Myslím, že to známe téměř všechny – svoje vytoužené miminko máme konečně doma, pomalinku se sžíváme a jsme vyplašené z každého jeho zaplakání. A v tom to přijde – nevysvětlitelný pláč, miminko nejde utišit, maminka je zoufalá a malý uzlíček pláče o to víc. Přitahuje si nožičky k bříšku a zatíná pěstičky. Právě takto vypadá kojenecká kolika. Když začala trápit našeho syna, byla jsem naprosto nepřipravená a z počátku jsem vůbec nevěděla, co se to děje.

Věřím, že existují i maminky, které svoji roli mámy zvládají perfektně a s lehkostí od samého začátku. Musím se přiznat, že já mezi ně ale rozhodně nepatřím. Po porodu si můj manžel vzal 14 dní dovolenou a byl s námi celý čas doma. Kolem toho malého uzlíčku jsme chodili po špičkách a pomalu si zvykali na to, že tu bude už pořád s námi.

Pár dní po návratu z porodnice jsme navíc začali mít potíže s kojením, ale díky úžasné laktační poradkyni jsme to zvládli a kojili dál. Byl to celkem boj, ale o tom až někdy příště J 14 dní uteklo jako voda a blížil se den, kdy musel manžel do práce. Jak já se děsila toho, že zůstanu s tím malinkým tvorečkem úplně sama. Ještě teď cítím ten pocit zoufalství, že nebudu vědět co dělat, že to prostě sama nezvládnu.

Dny utíkali a já si říkala, že přece jen dokážu být dobrá máma, že to zvládnu. A v tom to přišlo. Z ničeho nic hrozný pláč, který jsem nedokázala nijak utišit. Nepomáhalo nakojit, přebalit, ani pochovat. Když se to opakovalo třetí den, napůl šílená jsem volala naší pediatričce a ta řekla, ať se přijdeme raději ukázat. A verdikt? „Malý je v pořádku, ale vypadá to, že ho trápí prdíky, neboli kojenecká kolika“. Dostalo se mi rad, jak mu masírovat bříško a že to přejde kolem třetího měsíce věku.

Jako správně střelená matka zdravotnice jsem začala hledat všechny možné informace a pročítat odborné články. Co to tedy kojenecká kolika vlastně je a co se s ní dá dělat?

Kojenecká kolika trápí až 30% miminek během prvních šesti měsíců života. Nejčastěji však mezi druhým a devátým týdnem, proto se jí často také říká tříměsíční kolika.  Projevuje se neutišitelným pláčem a často ji doprovází tzv. pravidlo tří - jinak zdravý kojenec pláče více než tři hodiny denně, častěji než tři dny v týdnu a po dobu delší než tři týdny. Srozumitelněji řečeno – vaše miminko pláče daleko častěji, než vám přijde normální a to bez zjevné příčiny. Nožičky střídavě propíná a přitahuje k bříšku, zatíná pěstičky a evidentně ho něco bolí.

Termín porodu, na který jste celou dobu čekala je tu nebo minul, vy se nemůžete hnout, těšíte se až bude vše za vámi a miminko s vámi a obáváte se lékaři vyvolávaného porodu, a tak se rozhlížíte, co byste mohla udělat pro to, aby jste miminku pomohla na svět- bezpečně a přirozeně.

Můžete zkusit tipy od ostatních maminek na Koníkovi, které jsou bezpečné, přírodní a nemají vedlejší účinky. Pokud vám porod přímo nevyvolají, dodají vám tyto činnosti pocit že na tom alespoň pracujete - a tím možná větší pohodu a klid při čekání.

Masáž bradavek je nejjednodušší a porodními asistentkami nejdoporučovanější metoda. Provádějte několikrát denně pár minut - vyvoláte tím produkci oxytocínu a následné kontrakce, které mohou vést k porodní činnosti.

Masáž bradavek je také dobrou přípravou prsou na kojení, stejně tak jako třetí je hrubším ručníkem nebo vystavování je na slunci.

Stejně tak dobrá je masáž hráze s pomocí oleje, prodávají se i speciální olejové směsi přímo k tomu určené. Výborný je i pupalkový olej který je pro ženské orgány jako stvořený. Pravidelná a dlouhodobá stimulace vám může pomoci předejít či zmírnit porodní zranění a případně porod vyvolat.

Dalším spojením příjemného a užitečného, co nestojí nic navíc, je sex. Vaše orgasmické kontrakce mohou vyvolat kontrakce porodní, navíc obsah prolaktinu ve spermatu změkčuje děložní hrdlo - je třeba partnerovo semeno působit co nejdéle a dobře si to užít 🙂

Trh s pračkami se rozvijí stejně rychle, jako nejnovější technologie. Společnosti drží krok s vývojem elektroniky a součástek, které úspěšně kombinuje s ověřenými postupy v nejnovějších modelech domácích spotřebičů. Mezi ně se řadí i nejnovější modely parních praček společnosti LG.

V čem je vlastně výhoda?

Praní pomocí páry je stále vyhledávanějším způsobem čištění oblečení. Rozvoj technologií navíc v současné době umožňuje pořídit parní pračku do domácnosti a získat tak možnost využít mnoha výhod, které nabízí. Zastřešující výhodou je úspora. Díky chytrým  programům ušetříte čas, peníze, zdraví i přírodu.

Nezatěžuje přírodu a chrání peněženku

Úspora peněz a nízká ekologická zátěž souvisí se sníženou spotřebou energií a vody. Díky tomu, že je pára do bubnu vstřikovaná pod velmi vysokým tlakem, je schopna ušetřit až 30 % vody oproti praní v klasické pračce o stejné velikosti bubnu. Kvůli vysoké teplotě páry je proces vysoce funkční a na její vytvoření se spotřebuje méně vody. Tímto a zkrácením doby praní lze uspořit i přibližně 20 % spotřeby elektrické energie.

Ušetřit lze i na pracích prostředcích, které se ve vysokých teplotách lépe rozpouštějí. Není jich tudíž zapotřebí velké množství. Parní pračky LG navíc ve vybraných programech nepotřebují žádný prací prostředek. Takovou skvělou funkcí je Parní aviváž. Ta prádlo změkčuje bez použití chemických prostředků pouze párou. Prádlo je díky tomu měkké a méně zmačkané.

