Nedávno mi přišel e-mail s dotazem od maminky jedné malé holčičky, která hlavičku otáčí jen na jednu stranu. S jejím laskavým svolením dotaz i mou odpověď zveřejňuji, aby mohla posloužit  i jiným maminkám, které podobný problém zažívají.

Dobrý den, prosím o radu ohledně miminka. Naše A. má 6 týdnu a na dnešní kontrole u dr mi bylo řečeno, že dává hlavičku k jedné straně. Při spasení kouká do prava a nechce se jí moc otočit hlavičku na druhou stranu. Prosím co s tím? Paní dr nám řekla cvičit s hračkami a motivovat ji. Nosit v klubíčku a na ruce. Pravděpodobně za to mohu sama protože při říhnutí na rameni mi většinou usnula :( Nerada bych abychom došli k nějakému bolavému cvičení. Jak často s ní mám cvičit? Děkuji za odpověď a omlouvám se za otravovani.

A tady je má odpověď:

Dobrý den, paní XY,

dnes jsem se dostala k odpovědi na Váš dotaz ohledně miminka a hlavičky otočené k jedné straně. Podle toho, co píšete, se jedná o predilekční držení hlavičky. Tento stav by se měl řešit, protože způsobuje asymetrické držení, a to nejen hlavičky a krku, ale i celého tělíčka.

Přístupu, jak lze tento problém řešit, je několik. Do velké míry záleží na závažnosti stavu a také na tom, komu se dostanete "do ruky". Pokud lékařka neshledala na miminku jiné abnormality vývoje, pokusila bych se to řešit úpravou režimu. Jak jste sama psala - motivovat děťátko, aby samo otočilo hlavičku i na méně preferovanou stranu. Takové cvičení může nenásilně probíhat po celý den - a tak je také nejúčinnější.

Jak zabavit dítko? Jak jej rozvíjet, motivovat? Člověk brzy zjistí, že nejlepší a nejoblíbenější hračky nejsou hračky, nýbrž obyčejné věci, které se najdou v každé domácnosti. Dnes je to PET láhev 🙂

Věk
6 měsíců (dá se ale dříve)

Pomůcky
- průhledná PET láhev
- voda

Celý článek najdete zde: https://ccarolinesmom.blogspot.cz/2017/12/hra-s-pet-lahvi-vodou.html

Dneska se měl Kubíček narodit, tak jsem si řekla, že sepíšu porod 🙂

Otěhotněla jsem 22.3.2017, poslední měsíc oficiálního snažení, už jsem si řekla, že to po 7 měsících vzdávám. Prášky jsem vysadila v srpnu 2016. Termín porodu vycházel na hezké datum 14.12.2017. Říkala jsem si, že 13.12. by bylo super, když Filípek je 13.2.

Celé těhotenství bez problémů, opět jsem ani jednou nezvracela. Ve 20 týdnu jsem si poležela na infekčním v Brně s meningitidou, ale všechno naštěstí OK.

Váhový odhad byl pořád větší, takže jsem opět očekávala obříka přes 4 kg. Ve 36tt byl odhad 3200g. Pořád jsem přemýšlela, zda rodit přirozeně nebo císař. Hrozné dilema. Nikomu jsme celou dobu neřekli, že to bude další kluk, překvápko včetně jména 🙂 U Filípka jsme to řekli dva měsíce dopředu, jméno se dozvěděli až v den porodu 🙂

Břicho jsem měla obrovské, větší jak maminky s dvojčaty, posledních pár týdnů už se modlila, ať mimčo vyleze dřív, že bude menší a šlo by to třeba přirozeně.

23.11. jsem se byla zaregistrovat v porodnici v Ivančicích, císař se naplánoval na 6.12.2017. Plánovala jsem si, kolik toho ještě stihnu, že je čas. O víkendu hody, návštěva celé rodiny, další týden měl Filípek nastoupit do školky, chtěla jsem napéct cukroví.

Canon Creative Park #test_canon

               Tohle bylo asi to nejlepší testování ze všech, moc jsem si to užila. Vyhráli jsme si se synem oba dva. Já moc ráda něco tvořím, takže pro mě to byl opravdu super relax. Ale zároveň jsem tím zabavila nemocného synka, který měl tak trošku roupy a potřeboval zabavit. Vybírala jsem takové aktivity, u kterých mohl pomáhat tvořit, nebo si s nimi mohl pak hrát. Hodně jsme i zapojili laminovačku, aby naše výtvory déle vydržely. A jsem moc ráda, že jsem díky recenzi našla takovou bohatou studnici aktivit pro děti.

    Nejdříve jsme zkusili přiložená zvířátka - některá jsme si dotiskli a máme doma takovou menší zoo. Sice jich pár brzy padlo při různých bojích, ale všechna zvířátka se nám povedla a ta zničená můžeme kdykoliv zase dotisknout a slepit. Popravdě jsem byla celkem překvapená, jak to slepené drželo, i když jsem si s tím nedávala kdovíjak velikou práci.

     Jako další jsme vyzkoušeli vytvořit vánoční rekvizity do fotokoutku (http://cp.c-ij.com/en/contents/CNT-0020620/index.html), které jsme následně zalaminovali. Když jsme si vyfotili pár fotek do rodinného alba, poslali jsme je dál, aby udělaly ještě radost někde jinde. U jednoduchých tvarů se mohl (s trochou pomoci 😉) zapojit i syn, zároveň ho pak bavilo si rekvizity zkoušet. Stříhání je velmi jednoduché a zabavila se celá rodina.

Další aktivitou byly doplňky k vláčkodráze. Sice jsou původně k silnici, ale tunel a semafory (http://cp.c-ij.com/en/contents/CNT-0010513/index.html, http://cp.c-ij.com/en/contents/CNT-0011488/index.html) se nám k té vláčkodráze moc hodily.

A ve výsledku se s námi zabavila i ta nejmladší 🙂 a alespoň nám ten papír otestovala i ústní zkouškou.

Máme za sebou strašně hektických čtrnáct dní, ve kterých jsme mimo jiné měli otestovat Canon Creative Park. Jedná se o webové stránky od společnosti Canon, kde najdete šablony pro vaše tvoření. Na celém tomhle projektu se mi líbí především to, že v lidech probouzí kreativitu a chuť něco vytvářet. 

Testování mělo probíhat společně s dětmi, moc jsem se těšila, jak s Tobískem vyzkoušíme další prima aktivitu, když přes zimu nemůžeme trávit celé dny venku. V balíku, který nám na testování přišel, jsme dostali nůžky, lepidlo, tužku, tři vystřihovánky afrických zvířátek a balík opravdu kvalitních papírů.

Dost mě ovšem překvapilo, jak jsou zvířátka drobná, nezabírala ani půlku papíru a i s nůžkami, které byly v sadě, by jejich vystříhání bylo sakra pracné a složité. Hned mi tedy bylo jasné, že je to spíš zábava pro mě než pro Tobíka. Děti sice vystřihování prvního zvířátka bedlivě pozorovaly, ale na další už mi nedaly prostor. Ani s lepením to nebylo o moc lepší. A tak jsem ze společného tvoření byli všichni akorát ulepení a obalení kousky papírků. Slona jsem alespoň zvládla vyfotit, ostatní zvířátka dožila dřív, než jsem se k tomu vůbec dostala.

Druhý zádrhel byl tisk. Našla jsem spoustu úžasných vystřihovánek, ale na naší černobílé tiskárně by to nemělo smysl a u táty došla barva při tisku masky medvěda a loutkového divadla. Je tedy rozhodně lepší se domluvit s někým, kdo má možnost tisknout za nějaký lepší peníz někde v práci, kde jsou na tisk většího množství barevných věcí zvyklý.

