ponděli opět vše špatně. Šijové projasněni ještě větši, nosni kůstka taky nikde srdičko bije ale slábne. Doporučujeme odběr plodové vody.  Pro podezdřeni na downův syndrom.  Já stále věřila že je tohle jen nepřesnost strojů, že je to prostě jen nějaký omyl!! Večer telefon, "Dobrý večer pani Kukolová, prosim dojdete zitra na kontrolni ultrazvuk, výsledky plodové vody jou špatne." Nic vic nic min, přitel si vzal volno aby mohl být semnou, holky jsme nakonec obě poslali s našima na dovču a jeli sme do Brna do CPD. Pan doktor Vlašin udělal kontrolni ultrazvuk. Bohužel se všechny "vady" potvrdily, "ted jdete za pani genetičkou, všeVám vysvětli". Čekali jsme než nás pozvou dovnitř, mezi tim volá mamka jak sme teda dopadli, já nebyla v tu chvili schopna ničeho.  Mluvit s někým... Nic jen brečet, a v tu chvili mi bylo jedno že je plná čekárna.  Pani na genetice tomu taky moc nepomohla. "To by ste chtěla? takové ditě?" Já stála jak opařená, jak může takhle mluvit profik s maminkou která se dovi že pokud si miminko nechá umře bud při porodu nebo po. Nakonec sme se domluvili pro ukončeni. Celé úterý sem probrečela, ve středu už byl zákrok,  objednaná sem byla na 7:00 na sál sme šli až v 11:00,mezi tim sem prosila našho chlapečka aby se k nám vrátil v lepšim těličku, po probuzeni kromě otupělosti po uspávačkách sem se citila prázdná, brečet už sem nemohla. Doma sem u zapálila maličkemu zapalila svičku, a stále prosila aby nám odpustil a brzo se k nám vrátil. O 4týdny později dorazila 1menstruace, v půlce řijna sem byla objednaná k nove doktorce, dalši rána, cysta na vaječniku, asi 4cm, miminko dovoleno, ale doporučeno počkat až budou kopmpelt výsledky z genetiky a z pitvy. Bože náš chlapeček malinkej..... začátkem prosince sme měli jit na karyotip. Už sme nedošli.  v břišku už bydlelo jiný miminko, a opět přišel strach, co když se to bude opakovat. Takže veselou vánočni zprávu sme si nechali pro sebe. Po genetice ve 13tt už sme byli trošku klidnějsi ale vyšlo mi pro změnu nizke PAAp-a opět vzhledem k předchozimu downu a nizši hladine hormonu doporučena plodovka. 1x odložena. Nakonec se v 17 tt povedlo a ještě ten večer jsme věděli že náš chlapeček nemá ani jednu ze 4genetických poruch, do 3 týdnů už bylo jasne že geneticky je v pořádku.  Do ted děkuji našemu andilkovi že na nás tam nahoře dával pozor a ihned se k nám vrátil v lepšim těličku.  20.7.2017 se nám narodil ZDRAVÝ chlapeček Kájik <3 . Dnes má 8týdnů a je to přesně rok co nás "opustil" ten 1, ale asi to tak mělo být. Pořád to bolí, min, je tu ON, ale i tak... mi jako rodiče NIKDY nezapomeneme!

Dříve nebo později se s ním setká každá maminka. MMR- obávána, proklínána, zatracována. Vakcína, která má naše nejmenší chránit před trojicí nemocí - spalničky, zarděnky a příušnice.

Zdroj: Pixabay

Žijeme v době, kdy jsou nám informace až nebezpečně dostupné, a proto, když maminka, ať už ze zvědavosti anebo v touze být důkladně informována, zadá do internetového vyhledávače heslo "MMR", zahltí ji nespočet různorodých a protichůdných informací, kterých výsledkem je často vyděšená a zmatená rodička, která si není jistá, jaký postoj vůči zmíněnému očkování zaujmout.

Já sama, přiznávám, jsem byla hodně zmatená. Nebyla jsem schopná se rozhodnout kdy a jestli moje dítě má tohle očkování podstoupit. Nicméně, strašák, který číhal téměř z každé internetové diskuse na toto téma mě přinutil očkování odkládat. Odklad jsem plánovala do druhých narozenín. Nakonec jsem odvahu nenabrala až dodnes. Dnes je Katce přesně 31 měsíců. Na mně svítí na počítadle termínu 42 dní do porodu a to je čas rozhodnout se. Píchnout či nepíchnout. 
Samozřejmě, v snaze být informována jsem se dostala k informaci, že deti těhotných maminek se očkovat nemají, protože hrozí riziko nákazy virusem z živé vakcíny některou z nemocí, proti kterým bylo dítko očkováno, ale nejpozději za 12 měsíců bude Katka nastupovat do školky, kde je, jako všude ve státních předškolních zařízeních, dodržení očkovacího kalendáře jednou z podmínek přijetí. Nebude tedy stejné riziko nákazy platit i pro moje bezbranné miminko, které ještě v  tu dobu očkováno nebude? Nebude to pro něj představovat daleko větší nebezpečí? Rozhodnutí bylo v tento moment už v podstatě jasný... Očkovat budeme a bude to dnes! V bříšku tomu prckovi hrozí daleko menší nebezpečí než v tomhle velkém světě a jelikož jsem já sama očkována, budu doufat, že moje tělo se s oslabeným virem, který by se mohl z čerstvě zaočkovanýho tělíčka dostat, efektivně popere.

A proč vlastně tento článek? Na internetu se píše hodně. Nicméně, většinou se setkávám s těmi špatnými zušenostmi. S články o nepříznivých účincích, febrilních křečech, změnách osobnosti, autismu a několika desítkách dalších katastrof spojených s očkováním proti MMR. Nicméně, rozhodla jsem se popsat tady průběh nějbližších 14 dnů- intervalu, kdy by se podle nejčastějších informací měly nežádoucí účinky vakcinace projevit. V tento moment netuším, jestli zrovna můj příběh bude mít šťastný konec anebo jen přispěji k řadě odstrašujících případů, kdy vakcína poškodila, ať už dočasně anebo trvale do té doby zdravé dítko. Nicméně, chtěla bych takto přispět úpřimnou výpovědí k tomuto tématu a třeba maminkám, které mají strach anebo váhají jestli očkovat nebo ne, usnadnit tuto volbu.