Jsou jako poslové jara. Jsou jich plné louky, příkopy a nebo je máme na zahradě. Kromě toho, že umí vykouzlit úsměv na rtech, mají i mnohé využití v kuchyni. Tak například perfektní pampeliškový med. 

Suroviny:

Cca 400 květů pampelišek

1 litr vody

1 citrón 

1 kg cukru (bílý nebo třtinový)

Na základě podezření na podvod uživatelkou @petik82 jsem shromáždila všechny dostupné informace z naší stránky. Pokud s ní máte nedořešený obchod i vy, přidejte prosím komentář pod tento článek. Je šance na podání hromadného trestního oznámení.

Obchody (nicky), které evidujeme jako nevyřešené:

• @kosnad 520.-
• @bartoskovaaa 675.-
• @miramar18 900.-
• @petapal 419.-
• @monikarozacka 480.-
• @lord0303 520.-
• @ragott 375.-
• @pavlafirtova 600.-
• @11sofinka 480.-
• @emkvetinka 140.-
• @timonek 140.-
• @rozmar 190.-
• @stelsam 520.-
• @sladurana 160.-
• @jarmela 160.-
• @kazaplet 360.-

Celkem: 6639.-

Číslo účtu, které používala:

• 107-3002810297/0100

O tom, jak předejít nepříjemnostem v bazaru, už jsem psala. Nyní napíšu něco o tom, co dělat, pokud jste byly v bazaru podvedeny.

Podvodu v bazaru obvykle předchází klasický scénář: 

Podvodník se zaregistruje na stránku, vloží inzerát (někdy jen jeden, jindy o něco víc či třeba několik desítek) s lákavou fotkou (nejčastěji staženou z internetu) za super cenu. Nemá žádné hodnocení, nic o něm nevíte a přesto jste při vidině skvělého úlovku ochotné mu poslat své peníze. 

Výjimečně se podvodníkem stane i nějakou dobu registrovaná uživatelka, se kterou doposud nebyly problémy, která prostě zkusí, jestli by si takto mohla přivydělat. Ta obvykle stejné zboží prodá více zájemkyním najednou.

Co můžete dělat?

Pokud jste odeslaly peníze a zboží přesto nepřišlo, v první řadě zkuste tento postup. 

Moc ráda chodím ke kadeřníkovi. Přímo to zbožňuji. Čas od času potřebuji změnu a u vlasů je nejlepší, že rychle rostou, takže změna není trvalá, pokud by se nepodařila (i když nějaký čas bude silně vidět 😀 ).

Já byla naposledy na barvení a stříhání minulý rok v březnu. Pár týdnů předtím, než se narodil Filip. Pamatuji si, že jsem tam šla s vědomím, že je to na dlouhou dobu naposled (maminky malých dětí bez možnosti hlídání, určitě pochopí).

Moniku znám už přes 5 let. Prvně jsem u ní byla ještě před svatbou a nějak jsme si padly do oka- nebo spíš ona mně 🙂 Do té doby jsem nepoznala, co to je, když někdo opravdu rozumí svému řemeslu.

A stala se ze mě věrná zákaznice- i když... Od chvíle, co mám děti, jednou ročně 😀

Za ty roky jsme postupně přešly od mých černých vlasů až k blond.

A tentokrát jsem k ní šla s jasnou vizí- já chci silver. Takhle světlé vlasy jsem toužila mít už několik let a nikdy nebyla odvaha, nebo nevím... Ale tentokrát jsem byla pevně rozhodnuta.

Ve firmě jsme si udělali malý průzkum praní. Zajímalo nás, jak naši kolegové perou, kdy perou, jak dlouho jim to trvá (a jak moc je to otravuje).

A víte, co máme s kolegy společné? Že většinou máme starou pračku, která

pere dlouho, je hlasitá, všechno v ní tříská a cestuje. Svůj účel sice splní, ale není to úplně ono. Samozřejmě, všechny nás to nebaví úplně stejně. Navíc ti, kteří mají děti, chtějí omezit používání aviváže na minimum.

Už jsme i společně pátrali všude na internetu a vyměňovali si poznatky, které jsem se dočetli. Parametry jsou různé, naše nároky vysoké a ideální pračku si představujeme tak, že má skvělý výkon praní, nemusíme se obávat že poškodí vlákna jemných materialů, a že oblečení bude příjemně měkké i bez použití aviváže.

A víte, na co kolegyně Světlana a Jana narazily? Že existují parní pračky! Mezi jejich výhody patří například to, že prádlo pomačkají mnohem méně než klasické pračky, žehlit není téměř potřeba a oblečení je příjemné na dotek. LG parní pračka dokáže odstranit i alergeny, a to díky intenzivnímu působení páry, která udržuje konstantní teplotu pračky. Tak to zní zajímavě. Certifikát, který parní pračka LG získala, BAF (British Allergy Foundation), potvrzuje, že alergeny jako jsou roztoči, zvířecí alergeny, pyl a chemické látky nemají šanci. Skvělé, to abychom to vysvětlili i všem pejskům a kočkám, které tu máme.

Už dříve jsme se chtěli zbavit aviváže úplně. S touto pračkou můžete mít měkké a svěží oblečení úplně bez chemie, a to díky funkci parní aviváže, která je založená na aktivním působení páry.

Vybíráte první botičky nebo se na výběr teprve chystáte? Čas, kdy je vhodné zakoupit první boty, je u každého dítěte jiný. Některé děti začnou chodit v roce, jiné v roce a půl.

Kdy se poohlížet po prvních botách?

Botičky začněte vybírat, když dítě udělá několik samostatných kroků. Rychle se doma rozchodí, bude se dožadovat chození venku a nebude chtít sedět pouze v kočárku. Botičky nekupujte s předstihem, protože nikdy nevíte, jak moc děťátku poroste noha.

