Jelikož jsem si před porodem moc ráda četla všechny porodní příběhy tady na koníkovi, rozhodla jsem se, že se s vámi o ten svůj taky podělím. 🙂

Že čekáme miminko bylo velké překvapení. Zjistila jsem to dva dny před vánoci, 22.prosince 2017, kdy jsem si udělala test jen tak úplně náhodou. Do menstruace mi zbývaly ještě skoro dva týdny. 

Zhruba týden jsem se cítila tak jaksi divně. Kolem vánoc jsme měli spoustu menších posezení s přáteli, a mně všechno víno, které bylo na stole jaksi divně smrdělo.

Když už jsem odmítla sklenku na třetí akci, řekla jsem si, že zkusím udělat test, vždyť o nic nejde, beztak tam nic nebude :D 

Ráno jsem vstala, cvrkla na papírek, položila ho na umyvadlo a šla do sprchy. Když jsem vylezla ze sprchy a uviděla na testu dvě čárky, málem to se mnou seklo. S roztřesenýma rukama jsem psala kamarádce, jestli to tam vidí taky. No jo. Bylo to tam. Manželovi jsem to oznámila hned ten den, i když jsem chtěla počkat až mi to potvrdí doktorka, ale nešlo to vydržet. Po prvotním šoku nastala radost veliká a po novém roce už jsem si od doktorky nesla fotku pidišušínku fazolkovitého tvaru, který šel na fotce sotva vidět. Hned v lednu začal kolotoč zvracení, který trval až do pátého měsíce. Blila jsem uuuuplně všude. Doma, v práci, v tramvaji, hrůza. Díky hrozným nevolnostem se to v práci rozneslo rychlostí blesku a začal teror. Dodnes nevím proč to bylo, ale vedoucí i ředitelka mi začaly dělat neustálé problémy. Naschvály, nehlášené kontroly, vzaly mi všechny prémie. Nakonec, i když jsem chtěla pracovat co nejdýl, šla jsem od května na neschopenku s vysokým tlakem.

Ten mě pak provázel až do konce. Na kardio jsem odcházela jednou za 3týdny, nasazený dopegyt 4x denně a prý mám počítat, že budu rodit dřív. 

Tak máme za sebou první dětskou oslavu narozenin, Maximek už má rok, neuvěřitelně to uteklo! Ale rozhodně to byl důvod k oslavě, protože ten rok byl plný radosti, úžasných zážitků a nové lásky. Pojali jsme to celkem ve velkém, protože i já a můj muž máme narozeniny v prosinci (kdyby nebyl Maxim nedochvilný po rodičích a narodil se v termínu, měli bychom to pěkně muž 4., Maxim 14. a já 24. ale Maxim ty čtyřky narušil a je 16. 😉 ). Každopádně, oslavu jsme sice měli v kavárně, protože k nám do obýváku by se 30 hostů nevešlo, ale připravovali jsme sami pohoštění, tak tady je pár tipů, které třeba využijete i vy 🙂

Ozdoby pohoštění - připadá mi to až moc triviální, ale přeci jen 🙂 Našla jsem si na internetu volně ke stažení pěkné ilustrace, ty jsem pomocí raznice vyřízla z tvrdého papíru a tavnou pistolí nalepila na párátka, špejle a papírová brčka. Stejnou ilustraci jsem ve větším připravila i jako ozdobu na dort 🙂  Nápis na dort je ještě triviálnější, z barevného papíru jsem vystřihla malé vlaječky a fixem na ně napsala písmenka. Vlaječky jsem nahoře ohnula a přilepila k provázku. Na dort jsem měla připravené 2 papírová brčka, do kterých jsem vyrazila díru a do té potom provázek provlékla a přivázala. Brčka jdou do dortu snadno zapíchnout a je to 🙂

Co upéct a připravit - nekonečné téma přípravy každé oslavy a večírku u mně jednoznačně vyhrává listové těsto, jsem opravdu vděčná tomu, kdo jej vynalezl 🙂 Takže za sebe i spokojené hosty doporučuji upéct slané koláče z listového těsta.

Základ je listové těsto, dávám do koláčové formy vyložené pečícím papírem (potom se dá na pečícím papíru nakrájené i podávat 😉 ) a vejce se smetanou (dávám 4 vejce a 250 ml smetany na jeden koláč). Další náplň dle fantazie, já jsem tentokrát volila tyto 3 kombinace:

• kozí sýr, cherry rajčata a jarní cibulka,
• cibule, slanina, žampiony (předem osmahnuté v pánvi), gouda,
• špenát, nastrouhaný česnek, gorgonzola (špenát jsem dala listový mražený),

náplň stačí rozprostřít na těsto, osolit, opepřit a zalít vejci se smetanou. Peču v troubě cca 30 minut na 180°. Koláče jsou skvělé i studené, dají se upéct den předem, takže v den oslavy už žádné pečení a sledování hodinek u trouby 🙂

Ve středu 13.11 jsem dokončila poslední záležitosti, které jsem chtěla před porodem stihnout. Byla jsem na konci 37 týdne a nic nenasvědčovalo tomu, že bych měla druhý den rodit. Snad jen pocit, když jsem seděla ve vaně, měla jsem pocit, jako bych seděla na něčem. Jako bych měla něco uvnitř, co tam dřív nebylo. Ráno jsem se probudila v 6:30, manžel byl naštěstí doma, protože jsme měli jet na poslední prohlídku k mému gynekologovi, než mě předá do porodnice. Pohla jsem se cítila jak ze mě něco vytéká, pomyslela jsem na klasický výtok, ale když jsem zatlačila, teklo toho víc. Zkusila jsem ještě jednou a zase. Už jsem to zažila se Samantou, tak mi bylo jasně, co to je. Poslala jsem muži sms, ať mi přinese ručník, že mi praskla voda a nemůžu vstát. Samanta spala vedle mě.

Došla jsem do koupelny a sledovala jak mi voda odtéká do vany. Je to tu. Dnes se miminko narodí. Když tok vody zeslábl, vzala jsem vložku a šla řešit hlídání pro dceru. Připravila jsem snídani, pro jistotu dobalila věci do porodnice a obvolala svou porodní asistentku. Ta mi sdělila, že pokud chci rodit s ní, musím jet do porodnice, že má směnu. Doma jsem vůbec nebyla schopná se uklidnit, pořád jsem jen řešila, co ještě musím zařídit a jak mám připravit porodní lůžko, kdybych rodila doma, hlavně jsem ani nestihla vše přečíst a zařídit. Nakonec jsem se rozhodla, že tedy pojedeme do porodnice. Dcerku si odvezla kamarádka, já si dala dlouhou vanu a v 11 jsme vyrazili do porodnice v Neratovicích.

