"Další týden mého těhotenství uběhl jako voda a já už vítám 8. těhotenský týden. Konečně mi začíná docházet, že jsem fakt těhotná a s každým dalším uplynulým dnem se na toho našeho drobečka těším stále víc. 

Po minulé návštěvě u svého gynekologa jsem docela uklidněná tím, že vše probíhá tak, jak má. Vím, že stále ještě nemáme vyhráno, ale jakmile mě přepadne strach, zadívám se na ultrazvukový snímek na poličce a věřím, že všechno bude v pořádku a já si za pár měsíců pochovám své první miminko. Zatím nezbývá než čekat a dozvědět se spoustu zajímavých informací - třeba zrovna o tom, co se právě děje ve vývoji miminka."

Jak vypadá miminko v 8. týdnu těhotenství

"Od posledního týdne těhotenství miminko zase povyrostlo a rozhodně se není čemu divit, protože první trimestr se dějí ty nejzásadnější a nejrychlejší změny ve vývoji. Dosud lékaři ve vývoji dítěte hovořili o embryu, ale to se v tomto týdnu mění - terminologicky se z embrya stal v tomto týdnu plod. To znamená, že ocásek, který doteď embryo mělo, zmizel a dále dochází k tvorbě orgánů dítěte."

Plod je aktuálně dlouhý 14 - 20 mm a váží kolem 1 gramu, takže si ho můžete představit třeba jako malého roztomilého gumového medvídka. Vývoj plodu samozřejmě i nadále pokračuje rychlým tempem a v následujících řádcích se můžete dozvědět, co všechno se s miminkem děje.

Mozková část plodu je prozatím stále větší než část obličejová. V ní dochází ke srůstání kůstek a výběžků, tvoří se nosní dírky, přepážky a také ústní dutina, která je z počátku velmi široká, ale postupně se zužuje až do normální velikosti. I přesto, že žena v tomto týdnu ještě nemůže cítit žádné pohyby dítěte, tak se dítě velmi často a hbitě v děloze hýbe , což je možné pozorovat při ultrazvukovém vyšetření.

Tak jsem se tedy téměř až po roce dokopala k tomu, abych sepsala svůj porod. Termín jak podle poslední MS, tak podle utz vycházel na 24.12.2017. Ale už od prvního prosince jsem byla hotová, téměř jsem nespala, malý mi tlačil do plic a žaludku, žáha pálila nonstop, měla jsem to zřejmě za to, že celé těhotenství mi bylo dobře 😀. Od začátku prosince jsem chodila na kontroly a monitory do nemocnice jednou za týden (stihli jsme to akorát 3x). Když jsem šla na svou poslední kontrolu, to bylo 19.12., tak jsem měla během monitoru silné poslíčky, ale kontrakce žádná, otevřena pro jeden prst a paní doktorka napsala další datum návštěvy se slovy, že podle ní už na ní nepřijdu - nevěřila jsem jí, už jsem byla skálopevně přesvědčená o tom, že takhle budu do smrti 😀. 