@ijetka uvádí, že „každý má jiný názor, kdy koupit a dávat botičky. Pokud je budete kupovat ve zdravotnických potřebách, tam vám poradí. Já jsem je malému koupila kolem 8 měsíců, aby si zvyknul.“ @mikca dodává: „Naše malá začala chodit sama v deseti měsících, takže se stavěla od devíti měsíců, ale nemohla jsem si dovolit kupovat boty za 600 Kč na dva měsíce. Vyřešila jsem to tak, že jsem koupila bačkůrky, ale certifikované zdravotnické, vyjdou na dvě stovky, udělají službu jako botičky, a noha se v nich nezničí. Nosila je i ven, až když pak začala úplně sama ťapat a byla jistější, tak dostala své první boty.“ 

Jaké boty jsou nejlepší?

Pro děti jsou nejvhodnější minimalistické boty nebo barefoot obuv, která se blíží chůzi naboso. Boty by měly mít děti pouze na chůzi venku. @firstsix potvrzuje: "Syna, kterému jsou dnes téměř 3 roky, jsme nechávali doma chodit bosky, dokud nedokončil fázi vývoje chůze. Venku měl vždy velmi kvalitní obuv (tehdy jsem si to myslela). Jako sportovci, vzdělaní v oboru, jsme na výběr bot kladli velký důraz. Takže podpora kotníčku, kvalitní vložka atd... No, samozřejmě, dnes už vím, všechno špatně! Synovi začal "padat" pravý vnitřní kotník ještě více dovnitř a nožičku vytáčel ven. Oslovila jsem několik odborníků. V podstatě se shodli. Máte kvalitní boty, ale chtělo by to tenčí podrážku, botičku více ohebnou, aby nožka mohla sama fungovat. 

Bylo ráno 23.1.2017  já měla první termín a tak jsem šla na gyndu na kotrolu. Měla jsem po několika prodělaných nemocích (chřipku,zanět průdůšek,krváceni) a tak jsme se s panem doktorem domluvili,že druhý den nastoupím na vyvolání.Ještě se mě ptal,jestli tam už nechci zůstat hned,ale měla sem domluvený ,,večírek,, s kamarádama,tak sem se dolmluvila,že dorazím druhý den v 7 ráno i s tatínkem. Kontrola proběhla v pořádku,a já šla ještě do města,domluvit se za manželem do práce,aby měl druhý den volno,a tak... Kolem 16 jsme dojeli domu a vše bylo ok.Večer kolem půl 6, mě sem tam něco píchlo v podbřišku,ale nic velkýho. v 7 jsem už pociťovala jakési intervaly,ale né pravidelný. Kolem půl 8 jsem si dala vanu,že buď a nebo.Po 40 minutách jsem vylezla a bolest se začala stupňovat,ale nebyla pravidelná. Vždy 2x po 8 minutách,pak třeba 4x po 6 minutách a pod. Ležela jsem na sedačce v obývaku,zrovna u nás byla švagrová,nemá děti,tak na mě vždy při bolestech koukala dost vykuleně... Kotrakce mě počítal manžel,který v klidu ležel vedle na sedačce a koukal na tv. Nechtěla sem jet do porodnice moc brzo,nechtěla jsem tam 6 hodin ležet v bolestech jako u prvního.Ale v 21:30 jsem šla na záchod a našla krev,tak sem zavelela JEDEM. Jak jsem začala víc chodit tak kontrakce rázem skočily po 4 minutách. Ještě sem se stihla vyblít do dřezu a to jsem věděla že budu rodit. Rychle sem dobalila tašku a šla k autu,to už byly kontrakce po 2 minutách,to už sem se začalá bát že budem rodit v autě. ,,Skočila,, jsem do auta a skoro celou cestu jsem proječela a řvala na manžela ať jede.Projel všechny semafory na červenou a tak k porodnici jsme dorazili stále 2 v 1.Zajel autem až k výtahu,ale ještě se stihl pohádat s vrátným,který se mu snažil vysvětlit,kde musí zaparkovat,natož mu manžel řekl,že zaparkuje u výtahu,odvede mě do vyšetřovny a pak že teprve přeparkuje dle jeho pokynů. Ve 22:00 mě otevřela sestřička dveře a ja ji padla do náruče v bolestech a snažila sem se jí říct že mám bolesti po 2 minutách.manžel za mnou jen hodil kufr a valil přeparkovat,aby byl brzo zpět.Já se vysvlékla a vydrápala se na křeslo,kde po vyšetření mě asistentka zdělila otevřená na 8 prstů,prasknem vodu a jdem rodit.Přesunem se na box.V tu chvíli jsem se začala těšit a bát zároveň.Asistentka mě pomohla přesunout se a já se začala bát že to manžel nestihne. Daly na mě sondy na monitory,prý musí aspoň na chvilku.A pak to bylo hrozně rychlý.Došel manžel,ani se nepřevlíkal,jen se vyzul,já začala křičet že musím jít čůrat,ale to nebylo čůrání ale pocit už na tlačení,tak sem zatlačila a praskla voda (úplně zelená) to sem se lekla.Začala sem ječet že už musím tlačit tak si asistentka zažádele o pomoc druhé asistentky,ta mě jednou rukou držela nohy,druhou strhávala sondy z břicha,a druhá asistentka mě začala polohovat křeslo na porod,což skoro už nestihla,páč na třetí zatlačení ve 22:10 mála vylezla.Hned mě ji daly na břicho a já si po chvilce uvědomila,že vůbec nevím co se nám narodilo,páč jsme si to nenechali říct,tak se manžel podíval pod deku a prý HOLČIČKA,tak vítej ne světě Michaelko.Pak už jen manžel stříhl pupeční šňůru a za chvilku došlý sestry z novorozeneckyho a malou umyly,zvážily 2600g a změřily 46 cm. trošku mě potrhala tak me zašily a malou vratily a už sme tam pak zůstaly 2 hodky jen ve 3. Manžel ani neplatil za otce u porodu ,prý za těch 10 minut to po nás nemůžou chtít 🙂

Máte i vy někdy chuť jen tak na pár minut zavřít oči a představit si, že dokonale relaxujete a vaše dítě se baví, je o něj postaráno, a vy k tomu nemusíte ani hnout prstem? A že nemusíte na nic myslet, nikam běhat, nic vyřizovat a prostě jen vypnout? Jednoduše si užít společnou chvilku, ale každý podle svého gusta?

I vy si představujete příjemný víkendový pobyt, kde padají taková náročná rozhodnutí jako „Dát si k snídani toust nebo míchaná vajíčka?“, „Sníst svoji snídani na terase či uvnitř?“ Ach, sladký život.