A nakonec byl proti nám čas. Nevím, jak a kdy tvoří ostatní maminky, ale pro mě sezení u papíru s nůžkami v noci, kdy děti už spí, tak trošku ztrácí smysl. Pozvala jsem si tedy na víkend děti mé ségry, abysme se do stříhání zapojili společně. Bohužel ani je stříhání dlouho nebavilo, protože šablony jsou hodně členité a je to náročné i pro dospělého. Tady tedy samozřejmě záleží, do jakého projektu se pustíte. Čas, který jsem měla navíc, jsem tedy alespoň věnovala tomu, že jsem si prošla celé webové stránky a prozkoumala všechny možnosti Canon Creative Parku.

Jinak je totiž Creative Park naprosto dokonalý a už se nemůžu dočkat, až budu mít víc času a budu se moci pustit do tvoření. Zjistila jsem, že pro nejmenší děti jsou v nabídce úžasné omalovánky, na které ani nevyplácáte v tiskárně tolik barev. Teď před Vánocema by se Vám možná mohly hodit různé druhy přáníček včetně obálek. V nabídce jsou i dárkové krabičky a celá záložka na hlavní stránce je věnována právě Vánocům. Na příští rok se Vám zas můžou hodit různé druhy kalendářů. Mě asi nejvíce zaujala záložka Scrapbook, kde máte k dispozici různé krásné šablony pro tvorbu vzpomínek. Skvělé jsou i rámečky na fotky a party doplňky. A neposlední řadě pak zajímavé origami a vystřihovánky z papíru, které jsou ale tak trošku vyšší dívčí. Na druhou stranu si můžete doma postavit téměř cokoliv od zvířátek, přes proslulé stavby až po funkční věči jako jsou různé větrníčky, bubínky a divadýlka.

Fíha to Vám povím, to byl teda pořádnej nášup 🙂 Testování šlo do teď mimo mě, ještě nikdy jsem to nedělala, nezkoušela, nijak se nesnažila zapojit, dokonce jsem ani neměla tušení, že svět internetu takovou možnost nabízí.

Když modrý koník (sláva mu) vyhlásil testování o kretativní sadu, tak jsem jednoduše zkusila štěstí, zda-li já se svoji nejmilejší maličkostí jsem schopna zaujmout a ono to vyšlo, ale můžu říct, že jsem vůbec nevěděla do čeho jdu. Má představa byla naprosto jiná :D

Když přišel balíček, s radostí jsme se s Viktorkou (dále jen V) vrhli na rozbalování a napjatě očekávali, co na nás s balíčku vykoukne. Uvnitř na nás čekala již slepená myška, nůžky, lepidlo, tužka a velký balík kvalitních papírů s názvem Top colour Zero, ty jsou o poznání hebčí a malinko tvrdší, než klasické papíry do tiskárny. (http://www.opaz.cz/papir-canon-top-colour-zero-a4-200g-250-5bl-sat063-ean99664454-skup1918.php). Já teda přiznám, že sem si naivně myslela, že my přijdou již natištěné archy a já si prostě budu jen tak lepit, takže než mi došlo, že na ty papíry si mám tisknout sama, tak to dalo zabrat :D(doufám,že v tom nejsem sama).

Abych Vám to trošku ze začátku vysvětlila o co se jedná:

Creative park od Canonu je portál pro kreativní tvorbu, odkaz máte zde http://cp.c-ij.com/en/index.html. Na tomto portálu najdete spousty možností a předloh pro Vás a vaše děti. Každý si najde to své. Od tvoření 3D zvířat, budov , strojů, tak například můžete vyrábět vánoční dekorace, různá přáníčka, adventní kalendáře, stolní kalendáře, prostírání atak dále a tak dále. No stojí za to si to pěkně prohlédnout, určitě toho zaujme více. Člověk by nejradši do tiskárny posílal vše co si otevře :D Každá předloha má perfektně zpracovaný návod, vše je názorné zobrazeno, kam která část patří, u složitějších věcí je vše i očíslované a opísmenkované, takže chybu lze udělat jen málokdy (ale jde to:D, třeba u Teddyho to byl mazec). Musím však dodat, že je lepší se předem kouknout do čeho jdete, některé šablony s návody lze natisknout na 3 papíry, jiné také třeba na 15, což už nezabere jeden zimní večer, ale třeba 2 zimní dny, jako u mě :D

ZAČÍNÁM TVOŘIT

Takže, když mi to zase začalo patřičně myslet, zavolala jsem manželovi a zaůkolovala ho, aby z práce koukal dotáhnout co nejvíce natištěných věcí, ať můžeme ještě večer něco zkusit. Manžel mě teda moc nešetřil a hned na první den mi nachystal tlupu různých zvířátek. Vytiskl nám rybičku, kočičku, pejska, sovičku, chameleona a jednorožce.

Na pomoc jsem si zavolala také pedikérní nůžky, špejle, izolepu, párátka 🙂

DEN PRVNÍ

ccarolinesmom.blogspot.cz

Nadešel čas si sbalit tašku do porodnice. Každá porodnice má své požadavky, konkrétní seznam dostanete při registraci/porodopisu. Některé půjčují košili už při příjmu, jinde musíte mít svoji. Tady máte pár tipů, co jsem potřebovala já - třeba najdete něco užitečného 🙂

Tento seznam se mi vešel do jedné velké tašky ale příště si vezmu dvě: jednu na porodní box, druhou na pokoj

DŮLEŽITÉ DOKUMENTY

Občanský průkaz

průkaz pojištěnce

Náš Lexík byl vybrán pro testování francouzské značky mléka pro děti - Amilk. Měla jsem velkou radost, kojila jsem do roka, poté kvůli opakujícím se zanětům prsu přestala a hledala vhodnou náhražku.

I když děti po roce, pokud mají pestrou stravu, UM mít nemusí, já jsem ráda, že jej Lexík pije a myslím si, že mu neublíží, doufám v pravý opak. UM jsem vystřídala jen pár a zůstala u mléka, které jsem si dovážela z Rakouska a byli jsme s nim spokojeni. Přesto možnost otestovat něco jiného přišla vhod - zvláště když - to už můžu prozradit, u Amilk zůstaneme.

Obdrželi jsme 4 krabice, které nám vydrželi měsíc, což cca korespondovalo s dobou testování. Mléko velice příjemné voní, je dokonale sypké a rozpouští se jedna báseň (u jiných UM mi i přes veškerou snahu obsah dobře rozmíchat občas Lexík bulel, že se mu ucpala savička). Co se týče chuti, byla pro mne trošku šokem, je výborné, ale pozastavila jsem se nad tím, jak je sladké. Chvíli jsem zvažovala, jestli to pro mě nebude důvod testování ukončit nebo prostě Amilk po testování už nekoupit. 

Nicméně, výhody převážily v takové míře, že, jak jsem zmínila výše, u Amilk zůstáváme. Lexík po něm moc hezky spí a chutná mu, nebolí jej bříško, nemá žádné trávící problémy.

Takže závěrem článku shrnu výhody/ nevýhody a děkuj za možnost testovat a objevit skvělé mléko.

Výhody:

Zrovna jsem přesla kojit, když přišla možnost zůčastnit se testování mlíčka Amilk Bifido. Vzhledem k tomu, že jsme doposud neměli vůbec žádnou zkušenost s umělou výživou, tak jsem byla ráda, že jsem byla právě já vybraná na testování.

Vybrala jsem si variantu 3, což je pro děti 1-3 roky. Naše mladá má nyní rok a 5 měsíců. 

Balíček přišel velmi rychle a byl těžký, tak jsem s napětím otevírala krabici a byla jsem velmi mile překvapená, že se tam ukrývaly 4 velké 600g krabice - nevím, tak nějak jsem očekávala méně. O to víc jsem byla v dobrém překvapená. Verunka - náš tester, jakoby věděla, že je v krabici něco pro ní a vehementně mi musela při rozbalování a následně při focení i asistovat.

Pozitivní mi přišlo, že v krabici jsou dva sáčky a odměrka zvlášť. Takže mám pocit, že se nic nestihne zkazit. Otevíráte menší množství sušeného mlíčka. Vzhledem k tomu, že je to v pytlíku, tak jsem si obsah přesypala do uzavíratelné nádoby.

