„Já mám zdravé dítě, ale sama jsem se narodila s šedým zákalem obou očí a před měsícem mi diagnostikovali i zelený zákal. Navíc mám nystagmus (nekontrolovatelné, rychlé pohyby očí) a těžkou tupozrakost. A i přesto žiju normální život. Vystudovala jsem VŠ, nyní založila svůj projekt, mám rodinu. Samozřejmě jsou věci, které nemohu dělat, a jsou chvíle, kdy jsem naštvaná na svůj špatný zrak, ale funguju, jak nejlíp to jde. Píši to proto, abych vás povzbudila, že i vaše dětičky, které nevidí,  mohou být v životě spokojené, úspěšné a šťastné.“

Když se do rodiny narodí nevidomé dítě, je to pro rodiče obrovský šok. Nejdříve je nutné se s nastalou situací vypořádat a snažit se ji přijmout. Každý z rodičů samozřejmě zpracovává tuto situaci odlišně a mohou kvůli tomu mezi nimi vznikat nemalé spory. Naštěstí existuje několik míst, kam se můžete, jako rodiče, kterým se to stalo, obrátit s prosbou o pomoc. Pomohou vám nejen poskytnutím například psychologické podpory, ale hlavně vám poradí, kde hledat pomoc, jak k nevidomému dítěti přistupovat, jak ho vychovávat, kam ho dát později do školky a školy a zapůjčí vám i kompenzační pomůcky. Věřte, že i nevidomí mohou žít plnohodnotný život a být šťastní.

Zrakově postiženým nestačí brýle ani kontaktní čočky

Dítě se zrakovým postižením může mít snížené zrakové schopnosti různého druhu a stupně. Vždy se ale jedná o natolik vážné poškození zraku, že ovlivňuje běžný život (prostorovou orientaci, sebeobsluhu, přístup k informacím, sociální vztahy a podobně). Mluvíme o případech, kdy nedostačuje běžná korekce, tedy brýle nebo kontaktní čočky. V praxi je tito lidé nosí, pomohou jim vidět trochu lépe a chrání jejich oči před úrazem. Ale zraková ztráta je natolik velká, že stejně nemohou fungovat jako zdraví lidé.

Podle závažnosti postižení zraku mluvíme o 5 kategoriích zrakově postižených:

1. středně slabozrací

Krásný večer, modrý koníku, krásný večer, všem skvělým ženám tady, 

dovolte mi v první řadě pár slov. Projekt "Vileda rozdává radost" nebyl primárně určen k hledání žen v tíživé životní situaci. Měla jsem spíš na mysli, že se budou nominovat kamarádky, známé, ženy, které si navzájem jakokoliv sedly a které k sobě mají blízko. Nešlo mi o to předhánět se, kdo je na tom hůř. Snad chápete, jak to myslím.

Nicméně, chápu já vás, chtěli jste udělat radost někomu, kdo si to zaslouží, kdo nemá teď třeba důvod k úsměvu. Věřím, že už samotná nominace každou ženu potěšila a zahřála jí u srdíčka. 

Hodně dlouho jsem přemýšlela jakým způsobem další soutěž pojmu. Nechtěla jsem, aby to bylo každý měsíc pořád stejné - komentář, fotka, zahlcená zeď. V tu chvíli jsem si neuvědomila, jak těžké bude vybrat pouze jednu z vás. Ono to vlastně ani nejde, každá z nás si zaslouží udělat radost.

Dovolte mi vám všem poděkovat za nominace, poděkovat za ty krásná slova, která jste napsali. Tohle číst je balzám na duši. 

Čeká nás teď nejkrásnější roční období. Období adventu, období Vánoc. Doba, kdy k sobě mají lidé blíž. Doba, kdy se na chvíli zastaví čas. Doba, kdy naše děti budou mít jiskry v očích. Doba, ve které je čas pomáhat druhým o trošku víc než behem roku (taky se zapojujete do různých charitativních projektů?). Doba, kdy budeme jako rodiny dohromady, budeme se smát, radovat a budeme šťastní. 

Za pár dní už ty naší prdelce bude 11 měsíců a my už nějakou dobu řešíme jaké dárky ji prvním narozeninám koupit navíc když pár dní po jejich narozeninách jsou Vánoce 🎄.

Momentálně má Emmička období, kdy je pro ni hračka cokoliv na co dosáhne ať už je to cokoliv (kolíček, knížky, čistá plena...). Takže jsme přemýšleli, co by ji vůbec mohlo bavit. Má pár hraček nijak ji nezahlcujeme všemi možnými hračkami. Má takovou chobotnici jako piáno se zvuky zvířat ( ta ji baví jen když dělá ty zvuky :D) , dřevěné kostky ( nijak je neskládá jen s nimi mlátí o sebe )  od babičky dostala nějaké Lego Duplo zvířátka, tak to ji baví. 

Pár dní jsem po večerech pročítala různé stránky a blogy, co kupovaly ostatní maminky pak jsem prošla nějaké hračkárna a e-shopy na netu a pak to probrala s manželem, kterému jsem každý můj nápad na dárek musela ukázat na netu, jelikož je prý pořád  v práci a vůbec netuší o čem mluvím :D. Samozřejmě bych ji nejraději koupila všechno, ale třeba kuchyňka a kočárek by byla spíš hračka pro mě, na to má ještě času dost 🙂.

Nakonec jsme tedy pár hraček vybrali, některé už koupili některé ještě musíme dokoupit. Já je pak po večer mezi přípravou narozeninové výzdoby zabalim,aby je ta princezna nase mohla zase rozbalit. 

Ještě, že o dort se nemusím starat, když mám tchýni cukrářku 🙂. 

O tom jaké dárky Emmička dostala udělám další článek a pokud byste chtěli i článek o narozeninové výzdobě 🙂

„Doma pořád blinkala a u kojení se hrozně kroutila a plakala. Nechtěla moc jíst a byla takové uplakané miminko. Hlavně při kojení. Když jsem sedmý den volala obvodní lékařce, že pořád ještě nekakala, tak mi řekla, že počkáme do druhého dne a že pak budeme muset znovu do nemocnice,“ vypráví maminka z Modrého koníka o tom, jak se žije s potravinovou intolerancí a jak tento problém odhalila.

Máte doma miminko, které je často nespokojené, kroutí se, nemůže se vykakat a po každém krmení propuká v neutišitelný pláč? Zbystřete! Může se totiž jednat o potravinovou intoleranci. Je to problém, který se do podvědomí lidí dostal poměrně nedávno, o to víc ale může být zákeřnější. Velmi špatně se rozeznává a u dětí, které nedokáží svůj problém říct, ještě hůře. Proto jsme pro vás připravili rozhovor s maminkou, která řeší jídlo dnes a denně. Její dcera i ona sama nemohou většinu 'normálních potravin'. Jak se jim žije?