V 11:30 jsem se na oddělení sešla s mou PA, vzala mě do koupelny, natočila monitor a pozvala primáře ať mě vyšetří. To se prý musí, ale pak, že už se o mě bude starat jen ona. Od koupele jsem měla kontrakce po 2 minutách, ale v porodnici mi PA sdělila, že to nejsou kontrakce, ale povolené vazy, že ještě nerodím a chvíli to potrvá. Ubytovala jsem se na pokoji, pak mi donesla oběd a matraci, na kterou jsme si s mužem lehli a šli odpočívat. Ležela jsem a jen vnímala nepravidelné bolesti, které velmi rychle nabíraly na intenzitě a zesilovaly. Ve 13:30 už jsem nevydržela ležet a musela do dřepu, což mi trochu pomohlo. Proběhlo jen pár kontrakcí, když jsem muže požádala ať najde PA. Hned jak přišla mě radši vzala na porodní sál. Tam jsem se akorát svezla na žíněnku, PA přihrála míč o který jsem se opřela a pro něco šla, když jsem ucítila, jak miminko leze ven. Zavolala sem ať mi někdo sundá kalhotky, čehož se hrdinně ujal muž a pak už mě jen držel za ruku. Potila jsem se a mezi kontrakcemi dostávala napít maliníkového čaje. Vůbec jsem netlačila a abych netlačila, pouštěla jsem sílu ven ústy. No takhle jsem ještě nikdy neřvala. Jasně jsem cítila jak miminko prolézá a rotuje v mém těle. Pak přišla kontrakce, kdy jsem to nevydržela a zatlačila, cítila jsem, že miminko už je úplně na kraji a pak kontrakce ustaly. Jako by se chtělo rozloučit, dořešit si nějaké resty nebo si jen naposledy užít pobyt v děloze. Dlouho se nic nedělo, když přišla další mohutná kontrakce, já navzdory varování PA jsem pořádně zatlačila, cítila jsem jak se napínám a trhám a tu úlevu, když hlavička prolezla. PA mě vyzvala ať tedy zatlačím ještě jednou a miminko bylo venku. Leželo pode mnou a já si jej zvedla, celé mokré, špinavé a nádherné. Podívala jsem se a viděla, po 9 měsících jsem konečně zjistila, že jsem měla pod srdcem druhou holčičku. Láskyplně jsem jí přivítala a další 3 hodiny nedala z ruky. Než přišel pediatr, na malinkou se podíval a změřil, žádný cvičení a věšení za nožičky, žádné injekce. Dostala vitamin K v kapkách a pak mi ji vrátili. Odvezli nás na pokoj, kde jsem měla malinkou celou dobu u sebe v posteli. Manžel si ji do té doby ani nepochoval. Ale pro mě to bylo moc důležité.

Když to porovnám s prvním porodem, tak natržení nebolelo ani zdaleka tak jako nástřih, šití (1 steh) jsem skoro nezaznamenala a hned jsem mohla bezbolestně sedět. Byl to nádherný zážitek, který mi zahojil šrámy po prvním porodu. Jsem nesmírně vděčná, za tuto zkušenost a za mé dokonalé dcerušky 🙂

"Mně se nejvíc osvědčilo nestresovat a nemít pocit, že když nebudu mít vše perfektně uklizeno tak se zbořil svět. Myslím že uklízím průběžně celý rok a abych si předvánoční čas zabila šíleným úklidem všech skříní, mytím oken v mrazu apod. Raději chodím s malou na vánoční trhy, chodíme bruslit atd. Co se cukroví týče, tak doma pečeme s malou jenom perníčky. Jeden den jedeme k babičce a pomáháme jí s pečením a pak si z toho trochu cukroví vezeme domů. Prostě mám ráda předvánoční pohodový čas, který se snažím užít v klidu a v pohodě, abych si jednou mohla říct, že jsem dceři vždy připravila krásný advent a pohodové Vánoce," svěřuje se jedna z maminek na Modrém koníku, jak se staví k předvánočnímu šílenství ona.

Vánoce jsou svátky klidu a míru. Po tom, co jsme se tak nějak kolektivně dostali do kolečka konzumu, se však svátky stávají spíše honem za dokonalostí a množstvím. Množstvím nakoupených dárku, množstvím jídla a množstvím tlaků na to, abychom to vše zvládli včas a hlavně dokonale.

Vánoce s dětmi jsou po letech dospívání a dospělosti zase zábavné. Radost a očekávání našich dětí nás motivuje k tomu, aby byly svátky co nejdokonalejší. Nepředstavujeme si ale dokonalost úplně jinak, než jak ji máme hledat? Jenže právě kvůli dětem se letos nemusíte honit. Děti mají své představy o svátcích úplně někde jinde, než si myslíme. Hezké svátky vidí v pohodě, pospolitosti, pozornosti, kterou máte čas jim věnovat. Pokud se budete několik týdnů před svátky honit, budete nervózní, vzteklá a unavená, jeden hezký den ani hora dárků tento čas dětem nenahradí.

Pro svůj klid můžete zvládnout všechno. Jen si trochu vypomožte tam, kde nestačíte. Ukousněte si svojí dávku pohody, i když se v honbě za vánoční pohodou musíte postarat o děti, domácnost, zvířata a ještě chodit do práce. Pokud jste přesně ta žena, která nabývá dojmu, že se musí změnit v superhrdinku, aby dokázala vytvořit krásnou vánoční pohodu, následující řádky budou přesně pro vás.  

Nehoníte se za hezkými svátky úplně zbytečně?

Pokud v sobě máte pořád tendence být nejdokonalejší máma, která všechny přípravy na Vánoce zvládne sama, brzděte. Zavzpomínejte na to, co pro vás jako pro dítě bylo na svátcích nejkrásnější. Co si sama pamatujete z Vánoc, kdy jste byla tak malá, jako jsou teď vaše děti? Určitě to nebyly hory jídla, perfektně uklizený byt a nekončící množství dárků pod stromečkem. Spíš to bude vzpomínka na babičku, která vás držela v pokoji na okně a vyhlížela s vámi Ježíška, zatímco vaši rodiče instalovali dárky pod stromek. Možná to bude vzpomínka na procházky sněhem s vašimi rodiči, cesta k prarodičům, kapr, co se s vámi koupal ve vaně. Světýlka ve všech oknech. Kolo, které bylo pod stromečkem, a na kterém vás váš táta naučil jezdit, i když byl metr sněhu.

Správná postel zatočí s mizernou náladou i se špatnými známkami – poradíme Vám, jak vybrat tu nejlepší a na co rozhodně nezapomenout!

Věděli jste to? Do kvalitní postele bubáci strašit nechodí! Dovolte svým dětem zamilovat se do postele – zbavíte se večerního odmlouvání, kruhů pod očima, nočních můr i jiných strašidel! Vhodná dětská postel přinese úlevu celé rodině.

1. Bezpečnost na prvním místě

Než vyrazíte na nákupy, zvažte, jaká by vlastně měla být ideální postel, kdo ji bude používat a jaké jsou Vaše speciální požadavky. V zásadě by měla být pohodlná, nezávadná, krásná, pevná, kvalitní, dostatečně prostorná a hlavně bezpečná. Na bezpečnost dbejte zejména u dětských patrových postelí. Právě s palandami souvisí pochopitelná nutnost dostat se nejen nahoru, ale také dolů. Především pro menší děti by mohl být úzký a kolmý žebřík velkým rizikem. Měl by proto být široký alespoň 30 cm, dětské chodidlo se do něj musí vsunout alespoň do hloubky 9 cm. O něco bezpečnější jsou schody a možnou variantou je také skluzavka.