Večer jsem šla s kamarádkou k tetě a ta se na mě podívala a povídá, tys ještě neporodila? No tak já ti udělám svařák, že zítra bude venku. No neměla úplně pravdu. Svařák jsem vypila a odešla mi hlenová zátka. Mě popadla panika, že teda porodim. Jenže bolesti sice začali chodit, ale po dvou hodinách, po třech, po hodině a ani nevím, zda to byly kontrakce nebo jen silnější poslíčci. Nicméně jsem se vyspala na 20.12. své tři hodinky. Budila mě bolest, čůrání a nebo se malý mlel. 20.12. jsem bolesti měla po hodině vcelku pravidelně, maximálně hodina a půl, ale pořád nic. Zkoušela jsem vanu, sprchu, ale nepomohlo to a ani to nezhoršovalo. Takže mé myšlenkové pochody byly takové, že nejen že budu jak vorvaň s pálící žáhou, ale ještě mě bude všechno každou hodinu bolet 😀. Nicméně opět byl večer a šlo se spát. Na 21.12. jsem se vyspala úžasnou jednu hodinu a pak už ani ťuk i přes to, že bolesti téměř nebyli. Takže super, do toho průjem a nemohla jsem ani jíst, jak mě bylo zle 😀. Ale bolesti se ustálili po půl  hodině, ovšem nemusela jsem je prodychavat, jen silnejší MS bolesti. Odpoledne mi volala kamarádka, že by ještě potřebovala něco dokoupit a jestli nechci s ní, že se projdeme po městě a bude to fajn. Já jsem souhlasila a do odpoledne byli bolesti stejné. Vyrazili jsme do města a bolesti se čím dál tím více zkracovali. Když jsme se vraceli v 9 večer, tak byli po 10 minutách a já je musela prodychavat. Kamarádka na prášky, že semnou u porodu být nechce, já ji ale říkala, že stejně nemám v plánu rodit, tak ať neplaší 😀. Došla jsem domů a bolesti stupňovali intenzitu, ovšem čas mezi nimi se nekratil. V noci na 22.12. jsem spala přesně od 4:00-4:10, tohle nezapomenu, protože jsem koukala na naše hodiny a těchto deset bezbolestných minut jsem si nemohla užít, když jsem je zaspala 😀.  Přítel vstával ráno v 8, a jel pro kapry a jestli jako ještě vydržím. Říkám ano vydržím, jeď ale tu rybu mi sem k nosu nenos 😀. Když konečně kolem 10 přijel, já už byla v bundě přichystána, že jedeme a ať vezme tašku v obýváku. Jeho šokovaný výraz nezapomenu do smrti 😀. Kontrakce se mi totiž zkrátili po pěti minutách. Dnes bych jela ještě dýl, ale jakožto vystrašená prvorodička jsem nechtěla nic podcenit. Dojeli jsme kolem půl 11 do nemocnice, kde byly sestřičky moc milé a verdikt byl na 3 prsty. Jakože cože????! Po třech dnech bolestí jen na 3 prsty? 😀 No chtělo se mi hrozně brečet, ale doktorka mě uklidnila, že určitě nejdýl do zítra porodim. No představa těch bolestí ještě tolik hodin mi moc nepřidala, ale pořád lepší než dalších třeba 7 dní že 😂. Ihned mě ubytovali na porodní box a připojili na pásy. Měla jsem úžasnou PA. Bylo to moje slunce ve tmě, naučila mě prodychavat a byla vždy v tom nejhorším, když už jsem si myslela, že ne, že to nedám, semnou. Zeptala se mě, zda budu chtít klistyr, se kterým jsem souhlasila. Ve 13:00 mi byl proveden. Bolest se sice trošku zintenzivněla, ale pořád to tak nějak šlo. Chodila mě kontrolovat, zda něco potřebuji každých půl hodinky. Poté mi nabídla píchnutí vody, se kterým jsem také souhlasila. Ten byl proveden v 15:47 a začala krasojízda. Já myslela, že se normálně rozeběhnu proti zdi a pokusím se o něco jako omráčení. Šla jsem do sprchy, kde jsem si měla sednout na míč a přítel mi měl sprchovat záda. Tohle jsme nezvládli. Já si chtěla sednout na míč, ale v tom přišla bolest a já se nemohla hnout, v polosedu 10cm nad míčem jsem zůstala zasekla a jen řvala jak tur, ať už ze mě to dítě vyndají. V tom přišla moje úžasná PA a nevím jak, ale dotáhli mě na kozu. Po předešlé domluvě přivezli rajský plyn a já si říkala, konečně mi vezou moji spásu. V tom ta paní co to přivezla s vytrestenym výrazem říká PA, že je bomba prázdná. Kdyby měli kam, tak mě vezou 😀. Nicméně během chvilky se vrátila s plnou. Já už chtěla tlačit, ale nesměla jsem, že jsem neměla zaniklou branku. Tak jsem se nadýchala plynu a myslela jsem si, že jsem mrtvá a nebo to byl hodně dlouhý a hodně živý sen. Ale konečně mě nic nebolelo, jen tlak v podbřišku. Najednou z dálky slyším tak tlačte, haló paní, tlačte. Já jsem se nemohla vzpamatovat a až za dalších deset vteřin jsem se zmohla na slovo proč? Všichni se smáli a doktorka říkala, no honem, tlačte, už chcete mít miminko ne? Já celá zmamena říkám a jaký jako miminko? A ona na mě, vaše rodite. No měla jsem ještě spoustu otázek, ale radši jsem už mlčela a začala tlačit. Tlačila jsem 4x a malý byl venku. Až do porodu jsme nevěděli, zda bude holčička nebo chlapeček. Takže máme Toníčka s váhou 4060g a 52cm, který se nám narodil 22.12.2017 v 17:03h. Když mi řekli váhu, optala jsem se doktorky, jak moc velkou Hirošimu tam mám, řekla že žádnou, jen nástřih. Takže vlastně dobrý 😀.  Na šití jsem si dýchla ještě jednou a dožadovala se rumu s colou. No podán mi nebyl, za to mi vrátili Toníka. Vůbec nebyl opatlany tím mazkem, ani nebyl pomačkaný, hlavičku měl kulatou, no prostě krásný miminko. Taky moje že jo, pro každou mámu je to její dítě nejhezčí i když zrovna vypadá jak 100 letý stařec 😀. Přisátí a následné kojení šlo bez problémů, odcházeli jsme bez příkrmu, s váhou 3800g. Celý personál na šestinedělí byl úžasný, sestřičky moc milé a i když toho měli moc, (jaro bylo plodné) tak se nám snažili všem maximálně věnovat. Nemohu si stěžovat 🙂. 

Porod proběhl v porodnici Příbram.

Když jsem doma hlásila, že jsme byli vybráni na testování rybích olejů Möller´s, viděla jsem pochybovačné obličeje a nadšení více méně žádné 😉 Když dorazil balíček, děti byly nadšené, milují rozbalování balíčků, ať je v nich cokoliv 🙂

Když viděly lahvičky, divily se, co to je, na co to je.... A když jsem jim řekla, že budeme denně baštit rybí olej, nijak neprotestovaly 🙂

Poměrně dlouho trval výběr a k mému překvapení k prvnímu testování vybraly citronovou příchuť. Báře olej chtunal, Adam prohlásil, že je hnusnej, pak že tedy není až tak hnusnej, že je vlastně nijakej 🙂

Každý večer jsme si dali doporučenou denní dávku. Žárné protesty nebyly a nejsou. Po pár dnech se i tatínek pokusil ochutnat - pro něj velký výkon, nemá rád ryby. Chuť ho nijak nenadchla, ani konzistence. Ale pak přišel na to, že by olej Möller´s s citronovou příchutí mohl přidat do zálivky na zeleninový salát, který si dává skoro denně a to byla trefa do černého. Je to fakt výborné, doporučuji to všem 🙂 Chuť tam krásně sedí a zvýrazní chuť salátu a konzistence se v salátu ztratí. Díky tomu jsme otevřeli i olej s ovocnou příchutí. Děti tuto vůni i chuť ocenily, my moc ne. Vůně je jako žvýkačky našeho dětství - Hubba bubba nebo tak nějak se jmenovaly 🙂 Chuť mě nijak nenadchla. Takže my zůstali u citronové příchutě a děti u ovocné. Dokonce přítel přišel s tím, že až nám rybí olej dojde, koupíme si další, v salátu je výborný a dodáme tím tělu, co potřebuje snadno a rychle 🙂
Do testování jsme zapojili i babičku, ta byla hodně nedůvěřivá, vzpomínala si, že v dětství dostávala rybí tuk a ten prý byl dost hnusný. Přesvědčili jsme jí a sice se netvářila, že by to byl její favorit, ale prý to celkem jde 🙂

