MODRÁ SOUTĚŽ S NESTLÉ O DOBRŮTKY PRO NEJMENŠÍ

Blíží se den 29.3.2021. Víte, co je to za den? 😊 Ne? Já vám to prozradím. Je to MODRÉ PONDĚLÍ. Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce a pro křesťany vždy bylo symbolem volného dne. Dle tradice je lidem zakázáno v tento den vykonávat jakoukoliv práci. K tomu se hodí zajímavá otázka do dnešní soutěže : Jakou domácí práci nevykonáváte rády?

Já vám prozradím, že z duše nesnáším žehlení a tudíž už žehlím jen výjimečně. No a umývání oken taky úplně nemusím… 😊

………………………………………………………………….

V sychravém březnu máte právě teď příležitost si u mě zasoutěžit o balíčky BIO dobrůtek pro vaše mrňousky. Jdete se mnou do toho? Doufám, že ano! 🕶

Namíchala jsem oblíbené "modré" BIO produkty a vytvořila z nich balíčky pro 3 z Vás. V každém balíčku pro Vaše nejmenší najdete :

3 ks BIO křupek v náhodných příchutích

Velikonoční bleskovka

Velikonoce se blíží a Fisher-Price bude opět nadělovat! Tentokrát se můžete zapojit do soutěže o zajíčka na spinkání 🐰♥️ 

Velikonoce jsou pro nás svátky jara a zvyklosti, které je provází se domácnost od domácnosti liší. U nás patří k Velikonocům výzdoba - vajíčka, zajíček, kuřátka, něco dobrého na zub v podobě mazance, beránka a velikonoční nádivky a samozřejmě alespoň symbolická pomlázka s nadílkou.

Pojďte si s námi nadělit na Velikonoce zajíčka Fisher-Price 🤩

❗️❗️Pravidla soutěže ❗️❗️❗️

👉 Dej lajk tomuto článku.

👉 Přidej si můj profil do oblíbených.

Doplnění k recenzi Snuggs - menstruační kalhotky z dm Selena Care

Slíbila jsem doplnit svoji recenzi, tak slib plním. Zkusila jsem doplnit své trio Snuggs o jedny menstruační kalhotky z drogerie #dm . Kupovala jsem je na prodejně, takže verze Classic velikosti M. Při té příležitosti jsem si všimla, že už i v dm drogerii se dají koupit Snuggs. 

Pokud budu tentokrát stručná (pro podrobnou recenzi Snuggs koukněte na můj poslední článek), musím objektivně uznat, že jsou s kvalitou Snuggs na první pohled a krátkou uživatelskou zkušenost opravdu srovnatelné a plně konkurence schopné. Nemám moc šanci jim něco opravdu vytknout, jednotlivé dílčí parametry hodnocení u Snuggs jsou opravdu  srovnatelné. 

Kalhotky z dm vydržely nejsilnější dny menstruace, neproteklo nic. Navzdory některým recenzím opravdu nešustí, není to žádný igelit. Střihově mi přijdou velmi podobné Snuggs, v té verzi Classic mají kolem pasu hezkou  krajku, na to já si ale nepotrpím a do budoucna bych se bála, že se vytahá. Při přímém porovnání se Snuggs (mám klasický střih i bikiny) mi přijdou ty z dm trošku "bombarďákovější", přijdou mi víc jako ty silnější Snuggs na noc. Protože preferuji bikiny střih, tak Snuggs jednoznačně vedou. Ale až dnes jsem po prohlednutí webu dm zjistila, že i Selena Care mají řadu střihů a bohužel většinu z nich prodávají jen on-line. Takže dost možná mít jiný střih, tak bych tuto výtku nepsala.

Co mají kalhotky z dm jednoznačně lepší, je šev té savé části, která je i trošičku delší - u Snuggs cítím ten šev na zadku, zvyknu si  na to, ale první dojem je nepříjemný, u Selena Care to není žádný problém, šev je menší.  

Pokud bych se měla rozhodovat mezi Snuggs za plnou cenu (tedy kolem 800 až 900 Kč) a kalhotkami z dm za necelých 500, můžu s čistým svědomím doporučit ty z dm. Protože mám v plánu koupit další kalhotky pro střídání a se slevami se dostanu i u Snuggs na cenu kolem 500, zůstanu jim věrná, protože subjektivně víc věřím jejich technologii, pořád na kalhotkách pracují, beru je jako průkopníky. Ale objektivně jsem ani u Selena Care neměla pocit, že by málo sály, nebo že by po více hodinách zapáchaly). Navíc Snuggs mají pro mě zajímavější střihy a teď i výběr barev. Ale pro ty, které váháte, kalhotky z dm jsou jistě vhodnou  volbou, když nechcete investovat více peněz a chcete to třeba jen zkusit. A dost možná u té značky zůstanete, protože svoji  kvalitu opravdu mají.

Pro ty, co budou hledat tu Snuggs recenzi, odkaz zde: https://www.modrykonik.cz/blog/malenka3/article/snuggs-moje-recenze-xma4ul/

Radosti, haló, kde jsi?

Začalo to plíživě. Odbývala jsem přípravy, nebavilo mě vymýšlet online kvízy, neprohlížela jsem profily jiných učitelů na sociálních sítích a nečerpala inspiraci pro hodiny. A každé ráno jsem se probouzela s pocitem, že začíná zase další hrozný den. Moci tak zase zavřít oči a spát a spát. Nebo se moci probudit, vypravit děti do školy, naskočit do autobusu, stavit se do milovaného Cross café a pak do práce...

...zkrátka ztratila jsem radost. A taky motivaci k práci. 

Stále stejné dny. Sekající se internet. Děti, kterým nefunguje mikrofon, a vy je už dva měsíce neslyšíte. Mlčící děti. Hodiny, kdy máte pocit, že mluvíte sami k sobě. Školní parlament, jenž se ani pořádně nerozjel a online nefunguje. Nekonečné porady, kde řešíte neřešitelné.  Kolegové metodici prevence, kteří vám pošlou desatero pro duševní hygienu, ale když po nich konkrétně něco chcete, nemají čas. Vaření, to věčné vaření. Vaření o přestávkách, vaření večer, protože byste to přes den nestíhala. Doma dvě děti na onlinu a pocit, že se jim málo věnujete. Neměla jsem si vlastně vzít OČR? Ale co moji žáci? 