Den 1.
Máme to za sebou. Já, jakožto "poškozená" (tak těhotným říká náš soused) jsem v důsledku hormonálních výkyvů probrečela celý dopoledne vyděšená představou, že tu moji malou panenku budou píchat. A co je horší, vyděšená příběhy, jako po absolvování očkování děti už nikdy nebyly jako dřív. Ale v poledne jsme vyrazily a po důkladné vyšetření, jestli nebojuje tělíčko s nějakou nemocí, jí to prostě píchly. Malinko zakňučela a bylo po tom. Přišla včelka a moje usmívavá hlčička se zas (a vlastně pořád) usmívala. Žádný slzy, žádný křik. Dostala obrázek a 20 minut jsme počkaly v čekárně.

Nic víc se nedělo. Zvláštní. Byla jsem celý den tak totálně mimo a tohle bylo vše. Katku jsem ale doma, před odjezdem, připravila na to, co ji čeká. Netvrdila jsem ji, že to nic nebude, nelhala jsem ji, že se na ni doktorka jen  koukne. Narovinu jsem ji řekla, že půjdem k paní doktorce, že ji prohlídne a pak jí píchne injekci. A ano, i to, že to bude bolet. Že to píchne jako včelka. Nevěděla jsem akorát, kam ji to budou píchat, tak když se zeptala, řekla jsem, že buď do nožky anebo do ručky. Odcházely jsme z domu s tím, že si dala podmínku, že do ruky to nechce a já jí slíbila, že zařídím, ať jí to pichnou do nožky, což jsem i splnila a tak jsme spokojené odjely domů s náplastí na stehýnku a obrázkem v ruce. A doma je to zas moje veselé malé zlobidlo.

Noc 1.

Zájem rodičů o stavební spoření pro jejich děti roste. Po loňské úpravě zákona, která výrazně zjednodušila výpovědi tzv. dětských smluv, se počet uzavřených stavebních spoření Kamarád a Kamarád+ ztrojnásobil. Stavební spořitelna Wüstenrot svou nabídku pro rodiče a mladé zájemce o spoření letos v březnu ještě vylepšila, kdy nabídla zvýhodněné „dětské“ smlouvy až do 24 let věku.

„Ať už chtějí rodiče vytvořit první úspory pro své potomky nebo jim vybudovat finanční rezervu pro nákup vlastního bydlení, představuje stavební spoření ideální variantu,“ říká Jiří Klos, manažer vývoje bankovních produktů finanční skupiny Wüstenrot, a dodává: „Zejména pro pořízení bytu či domu je nezbytné mít alespoň 10 % vlastních prostředků.“

Zatímco v prvním čtvrtletí loňského roku, kdy platila omezení pro ukončení „dětských smluv“, si stavební spoření Kamarád a Kamarád+ uzavřelo zhruba 1 000 nových klientů, o rok později to byl již trojnásobek. „Jasné oživení zájmu jsme zaznamenali ihned po změně zákona, která zrušila souhlas opatrovnického soudu pro ukončení ‚dětských‘ smluv,“ doplňuje Jiří Klos.

Stavební spoření hned po narození

Ze statistik Wüstenrotu za první čtvrtletí letošního roku vyplývá, že stavební spoření Kamarád a Kamarád+ nejčastěji zakládáme potomkům v prvních dvou letech jejich života. Druhé nejpopulárnější období je pak spojeno s nástupem do první třídy. Nejvíce na své ratolesti myslí rodiče v Praze, na jižní Moravě a ve středních Čechách.

Stavební spořitelna Wüstenrot nabízí jako jediná na českém trhu zvýhodněné stavební spoření pro děti a mladé až do 24 let věku. Zájemci o spoření mají na výběr ze dvou variant: Kamarád+ (pevně daná cílová částka 300 000 korun) nebo Kamarád (cílová částka 150 000 korun). Uzavření smlouvy o stavebním spoření je zdarma, klienti tak ušetří 3 000, respektive 1 500 korun (1 % z cílové částky). Vklady jsou zhodnocovány nadstandardní úrokovou sazbou 1,2 % (základní sazba 0,5 % plus úrokový bonus 0,7 % za pravidelné spoření). Navíc má každý klient možnost získat státní podporu až 2 000 korun za rok.

Ještě nějaký ten čas zbývá do doby, než se naplno rozzvoní školní zvonky. Starostliví rodiče však už teď určitě přemýšlejí, jak udělat, aby přibližující se školní rok dopadl na jedničku a aby si pro tentokrát jejich děti své domácí úkoly psaly s radostí.  Máme pro vás řadu tipů! Jimi vám jedničky vašich ratolestí nezaručíme, ale můžeme vás k nim přiblížit.

Důvodů, proč se dětem do úkolů nechce je celá řada, jeden faktor však můžete naplno ovlivnit vy

Pokaždé musíte vaše děti do napsání domácích úkolů nutit? Určitě v tom nejste sami. Dětem se do úkolů nechce z řady důvodů - nebaví je daný školní předmět, upřednostňují hru s kamarády venku, případně je dětský nábytek v pokojíčku dostatečně nemotivuje k napsání domácích úkolů. A tento faktor máte v rukou vy. Co můžete udělat? Zařídit dětem nadmíru hravý, a přitom praktický pracovní koutek (ať už v jejich dětském pokojíčku nebo v případě, že jej nemají třeba v rohu obývacího pokoje).

Jak by měl pracovní koutek dětí vypadat?

• Je složený z psacího stolu a dětské ergonomické židle.
• Psací stůl je stabilní.
• Dětský psací stůl dětem nabízí velkou pracovní plochu.
• Psací stůl dětem nabízí spoustu úložného prostoru ve formě šuplíků a odkládacích skříněk.
• Poblíž dětského psacího stolu by se měla nacházet knihovna či policová skříňka pro uložení učebnic, slovníků a odborných knih.
• Psací stůl se židlí může být doplněný o další příslušenství jako jsou poličky a dětské regály v bezprostřední blízkosti pracovního koutu. Ty také zvyšují funkčnost celého psacího koutku. 
• V pracovním koutku by se neměly nacházet hračky, suvenýry, ani jiné předměty odvádějící pozornost.
• Židle pro děti k psacímu stolu by měla být výškově nastavitelná, pohodlná a vyrobena v závislosti na ergonomických potřebách dětí.

