Zajímá Vás, jak v průběhu těhotenství správně jíst, ale ztrácíte se v množství informací? 

Zveme vás na přednášku s názvem FitMamky, kde získáte ucelené informace o tom, jak si správně upravit jídelníček tak, abyste se cítila dobře Vy a současně zajistila komplexní výživu pro vaše miminko. 

Vstupné dobrovolné.

POZOR! Bohužel máme omezenou kapacitu, proto je nutno registrovat se zde:

https://goo.gl/forms/vWYQOKQDbLnOknIJ2

Děkujeme za pochopení a těsíme se na Vás!

Hudební nástroj a jeho pozitivní vliv na člověka

Přirozenou touhou každého milujícího rodiče je, aby z jeho prcka vyrostl bezproblémový, úspěšný a inteligentní člověk, který dokáže sobě i ostatním kolem sebe rozdávat radost, a na kterého můžeme být jako rodiče hrdí. Tato cesta životem však rozhodně nebývá snadná a kromě vysloveně zákeřných překážek je dnes poměrně výraznou hrozbou i tak obyčejná věc, jakou je nuda. Právě nuda častokrát vede dítě ke nevhodným ale lákavým experimentům s volným časem. Jak proti ní bojovat?

Nedejte nudě šanci

Hudba, podobně jako kreslení, pomáhá udržet přelétavou pozornost našich nejmenších tím, že umožňuje dítěti naplno zapojit jeho kreativitu. Narozdíl od kreslení však hudba není cestou k hotovému dílu. Hra na hudební nástroj je tvorba hudby samotné tady a teď a dítě dostává okamžitou odezvu. Hudba navíc patří mezi nejsilnější součásti pozdějšího života dětí díky čemuž může vašeho drobečka provázet i v teenagerských letech.

Motorika, IQ, paměť, koncentrace...

Pojďme pěkně popořadě. To, že na hudbu není nikdy pozdě je dobře známý fakt, ale proč se vyplatí začínat s nástroji co nejdříve? Kromě zmiňovaného boje proti nudě je hra na hudební nástroj spojována s mnoha výhodami. Podle expertů je při manipulaci s nástrojem pravidelně procvičována jemná motorika dítěte, jakož i jeho koncentrace, což se výrazně odrazí na zvládání nového školního prostředí. Odborníci spojují hru na hudební nástroj i s růstem intelektu a výrazně lepšími výsledky při úkolech zaměřených na paměť.

Řeknu vám upřímně, že když jsem dostal vysavač na okna Vileda Windomatic, nevěděl jsem, v jakém stavu jsou naše okna doma. Prostě je neumýváme. Jenom jednou jsem je umyl, od doby, co jsme si koupili byt. Pamatuji si, že mi to trvalo celou věčnost. Bylo to navíc v zimě. Chtěl jsem překvapit manželku. Ani to velmi neocenila 🙂 Tak jsem po tomto neúspěchu rezignoval a přestal okna umývat.

A přišel den D. Dostal jsem Windomatic. Jsem velké děcko. Mám rád nové věci. Nevídané věci. Byl jsem v koníku, když mi volal kurýr, že má něco pro mě. Tušil jsem, co to bude, protože jsem nic jiného neočekával. Otevřel jsem balení a byl tam. Krásný, svůdný Windomatic. Uf, tušil jsem, že to bude dlouhý den v práci. Víte, ta dětská netrpělivost... Ale vydržel jsem to.

Přišel jsem domů, nakrmil jsem kočku (vycítila, že se něco děje a hned si vynutila denní dávku paštiky) a vrhl jsem se na Windomatic. Byl hezký den, svítilo slunce a venku byla zima. Začal jsem uvažovat, kde začnu. Máme takový útulný třípokojový byt, okna máme v obou ložnicích, v kuchyni a v obýváku, v němž máme i skleněné dveře.

Vybral jsem obývák a skleněné dveře. Zvolil jsem postup před / po. Jdeme na to?

Před:

Vidíte, nelhal jsem, když jsem mluvil o tom, že okna moc neumýváme. Možná bych se měl i stydět. Složit Windomatic je velmi snadná záležitost. Je to otázka pár vteřin. A pak? Nový svět se vám otevírá před očima.