Představte si příjemný víkend strávený v zeleni hor a doslova v srdci Štiavnických vrchů na středním Slovensku, který si užijete stejně vy  i vaše dítě. A jelikož se blíží nejoblíbenější svátek roku, a to Mezinárodní den dětí, můžete ho společně zažít v hotelu Sitno s Lolo a Piškót, v čase od 2.6. do 4.6. 2017!

Zapojte se do soutěže o tento pobyt - Den dětí s Lolo a Piškot!

Kromě celodenních animací můžete zažít v rámci pobytu i školu vaření v kulinářském studiu Foodie, prohlédnout si s ostatními rodinami pohádky v hotelové kinosále, vyzkoušet si Adventure golf a vyřádit se do vyčerpání na skluzavkách ve vodním světě.

Bude o vás postaráno od rána až do večeře a ještě déle. Protože až budou děti tančit na dětské diskotéce, rodiče si budou užívat na večerním hudebním programu pro dospělé.

Manželovu babičku si pamatuji už jen jako dámu sužovanou Alzheimerovou chorobou. Ona mě asi ani nezaznamela, jediný, koho dokázala oslovit jménem byl právě můj manžel. Její příběh jsem seskládala z útržků vzpomínek jednotlivých členů rodiny. Někde to možná bylo trochu jinak, ale podstata jednoho životního příběhu je snad zachována.

Narodila jsem se pár let po Velké válce, jako pátá z osmi dětí. Rodiče měli malé hospodářství, které nás jen tak tak uživilo. Maminka po večerech šila, a protože byla v okolí vyhlášenou švadlenou, přilepšovala tak rodinnému rozpočtu.

Tatínek nenáviděl nově vzniklé Československo. Cítil se být Němcem a připojení pohraničí k nové republice vnímal jako obrovskou zradu a nespravedlnost. Zuřil, když mě načapal s českou knihou. A když ho maminka přinutila zapsat nám do sčítacích archů národnost českou, nemluvil s ní několik týdnů. Maminka byla praktická žena. Považovala se také za Němku, ale věděla, že přihlásit se k německé národnosti s sebou nese spoustu potíží, v některých okresech za to byli dokonce lidé pokutováni, a to, jak si maminka dokázala dobře spočítat, by naše rodinná pokladna neustála.

Když mi bylo patnáct, našla jsem si dobrou službu na statku v sousední vesnici. Tatínek nakonec překousl i fakt, že sedlák byl Čech, protože za práci dobře platil. A mně se líbila nejen práce na statku, ale i sedlákův syn Jindřich. Vysoký, černovlasý, o dva roky starší mládenec. Patnáctiletá nohatá Němka ho samozřejmě vůbec nezajímala. Ale to mi nijak nebránilo spřádat si po večerech pohádku o našem rodinném štěstí.

Nejraději jsem chodila pást krávy. Do sukní jsem si schovala knížku, a když se krávy uložily do stínu lesíka, začetla jsem se do některého z příběhů. Ten den jsem zapomněla na krávy a hltala stránku za stránkou. Karolínu Světlou jsem vyžebrala na kuchařce ze statku a nikdy mě žádný román tak nevtáhl jako Kříž u potoka. "Takhle nám hlídáš krávy?" Polekaně jsem schovala knihu za sebe. Nade mnou stál Jindřich. Oči se mu smály a slunce mu kolem hlavy vykreslilo zlatou auru. Málem jsem omdlela - strachy i blahem. Jindřich se posadil a začal mi vyprávět o Karlu Čapkovi, Janu Nerudovi, Aloisi Jiráskovi. A ještě ten večer mi přinesl Bílou nemoc. Začali jsme si povídat o knihách, o svých snech, a nakonec jsem byla zamilovaná až po uši. A co bylo nejlepší - Jindřich také.

"Lotynko moje, to přece tatínek ani sedlák Bajer nedovolí. On není Němec a ty jsi chudá. Děvčátko moje, co tě to napadlo, zakoukat se zrovna do mladého Jindřicha." "Tak spolu utečeme," špitla jsem do maminčina náručí."Holčičko moje..." Maminka mě objala ještě pevněji a ve vlasech jsem cítila její slzy. Tatínek zuřil, zuřil i sedlák Bajer. Maminka plakala a selka Bajerová, která mě měla ráda jako vlastní dceru,  začala trávit veškerý volný čas v kostele. Po pár týdnech se oba otcové začali uklidňovat a selka Bajerová přispěla na nový oltář.

Přežila jste porod a doufala, že máte to nejhorší za sebou, jenže pak se z ničeho nic objeví u mrněte kolika, nebo reflux a to je teprve to pravé peklo. Sám Dante by to nenapsal líp, zvlášť pak, když se tyto neduhy objeví současně. Pravá Božská komedie může začít.

Naneštěstí, na rozdíl od ní, v mateřství nemáte žádného průvodce, který by Vám řekl, co kdy dělat. Tady Vergilia, aby jeden pohledal a tak Vám nezbude než dát na své vlastní pocity a intuici. Pokud trpíte nízkým sebevědomím jako já, může to dojít až tak daleko, že kvůli „malichernostem“ typu větry, nebo blinkání v podstatě přestanete kojit.

Děti trpící těmito neduhy jsou hodně plačtivé, neklidné, při kojení se odtrhávají od prsu a to, co je příčinou těchto jevů pravděpodobně odhalíte až po delší době. Jakmile ale přijdete na to, co vašeho drobka trápí, můžete si gratulovat. Postupujete do druhého levelu zvaného očistec. Přece jenom se lépe bojuje proti protivníkovi, jenž má jméno, než proti bezhlavému rytíři.

Když si uvědomím, kolik bolesti jsem musela vytrpět, abych se rozkojila a pak to doslova kvůli prdu za jeden týden úplně zahodila, je mi do pláče. Není divu, že brekot byl u nás víc než doma. Plačtivá už nebyla jen Matylda, teď už jsme řvaly obě..zkrátka cenu pro Uplakánky roku máme po právu v kapse.