Jak se žije s tak rozsáhlou potravinovou intolerancí u dítěte a vlastně i u tebe?

„Musíte neustále myslet dopředu. Dřív jsme se najednou rozhodli, že pojedeme na výlet a nic jsme neřešili. Prostě jsme se oblékli a vyrazili. To už teď neexistuje. Musíme vše pečlivě naplánovat. Připravit si jídlo s sebou pro malou a mít ho raději o něco víc, kdybychom se někde zdrželi. Také řešíme, kde jídlo třeba ohřejeme apod.

Až s dcerou jsem zjistila, že mám intoleranci také. Samozřejmě už od dětství jsme měla různé potíže a prakticky permanentní bolest břicha a potíže s vyprazdňováním, ale ta spojitost mě nikdy nenapadla. Naštěstí nemám těch alergií tolik jako dcera, takže to zvládám o něco lépe. Dokonce si dám i jídlo občas v restauraci. Mám už nějaké své, kam pravidelně chodím. Už jsem ale párkrát narazila na velkou neochotu i neznalost a takřka nulový výběr pro alergiky.“

Kdy sis u dcerky poprvé všimla, že netrpí asi jen obyčejným bolením bříška, které u miminek bývá běžné?

V poslední době se o hypoalergením mléku často mluví – především jako o možnosti, jak předejít alergiím u kojenců a batolat. Proto jsme pro vás vyzpovídali lékařku a také maminku z Modrého koníka, Alexandru M., a položili jí nejčastější otázky, které si klade asi každá máma:

• Co jsou to vlastně ty alergie a proč je máme?
• Co můžeme udělat proto, abychom je neměli?
• Souvisí výživa s alergiemi?
• Od kdy a zda bychom měli děťátku dávat speciální výživu?
• Jak tato speciální dětská výživa vlastně funguje?

Co to vlastně je ta alergie?

Zjednodušeně řečeno alergie je, když naše tělo spustí imunitní reakci vůči nějaké látce, která je za normálních okolností v daném prostředí přirozená. Tak je tomu například u proteinů obsažených v kravském mléce. Taková látka se může do těla dostat různými způsoby: kůží, ústy, sliznicemi, vdechnutím a může jí být prakticky cokoliv. Projevy alergie se potom liší příznaky dle toho, jakého ústrojí se týkají. Alergie na jídlo se projeví zažívacími obtížemi, alergie na pyly zase rýmou. Silné alergie mohou mít kombinované příznaky a některé alergie mohou přejít až v autoimunitní onemocnění.

Co můžeme udělat proto, abychom alergie neměli?

To je celkem těžká otázka, protože na vznik alergií jako takových máme pouze malý vliv. Umíme určit větší pravděpodobnost, že dítě bude alergik, pokud jeden z rodičů na alergie trpí nebo pokud má dítě oba rodiče alergiky. Pak je pravděpodobnost ještě vyšší. V každém případě počet alergií stále stoupá a odhaduje se, že bude i v nejbližších letech.

Když nás vybrali na testování kapesníčků Kleenex balsam, naše nadšení nebralo konce. Hlavně u mě jako u maminky. Zrovna u nás řádila rýma ve velkém. Starší dcerka nosí super rýmy ze školky, tak se kapesníčky okamžitě mohly zapojit do procesu. 

Přišly skvěle zabalené do krabice (ta nám slouží dál na výtvarné potřeby dětí) i s milým dopisem. 

Krabičku jsem hned dala do naší dřevěné kapesníčkové krabičky a balíčky kapesníčků ihned rozdala po členech rodiny. Já si vzala rovnou tři balíčky do kočáru, starší dcerce jsem dala dva balíčky do šatny do školky, manžel, ač úplně neholduje kapesníčkům (nechápu ty chlapy), si vzal také dva balíčky do bundy a batohu a balíček jsem šoupla i do auta na cesty 🙂

Starší dcerka byla nadšená, nebolel jí nosánek. To je u nás vždy největší kámen úrazu při rýmě. Nechce smrkat, protože pak bolí nos. Ovšem pro Kleenex kapesníčky si chodí sama, a bez říkání, doteď. Mladší synek dokonce chodil za ségrou a zkoušel jí napodobovat se smrkáním 🙂 

Já nadšená z toho, jak se třpytí, s čímž jsem hned běžela za manželem, který se mi smál, ale viděl to taky 😀

A já, stejně jako dcerka, bez jediné odřeninky nosu, což je prostě neuvěřitelné. 

Také vás fascinuje, jak jsou děti od přírody tvořivé a kreativní? Stačí chvilku pozorovat skupinku dětí, jak si hrají, nebo malují, a zůstanete koukat s otevřenou pusou, jaká prostá řešení děti vytvářejí. Nejsou svázány pravidly a tím, jak je nám svět vštěpován. Prostě něco nějak vnímají, a tak to tak znázorní. Geniální!

Podporujte i vy své děti v kreativitě a nedávejte nutně pravidla jejich hrám. Třeba vás pak samotné překvapí naprostá logika dětského uvažování. Musí být sněhulák vždycky bílý, když je vlastně z vody, která je modrá? Musí být sluníčko vždycky žluté a srdíčko červené?

Kreativita je u dospělých osob velmi žádanou vlastností, která se rozvíjí především v dětství. Velmi často vnímáme jako kreativní zejména umělecké obory – hudbu a především výtvarnou výchovu. Při té se rozvíjí nejen tvořivost, ale také jemná motorika dítěte. Vystřihování, lepení, přesné vymalovávání – to vše dítěti pomáhá zlepšovat své motorické dovednosti. Nezapomeňte ale na to, že vždy není důležitý jen výsledek. Mnohdy důležitější a zábavnější může být proces tvorby. Zkuste si při malování s dětmi povídat a přemýšlet nad tím, jak například znázornit oheň nebo radost. Vymýšlejte spolu s dítětem příběhy a nechte se zavést do překvapivého světa dětské fantazie. Malujte nejen pastelkami, ale i voskovkami, temperami, fixami nebo prstovými barvami. Použijte do svých uměleckých děl různé materiály – co nalepit princezně šaty ze skutečné látky, k ohníčku vlepit pár úlomků skutečného dřeva, nebo využít novinových výstřižků? Nechte děti objevovat svět po svém.

Už jste někdy malovali 3D?