Oleje užíváme stále, jestli to má vliv na imunitu, to nedokážu posoudit, rýmu jsme dostali všichni, Baru si musela dát pauzu, měla střevní problémy, na to se mi olej nezdál úplně vhodný. Ale myslím, že jako u všech těchto přípravků je jejich síla v dlouhodobějším užívání. Takže rozhodně pokračovat budeme. Baru prospěje zlepšení imunity, má astma a alergie a jednu doba stonala hodně. A všem v zimních měsících prospěje dodání vitamiu D. 
Moc děkuji za možnost testování rybích olejů Möller´s, až nám dojdou ty, co máme, určitě si pořídíme další a budeme pokračovat. Jako přísada do salátu se hodí vždycky a každá možnost povzbuzení imunity se hodí 🙂

#test_mollers #recenze  #zkusenosti_mollers

Pod stromeček knihu? Jasná zpráva! Kniha je přece ten nejlepší dárek pro dospělé i pro děti. Ale její výběr nemusí být vždy snadný. S výběrem té správné dětské knihy vám může pomoci Knihozem, říše dětských příběhů. Na jejích stránkách najdete tipy na ty nejkrásnější knihy, nadchnou malé i větší čtenáře a vezmou je na zábavnou výpravu do fantazie i za poznáním.

Pojďme se podívat na některé z nich…

Pro nejmenší děti:

Tajemství Černé skály, kouzelně ilustrovaný příběh o moři a odvaze, seznámí děti s malou holčičkou Erikou, kterou naprosto uchvátila legenda o Černé skále. Povídá se o ní, že je obrovitá, temná, špičatá a zničí každou loď, která se k ní přiblíží. Je to však opravdu tak? Erika se jednoho dne proplíží na palubu maminčiny lodi, aby se téhle záhadě podívala na zoubek…

Do nádherné zahrady nebo do voňavého lesa i k průzračnému jezírku malé čtenáře zavedou inspirativní knížky Jitřenka a Filípek, obě je okouzlí také půvabnými ilustracemi Evy Chupíkové.

Drak Franklin zbožňuje knížky a rád z nich předčítá ostatním. Jenže potíž je v tom, že se ho všichni trochu bojí. Naštěstí najde spřízněnou duši v malé holčičce Luně, která miluje knihy stejně jako on. Okamžitě se z nich stanou kamarádi, kteří si nepřetržitě povídají o tom, co si přečetli. Potkáte je v kouzelných knížkách Franklinova létající knihovna a Franklin a Luna letí na měsíc.

Aktualizace: recenze maminek na přípravky A-DERMA naleznete v našem fóru. Přečtete si, jak si přípravky poradily s ekzémem.

---

Trápí Vás nebo Vaše dítě atopický ekzém? Přečtěte si následující článek a využijte možnost vyzkoušet přípravky EXOMEGA CONTROL od lékárenské dermokosmetické značky A-DERMA, specialisty na suchou a křehkou kůži atopiků celé rodiny.

Co testujeme

Atopický ekzém trápí 30 % světové populace. Z toho je téměř 20 % kojenců a malých dětí. U 80 % případů se atopický ekzém (atopická dermatitida) začíná projevovat v prvních měsících života. Na atopickou dermatitidu neexistuje lék. V lepším případě v dospělosti vymizí, ale bohužel existují i případy, kdy se s ní pacient potýká po celý život. Atopická dermatitida je chronické, svědivé a zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje červenými ložisky, někdy mokvajícími, velmi suchou kůží a silným svěděním. Klíčem ke zmírnění svědění není pouze užívání kortikoidů předepsaných od lékaře během fází vzplanutí, ale také používání emoliencií a hydratačních dermokosmetických přípravků, které se aplikují každý den.

Nyní máte možnost vyzkoušet přípravky, které s atopickým ekzémem zatočí. Dopřejte pokožce to, co potřebuje:

Zaujmout syna na výtvarné činnosti bylo snadné. Dalo by se říci, že to byl způsob, kterým jsme společně celé jeho předškolní období úspěšně komunikovali. Dnes už je mu 11 let a chodí tvořit pod vedením lektorů z atelieru, ale moc ráda vzpomínám na to období, kdy se mnou připravoval velkoformátové výkresy (obvykle z balícího papíru) na témata dle ročního období nebo svátků.

Přeskočili jsme jen prstové barvy a titěrné lepící modelační kuličky. Byl velmi rychlý a byla to dost zkouška mých nervů (zejména při práci s nůžkami). Proto jsme více tvořili z papíru, korku, toho, co zrovna doma bylo, lepili Herkulesem nebo tavnou pistolí. Rád vyráběl dárečky učitelkám ke dni učitelů. Teď v páté třídě spíše shovívavě předá, co jsem vymyslela já. Ale pak nás zaskočí třeba dárkem pro spolužačku nebo skicami, o kterých nemluví. Nacházím je, když sbírám prádlo po jeho odchodu do školy. 

Nikdy u nás nechyběly akrylové barvy, barvy na sklo, voskovky, které narozdíl od dcery neměl zapotřebí ochutnávat. Vlastně v tomto ohledu byl úplně skvělý. Prakticky nic nežužlal. I dnes je pro něj snazší se vyjářit vizuálně, jsem ráda, že jsem s ním mohla chodit do galerií v Istanbulu (naše nomádské období). Vsadím se, že jsme pokreslili takovou spostu bloků, výkresů, balícího papíru, rolí z Ikeii a omalovánek, že bychom z toho mohli vydláždit silnici kolem vesnice, kde bydlíme. Občas se účastnil školních soutěží "recyklovaného umění" a býval velmi paličatý v realizaci. Usměrňovat se obvykle nenechal.

Dcera se narodila do jiného, usedlejšího období, kdy jsme stěhovali na moravskou vesnici. Myslím, že kreslí jen ze závisti k bratrovi. Písi, písi tomu říká. V září jí byly dva, výtvarně se oproti němu moc neprojevuje. Shovívavě se na mne dívá, když jí kreslím domácí omalovánky, udělá čmrk, čmrk a je to. Pastelky drží pěkně, jen se jí spíše líbí ten košík, do kterého jsem je dala. Možná byl synek unikát. Možná má dcera raději pohyb. Ale o našem jógovém domácím cvičení zase příště. 

