Adventní soutěž s Fisher-Price (8)
Právě začíná 8. VÁNOČNÍ SOUTĚŽ s Fisher-Price! 🎁
Dnes budeme soutěžit o herní set "Ahoj fantazie" 🎁

Jak se do soutěže můžete zapojit?
1. Dejte lajk této zprávě.
2. Do komentáře mi prosím napište vzpomínky ze svého světa fantazie z dětství. Na co jste si rádi hráli, čeho jste se báli, jaké jste měli představy a jak bujná byla vaše fantazie?
Soutěžní komentáře můžete přidávat od této chvíle až do neděle 19. prosince do půlnoci.

V adventním kalendáři s Fisher-Price budeme až do Vánoc otevírat červená políčka a budeme společně soutěžit o mnoho krásných cen 😍🎄🎁
Přeji všem hodně štěstí 🍀
Peťa, Nelinka, Kubík a #fisherprice
Doporučujeme
Když jsem byla malá, vyřezávali jsme s bratranci a sestřenicemi lodičky ze dřeva a pouštěli v potůčku za naší zahradou...vymýšleli jsme, jak to udělat, aby dopluly co nejdál.... Nejvíc jsem fantazírovala před spaním...co bych chtěla, jsem si vždy představovala, dokud jsem neusnula 🙂......Bála jsem se nejvíce toho, co se mi pak zdálo...a když se mi sen nelíbil, rychle jsem ho ráno zahnala myšlenkami na něco hezkého...tak jsem na něj brzy zapomněla.. (to dělám dodnes 😊).
Vždycky jsem si ráda hrála na paní učitelku, která měla před sebou vyskládané sešity jakože svých žáků 😁. Fantazie pracovala na plné obrátky, někteří žáci se učili, jiní ne, někteří zlobili a psali se poznámky 😁. Role učitelky mi zůstala do dnes. Bála jsem se odloučení od rodičů 😁
Já jsem si vždy vzala malou sestřičku a ta mi musela hrát žákyni, pak jsem měla i medvídky a hráli jsme si na školu.. hold to končilo tak, že jsem z toho byla náměsičná :D říkali rodiče :D
Hráli jsme si na tajný agenty a udělali jsme si i průkazky tajnyho agenta 😂😂😂 bála jsem se bubáků ve tmě😂
Hráli jsme si na autobus..seřadil Zidle za sebe s uz se jelo
Bala jsem se, ze rodice umrou, certu a nejvice jsem si hrali ze sestrou v lese u domu, kde jsme meli postavene domecku ve stromech…
Já si hodně hrála s panenkami na maminku a na to že jsem sestřička a ošetřuji je. Bála jsem se války. Měla jsem plán,kde se schovam, co si tam vezmu, atd
Já jsem se bála, že mi umře rodina. Hrála jsem si na prodávání v mnou postaveném prodejním stánku z kartonů. A s kamarádkou jsme si představovaly, jak jsme našly kouzelnou hůlku, která nás promění ve psy.
Měla jsem panenky, se kterými jsem si v duchu přehrávala úplně celé příběhy. Vyráběla jsem jim domečky z krabice. A pak jsem si vymyslela příběhy o rodině malých lidiček. Rada jsem si i hrála na prodavačku. Bála jsem se všeho možného, že se naši rozvedou, že se někde ztratím, že někde najdeme mrtvolu.
Ráda jsem si hrála na školu a pak taky s panenkami barbie. Bála jsem se tmy, vlastně dodnes tmu moc nemusím.
My jsme s detmi z baraku meli na zahrade v kanalu strasidelneho kakabuse a taky jsem jeste v dospelosti verila tomu, ze jsem slezali z druheho patra z balkonu po nejake tyci na zahradu. Kdyz tomu prestal v dospelosti verit bratr, tak jsem taky zacala pochybovat a asi to byla ta nejvernejsi fantazie naseho detstvi😀 nikdy tam asi zadna tyc nebyla...
S bráchou, který je starší o 3roky jsme si nejvíc hráli na školu, on byl učitel a já žákyně a s mladší ségrou jsme si hráli na to že já byla jaji rozmazleny zlobivy dítě a ona máma 😁..... Celkově na naše detstco vzpomínám často ikdyz jsme se hrozně prali, tak teď máme super vztah.