Dávali jsme 6 odměrek do cca 180ml vody. Mlíčko se ihned krásně rozpustilo. Verunce opravdu zachutnalo - po dobu testování jsem vyzkoušela i 2 mlíčka různé konkurence, abych měla srovnání a musím říct, že jedna jiná značka se vůbec nerozpouštěla a také tak divně páchla...S druhou konkurenční značkou bylo mlíčko zcela srovnatelné. 

Mlíčko jsem dávala každé ráno a občas v poledne a občas večer - to záleželo na dceři, protože si mlíčko velmi oblíbila a občas vyžadovala dodělání mlíčka i po klasickém jídle. Balení nám vydrželo cca týden.

Díky koníkové výzvě, do které jsme se s 21 měsíční dcerou zapojily, se nám podařilo získat testovací balíček pokračovacího mléka Amilk Bifido 3. Dcera byla do roka kojena a pak jsme přešli na pokračovací mléka, se kterými neměla v zásadě žádný problém. Nejinak tomu bylo i u tohoto mléka. Testování probíhalo měsíc. Hned po doručení kurýrem mě zajímalo, jak vypadá obal. V obchodě je to rozhodně „tahač očí“. Krabice má na obale základní informace, ze kterých se na první pohled jasně dozvím, o co se jedná a komu je výrobek určen. Nemám přílišná srovnání s konkurenčními mléky, vyzkoušeli jsme doposud asi tak tři značky. Obecně je ale někdy těžké z obalu pochopit, co je jeho obsahem. Zde žádný problém nebyl. Text i obrázek mléka s medvídkem jasně mluví o dětském mléce. Navíc je hezky výrazný, v obchodě by mě určitě zaujal.

Po doručení balíčku kurýrem jsem byla netrpělivá a nedočkavá, jak bude hlavně dcera s tímto mlékem spokojena. Hned jsem jej rozbalila a začala studovat jeho složení. Pro srovnání jsem si vybrala aktuální mléko, které je dceři dobře známe a neměla s ním problémy. Veškeré hodnoty, které jsou uvedeny ve složení, byly velmi podobné. Amilk Bifido 3 obsahoval o nějaké setinky miligramů / gramů více, než naše zavedené mléko. Což mi nepřišlo na škodu. Jediné, co mohlo vadit, byla skupina sacharidů (cukry, laktóza, fruktóza, glukóza). Rozdíly těchto hodnot nebyly ale nijak markantní.

Po otevření krabice jsem našla uvnitř dva pytlíky po 300g s průhlednou plastovou odměrkou. Nemůže tedy dojít k nějakým vzduchovým bublinám a nepřesnému dávkování, protože je hned vše na první pohled vidět. Sušené mléko samotné mne velmi mile překvapilo. Prášek byl voňavý, jemný a krásně sypký (tudíž by ani k zmíněným bublinám dojít nemohlo).

Dcera dříve mívala mléko ráno v poledne a večer. Už nějakou dobu jsme ale dávali pouze v poledne na vyžádání (pokud samotný oběd nestačil) a večer zůstalo beze změny. První den jsem jí ale mléko umíchala automaticky, aby mohla hned vyzkoušet. Přijala ho bez jakýchkoli výhrad. Mléčné výrobky má obecně ráda. Hlavně tvarohy, jogurty, občas si vyžádá i sýr. Kravské mléko ještě nevyzkoušela, ale některé věci jí z něho připravuji, např. ovesné kaše atd. Proto mne nepřekvapilo, že si lahvičku bez rozmyslu vzala a vypila ji s chutí. Měla jsem tedy radost, že přechod na jinou značku jí nevadil.

Příprava Amilk Bifido 3 byla velice snadná. Mléko se nádherně rozpustilo, ani jsem nemusela příliš míchat nebo štěrchat. Také neudělalo moc pěny či bublin, které mohou zvláště u menších dětí způsobovat potíže (navíc si vytvořená pěna velice rychle sedne). A co oceňuji nejvíce, je jeho vůně a s tím jistě spojená i chuť. Po dopití jsem lahvičku hned neumyla a musím podotknout, že u jiných mlék zbytky lehce kysnou a způsobují pak nevalný zápach. U Amilk Bifido 3 za prvé nemělo co zkysnout, protože dcera jej vypila do poslední kapky, ale hlavně i po delší době zůstalo stejně voňavé, po kyselém zápachu ani památky.

Večer mléko připravuje manžel, protože máme ještě čtyřměsíčního syna, kterému se věnuji. A v podstatě měl stejné poznatky jako já při dopoledním míchání. Dcera opět vypila vše do poslední kapky a spala až do rána. Se spánkem už nemá delší dobu problém. Změna mléka mohla být narušením, nicméně naštěstí jsme se s tímto nesetkali. Mohlo by se tedy zdát, že přechod na nové mléko proběhnul velmi hladce.

Jsem pravidelnou čtenářkou webové stránky Modrý koník. Stránku modrykonik.cz jsem začala navštěvovat během svého prvního těhotenství a i po druhém těhotenství jsem jí zůstala věrná. Mám dva syny Tadeáška  3,5 roku a Matyáška 8 měsíců.  Když se naskytla možnost, dát klukům otestovat hračky od společnosti Fisher - Price, neváhala jsem a zapojila se do možnosti testování. Usmálo se na nás štěstí a byla, jsem vybrána, k testování první skupiny hraček, tedy hraček vhodných od 6 měsíců věku dítěte a to Smart stages tablet, Chytrý telefon, Pejskův stoleček, Veselé jablíčko, Mluvící pejsek.

Na testování jsem se hodně těšila, hračkami od společnosti Fisher price, mám zkušenosti a tak jsem věděla, že nás doma čeká 5 týdnů plných překvapení, poznávání, 35 dní dobrodružství, zábavy, učení a spousty hodin hraní, dětské radosti, co víc si přát.

Než začnu v popisování jednotlivých hraček, chtěla bych shrnout celkový dojem, který jsem během 5 týdnů testování získala a důvod proč si hračky od Fisher price získali mé srdce, jsou to sice jen detaily ale právě takové detaily jsou důvodem, proč nakonec dětem vyberu a koupím hračky od Fisher price.

Všechny hračky splňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček a všechny zákonné normy dle české legislativy a prohlášení o shodě CE. V dnešní době by to u hraček prodávaných na českém trhu měla být samozřejmost, ale bohužel není to tak úplně pravda. Celkově se mi líbí koncepce hraček od Fisher price, ve své podstatě je jednoduchá, hlavní hračkou je mluvící pejsek, ostatní hračky na ní přímo navazují příběhem nebo stylem. Přesto je, každá hračka samostatným celkem a není potřeba vlastnit další hračku, pokud však jednou hračku dětem od Fisher price koupíte, u jedné určitě nezůstanete. Další vychytávkou na hračkách je skutečnost, že obrázky nejsou na plastových dílech nalepeny ale natištěny, díky tomu odolají dětským slinám během ožužlávání,  a zachovávají si dlouhodobě vzhled nové hračky. Hračky jsou vyrobeny ze silného pevného plastu, který vydrží hrubší zacházení těch nejmenších dětí. Výrobce pro namluvení frází a písničky použil opravdu příjemný ženský hlas, který je příslibem toho, že i když vám dítě už po sté za sebou pustí jednu a tu samou písničku, nemáte chuť hračku vyhodit z okna. Hračky s dítětem „rostou“ díky jejich funkcím a přepínání režimů si vaše dítě s hračkou rádo hraje jak v 6 měsících tak ve 3,5 letech, jak jsem měla možnosti zjistit. V neposlední řadě je u hraček velké plus, že u nich v balení máte vždy baterie a po rozbalení můžete hračku hned užívat, není totiž nic horšího, než když koupíte hračku, nalákáte na ní své natěšené dítko, které si hračku rozbalí, a pak zjistíte, že nemáte baterky.