Na budoucnost svých dětí myslí téměř každý rodič v Česku. Podle našeho posledního průzkumu chce přibližně 90 % rodičů své děti do budoucna zajistit a k tomu využívají různé formy. Tou nejoblíbenější je právě stavební spoření pro děti, které po menším útlumu zažívá opět boom.

Právě to, umožňuje rodičům, aby spořili svým dětem a vytvářeli jim dobrý základ pro financování vlastního bydlení. Kromě toho jsou finanční prostředky hojně využívány například i na financování vzdělání.

Podle našich interních statistik ho rodiče zakládají svým ratolestem nejčastěji v prvních 2 letech života, druhá vlna přichází s povinnou školní docházkou. Ještě v prvním čtvrtletí loňského roku mohla některé rodiče od pořízení stavebního spoření pro své potomky odradit skutečnost, že ukončení smlouvy bylo možné pouze se souhlasem opatrovnického soudu. Toto omezení vyřešila novela zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, platná od dubna loňského roku.

Díky ní se opět zvýšil zájem o dětské stavební spoření, které v posledních několika měsících zažívá doslova renesanci. V době, kdy platila omezení pro ukončení těchto smluv, si stavebko u nás uzavřelo zhruba 1 000 nových klientů. O rok později se zájem ztrojnásobil!

Kromě spoření je stavebko ve velké míře využíváno i z důvodu výhodných řádných či překlenovacích úvěrů k financování bydlení.  Jen v prvním pololetí letošního roku poskytly spořitelny úvěry za 30,6 miliardy korun, což je meziroční růst zhruba o třetinu. Pro získání řádného úvěru s garantovanou úrokovou sazbou je nutné spořit alespoň dva roky. Zájemce by při něm měl dosáhnout takzvaného minimálního hodnotícího čísla, které vychází z délky spoření, výše naspořené částky a cílové částky. V případě, že zájemce aktuálně řeší svoji bytovou potřebu (rekonstrukce nemovitosti, koupě bytu či domu apod.), může využít stávající atraktivní nabídky překlenovacího úvěru do doby splnění podmínek pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření.

Už nějakou dobu s námi bydlí jídelní židlička Mimzy LX, kterou máme od Joie zapůjčenou na testování, a pravděpodobně u nás již zůstane, protože je prostě super! 🙂. Mimzy LX ale naprosto splnila naše očekávání, tak jsme se rozhodli ji rovnou pořídit a nehledat už jinou. 🙂

Základní informace:

• unikátní otevřený design v každé její pozici
• omyvatelné látky a vyjímatelná měkká vložka
• 7pozic výškového nastavení
• kompaktní po složení
• extra velký pultík odnímatelný jednou rukou
• pultík je nastavitelný do 3 pozic a obsahuje i držák nápojů
• dodatečnémalé pultíky vhodné i do myčky
• hornípultík s úpravou proti klouzání poslouží i jako tác naservírování jídla
• miniaturní„svačinkový“ pultík vhodný i do myčky
• praktická možnost uskladnění pultíku na zadních nohách židličky
• 3polohy sklonu zádové opěrky
• vyjímatelný a omyvatelný potah
• 3 pozice nastavení výšky opěrky nohou
• 2 pozice sklonu opěrky nohou
• integrovaná kolečka v předních nohách
• nastavitelné pětibodové pásy 

Rozměry a nosnost:

rozložená:d. 78 cm xš. 57 cm x v. 104 cm

složená:d. 31,3 cm x š. 51 cm x v. 120 cm

A je to tady. Včera jsem ji horko těžko tlačila a nemohla protlačit, chrochtala mi na břiše, brečela od rána do večera a najednou je to velká holka, která miluje zvířata, kreslí nádherné obrázky, má už svoji hlavu a dokáže mi pomáhat u vaření. Co se moc nezměnilo je ten pláč 😀 Ale jinak vyrostla do úžasné holčičky a já na ni nemůžu být více pyšná!

Co se změnilo od posledních narozenin? No... Rok to byl těžký. Nemůžu říct, že ne. Jenom co začala chodit do školky, onemocněla a táhlo se to s námi půl roku. Vždy jsme 2 týdny léčili nemoc a po pár dnech ve školce, jsme začínali odznovu. Ta těžká část na tom byla, že Laurinka nebyla jediná nemocná- POKAŽDÉ totiž padl za vlast i Filípek. Takže mohu prohlásit, že si z toho období v zimě nepamatuji nic jiného než neustálá antibiotika, kapky do nosu, zelené nudle, kapesníčky všude po bytě a neprospané noci, kdy se oba dusili kašlem.....

Pořád se uklidňuji, že tento rok to bude lepší, že snad mají už pevnou imunitu a vykročili jsme do další etapy pravou 🙂

Co pozoruji ve velkém, tak je zlepšení řeči. Nedělá ji problém přepínat ze slovenštiny do češtiny. Přestává "patlat", ale pro jistotu stejně vyhledáme logopeda. Jinak s ní je už fakt velká sranda. Má na vše svůj vlastní názor, občas je tak tvrdohlavá, až musím počítat do desíti, abych se uklidnila 🙂 a dokáže i projevit velkou lásku.

Jako horší část považuji neustálé boje s Filipem 😀 Dokud jenom ležel, tak byla jak andílek. Teď už jí bere neustále všechny věci, pořád za ní leze a já si připadám jak rozhodčí- normálně si asi pořídím píšťalku, možná by to pomohlo...

Tak doufám, že tak za půl roku si budou už spíše hrát, než po sobě vřískat 🙂

Víte, co je to koníkovská dražba? 

Víte a už se těšíte?

Vůbec netušíte a zajímalo by vás to?

Chtěli byste se zapojit darováním vlastnoručního výrobku nebo vydražením nějaké parádní věci?

