Zajímá Vás, jak v průběhu těhotenství správně jíst, ale ztrácíte se v množství informací?

Zveme vás na přednášku s názvem FitMamky, kde získáte ucelené informace o tom, jak si správně upravit jídelníček tak, abyste se cítila dobře Vy a současně zajistila komplexní výživu pro vaše miminko.

Vstupné dobrovolné.

POZOR! Bohužel máme omezenou kapacitu, proto je nutno registrovat se zde:

https://goo.gl/forms/vWYQOKQDbLnOknIJ2

Děkujeme za pochopení a těsíme se na Vás!

Když jsem poprvé zjistila, že jsem těhotná bylo to nečekané překvapení a já se začala těšit na naše malinkaté štěstí. Byl listopad a já šla těhu potvrdit ke gynekologovi, vše bylo v pořádku.

Štěstí však trvalo jen 3 týdny, pamatuji si to jako by to bylo včera, kdy mi doktor řekl, že miminku nebije srdíčko a budu muset na zákrok - kyretáž. Bylo to těsně před Vánocemi a pro mě začalo nejbolestivější období. 

Ubíhaly měsíce a díra v mém srdíčku se začínala pomalu zacelovat. 

Když se mi v září opozdila menstruace, hned jsem si šla udělat testík a byl tam slabý duch 🙂 🙂 Byla jsem tak šťastná! Za týden mi doktor těhu potvrdil a ukázal dutinku s žloutkovým váčkem. Od té doby každý den jsme domlouvala miminku, aby rostlo a zůstalo s maminkou. Ten strach,aby se neopakovalo, to co minulý rok, byl pořád ve mně.

Další utz už bilo mimi ♡, to jsem byla 6+1tt. V 9+1tt mělo mimi už 2,4 cm a my jsme byli objednáni na screening.

31.10 jsme jeli i se snoubencem do Zlína na screening, odkud jsme odjížděli jen s pozitivními zprávami a já se přestávala tolik bát o miminko. Krásně se už v bříšku hýbalo, pozlobilo doktorku když nechtělo ukázat nosní kůstku :-*

Nemam Instagram, Facebook pouzivam spis na cumendu ostatnich, nepisu nikdy nic do zadny fora. Ale o tohle se chci s Vami podelit.

Muj starsi syn Kubik se narodil pred 3 lety a 8 mesici koncem panevnim. Vnitrne i doktory jsem byla vyburcovana ke prirozenemu porodu. Rodila jsem v Brne na Obilnim trhu. Porod jsem mela domluveny s jednou znamou, ktera tam tehda pracovala. Samozrejme k memu stesti ten vikend odjela k rodicum mimo Brno a ja zacala rodit. Porod probihal vcelku dobre, slo se tlacit. Bohuzel pri vypuzeni celeho telicka zustala hlavicka jeste v porodnich cestach a pri pokynu naposledy zatlacte tehdejsi doktor nerespektoval hlavni pravidlo porodu koncem panevnim a to pouze pridrzet miminko a nesnazit se ho z rodicky vytahnout sam.

Kubikovi se v tomto kroku natrhnul hlavni sval na krku – kyvac, neboli torticollis. Ze je neco v neporadku jsme zjistili v jeho 3 tydnech, kdy mu krk otekl. Pak uz ten prubeh zna asi kazda maminka co si timhle prosla. Ultrazvuky, rehabilitace, Vojtova metoda, predilekce z duvodu uhybani hlavicky, straseni helmickou, plac, vztek na cely svet, nervy na pochodu. Po roce nas propustili, ze je to dobre a chodili jsme zhruba co pul roku na kontrolu. Vzdycky nam rekli, ze je to dobre, jen muzeme obcas zkusit tento a tento cvik. Jenze to nebylo dobre. Kdyz trochu povyrostl a vytahnul se mu krcek bylo jasne za ma tendenci uklanet hlavu na stranu, osa patere mela tendenci se vychylovat, hrozila skolioza, pul obliceje se bude vyvijet rychleji, oci muzou silhat apod.

V lednu 2016 jsme si vydupali opet navstevu v Bilem dome na konzultaci kdy pani doktorka sama uznala, ze se to zhrosilo. Domluvila nam intenzivni cviceni. To nam ale nestacilo. Nasli jsem si sami fyzioterapeuta, shodou okolnosti soused v nasem dome a ten byl tak ochotny, ze k nam domu chodil 3x tydne a ukazoval nam opravdu vyzivne cviceni. Opet nastala doba premlouvani na cviceni, slibovani, vyhrozovani, plac. Nekdy to slo formou legrace, ale jindy s placem. Nekdy v kvetnu po opravdu kazdodenim cca pul hodinovem cviceni jsme naznali, ze sice pokrok je videt, ale ne takovy, jak bychom si vsichni predstavovali. Pani doktorka v Bilem dome nam doporucila operaci v Detske nemocnici s tim, ze by ji provedl pan primar. Objednani jsme byli v cervnu 2016. Prisla studena sprcha. Jak obdivne vzhlizim ke vsem doktorum jako k andelum, kteri chteji primarne pomoci lidem, tady prisla pouze arogantni komunikace k nam, k rodicum. Ke Kubikovi byl mily, ale my jsme si vyslechli same rypani. Vrchol vseho byl ten, ze nam pan primar sdelil, ze po operaci kyvace bude mit 5 tydnu sadru od pupiku pres hlavu a krk a hlavou vytocenou na stranu, aby se vaziva na svalech spojila. Jeste protivnejsi sestra, co sedela naproti nam, nam oznamila, ale at mu to laskave dopredu rekneme, ze potom se deti z narkozy budi a nevi co se deje a krici jim tam. Evidentne sestra andel jak vysita. Kdyz jsme se s manzelem zeptali, jestli neexistuje jina varianta po operaci, jako je krunyr apod, suse nam sdelili NE. S manzelem jsme se na sebe podivali, podekovali a uz se nikdy nevratili.