Děti přitom nepadají jen z výšky, ale snadno spadnou z jakékoli postele, tím spíš, pokud je lůžko velmi úzké. Tady je dobré zvážit, zda se nevyplatí pořídit rovnou postel s širší ložní plochou, např. 120x200cm nebo i 140x200cm. Tady už mají děti dostatek prostoru pro příjemné převalování a pohodlný odpočinek.

U úzkých postelí pro malé děti je dobré zajistit kvalitní zábranu. U patrových postelí je zábradlí u horního lůžka často samozřejmostí. Mnohdy se ale rodiče spokojí s nižší kvalitou, se kterou souvisí také celková stabilita nábytku. Děti si pak mohou nejen ublížit, ale také se jim špatně spí, pokud se u běžného převalování postel kýve, vrže a působí nestabilně.

Na druhý porod nemusím vzpomínat tak pracně jako na první, je to teprve čtrnáct dní, co se nám narodila naše sladká holčička.

Pohlaví věděl teda jen tatínek, paní doktorka mi pro něj dala papírek a mě to nikdy netahlo se do něj podívat, ikdyz ležel pořád v kuchyni pod nosem.

Nicméně na posledním ultrazvuku jsem se neprozřetelně koukla mezi nožky a vidim tam pytlík😉

Tak jo překvapení teda nebude, volám to manželovi a ten mi nechápavě říká, že na onom papírku od doktorky je napsaná holčička😀

Ha takže nakonec to překvápko bylo pro oba. Ja byla celé těhotenství přesvědčená, že to bude kluk. No opak byl pravdou a mně dochází pořád pomaličku, že mám holčičku. 

Tajně jsem si ji přála😉

“Jaké si Vánoce uděláš, takové je budeš mít. Např. v rodině manžela nevedli stromek, u nás nikdy nesměl chybět. Takže máme stromek vždy vysoký do stropu. Krásně voní. Miluju Vánoce, jejich vůni a atmosféru. Peču cukroví, i malá dcerka mi pomáhá s perníčky nebo zdobí pomeranč a jablko hřebíčkem, zdobíme stromeček, vyrábíme věnce a svícny, cinká tu andělské zvonění, ač nevěřící - chodíme si pro Betlémské světlo (nevadí, že nám cestou domů třikrát zhasne), podívat se do kostela na Betlém a Ježíška, píšeme dopis pro Ježíška. V obchodech se v té době zdržuji minimálně, snažím se nehonit se. Dárky připravuji s předstihem, s úklidem se nestresuji, uklízím přeci průběžně. Chodíme s malou sáňkovat, koulovat se, stavíme sněhuláka, poté si s manželem dáme svařák. Pravidelně se i s dětmi setkáváme s přáteli na předvánoční večeři v restauraci. Mezi svátky se setkáváme s rodinou.” Přesně těmito slovy shnula kouzlo Vánoc jedna z našich uživatelek. Napsala to krásně, že?

Vánoce obecně patří k těm nejoblíbenějším svátkům během celého roku. Děti je milují. Aby taky ne, vždyť na ně čekají samá krásná překvapení v podobě dárků, o které si napsaly Ježíškovi. Nutno dodat, že pro dospělé Vánoce znamenají kromě radosti a rodinné pohody také spoustu starostí a zařizování, ale nemusí to tak být.

Vánoce by nikoho neměly stresovat, lidé by se měli naučit užít si je a místo předhánění se s počty cukroví, uklizenějším bytem a honosnějšími dárky se vrátit zpátky ke kořenům. Vánoce pojmout jako krásný a poklidný čas strávený s těmi nejbližšími - rodinou a přáteli. Ono se to snadněji řekne, než udělá, ale věřte, že jakmile si v hlavě nastavíte vánoční pohodu, budete Vánoce milovat víc než kdy dříve. A k tomu vám může pomoci i dodržování tradic a vánočních zvyků. Především pokud máte děti, bude je to bavit, budou nadšené a hlavně si s sebou do života ponesou zážitky, které jednou předají zase svým dětem. Pojďme se společně podívat na ty nejznámější a nejkrásnější vánoční zvyky, které si můžete užít i vy doma, se svými potomky.

Dopis Ježíškovi

Pokud máte malé děti školou či školkou povinné , určitě o dopisu pro Ježíška slyšíte již s příchodem podzimu (ne-li dříve). Děti se na Vánoce většinou moc těší a lákají je především dárky, které jsou s nimi spojené. Dopisy Ježíškovi se píší snad v každé rodině s malými dětmi. Napsaný dopis se poté přichystá na místo, odkud si ho může Ježíšek vyzvednout, až poletí kolem.

O rodinnou tradici a pěknou vzpomínku se s námi podělila i jedna z uživatelek Modrého koníka: “Když byly holčičky menší, malovaly na dopisní papír, co se přejí od Ježíška. Pokud byla kresba složitější, dopomohla jsem např. před 6.rokem na vytouženou aktovku s kočičkou kočičku sama domalovat. Dopis jsme pak daly do obálky a holčičkám jsem tam napsala JEŽÍŠKOVI. Dopis si každá z holčiček sama zalepila a dala za okno před spaním. Pokud tam byl dopis ještě druhý den (pokud jsem zapomněla po usnutí dopis z okna stáhnout ), zamaskovala jsem to větou: no jo, Ježíšek musí stihnout ještě do Vánoc oběhnout tolik dětí. Dnes večer to určitě stihne! No a další den ráno už tam dopis nebyl - Ježíšek si pro něj přišel. Ovšem sranda byla, když mi jednou dopis uletěl. Já šupajdila dolů 5 pater, abychom ten dopis někde na sídlišti ráno nepotkaly cestou do školky. Mimochodem malované dopisy Ježíškovi mám všechny schované v krabici vzpomínek. Až do nich jednou děvčátka jako dospělá nahlédnou, určitě se budou nad nimi usmívat stejně jako já “

Probudí se vaše děťátko, jakmile s kočárkem přestanete pohybovat?  Máte starší děti kterým se potřebujete věnovat a nemůžete, protože miminko v kočárku pláče a vyžaduje houpání?  Tak právě pro vás je určeno houpadlo Rockit!

Určitě se Vám již stalo, že jste potřebovala další pár rukou. Jeden na houpání, druhý na vyndávání nákupu na pokladní pás či do auta. Nebo starší dítě potřebovalo vaši pomoc a to druhé v kočárku ne a ne to pochopit a stále vyžadovalo houpání. Určitě byste sama našla spoustu další situací, při kterých musíte mít ruce na kočárku, ale přitom je potřebujete mít i někde jinde. Tak přesně na takové situace je určen Rockit.

Vědecké testy dokazují, že úroveň vibrací houpadla Rockit napodobuje normální ruční houpání kočárku. Speciálně navržený pohyb houpadla je dokonce jemnější než pohyb kočárku při jízdě po dlažbě. Přenosné houpadlo Rockit je navíc mimořádně testováno podle nejpřísnějších bezpečnostních norem.

