I jinak bezproblémově probíhající těhotenství24 může být provázeno poruchami spánku, včetně nespavosti v těhotenství. Obvykle mají těhotně ženy vyšší potřebu spánku5, měly by tedy dle možností odpočívat i během dne. Při řešení nespavosti v těhotenství lze použít veškeré metody uvedené ve článku Nespavost6 s výjimkou některých bylinek (doporučit lze zejména meduňku). K farmakologické léčbě se přistupuje pouze výjimečně, ve velmi vážných případech, po důkladném zvážení možných rizik a přínosů.
V prvním trimestru37 mohou těhotnou ženu trápit úzkostné stavy pramenící z nastávajících životních změn či obav o průběh těhotenství. I během noci ji mohou obtěžovat nevolnosti15, zvracení3, v organismu ženy probíhají výrazné hormonální změny, což vše může způsobovat, mimo jiné, i nespavost.
Druhý trimestr17 je obvykle obdobím zklidnění, nastávající maminka cítí jemné pohyby plodu, může ještě při spánku libovolně měnit svou polohu, ustupují i zdravotní potíže a nespavost tedy bývá spíše výjimečná. Jakmile se značně zvětší bříško, tedy okolo 6. měsíce těhotenství, byvá potřebné změnit polohu při autogenním tréninku - žena si lehne na levý bok, levou nohu volně natáhne, pravou nohu pokrčí v koleni a kyčli o volně položí přes levou nohu.
Ve třetím trimestru13 se mohou objevit různé, spánek narušující, zdravotní potíže, jako jsou bolesti a křeče v nohou2 nebo tvrdnutí břicha20. Často spánek negativně ovlivňuje nepohodlí plynoucí z až bolestivých pohybů miminka14, rostoucího bříška15, obtížnějšího dýchání, častého močení8, utlačení dolní duté žíly, kdy často jedinou vhodnou polohou je ležení na levém boku s podepřeným pravým kolenem. Těhotnou ženu mohou obtěžovat i časté a znepokojivé sny3 pramenící z obav z porodu12, z nastávajících změn fungování rodiny po porodu28, z péče o miminko.