Hned jsme zacali obvolavat vsechny velke nemocnice v Česku. V Motole nam rekli, ze asi 15 let sadru nedavaji, proc ji tedy 3 letemu prckovi nutit, ze davaji takovy lehky krunyr/limec, prodysny, nic vas nesvrbi atd. Po tomto jsme vedeli, ze do Brna 100% na operaci nepujde. Nevim, jake mel pohnutky pan primar, ale 100% vedel (a to jsme si nasledne overili), ze nejaky krunyr existuje. Mozna z duvodu aby mel 100% uspesnost po operaci a my nemohli ten krunyr sundat, netusim, uz to ani nechci vedet. Ale zanechal v nas tak negativni dojem, ze jsme mu nedokazali verit. Nemluve o sestre.

Dostali jsme se az k tomu,ze existuje firma Orotika, ktera dela na miru limce, sadry atd. Spojili jsme se s panem v Brne a tady vse okolo metody Ulzibat zacalo. Pan byl neuveritelne ochotny, vubec nic z nas nemel a hned zacal aktivne obvolavat kolegy a doktory v Praze a zjistovat vic. Sam byl znechuceny, ze v Praze davaji ortezy na krk a v Brne pouze zastaralou sadru. Diky bohu za navstevu u nich.

Očekávané testování je tady a my vám s radostí můžeme představit produkty české značky TESCOMA, které budete moct otestovat! TESCOMA je a vždy byla 100% česká společnost se sídlem ve Zlíně, která potřeby do kuchyně nejen prodává, ale ve vlastním Design centru také sama vyvíjí a testuje. Řada výrobků proto nese označení světový patent a mnoho z nich získalo prestižní ocenění za design.

Pojďme si proto představit testovací výrobky!

AKTUALIZACE: Recenze maminek naleznete zde ve fóru. 

Co testujeme:

1. Cukrářská zdobicí tužka DELÍCIA

Už žádné zdobení pomocí mikrotenového pytlíku nebo zdobicích sáčků, které je třeba umět naplnit, speciálně uchopit a s mimořádnou zručností mačkat, abyste na perníčcích vytvořili krémem alespoň jednoduchou čáru.

                                               Zubař je fajn parťák!

To máte tak, minulý rok si Damulín vyhlédl při koukání na takové ty blbiny na Youtube zubaře, kterému se dají dělat zuby. Pořád o tom básnil a ve finále si o zubaře napsal i Ježíškovi. A Ježíšek sháněl, obvolával hračkářství, ale marně. Tím kauza „zubař“ utichla.

Do testování na Modrém koníkovi se nezapojuji. Čekala jsem pořád na to „ono“, co bude pro nás to pravé. No a když jsem na Modrém koníkovi uviděla, že se shánějí maminky na testování sady od firmy Hasbro – Play Doh Zubař, musela jsem okamžitě jednat. Už jsem v duchu viděla Damiánka, jak by byl šťastný. Napsala jsem komentář a světe div se – oni nás vybrali!!!! Ještě jednou moc děkuji za tuto důvěru a pokusím se ji nezklamat.

O tom, že Zubaře přiveze pan pošťák, jsem Damiánkovi řekla v pondělí ráno, hmmmm, osudová chyba. Od té doby jsem neslyšela nic jiného než jen větu: „Mamííííí, kde je ten pošťák? A nezapomněl na nás třeba?“ Ve tři hodiny odpoledne se dočkal. Letěl ke dveřím jako blázen a balíček si sám převzal. Hned jsme museli obal rozervat a přesvědčit se, že tam ten kýžený obsah vážně je. A byl 🙂

Protože Majdalenka spala, měl Damíánek možnost osahat si všechno pěkně v klidu a bez to, aby se mu do toho ten náš prcek motal. Byl tak šťastný! Hned věděl, co má dělat. Začal modelovat zuby o sto šest, ale hlavně – měl vrtačku! To bylo radosti! Chudák náš pan Edík (tak jsme si hlavu pojmenovali). To teda nevím, čím si zasloužil tolik zkažených zubů a tolik plomb.

Největší průšvih byl v tom, že Damulín musel po chvíli odjet na plavčo. Se Zubařem se loučil horko těžko. Edík si ale ani teď neodpočinul, protože vstala naše malá princezna a modelovací a vrtací kolotoč začal nanovo.

Zajímá Vás, jak v průběhu těhotenství správně jíst, ale ztrácíte se v množství informací? 

Zveme vás na přednášku s názvem FitMamky, kde získáte ucelené informace o tom, jak si správně upravit jídelníček tak, abyste se cítila dobře Vy a současně zajistila komplexní výživu pro vaše miminko. 