Rockit získal ve světě spoustu ocenění. V ČR a SR se prodává od července a i za tak krátkou dobu si získal spoustu maminek, které na něj nedají dopustit.

Na výstavě FOR KIDS  2018 v Letňanech dokonce získal ocenění nejvyšší. Porota jej shledala nejlepším výrobkem veletrhu a ocenila cenou Gran prix.

Jak se Rockit používá?      

Byli jsme vybrání na testovaní rybího oleje Möller's ,rybí olej je získávaný z jater tresky.Obsahuje vitamin D, který je nezbytný k normálnímu růstu a vývoji kostí a zubů, DHA podporuje mozkovou činnost a vitamin A přispívá k udržení normálního stavu zraku a společně s vitaminem D podporuje i imunitní systém. Doporučená denní dávka je 5 ml.No a tak jsme se dali do testovaní.

Když balíček došel okamžitě jsme ho otevřeli a velké překvapení bylo,že balíček obsahuje dvě láhve,jednu s citronovou přichutí a druhou s přichutí žvíkáček ideální pro děti.Hned jsme lahvičky otevřeli i s přítelem,který měl velké předsudky že to bude prostě klasická rybina,kterou si pamatujeme asi všichni z dětství,kdy nám to nutili maminky a nebo babičky,ale velký omyl oleje nádherně voněli žádná vůně po rybině a chuť no prostě olej,ale také nešla citit rybina za což dávám velké plus.

Dlouho sem hledala nějaký rybí olej,který nepůjde citit rybinou a díky šanci testovaní rybího oleje Möller's sem ho našla.

Dětská postel Reverse multifunkční - bílá

Každé ráno davám synovi na lžičku rybí olej s přichutí žvíkáčky,moc mu nechutná,ale poslušně svoji dávku oleje vypije.Já se ujala oleje s citronovou přichutí,který je skvelý a mimochodem i výborný do salátu.Musím říct že zatím nikdo z nás není nemocný což je skvělý,protože syn poslední dobou býval nemocný dost často,ale jestli je to přímo olejem to nevím,každopádně olej budeme i na dále užívát a uvidíme jaký vliv má na imunitu.

 #test_mollers #recenze  #zkusenosti_mollers

Před dvěma lety jsme si s přítelem pořídili byt. Součástí bytu byla kuchyň s vestavěnou lednicí. I přesto, že lednice byla v době zakoupení bytu pouze 6 měsíců „stará“, po pár měsících užívání, jsme museli konstatovat, že je zkrátka hrozná, technologií zastaralá, a vnitřní prostor byl velikostí ve výrazném nepoměru k prostoru, který lednice v kuchyni zabírala. Lednice byla navíc hlučná a znepříjemňovala nám rodinné večery. Doma mám tři kluky, co by pořád jenom jedli a nemáme k dispozici jiné chladné místo k uskladnění potravin, než lednici. Potřeba větší lednice byla víc než aktuální.

Jsem pravidelnou uživatelkou Modrého koníka, kde hledám rady, inspiraci a stejně tak se ráda podělím o nějakou zkušenost ze svého života. Jako příjemný bonus této webové stránky je možnost účastnit se testování nejrůznějších věcí. Tentokrát to byla možnost testovat nové lednice od společnosti Samsung a to ve třech různých velikost. Když jsem spatřila  lednici, s celkovým objemem 365 l, vzpomněla jsem si na tu naší lednici, řekla si, to by byla super příležitost a zapojila se do soutěže. Těžko popsat pocity, když jsem zjistila, že jsem byla vybrána k testování ale byl to pocit štěstí. Nemohla jsem se dočkat, až mi lednici přivezou, následující dny byly nekonečné.

Před dvěma týdny mi zazvonil telefon, i když byl dlouho očekávaný, trochu nás doma zaskočil, na druhé straně telefonu byl servisní technik společnosti Samsung se zprávou, že za 30 minut, přivezou lednici. Bylo to tak narychlo, nebyly jsme připraveni a protože v kuchyni nemáme místo navíc, rychle jsme se pustili do rozebírání kuchyně, abychom mohli vyndat starou lednici a na její místo dát lednici novou.

Lednici nám domů dovezli dva servisní technici od Samsungu z Liberce, byly úplně suproví, vyvezli nám lednici do bytu, vybalili z ochranných obalů, které si sebou zase odnesli. V dostatečné míře nám poskytli informace o lednici. Tak nějak si představuji perfektní servis, asi se to k nim nedostane, ale zaslouží si velké poděkován.

Lednice na první pohled vůbec nevypadá špatně, design broušeného a zalakovaného hliníku působí elegantně ale přesto neutrálním dojmem, lze použít jak do moderní kuchyně tak do klasické dřevěné, od Samsungu dobrá volba. V naší šedo-bílé kuchyni jí to ale sluší jako by tam patřila už dávno. S lednicí se dobře manipuluje, díky kolečkům, může s ní pohybovat bez větší námahy jedna osoba, což je super i do budoucna, usnadní mi to úklid prostoru, kde je umístěna.

Jako první nás čekalo otočení otvírání dveří. Výměna nám trvala trochu déle ale to bylo způsobeno pečlivostí přítele, který nechtěl na lednici něco poškodit. V tištěném návodu byla výměna dobře popsána a myslím, že každý trochu šikovný člověk, je schopný si dveře otočit.

"Vymlouváme se na to, že náš potomek je oplácaný proto, že naše rodina má obézní geny a dítě je po nás zdědilo? Buďte si jisti, že si to pouze nalháváme, protože dětská obezita nesouvisí s dědičností, ale především se stravovacími a pohybovými návyky v současném vysoce toxickém obezitogenním prostředí," říká odborník na dětskou obezitu. 

Úvodní povídání o dětské obezitě s předním obezitologem MUDr. Zlatkem Marinovem a jeho ženou MUDr. Cecílií Marinovou, MBA, patrony projektu S dětmi proti obezitě, startuje pravidelné rozhovory na toto téma.

Co vlastně znamená dětská obezita?

Nadváha je takové navýšení hmotnosti, která nevede ke zdravotním obtížím. Obezita je takové zmnožení tukové tkáně, které má vážné zdravotní následky. Obezita je vždy závažné onemocnění. Dětská obezita představuje vedle možných psychologických následků především také závažné zdravotní problémy, protože až v 80 % pokračuje obezitou v dospělosti. Obezita je spouštěčem tzv. metabolického syndromu, ke kterému patří zvýšená hladina krevních tuků, vysoký krevní tlak a zvýšená inzulinová rezistence. Tyto odchylky zvyšují riziko rozvoje cukrovky 2. typu, nádorů a kardiovaskulárních chorob, které významně zkracují délku života.

Než rodič navštíví lékaře, jak má možnost sám poznat, jestli je jeho dítě obézní?

Nadváhu každý skryje pod tričko, ale v plavkách už je vidět. Obezita se pod žádným oblečením neschová. Stačí se podívat na dětské filmy z našeho dětství a přijdeme na to, že dívka z filmu Metráček má vlastně jen trochu vyšší nadváhu, kterou v dnešním akvaparku ani nikdo nezaznamená. Všichni trpíme obezitogenní slepotou a když někdo z rodičů přeci jen něco zaznamená, už je mnohdy pozdě.