Proč zůstávat jen na papíře, když je tolik možností, jak projevit své umělecké já. Můžete si vymodelovat domečky nebo zvířátka a ta pokreslit! Pokud se vám ale nedaří vytvořit tolik oblíbeného pejska po svém, vyzkoušejte Washimals od Albi. Tato zvířátka jen čekají na to, až se vybarví podle vašich představ. A pokud už nebudete chtít kočičku zrovna růžovou s modrými puntíky, stačí použít kartáček a pod vodou v přiložené vaničce mazlíčka vydrbat. Zítra totiž může být třeba žlutý!

Smývatelné barvy mají ještě jednu obrovskou výhodu. Když se malý umělec zbarví sám do barev duhy, nezůstane mu to nadlouho. Barvy jdou dobře umýt z rukou i vyprat z oblečení. Vyzkoušeno!

Novorozenci spí až šestnáct hodin denně. To zní jako pozitivní zpráva. Proč jsou potom ale mateřská fóra na internetu plná nářků na únavu a vyčerpanost v prvních měsících s miminkem a dotazů jak přežít nedostatek spánku?

Protože spánkové nároky novorozenců a kojenců jsou diametrálně odlišné od návyků dospělé osoby. Těch šestnáct hodin totiž bohužel nevydrží žádný novorozenec spát v kuse. Většina z nich se budí co dvě až tři hodiny, protože potřebuje „hned, teď a okamžitě“ uspokojit některou ze svých potřeb. Buď má hlad nebo potřebuje čistou plínu nebo jednoduše chce cítit přítomnost matky. A zatímco malému uzlíčku v zavinovačce tenhle systém naprosto vyhovuje, vaše tělo přerušovaným spánkem trpí.

Co způsobuje nedostatek spánku?

U jedné třetiny čerstvých rodičů se nedostatek spánku neprojeví vůbec nijak. Maximálně budou působit trochu unaveně. Pak je tu jedna třetina, která bude mít malé potíže, které většinou zmizí samy od sebe, jakmile se všechno vrátí zpátky do normálu (ale stane se to vůbec někdy, když teď máte děti?). Malými potížemi se myslí různé poruchy koncentrace, imunity, zpomalené reakce nebo zapomínání. Typickým příkladem je matka, která si schová klíče od auta do lednice. Nejhůře je na tom ale poslední třetina. Té hrozí vyhoření, chronické potíže se spánkem a deprese.

Jak se budete s nedostatkem spánku „na mateřské“ vyrovnávat právě vy, závisí hlavně na vašich genetických předpokladech. Ale taky na vašem partnerovi (někteří se odstěhují do jiné místnosti, jiní v noci vstávají a pomáhají) a dítěti. Některá miminka se s adaptací na náš svět vyrovnávají hůře a prvních pár měsíců v noci propláčí a ve dne spí.

Jak přežít nespavost miminka?

Je tady měsíc listopad. Je to měsíc, kdy se většina z nás začíná připravovat na Vánoce. Ať už vánočním úklidem, nákupem dárků nebo dekorací. Děti píší dopisy Ježíškovi. Ženy začínají péct cukroví, doma to voní po Vánocích. Spousta z nás přispívá na charitativní projekty, dělá více dobrých skutků a radost druhým lidem. 

A proto mi dovolte, abych i já s Viledou udělala radost vám. Dlouho jsem přemýšlela jakým způsobem pojmu další velkou soutěž, tentokrát tu listopadovou. A napadlo mě pojmout to trošku jinak. Soutěžíme, přidáváme příspěvky a fotky, každý měsíc. Tak teď to uděláme trošku jinak.

Tentokrát to nebude soutěž jako taková. Bude to projekt, na kterém se budete podílet vy sami. Bude to projekt, který přinese radost, projekt, ve kterém se pochválíme, podpoříme a budeme tady na koníkovi jedna velká virtuální rodina.

Čím vám s Viledou uděláme radost? 

Tentokrát to bude mop EWC Turbo 

A jak tento projekt bude vypadat? 

Známá značka kojenecké výživy, v našich končinách s nejdelší tradicí, hledá u nás na Koníku svou Ambasadorku. Sunar se již dlouhá desetiletí věnuje výživě pro zdravý vývoj těch nejmenších. Od roku 1936 provází každou novou generaci na startu do života. Spolu s námi může provázet i vaše malé ratolesti.

Jaké vlastnosti by měla Ambasadorka mít?

Nová Ambasadorka by měla být maminkou dítěte kolem 6. měsíce věku, které pomaloučku odstavuje, nebo už nekojí. Výhodou je, pokud má děťátko i staršího sourozence a tvoří tak krásnou veselou rodinku. Ambasadorka by měla umět pěkně fotografovat a mít zálibu v blogování a tvorbě příběhů. Měla by být samostatná, iniciativní, kreativní, spolehlivá, schopná odrážet negativa a klidně argumentovat. Měla by mít aktivní životní styl a s celou rodinou být stále v pohybu. Také mít pozitivní vztah k jídlu, které je u ní doma vždy pestré a barevné a měla by mít chuť se učit nové věci o dětské stravě a výživě. Děti jsou pro ni tím nejdůležitějších v životě, věnuje se jim, stále vymýšlí nové hry a zábavu, jimiž dětem dělá dětství tím nejkrásnějším obdobím.

Neměly by jí dělat problém různé kreativní soutěže, psaní článků a příspěvků o produktech Sunar a Sunárek, kterým sama věří, protože svým dětem chce dávat to nejlepší.

Práce Ambasadorky má hned několik výhod. Kromě zábavy, samostatnosti a učení se novým věcem, to jsou:

- nové a moderní dovednosti vhodné do současného on-line světa,

Když jsme zjistila, že se na Koníkovi budou testovat látkové plenky, zkusila jsem se přihlásit. Přiznám se, že když jsem viděla to neskutečné množství maminek, které se přihlásily, tak jsem jsem ani nečekala, že by se štěstí mohlo usmát zrovna na nás. A ono ejhle, kde se vzala tu se vzala, přišla zpráva, že vybrali zrovna nás 🙂

Od doby, co jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem si dělala různé průzkumy a pořizovala vzorky všech možných látkových plenek, abych pro naši cácorku vybrala to nejlepší, co bude zároveň vyhovovat i rodině, která celou dobu vypadala, že nemá mé nadšení pro věc v plánu ani trochu sdílet 😀 První dojem po rozbalení byla nad očekávání - k testování jsme obdržely 2 látkové plenky - fleecovou kalhotkovou plenku na patentky a kalhotovou AIO na suchý zip a k tomu sadu bambusových separačních plenek. Plenky měly krásné veselé vzory, na omak byly velmi příjemné a působily opravdu kvalitně. Vzhledem k tomu, že jsme se na testování moc těšila, tak putovaly okamžitě do pračky - balení neobsahovalo návod, jak s nimi zacházet, takže jsem prala na klasiku jako všechny ostatní plenky - 60°C bez aviváže. Přežily a následovalo sušení. Prádlo běžně dávám sušit na půdu, a tak se lehce projevila nevýhoda kalhotkových plenek, které prostě vždycky budou oproti ostatním schnout o něco málo déle. Takže, zatím co AIO jsem mohla malé hned obléknout, tak kalhotková potřebovala až do odpoledne.