Bála jsem se tmy a i dnes se bojím 😁
hrála jsem si na obchod vystavila jsem si hračky napsala ceny a měla jsem takovou obří kalkulačku na které jsem si sčítala výsledek, potom jsem zaplatila vyrobenými penězi
Sama jsem si hrála asi s barbinama a s farmou, protože jsme měli pár zvířat, takže i s nima… Hlavně jedna kočka to odnášela nejvíc, měla jsem ji od dvou let, vozila jsem ji v kočáře, nosila korále, stavěla jsem ji různé domečky. Zavírala jsem se do chlívku s kůzlaty a jezdila po nich, lezla do králíkáren. Láska ke zvířatům mi zůstala. ☺️ Ve školce si pamatuju, že frčelo hrát si na ,,Supermana a Lojz”, stavění bunkrů v parku, určitě toho bylo spoustu. Fantazie byla taky velká. Představovala jsem si, že budu baletkou. Bála jsem se klasicky strašidel nebo duchů, nic extrémního.
Mela jsem sny o kouzelnem strome... 🙂
Rada jsem si hravala venku ze vařím míchala jsem kde co dávala do kyblíku listí a lístky růží a trávu, písek a nakonec vodu. S dcerou si též hraju baví jí to a aspoň tak rozvíjí schopnost poznávat
Se sestrenkou jsme sledovaly telenovely jako je divoký anděl , rosalinda atd no a pak jsme si na to hrály dlouhé hodiny pak s toho dokonce i několik let jak my tak jsme to zavedly i jak jsme si hrály s barbiemi
Hrali jsme si venku s partou na co slo, jednou to byli Indiani podruhe policajti, jindy maminka s detma. 🙂 bojim se pavouku furt 🙂
Rád jsem si se sourozenci a kamarády hrál na superhrdiny, či policii, bál jsem se nudy a proto jsme spolu s ostatními, pořád něco vymýšleli. Bujnou fantazii mám myslím doteď, což se občas opravdu hodí, moji synové, to dokáží ocenit.
Částo jsme si hráli se ségrou na prodavačky,policajty a lupiče,agenty marder a Skalková jakože záhadný akta x,pak jsem chtěla být Xenou bojovnic a prý jsem si z toho udělala v dětství dvě Kili. Fantazírování jsme s kamarádkou a moc si přáli ctyřkolku či buginu, tak jsme si ze spodku starého kočárku udělali,takové vozítko a jezdili z kopce, byla to šílená sranda 😀 ps: dneska by to bylo určitě zakázaný,že je to nebezpečný. Bála jsem se tam,panenky Čáky,kterou jsem viděla si v 5letech díky sestře a hadů,těch se bojím stále.
Hrála jsem si s panenkami, vydrželo mi to oproti vrstevníkům hrozně dlouho. Ráda jsem si vymýšlela různé fantasy příběhy a házela je na papír hned, jak jsem se naučila pořádně psát. Bála jsem se pavouků, to se mě drží do dneška.
My si hráli na pobřežní hlídku 🙈😄 ale jinak jsem měla kufřík s Barbie a obleckama, stejně jako moje nejlepší kamarádka a hrály jsem si na dece před barákem pod lipou.. fantazii jsem neměla tolik, ale za to jsem měla básnické střevo 😁 bála jsem se chodit kolem hřbitova, zvlášť na podzim, když v listí strachal Ježek 🙈
My si s mojí sestřenicí hrály často na dospělé, velcí plyšáci byli naši chlapi, a panenky naše děti. Vymýšleli jsme v téhle linii hodně příběhů.
Měla jsem velkou představivost. Hodně jsem si vymýšlela a přesvědčovala o tom okolí. Současně jsem se kvůli tomu i hodně bála.
Na sídlišti jsme často hrály Krvavé koleno, pikanou, Autobus.