Kdo by o nich neslyšel. Side by side chladničky neboli americké dvoudveřové lednice, kdy v jedné části máte chladící prostor a ve druhé části ten mrazící. Dříve jste ji mohli vidět v amerických filmech a seriálech, dnes je jí ale plný trh a kupují si je nejen velké rodiny, ale i tací, kteří potřebují prostor v lednici nebo by rádi využívali filtrovanou vodu či led, protože tohle vše americké lednice nabízí. A dnes za přijatelné ceny.

My jsme šťastní, že jsme mohli lednici RS67N8211B1 energetické třídy A++ od firmy Samsung testovat.

Americké lednice, jak všichni víme, jsou obrovské. Tato má dokonalé míry š 91 cm x hl 77 cm x v 1,78 m. A s její váhou 122 kilogramů to dva instalatéři od Samsungu neměli jednoduché. A to ji nesli „jen“ pár metrů. Myslete tedy na to, že její přemísťování není jen tak. Avšak když už tahle kráska po hodině rozbalování stála na místě, bylo vhodné říci jen: „VAU“ (s otevřenou pusou samozřejmě). Lednice Side by side působí luxusně a její velikost Vás zaskočí, pokud na ni nejste zvyklí. Ale zvyknete si rychle, to Vám ZARUČUJI. Mně také okouzlila pro svou jedinečnou černou nerez barvu. Opravdu naší kuchyni sedne jako prdel na hrnec.

 Konkrétně tato lednice vlastní tyto funkce a programy, které se staly smyslem našeho testování:

 Technologie SpaceMax - díky které má chladnička ještě více úložného prostoru než běžné modely. Celkem 609 litrů. Police v lednici i dveřích jsou opravdu extra hluboké a tak tam můžete vkládat například džusy ve dvou řadách.

 Technologie Twin Cooling Plus - neboli oddělený chladicí systém pro lednici a mrazák. Technologie hlavně zabraňuje mísení vůní různých druhů jídla.

Jak voní Vánoce? Ty moje jednoznačně opojně a štědře. Po skořici, marcipánu a čokoládě. Jejich vůně je nakažlivá a šíří kolem sebe radost a spokojenost. Přesně tak si představuji vůni Vánoc. Pokud se ještě ve vašem okolí tato známá vůně nezačala rozšiřovat, vyčarujte si ji sami. S kuchyňským robotem Klarstein Bella Rossa to zvládnete lusknutím prstu. Vlastně stisknutím knoflíku ;)

Kuchyňský robot je kamarád, se kterým budete zřejmě trávit hodně času. Proto vybírejte důsledně, aby vám do kuchyňské výbavy přibyl kvalitní produkt, který vám bude nejen usnadňovat práci, ale i dělat radost. Kuchyňský robot Bella Rossa tyto podmínky pro ideální kuchyňský vztah určitě splňuje 🙂 V balení naleznete:

• 1x kuchyňský robot
• 1x nerezová miska
• 1x hnětací hák pro těžká těsta, jako je kynuté nebo chlebové těsto
• 1x hnětací hák pro rovnoměrné míchání i většího množství těsta
• 1x šlehač pro vzdušné hmoty, jako je sníh z bílků nebo piškotové těsto

Manuál, který je v balení přiložen, sice není v českém jazyce, ale jednoduše si ho stáhnete zde.

Tento šikovný, červený krasavec perfektně zapadne do předvánočního chaosu. Barva ho pasuje na dokonalou (nejen) vánoční ozdobu a jeho výkon na ideálního pomocníka, bez kterého si už pečení nebudete umět představit. Díky 3 různým nástavcům vám ochotně poslouží při jakémkoliv receptu. Hnětení, mixování, míchání či šlehání? Hnětací hák si neporadí pouze s kynutým těstem, ale zvládne například i perníkového těsto. Míchací hák spolehlivě a důkladně vše promíchá a díky metličce není problém připravit krásné nadýchaný korpus či pevný sníh.

Někdy je třeba míchat jemně, jindy je třeba přidat na rychlosti. Přesně tak jako v životě. V případě robota Bella Rossa máte na výběr 6 různých rychlostí, které si poradí s každým úkolem na jedničku.

„Myslím, že vše je o organizaci času a prioritách. Máme tři děti, bydlíme na vesnici v domku se zahradou (za prací i do školy musíme dojíždět). Musím být nejen mamka na 130 %, ale taky manažer, abychom se večer všichni sešli u stolu s večeří. Rozhodně nejsem superman, jen jsme si to nastavili tak, aby to všem vyhovovalo... Takže uklízíme průběžně, vařím každý den, peru obden, větší nákup děláme 2x do týdne a jsme všichni spokojení.”

Domácí práce jsou činnosti, které málokoho baví, ale je nutné je dělat. Mezi nejméně oblíbené domácí práce patří žehlení. Dnes si již spousta žen tuto činnost ulehčila nebo ji nedělá vůbec, protože vlastní sušičku na prádlo. Přesto ale zůstává většina žen, které tuto vymoženost nemají a každý týden na ně čeká koš plný prádla k vyžehlení. Jak si žehlení ulehčit? A jak vlastně žehlit správně? A co ostatní domácí práce, jak si je ulehčit, aby u nich člověk nestrávil mládí a mohl se věnovat i dětem, partnerovi nebo svým koníčkům?

Mohlo by se zdát, že je to jednoduché, nachystáte si žehlicí prkno, zapnete žehličku, vybraný kus oděvu prostě vyžehlíte a máte hotovo. Pokud si ale nechcete oblečení a ostatní věci k žehlení zničit, musíte postupovat opatrněji.

Sledujte štítky na oblečení

Důležitým krokem především u nových, ještě nežehlených věcí, je přečíst si jejich štítek, jak máte danou věc žehlit. Řídíte se symbolem žehličky a můžete se setkat se čtyřmi různými obrázky. Přeškrtnutá žehlička znamená, že se daná věc žehlit nesmí. Dále se objevují žehličky s jednou až třemi tečkami, kdy jedna tečka znamená, že je možné věc žehlit na nižší teplotu (do 110 °C, s napařováním je nutné postupovat opatrně), dvě tečky znamenají, že můžete žehlit na střední teplotu (do 150 °C) a tři, že můžete žehlit na vysokou teplotu (do 200 °C).

Pozor na různé druhy látek

Když mi přišlo oznámení o testování, tak jsem ani nevěřila, že se to povedlo! Děkuji za tu příležitost.  

Se synem (5 let) hrozně bojujeme každý podzim s nachlazením. Obvykle od konce října až do Vánoc jsme byli uvězněni v kolotoči kašel+rýma. Letos jsem se rozhodla zkusit bojovat dříve, než se něco objeví. Nasadila jsem homeopatika a dceřin vitamín D. A musím říct, že jsem novým, velkým fanouškem homeopatik. V kombinaci s rybím olejem zatím sklízíme úspěch. Nějaký bacil to zkusil, ale velmi rychle si to rozmyslel. 