Jsem moc ráda, že jsem nedávno narazila na článek od konik_testuje a zjistila, že na Koníku mají maminky možnost zapojit se do testování různých produktů. Stačí jen napsat komentář pod příslušný článek u produktu, který maminku zajímá. Měla jsem velikou radost, že si mě vybrala právě firma Nutricia pro testování tyčinek Nutrimama.

Jedná se o cereální tyčinky Nutrimama Profutura, které byly vyvinuty speciálně pro kojící maminky. Mají sloužit jako zdravá svačinka, ale hlavně jako doplněk potřebných vitamínů a živin pro maminku a miminko. A to byl hlavní důvod, proč jsem se o tyčinky začala zajímat.

Před čtyřmi měsíci jsem se stala maminkou úžasného syna. Na vše jsem se pečlivě připravovala, ale na to, jak to je v počátcích náročné se připravit moc nedá. Proto jsem hrozně šťastná, že i v tak náročném období, jako je šestinedělí, se mi podařilo i přes spoustu překážek vybojovat pro mě a mého syna kojení. Dnes můžu hrdě říct, že po spoustě nervů a prolitých slz je syn stále plně kojený a ještě nikdy neokusil nic jiného, než mateřské mléko.

Možná právě proto, že to nebylo jednoduché, si kojení moc vážím a samozřejmě si uvědomuji, že v tomto období je velmi důležitá správná životospráva. Ale jak to udělat, když není čas pořádně uvařit, natož denně nakupovat čerstvé ovoce a zeleninu a ještě během toho vypozorovat, jestli nevadí miminku na bříško… Moje odpověď je – zvolit vhodný doplněk stravy.

Vybrala jsem si právě cereální tyčinky Nutrimama a po 10 dnech testování je můžu s čistým srdcem doporučit. K dostání jsou ve dvou příchutích - čokoláda & brusinky nebo maliny & brusinky. Obě jsou opravdu moc dobré a zasytí. A když to říká někdo, kdo jinak cereálie, müsli a podobné věci téměř nejí, musí na tom něco být 🙂 Navíc je může mít člověk všude po ruce (hlavně bez předešlé přípravy 🙂 ). V balíčku přišel kromě tyčinek navíc i vzoreček mléčného nápoje s vanilkovou příchutí, který mi k mému překvapení chutnal také. Ocenila jsem i brožurku o kojení, zavádění příkrmů a vývoji– též součást balíčku.

Pro lepší přehled bych tedy shrnula pozitiva tyčinek:

Mám dvě děti s pětadvacetiměsíčním rozdílem, což je samozřejmě krásné a naplňující, ale v praxi to mimo jiné znamená, že přes den povětšinou kmitám jako křeček v kole přebalování, kojení, vaření, uklízení, uspávání, rozvíjení staršího a občas se mi stává, že si ve tři hodiny odpoledne uvědomím, že mám ukrutný hlad, protože jsem od rána ještě nic nejedla. Snadné řešení "půjdu a vezmu si první věc, co najdu v ledničce" mi poněkud komplikuje podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka a vejce u plně kojeného mladšího synka, kvůli které dodržuji dietu, při níž jsem ze stravy vyloučila mléko a vše, co jej obsahuje, hovězí maso, soju, vejce a kuřecí maso. Doma svačím povětšinou ovoce a zeleninu, ale občas jsme při odchodu v takovém presu, že si nestíhám nic připravit -- a v takové situaci je cereální tyčinka ideální rychlá svačinka. 

Balíček obsahoval dvě balení Nutrimama Profutura cereálních tyčinek -- jeden byl s tyčinkami s brusinkami a malinami a druhý s čokoládou. Oba splňují nároky mé přísné diety (obsahují sojový lecitin, ale ten synovi nevadí).