Předminulý týden byl totálně kritický. Ráno jsem vstala jako robot a práci jsem si šla doslova  odtrpět. Odpoledne jsem zaklapla notebook a měla pocit totálního zmaru. A výčitky, že takhle se pracovat prostě nedá. Večer do postele s tím, že další den bude úplně stejný.

Pak přišel dlouhý telefonát s kolegyní kamarádkou a uvolňující pocit, že v tom nejsem sama. Sdílená starost, poloviční starost. Ulevilo se mi a jí taky.

Pokud si myslíte, že se to zázračně jako mávnutím kouzelného proutku změnilo, tak se mýlíte. Ale mám teď lepší dny. Snažím se s tím pracovat. Nejsem ten typ, který by si psal nějaký motivační deník nebo si zapisoval, co se mu ten den povedlo. Na to jsem moc cynická. Vypustila jsem zprávy, počty nakažených jsem viděla naposledy před třemi týdny. Pomohlo mi počasí. Díky, žes konečně přišlo, jaro. A taky datum. Upínám se k němu. 12. duben je dnem, kdy se možná žáci vrátí do škol. A možná, že se vše pomalu vrátí k normálu. 

A co ten Štefan vůbec jí?

Ahoj všem, vzhledem k tomu, že občas něco píšu pro náš web www.sanceprostefanka.cz, rozhodla jsem se tu články sdílet taky. Někdo z vás může procházet podobným příběhem, někdo z vás může mít také nemocné dítě a ten pocit, že v tom nejste sami je, přiznejme si, někdy dost uklidňující  

A co ten Štefan vůbec jí? Otázka, kterou jsem za poslední měsíce dostala nespočetněkrát.

Štefan je multialergik. Znamená to, že je extrémně citlivý na všechny nové potraviny, se kterými přijde do styku. Jak Štefi ochutnával a poznával nové chutě, ruku v ruce s tím přicházely alergické reakce. Někdy jen zčervenaly tváře, v tom horším případě se objevila svědivá ošklivá vyrážka a střevní potíže. Surovin, na které žádnou reakci neměl, je jen pár a daly by se spočítat na prstech jedné ruky. 

Aktuálně Štefiho jídelníček sestává z rýže, krůtího (popřípadě kachního a králičího) masa a převařeného ovoce. Bohužel je alergický i na náhražky náhražek, takže nemůže jíst běžný bezlepkový chleba, či jogurty bez laktózy, které jsou dostupné v obchodech. Často obsahují sóju, pohankovou, kukuřičnou mouku, nebo je základ tvořen mandlemi a kokosem. Tzv. skleničky pak často obsahují cibuli, brambory, nebo mrkev. Ani to (a mnoho dalších) Štefan jíst nemůže.

Je vám asi jasné, že z takového velmi strohého jídelníčku moc receptů nevymyslíte. Tím hlavním problémem ale je, že se jedná o jídelníček spíše dietní. Štefan poměrně dlouho nepřibíral, nerostl a i teď ve 2 letech je tak schopný obléknout věci klidně rok staré. Nakonec jsme museli zvýšit množství hypoalergenního mléka. To je mléko obsahující všechny důležité živiny, které Štefi jinak přijmout nemůže. Jedná se o speciální mléko, které má ale i speciální cenu. Jedna malá plechovka Neocate Junior, která nám vydrží maximálně 4 dny, stojí 1500 Kč. Pojišťovna hradí v tomto věku jen omezené množství, proto musíme každý měsíc dokupovat mléko bez receptu – měsíčně to dělá cca 6000 Kč.

Spinální svalová atrofie nám dala také odpověď na otázku, proč Štefi není schopen pořádně rozkousat pevnější stravu – hlavně maso. To sní pouze v případě, že je nakrájené na hodně malé kousíčky. Atrofici totiž mívají často problém s polykáním a mívají oslabené horní patro. V těch nejtěžších případech ani nejsou schopni polykat a jsou tak odkázáni na sondu PEG. Právě oslabený kousací reflex nejspíš může i za Štefiho opožděný vývoj řeči. Teď, ve 2 letech, řekne jen pár slov.

Životní pojištění? Sjednávejte výhodně online

Proč je vhodné mít životní pojištění a proč si jej sjednat online? Životní pojištění je produkt, který ochrání vás a vaše blízké v případě nenadálých životních událostí, které mohou mnohdy řádně zkomplikovat život.

Životní pojištění vás ochrání

Základní životní pojištění se dělí na investiční nebo rizikové. Oba tyto produkty však je možné doplnit o vybrané připojištění rizik. Nejčastěji lze připojistit úraz, trvalou invaliditu, nemoc, douhodobý pobyt v nemocnici a mnoho dalších. Takovéto události jsou zpravidla velkou finanční zátěží a rodině umí nabourat rodinný rozpočet.

Stát se nám může prakticky cokoliv. Některé nečekané události sebou nesou komplikovanou a zdlouhavou léčbu, výpadek příjmů, proto je vhodné pamatovat na sjednání rizikového životního pojištění. V případě, že si sjednáte životní pojištění, v případě vaší smrti ještě před vypršením pojistné smlouvy, bude vašim blízkým vyplaceno plnění ve smluvené výši. Po ukončení smlouvy však žádné plnění není vyplaceno, pokud produkt nezahrnuje investiční složku. V rámci jedné smlouvy lze pojistit i děti či další členy rodiny. Lidé často dělají chybu tím, že sjednají životní pojištění pro děti, paradoxně je důležité pojistit sebe. Smrt či nenadálý úraz jednoho z rodičů ohrožuje existenčně celou rodinu. Životní pojistka často pomůže se vypořádat se sníženým životním standardem.

Při plánování životního pojištění nepodceňujte nemoci a na následky různých onemocnění, kdy například po kousnutí klíštětem chytíte encefalitidu a následkem toho můžete zůstat ochrnutí. Stejně či více nebezpečných nemocí existuje celá řada.