Ale teď už k samotným testovaným hračkám, u kterých nebudu vypisovat jejich přesné funkce nebo kolik mají celkem dohromady melodií, to jsou informace, které si přečtete na každém internetovém obchodě v popisu výrobku.

Smart stages tablet

V dnešní uspěchané době často čekáme se snahami o prvního potomka velmi dlouho. Místo ve fyziologicky ideálních dvaceti letech plánujeme otěhotnění o deset i dvacet let později. Paradoxně čím déle čekáme na tu vhodnou chvíli, tím rychleji potom chceme, aby to ,"klaplo". Jsme nedočkavé, netrpělivé, a když to náhodou nevyjde hned v prvním cyklu, tak většina dam usedá k internetu a hledá zaručené recepty, jak co nejrychleji otěhotnět.

Lékaře by měly vyhledat páry, které se již rok neúspěšně snaží o početí. Rok je však dlouhá doba a pokud při tom toužíte po miminku, je tento rok téměř nekonečný.  Naštěstí máme mnoho způsobů, jak si můžou snažící se páry sami pomoci.

Jak můžete přirozené otěhotnění podpořit?

Plodné dny

Jedná se o období ovulace, kdy dochází k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. To putuje do vejcovodu a následujících několik hodin čeká na oplození. Pokud není vajíčko oplodněno, tak v očekávaném termínu přichází menstruace a začíná nový cyklus.  K ovulaci většinu dochází přibližně v polovině cyklu. Každá žena je však jiná a tak některá ovuluje časně a jiná zase o týden později. Vajíčko je oplození schopné v průměru dvanáct hodin (opět velmi individuální, čím starší žena je, tím se tato doba zkracuje). Spermie by v ideálním případě měly přežívat v těle ženy až 48 hodin.  Pohlavní styk obden v období plodných dnů by měl teoreticky zajistit, že se spermie s vajíčkem neminou.

Díky ovulačním testům nebo měření bazální teploty můžeme přesně zjistit, kdy dochází k uvolnění vajíčka a naplánovat pohlavní styk v období největších šancí na otěhotnění.

Spokojené a zdravé miminko je snem i cílem každé maminky. Cestou k spokojenému děťátku je nejen naše milující náruč, ale důležitá je i správná péče, s kterou úzce souvisí také stravovací návyky. Mezi ně rozhodně patří také výběr vhodných probiotik, která mohou zachránit řadu proplakaných dní i nocí.

Probiotika jsou bakterie, které jsou pro lidský organismus důležité a to především ty z rodu laktobacilů. Probiotické bakterie se přirozeně vyskytují v trávicím traktu a přispívají k udržení rovnováhy střevního prostředí.

Apo-laktík for baby je doplněk stravy

Jako maminka chci pro své děťátko to nejlepší. Byla jsem proto nadšená, když jsem objevila probiotické kapky Apo-laktík for baby, které jsou speciálně vyvinuty i pro nejmenší miminka a mohou se užívat již od narození.

 Tento doplněk stravy obsahuje dva prospěšné kmeny laktobacilů (L. reuteri a L. rhamnosus) a zároveň 250 miliónů probiotických bakterií v každé denní dávce. Kapky jsou navíc obohacené o fruktooligosacharidy neboli prebiotika, která připravují „živnou půdu“ probiotickým bakteriím a umocňují tak jejich účinek.

Apo-laktík for baby je doplněk stravy

Chtěla bych moc poděkovat za to, že jsme se mohli zúčastnit testování hraček Fisher - Price. Děti si to užily a mé nervy zůstaly nepoškozené, ačkoliv někdy bylo namále, hlavně, když spustily všechny najednou 😀

Budu postupovat od nejoblíbenější hračky po tu nejmíň oblíbenou. No. 1 je u nás... Tramtadadá.

Panáček BeatBo

Panáček má tři tlačítka (dvě na jedné a jedno na druhé nožce) + jedno samostatné tlačítko je pak bříško. Po zmáčknutí tlačítka na levé nožce je možnost nahrání krátkého textu, který pak panáček přezpívá. No, řekněme si upřímně, nápad dobrý, ale jinak kvalita nahrávání na bodu nula. Při poslechu nahraného textu musím hooodně napínat uši, abych vůbec rozuměla, co říká (zpívá). Každopádně dětem to prostě nějak nevadí a moje 14 léta neteř u toho strávila snad půl hodiny 😀 Při nahrávání svítí bříško červeně, takže přesně poznáte, kdy máte s nahráváním začít a kdy končit.

Jedno ze dvou tlačítek na pravé nožce přehraje jednu z 5 písniček, "nutí" děti tančit, tleskat, zadupat... 

Druhé tlačítko děti naučí abecedu, barvy (tady se mi hodně líbí, že při každé barvě svítí bříško tou určitou barvou), dále se děti naučí počítat do 10 a zahrají si hru na ledové sochy - panáček tančí, pak zavelí "Hudba nezní, ihned zmrzni!" a děti musí v tu chvíli ztuhnout v poloze, ve které zrovna jsou. Velmi oblíbená hra u Elišky, je schopna dát si kvůli tomu i nohu za hlavu 😀

Milé tety koníkovky,

chceme vás seznámit s našim testováním hraček. Nejdříve chceme poděkovat firmě Fisher - Price za hračky a Modrému Koníkovi, že našeho chlapečka vybral. Když jsem tu soutěž našla zajímaly mne ty hračky a plánovala jsem nákup některé z nich pod stromeček. Zkusila jsem štěstí a přihlásila Matýska. Pak jsem to pustila z hlavy a tak, když přišla zpráva, že nás vybrali, nemohla jsem uvěřit svým očím a radovali jsme se jako blázni. V životě jsem nevyhrála ani ve sportce a teď takové štěstí. Navíc jsem myslela, že každý dostane jednu z těch pěti hraček, takže když mi psali, že přijdou “hračky“, tak jsem byla v šoku a ještě ve větším, když přišly ty dvě obří krabice.

Testovala celá rodina a to doslova. Matýsek totiž s hračkami putoval všude. Telefon cestoval s námi i vlakem do Prahy a ostatní hračky s námi jezdili i na návštěvy k příbuzným.

Testovací tým: Matýsek se mnou, tátou, dědečkem a starší ségrou, která dostala i za úkol napsat recenzi na jejich nejoblíbenější tablet. Ale dost řečí jdeme na to …

Jako první jsme rozbalili CHYTRÝ TELEFON. Mne se líbilo už jen to, že se dal lehce vybalit a člověk nepotřeboval kufr s nářadím jako to bylo u hraček kdysi s Natálkou. Takže chvíli dítko drží krabici a za dvě vteřiny si může hrát, což vlastně platí ke všem hračkám a za mne je to obrovské plus. Matýsek měl v té době 6 měsíců a začínal sedět. Mobil se mu líbil nejdříve spíš jako kousátko. Vůbec nezvládal nějaké pouštění zvuků jakoby měl na to slabý stisk prstíků. Mobil je dost velký a tak se mu obtížně držel a často vyklouzl. Opět body nahoru za to, že je mobil omyvatelný a přežil jak jeho okusování a slintání, tak i mnoho pádů na zem z jeho ruček. Ze začátku mi přišlo, že ho mobil moc neoslovil, ale teď po měsíci si na něm sám pouští zvuky a už ví, které tlačítko pouští melodii. Umí si i mačkat tlačítka. Na tom mobilu je vidět jak se jeho motorika posunula kupředu. Hráli jsme si s ním tak, že jsme mu mačkali tlačítka a mu se líbily zvuky ( štěkot pejska, spoušt fotoaparátu a jiné ), blikání i písničky a melodie. Mobil při stisku klávesy krátce řekne dané číslo a při dlouhém zmáčknutí pustí zvuk k obrázku na klávese a bliká. Dole má modré tlačítko, kterým se pohybuje do stran a pouští část melodie. To Matěj objevil jako první. Další plus je, že má příjemnou hlasitost tak akorát a není to uřvaná hračka, kterou má rodič po hodině chuť prohodit oknem. Hračku ještě dlouho využijem pak i na poznávaní čísel. Na to, že ho nejdříve vůbec neoslovil, si s ním ted často hraje.