Vyzkoušeli jsme všechno, ale přesto moje trička každý den zdobí originální batika, kterou moje Tylinka pomocí zvratků vyrobí. Mohla bych také pořádat módní přehlídky, protože tak často jsem se nepřevlíkala ani ve svém pubertálním období. Teď je to o to lepší, že neměním oblečení jenom sama sobě a Tyldě, ale i ostatním členům domácnosti, kteří nějakou tu šavli občas také zachytí. Co Vám budu povídat, my se doma nenudíme.

Pokud jste na tom podobně, než začnete vytáčet Chocholouška, můžete vyzkoušet následující tipy:

Léto pomalu, ale jistě klepe na dveře a s ním začíná i hlavní dovolenková sezóna. Období, kdy se snad každá rodina chystá někam mimo domov ať už v ČR nebo zahraničí.

Pro ty, kteří se rozhodli trávit dovolenou u moře, to znamená výběr destinace. V posledních letech vychází jako favorit v poměru “cena: výkon” Egypt.

Jenže okolo dovolené v Egyptě se objevuje spousta otazníků a rozhodování o tom, zda “jet či nejet” může být stejně náročné jako Hamletovo dilema o “bytí či nebytí”.

Tak se na to pojďme společně podívat. Při procházení internetových diskuzí, ať už tady na koníku nebo mimo něj, jsem zjistila, že v podstatě existují jen tři hlavní důvody proč do Egypta nejezdit. Ráda bych se s vámi o ně podělila.

Bezpečnost respektive nebezpečnost

Nejčastějším argumentem, proč se Egyptu vyhnout je strach.

Testování dokončeno a za mne a mou rodinu naprostá spokojenost! 

Než se k nám balík dostal, potěšil mne přístup kurýra. Když zazvonil u domovních dveří měla jsem na ruce ubrečené miminko a nemohla jsem od něj odběhnout. Empatie se kterou jsem se setkala mi, v dobrém smyslu slova, vyrazila dech. Poprosila jsem dorucovatele aby mi balík nechal na poště, protože momentálně jej nemohu převzít. Reakce byla krásná  bez řečí vyběhl čtyři patra nahoru a donesl zásilku až k mým dveřím. Tímto ještě jednou děkuji! 

Překvapilo mne jaké množství jsme od "Šemíka" obdrželi. Čtyři balíky po osmi rolích jsem opravdu nečekala. 

První na zkoušku byl neparfemovaný papír s milým potiskem medvídků. Pro děti zábavné provedení s decentním potiskem. Překvapilo mne množství materiálu na ruličce. Vzhledem k jeho pevnosti vydržel opravdu dlouho. Nutno dodat, že jsou obě provedení velice jemné. To jsem, po nedávnem porodu a lekci ve štrikování od porodnice, velice ocenila! I na omak je papír velice příjemný. Zkoušela jsem ruličku v ruce zmáčknout jako test (levné varianty po zmáčknutí ručičky nemají ani zdaleka svůj původní tvar a je vidět jejich ledabylé navinutí) a světe div se, nic se nestalo. Kvalitní papír prošel i tímto testem  

Druhý z testovanych byl parfémovaný, heřmánkový papír s potiskem kvítků. Něco pro romantické duše. Barevný potisk který dokáže oživit nejednu toaletu. Pro toho kdo si potrpí na voňavé toaletní papíry je tento top. Po otevření toalety je vůně opravdu intenzivní! 

Můj přítel byl zásobou opravdu potěšen. Během těhotenství jsem u něj "vypěstovala" toaletní stihomam. Stále se papír dokupoval ale nikdy ho nebylo dost. Myslím, že teď má klidné spaní  

„A tak jsem miminko hladila a houpala a při tom jsem uvažovala nad tím, že žádnému dítěti by se tohle přece nemělo dít! Být v nemocnici na vše tak strašně samo.“

Jedním z argumentů, které jsou velmi častou používány v diskusi o vhodnosti a nevhodnosti ústavní péče pro nejmenší děti, je špičková zdravotnická péče, která je zde dětem poskytována.

Nemocné miminko přece patří do nemocnice nebo do dětského centra, kde se o něj náležitě postará výborně proškolený personál.

Je tomu ale opravdu tak? Je pro děti s různými zdravotními komplikacemi opravdu nejlepším prostředním právě sterilní prostředí se špičkovým lékařským vybavením, ale bez té nejdůležitější osoby? Bez mámy? Nebo všeobecněji bez té nejdůležitější a jediné pečující osoby?

Dnešní příběh, za který vděčím jedné úžasné pěstounce na přechodnou dobu, Vám na tyto otázky myslím docela hezky odpoví…

Cesta k pěstounství

aneb, když si spisovatelka potřebuje vyčistit hlavu 🙂

O perníkové chaloupce

Na kraji lesíka borového

uvnitř domečku roubeného

žila tam přešťastná rodinka...

dcerka, syn, tatínek, maminka.