Tím se dostávám k testování. U rozbalování byla dcera a jako správná žena studovala složení.. Stejně jako já usoudila, že obsažené kyseliny a vitamíny prostě musí pomoci! 

Na první pohled mě zaujal obal oleje s ovocnou příchutí a už jsem se těšila na ochutnání. 

Manžel se na testování moc netvářil, protože přeci je to rybí olej, který bude smrdět.. Omyl!

Ovocný olej voní krásně po žvýkačkách. Z citronového oleje je opravdu cítit výrazná citronová vůně. 

Jmenuji se Martina a společně se svým přítelem Radkem a dvěma syny Tadeáškem, 4 roky, a Matyáškem, 1 rok, rádi cestujeme. 

Jednoho dne se mi starší syn Tadeáš svěřil, že by chtěl jet na výlet autobusem. Nepřišlo mi to jako špatný nápad. Přeci jen můžeme pro jednou nechat auto doma a užít si společně "dobrodružství" v autobusu. Hned jsem věděla, že pojedeme do Prahy. Není to daleko a vždy je tam co navštívit i s dětmi.  Ale jakmile jsem přikývla synovi na náš autobusový výlet, přišla hned otázka, jakého dopravce vybrat, abych měla jistotu bezpečné cesty a dostatečného komfortu pro děti. Nakonec jsem si jako přepravce vybrala FlixBus.

Na tomto autodopravci se mi líbí jeho snaha jít ekologickou cestou. Pyšní se produkcí minimálního minimální množství emisí oxidu uhličitého a navíc spolupracují s ClimatePartner, což je mi sympatické. Dále jako jediný dopravce na českých trasách nabízí upevnění dětské autosedačky na sedadlo autobusu, což v mém rozhodnutí bylo zásadní. V neposlední řadě se mi líbí způsob zakoupení jízdenek. Na stránkách www.flixbus.cz jsem jednoduše vybrala spoj, v našem případě se jednalo o spoj z Mostu do Prahy, a sedadla, kde bychom chtěli sedět. Aby děti měly radost, jízdenky jsme si vytiskli. Daleko pohodlnější je však stáhnout si do telefonu aplikaci, kde jízdenku budete mít v elektronické podobě a nemusíte se o nic starat.

Dopravce uvádí, že je dobré být na zastávce 15 minut před odjezdem. My jsme přišli trochu dříve, abychom v klidu s dětmi nastoupili a nezdržovali tak případné další zákazníky.

Při příchodu na zastávku už na místě stál FlixBus, jeho charakteristická zelená barva nejde přehlédnout. U autobusu stála velmi příjemná paní řidička, která zkontrolovala jízdenky a hned nám nabídla dětské autosedačky, které následně připevnila uvnitř autobusu na sedadla a kočárek uklidila do zavazadlového prostoru. Šlo jí to pěkně od ruky a obava, že budeme zdržovat další zákazníky, byla úplně zbytečná.

Díky maximální péči paní řidičky jsme si mohli v klidu svléknout bundy a umístit děti do autosedaček. Autobus byl uvnitř čistý a příjemně vyhřátý. Sedadlo bylo pohodlné, dostatečně prostorné a nebála bych se v něm absolvovat i delší několikahodinovou cestu. Prostor pro nohy byl, alepsoň pro mě, komfortní a dostatečně velký. Ještě se musím pozastavit u dětských sedaček, které byly opravdu bezpečné, pro děti pohodlné, prostorné a děti z nich krásně viděly ven z autobusu. Myslím, že to byl jeden z důvodů, proč oba vydrželi v klidu celou cestu.

Všichni již netrpělivě čekáte na vyhodnocení dnešní soutěže s Viledou. Jak jsem slíbila, tak i plním a vyhodnocení je tady.

V první řadě mi dovolete poděkovat za krásnou účast. Opět mě tak hojná účast překvapila a moc potěšila. Jedno veliké DĚKUJI každé z vás, protože ty komentáře, ty byly úžasné. Četla jsem jedním dechem 🙂

A kdo vyhrává mop Ultramat TURBO? 

Generátor náhodných čísel vybral číslo 1 a první komentář vložila @
rottentocore (jsem ráda, že jsem tentokrát nemusela počítat 🙂 )

Gratuluji výherkyni a všem ostatním během zítřejšího dne odešlu srdíčka. 

Výherkyni pošlu do IP informace o doručení výhry.

„Konzumní společnost na nás všechny tlačí neskutečným způsobem. Říká nám, že můžeme mít okamžitě všechno, co chceme. Tak to ale pochopitelně není. Nic není zadarmo a pokud se to děti nenaučí už v raném věku, může se stát, že jim zkazíme celý život. Rozmazlované děti mohou v dospělosti častěji spadnout do dluhových pastí, což negativně ovlivní jejich život ve všech ohledech,“ varuje psycholog Stránský.

Vymýšlíte už od léta, co dětem koupíte k Vánocům? Nebo vám samy přispěly kilometrovým seznamem hraček a dalších nutných potřeb, které si přejí od Ježíška dostat? Zavalení dětí množstvím dárků však může způsobit, že si jen zaděláte na potíže do budoucna. I když i pro vás je Štědrý den výjimečnou událostí a na radost vašich dětí se těšíte víc než na salát a řízek, nepřehánějte to. Obrovské množství dárků a každé splněné přání může dát dětem signál, že mohou mít všechno. Příště, až si bude vaše dítě v obchodě vydupávat koupi nějaké hračky, megalomanské svátky vás potrestají. Bude se vám špatně vysvětlovat, že nemůže mít všechno.

Velké množství dárků je pro děti spíše špatný příklad

I když to určitě myslíte dobře a touha po splnění každého přání vašeho dítěte je pochopitelná, z výchovného hlediska je takové konání činem, který se vám může velmi vymstít.

„Děti by měly k Vánocům dostávat dárků jen pár a vždycky by si měly uvědomovat, že nárok na ně není automatický. Jedině tak se mohou naučit skromnosti. V opačném případě nepochopí, že nikdy není tolik peněz, aby si člověk mohl pořídit všechno, po čem touží,“ říká psycholog Petr Stránský.

Podle doktora Stránského je navíc takové rozmazlování vašich ratolestí hrozbou, že v dospělém věku začnou žít “na dluh”. Za každou cenu si totiž budou chtít udržet možnost koupit si vše, po čem si myslí, že skutečně touží. Pokud si naplno připustíme konzumní život k tělu, musíme si být vědomi jeho rizik. Konzum nás totiž nedokáže nasytit tak, jak si představujeme. Hmotné věci nám nikdy neudělají takovou radost, jako činy a pocity, které z nich čerpáme.

Pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnějším obdobím v roce. Náměstí jsou zahalená do vánoční výzdoby, ve středu je krásně osvětlený vánoční stromeček, všude mnoho stánků a lidé s horkým nápojem v ruce štěbetají, přejí si a smějí se. 

Je to doba, kdy se člověk zastaví, kdy se rozhlíží kolem sebe, dělá více dobrých skutků než během roku. Doba, kdy to doma voní po cukroví, děti píší dopis Ježíškovi, domácnost je krásně vánočně vyzdobená, v uších zní vánoční koledy. Doba, když je čas plnit přání a dělat radost. A proto bych vám dnes chtěla udělat radost i já.