Vstupné dobrovolné.

POZOR! Bohužel máme omezenou kapacitu, proto je nutno registrovat se zde:

https://goo.gl/forms/vWYQOKQDbLnOknIJ2

Děkujeme za pochopení a těsíme se na Vás!

Prdy. Zaražené prdy. Křik. Bezmoc. Nevyspání. Kruhy pod očima. Podrážděná nálada. Brek. Ježení vlasů. Otázky typu: Proooč? Smutek. Beznaděj. Hlad. Neklid. = Kolika/y.

Vy, které máte doma miminko, co trápí koliky jistě hledáte každý záchytný bod, jak svému drobečkovi ulevit. Stejně jsem na tom ( byla) i já.

Adámka začaly trápit koliky týden po porodu. Po první probdělé noci, kdy plakal 3 hodiny v kuse jsem se rozhodla najít a odstranit příčinu. Bolí mě to za něj a nejraději bych to za něj odprděla. Takže, zde je pár mých rad.

Nejsem zastánce dopováním léky, sama žádné neberu, jen pokud je opravdu zle, použiju paralen. Avšak v tomto případě jsem i já ustoupila a využila pomoc sice né přímo léků, ale doplňků. Já užívám Laktobacily od Biopronu, Dologran a vit.D. Co dávám Adámkovi, viz. článek.

Průběžné info o změnu stavu (zlepšení, zhoršení) budu doplňovat zde do článku po týdnech 🙂

PS: PO 14ti dnech stav: ZLEPŠENÍ

Zajímá Vás, jak v průběhu těhotenství správně jíst, ale ztrácíte se v množství informací? 

Zveme vás na přednášku s názvem FitMamky, kde získáte ucelené informace o tom, jak si správně upravit jídelníček tak, abyste se cítila dobře Vy a současně zajistila komplexní výživu pro vaše miminko. 

Vstupné dobrovolné.

POZOR! Bohužel máme omezenou kapacitu, proto je nutno registrovat se zde:

https://goo.gl/forms/vWYQOKQDbLnOknIJ2

Děkujeme za pochopení a těsíme se na Vás!

Už se doktorů nebojíme, aneb díky skvělému projektu koník testuje už víme, jak na to! 🙂

Byla jsem vybrána pro testování sady s Hasbro - Zubař - za což moc děkujeme.

Když nám sada dorazila, přišla mi docela složitá pro malé dítě - dcerce je 2,5 roku

Připravila jsem kouteček na "testování" a zavolala dcerku. Přišlo obrovské nadšení - viděla na zubaře pár videí na youtube a hned věděla, co se k čemu používá - byla jsem velmi překvapena.

Zoubky z formičky jí moc tvarovat nešly, s těmi jsem ji musela ze začátku pomoci, ale pak přišlo kouzelné slovo "sama" a zkoušela. Byly z toho trošku "patvary" ale měla z nich radost 🙂  

Zajímaly jí všechny pomůcky a do všeho se ihned pouštěla.

Zajímá Vás, jak v průběhu těhotenství správně jíst, ale ztrácíte se v množství informací? 

Zveme vás na přednášku s názvem FitMamky, kde získáte ucelené informace o tom, jak si správně upravit jídelníček tak, abyste se cítila dobře Vy a současně zajistila komplexní výživu pro vaše miminko. 

Vstupné dobrovolné.

POZOR! Bohužel máme omezenou kapacitu, proto je nutno registrovat se zde:

https://goo.gl/forms/vWYQOKQDbLnOknIJ2

Děkujeme za pochopení a těsíme se na Vás!

Ahoj holky, tak všude možně brouzdám po internetu a čtu vaše rady, trápení, štěstí, prostě vaše životy.

Nikde nemůžu najít stejnou skupinku do které bych " zapadla " či našla někoho s podobným problémem.

Je mi 25 let, mám již 10 let vztah, z toho 5 let vdaná. 

S manželem máme cca 6 let nechráněný styk, ale poslední 4 roky mužem říct, že se " snažíme".

Manžel je po zdravotní stránce v pořádku, ale já mám problémy již delší dobu, nepravidelná menstruace, špatná sliznice, špatný pravý vaječník, vajíčka se mi netvoří, skoro 4 rok mám RS, což nám dalo na chvíli STOPku,tak bych tady mohla ale jen psát a psát..

Tak tedy..

Hurá sláva! Dnes se cítím jako za zdravá, navštívila mě paní Energie🙂)

Zvládla jsem nakoupit,vyprat,uvařit dvouchodový oběd (pomineme, že nákup dovezl Rohlík, druhý chod k obědu byly kupované buchtičky s krémem z pytlíku - ale vaření nebylo nikdy mé hobby🙂, vyzvednout Juli ze školky a vyrazit na sraz s kamarádkou. 

V tomto bodě tedy nastala menší krize😀 Krize, které jsem ještě před půl rokem zažívala poměrně často a vnášely do mého života adrenalin🙂 

S kamarádkou jsem byly domluvené na 13h. Bohužel oblečení stopadesáti vrstev zabere čas,takže ve školce nastalo zdržení číslo jedna. Na tramvaj jsme letěla jako blesk a chudák Juli za mnou vlála jak hadr na holi. Nicméně tramvaj jsme stihli,takže jsme jeli jen s pěti minutovým zpožděním.