Investiční životní pojištění

Velká velikonoční soutěž s VILEDOU!

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. V koutku na zeleným proutku, proutek se ohýbá a slepička kokrhá, ko ko ko ko dák, kam mám to vajíčko dát. 

Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali ale kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy (oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví). Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.  

Všechny přípravy na Velikonoce i samotný průběh těchto svátků mají svá pravidla, která se velmi přesně dodržují. Podle církevní tradice například přípravy začínají 40 dní předem na Popeleční středu, a samotné Velikonoce začínají vigilií neděle Vzkříšení. Té předchází Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, a trvají až do svátku seslání ducha Svatého, takzvaných Letnic. První velikonoční týden se nazývá Velikonoční oktáv, čtyřicátý den Velikonoc je oslava Na nebe vstoupení Ježíše Krista, kterou Velikonoce končí. Všechny dny tohoto období pak mají své zvyky a rituály, které se od dávných dob dodržují.  

Každý z nás má určitě své zvyky a tradice, které se snažíme na Velikonoce dodržovat. A proto se ptám, jak u Vás vypadají Velikonoce? Dodržujete nějaké zvyky, tradice? Pečete? Tvoříte s dětmi? 

Pro účast je potřeba splnit dvě podmínky:

  • dát lajk k tomuto článku
  • odpovědět pod tento článek na soutěžní otázku 

Úžasné děti ♥ a jejich nezapomenutelné milníky
v prvních letech života

Dobrý den, milé maminky,

dnes jsem si pro vás připravila článek na téma, které je mi velmi blízké a věřím, že osloví i vás. Úžasné momenty našich dětiček, ty nezapomenutelné chvíle úžasných pokroků našich dětí. ♥ 

Svět právě prochází obdobím, které není lehké pro nikoho z nás, a tak si pojďme společně připomenout a zavzpomínat na ty nejkrásnější dětské milníky. Protože právě naše děti jsou stále stejně úžasné a ať se na světě děje cokoliv, ony se rozvíjejí a žijí dál svým krásným dětským tempem. 

Vybrala jsem si osm krásných dětských milníků od narození do dvou let. Doufám, že budete souhlasit, že tyto jsou pro nás rodiče i pro naše úžasné děti ty nejsilnější vzpomínky v prvních dvou letech života, které zaznamená nejen naše mysl, ale i památeční album. Tak se pojďme podívat, jak vybrané první silné milníky naši mrňousci vnímají. 

  • Jako první silná vzpomínka je jistě pro rodiče příchod miminka na svět. A pro děťátko je to vůbec první největší životní krok, i když si ho dlouho nepamatuje. 
  • Druhý milník bude pasení koníčků. Postupný rozvoj hrubé i jemné motoriky je pro dítě mnohdy velká námaha! 

Vyhlášení březnové soutěže ve skupině Fisher-Price

Máme tu vyhlášení březnové soutěže, která probíhala ve skupině Fisher-Price! 🎁 Dnes byli vylosováni dva výherci, kterým bude dělat radost letošní jarní novinka - kolotoč nad postýlku s obláčky.

Všem vám děkuji za účast v soutěži 😉 Odpovědi jak ve skupině, tak i v komentářích pod soutěžním článkem pro mne byly zajímavé a já věřím, že pro mnohé z vás také. Večerní pohodu si každý představujeme jinak a opravdu ne vždy se nám daří ji s dětmi za zády zažít. 

Rad a triků na uspávání dětí existuje mnoho, ale jak už jsme zřejmě zjistili, na každého platí něco jiného. Je potřeba zachovat klid a dopřát miminku také večerní pohodu ❤️

Na usínání je dobré se naladit. Pravidelné večerní rituály nám v tom mohou pomoci. V postýlce děti jistě potěší nějaký usínáček. Kolotoč nad postýlku by mohl být ten pravý 😍 Usínání s ním probíhá za doprovodu příjemné a uklidňující hudby, zvuků a světel. Více informací o tomto krásném kolotoči se můžete dozvědět ZDE.

🍀 A my se podíváme na koho se tentokrát usmálo štěstí 🍀 

Generátor náhodných čísel je můj velký pomocník a vylosoval tyto 2 příspěvky: 🏆

avatar
olivovnaOvěřená organizace

Péče o děti po nemoci Covid-19

Prodělalo vaše dítě Covid-19 a trpí stále dráždivým kašlem nebo zvýšenou únavou?

V naší léčebně vám můžeme pomoci.

Poskytujeme odbornou péči i postcovidovým pacientům, která zahrnuje:

  • klimatoterapii,
  • rehabilitaci zaměřenou na zvýšení celkové tělesné kondice,
  • rehabilitaci dechového ústrojí,
  • otužování s využitím sauny,
  • relaxační léčbu včetně vodoléčby.

Na léčebný pobyt přijímáme děti po prodělaném zápalu plic nebo po zánětu průdušek či po zánětu horních cest dýchacích, které nadále obtěžuje kašel.

Kontaktujte svého pediatra.

Březnová soutěž ve skupině Fisher-Price

Jaro je tu a ve skupině Fisher-Price pro vás spouštíme SOUTĚŽ O JARNÍ NOVINKU!

Tentokrát se můžete těšit na výhru kolotoče a usínáčka Calming Clouds, který potěší jak děti, tak zajisté i rodiče. Večerní rituály a uspávání dětí dá mnohdy pořádně zabrat. Zkuste pomoci vašemu miminku zklidnit se pomocí hudby, zvuků, světel a usínání může být hned snadnější ❤️

Více informací o kolotoči nad postýlku s obláčky najdete ZDE.

❗️Pravidla soutěže ❗️

1) V komentáři pod tímto článkem nám napiš odpověď na otázku: Když se řekne usínáček/kolotoč, jaký se Ti od Fisher-Price vybaví jako první? Případně máš-li zkušenosti s nějakým konkrétním, poděl se s námi.