A jak je to u vás? Je skutečně každé dítě jiné? Nebo mají podobné zájmy?

„Pro mě byly nejkrásnější Vánoce, dokud jsem na Ježíška věřila. To těšení, to překvapení, když jsem ráno na Štědrý den našla v obýváku rozsvícený stromeček, ta nedočkavost na dárky.“ Není nic krásnějšího než vidět rozzářená dětská očka u vánočního stromečku. Celý rok se těší na to, až jim Ježíšek pod stromeček nadělí, co si přály. Na druhou stranu existují i názory, že není vhodné dětem říkat, že dárky nosí Ježíšek a takoví rodiče rovnou říkají svým dětem pravdu. Lhát se nemá, to je jasné. Ale nepatří právě lež o malém obdarovateli k těm výjimkám, které potvrzují pravidlo?

Je správné nechat děti, aby si myslely, že dárky nosí Ježíšek, a ne táta s mámou? Nebo je máte hned od dětství vystavit realitě a sdělit jim, že ta tajemná bytost, která vedle u sousedů dělá stopy v obýváku, vlastně vůbec neexistuje a je to jen klam? Odpověď na takovou otázku rozhodně není jednoduchá a vlastně ani jednoznačná. Neshodnou se ani odborníci, tak jak by se mohli shodnout rodiče. Rozhodnutí tak nakonec stejně padne na vás. My vám jen zkusíme přinést dva úhly pohledu.

Ježíšek jako symbol Vánoc

Pohádka o Ježíškovi patří k tomu nejkrásnějšímu pro každé dítě. A mnoho odborníků se přiklání k tomu, aby rodiče nechali děti věřit v Ježíška co nejdéle. Jestliže vaše dítě rádo věří v magické a tajemné věci, není žádný důvod, proč byste mu to neměli dopřát. I v mladším školním věku mají děti pořád rády magii a kouzla a často i ty, které už pravdu znají. Přesto píší svůj dopis, a tak trochu s nadějí doufají, že si ho neodnese maminka ale ten, na kterého tak dlouho věřily.

„Já si víry na Ježíška moc neužila. Nám o jeho neexistenci řekly učitelky ve školce – pro mě nepochopitelné. Udělat to učitelka dnes mému dítěti, neznám se. Do té doby byly pro mě Ježíškovské Vánoce posvátné a nejkrásnější. Své dítě určitě k víře na Ježíška povedu. Pamatuji si, jak mi jela fantazie na plné obrátky – co jsem se nauvažovala, jak vypadá, kudy k nám chodí, kde ty dárky shání, kde bydlí atd. Pro rozvoj dětské fantazie je tahle báchorka skvělá. Navíc těch konzumních Vánoc, které se točí kolem kupování dárků, si člověk užije v životě dost,“svěřila se maminka na Modrém koníku.

Pohádkové bytosti učí děti rozlišovat dobro od zla. Malé děti rády věří v různé jevy, protože jejich poměřováním se světem dospělých rozvíjí i své schopnosti. Připravit nevinnou dětskou duši o svět kouzel a magie předčasně a ve chvíli, kdy není připravené, může být obrovským zklamáním. Někdo se dokonce přiklání k tomu, že Ježíšek a jeho příběh není lež. Je to přece pohádka.

Hezký den,
dostaly jsme s dcerou možnost testovat hračku Octopi a to konkrétně chobotnici s majákem.

Já byla šťastná, že jsem poprvé byla vybrána a dcera byla šťastná po rozbalení a zjištění, že se v krabici ukrývá chobotnička, no a ještě k tomu s dudlíkem! (Dneska ho odevzdávámě čertovi, tak chobotnice bude muset taky) 😀 první věc kvůli které si hračku vlastně oblíbila. Potom samozřejmě středem zájmu byl hlavně majáček, který při zapnutí hraje příjemnou melodii a jakoby bublá no a krásně svítí. Majáček jsme používaly hlavně při čtení pohádek. Natálka mě konečně nechala dočíst knížku, protože se několik minut zaujatě koukala na zeď, kde maják promítal hvězdnou oblohu.

Na noc jsem jen ztlumila zvuk majáku aby ji nerušil ale svítit jsem ho nechala, aby ji pomohl krásně a klidně usnout. Po nějaké době sám zhasne ☺️
Další den, jsem pomocí manuálu zjistila, že chobotnicka s majákem dohromady fungují tak, že když se dítě k hračce přitulí, maják se rozsvítí a začne hrát (pokud ho máte zaplý). To mi přijde skvělé hlavně pro menší dětičky, které častěji pláčou v postýlce. Takto se mohou lehce sami uklidnit.

Hračka se nam moc líbí. Akorát pozor na maják, je v celku těžký. Takze menší děti by ho mohly lehce rozbít. Nám hračka určitě pomohla k tomu k čemu je určena, a to ke snadnějšímu usínání. Maják se zvířátekem se bude určitě líbit každému dítěti. 

#test_tmtoys #recenze #zkusenosti_octopi

Ahoj,

dnes mám opět milou povinnost oznámit všem na Koníku i mimo něj, že jsme právě otevřeli brány nové Odborné poradny, a to Poradny přírodní léčby alergií, ekzémů a dermatitid s Pavlou Pavlištovou. 

A na co vše se můžete Pavly v Poradně zdarma a anonymně ptát?

• Pomoc v léčbě a prevenci kožních dermatitid, atopických ekzémů, alergií, nemocí spojených s imunitou a onkologických onemocnění.
• Jakým látkám v kosmetice a drogerii by se měl člověk vyhýbat, jaké složky běžných produktů jsou prokazatelně škodlivé nebo potenciálně riskantní a čím je nahradit.
• Přírodní produkty a bezpečná syntetika. 
• Na stravu, ale také na to co dýcháme, pijeme, čím se mažeme a co používáme v našem prostředí. 

Pavla Vám se vším velmi ráda poradí a pomůže, i proto věřím, že se Vám bude Poradna líbit, hodit a bude hojně využívána! 🙂 

Přeji Vám krásný den a pevné zdraví!