Shrnutí: odolná hračka i pro nejmenší, ale ti malí k tomu potřebují obsluhu než vyrostou nebo natrénují ručičky, aby mohli mačkat sami tlačítka.

ccarolinesmom.blogspot.cz

Živě si vzpomínám na hodiny prosezené na internetu a pročítání diskuzí. Co je potřeba do výbavičky? Potřebuji drahou odsávačku mléka? Potřebuji hnízdečko do postýlky? A co chránič matrací? Sotva jsem otevřela jakýkoliv eshop, zahltila mě spousta zboží, které přece NUTNĚ potřebuji. 

Maminky, budoucí maminky, nedejte se!

Miminko toho moc nepotřebuje. Nejdůležitější je mateřská náruč a láska. Přesto ale nenecháme děťátko nahé, proto jsem sepsala několik bodů, které jsou podle mého názoru vhodné do začátku.

OBLEČENÍ PRO MIMINKO

Velikost 56

Když koník vyhlásil možnost testovat hračky, tak jsem to zkusila a nečekaně se na nás usmálo štěstí - za což moc děkuju. Vezmu to pěkně postupně, jak a proč hračky mě a kluky zaujaly, co je na nich super, co méně a celkové shrnutí.

BeatBo - tanečník

Tak tato hračka u nás doba vyhrála na celé čáře. Již při rozbalování všechny upoutá veselá barevnost, hračka je poměrně velká,  těžká a robusní, jako "nosící" prvek slouží super textilní ouška, nebo tlapky.

Tanečník umí plno super kousků - trsá, vrtí se, zpívá, nahrává, bliká 

Na pravé nožce má dvě tlačítka - hudební a "naučné" 

1.  v naučné části se děti naučí barvy, počítat a abecedu (ke které mám teda výhrady, pač není česká, ale u těhle hraček je to prostě "normálka", )
2.  hudební část je několik písniček, které se opakují a v podstatě učí děti pohybu,
   nejvíc u nás frčí Tanec soch - "hudba nezní, ihned zmrzni",
   další písničky děti učí tleskat, dupat a táák
    - co bych uvítala je nějáké tlačítko, které písničky hraje pořád dokola,
   takhle musí děti při "trsání" odbíhat a po chvíli je to mačkání nebaví.

S timto pojmem me seznamil muj partner, jsou to deti narozene ve stejnym roce. Takze muzu vsem tvrdit ze mam dvojcata. Rozestup mezi nima 10 mesicu, obe narozeny predcasne, obe byli malinky, ale prece jenom kazde je jine... Prvni se mi narodil syn, prirozene (vaginalne), spontalne o 6 tydnu driv. Je to nas maly flegmous, bylo a je mu jedno ze ma v plince nacurano a nakakano, naopak jeste se v tom rochni, nemusim ho uspavat, staci mu dat lahev s mlikem a usne sam... muzu kdyz spj vysavat, mixovat.. ale ted jak se nam narodila dcera, akutnim cisarem kvuli poloze pricka, taky driv o 4 tydny, tak syn  dostava histerycke zachvaty a do maly busi.. hlavne kdyz kojim... Dcera pro zmenu rve neustale, pri kazdem prdnuti do pliny, ucmurnuti musim prebalovat, chce mit prso neustale v puse, vubec nekrka, sije sebou jako kdyby misto nozek a rucek mela chapadla... 

  Nas denni rezim vypada asi takto... rano vstavacka v 6:30 +/-, kojeni, prebalovani, kdyz se zadari dcera znova usne ve vetsine pripadech ne, v 7:30 vstavacka synn prebalovani, prevlikani, snidane a pak si hraje.. kdyz mala spi tak si jeste na chvilku lehnu po noci kdy k ni vstavam asi 5x-6x za tu noc toho mam plny kecky, ale vetsinou to vydrzi tak na pul hodky... behem dopoledne jsem absolutne nepouzitelna, neprijimam hovory nic... jsem jak prastena polenem, kralovatvi za kofeinovy kafe 😊.. no nic musim zase kojit, donutit syna aby se napil, prebalit oba, obcas je potreba syna vykoupat, ma ty h***a az na krku. Mala opet rve, tak s ni cbodim 3 hodiny po byte,  masiruji brisko, cvicin s nozickama, mluvim na ni l, zpivam ji, u vseho mi s histeryckym krikem asistuje syn.. kdyz uz konecne spi beru do ruky syna, a je mi spatne z pohledu do jeho uplakany zasopleny tvare, chce se mi taky brecet, je mi ho lito.. dam mu najist a sup s nim na dopoledni spani, kdyz se postesti a oba spi, vse zahazuji a jdu taky spat... vsak ten bordel nikam neutece.. a sprcha taky vydrzi do vecera.. po probuzeni je opet kolecko s prebalovanim, kojenim a krmenim a nuceni aspon trochu do nej dostat nejaky tekutiny.. vetsinou bezvysledne... kdyz nespi tak delam co je potreba, vareni, peceni, uklizeni, hraju si synem, blbneme spolu, vetsinou si jen hrajeme a uklid a vareni nechavam na noc 😁😁 obcas se postesti uvarit i dopoledne 😁😁. Vetsinou kolem druhy zacnu sebe chystat na vychazku ven, pak oblikani Valerie otevru na ni okno aby se mi v tom neupekla a jdu oblekat Williema. Kdyz uz se mi toto podari treba v 10minutach i s pripravenou taskou, tak beru Willa a nesu ho do kocarkarny( nemame vytah a bydline ve 2. Patre. Mala ceka v kosiku, usadim malyho pripoutam ho a letim pro Valerii, nekdriv si vezmu boty bundu kabelku a beru Valerii a letim dolu.. hura po pul hodine vypraveny a muzeme ven. Venku jsme podle pocasi ale vetsinou v 5 jsme doma. Will si hraje a ja kojim po prichodu.. nasleduje kolecko prebalovani  prevlikani, krmeni a donucovani syna neco vypit... kolem 18h jde syn do vany, behem te doby je vetsinou Val v limbu a krasne spi, radime se synem ve vane. Kolecko s oblikanim, davanim plinky, ukladanim, a mizenim v obyvvaku kde na me rve dcera. Dalsi kolecko s koupanim prebalovanim, oblikanim a kojenim... slysim syna jak si v postylce hraje, ignoruji to za chvili usne. Po nakojeni dcery mi zacina sichta uklizecky, kucharky a pekarky.. uklidim hracky, kuchyn, koupelnu, predsin, odstranim vsechny prekazejici veci a vytahuji nas prumyslovy vysavac, ano jsem lhostejna k sousedum a klidne ve ctvrt na devet si vysaju byt.. nesnasim kdyz mam na nohach drobky, prijde na radu vytirani, a jednou za tyden k tomu pridavam vycisteni koupelny a zachodu( ne ze bych ho jinak nemyla, myla jen tohle je dukladne vycisteni, policky atd...) utirani prachu.. kdyz tohle zvladnu tak se mi vetsinou dovaruje jidlo ktere mame na dalsi 2-3 dny, do toho se snazim, v tento predvanocni cas pect cukrovi, uspesne hlasim mame uz pernicky, linecky, baunty, rafaelo, vosi hnizda, chybi uz jen pracny rohlicky a bananky. Pect muzu jen v noci, domaci nam sem dal troubu pod plynovou desku a to sklo proste hreje.. pracku poustim taky az co dam deti vecer spat, jedine co absolutne nezvladam je zehleni, po celem dnu me uz tak boli zada(jsem po 3 operacich) ze stat nebo sedet u prkna je pro me muceni, a zehleni pres den s tim malym drakem neni mozne.. do toho vseho se musim starat i o sebe a pomaham muzskymu rozjet firmu (jako reklamni fotograf delam fotky na web).. probirame co a jak, litani po doktorech nejen s detmi ale i semnou.. 