Všechny vás rádi přivítáme ve skupině Charitativní dražba 🙂

Dražba je akce, která se tady koná pravidelně dvakrát do roka - v dubnu a v listopadu. Princip je jednoduchý. 80 šikovných uživatelek MK vyrobí každá něco, svá díla nabídnou v dražbě a všichni ostatní se je můžou pokusit získat. Cílem je vybrat tímhle způsobem co nejvíc peněz pro rodinu s nemocným dítětem, aby za ně mohli pořídit zdravotní pomůcky nehrazené pojišťovnou nebo jet třeba na rehabilitační pobyt. Pro koho budeme dražit tentokrát, to se brzy dozvíte. Celá akce je řádně ohlášená jako veřejná sbírka, probíhá pod záštitou Dobročinného spolku šikovných holek a je oficiálně schválená vedením MK. Tolik suchá fakta. Hlavní myšlenkou je vlastně to, že my - maminky, čekatelky, babičky a případně i muži z MK - můžeme sami, svými vlastními silami, usnadnit život někomu z nás, kdo potřebuje pomoc. A opravdu nejde o maličkost. Až doteď se nám všem povedlo dát dohromady několik set tisíc... A kdo jste se ještě žádné předchozí dražby nezúčastnil, tak věřte, že se budete divit, jaké parády umí holky do dražby vyrobit. A že souboje o ně jsou často napínavé do poslední vteřiny.

V pátek jsem se trošku vytočila. Řekla bych, že přetekl pomyslný pohár vody, a protože šlo o matku vracející se z rodičáku, schytá to ode mne modrokůň. Takže lidičky, pokud hledáte práci, píšete životopisy a nevíte jak na to… Tak prosím přečíst.

Hlavička životopisu

Hlavičku by měl obsahovat každý životopis. Jsou v ní základní údaje o vás a může v ní být i fotka.

V hlavičce je nutné uvést celé jméno v základní podobě (tedy ne Anetky, Libušky, Haniny nebo Saši - možná se to zdá logické, ale, divili byste se…). Jméno prosím uvádějte velkými písmeny, klidně kapitálkami - pomůže nám to a hodně. Kontaktní údaje (adresa, telefon a mail) a ideálně i datum narození. Tyto kontaktní údaje nejsou ničím, co by mohl personalista jakkoliv zneužít, ale velmi mu pomůžou daného člověka správě identifikovat a zařadit. Adresu nemusíte dávat trvalého bydliště, pokud se na něm nezdržujete, ale je to třeba do životopisu napsat - hodně personalistů pak podle CVčka připravuje smlouvu. Do životopisu je naopak zbytečné psát váš stav, počet dětí nebo národnost - do toho nikomu nic není.

Fotografie

Někteří moji kolegové (a občas i já, pokud reakcí dojde hodně a já nemám podle čeho jiného začít selektovat) životopisy bez fotky rovnou odkládají, nebo nečtou tak důkladně, jako když tam fotka je. Fotka nám pomůže se s člověkem trošku seznámit, vidíme, jak vypadá, jestli je upravený a životopis s fotkou nám řekne mnohem víc, než když tam žádná fotka není. Věnujte výběru fotky dostatek času - neberte "prostě nějakou", i kdybyste se kvůli tomu měli speciálně vyfotit. Na fotce je ptřeba být upravený, v pěkném nevyzývavém oblečení. Určitě se nehodí fotka z akcí, mejdanů, nebo s dětmi. Můžete použít fotku v přírodě, z výletu (ale opět opatrně) ale mějte na paměti, že to, jakou dáte do životopisu fotku, toho o vás hodně řekne. Fotka může i vystihovat váš koníček (na motorce, v lodi, na kole…), ale stále je důležité, aby většinu fotky zabíral obličej, měli jste upravený zevnějšek - tedy žádné sluneční brýle, sluchátka na uších, selfíčka a podobně. Pokud se hlásíte na vyšší pozici, doporučila bych spíše profesionální upravenou fotku. Fotku je ideální vložit přímo do životopisu a nepřikládat zvlášť.

Poznávací a líbánková fáze

To je fakt bomba. Asi všichni na to vzpomínáme jako na fázi nonstop sexuálního dobrodružství a je celkem jedno, jestli to děláte ráno, v poledne nebo uprostřed noci, na lustru, v autě, na kuchyňské lince. Prostě to jde pořád. Dost lidí má tu smůlu, že tuhle fázi ukončí prvním těhotenstvím. Ministerstvo zdravotnictví varuje: za sex budete potrestáni svými vlastními geny.

Těhotenská fáze

S neochvějnou přesností se střídají nálady „chci to tady a teď“ s: „jdu blít“ nebo: „ten obrázek jsi pověsil nakřivo, asi mě už nemiluješ, budu brečeeet“ a nakonec je vše završeno: „s velrybou nechce souložit nikdo“.

Fáze mimino

Jinak známá jako hra Kdo usne dřív? Pokud chcete mít sex, nesmíte se dostat do horizontální polohy, protože vám okamžitě spadne oko.

Nástup dítěte do první třídy řeší každoročně několik desítek tisíc českých rodičů. Podle kvalifikovaných odhadů ministerstva školství přibývá v posledních pěti letech každoročně okolo 113 000 nových školáků. Kromě pořízení školních pomůcek řeší
aktivně 32 % rodičů také rekonstrukci dětského pokoje. Zajímavostí je, že až 92 % z nich nechává dítě do rekonstrukce zasahovat. Pětina dokonce přenechává všechna rozhodnutí zcela na něm a snaží se mu v jeho představách vyhovět. Informace vyplývají z aktuálního průzkumu finanční skupiny Wüstenrot.

Nedílnou součástí rozhodnutí o rekonstrukci dětského pokoje jsou finance. Téměř dvě pětiny rodičů (39 %) je řeší z vlastních úspor. „Důležitou roli hraje také stavební spoření, které patří dlouhodobě k nejvyužívanějším finančním nástrojům. Češi ho využívají zejména na spoření. Cílovou částku lze využít po vázací době šesti let, což je přesně věk dětí, kteří nastupují do 1. třídy. Výhodně lze ale zažádat také o úvěr ze stavebka. Financování tímto způsobem je ideální pro zhruba čtvrtinu rodičů,“ říká Jiří Klos, manažer vývoje bankovních produktů finanční skupiny Wüstenrot.