Ovšem...Zásek nastal na Výtoni. Vyhrabali jsme se z jedné tramvaje - v jedné ruce kočár, v tu dobu už naštěstí se spícím Edwinem, v druhé ruce Juli,neustále omýlající, že chce něco dobrého. Takže když jsem viděla přijíždějíci tramvaj, neváhala jsem ani minutu a jala se do ni nastupovat, nezastavil mě ani fakt, že je vysoká a naopak Juli mi zdatně radila, abych někomu řekla o pomoc. Vyškrabali jsme se tedy nahoru, Juli se posadila, dostala tyčinku a chválí nás slovy "Mami, to jsme to krásně zvládly". V tu chvíli měla tramvaj odbočovat na Albertov....Ano, ale to by to nesměla být sedmnáctka...kterou jsem na Výtoň přijeli....A teď jsme se s ní neplánovaně vraceli domů. Hlasitě jsem si povzdechla, polovina tramvaje se soucitně usmála a druhá půlka mi zdatně pomáhala s kočárkem a s Juli při vystupování. Na Podolské vodárně jsme překrosili milion přechodů, mezitím nám samozřejmě odjela nizká tramvaj. Naštěstí hned vzápětí jela další a vrátila nás zpět na Výtoň, opět jsem se přesunuli na druhé nástupiště, kde zjišťuji, že jediná nízká tramvaj co jela, byla ta za tou osudnou sedmnáctkou. Další už jsou samé vysoké a jedna nám asi ujela před nosem. Nebo má zpoždění...rozhodnu se věřit druhé variantě, do toho Juli hlásí, že potřebuje čurat. No, dilema...tak Juli poprosím, ať vydrží a čekám jaké čísla se vyklubají z těch dvou přijíždějících. Sedmička to není, tak se vydáváme pokropit trávník, přece jen počůraná Juli v tomoto mrznoucím počasí není to pravé ořechové. Juli dokončuje potřebu a přijíždí co? Přijíždí naše vytoužena sedmička. No ale, než jsem na Juli navlékla milion vrstev a zastrkala ji stopadesát podolků, tak tramvaj byla pryč. Píšu celá zoufalá kamarádce, která už asi přimrzla k zastávce, kde na mě už půl hodiny s dětmi čekají. Nakonec nám vyráží naproti a po všech peripetiích se konečně potkáváme. Asi 500m od té prokleté Výtoně. 

Pak celkem v poklidu, když pominu Juli prudění, že jí je vedro (venku mrzlo!!), bolí ji nohy a podobné vylomeniny, dorazíme do herny...kde už je klidek a pohodička. Téměř žádné bitky děti si krásně hrají, my si v klídku vypijeme kafe...Idylka největší, takhle si představuji mateřskou dovolenou. 

Dialogy se nezakládají na skutečných událostech. Jakákoli podobnost s osobou ve vašem okolí je zcela náhodná. 

ONA: Lásen, co myslíš, co mu mám oblíct?

ON: Je tam teplo, nech mu jen tričko.

ONA: S dlouhým?

ON: Ne, je tam fakt teplo.

ONA: A tepláčky?

Měla jsem vcelku bezproblémové těhotenství, všechny těhotenské obtíže mě tak nějak minuly a kdyby nerostlo bříško, ani nevím, že nějaké miminko čekám. Termín porodu dle MS byl stanoven na 17. 11. 2016. Postupně jsme s manželem začali pořizovat nezbytnosti a zařizovat pokojíček. První pohyby jsem začala vnímat kolem 21. - 22. tt. Bylo to krásné. Četli jsme s manželem bříšku pohádky, povídali a hladili. Kolem 30. tt se miminko otočilo hlavičkou dolů, UTZ a všechna vyšetření byla naštěstí v pořádku. Celou dobu jsem nosila své "staré netěhotenské" oblečení, až zhruba ve 33. tt jsem poprvé oblékla těhotenské kalhoty.

Byl konec října, konkrétně 26. 10., kdy má manžel narozeniny. Bohužel byl v práci, tak jsem mu upekla dort a 27. 10. přišli odpoledne na návštěvu sousedi, se kterými jsme chvíli poseděli a narozeniny oslavili. Šli jsme spát cca ve 23 hodin, byla jsem dost unavená a z neznámého důvodu lítostivá, nevrlá a protivná sama sobě.

V 1:15 ráno (28. 10.) jsem se vzbudila s pocitem tepla a mokra mezi nohama. Chvilku jsem přemýšlela, jestli je možné, že jsem se počůrala, ale usoudila jsem, že je to blbost 😀 No a pak tedy zbývá jediná možnost - odteklá plodová voda. Byla jsem 37+1 tt dle MS. Jemně jsem pohladila manžela po ruce a když procitl z hlubokého spánku, pravila jsem mu, že mi asi praskla voda. Manžel vyskočil a začal plašit - co jiného od chlapa očekávat, že 😀 Došla jsem si na toaletu, voda stále vytékala, tak za mnou tu mokrou cestičku manžel utíral. Dobalila jsem si tašku do porodnice, dala si sprchu a cca po hodině jsme jeli do porodnice. Zde mi natočili monitor, vše sepsali, řekli že nemám kontrakce (hmm, opravdu? to bych ani neřekla, když mě nic nebolí) a ubytovali na šestinedělí. Bohužel spát se zde nedalo, takže jsem ani oka nezamhouřila. Ráno jsem se po zvážení všech rizik rozhodla podepsat negativní revers a jít čekat na kontrakce domů. Případnou infekci můžu chytit doma stejně tak jako v nemocnici. Máme to tam autem 2 minuty, takže není problém se ihned dostavit. Po tisícech keců velice nepříjemného pana doktora negativní revers sepsal a já podepsala. Ve 14:30 jsem měla jít na monitor a poté na něj z domova docházet každé 3 hodiny.