2) Do skupiny Fisher-Price (zde) vlož nový příspěvek s hashtagem #fisherprice_vecernipohoda a napiš nám, jak/k čemu využíváte čas večer, když vám dítě klidně spí? Přiložte prosím i fotografii (alespoň ilustrační) 🥰 

Univerzální pomocník jménem šampon - jak může pomoci v domácnosti?

Věděli jste, že mytí vlasů není zdaleka to jediné, co se dá se šamponem dělat? Šampon je totiž univerzálním pomocníkem, který vám usnadní život v mnoha situacích – jen o nich musíte vědět.

Skvělou volbou pro univerzální použití je zejména dětský šampon, díky čemuž můžete třeba odstranit asfalt či žvýkačku ze zvířecí srsti, aniž by to mazlíčka jednak bolelo a jednak dráždilo kůži nevhodnými chemikáliemi. Podívejme se na další šikovné triky s dětským šamponem!

Lepivé cosi zapatlané do dětských vlasů nebo zvířecích chlupů

Už jsme tenhle trik načali, tak se mu věnujme jako prvnímu. Možná i vaše dítě nebo mazlíček už si nalepili žvýkačku, asfalt nebo třeba karamelový bonbon do vlasů či chlupů. Abyste nemuseli zalepený pramen stříhat nebo z něj lepivou hmotu bolestivě tahat, pomozte si šamponem, nejlépe tím dětským, který nedráždí. 

Že doma děti nemáte, a tak dětské šampony ani nekupujete? Nevadí – za skvělou cenu je najdete třeba v Avon katalogu

Jak postupovat? Do slepeného místa v srsti nebo ve vlasech vetřete trošku šampónu a nechte jej působit. Šampon naneste i na zbytek pramenu vlasů či srsti – připravte kluznou dráhu. Žmolek budete brzy moci díky šamponu posouvat ke konci pramenů, až ho nakonec odstraníte. 

Přebalování není žádná věda – nebo ano?

Tušíte, kolik času přebalováním strávíte během 1. roku života? Je to půl až hodina denně! Takže 7-15 dní a nocí v roce neděláte nic jiného, než přebalujete. A spočítali jste někdy, kolik plen během 1. roku života mimina spotřebujete? Při průměru 7 denně, to je cca 2,5 tis. Taky to není úplně málo, že?

Každé miminko má trochu jinak citlivou pokožku, a tak už jen vybrat ty správné, nedráždivé pleny je docela „fuška“. Musíte také zvolit správnou velikost, aby Vaše rostoucí ratolest měla vždy to, co jí sedí, protože správná velikost je u plenky zásadní. A do toho řešíte, proč zrovna dneska má malá princezna začervenalý zadeček, i když nepapala nic jiného než běžně, a malý brouček má červené pupínky na zadečku a špatně spinká, často pláče. Proč se to děje?  

Na oblast zadečku, která je téměř nepřetržitě uzavřena v neprodyšném prostředí plenek, působí teplo, vlhko, neprodyšné prostředí pleny, čpavek z moči, enzymy ze stolice, bakterie rozkládající moč a stolici. To vše narušuje celistvost vrchní vrstvy pokožky, a tím i ochrannou funkci kůže. A ta má všemu tomu odolat. Jemným začervenáním a podrážděním volá pokožka miminek o pomoc. Jedná se vlastně o zánět na pokožce, a tak pokaždé, když se místa začervenání dotknete, nebo se miminko vyčůrá, může plakat, protože je to pro něj nepříjemné.

Jak tedy správně přebalovat miminko, abychom tomuto nepříjemnému zarudnutí předešli? 

  • Často miminko přebalujte, nenechávejte ho dlouho v mok­rých plenkách
  • Rozepněte miminku overal, či svlečte dupačky a začněte. Rozbalte plenku a poté velmi opatrně nadzvedněte zadeček dítěte. Podepřete si jej zespodu rukou a mírně nadzdvihněte záda dítěte od podložky. 
  • Při čištění zadečku postupujte vždy od nejčistších partií k nejzašpiněnějším a směrem odpředu dozadu (od genitálií k hýždím). To je důležité zvláště u holčiček.
  • Nejlepší je omýt zadeček miminka pod tekoucí vodou (zvláště po stoličce), případně pokud jste např. mimo domov utřít vlhčenými dětskými ubrousky. Děťátko je při umývání položené přes předloktí levé ruky a volnou pravou rukou omýváme jemně pokožku v záhybech třísel a pod hýžděmi, na hýždích i v intimních partiích.
  • Jemně osušte zadeček dítěte a nezapomeňte na malé záhyby v pokožce. K osušení se nejlépe hodí bavlněná osuška, kterou jen něžně přikládáme na kůži, tzv „ťupkáme“, netřeme.
  • Zadeček nechte chvilku větrat – maličkost, která je nesmírně účinná.
  • Dejte čistou plenu pod miminko, namažte zadeček vhodnou mastí, zabalte plenku. 
  • Při každém přebalování je vhodné použít mast Bepanthen Baby, která nabízí Trojitou péči- pomáhá chránit před zarudnutím, hydratuje a přirozeně regeneruje pokožku dětského zadečku.
  • Jsou situace, kdy, i přes sebelepší péči, opruzení stejně vznikne. Může to být v době, kdy rostou zoubky, kdy je miminko nemocné nebo když měníte stravování. Je to normální a jistě tuto situaci zvládnete.

Jedno upozornění: Masti se zinkem či dezinfekčními přísadami používáme především při léčbě už poškozené kůže, proto ke každo­denní preventivní péči o zadeček děťátka jsou vhodnější přípravky bez zinku a alergizujících přísad. 

Jedna chvíle mi změnila život II

Táta přijel domů a ještě 20 minut seděl v autě, než přišel za mámou. Byl unavenej a říkal, že je mu špatně a že si v pondělí už dojde k doktorovi. V tu dobu byl u nich mámin brácha (táta ho nikdy neměl rád) a říkal mu, že se mu nezdá být v pohodě a že ho odveze do nemocnice. Táta nikam nejel.

Večer mi volala máma, že se jí táta vůbec nezdá, že se o něj bojí, ale že teď se vykoupal a vypadá o něco líp. Prosila ho, ať se nechá odvézt do nemocnice, že pro něj přijedu. Ať tam jede aspoň kvůli Péťovi. Táta se na ní jen podíval a řikal, že ráno to bude dobrý a že si jde lehnout. Ona nakonec usnula v obýváku na gauči.