Roli hraje věk

Rozhodujícím důvodem pro rekonstrukci je nástup dítěte do 1. třídy. Tento názor sdílí téměř třetina rodičů (32 %). Další klíčový moment představuje narození druhého potomka (19 %), které klade na rodiče v malém bytě (například 2kk, 20+1, 3kk, 3+1) nároky na nutnou úpravu dětského pokoje. Téměř každý osmý rodič přihlíží i k pubertě dítěte, kdy se mění jeho preference a vkus.  Existuje i skupina rodičů, kteří se snaží se od začátku vybavit pokoj neutrálně na delší dobu, a tím pádem rekonstrukci neřeší (26 %). „Nutné jsou jen drobné úpravy - vymalování, výměna židle či stolu. Většinou tuto situaci řeší nárazově a dle potřeby,“ upozorňuje Jiří Klos.

Rodiče akceptují názor dětí

Dětská představivost nemá hranice, ale přeci jenom praktická řešení vyžadují i zásah zkušeného člověka. Přesto pětina rodičů nechává výslednou podobu nového pokoje na svých potomcích. „Zároveň se ale přiznávají, že s nimi dané úpravy konzultují, aby došlo ke kompromisu. Názor dítěte uznávají patrně i z toho důvodu, aby se na školní úkoly dobře soustředilo,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Klos, a dodává: „Až 72 % rodičů nechává dítě do modernizace pokoje zasahovat. Většinou se jedná o zvolené barvy a další doplňky. Na rodičích je pak praktické uspořádání pokoje včetně nákupu nábytku.“ Názor dítěte nebere v potaz 5 % rodičů.

...tohle si přečti, až si zase bude připadat jako hrozná matka.

Vím, měla jsi plány. Chtěla jsi být prefektní máma, co nikdy nedělá chyby, nadšeně si s dítětem hraje, neustále vymýšlí montessori aktivity, má navařínu a uklízíno...A ono to tak není. Navíc pak přijde náročnější období nebo den blbec  a ty najednou nechceš nic, než zalízt si pod deku a celej den se schovávat. Jenže to nejde. A pak kičíč. A vztekáš se. A brečíě. A nechceš Aničku ani vidět, natož se o ní starat. Ale i přesto všechno se o ní staráš. Přebalíš jí, uvaříš jí oběd, jdeš s ní ven, hraješ si s ní. Proto jsi DOBRÁ máma! A to že dvě hodiny sedíte na gauči a koukáte na pohádky? Na a co! Taky bys jí mohla zavřít do postýlky a nechat brečet. A to jsi nikdy neudělala. Vždycky jsi tu byla pro ní - i když na kraji sil, brečící, křičíčí. Nakonec jsi jí vždycky vzala do náručí a pomazlila. Proto si DOBRÁ máma.

Pamatuj si, že vždycky děláš to nejlepší, co v danou chvíli dokážeš. Kdybys to dokázala líp, udělala bys to líp. Fakt!

Tak si to, Kačí, pamatuj.

Téměř 90 % všech rodičů přemýšlí, jak správně zajistit své děti a nepustit je do samostatného života s prázdnou, tento fakt vyplývá z průzkumu finanční skupiny Wüstenrot. Na trhu existuje celá řada spořicích produktů. Rodiče se často přiklání k bezpečným způsobům dodávajícím jistotu, a právě proto má největší oblibu stavební spoření. Pokud přemýšlíte, jaký z produktů bude pro vaše děti nejlepší, vyzkoušet můžete atraktivní tarify Kamarád+ či Kamarád od stavební spořitelny Wüstenrot.   Novinkou je zvýšení věkové hranice z 18 na 24 let.

Stavební spoření se dlouhodobě řadí k ideální a především stabilní formě, jak dětem zhodnotit vkládané finanční prostředky. Zahrnuje fázi spoření a v případě potřeby je možné získat i výhodný úvěr na bytové potřeby. Využívá se nejen jako produkt spořicí, ale i úvěrový a dětem výrazně ulehčuje start do života. Potvrzují to i výsledky nedávného průzkumu finanční skupiny Wüstenrot. „Nejčastěji stavební spoření využívají rodiče pro zajištění dětí do budoucna. Jedná se však o produkt, který je podporován státem, má široké spektrum využití, a proto jej lze využít v každém věku,“ doporučuje Jiří Klos, manažer vývoje bankovních produktů Wüstenrot.

Atraktivní tarify stavební spořitelny Wüstenrot

Stavební spořitelna Wüstenrot nabízí stavební spoření pro děti ve dvou tarifech: Kamarád a Kamarád+. Spoření se liší pouze ve výši cílové částky. Uzavření smlouvy je bez poplatku, díky kterému ušetříte až 3 000 korun. Od března se navíc věková hranice posunula z 18 na 24 let. Tento krok dělá ze stavebního spoření pro děti, s přihlédnutím k atraktivnímu úročení, ještě zajímavější.

Po skončení smlouvy můžete dále spořit, peníze vybrat nebo si vzít úvěr

Pokud se blíží konec smlouvy u vašeho stavebního spoření, nemusíte se bát. „Stavební spoření se sjednává zpravidla na 6 let a zaručuje vám přiznání státní podpory. Pokud po uplynutí této doby peníze nutně nepotřebujete, stavebko vypovídat nemusíte, je jen na vás jak s ním naložíte. Státní podporu získáváte i nadále. Výhodou je, že již nejste vázaní dobou, po kterou musíte spořit a částku tak můžete kdykoli vybrat,“ potvrzuje Klos.