Imunitní systém malých miminek se nejlépe vyvíjí a utužuje kojením. Mateřské mléko totiž obsahuje obrovské množství prospěšných látek, mezi které patří i ochranné protilátky a prebiotika (důležitá „potrava“ pro prospěšné střevní bakterie). Pokud maminka z jakéhokoliv důvodu kojit nemůže, může si vybrat z velké nabídky kvalitních umělých mlék, které se stále více a více snaží svým složením mateřskému mléku přiblížit.

Později, když do stravy děťátka začínáme zavádět pomocí příkrmů i jinou stravu, je velmi důležité dbát na to, aby šlo o co nejkvalitnější a postupně i nejpestřejší suroviny. Právě složení dětského jídelníčku má totiž obrovský vliv na správný vývoj imunitního systému. Nesmíme však zapomenout ani na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu – dvě hodiny denně by mělo být minimum. Jde to téměř za každého počasí, jen je potřeba zvolit vhodné oblečení. Neméně důležitý je samozřejmě také kvalitní spánek.

Vybudovat dítěti silnou imunitu je velmi důležité pro celý jeho následující život. A i když je mu dopřán dobrý genetický základ a dbáme na všechny zásadní faktory, které vývoj imunity podporují, jsou tu některá rizikovější období, kdy je vhodné imunitu podpořit – nástup do školky, období chřipek, podzimní a zimní měsíce s nedostatkem slunečních paprsků a mnohé další. V těchto případech můžeme zvolit různé více či méně známé přírodní produkty, nebo můžeme vybírat z nepřeberného množství multivitaminů a jiných prostředků určených na podporu imunity. Vždy je však potřeba mít na paměti, že žádné syntetické vitamíny nenahradí pestrou stravu.

Pediatři vitaminy ve formě multivitaminových přípravků doporučují doplňovat hlavně před zařazením dítěte do většího kolektivu, v průběhu chřipkových epidemií nebo po již prodělaném onemocnění. Dobrou službu mohou vykonat i během podzimních a zimních měsíců – tedy v rizikovém období s vyšším výskytem nemocí jako je chřipka či nachlazení. Zvýšený výskyt těchto nemocí je způsoben hlavně častým přechodem z tepla do zimy, nepříznivým počasím a s ním omezeným pohybem venku, nebo také nedostatkem slunečních paprsků.

Pokud se tedy rozhodneme podpořit imunitu pomocí multivitaminů či jiných preparátů, určitě neuděláme chybu. Je však důležité volit přípravky vyvinuté speciálně pro děti! Mezi nimi pak vybíráme dle věku dítěte. Na místě je také věnovat pozornost jejich složení, protože není výjimkou, že dětské multivitaminy a prostředky na podporu imunity obsahují látky, kterým je lepší se vyhnout. Jde především o různá umělá barviva, sladidla a podobně. Ty pak mohou imunitu paradoxně spíše narušovat. A pozor – myslete také na to, že podávat dětem umělé vitaminy dlouhodobě, nebo dokonce trvale není zapotřebí, ba ani žádoucí! Tělo, které by si na nadbytečný přísun umělých vitaminů zvyklo, by po jejich vysazení mohlo reagovat stejně, jako by jich mělo nedostatek, i když by tomu tak nebylo.

Mezi vitaminy, které jsou velmi důležité pro správnou funkci imunitního systému, patří mimo jiné hlavně vitaminy C a D. Jejich dostatečný přísun, hlavně v zimních obdobích, kdy je nedostatek sezónní zeleniny a slunečních paprsků, můžeme zajistit i přírodními cestami. Vitamin C můžeme doplňovat např. pomocí citrusů, kvalitních nepasterovaných džusů, nebo třeba rakytníkového sirupu. Přísun vitaminu D, který organismus získává hlavně ze slunečního záření, můžeme podpořit konzumací mléčných výrobků (nejvíce vit. D má tvrdý sýr), tučných ryb (např. losos), nebo užíváním rybího oleje.

„Když mu bylo 6 týdnů, v noci nám spustil poplach, vylítli jsme. Ten děs, který jsme cítili, nejde popsat. Chlap k malému přiběhl první, volal na něj, Adam nereagoval, jen ležel, hned ho zvednul, zatřásl s ním a Adam se trhaně zhluboka nadechl. Já ani nebrečela, jen jsem se rozklepala. Jak Adam začal brečet, já spustila taky. Přítel mi dal malého do náruče, Adámek se napil a usnul. Seděli jsme s ním ještě dlouho a koukali, jak spí, jak dýchá, jak mele pusinkou ze spaní. Hrozný zážitek!“

„Prosím o radu, jak vybrat chůvičku a monitor dechu? Co by to všechno mělo mít a na co si dát při výběru pozor? Popřípadě nějaké tipy.“ Monitor dechu, který má hlídat miminko a upozornit na to, kdyby náhodou přestalo dýchat, se stal běžnou součástí výbavy každé novopečené maminky. Využívají se nejen v domácnostech, ale najdete je dnes i takřka v každé porodnici.

Pořídit nebo nepořídit monitor dechu?

Rodiče často řeší jednu zásadní otázku. Mám si monitor dechu koupit nebo je to zbytečné, a tak nutně ho nepotřebuji? Odpověď není jednoznačná. Obvykle si ho pořizují hlavně maminky prvorodičky, kterým dodává pocit klidu a jistoty.

„Monitor dechu jsme si pořídili taky a vůbec nelituji investice. Vím, že naše ročníky tuto vymoženost neměly, ale určitě bych byla každou chvilku v noci vzhůru a kontrolovala dech. Teď se pouze kouknu, že svítí zelené světýlko a spím dále. Budu ho používat tak do 1 roku,“ píše maminka bara_d.

Nejčastějším důvodem pro pořízení monitoru je strach ze syndromu náhlého úmrtí dítěte SIDS. Ten se může u dětí projevit z ničeho nic přibližně do 1 roku dítěte. Za SIDS je označováno každé úmrtí, které proběhlo u zdravého dítěte bez zjištění příčiny. Monitor dechu ovšem této události zabránit nedokáže, ale umí upozornit na to, že miminko přestalo dýchat a vy máte možnost urychleně jednat a zachránit mu život.