Zhruba od 14 hodin jsem měla křeče v podbřišku - pravidelné po 3 minutách, ale tento doktor i porodní asistentky tvrdili, že kontrakce to rozhodně nejsou, že u těch bolí záda a celé břicho, nikoli jen podbřišek. Křeče nebyly nijak hrozné, ale trošku prodýchnout jsem je musela. Ve 14:30 mi začali natáčet monitor, po 15 minutách začal přístroj pískat a došel papír, takže PA jej vyměnila a začala natáčet nanovo. Po 15 hodině mě přišla zkontrolovat zrovna ve chvíli, kdy jsem prodýchávala. Ptala se, zda mám kontrakce. Tvrdila jsem, že podle doktora ne, jen křeč v podbřišku. Po natočení monitoru mě vyšetřila spodem a oznámila mi, že domů rozhodně nejdu, že jsem otevřená na 5-6 prstů a mám zavolat manželovi, že jdeme rodit. V 15:20 dorazil manžel, už jsem byla ve sprše a křeče v podbřišku byly cca po 1,5-2 minutách. V 16 hodin jsem vylezla ze sprchy, asi 10 minut chodila po porodním sálu a pak ucítila nutkání tlačit. PA mi pomohla vyškrábat se do křesla, našla jsem si takovou polohu, která mi vyhovovala a začala jsem trochu tlačit. Byla jsem v polosedě se zapřenýma nohama o PA a manžela a manželovu druhou ruku jsem měla pod hlavou. Za chvilku přišel doktor (ano ten, co mi psal negativní revers a tvrdil že to kontrakce nejsou 😀) a začala jsem tlačit pořádně. V 16:33 jsem se ho ptala, na jak dlouho to tak vidí. Čekala jsem, že řekne třeba 3 nebo 7 hodin. On se podíval na hodiny a řekl, že do 17 hodin je dítě venku. Myslela jsem, že si ze mě prostě utahuje. Párkrát jsem zatlačila a v 16:52 se nám narodila Eliška s porodní váhou 2 840 g a 48 cm. Hned mi jí dali na bříško a přikryli nás. Nechali jsme dotepat pupečník, pak jej manžel přestřihl. Po chvilce jsem porodila i placentu a doktor se jal šití. Hráz natržená nebyla, jen pár vnitřních stehů. Poté všichni odešli a my tři tam zůstali sami. Poprvé jako rodina.

Je to silný, krásný, nezapomenutelný zážitek. Moc jsem brečela, byli jsme šťastní. Po hodině jsem zavolala mamince, že miminko už je na světě, sice o tři týdny dřív, ale zdravé a že je to holčička Eliška. 

Po další hodině šly sestřičky Elišku za doprovodu tatínka zvážit a odvezli ji na novorozenecké oddělení. Mě pomohla PA a manžel do sprchy, poté jsem se s manželem rozloučili a mě odvezli na šestinedělí. Dost se mi motala hlava, tak si Elíka nechali na novorozeneckém. Bohužel dostala žloutenku a nepapala, tak byla dva dny pod modrým světýlkem a vozili mi ji jen na kojení. To se nám moc nedařilo, takže ji neustále vážili a dokrmovali UM. Domů jsme šli 1. 11.

Naše testování mě velmi překvapilo. Už při rozbalení jsem cítila jemnou vůní, která provoněla  celý obývák. Při rozbalování ochotně pomáhala naše Anetka, kterou velmi zaujala krabice, výplň a praskací fólie😁 

Nadšení bylo ohromné😁 Ovšem mé nadšení z následného úklidu už ne.

Jako první prošel testem osvěžovač vzduchu pro miminka. Jeho vůně je jemná, nevtíravá a prcci krásně spinkali až do rána😍

Šplíchám ho všude, šplíchám ho pořád a to i na muže na WC. (ale pssst 😂)

Hned večer po rozbalení přišel na řadu test koupací a mycí...no..z tohoto testu bohužel nejsou publikovatelné fotografie, objekt testování odmítal spolupracovat a svou zaputilist mi dával najevo šíleným řevem.

Ovšem umytí neunikl. Musím říct, že Vendelín i Toník jsou skvělými spolubojovníky v boji proti křupkám! Ty totiž drží a drží. 

Na přání několika z vás přidávám recenzi na výrobek Colour Refresh Maria Nila.

Svoje vlasy mám takové medovo-zrzavo-hnědé. V létě více vyšisované, v zimě trochu tmavší. A jelikož jsem pihatá a mám zelené oči, rozhodla jsem se jít zrzavou cestou 🙂 Takže asi půl roku už si barvím vlasy do zrzava. Nicméně barva se fakt rychle vymývá a pěkně zářivá vydrží vždy maximálně 3-4 týdny.