Teď k samotnému testování - naše malá měla v době testování 2,5 měsíce a zhruba 5,5 kg. Takže byla na dolní hranici, ale to ničemu nevadilo, jelikož se svrchní kalhotky i kalhotková plenka dají pomocí patentek zmenšit. Jako první jsem Elišce oblékla kapsovou AIO plenku na suchý zip. Plenka samotná byla lehoučká a velmi snadno se oblékala (a to nejen kvůli tomu, že malá zatím suprově při oblékání spolupracuje 🙂 ). Samozřejmě, že oproti jednorázovým plenkám udělá látková plenka větší zadeček, ale to vůbec nebylo překážkou. Eliška ji na sobě zvládla mít zhruba 2 a půl hodiny a následně se rozhodla ji otestovat se vším všudy. Plenka to však statečně ustála, takže krom ní nemuselo do koše na prádlo vůbec nic 🙂 Ale zásadním poznatkem bylo, že jedna separační plenka je v našem případě prostě málo. 

Jako druhou jsem vyzkoušela fleecovou kalhotkovou plenku, na kterou jsem byla obzvlášť zvědavá. Oblékání mi tedy dalo trochu zabrat, protože patentky (tedy alespoň v mém případě) vyžadují trochu cviku, aby se podařily zapnout raz dva, ale zvládla jsem to 😀 Po obléknutí v ní malá na první pohled vypadala ještě menší než obvykle, jelikož jí plenka udělala opravdu velký balík. Je to však pochopitelné, protože kalhotkové plenky jsou jedny z nejsavějších a přeci jen mají dětem vydržet až do "konce" plenkové sezóny. V našem případě to tedy znamenalo, že jsem musela sáhnout po o číslo větší velikosti oblečení, než obvykle. I kalhotková plenka ve svém souboji s Eliškou obstála se ctí a já poučena předchozí situací dala pro jistotu 2 separačky 🙂 Nevím, jestli to bylo tím větším balením nebo prostě jen dobrým rozmarem naší malé testovatelky, ale zhruba po 10 minutách, co měla plenku na sobě, se opět pokakala. Tentokrát však separačky zachytily vše, co měly, a jelikož nebyla plenka vůbec počůraná, tak jsme mohly vesele pokračovat dál. 

Během týdne, co jsem plenky mohla na Elišce testovat, je střídavě měla při mnoha různých příležitostech - nejlepší byla návštěva u babičky, když jsem při přebalení poslouchala, jak je to nepraktické - tedy až do doby, než si to mohla sama vyzkoušet a přesvědčit se o opaku. Celkově jsem kapsovou AIO více využívala přes den, kdy absolutně v pohodě zvládala naši standardní přebalovací frekvenci jendou za 2-3 hodiny. Ani jednou se nestalo, že by protekla nebo neudržela obsah na "správném místě". Kalhotkovou jsem naopak zkoušela na noc a úspěšnost je zhruba půl na půl. A to přisuzuji tomu, že malá je prostě spáč a zvládne i 10 hodin v kuse. Takže ano, plenka vydrží opravdu dlouho, v našem případě neprotekla, ale bylo potřeba v noci vstát a malou přebalit. Což pro mě, logicky, znamenalo určité nepohodlí.

Závěrem bych naše testování shrnula následovně:

„Mám chůvičku, u které mohu nastavit lepší citlivost, takže slyším hodně nahlas i pohyby dítěte a navíc bliká, když se něco děje. Takže i když jsem v rušném prostředí, tak nemusím dávat chůvičku pořád k uchu, ale vidím blikání. Nikdy bych to neřekla, ale mám ji puštěnou kdykoliv dcera spí a je to super, protože slyším i když se třeba jen začne převalovat a trošku pofňukávat. Takže můžu rychle přispěchat, uklidnit ji nebo dát dudlíka a malá spí krásně dál.”

Rozhodla jste se pořídit pro své miminko elektronickou chůvičku a usnadnit si tak alespoň trochu péči o dítě? Když se pustíte do hledání, tak zjistíte, že je dnes na trhu spousta druhů a výrobců. Jak tedy vybrat tu správnou, aby vyhovovala právě vašim potřebám?

Co od chůvičky očekáváte?

Nejdříve si ujasněte, jakým způsobem budete chtít chůvičku používat. Bude jiná, pokud bydlíte v bytě, kde jsou zdi tenké jako papír nebo v domě se starými, tlustými zdmi. Budete ji chtít používat jen doma nebo také třeba na zahradě? Ráda byste, aby byla obousměrná, to znamená, že uslyšíte vaše miminko, ale také ono vás? A nebo byste raději videochůvičku, abyste na miminko i viděla? Pořídit se dnes dá také už monitor dechu s chůvičkou. Nabídka je tedy opravdu pestrá. Každý typ má své výhody a nevýhody. Ujasněte si tedy, co od chůvičky očekáváte a co pro vás naopak není zas až tak důležité.

„Máme chůvičku, kterou si nemůžu vynachválit. Dosah je skvělý, máme opravdu velkou zahradu a dosáhla zatím kamkoliv. Snímání zvuku je velmi dobré, manžel nastavil maximální citlivost a když sousedka na zahradě mluvila na jejich děti, tak jsem rozuměla i tomu, co říká. Baterky jdou do obou jednotek, v rodičovské jsou nabíjecí a v té dětské vydrží i poměrně dlouho v provozu. Snad jediné, co mi vadí je, že dětská jednotka nemá poutko na zavěšení, takže jsem ji malé do kočárku vždycky pouze postavila někam na chráněné místo před větrem. Jinak jsem naprosto spokojená, nasloužila se nám v kočárku na zahradě opravdu hodně.”