Ahoj holky,

chtěla bych se podělit i s Vámi o to naše malé štěstí 🙂 přítel mě požádal o ruku v lednu 2017 a v únoru jsme jeli na wellness pobyt, kde jsme si řekli, že bychom chtěli miminko a mohli bychom se o něj snažit, když budeme mít svatbu v červenci. Brala jsem 6 let antikoncepci, kterou jsem vysadila v listopadu 2016, tak i jsme si mysleli, že nám to asi jen tak lehce nepůjde.. přítel měl v březnu narozeniny a jako dárek si přál miminko (já mám narozeniny v dubnu, tak to je i můj dáreček) ☺ a já si řekla, že si tehotensky test udělám přesně až na pritelovo narozeniny - pár dní před MS. Už asi týden předtím mi bylo tak zvláštně-jinak. Měla jsem vlčí hlad a byla celkově taková precitlivela. Přítel mi říkal, že vi, ze jsem těhotná tak ať si udělám už test. Ale já si prostě řekla, že až na ty jeho narozeniny ☺ myslela jsem si a hlavně se i bala, že ty příznaky (i nalite prsa) mám vsugerovane a budu akorát smutná. Přišel den D a já ráno vstala a šla si udělat test, ještě předtím než měl přítel vstávat. Vycurala jsem se na test a chvilku na něj koukala, neukázal chvilku nic, tak jsem se šla připravovat do prace-vycistit si zuby, učesat se, namalovat se a mezitím jsem se teda šla kouknout na test, když jsem tam viděla dvě // tak jsem vyjekla radosti a začala se smát a brečet dohromady ☺ ale pritelovi jsem to chtěla říct až vecer-to byly muka ☺ zazvonil mu budík a já prilitla k němu do postele a pořád se smála a brecela a přítel mi jen rekl: ,,teda ty máš větší radost než já, že mám narozeniny " 😀 tak jsem mu poprala a sla do práce, v práci jsem byla jak v sedmém nebi, pořád se usmívala a stále koukala na vyfoceny tehotensky test až holky z práce si mysleli, ze mám nového chlapa-nevim jak je to mohlo napadnout 😀 odpoledne jsem šla na gyndu-byla jsem objednana na normální běžnou prohlídku. Paní doktorka tam ještě nic neviděla, pouze zvětšený vaječník (musela jsem krátkou dobu před kontrolou otěhotnět). Přítel mi hned po kontrole volal a byl smutný, když jsem mu řekla, že opravdu nic-musela jsem dělat Dášu 😀 a šla do města koupit dudlik a malé botičky. Měla jsem vymyšlené, jak mu to oznamim - až při večeři mu dám krabičku, ve které budou ty testy (dělala jsem si další i odpoledne, abych tomu uverila☺) s dudlikem a botickami a s listeckem: Vezmeš si nás oba? Přítel přišel z práce a pořád tak trošku čekal, že mu něco oznamim. Ale já mu normálně poprala, dala dárečky a pak šla teda vařit. Byl už smutný, že opravdu mimco nevyšlo. Když bylo jídlo na stole, tak jsem mu řekla, že mám pro něj ještě jedno překvapení a dala mu tu krabicku. Viděla jsem v pritelovo očích takovou nejistotu a když krabičku otevřel a viděl to tak všechno, tak ji vyhodil radosti do vzduchu a objal mě a začal brečet 😘 byl to tak strašně krásný pocit. Od té doby si mě opecovava daleko víc než kdy jindy. Až v půlce dubna jsem byla objednana na gyndu - 9tt a bylo vše v poradku, tak krásný pocit, vidět toho maličkého, jak je ve vás, prostě něco neuvěřitelného. Na druhý utz byl přítel se mnou a plakal znovu když viděl jak se miminko tam vrti a když slyšel jak mu tluče srdíčko, byla jsem hrozne rada, že tam přítel byl se mnou ☺ 15.5 jsme byli na genetice, která také dopadla skvěle. Je to tak krásný pocit nosit v sobě nový život . Už se na miminko moc těšíme ☺

Děkujeme, že jste nás vybrali do testování, ač trochu nezvyklého 🙂 

Musím říct že toaletní papír lze zařadit mezi kvalitnější i cenově přijatelné.

Já osobně byla původně nadšená z neparfémovaného, ukázal se ale jako kvalitnější heřmánkový s aloe vera... Neparfémovaný nám přišel jako dvouvrstvý i když je třívstvý a špatně se rozpouštěl a nešel občas spláchnout.

Heřmánkový naopak velmi překvapil byl rozhodně pevnější a lépe se rozpouštěl.

No a ta vůně byla opravdu intenzivní podle nás až moc. Podle přítele smrděl :D Ale co nahradil dočasně osvěžovač vzduchu :D

 Děti samozřejmě potěšily obrázky, nejradši mají medvídky :D

Přírodní čaje Pfanner Pure Tea bez obsahu cukru, sladidel, konzervantů a dalších přidaných látek jsou ideálním nesladkým nápojem pro dokonalé osvěžení nejen během horkého léta. Představují vhodnou součást zdravého životního stylu. Šetrný proces spaření čaje a pečlivá příprava dodávají přírodnímu čaji Pfanner Pure Tea plnou chuť.

Lze si ho vychutnat ve čtyřech variantách - černý čaj, zelený čaj, ovocný čaj s příchutí lesních plodů nebo bylinný čaj. Svoji energetickou hodnotou potěší ty, kteří si udržují štíhlou linii - 100 ml čaje Pfanner Pure Tea obsahuje jen 1 kcal. Pfanner Pure Tea se také navíc pyšní přívlastkem BIO - zárukou ryze přírodního původu.

Černý čaj Pfanner Pure Tea je čerstvě uvařený čaj s vysokým standardem kvality. Po důkladném výběru jsou čerstvé čajové lístky dokonale vysušeny, zabaleny a fermentovány. Při tomto procesu se rozvíjí typické aroma černého čaje, které je v rovnováze s šípky a ibiškem. Jeho chuť navíc harmonicky doplňuje citronová šťáva.

Zelený čaj Pfanner Pure Tea je připraven z čerstvě spařených lístků vybraných odrůd zeleného čaje. Nápoj skvěle doplňuje nádech citronu, který zajišťuje to pravé osvěžení. Povzbuzující působení zeleného čaje má blahodárný účinek na tělo i mysl.

Ovocný čaj Pfanner Pure Tea je uvařený z dokonale vyvážené směsi nejkvalitnějších šípků, květů ibišku, borůvek, černého rybízu, jablek a černého bezu z ekologického zemědělství. Speciální proces vaření a pečlivá příprava dodají čaji plnou, ovocnou, lahodnou chuť. Neobsahuje kofein, a je tak ideálním osvěžením pro celou rodinu.

Bylinný čaj Pfanner Pure Tea je čerstvě uvařený odvar za použití těch nejlepších bylinných odrůd: zavinutka citronová, máta peprná, kontryhel, kopřiva a sporýš. Tato směs je ještě zjemněna citronovou šťávou. Bylinný čaj je také bez kofeinu. Vzhledem k pečlivé přípravě jsou zachovány všechny cenné složky bylin.

V mém článku nebudu rozebírat týden po týdnu, jelikož všechno probíhalo hladce až do 36. týdne. A tak tedy začínám s vyprávěním, právě od toho již zmiňovaného, 36 týdne.