Hledala jsem tedy něco, co barvu ochrání, nebo zvýrazní. Abych nemusela u kadeřnice bydlet (nehledě na finanční stránku).

Na doporučení kamarádky jsem začala hledat značku Davines a Maria Nila. Davines dělá také tónovací kondicionéry, ale má jen tři základní barvy. Na druhou stranu Davines je běžně k dostání v eshopech bez větších obtíží.

Značka Maria Nila je ze Švédska a k nám na trh přišla až na přelomu srpna/září. Vyrábí hodně barevných odstínů a vybere si opravdu každý. Bohužel sehnání výrobku není nejjednodušší. V ČR jsem zatím objevila jediný eshop, kde Maria Nila prodávají. A tam to lze koupit jen pod registrací s IČO, kdy si hlídají, aby živnost byla opravdu psaná na kadeřnici.

Já k nákupu zlanařila kamarádky kamarádku, která mi to přes sebe objednala.

Každou ženu v těhotenství nejspíše dostihnou nenáviděné strie. Není ovšem vhodné brát tuto estetickou komplikaci na lehkou váhu. Je potřeba podniknout razantní kroky k jejich eliminaci! Masírujte pokožku ihned z počátku těhotenství, aby se dostatečně vyživila a byla připravená na nevyhnutelné změny.

Šestý měsíc – největší zkouška vaší pokožky

V šestém měsíci dochází k největším změnám v přírůstku váhy a současně probíhají také hormonální změny. Jestliže v tomto rizikovým období není pokožka dostatečně hydratována, hrozí zvýšený výskyt strií především v hlubších vrstvách kůže. Nejvíce ohrožená místa jsou v oblastech, kde je kůže nejvíce napínána – bříško, stehna, zadeček a také prsa.

Je čas na nákupy

Kvalitní a osvědčení prostředky určené pro nastávající maminky jsou trefou do černého. Jedná se o přípravky se specializovaným složením, které byly vyvinuty speciálně pro potřeby namáhané pokožky v období těhotenství a po něm. V průběhu posledního desetiletí se jedničkou na trhu staly produkty značky Elasti-Q®, které si ověřilo tisíce spokojených maminek. Produkty jsou speciálně přizpůsobené pro zvýšené nároky pokožky těhotných žen. Proto poskytují vhodnou a komplexní péči. Ta se zaměřuje jednak na prevenci vzniku strií a současně na strie již vzniklé, které účinně redukuje.

Požadujte to nejlepší!

Někdy vztahy nevyjdou tak, jak jsme si představovali. A pak přijde rozpad. Ten je vždy těžký, ale když jsou v tom i děti, je to ještě těžší. Hlavně pro ně. Mají v hlavičkách zmatek, nevědí, kde je doma, nerozumí tomu, proč už si maminka s tatínkem nerozumí, jako dřív. Postupem času se dítko zklidní. Ne proto, že by to pochopilo, ale přijme situaci jako fakt, se kterým nemůže nic udělat. Rodiče začnou nový život, najdou si nové partnery... A tak to bylo i u nás. Po prvním nezdaru jsem našla chlapa, se kterým jsem opravdu spokojená. A máme spolu další 2 dítka. Nejstarší dcerka je nadšená a manžela bere jako svého vlastního tatínka a i on jí bere jako vlastní dceru. Nedělá žádné rozdíly mezi svými dětmi a mojí dcerkou. A stejně tak celá manželova rodina. Větší štěstí jsem si přát nemohla. 

Dcerky tatínek také šel dál a založil novou rodinu. Našel si ženu, která si sebou také přivedla jedno dítko (chlapečka) a spolu mají ještě jednoho chlapečka. 

Jsem ráda, že moje nejstarší s ní vychází v pohodě. Jen mi dělá starosti, že nová žena začíná mé dceři plést hlavu a dávat jí nabídky, jako že by mohla bydlet u nich. Problém je v tom, že to chce ona, Paní nová. Vlastní otec mé dcery s ní čas netráví. Funguje pouze jako taxikář, který jí odveze Paní nové, nebo babičce a pak si jde po svém. Vytrvávám a snažím se dcerce se snažím vysvětlovat, že je jasné, že se jí u Paní nové líbí. Když někam jede jednou za čas a nemá tam žádné povinnosti, je to vždy lepší. Chápu i Paní novou. Já mít dítko půjčené jednou za čas na víkend, tak bych ho zahrnovala čím by chtělo a povolila mu i houpání na lustru. Nicméně o svou dcerku přijít nechci. Nejen tím, že by bydlela jinde, ale hlavně nechci příjít o její důvěru, lásku, kontakt s ní. O možnost pomoct jí, když potřebuje, pomazlit, když jí není dobře. 

Nejoblíbenější pohádky jsou u nás o pomeranči. Je to pohádka pokaždé jiná, vymýšlená za chodu. Podle toho, jaké téma je teď aktuální, nebo jaká je doma nálada. 

A přišla na řadu i dnes ráno, když jsme česala Princeznu do školy. 

Maminko, vyprávěj pohádku o pomeranči.