Večer jsem si ještě říkala, co by bylo, kdyby se tátovi něco stalo. V noci se mi zdál sen o tom, jak jsme byli všichni smutný a nikdo nevěděl proč. Bylo to tak zvláštní, že jsem se ve 4:15 vzbudila a přemýšlela jsem, co to vlastně bylo.

V 6 mi volala máma. Byla v šoku. Řekla mi, že táta nedýchá a ať zavolám sanitku. Volala jsem a vůbec mi to nedocházelo. Vzbudila jsem manžela, oblíkla syna a jeli jsme tam. Přišla jsem k nim. V obýváku seděl doktor a něco psal. Máma brečela. Viděla jsem v ložnici ležet tátu. Umřel. Čas smrti 4:15. (z pitevní zprávy jsme se dozvěděli, že přechodil zápal plic a další nezvládl).

A mě to ničí. Budou to 4 roky a já si každej den řikám, že mohl žít. Měla jsme tam přijet a odvézt ho do nemocnice. Kdyby máma spala v ložnici, mohla ho zachránit. Bylo mu 49, měl tu být ještě dlouho. Často se budim kolem 4 hodiny a přemýšlím, co by se stalo, kdyby...

Zemřel 15.7.2017. A poslal nám za sebe náhradu. Termín porodu s dcerou jsem měla mít 15.7.2019 (nakonec se narodila 18.) 

Jedna chvíle mi změnila celej život

  Dlouho jsem přemýšlela, jestli sem tohle napíšu nebo ne. Ale už nejspíš přišel ten čas, kdy se z toho potřebuju vypsat. 
   Můj táta. Člověk, kterýho potkáte jen jednou za život. Hodnej, vstřícnej, pro všechny by se rozkrájel, pracoval, i když nemusel, miloval svou rodinu. Byl to skvělej táta a i když s náma vždycky nebyl, protože pracoval (jezdil s kamionem), pořád jsem v něm měla oporu. Díky němu mi nikdy nic nechybělo. Díky němu jsem měla všechno, co jsem chtěla, první mobil, první počítač, první auto.

Jsem jedináček a vždycky to bylo znát. Když byl táta o víkendech doma, tak jsem šla radši pomoct tátovi, abych s ním mohla strávit nějakej čas. Nikdy jsme spolu moc nemluvili, ale oba jsme věděli, že tu jsme jeden pro druhýho. I v dobách, kdy jsem se vzepřela proti všem, z něj jsem vždycky měla respekt. On mě svým způsobem chápal (s mámou jsme to měli těžký oba).

Nakonec jsem se osamostatnila, začala bydlet s manželem a přišel první syn. Táta byl šťastnej a těšil se na vnuka. Nemohli jsme se shodnout na jméno, tak jsem na papírky napsali 5 jmen + já dopsala tátovo jméno (jaká je pravděpodobnost, že bych to jméno vytáhla). A bum. Syn je Petr po dědovi. 

A syn se narodil. Rodiče za mnou přijeli do porodnice a ptali jsme se táty, jestli si ho chce taky pochovat. On říkal, že radši ne, že počká až vyroste. Táta si Péťu užíval. Jezdili jsme každý víkend na chatu a on ho pokaždý ráno ukradl z postýlky a povídali si 🙂 Péťa oslavil první rok. Měsíc po něm slavil narozeniny táta. 

6.července 2017 jsme byli u rodičů grilovat (rodiče bydlí kousek od nás). Koupali jsme se v bazénu, bavili se, smáli se a plánovali. O víkendu jsme měli zase přijít, ale máma volala, že táta je nemocnej, tak to necháme na příští víkend. 

Táta odjel v neděli do práce (jo, pracoval vždycky, i když byl nemocnej, v tý době navíc šetřil na auto. Chybělo mu posledních 20tis, aby si ho mohl koupit). Vždycky nám říkal, že kdyby se něco stalo a on by věděl, že se vybourá, tak strhne auto do příkopu, než aby někoho ohrozil (za 30 let za volantem boural jednou). V pátek, když se vracel ze Slovenska, měl nehodu. ,,Zaparkoval” náklaďák do příkopu pod mostem, těsně vedle sloupu. Nic se mu nestalo.

Jak začal náš boj se spinální atrofií

Ahoj všem, vzhledem k tomu, že občas něco píšu pro náš web www.sanceprostefanka.cz, rozhodla jsem se tu články sdílet taky. Někdo z vás může procházet podobným příběhem, někdo z vás může mít také nemocné dítě a ten pocit, že v tom nejste sami je, přiznejme si, někdy dost uklidňující 🙂

Spinální svalová atrofie. Diagnóza, která vám změní život. Změní život dítěti, ale i všem nejbližším – mámám obzvlášť. Stačí jedna věta na papíru a vy víte, že život, který jste si pro svoje dítě přála, nebude. Víte, že nezažije spoustu běžných, pro nás normálních věcí. Že nebude se ségrou hrát na babu, učit se jezdit na kole nebo lézt na stromy. Víte jen, že bude odkázán na vaši pomoc a jediné co pro něj opravdu můžete (a troufám si říct musíte) udělat, je být v pohodě. Být tu pro něj.

Štefan se narodil překotným porodem týden po termínu. Bylo to rychlé a intenzivní. Už druhý den po porodu mi doktoři řekli, že neslyší na jedno ouško, ale že je to vcelku běžné kvůli plodové vodě, a tak se nemám strachovat. Opakovaně jsme chodili na kontrolní měření, ale naštěstí se ve 3 měsících vše dalo do pořádku.  Postupem času jsme těch problémů řešili víc a víc. Zmenšené očičko, nesouměrná velká hlavička, podezření na chronickou žloutenku. Do toho všeho rozjetý atopický ekzém, narůstající seznam alergenů a jako bonus rozchod se Štefiho tátou a stěhování s dětmi na druhou stranu republiky.