Ještě před týdnem jsem byla spokojená, nadšená a prostě happy. Jenže teď, prakticky z minuty na minutu mě popadla nálada, které se happy rozhodně říkat nedá. Najednou mám pocit, že nic nebudu zvládat, že je ještě čas mět děti, že jsme to uspěchali, mohli jsme ještě rok, dva počkat... v úterý mě jen tak napadlo dat si štamprlu až dvě. Jediné, co mě zadrželo bylo to, že můj by byl asi pořádně nas-aný a mě by bylo špatně. Ale to, že bych snad měla někoho ohrozit, to mě ani nenapadlo. Z úterý na středu jsem vlastně vůbec nespala a hlavou mě běžely myšlenky typu "kdyby se teď něco stalo, tak vlastně budu ráda, bude mě to jedno". Mám pocit, že mě už teď kazí všechno. Kvůli němu mě nevzali ani na blbou brigádu, protože kdo by chtěl těhotnou. Kvůli němu už možu zapomět na anglii, výlet do Černobylu... dneska jsme seděli v čekárně u zubařa a došla tam baba s dvěma děckama. Vážně nechápu, jak mohla byt tak klidná, když tam dělali burgr - moje dítě bude týrané, protože to budu bit hlava nehlava. Tohle po mě nemože nikdo chtět, nebudu dorbý rodič, nemožu mět děti ještě ne. Absolutně to nezvládnu, je strašně brzo chtět děcka. A vlastně je mě uplně jedno, že takto přemýšlím. Jediné, co si vyčítám je to, že jsem svojému dovolila, aby ho nevytáhl, když sme byli spolem. Kdybych nebyla blbá, tak mu prostě nedovolím to udělat. To, že chcu děti neznamená, že je to dobrý nápad. Včerejšek jsem probrečela, protože jsem zjistila, že ho valstně nechcu. Jenže už je jaksi pozdě, že. Pevně doufám, že to přejde, protože nemožu mět děti, které už teď nemám ráda.
Prej změna nálad. To není nálada, to je přesvědčení.

Holky já už nevím kam napsat.Potřebovala bych kontakt na nějakého správce,prosím 🙂 .Díky moc

    Tatínek říkal, že maminka už je naše. Koukal jsem na něj, co to zase povídá. Moje byla vždycky. Maminka mi pak vysvětlila, že už má stejné příjmení. Já pořád moc nevím, o co jde. Ale slíbil jsem vám vyprávění o té svatbě.

    Nepokakal jsem se. Maminka koupila oblek. Dlouho ho žehlila, prý tam dělala nějaké puky. Přitom doma říká, že hokej nemá rada. Taky jsem měl kravatu, učil jsem se to slovo dost dlouho. A byla perfektní na cucání.

    Ráno jsme jeli babiččiným autem. Babí dala kolem mojí sedačky bílýho hada, prý se tím zdobí auta vždycky, akorát venku. Abych měl radost, tak ho omotala kolem nás s maminkou a já jsem z toho vůbec neusnul.

    Maminka s tatínkem si hráli na schovávanou, to mě bavilo. Pošeptal jsem mamce, že chci hrát taky, tak vymyslela, že budeme spolu v našem pokoji. Tatínek nás opravdu nenašel, přitom jsem ho několikrát slyšel na chodbě. Tak jsme to s mamkou vyhráli.

    Pak přišlo hodně lidí a já už jsem byl venku v kočárku. Maminka najednou přišla ve velkých bílých šatech a byla moc krásná. Ty šaty vybírala se mnou, slíbil jsem tátovi, že to ohlídám.  Tak jsem ho snad nezklamal. Pak tam byl pán v dlouhým černým plášti a hodně dlouho něco povídal mamince a tatínkovi. Všichni ho poslouchali, ale mě to nebavilo, tak jsem usnul. Najednou mě probudila hudba a začal zpívat můj strejda Pavel. To se všem moc líbilo a pak lidi tleskali. Nakonec mě babí dala mamince a všichni lidi k nám chodili, usmívali se a pusinkovali mojí mámu. To mi trošku vadilo, protože to dělám jenom já a tatínek. Tak jsem nevěděl, co mám dělat, ale táta byl v pohodě, tak jsem taky nic neříkal. Ale tvářil jsem se naštvaně, aby všichni věděli, že maminka je moje. Musel jsem jí chránit.

    Hodně jsem byl v kočárku a pořád se na mě chodil někdo koukat nebo mě vozit. Všichni říkali, jak jsem hodnej a pak chodili za maminkou a říkali jí to taky. My jsme se tak s mamkou domluvili. Vždycky jsme šli spolu do našeho pokoje a tam jsem se napapal. Večer jsme si spolu zatancovali, tak jak jsme to doma trénovali. Spinkal jsem u maminky v kočárku až do večera a pak mě šla mamka uložit do postýlky. Byla se mnou, než jsem usnul a pak už bylo ráno a všichni lidi byli pryč…

Jako první kočárek, který se k nám dostal na testování byly golfové hole Joie Brisk. Na ty jsem se moc těšila, protože jsem si golfky vždycky přála vyzkoušet. Líbí se mi na nich jejich skladnost a lehkost.

Základní informace o kočárku, který je schválen pro použití od narození, díky velmi ploché poloze do lehu:

Rozměry a nosnost: rozložený:d. 89 cm x š. 51,3 cm x v. 101 cmsložený:d. 42,2 cm x š. 29 cm x v. 108 cmhmotnost:8,3 kgcelkovánosnost: 27 kg

Trochu jsem měla obavu, že když se jedná o golfky s plastovými koly, budou na chodníku „hrkat“ , ale opak byl pravdou. Golfky Brisk jsou opravdu tichým kočárkem a pokud jsem nejela po hrbolatém terénu, vůbec jsem o nich nevěděla a perfektně se ovládaly. Při najíždění na obrubník byly lehké, z oddělených madel jsem necítila žádné omezení. Kočárek se dal bez problému řídit jednou rukou.

Velkou výhodou je dlouhý košík pod kočárkem. Vlezlo se mi do něj mnohem více věcí, než do mého sporťáku. Nevýhodou však byl přístup do košíku zezadu, tudíž pokud dítě spalo, nedalo se do košíku skoro dostat. Na to bylo potřeba myslet.

Dalším plusem byla rozkládací stříška s pevnou látkou, takže na miminko nesvítilo a bylo pěkně schované. Všimla jsem si, že některé typy kočárků mají tu rozkládací část pod zipem ze síťoviny, to u Brisku naštěstí není a stříška je opravdu super.

Jelikož jsou protilátky součástí imunity organismu, nejprve bych velmi stručně shrnula, co tento pojem vlastně obnáší.

Imunita (neboli obranyschopnost) je velmi důležitá a nepostradatelná schopnost lidského organismu, která brání tělo proti cizorodým látkám (bakteriím, virům, dalším mikroorganismům, ale i toxinům a dalším cizím látkám). Pokud funguje jak má, dokáže velmi dobře rozlišit buňky či molekuly tělu vlastní od těch cizích. Jakmile rozpozná něco cizího, snaží se to odstranit (dokáže však poznat a odstranit také tělu vlastní, ale nějakým způsobem poškozené nebo nebezpečné buňky – např. nádorové, staré apod). Pokud je imunitní reakce na přítomnost cizorodé látky (obecně zvané antigen) nepřiměřeně silná, dochází k alergii.