Přichází superúplněk a já začínám být „supernervózní“. Vánoce se blíží mílovými kroky a spolu s nimi i Vilminy narozeniny. Tuto životní katastrofu zatím díkybohu nevnímá, takže z tohoto pohledu můžu zůstat v klidu. Výběr dárků, to jsou pro mne ta pravá muka, zvlášť když hledám i za ostatní členy rodiny. Pokud jste na tom podobně, můžete nahlédnout do mého letošního seznamu, určeného pro čerstvého dvouleťáka.

Seznam naleznete na: http://www.pihatamama.cz/Hrajeme-si/Jeziskovi-naveky-objedname-navleky

O tom, zda mateřská demence opravdu existuje nebo je to jen výmysl a omluva "neschopných" matek, bychom mohli debatovat a psát na desítky stránek. Stojím si za tím, že my matky jsme nějakým způsobem trošku poznamenané. Já třeba hodně zapomínám, jiná zase trošku blbne. Ale holky, dobrá zpráva je to, že v tom nejsme samy.

Pojďte se se mnou teď podívat na 3 důkazy, že naši muži umí také občas zaperlit.

Čaj o páté 

Tak teď mě můj manžel opět pobavil.

Přilítne do obýváku s obalem v ruce a spustí:  "Můžeš mi jako říct, co to má znamenat?"

Já: "No, promiň, tak to asi Tina hodila na zem."

Když jsem v červenci porodila svého prvorozeného syna Dominika a začala řešit složitý omezený jídelníček kojící matky, bylo mi do pláče, kolik oblíbených potravin budu muset na nějakou dobu vypustit, tím pádem vznikl i omezený výběr živin a vitamínů, které do svého těla dostanu. Jednou, když byl manžel nakupovat, objevil mezi zbožím pro miminka a děti, kam často zabrousíme i různé doplňky pro kojící matky a mezi nimi i tyčinky a mléčný nápoj značky Nutrimama profutura a tak mi je koupil. To bylo první setkání s těmito doplňky.

Díky koníkovi, jsem měla možnost zúčastnit se testování a tak vám o svých už 4 měsíčních zkušenostech můžu napsat.
Nejprve jsem vyzkoušela vanilkový mléčný nápoj, zhotovený dle návodu na obalu. Ten mi, ale moc nechutnat ani nevoněl. A tak, jsem si tento mléčný prášek, začala vařit místo vody s Carem a to byla pak mňamka v Caru mi tento mléčný vitamínový zázrak moc chutnal a nahradil i dávku mléka, kterou si do cara přilévám. A tak od té doby, piji tuto kombinaci i 3x denně vždycky v poměru 3 lžičky cara a 2 lžičky nutrimamy. Už jsem i slyšela, že někomu, může zapáchat po rybím tuku, ale to já necítím, mě voní po vanilce. Doma mám již druhou krabici a určitě si koupím další. Možná i díky těmto vitamínům má můj 4měsíční syn už 8 kilo a každý se diví, že je jen kojený.

Po zkušenosti s mléčným nápojem jsem pořídila i cereální tyčinky a ty většinou střídám buď s nápojem: jeden den nápoj, druhý den tyčinka, nebo když nestíhám uvařit caro s mlékem a někam jedu tak si dám tyčinku na sváču nebo jen tak do přebalovací tašky na mlsání. Tyčinky jsou sladké s nakyslou chutí brusinek a jsou krásně křupavé. Moc mi chutnají. 

Jediné negativum u těchto výrobků, může být i pro mnohé vyšší cena, proto také využívám slevy nebo si o ně říkám, když mi někdo chce udělat radost, a koupit něco dobrého místo dárku. A také omezené variace příchutí. U nápoje bych také ocenila i jinou příchuť, třeba čokoládovou. 

Závěrem bych asi jen dodala, že moc děkuji společnosti Nutricia za možnost testovat a napsat své zkušenosti s jejich chutnými produkty, které určitě stojí za vyzkoušení. Mě a poté i mému synovi moc chutnají a dodávají nám potřebné denní dávky vitamínů a mastných kyselin. Protože můj momentální omezený jídelníček ani z půlky neobsahuje tolik vitamínů a já je chci svému synovi poskytnout.

Díky koníku. 🙂

Už pár let zpět jsem si říkala, jak by bylo fajn pořídit si pomocníka na mytí oken. Od malička jsem nesnášela tu procedůru, vštěpovanou mi babičkou - horkou jarovou vodou umýt okna, rámy... Poté další vodu a smýt tím tu jarovou. Nakonec dětské pleny (ještě ty po mně) a těmi, s nějakým přípravkem, rozleštit okna. Peklo! Pleny už pouštěly chloupky, neustále jsem měla na oknech "kocoury" a příšerně mě to nebavilo. Tím spíš, když se musela mýt stará dvou okna - tedy dvojnásobek práce. Postupem času jsem si to usnadňovala a šulila to. Takže stačila jenom jedna voda, místo plen noviny...Nakonec voda se šamponem (super věc!) a teď, teď jsem díky #konik_testuje měla možnost splnit si svůj sen a pozvat si domů pomocníka! 🙂

Nedočkavě jsem vybalila Windomatic z krabice a dle návodu dala na 3,5 hodiny nabít. Manipulace s ním je jednoduchá, intuitivní a blbuvzdorná 🙂

Při prvním použití jsem nadšená, ale objevuje se i první "ale". Tím je pro mě nevhodně umístněné spouštěcí tlačítko. Automatickým úchopem mojí (evidentně levé) ruky si totiž přístroj neustále vypínám. Po pár minutách už si ale navyknu na trochu jiný způsob držení a v pohodě.