Když byl Štefimu rok, dokázal se s oporou postavit k nábytku a obcházet ho. První známky toho, že není něco v pořádku s jeho vývojem padly v jeho roce a čtvrt. Je to doba, kdy většina dětí dělá své první samostatné krůčky, začíná komunikovat se světem, projevovat se, napodobovat. Štefan si většinu času hrál s autíčky. Byl do točení koleček tak zabraný,  že i když jste seděli vedle něj a mluvili na něj, nereagoval. Měl svůj svět, nemluvil, nežvatlal, o nic moc se nezajímal, neuměl na nic ukázat. Pro mě jako mámu byl nejtěžší ten pocit, že nerozumím svému synovi. Nepoznám co chce, co ho trápí. V té době jsem po večerech dopisovala diplomku, učila se na státnice a po nocích četla knížky a články o autismu. Nespočetněkrát jsem slyšela větu, že jsou kluci línější. Že to dožene. Snažila jsem se tomu věřit, ale jako máma jsem věděla, že je něco špatně.

V roce a půl (červenec 2020) vyšel na 18ti měsíční kontrole pozitivní dotazník na autismus. Dostala jsem do ruky několik žádanek a rozjelo se kolečko různých vyšetření. Stěžejní bylo vyšetření na neurologii – dle doktora byl Štefan zdravý, z neurologického pohledu nic nebránilo tomu, aby se rozchodil. Stejný závěr měla i rehabilitační doktorka ze stacionáře, kam jsme začali pravidelně docházet. Ono cvičení ve formě „co nejvíc ho stavte“ však žádné pokroky nepřineslo. V září 2020 jsme se proto s neurologem na kontrole domluvili, že pro jistotu půjdeme na EEG a EMG vyšetření. V té době také Štefan absolvoval odběry na genetickém oddělení kvůli podezření na PAS s tím, že výsledky máme očekávat do 6ti měsíců.

Vyšetření EMG bylo kvůli covidu a komunikačnímu šumu provedeno až na konci listopadu. Ačkoliv se za normálních okolností vždycky dopředu informuji, co ono vyšetření může či nemůže prokázat, výjimečně jsem to neudělala. Šla jsem tam s čistou hlavou a pozitivně naladěná. Věřila jsem, že stejně jako ostatní vyšetření, nám ani EMG nic nového nepřinese. Víc jsem se ale splést nemohla.

VELKÁ SOUTĚŽ O KOJENECKÁ MLÉKA V HODNOTĚ 6 000 KČ

Dobrý den, milé maminky.

Připravila jsem si pro vás soutěž o zásobu kojeneckých mlék BEBA COMFORT. Ve skupince (Zdravý začátek s Nestlé) jsem totiž zaslechla, že mrňouskům zásoby rychle ubývají. 😊 No a protože výherní produkt je určen pro naše děti, bude se i tato soutěž týkat právě jich. ♥

Od té doby, co miminko spatří světlo světa, se vše točí jen kolem něj. Postupně si musí navyknout na nezvyklou zimu i teplo, světlo i tmu, hluk i ticho. Vše je pro miminko nové, nepoznané. Náruč maminky a její dlaň, která ho hladí po hlavičce, je právě to, co miminko potřebuje, aby se mu na vše nové lépe zvykalo. 😊 Když je miminko na světě druhý týden, začíná se častěji projevovat pláčem. Vlastně je to pro něj v tomto věku to samé, jako pro nás běžné mluvení. Miminko může plakat, protože má hlad, je mu příliš velké teplo, je unavené, bolí ho bříško, nebo jen potřebuje cítit blízkost maminky. 

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA :

"Vzpomenete si, jak jste konejšili vaše plačtivé miminko?" 😊 

Já vám rovnou napíši, že s každou dcerkou bylo konejšení jiné. Na první dcerku zabíral kočárek, a tak jsem s ní chodila na procházku i třikrát denně. Také měla ráda Manducu. Druhá dcerka trávila ráda čas jen pozorováním. Třeba takový dětský kolotoč nad postýlku ji okamžitě vykouzlil úsměv a po slzách nebylo památky. A také se ráda chovala na ruce u tatínka. Na třetí dcerku zabíraly starší sestry. Stačilo když „štěbetaly“ nad kolébkou a Natálka je se zaujetím poslouchala nebo pozorovala. 

Jedeme dál...

Na Mikuláše začínám každý rok péct cukroví. V naší rodině to tak je od nepaměti. Pátého prosince vytáhneme vál a pouštíme se do toho. Na Mikuláše 2019 cukroví péct nezačínám. Před chvílí jsme převzali dopis z Krajského úřadu s pozvánkou na další rozhovor a trochu se mi ještě klepou ruce...

Těžké dveře Krajského úřadu otevíráme pár dní před Vánoci. Venku je nevlídně sychravo.  Se smíšenými pocity stoupáme po schodišti a ve spleti chodeb hledáme ty správné dveře. Tak teď to začne - nekonečný boj s úřady.

A tak zase nic. Příjemná paní nás uvádí do malé zasedačky a nabízí kávu a vodu. Znovu s námi prochází informace týkající se náhradní rodinné péče, odpovídá na naše dotazy, trpělivě opakuje a vysvětluje. Nakonec dostáváme předlouhý dotazník. A po jeho vyplnění vybíráme termín přípravných kurzů. Rok 2019 končí a před námi se rozprostírá dobrodružný rok 2020. Tak nějak mimochodem zaznamenáváme zprávu o podivné chřipce v Číně a spřádáme smělé plány na nadcházející léto - třeba už to poslední, které strávíme jen sami dva. 