„Málokdo si uvědomuje, jak rozsáhlé problémy si můžeme způsobit tím, že se v přehnané míře a bez přemýšlení vystavujeme dennodenně chemikáliím,” říká Pavla Pavlištová, která radí, jak si vytvořit non toxic domácnost. V poradně přírodní léčby alergií, ekzémů a dermatitid tady na Modrém koníku se jí můžete zeptat na cokoliv. 

V dnešním článku vám přinášíme rozhovor s Pavlou Pavlištovou na téma non toxic domácnost. Pavla Pavlištová je již 4 roky jedním ze správců facebookové skupiny Svět non toxic a předsedkyní stejnojmenného spolku. Činnost spolku a skupiny je zaměřena zejména na eliminaci škodlivé chemie v každodenním životě, v první řadě v kosmetice, drogerii a domácnosti. Skupina se primárně věnuje prevenci kontaktních dermatitid, atopických ekzémů a alergií. Snaží se šířit osvětu o rizicích, která představují syntetické složky kosmetiky a drogerie. Dále nabízí praktické návody, jak a čím tyto potenciálně nebo prokazatelně škodlivé látky nahradit.

Můžete čtenářkám, prosím, popsat, jak vypadá taková non toxic domácnost?

Non toxic domácnost vypadá velmi skromně. Nenajdete v ní běžný prací prášek ze supermarketu, aviváž, čistič wc a podlah, osvěžovač prostoru a další konvenční drogerii a kosmetiku. Většinu péče o tělo nahrazuje bezpečná, tzv. „jedlá“ kosmetika, založená na přírodních surovinách, zejména olejích a přírodních máslech, případně kosmetika s vhodným složením od prověřených výrobců. Úklid v netoxické domácnosti nezajišťuje Mr. Proper, ale prací soda, ocet a přírodní mýdlo. Netoxická domácnost ale není jen úklid a praní, je důležité věnovat pozornost také materiálům (nábytek, textil, nádobí) jaké tvoří náš domov. V netoxické domácnosti se snažíme eliminovat ty materiály, které prokazatelně vylučují toxické látky a nahrazovat je těmi bezpečnějšími.

Jak jste se k této problematice dostala? Co vás přimělo vydat se tímto směrem?

Na cestu non toxic mě přivedly moje dlouhotrvající zdravotní potíže. Vlastně to byl trochu paradox, protože jako zpěvačka jsem byla dlouhé roky v neustálém kontaktu s konvenční kosmetikou. Make-up, dekorativní kosmetika, barvy na vlasy, parfémy... Příliš jsem nepřemýšlela o tom, jak moc mi tyto zkrášlovací pomůcky mohou negativně ovlivnit zdraví. Nicméně zdravá jsem nebyla. V 25 letech mi lékaři diagnostikovali endometriózu. Léčila jsem se nejprve pod taktovkou oficiální medicíny, neměla jsem nikdy před mým „non toxic“ životním stylem důvod hledat jiné cesty, zcela jsem důvěřovala konvenční medicíně. Ale potíže s endometriózou nebyly jediné, přidaly se hormonální problémy, dlouhodobě mě trápila špatná pleť. V mých 36 letech potíže s pokožkou zřejmě i vlivem stresu a vyčerpání vygradovaly a objevil se mi poprvé v životě rozsáhlý ekzém v obličeji.

V úvodu bych chtěla především poděkovat Modrému koníku za to, že jsem měla možnost testovat tento pažní tlakoměr Veroval. Vzhledem k tomu, že v naší rodině problémy s tlakem jsou, už delší dobu jsem uvažovala o jeho pořízení pro účely sebekontroly. Tímto se celá situace vyřešila a ještě jednou vřelé díky!

Tlakoměr se dodává v elegantním balení v krabici, ve které najdete praktickou taštičku pro ukládání tlakoměru, manžety a ostatního příslušenství. Součástí balení je i kabel k přetažení dat z tlakoměru do PC a tužkové baterie. Balení je tedy kompletní a nemusíte už nic dokupovat, abyste mohli využívat tlakoměr na maximum. Součástí je samozřejmě rovněž podrobný manuál, ve kterém se dočtete nejen jak tlakoměr používat, ale najdete v něm i přehlednou tabulku k rychlému vyhodnocení naměřených hodnot. K detailnímu vyhodnocení naměřených hodnot je dobré využívat program Veroval medi.connect, který je možné si do PC bezplatně stáhnout. Vyhodnocená měření v tomto programu ocení především lékař, kterému je můžete přinést nebo jen poslat emailem.

Samotný přístroj pažního tlakoměru Veroval disponuje velkým displejem, který ocení především senioři. Opakovaná měření s pamětí naměřených hodnot lze využívat až pro 2 osoby, mezi kterými jsme se přepínali. V našem případě není těžké rozlišit, kdo si jaké číslo vybral. Zatímco v paměti mých měření jsou hodnoty s nízkým tlakem (vyjma jednoho měření po návštěvě tchýně 😀), tak naměřené hodnoty tlaku mého muže jsou bohužel v pásmu hodnot vyšších, než by měly být.

Přístroj lze používat i pro náhodná měření bez ukládání naměřených hodnot například pro návštěvy. My jsme tento režim vyzkoušeli zatím právě pouze při návštěvě tchýně, která se s vysokým tlakem léčí.

Tlakoměr má i dodatečné senzory "ideálních podmínek pro měření", které se postupně zobrazují. Pokud ale během měření například člověk pohne rukou, přístroj měření nedokončí, napíše chybovou hlášku a měření je nutné zopakovat.

Závěrem bych chtěla napsat, že do tohoto testování jsem se hlásila především díky našim rodičům, kteří se na obou stranách léčí s vysokým tlakem. Během testování jsem zjistila, že je fajn mít takovou věc doma, i když si třeba člověk myslí, že ji nepotřebuje. U muže jsme díky tomuto testování přišli na to, že bohužel i přes opakovaná měření má tlak v pásmu vyšších hodnot. Já osobně budu tlakoměr využívat pro sebekontrolu při potížích jako jsou bolesti hlavy, migrény a pocity na omdlení zpravidla z únavy a nevyspání.