Ve 36. týdnu, přesněji ve 35 + 2 tt, jsem byla na klasické kontrole. Nejdříve se natočilo KTG, které se muselo točit dvakrát, jelikož malá spinkala. KTG bylo však v pořádku. Poté jsem přišla k panu doktorovi, jako vždy s úsměvem, jelikož jsem se těšila na další informace o tom, jak se miminku daří a jak prospívá. Úsměv mě ale přešel v momentě, kdy mi můj obvodní gynekolog dělal ultrazvuk. Věděla jsem, že něco nebude v pořádku, jelikož ultrazvukové vyšetření trvalo déle než obvykle, vše přeměřoval víckrát a tvářil se zamyšleně. Po skončení vyšetření mi sdělil, že se mu to nelíbí. Netušila jsem, co se mu nelíbí, ale už jen ty slova: „Nelíbí se mi to“, mi stačila. Jen co to dopověděl, mi vyhrkly slzy z očí a nemohla jsem zastavit pláč. Sdělil mi, že se mu moc nezdají průtoky. Všechno prověřil poctivě v tabulkách a výsledky vyšly v normě, ale na hraně. Malá byla také o týden menší, než by měla být. Naměřená váha byla 2420 g. Uklidnil mě, že je to ještě v pořádku. Že menší být může, ale průtoky se musí kontrolovat.
Doporučil mi alespoň hodinové procházky, aby se placenta lépe prokrvovala. I když jsem se sotva valila a jakákoliv chůze byla namáhavá, poctivě jsem chodila i několik kilometrů, aby se vše dalo do pořádku.

Na další kontrolu, která byla za týden, tedy ve 37. týdnu (36 +2 tt), jsem už tak s úsměvem nešla. Opět natočeno KTG (tentokrát jsem si dala sladkou snídani, aby byla malá po ránu čilá 🙂 ), které bylo v pořádku. Opět následoval vstup přes kabinku k panu doktorovi. V kabince jsem přešlapovala z místa na místo a modlila se, ať je všechno v pořádku. Po vyšetření mi bylo doktorem sděleno, že průtoky jsou horšínež minule. Váha naměřena 2700 g. Vypsal mi žádanku do nemocnice, kde mi udělají zátěžový test, aby se zjistilo, jak se bude miminku dařit při porodu.  
Okamžitě jsem teda jela do porodnice, kde mě hned přijal doktor, vedoucí porodnického úseku. Když jsem vešla do ordinace, zrovna projížděl spolu s dalším doktorem lékařskou zprávu a žádanku od mého gynekologa a kroutili nad ní hlavou. Nevím, co to mělo znamenat, každopádně z jejich výrazu a chování to vypadalo, jakoby si říkali: „Proč nám ji sem vůbec posílá?!“
Když mě doktor vyzval, ať si lehnu na kozu, druhý lékař zrovna odcházel. Zřejmě tam byl asi vážně jen kvůli té zprávě, na kterou tak nevěřícně zírali. Vaginálně bylo všechno v pořádku, porodní cesty nebyly připravené, čípek držel. Šlo se tedy na ultrazvukové vyšetření. Přeměřoval malou a váha mu vyšla cca stejná jako u mého obvodního gynekologa. Průtoky ale, mu nešly naměřit, takže jsem se musela přesunout k jinému ultrazvuku. Tam mu průtoky pupečníkem vyšly v pořádku a průtoky v hlavičce mu jednou vyšli pod průměr a dvakrát v normálu. Vložil taky výsledky do tabulek a sdělil mi, že je vše jak má být.
Proč mu to ale jednou vyšlo špatně???

Moc se mu do toho nechtělo, ale nakonec mě poslal na zátěžový test. Musela jsem teda být na jednu noc hospitalizována. Odnesla jsem si nějaké věci na pokoj, převlékla do košile a už mě volali na porodní sál. Napojili mě na KTG a začali mi do žíly pouštět slabou dávku oxytocinu, která by mohla, ale nemusí vyvolat porod. Trvalo to cca 45 min.

Cítila jsem se v pohodě, akorát ke konci se mi neudělalo moc dobře. Začalo mě bolet břicho, ale údajně to kontrakce nebyly. Po chvíli nevolnosti přešly, tak jsem odešla na pokoj a v průběhu dne mi ještě dělali dvě vyšetření KTG. Na druhý den ráno po konzultaci s lékaři jsem byla propuštěna domů, jelikož zátěžový test, KTG i vyšetření průtoků dopadlo v pořádku. Tak jsem si říkala: „Super, žádné z vyšetření neprokázalo nějaký problém.“ Otázkou ale bylo, to jedno měření průtoků v hlavičce, které vyšlo špatně, které mi leželo v hlavě. Každopádně jsem věřila lékařům, že ví, co dělají a že to asi jen špatně naměřili, jinak je vše, jak tvrdili, v pohodě.

Na další kontrolu už jsem nešla ke svému doktorovi, ale do nemocnice, na čemž jsme se domluvili při mém propuštění. Na kontrole ve 38.týdnu ( 37 + 1 tt), klasicky natočeno KTG , které bylo v pořádku a opět ultrazvuk. Ten ukázal opět průtoky v pořádku a váhu malé na 2930 g, takže mě poslali domů s tím, že další kontrola opět za týden.

A je to tady… 39. týden (38 + 2 tt), čas 9:00.
Na kontrolu jsem přišla v úplné pohodě, vysmátá s dobrou náladou. Dorazila jsem, sestřička mi natočila KTG – to jsem ještě vysmátá posílala partnerovi fotku.

Myslím, že to známe téměř všechny – svoje vytoužené miminko máme konečně doma, pomalinku se sžíváme a jsme vyplašené z každého jeho zaplakání. A v tom to přijde – nevysvětlitelný pláč, miminko nejde utišit, maminka je zoufalá a malý uzlíček pláče o to víc. Přitahuje si nožičky k bříšku a zatíná pěstičky. Právě takto vypadá kojenecká kolika. Když začala trápit našeho syna, byla jsem naprosto nepřipravená a z počátku jsem vůbec nevěděla, co se to děje.

Věřím, že existují i maminky, které svoji roli mámy zvládají perfektně a s lehkostí od samého začátku. Musím se přiznat, že já mezi ně ale rozhodně nepatřím. Po porodu si můj manžel vzal 14 dní dovolenou a byl s námi celý čas doma. Kolem toho malého uzlíčku jsme chodili po špičkách a pomalu si zvykali na to, že tu bude už pořád s námi.