Covid nám, stejně jako vám všem, naprosto změnil plány. Přípravky se odsunuly, u nás naštěstí jen o necelé dva měsíce. Na první setkání míříme opět s obavami. A vidíme, že i ostatní účastníci neví, na co se mají připravit. Po prvních hodinách obavy mizí. Jsme docela fajn parta třinácti lidí. Lidí, které pojí podobné zážitky s neúspěšnými pokusy o těhotenství, a lidí, kteří mají tak obrovské srdce, že chtějí ke svým dospělým dětem přijmout dítě, které milující rodiče nezná. Mezi naprosté hrdiny počítám pár aspirující na přechodné pěstounství.  Jakkoliv se nám to zdálo nemožné, moc si celé přípravky užíváme. Nasáli jsme tolik zajímavých informací, setkali se s mnoha odborníky a v obědové pauze vyzkoušeli několik výborných restaurací. Pronikáme do problematiky náhradní rodinné péče, pláčeme u dokumentu o odložených dětech, a radujeme se s adoptivními rodiči a pěstouny, kteří nám přišli představit své děti. Nestíháme všechny vjemy ani pořádně vstřebat. A co mě těší ze všeho nejvíc - i po téměř roce od přípravných kurzů zůstáváme s většinou účastníků v kontaktu.

Po několika týdnech máme v ruce osvědčení, že můžeme být rodiči. Čekají nás ještě dvě kola psychotestů. Tak snad po jejich absolvování neskončíme na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny 🙂. (Nevíte, odkud teď, poté, co máme testy už za sebou píšu, můžete si tipnout 🙂)

Ambasadorka dm doporučuje: moje TOP produkty v kuchyni

Minulý článek s produkty určenými pro praní prádla se vám líbil a jelikož jsem slíbila, že se bude jednat o sérii článků, máme tu další díl. Aktuálně pro vás chystám soutěž o produkty, které využijete v kuchyni, takže se i tento článek bude točit právě kolem kuchyňského tématu. Představím vám zase TOP produkty, bez kterých si už svoji domácnost neumím představit. 

TOP produkty v naší domácnosti jsou:

Od doby, co jsme pořídili myčku, jsem rozjela pátrání po těch nej tabletách, které by skvěle fungovaly. V našem krásném Českém ráji máme totiž jednu velkou nevýhodu, a to strašlivě tvrdou vodu. Vyzkoušela jsem nejrůznější značky tablet a pořád to nebylo ono. Na doporučení jsem vyzkoušela tyhle a už u nich zůstávám několik let. Nádobí je po nich krásně umyté a vyhovuje mi, že jsou bez parfemace, takže umyté nádobí není cítit chemickým koktejlem. 

Tyhle tablety navíc fungují tak skvěle, že velmi často dávám do mytí pouze polovinu tablety - a stejnou zkušenost mi psalo i hodně zdejších uživatelek. Cena tablet je skvělá i tak, ale pokud někdy půlíte, dostanete se na absolutně bezkonkurenční ceny.

Cena produktu: 99 Kč - 30 tablet 

1. část čekáme miminko ( Anglie )

Abych vám řekla pravdu holky tak mě vás to začalo bavit. 🤩 To datlováni na noťasu a touha tvořit. Ráda bych s vámi sdílela naše každodenní slasti a strasti a doufám, že i vás potěší se mrknout občas na moje psaní třeba u kafíčka, kakaa nebo čaje..😊

Nežijeme jen na obláčku štěstí🍀  i když to by každý rád. Jako každý prožíváme pády a pak zase šplháme pěkně ztěžka nahoru. To nám, ale připomíná ty nejdůležitější hodnoty a priority v naších životech. Situace ve světě zasáhla i nás. Chybí nám rodina se kterou jsme se neviděli 7 měsíců. Chtěli by jsme dopřát obětí těm kteří to potřebují a utápějí se ve špatných myšlenkách. Chtěli by jsme se rozloučit s těmi kteří odešli a to nééé .... do jiné země ...néé do jiného města... a né ze zaměstnání, ale tam kde se všichni sejdeme. To, že se vrátíme do naši rodné země víme, cítíme...

Máme s Kubou velmi intimní vztah a teď nemyslím po té sexuální stránce, ale spíše v tom smyslu, že spolu mluvíme. Víme co děje v naších vnitřních světech a to je speciální přísada na naši lásku. V žádném vztahu jsem nikdy nepocítila takové splynutí duší. A proto když jsme spolu v Říjnu loňského roku oslavili 3 výročí řekli jsme si, že by bylo moc krásné kdyby jsme se rozrostli. 

A bylo to tady.....

10 prosince jsem seděla na záchodě a celá nedočkavá jsem si dělala svůj první těhotenský test a to ještě den před menstruací ...... Byla jsem tak nedočkavá a on se tam vážně ukázal ( duch ) 🙂

Tento jsem si udělala o několik hodin později. No nic skočila jsem na nic nevědícího Kubu s křikem a testem.

avatar
olivovnaOvěřená organizace

U nás probíhá školní výuka v lavicích

Do Olivovny jezdí na léčebné pobyty děti, kterým pomáháme shodit nadbytečné kilogramy, děti s onemocněním dýchacího ústrojí, pohybového systému, ale také s atopickým ekzémem nebo refluxem jícnu. Léčebné pobyty jsou hrazené pojišťovnou. Děti spolu tráví většinou 5 týdnů.

Naše léčebna přijímá také děti, které prodělaly onemocnění Covid-19.

Kromě léčebných procedur a pestrých volnočasových aktivit školní děti nezameškají ani výuku. V naší léčebně funguje základní škola, do které děti v průběhu pobytu docházejí. V této době, v běžných školách z důvodů epidemiologické situace, neprobíhá školní výuka prezenční formou. V Olivovně však platí výjimka pro status zdravotnického zařízení, a proto děti den co den usedají do lavic.

Velkým přínosem naší olivenské školy je malý kolektiv v každé třídě, který zajišťuje individuální přístup ke každému dítěti. Výuka navazuje na učivo kmenové školy.

Děti se tak učí pospolu, komunikují s učiteli i mezi sebou, pomáhají si a neztrácejí tak velice důležitý sociální kontakt.

Když nevyjdou emise aneb dlouhá cesta k diagnóze

V tomhle týdnu jsem rozbila zrcadlo a pětkrát mi přes cestu přeběhla černá kočka. Jako by mne pronásledovala. Nemusela se obtěžovat. Už dávno jsem vědela, že výsledek vyšetření bude mizerný. Ale i tak jsem se nemohla dočkat - konečně budeme mít diagnózu! Cesta k ní byla opravdu dlouhá - začala už před sedmi měsíci v porodnici, kde Mariance den po narození nevyšlo měření otoakustických emisí.