Dovolte mi malou vsuvku. A to obrovské poděkování zbývajícím devití holkám, za to, že jsme opět tento projekt daly dohromady. Že jsme se každá vzdaly pár hodin svého času a připravily pro vás pásmo soutěží a zajímých článků. Holky, děkuji, že jsem mohla být součástí této skvělé akce.

Říká se, že to nejlepší přichází na závěr. Tak doufám, že tomu tak bude. Dnes je 12.12. 2018 do Štedrého dne zbývá pouhých 12 dní, tak dnes otevřeme poslední okénko adventního kaledáře. Dnes to bude se mnou a s firmou Vileda.

• O co budeme dnes soutěžit?

Výherce této soutěže získá mop Ultramat TURBO 

Krásné středeční ráno Vám všem,

více jak týden jsme Vám s ostatními ambasadorkami přinášely články o adventu, Štědrém dni, vánočních svátcích, zvycích, jídlu, cukroví...no, bylo toho požehnaně. Dnešní článek píšu já a je poslední v řadě. Pozorným čtenářkám jistě neuniklo, že jsme články nepsaly úplně chaoticky, jak nás napadlo, ale jednotlivé články byly provázané, aby na sebe alespoň trochu navazovaly. Z toho důvodu celá série článků začala povídáním o adventu jako takovém a bude končit článkem dnešním... povídáním o silvestrovských a novoročních tradicích.

SILVESTR

Silvestr je mužské křestní jméno latinského původu. Silva znamená v latině les a silvestris lesní. Jméno Silvestr tedy můžeme přeložit jako muž z lesa. Jeho svátek připadá podle našeho kalendáře na 31. prosince, tedy na úplný závěr roku, a proto na tento den připadají tzv. silvestrovské oslavy. Když se řeknou silvestrovké oslavy, každému se nejspíše vybaví různé večírky spojené s alkoholem. Se Silvestrem a Novým rokem ale také souvisí nejrůznější zvyky a pověry. Některé z nich Vám dnes přináším v dnešním článku.

Silvestrovské pověry a zvyky

* Ve dnech před Silvestrem by měly proběhnout přípravy na následující rok - tedy úklid, převlečení povlečení, vytírání, praní a pozor – na Nový rok pak nesmí zůstat prádlo na šňůře. Dle pověr by to přivolalo smrt někoho blízkého. Stejně tak by se i smetí mělo mést do koutu, aby se nikdo nevymetl ven. Záleželo však region od regionu, protože na jiném území už byly zase domácí práce spíše nežádoucí, kdy například věšení prádla mohlo symbolizovat pozdější oběšení apod.

Syn mé velmi dobré přítelkyně a adoptivní maminky strávil první měsíce svého života sám v nemocnici v inkubátoru. Strávil tak i své první vánoce. Když se dívám na jeho fotku z té doby, chce se mi plakat. Sám na vánoce bez mámy a ona někde jinde bez něho. Tenkrát netušila, že vůbec existuje. Jen věděla, že si moc přeje, aby k ní přišel ...

S blížícími se vánoci se mi otvírá velká bolavá otázka. Jak se asi cítila moje maličká dcera loni o vánocích? Už byla téměř na světě. Vnímala zvuky z venku z bříška, ve kterém byla schovaná. Jaké asi byly? Slyšela koledy? Pohádky? Nebo třeba nadávky a hádky? Není mi z toho dobře. Tak ráda bych věděla, jak jí bylo. Tak ráda bych tohle období byla mohla prožít s ní. Není to nic, je to mnoho. Je to velká ztráta pro mě i pro ni.

Život je jako duha. Až jako máma jsem se naučila, že jednu životní událost můžeme vnímat současně hned v několika barvách duhy. Tak třeba být adoptivní mámou je nejdříve obrovský adrenalin, později je to krásné, nádherné, uvolňující a také těžké, únavné a také zraňující. Až nečekaně vše najedou a současně.

Když Vám po letech neplodnosti zazvoní kouzelný telefon a stanou se z Vás konečně rodiče, je to úlevné. Okolí má pocit, že jste konečně normální rodina a vy si to myslíte a přejete taky. Jenže skutečnost je o mnoho jiná. O ztrátách zde nikdo nemluví, nepřemýšlí a přece tu jsou.

Ztráta kořenů

První velká ztráta, o které se nemluví, je ta, kterou zažily naše přijaté děti. Přišly přece o své rodiče. O své kořeny! A to není vůbec málo. Kolikrát za svůj život třeba slyšíte „No jo, to mám po mámě, po tátovi“. Ani si neuvědomujeme jak automatické a přirozené to je a jak moc se přetnutím tohoto pouta stalo.

Když se mi na koníkově poště objevila zpráva o testování  hračky TMTOYS s prasátkem Peppou a její rodinou. Měla jsem jasno a zapojila jsem se hned  do soutěže.

Prasátko PEPPA – u nás se ji říká PEPPINA, bráška Tomík, maminka a tatínek, zebra Zoja, ovečka Zuzka,Péťa a Rebeka. Je to  veselá  parta, která  naši domácnost navštěvuje  skrze televizi  několikrát týdně. Jakou  radost jsme měli, když jsme  zjistili,že jsme byli mezi výherci. No paráda. Dcerce jsem nic neřekla. Jen, že nám paní poštačka má dovést balíček. Každý den jsme vyhlížely  kdy konečně doveze NÁŠ DOMEČEK.

Hurááááá  paní poštačka je tu. Balíček jsme převzali a utíkali nadšeně domů. Doma proběhlo radostné zkoumání krabice. Neustále se ptala "maminko co je tam". Při samotném rozbalování by se  dala nervozita, zvědavost krájet. Vůbec neměla ponětí co tam bude. Spatřit ten radostný šok stalo za to. Až mi slzička ukápla. "MAMINKO MAMINKO,  TO JE PEPPA  TO JE PEPPA…. JUCHUUUU JÁ  MÁM PEPPU…. A TADY JE TLUSTOCH TATKA."

Opravdu se překvapení podařilo. Při rozbalování ji pomáhala mladší  sestřička Magdalénka. Ta tatínka hned zabavila a začala zkoumat ručičky a nožičky. Také nezapomněla  ukázat jak prasátko dělá. Sestavování  nábytku šlo jako po másle. Vana se usadila do  koupelny na své místo kde měla nachystané malé doličky. Jediné s čím pokaždé bojujeme jsou schody do patra a schody k postýlce. Ty neustále vypadávají. Hned jsme měli  celou rodinku  pohromadě  a celá rodina se usadila na gauč a koukala na televizku. Mile nás překvapilo, že mají sedačky dolíčky na zadečky. 

Během chvilky už se Tomík s Peppinkou  koupali společně ve vaně. Ta sprcha  mě opravdu pobavila. Když se šel koupat tatínek měl co dělat aby se tam vešel. Maminka mezi tím v kuchyni připravovala dort… Peppina má prý narozeniny sdělila mi starší dcera. Ja na to málem zapomněla. 