Pár dní po návratu z porodnice jsme navíc začali mít potíže s kojením, ale díky úžasné laktační poradkyni jsme to zvládli a kojili dál. Byl to celkem boj, ale o tom až někdy příště J 14 dní uteklo jako voda a blížil se den, kdy musel manžel do práce. Jak já se děsila toho, že zůstanu s tím malinkým tvorečkem úplně sama. Ještě teď cítím ten pocit zoufalství, že nebudu vědět co dělat, že to prostě sama nezvládnu.

Dny utíkali a já si říkala, že přece jen dokážu být dobrá máma, že to zvládnu. A v tom to přišlo. Z ničeho nic hrozný pláč, který jsem nedokázala nijak utišit. Nepomáhalo nakojit, přebalit, ani pochovat. Když se to opakovalo třetí den, napůl šílená jsem volala naší pediatričce a ta řekla, ať se přijdeme raději ukázat. A verdikt? „Malý je v pořádku, ale vypadá to, že ho trápí prdíky, neboli kojenecká kolika“. Dostalo se mi rad, jak mu masírovat bříško a že to přejde kolem třetího měsíce věku.

Jako správně střelená matka zdravotnice jsem začala hledat všechny možné informace a pročítat odborné články. Co to tedy kojenecká kolika vlastně je a co se s ní dá dělat?

Kojenecká kolika trápí až 30% miminek během prvních šesti měsíců života. Nejčastěji však mezi druhým a devátým týdnem, proto se jí často také říká tříměsíční kolika.  Projevuje se neutišitelným pláčem a často ji doprovází tzv. pravidlo tří - jinak zdravý kojenec pláče více než tři hodiny denně, častěji než tři dny v týdnu a po dobu delší než tři týdny. Srozumitelněji řečeno – vaše miminko pláče daleko častěji, než vám přijde normální a to bez zjevné příčiny. Nožičky střídavě propíná a přitahuje k bříšku, zatíná pěstičky a evidentně ho něco bolí.

Těm nezasvěceným připadá Feng Shui tak trochu esotericky. Pokud si však najdete čas a ponoříte se do tohoto čínského učení, zjistíte, že není založené pouze na tom, abyste se ve svém domově cítili dobře. Odhaluje i to, jak můžeme ovlivnit naši náladu i harmonii. Máme pro vás pár malých vylepšení, které jsou téměř nepostřehnutelné, přesto však mají hluboký dopad na váš každodenní život.

Maximalizujte přirozené světlo pomocí oken a zrcadel

Nemělo by být žádným překvapením, že přirozené světlo nám může způsobit, že se cítíme šťastnější a pozitivnější. Říká se, že zrcadla ve feng shui jsou jako aspirin. Jsou také skvělými pomocníky, pokud potřebujete rozšířit svůj malý prostor.

Vyvážení pěti prvků

Pět prvků - země, dřevo, oheň, voda a kov - mohou být přítomny ve vašem domě buď fyzicky, nebo symbolicky. Můžete například přivést ohňový prvek teplými tóny, například červenými a oranžovými, nebo byste mohli mít skutečný oheň s krbem nebo hořící svíčkou. Myšlenkou je najít rovnováhu mezi všemi prvky. Často jsou lidé přitahováni k prvkům, které buď potřebují více, nebo je to velká příčina nerovnováhy v jejich životě. 

Neumísťujte zrcadla naproti vchodovým dveřím

Kdy je dítě ideálně připraveno na letní tábor? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. I když u většiny táborů je v podmínkách hranice způsobilosti stanovená věkem, je to jen hrubá směrnice. Tu správnou chvíli musíte umět stanovit vy sami.

Letní prázdniny jsou dlouhé a často bývá problém, kam děti o prázdninách dát, když rodiče musí chodit do práce. Jako ideálním řešením se může jevit i dětský tábor. Děti se zde něco naučí, užijí si, „vyblbnou se“ a rodiče nemusí řešit po dobu pobytu žádné hlídání.

Kdy můžete poslat dítě na letní tábor?

Dětské tábor nejsou určitě vhodné pro příliš malé děti nebo takové, které nejsou zvyklé být nikde delší dobu bez rodičů. Obecně se dá říci, že vhodná doba pro nástup na tábor je okolo 7 let. V tomto věku se děti rádi seznamují se svými vrstevníky, mají mnoho energie, poznávají sami sebe v kolektivu ostatních.

Někteří lidé, zejména milující maminky, považují dětské tábory za nutné zlo, ale není tomu tak. Tábor, pokud je dobře vedený, umožní objevit dětem nové obzory, nové druhy sportů, naučí se být v kolektivu, objevují přírodu. Získávají přátelství na celý život.

Mnoho dětí se dostane k činnostem, které nemají jinak možnost poznat. Jezdí na kánoi, naučí se pracovat s mapou a orientovat se v přírodě. Stanou se samostatnými, osvojí si různé znalosti. Všechny tyto činnosti mají velmi pozitivní vliv na sociální cítění dítěte. Některé tábory jsou zaměřené i na různé výukové činnosti, například jazyky. Velmi oblíbené jsou tábory s anglickým jazykem.

Spousta lidem přišlo toto testovaní směšné, proto se ani nehlásila. Mě osobně testování toaletního papíru Veltie nepřijde jako nic podřadného. Toaletní papír používáme několikrát za den a jeho kvalita je pro mě důležitá.

Testovala jsem dva druhy toaletního papíru Veltie a to "Pure & Soft White" a "Camomile & Aloe Vera".

Na obrázku je vidět, jak vypadají ruličky testovaných druhů. Rulička toaletního papíru, kde jsou kytičky je "Camomile & Aloe Vera".

Nejprve jsem si ověřovala, zda se má opravdu tři vrstvy. Na dalším obrázku je vidět, že to tak opravdu je. Jen bych řekla, že každá vrstva je jinak silná, ale mohlo to způsobit i to, jak jsem se jednotlivé vrstvy snažila oddělit. 

První druh  "Camomile & Aloe Vera" je parfémovaný, jeho vůně je příjemná.

Druhý druh "Pure & Soft White" mi opravdu přijde jemnější a používala jsem převážně na dětské zadečky. Děti byli nadšené i z obrázku medvídka.