Já sama jsem si hrála na učitelku
Hrala jsem si na paní učitelku - měla jsem třídní knihu, žákovské knížky děti, zkoušela jsem je a tím jsem se vlastně i učila - 2v1 🤭😉🤣 vše pěkně před zrcadlem, abych se viděla 🤭 taky jsem si hrála na sekretářku a zvedala telefony a vyrizovala zprávy 🤣 a asi jsem se ničeho nebála, jen čertu v zimě 🙈
Hráli jsme si na doktory
Já si hodně hrála s bráchou a fantazie jsme měli hodne😁 dokázali jsme si hrát s čímkoliv. A protože nás nebavilo hrát si samotné tak jsme si hrával spolu, jednou s barbinama a potom s autama, nebo na vojáky, supermana a tak různě co jsme třeba viděli v televizi. A Bali jsme se bubaka na pude🤣
Já si hrála nejraději s barbie reálný život, s plyšákama na útulek (chodila jsem pomáhat do útulku), na školu, veterinářku. Bála jsem se konce světa.
Když sem byla malá hrála sem si na učitelku psát na tabuli písmenka a čísla a bráchovi sem furt dávala nějaký příklady nebo psát diktát z češtiny a pak pyšně opravovala i když sem sama nevěděla jestli třeba v tý češtině tu chybu má nebo ne 🤣🤣
Hodně dlouho jsem měla imaginární kamarádku. Asi proto, ze jsem byla jedinacek bez kamarádů….
Jsem si rada hrála na doktorku, ucitelku.
Hrála jsem si na prodavačku a stavěla jsem pořád pod stolem bunkr. Když jsem byla malá, bála jsem se, že mě rodiče opustí
Je toho hodně, ale akorát včera jsem vzpomínala, že jsem si jako malá hrála i na operní pevkyni 😂 Zapnutý gramofon, na sobě mámin župan a lodičky, na krku kilometrové korále, na hlavě zamotaný turban z rucniku....Na sedačce vyskladani medove a panenky jako diváci a když jsem "dozpivala" svůj part, běžela jsem k nim a tleskala a řvala "Bravo!" a dělala si sama sobě diváka 🤦🏻♀️😂
Bála jsem se E.T mimozemšťana a ráda jsem si hrála se sestřenicemi na princezny ☺️
Já si ráda hrála na princezny
Já si jako malá hodně hrála na maminku…Bála jsem se strašidel pod postelí…Jít v noci čůrat, byl pro mě nadlidský výkon🤭
Nejčastěji na princezny
Ráda jsem si hrála s panenkami, pak na paní učitelku a nejvíce jsem se bála plakátu na kterém byl zpěvák Dalibor Janda v životní velikosti a mě visel nad postelí 😅
Ráda jsem četla knihy a pak vymyslela jak to může pokračovat ☺️nebo jsem vymyslela příběhy svým panenkám 😂
Vzdy ksem si predstavovala, ze mam psa. Jmenoval se Nero a umel poslouchat na slovo. Travil semnou veskery cas 🙂
Spolecne se sestrenicemi a pozdeji i brachou jsme meli u babicky strom, ktery byl raketa, kazda jsme mela presne urcene misto, kde kdo sedi, samozrejme to bylo urcene podle veku a pri vzletu jsme hlasaly "ukoncete nastup a vystup dvere se zaviraji". 😁 A moje detske strachy byly, ze mi ujede autobus nebo ze dostanu spatnou znamku 😅
Hrala jsem si nejvic na ucitelku, servirku, “na rodinu”, s legem, barbie, panenky, s kamaradkou jsme si hraly na postavy ze serialu a ze jsme oni v nasem svete 😃 bala jsem se pavouku, jeden cas tmy, ze mi umre tata (to se bohuzel stalo), a toho ze nikdy nebudu tak dobra jako sestra porad nas vsichni porovnavali
Já si jako malá hodně hrála s panenkami a trénovala na roli maminky., A potom na učitelku a tou jsem se opravdu stala 🙂
Nejradši jsme si hráli na školku s školu 🤩
Nejvíce si vzpomínám jak jsme si s holkama denně hrály na učitelky 🙂
Ja měla velkou fantazii, že bych se něčeho bála se nepamatuju, ale ráda sem si hrála na rytíře, mít meč a bojovat s příšerama byla moje oblíbená zábava. Nikdy mě nebavilo být princezna a čekat v hezkých šatech na záchranu, raději sem se těch hrdinských činu ujala sama 😅
Nejvíc jsem si s bráchou hrála na sousedy 😃. Stačilo starý gauč a matrace a v tu ránu byl být 😃.