Chůvičky lze rozdělit na tři základní typy:

Že budeme s manželem chtít 3 děti jsme se rozhodli už po porodu naší první dcery. Tolik nás láska k ní učarovala, že jsme věděli, že nás musí být prostě víc. 💗 Je tedy pravdou, že po druhém těhotenství jsem zaváhala, protože jsem ho celé protrpěla nevolnostmi, ale i tak jsme se v září 2017 rozhodli jít směle do toho. 💗 Naše první dvě dcery jsou letní miminka stvořené na první pokus 😊, ale na Natálku jsme si chvíli museli počkat, asi abychom se více těšili. Zadařilo se nám otěhotnět v únoru 2018. 💗

Těhotenství bylo nejkrásnější a nejpohodovější z těch tří. Vlastně jsem často zapomínala, že jsem těhotná. 😊 Upřímně musím přiznat, že díky této dosud neznající pohodě jsem věřila v chlapečka, po kterém jsem toužila, abych poznala změnu. 😊 Na prvním utz mě i pan doktor potvrdil, že to tentokráte opravdu vypadá na chlapce. Na velkém utz a na třetím a posledním utz nás však nakonec vyvedl z míry a připravil na skutečnost, že budeme mít doma 3 holky. 😍 Pár dní se přiznám, jsem byla já i manžel a hlavně první dcera přepadlí, ale tak nějak to přešlo a my se opravdu šíleně začali těšit na třetí holčičku. 💗 A protože jsem potřetí byla ochuzena o nakupování oblečků a modré výbavy 😊 rozhodli jsme se dětem dorekonstruovat dětský pokoj v domě a naší třetí příchozí vytvořit útulný koutek u nás v ložnici. To nás všechny zabavilo až téměř do porodu. 💗💗💗

Byl tu TEN DEN. Dne 5.6. jsem měla 2 dny po termínu. Už asi 14 dní jsem každý druhý den poslíčkovala a říkala si, že TEN DEN jistojistě nepoznám. A? Nepoznala. 😊 Ráno jsem se vzbudila jako obvykle, s holkama jsem byla sama doma a hrály jsme si a dělaly všechny činnosti jako obvykle. Po obědě jsme vyrazily na hřiště a ještě nám cestou pár sousedů popřálo hodně štěstí, když se nám to blíží. To jsem ještě netušila, jak moc. 😊 Ve 14h jsme se vrátily s holčičkama domů a na mě padla absolutní únava. Taky jsem minulou noc nemohla moc spát. Občas jsem trpěla u mě v těhotenství běžnou nespavostí. Holčičkám jsem tedy nevýchovně pustila pohádku a natáhla se na gauč. Holky mě spát nenechaly, ale nechaly mě klimbat do 15h než mě vzbudila mírná bolest podbřišku. 💗 Tak mě tak lehce pobolíval podbřišek a v 17h přijel domů manžel, se kterým jsme vyrazili na gynekologii na objednané poslední pásy. Tak tam tak sedím a teď už jistojistě povídám sestřičce, že někdy po půlnoci porodím. Můj třetí porod začal a probíhal naprosto stejně jako porod druhý. 💗 Křivka natočena a šup na kontrolu ke gynekologovi. Tak mu tak povídám, že porod začíná a on, že tedy koukneme, jak jsem na tom. "Paní Krylová, máte s sebou tašku do porodnice??" "Ne, to nemám." "Tak prosím rychle jeďte domů a zpět, protože jste třetirodička otevřená na 4 centimetry." ... 🙈😊 Mírně vyděšená spěchám do auta za manželem a dětmi a povídám, že porod začíná a jedeme domů vše pobalit. A tak doma balíme a manžel odváží v 19h děti k rodičům. Já si mezitím jdu do sprchy omýt vlasy 🙈😊 a doufat, že se moje 10ti minutové nepravidelné a nebolestivé kontrakce zkrátí a zesílí. Protože se postupně nic moc neděje, večeřím a dávám první vanu - již za přítomnosti mého úžasného manžela. Po první vaně zpravidelní kontrakce a zesílí na intenzitě. Jsou po 7mi min až 1min trvající a k prodýchání. Po odpočinku na míči či gauči zkouším opět vanu. Po druhé vaně mám kontrakce co 3,5 min ale cca 45sec trvající. Bolestivé. Je 23h a rozhoduji, že kompletně sbalení a připravení odjíždíme do porodnice. 💗

Přesně jako u druhého porodu po příjezdu do porodnice moje kontrakce ustupují a já si tím sama dokazuji, že je to celé v hlavě. Porodní asistentka mi pomáhá kontrakce opět rozjet. Povídá si se mnou a hýbe mi přitom břichem, aby vždy kontrakce přišla. Kontrakce jsou zpět a opět pravidelné. Dnes slouží primář a čekáme na jeho příchod. Pan primář mě zkontroluje a odvětí, že jsem stále na 4 cm. Dělá ultrazvuk a nelíbí se mu tlukot srdce miminka. Asistentky mi udělají kontrolní pásy vleže na zádech a ty to jen potvrdí. Miminku se prý příliš nedaří. Ještě udělají další kontrolu na boku, kde se miminku daří prý výrazně lépe. Na boku vleže trpím a chci vstát a porod si prochodit jako ty dva předešlé. 😕 Musím prý ale počkat alespoň 20 minut než natočí miminko. Ok. Snažím se být statečná, ale třesou se mi nohy. Únavou i strachem o Natálku. Přichází primář a kontroluje stav. Posun na 6 cm. Rozhoduje, že mi píchne plodovou vodu. Proto se přesouváme kolem půlnoci na porodní sál. Tato bolestivá záležitost docela trvá, protože je na ni brzy, ale pan primář trvá na tom, že miminko by mělo být co nejdříve venku. Po odtoku vody samozřejmě kontrakce zintenzivní na maximum a na příkaz primáře mi asistentky podají Buskopan pro rychlejší otevírání. O tom se dozvídám ze zprávy, v tu chvíli jen vím, ze primář něco říkal, ale nevím co. Manžel bohužel nosil věci na porodní sál a tak také neměl přehled o všem. Ležím opět na boku, protože po odtoku vody opět kontrolují miminko. Trvá to, bolí to. Asistentky jsou mladé a vtipné. Velmi mi pomáhají. Psychicky i fyzicky. Miminko je natočené a je mu dobře. Můžu konečně vstát. Kontrakce jsou opravdu bolestivé, vlastně bez přestávky k odpočinku. Naštěstí se dají udýchat a já nekřičím, jako jsem občas musela u minulých porodů. Je 6.11. téměř 1 hodina v noci a já jsem otevřená na 8 cm. Přeji si vytlačit hlavičku vestoje jako u druhého porodu, asistentky souhlasí, zespodu mě kontrolují, ale pokyn stále zní netlačit, je příliš brzy. Snažím se, co můžu, ale už nemůžu, tělo samovolně pomáhá Natálce ven. Trvalo to pár sekund, kdy mě sestra okamžitě přikázala vylézt na lůžko vedle kterého jsem se v kontrakcích pohupovala a během jedné kontrakce a 2 zatlačení byla téměř 4 kilová Natálka venku. V 1:13. Vůbec to nebolelo, závěr byl příjemný, krásný, plný radosti. Já neměla žádné poranění a Natálku jsme společně s asistentkou obě holýma rukama přendali na mé břicho a my s manželem si v tom nejkrásnějším okamžiku užívali ten nádherný POCIT vítající nového člena naší velké rodiny. V zápětí přicházeli ostatní zástupy z porodnice a dětského oddělení, kteří odhadovali, že porodím později. 💗

Tak takhle jsem porodila hodinu po odtoku plodové vody. 💗

Natálka bohužel měla pár hodin po porodu nemalé problémy s dýcháním. Dnes jsme spolu v porodnici 6. den a ještě si tu pár dní pobudeme. Vše se ale obrací k lepšímu a Natálka je statečnější než já. 🍀 Vše bude dobré a brzy jí pojedeme zabydlet k nám domů. 💗 Nemůžu se dočkat. 💗💗💗

Vyhrála jsem! Měla jsem obrovskou radost. A teď jen čekat, kdy dostanu ty úžasné plenky do ruky. Už jsem se moc těšila a konečně nastal ten den, kdy u mě zazvonil přepravce a bylo to tady!