„Myslím, že dnešní český Mikuláš není ani kulturní přežitek ani pekelná výrobna psychických traumat ohrožujících mladou českou generaci. Jen je třeba užívat ho s rozumem a v souladu s vývojem poznatků z dětské psychologie,“ napsal v roce 2003 uznávaný dětský psycholog  Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.

„Co to zase děláš? Že zavolám čerta a ten si tě odnese do pekla?“ nebo „Počkej na čerty, ty už si tě srovnají.“ Poznáváte se? Strašení čerty a Mikulášem je nyní, v období adventu o to účinnější, o co se blíží 5. prosinec. Proč děti zlobí a kdy je v pořádku poslat na ně pekelníka? Od kolika let si pozvat domů svatou trojici a vaše zkušenosti jsou jádrem tohoto článku. 

Zlobí nebo objevuje?

Zlobí každé dítě. Některé ve větší míře než ostatní, ale to je v pořádku. Je důležité rozlišit, co je zlobení a co prosté objevování světa. Tak třeba když jste na procházce a prcek vám poodběhne k plotu a přes plaňky pozoruje malé fotbalisty, jak trénují s míčem. Je tak zaujatý, že ani nevnímá své okolí.  V tomto okamžiku se plně soustředí na nové zážitky a věci. Je proto logické, že nepřiběhne hned na první, druhé ani třetí zavolání. Je tohle zlobení? Není to spíše zvídavost? Střih. Jste v obchodě a čekáte ve frontě u pokladny. Natahuje-li se dítě k reálu se sladkostmi a vyžaduje si je křikem, kopáním a vzteklým pohyby i přes vaše výslovné „NE“, pak jde o zlobení.

Jádro pudla

Otázkou je, proč dítě zlobí. Zde musíme (chtě nechtě) přiznat, že chyba je zřejmě ve výchově. Strašit a děsit děti čerty jakožto berličkou poslední záchrany není nejlepší způsob, jak si vynutit klid a respekt. Výchova je takřka celoživotní práce a ne záležitost jednoho večera v roce. Nastavte si limity, které jsou ještě v normě a co už je přes čáru. Hračky poházené po zemi v zápalu hry s přivřenými oky přehlédnete. Stejně jako vodu vycákanou na podlaze při koupání. Vysvětlete, co není v pořádku: „Adámku, necákej tolik, někdo by v té kaluži mohl uklouznout, upadnout a ublížit si.“ Ovšem vzteklý amok a záchvat pláče kvůli čokoládě v obchodě zaslouží radikálnější krok.

Nás to prostě baví. A vás podle všeho taky. Vánoce jsou navíc obdobím, kdy se mají plnit přání a sny a dělat si radost. Proto opět začínají DNY S AMBASADORKAMI.

Odfrkněte si na chvíli od vánočního shonu a odreagujte se při gruntování, zdobení, nakupování, pečení a všeho ostatního, co pro vás představuje začátek adventu. Máme pro vás znovu týden (dobře, tentokrát skoro dva) nabitý zajímavými články o Vánocích a o všem, co k nim patří, a také samozřejmě se spoustou soutěží. Protože ty ke dnům s ambasadorkami taky neodmyslitelně patří.

Vyhrát můžete všechno možné od drobností po hodnotné výhry. A i když se na vás třeba neusměje štěstí, obohatíte alespoň svého ducha. 🙂 Každý den vyhlížejte článek; jednou o vánočních pověrách, jindy třeba o tom, proč jíme zrovna to, co jíme. A čtěte pozorně, každý tento článek bude v jednom dni doprovázet také soutěžní článek, u jiné Ambasadorky. Takže dávejte pozor, lajkujte a komentujte.

Podrobná pravidla najdete v každém soutěžním článku. Jsou podobná jako v předchozích dnech s ambasadorkami. Nebyl čas vymýšlet nic extra nového, na tento formát už jsou všichni zvyklí. 🙂 Ale nějaká ta změna přeci jen proběhla, proto si je přečtěte pozorně.

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Pro účast je potřeba splnit tři podmínky:

„Já mám bohužel špatnou zkušenost z vlastního dětství. Byli jsme lyžovat a srazil mě 120kg chlápek, protože jel rychle a už to nedokázal ovlivnit a vrazil do mě. Bylo mi 8 let. Dopadlo to tak, že nás vezla dolů horská služba, já jsem měla otřes mozku a on měl rozseknuté čelo od mojí lyže. No, byl to zázrak, že se nestalo nic horšího. Takže si dávejte pozor, nikdy nevíte, co se může stát, protože do hlavy ostatním nevidíte.”

Zima klepe na dveře a s ní přichází i různé zimní radovánky, které děti velmi baví. Lyžování, bruslení, sáňkování… Ale právě v tomto období je podle statistik a lékařů zvýšené riziko úrazů. Jak jim můžete vy a nebo samotné děti předcházet? A na co je důležité při sportování v zimě nezapomínat? Odpovědi se dočtete v následujícím článku.

Nejvíce úrazů v zimě vzniká při sportování a nebo při obyčejné chůzi po namrzlém chodníku. Z hlediska období je nejrizikovější únor a březen, kdy jsou v České republice jarní prázdniny a rodiny vyráží ve velkém právě na hory. Za spoustou úrazů stojí nedostatečné vybavení a přecenění sil. Spousta dětí přes rok nic nedělá a najednou mají sjíždět sjezdovky nebo dělat piruety na ledě.