Jen kdyby jsme si rozuměli jako dřív bylo by to fajn 🥺
Ja ve 2,5r s kamaradem sousedem utekla ze zahrady přes rusnou silnici do parku 😂 Jenze nas rodice strasili ze tam nesmime protoze z kanalu vyleze strasidlo a sezere nas. No tu prvni noc jsem mela prvni nocni muru v zivote kterou uz asi nikdy nezapomenu.
Ale taky si pamatuji ze jsem hoodne dlouho verila ze umim litat. A doted si presne vybavuji ten pocit.🤩
Fantazie u mě tedy pracovala na plné obrátky. Obzvlášť v noci nebo po shlédnutí nějakého tehdy pro mě strašidelného filmu typu Jurský park 😅 Bála jsem se různých příšer, zlodějů (několikrát nám vykradli dum), ponurých míst. Ale když jsme si hráli, tak spíš na běžný život (vaření, péče o panenky) nebo schovky, hoňky..
Bývali sme na dedine, na statku, takže som milovala tráviť čas so zvieratkami. Hrala som sa na to, že mám vlastnú ZOO 😁 Ale najviac som samozrejme chcela byť princeznou s dlhými vlasmi, tak som doma zháňala všeličo, čo by som si mohla dať na seba s vyzeralo by to autenticky. Hrozne som sa bála tmy, to mi vydržalo do teraz 😂
Hrali jsme si na to, ze ve strome zijou zli netopyri a dokazali jsme kolem toho stromu kutat s klackama cele hodiny 😄 Fantazie byla bujna. Nejvetsi strach jsem mela v noci z toho, ze mam pod posteli nebo nekde pod stolem tučňáka s natahovacima rukama, na jejichz konci jsou takovy klepitka...a ze jakmile vstanu a dam nohu na zem, odnekud to klepitko vyjede a chyti me. Videla jsem to v nejake pohadce. A nebo mozna nevidela, mozna jsem si to vyfantazirovala 😝
Ja jsem si casto hravala na obchudek, ze prodavam ..s barbinama a plysakama na rodinu a takove ty klasiky. Se sestrenkou jsme potom venku staveli bunkry,delali jsme ze si to tam opravujeme, varime tam atd.. Jinak si moc nevzpominam,ja jsem si spise hravala sama, sestra si se mnou hrat nikdy nechtela a rodice teda taky ne...takze verim,ze fantazii jsem musela mit velikou,kdyz jsem se musela zabavit vecne sama,ale uz si opravdu vice nevzpomenu v tento moment
Predstavovala jsem si, ze se osobne setkam s Michaelem Jacksonem, ze se jen tak nenucene objevi v nasi obci a oceni, ze mam ve walkmanu jeho kazetu Bad 🙂
bála jsem se zombiků 😀 hrála jsem si ráda na klepáči.a hrála jsem si na veterinářku 🙂
Hrála jsem si s naším psem a snažila jsem se ho naučit číst a psát a opravdu jsem věřila tomu, že to zvládne.😀 Bála jsem se smrti a tmy.
Já si hrávala na dospěláky a taky na rockerku protože starší brácha poslouchal hodně rock a metal, bála jsem se hlavně čertů a vlastně každého šustnutí ve tmě
Já jsem si strašně dlouho hrála s panenkama, na rodinu. Bála jsem se tmy a stále ji nemám ráda 🙂
V noci jsem se bála bubaka pod postelí takže v noci nechodit z postele 😀 a nejraději jsem si hrála venku s holkama na kuchařky ( třeba bábovka z hlíny odzdobena sedmikraskami, no mňam 😀👌)
My jsme si s holkama z domu hrály na motýli 😁 Měly jsme přes záda deku a mávaly křídlama a běhaly/létaly tady venku po okolí 😁
Hrávali jsme si v létě hodně na písku a v dřevěném domečku a fantazírovali jsme, že jsme dospělí. A bála jsem se večer různých stínů od věcí a hraček v pokojíčku a podívat se pod postel.
Na školu😁. Bála jsem se pavouku.
Nejraději na princezny nebo venku jsme varili na písku a stavěli hrady pro zvířátka z Kinder vajíček.