Jestliže imunitní systém nedokáže rozlišit tělu vlastní buňky a začne je považovat za cizorodé, dochází k autoimunitní reakci (či přímo autoimunitnímu onemocnění).

Můžeme rozlišit imunitu vrozenou a získanou (po prodělané nemoci, nebo po očkování). Dále rozlišujeme imunitu buněčnou, kterou zajišťují různé druhy bílých krvinek (leukocytů) a imunitu látkovou, kam patří komplement (soubor asi 40krevních bílkovin), různé další bílkoviny produkované bílými krvinkami a konečně - protilátky.

Protilátky (imunoglobuliny – odtud zkratka Ig) jsou bílkoviny, které hrají zásadní roli v obraně organismu. Jsou tvořeny B lymfocyty (druh bílých krvinek). B lymfocyty tvoří protilátky poté, co se setkají s určitou cizorodou látkou (antigenem). Jakmile se tedy B lymfocyt setká s antigenem, začne tvořit protilátky, které jsou specifické právě pro tento konkrétní antigen. Z B lymfocytů poté vznikají tzv. plazmatické a paměťové buňky, které se dokáží po opakovaném setkání organismu se stejným antigenem rychle množit a produkovat velké množství protilátek namířených proti tomuto antigenu. Protilátky se pak na antigen vážou, čímž jej „označí“ pro další buňky a molekuly imunitního systému, které jej následně zničí (protilátky samy o sobě antigen zničit neumí). Po prodělání některých nemocí tak může vznikat tzv. doživotní imunita (např. plané neštovice).

Protilátky se nacházejí v krevním séru, tělních tekutinách a na povrchu B lymfocytů, které je tvoří. Celá makromolekula protilátky má tvar písmena ypsilon, na jehož dvou koncích je specifické vazebné místo pro antigen.

Hysteroskopie je endoskopický gynekologický zákrok, při kterém zavádíme skrz pochvu a hrdlo děložní do dělohy kameru.  Jsme tedy schopní posoudit, jak děloha vypadá uvnitř. Popsat, zda je dutina souměrná, jak vypadá děložní sliznice a jestli jsou viditelná ústí vejcovodů.

Na obrázku můžeme vidět pohled od děložního hrdla na celou děložní dutinu.  V normálním stavu je přední a zadní děložní stěny na sebe ,,připláclá´´. Abychom v děloze viděly, musíme jí naplnit distenčním mediem, což je u hysteroskopie většinou fyziologický roztok.  Funguje to tak, že z kamery hysteroskopu vytéká fyzologický roztok ohřátý na teplotu těla a tím se děloha naplní. Vidíme tedy přední a zadní stěnu. Levou a pravou hranu děložní a v rozích vidíme malé tmavé tečky a to jsou ústí vejcovodů.

Diagnostická hysteroskopie

U diagnostické hysteroskopie jde pouze o podívání se do dutiny děložní, zda je vše tak, jak má být.  Je možné ve vybraných případech výkon provést i třímilimetrovou optikou bez anestezie a to i ambulantně.  Většinou k diagnostické hysteroskopii připojujeme biopsi endometria - odebrání malého vzorku děložní sliznice.

Operační hysteroskopie

Operační hysteroskopie je nitroděložní operace prováděná pomocí hysteroskopu operačního popřípadě resektoskopu.  Jsou to situace, kdy je v děloze zjištěná nějaká patologie, kterou je nutno vyřešit. Většinou se jedná o patologicky vysokou děložní sliznici, polyp nebo myom vyklenující se do děložní dutiny. U operační hysteroskopie je nutná anestezie a dilatování (roztahování) děložního hrdla.

"V pondělí chodíme plavat, v úterý máme jogínky, ve středu a ve čtvrtek chodíme na pohybové zpívání. Středu a pátek chodíme do výtvarných dílniček." Takový klasický rozvrh dvouletého batolete s akční maminkou. Je však třeba také myslet na to, že přirozený pohyb je pro děti to nejdůležitější a sebelepší kroužek ho nahradit nedokáže!

Příklad rodiče

Jako vždy, je potřeba nejprve začít u sebe. Patříte k rodičům, jejichž denní pohyb se smrštil na cestu od televize do kuchyně a z bytu do auta? Pak vězte, že svým dětem nejdete dobrým příkladem. Dítě toto vše vidí a ty samé vzorce chování nakoukává a inklinuje k nim. Na změnu ale není nikdy pozdě. Vezměte kočárek, vyrazte do parku, kupte si kolo a dětskou autosedačku. Zkrátka a dobře - jděte pohybovým příkladem.

Novorozenci a kojenci

Protože budoucí pohybové schopnosti (mimo jiné) závisí na správném fyziologickém vývoji dětí, můžeme začít už u našich nejmenších. U takto malých dětí se v rámci pohybu bavíme zejména o tzv. pasení koníků a správné manipulaci s novorozencem, abychom mu hned zpočátku spíš neublížili. Podívejte se na článek Správná manipulace s miminkem ovlivní jeho motorický vývoj, kde najdete vše potřebné. 

Obecné doporučení, jakmile miminko začne být více pohyblivé je to, abychom mu pohyb dopřály a nebránily mu v něm. Tedy nakupte vhodné podložky na zem (nesmekavé a ideálně nemačkavé) a nechte dítě se pořádně rozhýbat. Převalování ze zádíček na bříško, sezení, pérování na kolínkách a lezení. To vše patří k pohybovému vývoji kojenců. 

Tahle zábava je perfektní nejen na deštivé dny, kdy není možné děti vyhnat ven. Užijete si ji i když je venku krásně a potřebujete caparty hezky svlažit. Nechte je zahrát si na malé archeology a vytesávat dinosaury z ledu!

Co budeme potřebovat?