Balíček otevírám a čekám, co tam bude. V první řadě jsem si řekla, že plenky jsou opravdu nádherné. Hned bych se k ním přitulila a ty úžasné vzory, wau! Plenky jsem dala hned do pračky a jde se zkoušet!

O látkování jsem se dozvěděla na veletrhu a začala jsem se trochu o to zajímat. Něco málo jsem si nakoupila domů. Dcera se mi narodila a já nevěděla, kde začít. Zkoušela jsem látkovat hlavně přes den a doma. Jsem moc ráda, že přítel se toho taky nebál a s přebalováním pomáhá, a je taky rád, že používáme látkové pleny. Teď jsem měla možnost vyzkoušet další značku plen Bobánek. Měla jsem neuvěřitelné štěstí 🙂 Asi od 4 měsíce se snažíme poctivě látkovat, abych se přiznala tak na večer dávám jednorázovou plenku. Nějak nemám odvahu dát látkovou. Asi je to pohodlnost a nebo ani sama nevím. Stále si říkám, že jednorázovka vydrží víc. Věřím tomu,že ten den nastane a já se toho nebudu bát a pojedu na 100%. Určitě v tom budeme pokračovat dál!

 No a co bych řekla k plenkám Bobánek:

AIO

Tak tahle plenka je jednoduchost sama. Nasadím na prdelku, malá ji použije a šup do pračky. Jak jednoduché, prostě vše v jednom! Tady si člověk může vybírat jen úžasné vzory. Párkrát se mi ale stalo, že mezi nožičkami mi plenka přetekla. Nevím, čím to bylo. Jestli malá čůrala hodně, a nebo já to špatně nastavila. Po vyprání plenka byla stále hezky heboučká. Jsou k tomu vkládačky ty se nasadí dovnitř a je hotovo. Může se používat i separační plenka a ta zachytí největší nečistoty. Velká výhoda seperační plenky je, že jde vše pěkně spláchnout do záchodu.

"Malá se mi narodila předčasně a měla slabý sací reflex. V porodnici jsem dostala profi elektrickou odsávačku, abych rozjela laktaci. S kojením jsme celkem dost bojovaly. Kojení bylo pro naši holčičku namáhavé, málo jedla a nepřibírala. Mateřského mléka jsem měla dost. Vyzkoušela jsem všechny možné alternativy. Po neúspěšných pokusech a snaze o kojení s kloboučky a bez nich, krmení přes sondu, a následně přes injekční stříkačku (což bylo náročné a stresující), jsem se rozhodla pro kojeneckou láhev.

Koupila jsem si kvalitní elektrickou odsávačku, mléko jsem odsávala a malou jsem krmila z lahvičky. Z láhve začala malá konečně jíst a přibírala. Odsávačku jsem nosila všude sebou. Bylo to velmi náročné, ale vydržela jsem celkem 16 měsíců. Vše jsem nakonec zvládla."

Ne vždy kojení jde tak jako v našich představách. Své o tom ví i maminka a uživatelka Modrého koníka, jejíž zkušenost jste si mohli právě přečíst. Takových příběhů je spousta a přesto je každý jedinečný. Dnešní článek vám dovolí nahlédnout do tématu, kde se všechno točí kolem odsávaček mateřského mléka. Dozvíte se např. v jakých chvílích se vám může odsávačka hodit, i když třeba plně kojíte, seznámíte se se všemi druhy odsávaček, které trh nabízí, ale přečtete si i informace, jak odsáté mateřské mléko správně skladovat.

Proč vlastně odsávat mateřské mléko?

V těhotenství si většina nastávajících maminek myslí, že odsávačku mléka nebude potřebovat. Ano, i to se samozřejmě může stát, ale většina maminek uvádí, že během kojení byly chvíle, kdy se jim odsávačka hodila. Zajímá vás, v jakých případech je vhodné využití odsávačky mléka? Pokud ano, čtěte dále:

Důvody používání odsávačky mléka:    

JAK JSEM K LÁTKOVÝM PLENÁM PŘIŠLA

Ještě když jsem byla těhotná, byla jsem v podstatě přesvědčená, že do „látkování“ (nemám ráda to slovo, ale je krátké), se pouští jen biomatky a ženský, co se doma nudí. Nicméně, začala jsem chodit na těhotenské cvičení, kde o tom začaly mluvit holky, co vypadaly naprosto příčetně a tvářily se, jak je to snadné. Vrtalo mi to hlavou a začala jsem googlovat. Samotnou mě už rok trápil dost rozsáhlý atopický ekzém, který jsem měla i jako mimino. Takže předpoklad, že to bude mít i náš budoucí trpaslík, taky byl. Zkrátka a prostě, tohle mě vedlo k tomu, že jsem navštívila seminář a byla prostě už přesvědčená do toho jít, zkusit a kdyby to nešlo, prodám to.

CO POUŽÍVÁM

Sehnala jsem za velmi dobré peníze použitou kompletní sadu látkových plen do „odplenkování“ (ne, taky to slovo nemám ráda). Obsahovala klasické pleny na novosklad, látkové spodní savé pleny, svrchní pleny, vkládačky a několik AIO pleny (all in one). Některé jsou už poměrně jeté, ale vše funguje a splňuje naprosto svůj účel.

JAK JE POUŽÍVÁM

Od začátku jsem si řekla, že to nebudu prožívat, nebudu se tím stresovat. V porodnici jsem totiž poprvé v životě přebalila dítě, a to bylo moje 😀 Jo, je to tak. Takže v porodnici jsem používala normálně jednorázovky a až asi 3. den doma jsem se do toho za plné asistence manžela pustila. A šlo to! Šlo to snadno! A od začátku se snažil dokonce i manžel, což mě moc potěšilo.