  Jsem milovnik Vanoc, je to jediny svatek na kterym mi hodne zalezi a chci aby ty nase prvni Vanoce ve 4 byli dokonali.. vyrabim si adventni venec sama, a veskerou vyzdobu, darky jsme poresili s pritelem o vikendu.. 

  Ukojim i vasi zvedavost co dela muzsky?! Muzsky vstava kazdy den v 6:30 a vraci se mezi 19-20h, je osvc tak je v praci dlouho. Kdyz ma cestu kolem prijede pres den na obed a pohraje si s detmi pak zase leti kdyz ma domluvenou zakazku. Vikendy je vetsinou doma tak si mohu prispat, postara se o syna, prebali, prevlikne, nakrmi, hraje si snim, vezme si dceru chova dceru mluvi na ni cvici s ni, kdyz je potreba jede se synem k lekari, byli sami u zubare, rehabko, urologie, praktik. Ceho si na nem vazim nejvic je ze i kdyz po tolika hodinach za volantem v praci v noci vstava k synovi... ten se vzbudi klidne i 6x za noc.. ja vstavam k dcerce.. tohle je pro me k nezaplaceni. Vstavaji na stridacku a to bych se zblaznila. Ted ja spim v obyvaku s Valerii a muzsky s Willdou v loznici. Navzajem se deti budi. 

  Kolikrat uz uplne padam na hubu, jsem nevyspana, Valerie ma noci kdy spi jen 2 hodky a zbytek vetsinou proplace a ja prochodim po obyvaku.. v tyto dny  jsem protivna sama sobe a pak si to strasne vycitam protoze  deti za to nemuzou, jsem nekdy protivna i na ne a pritele... 

   Ale zeny, maminky, budouci maminky... vsechno se da zvladnout, kolikrat si reknu ze jsem zrala na Bohnice, minimalne antidepresiva, ale pak se na me ten muj malej dablik usmeje a ja jsem stastna, ze ty svoje dve maly obludky mam... 

    Jsem učitelka. Pro mnohé lidi je to "jen" povolání, podle jiných je to poslání a pro některé to znamená vlastně určení diagnozy. Jako člověk schopný sebekritiky se přikláním ke všem možnostem. Své povolání miluju, naplňuje mě a taky o mě něco vypovídá. Jsem akční člověk, který musí stále něco dělat. Nejraději mám veškeré tvořící aktivity, takže když se objevila možnost testovat Canon Creative Park, hned mě to zaujalo a přihlásila jsem se. Jelikož se nás ale přihlásilo hodně, moc jsem nedoufala, že to vyjde. A ono to vyšlo. Takže ještě jednou děkuji za možnost testování a pojďme už na recenzi tohoto produktu a také na popsání peripetií, jež naše "testování" provázely. Ještě před samotným příběhem se ale podívejme, co to ten Creativ Park vlastně je a jak celá "záležitost" funguje.

I mimino musí pořádně prozkoumat, co to máma s bráchou testují. Ps: Tyhle papíry od Canonu něco vydrží a dítě je jen tak nerozžužlá, což v momentální situaci opravdu oceňuju🙂

Canon Creativ Park - online prostor pro všechny kreativce

    V podstatě se jedná o internetovou stránku (http://cp.c-ij.com/en/index.html), kde můžete najít a zcela ZDARMA stáhnout ohromné množství šablon, vystřihovánek, doplňků ke scrapbooku, kartiček, ... Vše je velmi přehledně seřazeno do několika kategorií (např. zvířata, architektura) a na stránce funguje také vyhledávání, stačí tedy zadat libovolné slovo, které by vás zajímalo, a za malou chvíli už se můžete kochat výsledky. Tato stránka nabízí opravdu hodně možností a troufám si tvrdit, že zde  každý najde "něco" podle svého gusta a svých představ.

    Když si vyberete konkrétní projekt, stačí ho jen dát stáhnout, vytisknout a za malou chvíli už můžete začít stříhat, lepit a někdy se třeba i vztekat.

Canon Creative Park u nás doma

Prvně bych chtěla poděkovat za možnost testování sady Canon Creative Park, bylo úžasné kolik kreativních příležitostí se nám tím naskytlo a ten společně strávený čas s dcerou, kdy jsme spolu vystřihovaly a lepily byl skvělý.

Testovací sada obsahovala 3ks natištěných modelů, 1ks poskládaného modelu myši, nůžky, lepidlo, tužku a 100ks lesklého papíru.

Už u modelu myši nám bylo jasné, že testování bude stát opravdu za to. Modely jsou jako živé 🙂. A hrály si s něma i naše kočky 🙂

Tvořily jsme hlavně ze sady pro začátečníky, neboť dcerce budou 3roky a při náročnějších modelech ztrácela pozornost. Ale i to bych zdůraznila, že v Canon Creative Park můžete tvořit i s malými dětmi, dcera za malé asistence dokázala vytvořit nejjednodušší modely a to je super, ráda si s nimi i nadále hraje.

Velké obliby se u nás těší modely, které si děti můžou samy vybarvit. 

Během týdne testování, jsme rozlouskli kvízové otázky, typu: "Jaká je nosnost slona?" či :"může se potkat čínský drak se zebrou slonem,myší atd?", ale zvířátka se u nás i vánočně naladila 🙂

Když jsem dostala zprávu z MK, že mě vybrali pro testování Canon Creative Park, měla jsem ohromnou radost. Tohle testování bylo přesně pro mě. Strašně ráda tvořím, ale ke  svému tvoření potřebuji nějaký nápad, nebo ještě lépe návod 🙂

Po otevření stránek jsem zajásala. Návody jsou jasné a srozumitelné, to lehce zvládnu.

Jako první jsem si zkusila vyrobit zvířátka, která přišla v balíčku od Canonu. Na nich jsem si vyzkoušela, jak to vlastně funguje. Seznámila jsem se se značkami pro stříhání, prostřihávání, ohýbání nahoru i dolů a lepení. Tyto značky jsou stejné ve všech návodech, takže další skládání už bylo o to jednodušší. Ze zvířátek měl největší radost syn. Udělali jsme si malou ZOO, se kterou jsme si krásně vyhráli.

Pak už jsem se vrhla na vánoční tvoření. Vánoce miluji, a tak bylo jasné, že v tomto krásném předvánočním čase budu testovat právě tuhle část Canon Creative Park stránek. Večer u skleničky vína a u vánočního filmu jsem si vystříhala vše potřebné na obálku, pop up přáníčko a zvonečky. Ráno jsem začala zlehka tak, aby se mohl zapojit i můj 2,5 letý syn. Lepení obálky mu šlo moc dobře a bylo vidět, že ho to baví. Asi bude po mamince 😀

I naše šestiletá neteř si tvoření užila, když k nám přišla na návštěvu. A musím říct, že moji pomoc skoro vůbec nepotřebovala. Santa Clause zvládla úplně sama, u zvonečku jsem pomohla jen s přehýbaním a lepením. 

Je fajn, že si na stránkách může najít každý něco podle toho, na co se cítí, a co zvládne.

Když jsem v listopadu našla // od té doby sem si představovala svoje těhotenství a porod jako krásnou zkušenost. Realita byla ale jiná. 