Hodně jsme se sestrou vařily dobroty z listí a trávy😄😁
Určitě na princezny a mým královstvím byl venku kdejaký keř apod.
Hravala jsem si na ucitelku a na pokemony 😁
Čeho jsem se bála. No poté co jsem viděla Sám doma, tak sklepa 🤣i když jsme tam žádnou pec či co to bylo, neměli. A bavilo nás, ehm, vyhrabavat popelnice a sbírat jídlo (sáčky s mlékem, brambory, mrkve atd..) a pak jsme to na dvorku vařili na ohni. Teda nikdy nejedli, ale ta magie a vzrušení jak to bublalo a někdy i docela vonělo. A vlastně s tím dvorkem. Jezdila tam firemní auta (dělali telefonní roz rozvody, opravy atd, takže tam byla i těžká technika) . A já měla hrůzu z takového černého auta, tatrovky. Byly tam i kupy písku a my tam s kamarádkou pohřbily krecky dva. A jaký jsme měli strach, když písek zmizel a krecci budou někde v omítce 😱 pak jsme se přestěhovali na vesnici a už to takové vzrušo nebylo 🤣
Moje fantazie byla v íce než bujná a odrazy svého já pozoruji u nejstaršího syna. Převažuje nadšení pro oblíbené postavy, přehrávání jejich dobrodružství, vymýšlení nových... Vracím se k tomu i nyní, když jsme se synem sledovali Kouzelnou Berušku a Černého kocoura - postupně jsme si pořídili věci na cosplay a doma to rozjíždíme 😀. Jako dítě jsem tyhle možnosti moc neměla, tam se všechno odehrávalo hlavně v mé hlavě 🙂. Pamatuji si, ale že jsem se třeba bála skřítků Šediváků z pohádky o Ronje, dceři loupežníka. Musela jsem chodit ještě do školky, bydleli jsme v jiném městě, a doteď si pamatuji, jak jsem se v noci bála jít z postele přes pokoj na nočník 🙂.
Fantazii jsem měla bujnou.. všechny hračky ožívaly, v hlavě jsem si prožila snad všechny příběhy 🙂
Ale teď jsem si vybavila, jak jsem si hrála na moderátorku v rádiu - mluvila do stolní lampičky, pouštěla písničky a losovala výherce ze starých nasbíraných pohledů 😀
Hrozne radi jsme delali bungry, rozebrali jsme rodicum gauc ten byl poskládaný z matraci nektere byli prehle na pul ty byli jako na opreni pri sezení, a kdyz se narovnali gauc se dal roztahnou a byla to postel.
Takze z takovych matraci se stavelo jedna basen , na vrch jsme hodily deky a pod nima bylo bludiště z matraci👍👌
bujnou fantazii mám pořád 😀 já pořád něco vymýšlela, učila plyšáky, známkovala jim úkoly, vymýšlela příběhy apod.
Fantazii jsem měla velikou dle své rodiny a nejbližších 😁🤣jako malá jsem moc ráda s kluky hrála fotbal rybařila a střílela ze vzduchovky.Na vesnici nebyli holky v mém věku a tak mě všude tahal brácha takže jsem dětství měla spíše klučičí a bylo to parádní hraní na vojáky policajty a další.Jediné čeho jsem se bála už jako malá byl a je zubař 😁
Hráli jsme si s partou na rodinu, doma jsem měla spoustu malých figurek zvířátek, traktor, vlak, koleje..tak to jsem si hrála na farmu😁 no a bála jsem se klekanice, která prej bydlí naproti v kapličce🤔
Moje fantazie a představy byli tak většinou o zvířátkách. Jsem z vesnice a byla jsem němi od malička obklopená.