První neprůkazné emise mne nijak nevyděsily, ani ty druhé. Důvodů, proč vyšetření nevyjde, může být mnoho - např. hluk při měření, nedokonalé utěsnění, plodová voda/mazová zátka v uchu. V rodině nemáme žádnou historii sluchových vad a tak jsem si ji ani nepřipouštěla. 

Další měření emisí probíhalo už na místní ORL. Mariana se nejdřív při strkání hadiček do ucha vztekala, při dalším už se nechala měřit u kojení, páté měření se prohihňala a nějaké hadičky v uších už ji dávno přestaly obtěžovat. Každopádně žádné z měření nebylo průkazné a dostali jsme žádanku do Motola, že nám tam provedou nějaké vyšetření v narkóze.

Na vyšetření v Motole jsme čekali dlouhé 2 měsíce. Už dávno jsme ztratili naději, že by Marianka slyšela. Nereagovala a mobil zvonící kousek od jejího ucha, v klidu usínala i když vedle ní její bratr řval: “SPI, MARIANKUS, SPI!!!”  O to větší bylo zklamání, když nás sestřička v Motole zavřela do zvukotěsné kabiny, že si opět změříme emise. 

Emise - na to slovo začínám být pomalu alergická. A začínám propadat frustraci. Ne kvůli tomu, že Marianka neslyší. S tím jsem se smířila překvapivě snadno. Spíš z nedůvěry lékařů. Člověk jim může dokola opakovat, že Marianka na zvuky vůbec nereaguje. A i tak nás stále zvou na emise, jako kdyby věřili, že ten přístroj nějak ošidí. Na emise, které podle očekávání nevycházejí a neposunou nás v celém procesu nikam.

Pan doktor Mariance ještě zkontroloval uši. “Jedno je úplně zacpané mazem,” hlásí, “přijďte znova za 2 měsíce, týden před vyšetřením jí kapejte olej do ucha, já jí ouška sám vyčistím a změříme znova emise. A kdyby nevyšly, zvolíme jiný typ vyšetření.”

Co nabíjí studenty 3. ročníku SŠ

Třídnické hodiny míváme často. Skoro vždy dělám klasickou aktivitu - položím otázku a každý odpovídá. Tentokrát se otázka nabízela sama, třeba Vás budou zajímat odpovědi. Sepsala jsem je a poslala studentům, když už jsem si dala tu práci, pro zajímavost a třeba inspiraci kopíruji i Vám. Mnohé aktivity se opakují, zapsala jsem všechny, studenti odpovídali podle abecedy, tak aby se našli 🙂.

Co mě nabíjí…

  • Běh, běh se zátěží
  • Hudba různých žánrů
  • Chůze se psem, kočka, hry s ní
  • Šachy
  • Procházka se psem po lese
  • Kamarádi
  • Kolo (výhledově)
  • Příroda, hovory s kamarády
  • Neteř a synovec
  • Chodit ven, počasí, kontakt s přáteli
  • Slunce, hudba, skladby sboru
  • Jarní počasí, četba
  • Počasí, chůze po lese a do kopce, poslech podcastů, videohra
  • Procházky se psem, s maminkou, kontakt s kamarády
  • Kolo, běh, procházky, návštěva kostela
  • Cvičení, háčkování, hra na počítači
  • Běh
  • Videa, seriály
  • Cvičení, procházky, seriál, hudba
  • Setkávání
  • Hudba, sourozenci, vzpomínky
  • Nicnedělání
  • Pečení a vaření
  • Písničky, kytara, sestřenice, kamarádi
  • Odpočinek, chodit ven s kamarády
  • Myslet pozitivně
  • Počasí, sluníčko, sport, cvičení
  • Písničky, domácí mazlíčci, on-line nakupování
  • Běh

2. část ( život v Anglii )

Vše se ale brzy zase v dobré obrátilo škola pro Samíka se našla a po 2 měsících v Anglii konečně nastoupil. Nebylo to pro něj snadné. Učitelka která nás po škole provázela nás ujistila, že se mu budou snažit pomáhat jak nejvíc to jde. Formou ukazování obrázku a podobně. Jupííí ...

Ačkoliv jsem neměla stále práci a angličtina byla stále na bodu mrazu. Dokopala jsem se ke kroku osamostatnění. Nechtěla jsem se pořád bát jít někam sama. Chtěla jsem si zajít v klidu do obchodu na kafe, na bazen, kamkoliv a nebát se toho, že někde po mě budou chtít něco a já si nebudu vědět rady. A tak jsem začala pilovat své znalosti a zdatnosti 😀 vytvořila si životopis naučila se pár frází, četla jsem hooooodně knížek takových těch dětských Dinky Donkey doporučuji všem kteří se chtěji něco přiučit s dětmi pěkné zpracování příběhu o oslíkovi 🙂 A prasátko Pepa ...

Po pár měsících se nám podařilo dostat z dluhů, které jsme si nadrobili a mohli konečně začít žít a užívat si Anglii a její přírodu.

Teď po více jak roce.....

* Samík šprechtí jako největší borec a mě občas napomína jak co říct správně 😀 .

* Já? Už se mi nikdy nestal ten trapas u pokladny kdy se mě prodavačka ptala na to jestli chci tašku a ja na ni čučela jak puk 😀 .

Vyhlášení březnové soutěže o 3x houpacího ptáčka

Máme tu vyhlášení velké březnové soutěže! 🎁 Dnes potěším hned tři z vás!😍

Všem vám děkuji za účast v soutěži 😉 A kdo tentokrát nevyhrál a houpací ptáček mu padl do oka, tak díky vaším soutěžním komentářům můžete najít tu aktuálně nejlepší cenu na trhu 😍 

🍀 A na koho se tentokrát usmálo štěstí?🍀 

Generátor náhodných čísel je můj velký pomocník a vylosoval tyto 3 komentáře: 🏆

🎁 1x houpacího ptáčka vyhrává komentář č. 25 od @pestas

🎁 1x houpacího ptáčka vyhrává komentář č. 28 od @babunka1

Strana