Dobrý den, doktore, přišla jsem na kontrolu.

Rodíte předčasně! Už tady zůstaňte a nohy nahoru.

Nevěřím doktorům, jenom mě straší,

celou noc miminko v bříšku se plaší.

Zazvoním na sestru, kontrakce sílí,

miminko nepočká už ani chvíli.

Aktualizace: recenze maminek na rybí olej Möller’s naleznete v našem fóru. 

---

Podzimní období není vždy krásné a plné barev. Déšť, nepříjemné změny teplot a málo slunce dělají z podzimu nepříliš oblíbené roční období. Jsou s ním spjata různá nachlazení, a pokud vaše děti chodí do školy či školky, určitě se v kolektivu těmto nepříjemnostem nevyhnou. Stejně jako vy v práci nebo při setkáních s přáteli. Proto je důležité posilovat imunitu.

Toto nové testování by mohlo být ideálním a jednoduchým řešením. Čtěte dál.

Co testujeme

Nyní máte šanci s námi otestovat norské rybí oleje značky Möller's:

Moc se mi líbí Advetní kalendáře a společné trávení předvánočního času. Co už se mi líbí méně, je to velké nákupní šílenství a konzum. Proto jsem se rozhodla pojmout nás kalendář ve formě úkolů a trávení s lidmi, které máme rádi. 

Tady je naše letošní znění - pořadí ještě budu ladit. Je to nízkonákladová a zábavná verze pro děti i dospělé 🙂 

• Vytvořit věnec na dveře (papírový talíř + barevný papír + lepidlo)

• Pustěte si a zazpívejte koledy
• Vystřihněte si vločky do oken 

• Pošlete dopis Ježíškovi

• Najděte Mikulášský balíček a přečtěte si pověst o Mikuláši
• Vyrobte si Mikuláše, Anděla a Čerta

„Před deseti lety jsme našemu prvnímu synovi založili stavební spoření a každým rokem mu tam vkládáme nějakou částku. Rádi bychom začali spořit i našemu druhému dítěti (3r), ale nejsme si jisti, zda je stavební spoření stále nejlepší možná varianta v případě spoření na delší dobu. Není na trhu nějaká lepší možnost? Pokud ano, tak jaká? Měsíčně můžeme dát na obě spoření max. 1000 Kč a jednou za rok pak vyšší částky,“ ptá se maminka ve finanční poradně na Modrém koníku.

Je důležité dětem spořit, aby později v dospělosti měly nějakou jistotu do začátku? Vyplatí se sázet na specializované a léty prověřené produkty nebo byste se měli zaměřit na něco jiného? Vlastnit auto, studovat vysokou školu nebo pobýt delší dobu v zahraničí. To si přeje mnoho mladých lidí na prahu dospělého života jenže ne všichni na to mají. Proto se spousta rodičů snaží spořit dětem prakticky už od plenek, aby jim jednou mohli tyto sny splnit. Přitom není potřeba kupovat hned zlatou cihlu nebo byt v Praze. Když začnete spořit včas a pravidelně menší částky, v budoucnu nebudete muset říct svému dítěti: „Ne, na to nemám.“ Produktů, kam můžete volné finanční prostředky odkládat, je spoustu – od klasických spořicích účtů až po ověřené stavební či penzijní spoření a samozřejmě různé investiční produkty (fondy, akcie apod.).

Na co myslet, než se rozhodnete pro nějaký finanční produkt?

Reklamy na různá „zaručeně“ bezpečná a výnosná spoření nás provází prakticky na každém kroku. Dítě bude oficiálně dospělé v jeho 18 letech, ale čas je velmi relativní pojem a peníze navíc ztrácí svou hodnotu. Co platí dnes, nemusí platit za dvacet let. Pak můžete mít vy i váš potomek zcela jiné potřeby. Na co při zajištění dítěte myslet především?

• Myslete na to, že se vaše požadavky mohou v čase měnit. Proto při výběru vhodného produktu chtějte, aby byl flexibilní.
• Jestliže chcete dítě pojistit, použijte vlastní životní pojištění a přidejte dítě na smlouvu. Bývá to výhodnější.
• V dlouhodobém horizontu na školné nebo start do života jsou ideální podílové fondy.
• Učte dítě, že peníze nepadají z nebe. Mělo by umět hospodařit s financemi.

Proč dětem spořit a odkdy?

Ráda zkouším nové věci. Když je možnost ozkoušet něco nového pro moje kluky, jdu do toho. Zvlášť, když jim to může pomoct k lepšímu zdraví. Proto jsem byla ráda, že jsem se mohla zapojit do testování Marťánků. 

Přišly nám úplně vhod. Starší právě doléčil jednu rýmu. Imunita nebyla ještě úplně v pohodě, takže hned přišla rýma další. Od té chvíle se ale oba drží (ťuk ťuk).

Nejprve shrnu ty tabletkové, pro starší děti. Chutnají sladce. Po jahodách nejen chutnají, ale hlavně voní. Jsou poměrně velké. Když už se jmenují Marťánci, mohli by mít starý známý tvar. Staršímu moc chutnaly, mladší mu je záviděl.

Sirup pro mladší voněl a chutnal taky po jahodách. Byl konzistence jako jahodová přesnídávka. Mladší s ním problém neměl, ale vím, že starší by ho měl, protože veškeré sirupy jsou problém. Lžička se má naplnit celá, což je fajn, ale cestou do pusy mi několikrát pokapal sirup ubrus, oblečení. Rovněž sklenička byla nepříjemně olepená, pokud jsem hned neotřela zavírání ubrouskem. 

Složení mají oba výrobky ucházející, uvítala bych větší množství vitamínu C, který v tomto období doplňujeme hodně. 

Díky, Marťánci  🙂

Byla to moje premiéra. Premiéra s látkovými plenkami. O látkování jsem několikrát uvažovala, ale vždycky u mě zvítězila pohodlnost v podobě jednorázových plenek. Představa neustálého namáčení, praní, sušení, žehlení a skládaní mě docela děsila... Při otevření balíku s plenami jsem se tedy trošku obávala, jestli si budu vědět se vším rady, ale zpětně můžu říct, že mé obavy byly naprosto zbytečné. Látkové plenky Bobánek totiž vzhledově připomínají jednorázové plenky, takže jejich použití je opravdu jednoduché.

Naše testovací sada obsahovala:

✔ extra savou plenu AIO
✔ kalhotkovou bambusovou plenu
✔ svrchní kalhotky
✔ vícevrstvou vkládací bambusovou plenu
✔ bambusové separační pleny

Plenky bylo třeba před prvním použitím vyprat na 60°C bez přidání aviváže. Schnutí na sušáku trvalo necelý den. Plenky se nežehlí, což je pro mě osobně veliká výhoda.