První problém nastal v lednu kdy mi zjistili vysoký tlak. Nasadili prášky a říkala jsem si, že do porodu to bude pohoda, ale nebylo to tak. První hospitalizace v nemocnici byla ve 23tt kdy jsem si tam poležela 5 dní než nás pustili. Měla jsem nařízen klidový režim, ale copak to jde když se připravuje vše pro příchod miminka? Takže mi zvedli dávku prášků aby ten tlak byl alespoň na hraně. Dělala jsem sice doma stejně ale pomaleji a s hodně přestávkami. Ve 28tt mi zjistili těhotenskou cukrovku, byla jsem z toho hodně vystreslá protože jsem v těhotenství dost ujížděla na sušenkách 🙂 Ale dalo se to zvládnout, co bych pro malého neudělala že. Všechno probíhalo skvěle až do 35tt kdy mi ten tlak začal hodně růst. Opět jsem byla hospitalizovaná v nemocnici na týden. Ale naštěstí mně pustili ještě před porodem domů. V 39tt jsem byla hospitalizovaná opět, ale to mi už nevadilo, byla jsem dost unavená jak jsem měla obr břicho neustále prášky, nesměla jsem sladkosti ani ovoce kvůli cukrovce tak už sem se těšila až porodím a dám si obrovskou porci vodního melouna. V pátek na vizitě se rozhodli že ho od soboty 15.7.2017 začnou vyvolávat jelikož jsem měla termín 23.7.2017 ale malému se nechtělo absolutně ven a já byla zašpuntovaná jako kdybych měla rodit až za několik měsíců. A v tu sobotu začla moje nejhorší noční můra POROD!

Ráno proběhla klasická kontrola, monitor + zavedení tablety na přípravu porodních cest. Každé 3 hodiny jsem měla kontrolu na monitoru, kvůli prospívání miminka jelikož jsem měla po zavedení bolesti. Ty trvali celý den ale byli nepravidelné a já ležela v postely a čekala co se bude dít. Den ubíhal hrozně pomalu a jelikož jsem byla na porodních sálech kvůli sledování nesměl za mnou ani manžel, takže celý den sama na pokoji, bez jídla a v bolestech. Samozřejmě se nic nedělo a v 18hod. večer jsem dostala čípek, prý na zmírnění bolestí a dostala jsem najíst. Bolesti neustopili a trvali celou noc ale pořád byli nepravidelné. Ráno opět ten samý postup, kontrola, monitor, sledování, bolesti, bez jídla, sama, večer čípek a večeři. Přicházela na mně depka pač tento postup se opakoval každý den a já neměla vedle sebe člověka co by mně podržel. Byla sem celá bolavá z neustálých kontrol jestli se otvírám nebo ne, z prášku co vyvolávají porod. Bylo mi špatně jak jsem každý den byla o hladu, přece co kdyby se to rozjelo a když mi každé ráno doktorka na kontrole zahlásila úplně stejný nález jako jsem měla v pátek když mně přijímali vždy sem to obrečela. Byla jsem unavená z neustálých bolestí, otrávená ze všeho co se v ty dny dělo a bylo to pořád stejné. V neděli 23.7.2017 se dohodli doktoři že už se mnou něco udělají jelikož v ten den jsem měla termín a správně se s cukrovkou nesmí přenášet. Už takhle mi hrozili že malej bude mít něco přes 4kg. Rozhodli se mi dát nějaké tyčinky abych se začala konečně otvírat. Jejich aplikace byla bolestivá asi tak jako když vám za živa řežou spodek. Se slzami v očích sem to zvládla a věřila že konečně v pondělí bude den D a já porodím. V noci samozřejmě bolesti a to dost velké a nepomohl ani čípek. Ráno totálně nevyspalá, ubolavená a hladová jsem šla na klasickou kontrolu kde mi ty tyčinky vybrali ( myslela jsem že polezu po zdi )  a doktorka zahlásila otevřená na dva prsty čípek totálne na cucky. Hurááá konečně sme se pohli o 1 prst. Takže se zavedla tabletka na vyvolání a šoupli mně na porodní sál jako vždy,měla jsem tam už svůj oblíbenej. V 9 začali bolesti sílet a začínali být pravidlené po 10 minutách hurá. Volala jsem manželovi ať přijede, že dnes to už konečně bude. Udělali monitor kontrakce byli krásně vidět. V 11 hodin zavedli druhou tabletu, pak za 30 minut praskli vodu a v tu chvíli začal můj úplně nejhorší zážitek v životě. Předešlé dny kdy byli bolesti a trvalo to 8 dní byli oproti tomuhle procházka růžovou zahradou. Kontrakce byli co 3 minuty hodně bolestivé a tak jsem si říkala no musím být otevřená aspoň na 5 prstů. Nastal čas kontroly jak to postupuje a od 9 rána kdy začali bolesti sílet a zpravidelňovat se jsem se neotevřela ani o špičku prstu a to byla 1 hodina odpoledne. Začala jsem panikařit protože na bolesti nepomáhalo nic, a neotvírala jsem se. Tak mi pani doktorka navrhla Epidural okamžitě jsem souhlasila. Ten mi přišli píchnout v 16 hodin a nemohli se trefit jelikož jsem měla neustálé kontrakce bez přestávek takže jsem řvala bolestí, nesměla jsem se hýbat a ještě k tomu jsem byla oplácaná. Takže museli volat jiného anesteziologa co mi to měl píchnout. Takže šestý pokus a konečně se trefili ALE! Epidural vůbec nezabíral, bolesti byli šílené a já se vůbec neotvírala. Nastalo rozhodnutí dát kapačku oxitocinu. V 18 hodin mi ji píchli v 19 měla proběhnout kontrola, ale mezitím jsem ječela bolestí. Byla to trvalá neustálá kontrakce kde jsem si myslela že mi to urve spodek, břicho, záda no prostě všechno. Manžel už nevěděl co se mnou nebyla jsem schopná vstát, jen sem ležela a přímo ječela bolestí. V 19 hodin dorazila doktorka že se jukne jak to vypadá, měla jsem problém se otočit na záda musel mi pomoct manžel. V duchu jsem si říkala 10cm 10cm a když mi řekla že jsme se nepohli ani o malinký kousíček propukla jsem v šílený pláč a nešlo to zastavit. Mezitím koukli na monitor a zjistili že se malej moc nehýbe. Okamžitě zastavili kapačku a rozhodli že půjdu na císaře že já prostě normálně neporodím a tento stres malému jen ubližuje. Takže mně začali připravovat na CS a pořád jsem byla napojená na monitor jenže anesteziolog mohl až kolem 20 hodiny takže se čekalo. Pořád v bolestech bez pohybu jelikož se sledovaly ozvy malého, ale bylo 20 hodin 20:30 a pořád se nic nedělo a přišlo mi divné že nevidím na monitoru pohyby už vůbec. Manžel hned volal doktorku a když přišla zjistili že mu začaly klesat ozvy. Takže okamžitě na stůl. Jelikož jsem byla unavená musel mně tam manžel odnést a vůbec mu to nezávidím nebyla jsem lehká jak pírko, ale říkal že v té situaci by udělal cokoliv. Na stole se čekalo až mi zabere anestéza na sekci ale pořád nezabírala, furt jsem cítila jak mně štípou do břicha a po 20 minutách se rozhodli pro celkovou. Takže mně hned uspali a malého vytáhli ve 21:11. Pamatuji si jen útržky kdy mně budili že už je po a že mi manžel ukazuje nejakou fotku malého ale já pořádně neviděla. Ale ve 4 hodiny ráno mi malého přinesli na kojení a já poprvé viděla to malinkaté klubíčko a na všechnu bolest jsem okamžitě zapoměla. Pustili nás domů 28.7.2017 jelikož krásně přibíral i když jsem měla mlíko 3 dny po císaři a pak už je to moje nejšťastnější období v životě. 

Malý se narodil 24.7.2017 s váhou 3880gr a 50cm a jsem ta nejšťastnější máma na světě.

Co je to bolest při porodu? Nevím stačil mi jeden jediný pohled na něj a vše bylo zapomenuto. 

A neodradilo mně to ani na myšlenky na druhé miminko. Chceme začít hned jak malému bude rok jizva už bude zahojená 🙂 

Rozhodla jsem se s vámi podělit o svůj příběh..