• figurky dinosaurů, mušle
• balonky, mikrotenové sáčky (podle velikosti dinosaurů)
• misku (můžete použít například vymytý plastový obal po mase)
• tavící pistoli (případně izolepu, oboustranou lepící pásku apod.)
• kladívko, šroubovák, štětec

Do mikrotenového sáčku vložte dinosaury. Řiďte se velikostí sáčku a velikostí figurek, ať není sáček zcela zaplněný. Do balónku vložte pár mušlí.

Některé dinosaury přichytněte k misce tavící pistolí, případně izolepou nebo oboustrannou lepící páskou. Některé nechte v misce volně položené. Ve výsledku tím vznikne zajímavější struktura v ledu.

Tip: vodu můžete pomocí potravinářských barev obarvit například modrou nebo zelenou.

Hrozně ráda zkouším nové věci. Baví mně testovat, ochutnávat a experimentovat a proto jsem i nadšená a vytrvalá v přihlašování do různých testovacích výzev i tady na koníkovi. Test kuchyňských pomocníků byl jasná výzva a já se nemohla dočkat, až přijde balíček skvělých  kuchynských pomocníků, se kterými bude radost vařit a zdobit. Když zavolal pošťák, nadšeně jsem běžela dolů a balíček si převzala. Po rozbalení mně čekalo první velké zklamání - nebyl tam totiž ani jeden výrobek z těch, které jsem si přála. Nakonec jsem nad tím mávla rukou a rozhodla se, že je aspoň prostor pro to vyzkoušet nepoznané a pustila jsem se s dětma do prvních pokusů.

Jako první mně velmi zarazilo a zklamalo, že u žádného výrobku nebyl pořádný návod. Opravdu bych uvítala třeba rady, tipy a recepty, ale nenašla jsem nic - jen u pečící formy byl jakýsi návod k použití v několika jazycích (bez češtiny) ale i tak jsem se z něj nic podstatného nedozvěděla.

Jako první jsem vyzkoušela krouhátko na mrkev. Mělo vytvářet zajímavé květiny na ozdobení jídel. Sice teda při krouhání z "ořezávátka" lezl dlouhý had, ale jak z něj vytvořit květiny, joo, tak na to jsem nepřišla. Krom toho, že je u použití ořezávátka celkem dost odpadu (ale s tím si poradím - mňam) používá se nepohodlně a klouže, jako zdobení se mi výsledný produkt nelíbí. Ale nebyla bych to já, abych si nenašla alespoň něco 🙂 Do salátů si totiž moc ráda dávám mrkev na tenké plátky (škrábu škrabkou) a s touhle pomůckou to jde ještě snadněji a pohodlněji. Takže výrobek používat budu, jen teda k jiným účelům, než byl navržen.

Jako druhé přišlo na řadu vykrajovátko různých tvarů. Za mně tedy - absolutní zklamání. Zkusila jsem více různých věcí, ale hvězda nevykrojila nic... Jen spíš věci pomačkala a znehodnotila:( Ta letěla hluboko do šuflete hodně rychle. Vykrajovátko karetních tvarů jí vemi brzy následovalo - nápad dobrej, ale ty tvary měli být jednodušší a menší!!! Opět jsem zkusila víc různých jídel, zeleninu i sýry, ale že by to bylo hezké nebo se tím dalo něco zdobit se opravdu říct nedá...

S jistým zklamáním jsme se pustili do testování posledního produktu - pečící formy. U té byl i "nějaký" návod, ale ne recept. Sáhla jsem po osvědčené klasice a udělala šátečky z listového těsta. Manipulace snadná, pracovalo se s tím dobře, jen tedy šestiuhelník měl dost velký "odpad" těsta, tak jsem ze zbytku udělala sýrové šneky  Konečný výsledek hodnotím 2-, šátečky vydrželi zavřené a pevné, jedlo se to pohodlně a šli krásně ven. Na druhou stranu, podobné si umím udělat i doma na plechu a nemusím mít v kredenci plechovou zbytečnost, která se na nic jiného nehodí... Alespon něco na testování ale dopadlo dobře  Myslím že plech třeba někdy ještě použiji...

Moc mně mrzí psát negativní recenzi, snad je to i horším výběrem došlých produktů, ale ve mně převládá zklamání. Nepřidávala jsem průběžně žádné příspěvky, pořád jsem doufala že to dopadne dobře a já se naučím s výrobky pracovat, ale, bohužel... Opravdu moc mi chybí český návod, recepty, rady a tipy - celá zásilka na mně působila dojmem něčeho, co jsem si koupila za dolar na ebayi.

#test_magnet3pagen

často od svého okolí slýchám, že jsem blázen, když si neužívám rodičovskou dovolenou jak jen to jde - přeci práce si ještě užiji dost. A co chudák dítě doma - bez mámy… 🙂

Mám jednoduchou odpověď. Při rodičovské dovolené pracuji, protože mám práci, kterou dělám ze srdce ráda, dává mi naplnění a spolu s mým životem a rodinou i velký smysl.

Chodím do práce moc ráda, protože mám čas i sama pro sebe a mám možnost zaměstnat hlavu i něčím jiným než péčí o miminko, pejska, domácnost, dům a zahradu.

Chodím do práce, protože mě baví se potkávat a komunikovat s lidmi. Každý člověk se kterým se setkám je pro mě něčím inspirativní a je pro mě moc fajn poznávat i jiné pohledy a názory. Což samozřejmě jde i s Kubíčkem - na druhou stranu, a možná to znáte sami, to nikdy není 100%. Protože neustále jedním okem sledujete co dělá váš potomek, když tedy zrovna nemá potřebu vám do hovoru vstupovat s vlastním tématem nebo vás netahá, že už potřebuje jít jinam. Je to prostě jiné.

Chodím do práce, protože mě má práce dobíjí a já pak jdu domů plná energie, elánu a s dobrou náladou. Což pak má samozřejmě velký vliv i na to, jak jsem pak doma v pohodě..
Ustojím více věcí bez mého občasného remcání a prudění, jsem vlídnější, veselejší, mám dost energie a to samé pak Kubík. Když je mamka v pohodě - dítě bývá v pohodě.

Chodím do práce, abych byla i stále v obraze. Abych věděla co se děje na trhu, učila se nové technologie a udržovala si i ty staré 🙂 Hodně se potkávám s maminkami, které mají obavy z návratu do práce, protože nepoužívaly cizí jazyk, počítač…