Extra savá plena AIO

Námi testovaná plenka měla nádherný design lišek na kolech. Velikost pleny se upravuje pomocí druků, takže se dokáže přizpůsobit každému dítěti. Zapíná se v pase pomocí suchého zipu, tím pádem plenka skvěle drží, kopíruje záda i nožky, a nemá kde protéci. Tato plenka nejvíce připomíná jednorázovku a přebalování s ní je opravdu rychlé. Vkládací plenka je našitá na vnitřní straně plenky. Pro dceru byla pohodlná, nikde neškrtila, nebránila jí v pohybu.
S touto plenkou jsem byla moc spokojená. Jediné minus vidím v tom, že se na plence po prvním vyprání objevily žmolky, i když jsem ji prala dle pokynů daných výrobcem. Na funkčnost to však vliv nemělo.

Ahoj,

před pár minutkama jsme spustili další novou poradnu, a to: Poradnu zdravého obouvání s Naďou. Naďa je zkušenou odbornicí v oblasti barefoot a kompromisní obuvi pro malé i velké, v poslední době spoupracující na svých projektech i s fyzioterapeutkou. 

Máte otázky týkající se první chůze a s ní spojený výběr botiček/capaček, vhodnou obuv na každé roční období, do školky, školy, na ven, na sport anebo nevíte, jestli má Vaše dítko úzkou, normální, širokou nohu s nízkým, či vysokým nártem? Potom se obraťte na Naďu, ta Vám velmi ráda odpoví na všechny Vaše otázky, které jsou zdarma a anonymní.

Mějte krásný den 🙂

Jennyska

Modrý koník team

„Do sauny s dětmi chodíme od malinka. Nejdřív jen na chvilku do suché sauny po plavání kojenců (takže věkově od 6 měsíců). A od roku a půl brali do sauny prarodiče syna docela často. Už docela brzy z kluků byli saunoví mazáci. Sami si korigovali, jak tam chtějí být dlouho. Buď my nebo manželovi rodiče s nimi chodili do takové malé sauny, kde kluci, když chtěli, tak vylezli a před saunou si hráli s kelímkama vody - přelévali vodu, plnili stříkačky a vyhráli si. My jsme na ně dveřmi koukali a dohřáli se, nebo šli s nimi ven. Od cca 3 let jsou zvyklí i na ochlazení v ledovém bazénku. Nyní jsou to fakt mazáci - přijdou do sauny, rozloží ručník, lehnou si, někdy se nechají drbat na zádech. Potom vylezou, osprchují se, zalezou do ledového bazénku. Pak si sami zalezou do odpočívárny a popíjejí minerálku a zase znovu. Jsou potichu, užívají si to. Nedávno jsme dostali jako dárek rodinné vstupné do saunového světa a to byl pro ně obrovský zážitek. Byli ze sauny unešení, saunové ceremoniály, vůně, med. Asi jim Ježíšek naježí vstupenky.”

Saunování se během staletí rozšířilo z Finska do celého světa a stále oblíbenější se stává také saunování dětí. Věděli jste, že se do sauny může chodit již s tříměsíčním miminkem? Pravidelná návštěva sauny má spoustu pozitivních zdravotních účinků a to jak u dospělých, tak právě i u dětí. Saunování nejmenších dětí má ale svá jasná pravidla, která je nutné dodržovat, abyste miminku neublížili. Zhruba od dvou a půl až tří let je saunování pro děti bezpečné, protože jsou již větší a schopné samy říct, co je jim příjemné a co už ne. Od tří let je přímo doporučované.

„Já chci s dětmi se saunováním teprve začít, protože mladší je trošku chcípáček. A taky jsem o tom četla zajímavý článek. No a od té doby doma otravuji manžela. On se mi směje, protože já do sauny nikdy chodit nechtěla, kdežto on si ji chce postavit na zahradě. Takže vztah k tomu máme opačný, ale pro děti jsem ochotná všeho. Dnes jdu do naší kavárny, kde mají saunu, zjistit, jak by se tvářili na saunování dětí ze školky. Ve školce jsem to nadhodila a učitelka řekla, že je to dobrý nápad. Ale jde o to, jaký zájem budou mít rodiče. Tak uvidíme.”

Pravidelná návštěva sauny má hned několik pozitivních účinků

Podle MUDr. Antonína Mikoláška, českého odborníka na saunování, je saunování nejlepší způsob jak zlepšovat imunitu u dětí, což potvrzují i zahraniční studie. Podle nich děti, které pravidelně navštěvují saunu, méně často onemocní infekcemi horních cest dýchacích. A v případě, že onemocní, tak má nemoc lehčí průběh. Pravidelné saunování totiž zvyšuje v těle hladinu imunoglobinu A, který zabraňuje pronikání mikrobů do organismu. Jeho zvýšená hladina klesá 7. den po návštěvě sauny, proto je dostačující navštěvovat saunu jedenkrát týdně.

Jedna maminka v diskuzi nabádá ostatní, aby saunování s dětmi určitě vyzkoušeli: „Rozhodně není potřeba na nic čekat, saunování v pravidelných týdenních intervalech přináší ovoce v podobě lepší imunity a spánku i při dvouminutovém prohřívání. Celá procedura trvá totiž zhruba 45 minut - po příchodu je potřeba se svléknout, osprchovat, osušit, prohřát a v odpočívárně vychladnout. Po několika prvních návštěvách se i u menších dětí prohřátí opakuje 2x. Výsledky opravdu přijdou - takže nač čekat.”

Aktualizace: recenze na krásné a veselé hračky značky TM Toys si můžete přečíst v našem fóru. A o inspiraci na dárky máte postaráno! 

---

Hračky jsou zkrátka součástí dětství. Dětičky se hraním zabaví, učí, rozvíjejí. Správně zvolenou hračkou jim nejen vyčarujete úsměv na tváři, ale pomůžete jim i k rozvoji kreativních, sociálních či motorických schopností. Díky hře děti zapojují svou fantazii a vytvářejí si tak vlastní příběhy. Dopřejte jim takový kouzelný pohádkový únik z reality.

Hračky však mohou být i velkým a neodmyslitelným pomocníkem při uspávání. Pomáhají dětičkám zklidnit se, vytvořit pocit jistoty a přivolávají sladké sny. A pokud navíc svítí a hrají, klidné usínání je zaručené. Vytvořte dětem spánkový rituál, který jim zaručí potřebný spánek a vyprovodí je do říše snů.

Co testujeme

K otestování čekají hračky pro malé i větší dětičky. Interaktivní plyšové hračky Octopi hledají majitele od 1 roku. Na děti od 3 let čekají hračky na motivy pohádky Peppa Pig.