S manželen jsme se vzali v dubnu 2015. Byl to nádherný slunečný den kdy jsme si slíbili věčnou lásku a oporu. Pár dní po svatbě jsme se bavili o dětech, jestli už je čas nebo ještě počkat. Rozhodli jsme se pro " ano už je čas ". Začali jsme se teda snažit o miminko což se nám 2 měsíce nedařilo. Ale nehrotila jsem to dělali jsme s manželem obsměny takže jsme se viděli jen o víkendech. V červenci se mi stal úraz takže jsem zůstala doma na nemocenské a světe div se v srpnu jsem našla //. Byla jsem neskutečně šťastná že se nám to povedlo a budeme mít miminko. No jo moje radost byla předčasná. První UTZ byl v 6tt podle menstruace a bohužel nebylo vidět nic jen prádzné místo. Byla jsem objednaná znovu za týden. Konečně bylo vidět něco maličkého hurááá byla jsem ráda. Znovu mně objednali za 2 týdny jak to postupuje. Ale příroda to chtěla jinak a já začala týden po kontrole krvácet. Zhroutil se mi svět, ten stres co se děje a proč se to děje, byla jsem strašně vyplašená. Okamžitě jsem volala manželovi ten přijel z práce a jeli jsme na pohotovost kde mi řekli že je to moc maličké a že to nevidí pozitivně. Probrečela jsem dny, noci a nakonec to skončilo v září revizí. Nic moc zkušenost ale ve směs o tom člověk skoro neví. Po příjezdu domů jsem se rozhodla že nebudu řešit to co bylo, ale budu se soustředit na to co bude. Počkali jsme 6 neděl než jsme se spolu zase mohli milovat. Rozhodli jsme se že chvilku počkáme a pak to zkusíme znovu, jelikož nás doktor ujišťoval že jeden potrat prožije 90% žen. V prosinci jsme se rozhodli že to zkusíme znovu a bum opět na konci ledna //. Volala jsem doktorovi a ten mi řekl že mám počkat aspoň do 7tt abych se zbytečně nestresovala. Objednala jsem se na kontrolu a dva dny před termínem jsem začala opět krvácet. To už mi bylo jasné že opět potrat. Byla jsem na sebe šíleně naštvaná že nedokážu udržet ani miminko. Na kontrole mi brali krev kvůli HCG a po týdnu bylo na nule. Rozhodla jsem se že počkáme aspoň do léta že nechám tělu ať se vzpamatuje. Ale v březnu ms nedorazila, říkala jsem si jestli to není stresem vrátila jsem se do práce z neschopenky, ale po týdnu zpozdění mi to nedalo a udělala jsem si test a bum opět //. Radost už jsem neměla protože jsem nějak vnitřně cítila že to opět nedopadne. A znovu po 14 dnech přišlo krvácení. Byla jsem naštvaná že mi je to jedno ale řešit to tak bych se zbláznila. Naštěstí mi dr. vypsal žádanku na Genetiku do Plzně pač 3 potraty už normální nejsou. No to mi došlo. 

V Květnu jsme byli poprvé na Genetice na testech, svitla ve mně kapička naděje že jednou to miminko mít budeme. Jelikož jsme byli geneticky zdravý odeslali nás na imunologii. Čekali jsme na výsledky z krve 2 měsíce, ale vůbec mi to nevadilo. V srpnu přišla velká rána kdy nám řekli, že mám Antifosfolipidový syndrom a protilátky proti Zona Pelucida ( normálně řečeno hodně silná imunita a protilátky proti spermiim ). Takže nestačilo že moje imunita zabíjela ve mně všechno co se snažilo vyrůst ale ještě jsem vytvářela obranu proti spermiim. Fakt úžasné v ten den jsem jen brečela a manžel nechápal ( prostě chlap ). Předepsali mi prášky které by na 30% měli pomoct, ale doktor to neviděl růžově, rovnou mně připravoval na to,že nikdy vlastní dítě mít nebudu. Já jsem si ale řekla " prostě ne a budu mít vlastní dítě ". Měli jsme zákaz se snažit do prosince než bude kontrola jak prášky zabírají. V listopadu jsme si ale nedali pozor ( byla to rychlovka v kuchyni 🙂 ) a 17.11.2016 na to nikdy nezapomenu jsem našla //.  Ještě jsem se neradovala přece jen ta pochybnost tam byla veliká, ale někde ve vnitř jsem cítila že teď to bude ono a že to bude chlapeček. První kontrolu jsem měla 9.12.2016 to jsem byla v 7tt a dr. viděl srdíčko i mi ho ukázal jak tam buší. Bylo hrozně maličké ale bylo tam. Dostala jsem fotečku a šíleně nadšená jsem jela domů ukázat ho manželovi. Byli jsme dojatí oba.

Moje ponaučení z toho je nevěřit všemu co řeknou doktoři a věřit v samu sebe, ve své tělo. A HLAVNĚ NIKDY SE NEVZDÁT!! Každý má nárok být rodičem.

Tak se na nás před časem usmálo štěstí a byli jsme vybráni jako jedni z testovačů hraček Fisher-Price. Tímto chci poděkovat odborné komisi, že měli ten den dobrou náladu a vybrali z té záplavy adeptů zrovna nás! Vyšel na nás balíček pro předškolní děti, s Beat boo, housenkou, žábou a globusem. A teď teda co jsme z našeho laického pohledu zjistili, jo?

BeatBo

Tancující panáček, jinak mu děcka neřekly.  Co umí? Hlasitě hrát a zpívat a vrtět se a blikat. Takže i 5 měsíční Karel na něm mohl oči nechat, i když se ze začátku asi docela bál..🙂 Formou písniček učí děti barvy (svítí mu podle barev bříško), abecedu (jedna z písniček vyjmenovává písmena abecedy, která ale v češtině vyznívá trochu zvláštně), nebo čísla. Je tady i hra na "sochy", která bavila hlavně 4 letou. JInak hraje různé písničky, na které můžou děti tancovat a skákat. Nejsou teda příliš dlouhé, takže tlačítka se musí mačkat docela často.

Největší úspěch u nás mělo nahrávací tlačítko, které když se zmáčkne, nahraje zvukový záznam v délce cca 6 sekund, který následně přehraje současně s jakousi předfabrikovanou melodií. Záznam tedy není moc kvalitní, jde rozumět trochu špatně a děcka do toho hlavně zkoušeli různé skřeky a zvuky. Pepina teda ze začátku zpívala, ale znělo to fakt divně :( Mačkat se dá i panáčkovo břicho, které nahodile hraje písničky, nebo přehrává naposledy nahraný záznam. Na provoz budete potřebovat 4 baterie AA.

Karla nejvíc zaujaly ruce a uči téhle hračky, které jsou látkové a velmi dobře masírují dásně a sajou sliny..🙂 Hračka je to hlasitá, slečna, která ho nazpívala a namluvila má takový vtíravý hlas, ale to je pro děti asi žádoucí 🙂

http://www.youtube.com/watch?v=OdJg3TEHq4Y

Krásný den přeji,

jmenuji se Katka a společně s mým synem Kryštofem jsme byli vybrány lékarnou Dr.Max k testování pokračovacího kojeneckého mléka Amilk Bifido 2 od 6-12m.

Syn byl od narození kojený ale bohužel okolo 8 měsíce věku jsem jej musela odstavit kvůli mému zdravotnímu stavu, který nedovoloval v kojení pokračovat. Vyzkoušeli jsme snad všechna dostupná kojenecká mléka. Bohužel žádné malému nevyhovovalo natolik abych byla spokojená já i syn. Takže zdlouhavé hledání vhodného mléka pokračovalo.

Když přišla možnost testovat mléko Amilk Bifido 2, které jsem doposud neznala, brala jsem to jako "znamení" 🙂

Kurýrem nám byl doručen balíček který obsahoval 4ks krabic jedna o hmotnosti 600g.

Jedna krabice kojenecké výživy obsahuje dva samostatně balené pytlíky sypké směsi o hmotnosti 300g a jednu odměrku na správné dávkování směsi. Samotný obal má krásný vzhled. Na obalu je také jednoduchý popis na přípravu mléka pro určitou věkovou kategorii . Také oceňuji hezky rozepsané složky, které mléko obsahuje.