Windomatic perfektně odsaje veškerou vodu, nezanechává šmouhy a je rychlý a víceméně tichý.

Při mytí velkých zdrcadlových ploch na vestavěných skříních mi občas nechá čáru, kde končí stěrka. Nicméně není to nic tragického, nic extra viditelného a snadno se to rozleští třeba kusem papírové utěrky (záležitost na cca pět sekund). Na oknech to vůbec neřeším, tam to vidět není.

Myslela jsem si, že ho použiju opravdu jen na mytí oken. Ale ukázalo se, že Windomatic je mým věrným kamarádem každý den. Stále ještě totiž bydlíme ve starém domě, se starými okny s dvouskly, na kterých se sráží neuvěřitelné množství vody. A já tedy dvakrát denně nadšeně odsávám vodu, kterou automaticky z nádržky naliju na kytky na oknech 🙂 Je to WIN - WIN! My vidíme ven, kytky konečně nechcípou díky mé lenosti a neschopnosti je pravidelně zalévat 😀

Když mi bylo sděleno, že za svůj komentář obdržím na testování Vileda Windomatik byla jsem moc rada, štěstím bez sebe. Ale potom přišlo „procitnutí“ a mírná panika, že ty okna budu muset fakt umýt.

Uteklo pár dní a já jsem obdržela balíček s očekávaným domácím pomocníkem.                                       

V ten moment nastal mírný stres. Téměř každý den mi chodilo od koníka upozornění do kdy musím otestovat a napsat postřehy (Koníku, sice většina z nás je doma s dětmi a inteligence nám lehce klesá-mě určitě, ale zase ne natolik, aby jsi nás neustále upozorňoval…).

V období mezi doručením a začátek testování uplynulo několik dní. Protože děti vycítily, že chci dělat něco bez nich, tak během dvou dnů lehly s horečkami. Testování proto nepřicházelo v úvahu. Naštěstí teploty holkám pominuly a mohla jsem začít.

Musím říct, že jsem po vybalení pomocníka byla značně nedůvěřivá (v některých věcech jsem stará konzerva), ale co už, aspoň vyzkouším něco nového. Zrychleně jsem přečetla návod, zapojila přístroj do nabíječky a čekala co se bude dít. Po téměř čtyřech hodinách bylo nabyto a mohla jsem jít na věc.

Jsem zvyklá okna umývat alkoholovým přípravkem (okenou), ale použití těchto přípravku v návodu nedoporučují. To vidím jako drobné mínus. Už přes rok jsem okna nestihla umýt a bez čistících prostředků mi to šlo trochu hůře.  Po usilovném zdolání prvního okna přišla řada na vysavač. Nastalo milé překvapení. Můj nový pomocník krásně vodu z oken vysál. Dokonce jsem se pustila i do žaluzií (jejich umývání ze srdce nesnáším) a téměř jsem Viledu „líbala“.Podařilo se mi pohodově a rychle žaluzie umýt.

I taková běžná příprava snídaně může být obohacena myšlenkou na celý den. Ráno bylo klasické - vstát, tvářit se svěže a vyrazit do krámku pro čerstvé pečivo. Po návratu domů - ejhle, všichni už jsou vzhůru 😀 Nakrmit jedno dítko, zahnat druhý dítko (s angínou) zpátky do postele  a nakrmit třetí. Všechno hotovo, položit prcka do ohrádky mezi chrastítka a hromadu dalších udělátek a šup šup do kuchyně. Pak přišel na scénu náš tatínek - Tys ho položila takhle na štorc????? - Ne, to on už se takhle točí, jako hodinová ručička. - Hmmmm, no jo no. Těžko čekat, že se ani nehne, v 18ti se zvedne a půjde vydělávat. 

Je sobotní odpoledne, jsme doma celá rodina, užíváme klid a takové ty obyčejné věci, které jsou nejvzácnější. Děti si hrají, dívají se na pohádku, muž mi fotí náramky, které se mi stávají vášní... A já si říkám, že najdu verš na naše ručně vyráběné přání.

Beru do ruky první sbírku veršů, procházím ji, ale nic mne nezaujalo. Básně krásné, ale ne takové, aby mne chytily za srdce. Posílám Alexe pro druhou knihu veršů. Otevírám ji a nacházím zapomenuté poklady. Ústřižek z novin, kdy jsem tatínkovi po smrti dávala oznámení o jeho nedožitých kulatinách. Dívám se na něho a je to, jako by tu byl... Z další části vypadává fotka Jana Skácela na hřbitově. Fotka, kterou opatruji již tři desítky let, celou dobu, co čtu jeho básně. A v neposlední řadě vizitka významného plastického chirurga, profesora Bařinky, se kterým jsem se kdysi seznámila v ateliéru Vlasty Zábranského . To je PAN DOKTOR.  A původně prý snad zubní technik. Ani to nevěděl, ale i on mne setkáním s ním tehdy utvrdil v rozhodnutí, že studovat medicínu je správné. 

Tři "papírky" a tolik vzpomínek...

Básničku jsem již našla, krásné čtyřverší, fotografii máme také, tak teď už zbývá se pustit do výroby novoročních přání....