Bala jsem se bubaku, které jsou schované pod postelí 🙈
Nejčastěji jsem si hrála na krotitelku kteréhokoliv zvířete co jsme měli doma 😁
Nejradši jsem si hrála s někým a bylo mi jedno co, představy jsem měla asi takové, že radši než do školy chci jít do pekla (mají tam teplo, čerti jsou roztomilý a hrajou tam karty 😂), fantazii jsem měla dost bujnou, moc ráda jsem četla (vydrželo mi to dodnes) a cca ve 12 jsem i začala psát povídky 😁
Vždy, když jsem koukala na nějaký strašidelný fim, tak se mi o tom v noci pak zdálo🙊
Hodně sem si hrála s kamarády na rodinu. Jezdila ve vymyšleném autě a traktoru. A na koštěti jako na koni. 😅
Hodně jsem si hrála s bratrem s legem. Sama poté a panenkami Barbie a tam fantazie neměla meze 😁
Hrála jsem si na pokladní, bála jsem se jít do sklepa po tmě, fantazii jsem měla bujnou 🙂
Nejčastěji jsme si hráli na rodinu 😂. Máma táta a dvě děti 😁. Ráda jsem hrála na obchod nebo na poštu. Venku jsme postavili nespočet bunkrů. Bála jsem se (a dodnes se bojím) pavouků a klaunů. Jakou jsem měla fantazii? Těžko říct 🙈😁 někdy asi dost bujnou a někdy prostě tma 🤭. Ale třeba dodnes když čtu knihu, vidím živé obrazy toho příběhu (nedej bože když potom vidím film a vůbec mi to pak nesedí) 😒🤔😁
Ráda jsem si hrála na číšníci, vařila jsem kávu, servírovala jako-jidlo…a bála jsem se sklepů…a ten divný pocit z nich mě drží dodnes😁
Ráda jsem si na chalupě hrála na indiány a jezdila na koni, kterého jsem měla z "kozy na řezání dřeva". 😀
Hrála jsem si pořád na školu a paní učitelku, měla jsem třídní knihu, žákovské... No prožívala jsem to tak moc, že jsem se ucou nakonec stala.
Já jsem si vždycky hrála na zpěvačku, barák se otřásal v základech jak řvala hudba a ještě jsem si na to vždycky vzala takový skvělý, princeznovský, smaragdově zelený, sametový šaty, tenkrát mi je mamka přinesla z diakonie...no a za pár let jsem je viděla v televizi, když je na sobě měla Fiona 😀 byly hodně podobný 🤭
Já jsem si hrála na úředníci 🤦. Pořád jsem jako vyplňovala nějaké formuláře. Ještě, že se mi to nesplnilo 😁
Já si stále velmi ráda hrála na maminku, takže jsem si stavěla domeček z dek na židlích a pod nimi měla panenky 🙂 Když si na mě udělala čas starší sestra, tak jsem si ráda hrála na školu, bavila mě matika, takže jsem furt počítala příklady a ona byla paní učitelka 😀. Co se týkalo bubáků, tak sestra mě děsila klekánicí, abych se bála a rychle spala a ona si mohla jít ještě hrát, takže jsem si vždy přikryla hlavu a bála se, že pro mě příjde klekánice 🙂 Co se týkalo fantazie, tak ta byla bujná dost, asi proto, že jsem velice ráda si něco představovala, takže jsem furt četla pohádky, někdy i celou knihu za jeden den, mamka se furt zlobila, že jen čtu 😀
Já jsem si ráda hrála na paní kuchařku a věřila jsem, že až budu veliká, budu v kuchyni i pracovat. Když rodiče nebyli doma, vařila jsem že všeho, co jsme měli v kuchyni. Jednou jsem tak udělala pití, kam jsem dala koření a dala napít kamarádovi, ten se hned pob.il a tak moje kariéra skončila. 🙈😆
hrála jsem si na maminku, s kamarády na zloděje a policajty ;) bála jsem se čertů, představovala jsem si, že zpívám na mikrofon někde před publikem. Řekla bych, že bujnou fantazii mám doteď 🙂
Bála jsem se klekánice a kozy se zahnutýma rohama u babičky. Nejraději jsem si představovala,že jsem v nějakém doupěti nebo hradě a ovládání všechny hračky,plyšáky a panenky,které mně poslouchali, také jsme stavěli různé Hrady a skrýše a nosili,vozili tam kocoura, psa, nejlépe když se nechali obléct do oblečků.
SOUTĚŽ JE UKONČENA - NA ŘADĚ JE LOSOVÁNÍ VÝHERCE 😍 🎁 🎉
Začni psát komentář...


ráda jsem si přehrávala příběhy, které jsem četla, vymýšlela pokračování,..