Nepodceňujte sportovní výbavu

Je to vizuálně hezké, když má dítě sladěnou barvu bundy s lyžemi, ale to ho před úrazem nezachrání. Pokud vyrážíte s dětmi na lyže nebo snowboard, zainvestujte do kvalitní helmy a chrániče páteře neboli páteřáku. Nemusí být z nejdražších, ale vše by mělo perfektně sedět a dítě by se v tom mělo cítit dobře. Pokud se ve výběru nevyznáte, nechte si poradit od zkušenějších. V dnešní době vám prodejci ve sportovních obchodech pomohou s výběrem. Pokud nejsou příliš ochotní a odbývají vás, což se často stává, zajděte do jiné prodejny. Jde o zdraví vašeho dítěte, tak se nenechte znechutit a vyberte to, co bude vašemu dítěti opravdu vyhovovat.

Určitě pořiďte i lyžařské brýle, které chrání oči při pádech a před cizími tělesy, které by mohly do očí vlétnout během jízdy. Je dobré zamyslet se i nad barvou oblečení, ve kterém dítě lyžuje. Čím výraznější, tím lepší. Je důležité, aby bylo dítě na sjezdovce vidět. A v neposlední řadě, nezapomínejte na každoroční seřízení lyží.

 „Podstatným přínosem větrání je přívod čerstvého vzduchu. Dýcháním produkujeme oxid uhličitý. Zvýšené množství oxidu uhličitého vede k ospalosti, únavě, poruchám soustředění a bolestem hlavy. Zhorší se i kvalita spánku,“ upozorňuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

S přicházející zimou a začátkem topné sezóny se v bytech a domech může objevit problém s vlhkostí a s tím spojené rosení oken. Příčinou těchto problémů však nejsou nová, dobře seřízená a perfektně těsnící okna, ale především nedostatečné větrání. Vysoká vlhkost přitom nejenže může poškodit zařízení domácnosti, ale může mít také negativní dopad na zdraví.

Proč je větrání tak důležité

Větrání je nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak se zbavit přebytečné vlhkosti v domácnosti. Jen dýcháním každý z nás vyloučí až tři litry vody za den. V nevětraných místnostech se díky vyšší vlhkosti daří plísním a roztočům, což může mít neblahý vliv na vznik alergií, astmatu a jiných nemocí. „Podstatným přínosem větrání je přívod čerstvého vzduchu. Dýcháním produkujeme oxid uhličitý. Zvýšené množství oxidu uhličitého ve vydýchaném vzduchu způsobí zhoršení výměny plynů v plicích
a sníží se tím okysličování krve. To vede k ospalosti, únavě, poruchám soustředění a bolestem hlavy. Zhorší se i kvalita spánku,“ upozorňuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

"U nás se větrá ráno. Povypínám všechno topení a větrám asi tak 15 - 20 min (podotýkám v zimě), pak zapnu topení a topím - ono se to nezdá, ale rychle se to vytopí. Přes den pak větrám na 3 - 5 minut a bez vypínání topení udělám takový průvan. Každé ráno chodím a utírám vodu z oken a někdy i z parapetů. Dříve jsme měli plíseň v rohu vedle postele, kde byl psací stůl a za postelí - hrůza, skoro do půl stěny. Nějak se nám to podařilo zlikvidovat, ale byl to boj - já mám z toho potíže s dýcháním," popisuje jedna z maminek v diskuzi o větrání a plísních v bytě. 

Nová okna za vlhkost v bytě nemohou

Stěžujete si rádi? Já moc. Neexistuje totiž lepší mezilidské tmelítko než taková dobře zvolená stížnost, se kterou souzní komunikační protějšek. 

Nicméně, není stížnost jako stížnost. V dnešní politicky a mezinárodně nestabilní době je záhodno vyhýbat se všem stížnostem týkajícím se politiky či migrační krize. Nikdy nevíte, jestli je protějšek stejně jako vy nenapravitelný sluníčkář či zda s vámi sdílí názor, ať si každý zůstane, tam kde je doma, a necpe se nám do Evropy. Při kritice domácí scény zase nevíte, zda mluvíte s příznivcem či odpůrcem vámi kritizovaného politika či strany. V nouzi si můžete vystačit s univerzálním : Stejně jsou to všichni zloději. Případně s již legendárním : Všetci kradnú. 

Lepší je ovšem zůstat na poli neutrálních, osvědčených stížností. Seznam témat je dlouhý a variabilní. Počasí nám letos poskytlo velmi mnoho příležitostí postěžovat si na dlouhé úmorné sucho a vedro, příliš pěkný a teplý podzim, či hnusné vlhké podzimní plískanice. Stejně tak nastávající zima slibuje mnoho zajímavých témat - od sněžení a mrazu až po přílišné teplo a nedostatek sněhové pokrývky. 

Jistotou je i mládež, která nás nikdy nezklame, a zůstává stejně drzá a nevychovaná jako generace mládeže předešlé. My si navíc můžeme postesknout nad palci přilepenými k displejům mobilů a neochotu mládeže udělat rychlejší pohyb s výjimkou pohybu palce po displeji. Ti odvážnější se mohou pustit na pole jůtjůberingu a prapodivných týpků pyšnících se záhadnými tituly jako motivátor, influencer či inspirátor.

Zdražování a nedostatek financí můžeme probrat s kamarádkou nad kelímkem kouřící kávy to go, zahlcenost prací a povinnostmi též poskytne nepřeberné množství společných stěžotémat, zejména pokud o nich můžeme diskutovat s kolegy v pracovní době. Kvalita jídla v restauracích a nedostatečný výběr mléčných výrobků v supermarketech mohou též oživit naše každodenní lamentace.

Radost ze sdíleného stěžování vám může překazit jen střet s nenapravitelným spokojencem. Nenechte se zviklat jeho/jejími argumenty, že většina světa by nám náš útulný, byť malý byteček, meníčko v restauraci, skříň plnou nekvalitních hadrů či malinový jogurt v ledničce nepokrytě záviděla. Neposlouchejte ani námitky, že naše politická situace se může jevit jako drama z pera absurdního dramatika začátečníka, ale v porovnání se situací v Africe či Asii si můžeme na naše politiky v klidu stěžovat a nečekat, kdy nás za to někdo strčí do pracovního tábora nebo nám dokonce usekne ruku, hlavu, nebo oboje dohromady. Pokud nás předtím netrefila do hlavy zbloudilá bomba.