Velké množství dárků, kterými zavalíte svoje děti, nejsou podstatou Vánoc. Darujte dětem společně trávený čas, bezpodmínečnou přítomnost a rodinnou pohodu. To je pravý dárek, který vaše děti potřebují. Splňte jim pár hmotných přání a zbytek energie věnujte činnostem, které spolu budete dělat.

Pepinka s Tomíkem nachystali na zahrdce židličiky a stoleček aby mohli oslavit Peppy narozeniny. Po oslavě se Peppa a Tomík odebrali do postele aby si odpočinuli. Byl to pro všechny náročný den. 

Usmálo se na nás štěstí a s obrovskou radostí můžeme sdělit, že jsme byli vybrání k testování vláčku od TM Toys s prasátkem Peppou. Děti nemohly dospat, až konečně zazvoní pošťák s balíčkem a budou si s vláčkem moci hrát. Pohádka Prasátko Peppa je totiž u nás už delší dobu nejsledovanější seriál.

A den D je tady! Pošťák zvoní u dveří, děti skoro ani nepozdraví a berou mu balíček z ruky, slyším jen potichu děkujeme a nashledanou. Problém nastal, když se nemohli dostat k hračce. Byla přišroubovaná k obalu a než jsem se dostali k samotné hračce, chvíli to trvalo. Kristýnka s Honzíčkem se začali hádat o to, kdo si první do ruky vláček vezme. Musela jsem zasáhnout a každý dostal jednu figurku, Kristýnka prasátko Peppu a Honzíček postavičku Tomíka, brášku Peppy.

A světe div se, necelé dvě hodiny jsem o svých dětech nevěděla, hrály si v pokoji s takovým nadšením, že ani na zavolání večeře neslyšely. Tato skvělá hračka, ze které děti byly a jsou unešeny, se skládá z lokomotivy a dvou vagónků, vagónky jsou od sebe oddělit a jsou krásně barevné. Vagónky hezky drží u sebe a neoddělují se samy od sebe a nemusím chodit a dětem je neustále spravovat, že se jim opět oddělily.

Lokomotivu řídí další skvělá postavička, a to dědeček Peppy -  George. Ten  má nohy zapuštěné vevnitř, takže nejde vytáhnout. Na přední straně lokomotivy je očko, kde se dá přivázat šňůrka a dá se s ní jezdit po podlaze.

Postavičky Peppy a Tomíka mají pohyblivé horní končetiny a vypadají opravdu „realisticky“. Hezky se dají posadit do vláčku, kde mají své místo. Postavičky Peppy a Toma jsou odolné a pevné a děti si s nimi nejen hrály doma, venku, ale i s sebou do vany si je brávaly.  Kristýnka s postavičkou Peppiny dokonce i spávala, měla ji v minipostýlce hezky pod peřinkou a zpívala ji každý večer ukolébavku. Vláček prošel testováním i ve školce s více než dvaceti dětmi a „přežil“. Děti i paní učitelka byly nadšení.

K testování se dostala i naše nejmladší dcerka, sedmiměsíční Eliška, s vláčkem zkoušela jezdit po podlaze, líbil se jí zvuk, která kolečka vydávají. A neodolala vyzkoušet i postavičky Peppy a Tomíka, zda nejsou k jídlu.

S Natálkou jsme díky Modrému koníku měly možnost testovat dětskou hračku Octopi od společnosti TM Toys, která má především sloužit k lepšímu usínání. Konkrétně u nás se zabydlel roztomilý krabík. Už při rozbalování mě mile překvapila velikost hračky. Plyšáček je totiž poměrně velký, a tak se opravdu může stát plnohodnotným parťákem nejen při usínání, ale i během dne při hraní.

Na dotek je hračka příjemně plyšová, takže k mazlení a hlazení vyloženě vybízí. K samotné hračce také patří plastový majáček, který slouží k projekci hvězdné oblohy na strop a také k hraní ukolébavky. Hračka nabízí možnost zapnout obě funkce dohromady, či každou zvlášt. Navíc má nastaveno automatické vypnutí po 10 minutách, takže nehrozí, že bude hrát a svítit celou noc. Největší vychytávkou tohoto pomocníka při usínání je určitě možnost zapnout majáček v režimu, kdy začne hrát a svítit v případě, kdy se dítko plyšáčka dotkne nebo se s ním začne mazlit. Musím uznat, že ač jsem tomu nevěřila, nám to několikrát při usínání pomohlo. Když jsem malou uložila ke spánku, tak jsem ji řekla, ať kdyžtak pohladí krabíka, kdyby nemohla spinkat. Opravdu jsem pak v chůvičce několikrát zaslechla ukolébavku, která hrála díky tomu, že se Natálka plyšáčka dotýkala.

Natálka je velká milovnice dudlíků, takže krabíkovo dudlík nezůstal bez povšimnutí. Původně byl tedy přišitý z každé strany nitkou, ale tu jsem musela hned druhý den odstřihnout, aby se dal dudlík vyndat. Naštěstí lze dudlík i tak vrátit krabovi do pusy a stále dobře drží. Několikrát byl náš krab o dudlík okraden, na noc jsem dudlík tedy krabovi raději nedávala, aby nehrozilo, že Natálce třeba zaskočí. Možná by se to stát ani nemohlo, ale raději jsem to neriskovala.

Za sebe mohu říct, že ačkoliv jsem od hračky nečekala žádné velké zázraky, tak mě opravdu mile překvapila. Několikrát nám s usnutím opravdu pomohla, protože se Natálka zabavila sledováním noční oblohy a poslechem ukolébavek. O to více jí vše tohle zajímalo, když si majáček aktivovala sama tím, že kraba hladila. Samozřejmě to náš velký boj se spaním úplně nevyřešilo a byly večery, kdy s krabem hodila do rohu postýlky a spát prostě nechtěla. Ale i těch pár klidnějších večerů, kdy ji v postýlce uklidnil krab, bylo k nezaplacení. Tímto moc děkuji Modrému koníku za možnost testování hračky, které jsme si s Natálkou moc užily! 🙂

#test_tmtoys #recenze #zkusenosti_octopi

Peppa nebo Katka?

Naše dítě v tom má jasno! Ale vezmeme to popořádku.

Jednoho dne, kdy se Maty už druhý týden nudil doma a dobíral antibiotika, zazvonil pošťák a přinesl obrovskou krabici. Byli jsme všichni zvědaví, co nám přišlo. O testování Matyho oblíbené hračky jsme věděli jen my, rodiče, a jemu jsme to nechali jako překvapení. Pro nás však bylo překvapením, která z hraček dorazí (a tajně jsme doufali v domeček s Peppou). 🙂

A dorazila ... Peppa na pláži 🙂 To jsme si aspoň mysleli, ale náš syn nás vyvedl z omylu. Je to prasátko Katka, protože Peppa nosí přece červené šatičky.

Matýskovo nadšení bylo veliké, celé odpoledne ji nechtěl dát z ruky a měl štěstí, že pošta přišla v dobu, kdy jeho mladší bráška ještě spokojeně spal. Mohl si hračku prohlédnout pořádně sám a potom s ní seznámit i jeho.

A cože vlastně celá sada obsahuje?