Chutově u mě rozhodně vedou brusinkovo-malinové -- jsou mírně kyselé, chuť malin je výraznější než brusinek. Čokoládové nemají tak výraznou chuť, přišly mi trochu mdlé. Oba typy tyčinek jsou dost sladké, což je pro mě, celoživotního závisláka na cukru, dobrá zpráva, alespoň na chvíli zaženou chuť na sladké 🙂

Celkově hodnotím tyčinky pozitivně, jsou chutné, vláčné a současně křupavé, je to ideální rychlá svačinka. Oceňuji také, že nejsou v jogurtovém obalu, jako spousta tyčinek, takže jsou vhodné i pro kojící matky alergických dětí. Jako negativum vnímám cenu, která je relativně vysoká (130 Kč za 5 tyčinek), ale zjistila jsem, že v DM je ve slevové knížce kupon na slevu i na tento výrobek -- doporučuji 🙂

Víte, že mít pejska je i velká výhoda? Nacvičili jsme si s manželem výchovu dítěte. Sice je to vlastně slabý odvar od výchovy dvounohého dítěte, ale je fakt, že když už bylo něčeho moc, tak jsem ji mohla nechat doma samotnou a jít třeba s kamoškou na kafe.

Jen pro ty, co mají rádi pejsky a ostatní zvířátka 😊

Jsem mámou dvou úžasných dětí, ale byla jsem mámou i úžasné Bekynky francouzského buldočka. S manželem jsme si ji pořídili po roce vztahu. Vždycky jsem tvrdila, že je to mé prvorozené miminko a tvrdím to už i jako zkušená máma dvou dětí.

Byla úžasná, hravá, mazlivá a samozřejmě i na zabití (jako každé jiné dítě). Bohužel byla, protože nám před rokem zemřela a stále mi moc chybí. Ale teď k tomu hezčímu...

Víte, že mít pejska je i velká výhoda? Nacvičili jsme si s manželem výchovu dítěte. Sice je to vlastně slabý odvar od výchovy dvounohého dítěte, ale je fakt, že když už bylo něčeho moc, tak jsem ji mohla nechat doma samotnou a jít třeba s kamoškou na kafe. 

Milovala jsem chvíle, kdy mi byla zima a ona se tak věrně tulila a zahřívala mě (jasně, chlapa to ze začátku taky chvilku bavilo, ale co si budeme povídat, stejně mu to dlouho nevydrželo).

Milé maminky, tak jsem se rozhodla vypsat se z té deprese. Jsem totiž již podruhé v nemocnici hospitalizována s diagnozou vcestná placenta marginalis.

Ale, abych začala od začátku. Máme doma 5letou dcerku, které jsme se rozhodli pořídit sourozence. Otěhotněla jsem prakticky hned, kontroly byly v naprostém pořádku, ale já měla od začátku těhotenství snad všechny nepříjemné známky těhotenství - zvracení, zácpa, únik moči,pálení žáhy a hlavně tlak na stydkou kost. Pořád jsem měla dojem, že snad porodím každým dnem. Jelikož Dr. neshledal nic divného, tak jsem do práce normálně chodila a nijak jsem se nešetřila - sice jsem nezvedala nějaké těžké věci, ale dcerku jsem občas na ruce vzala. A čas ubíhal a já byla ve 28 tt a jednou v práci jsem šla na toaletu a ejhle v míse byla krev - byla jsem šíleně vyděšená. Jelikož máme porodnici hned vedle práce, tak jsem tam zašla, ale naivně jsem si myslela, že to bude jen nějaké prokrvení dělohy - příprava na porod apod. Bohužel mě čekalo nemilé překvapení - placenta previa. Kvůli krvácení si mě v nemocnici hned nechali - neměla jsem u sebe žádné věci, s dcerou jsem se ani nerozloučila....a tak jsem jen volala manželovi a histericky do telefonu brečela. Pro miminko to prý zatím ohrožující není, ale musí se sledovat jak bude krvácení pokračovat. Manžel s malou a rodiči mne navštěvovali každý den. Krvácení jsem měla den a půl - ale nebylo nějak masivní, vždy jsem ale krvácela při použití WC. Pak už nastalo jen špinění. Po 3 dnech mě pustili domů s tím, že musím dodržovat klidový režim a s výstrahou, že kdyby se objevila krev hned mám přijet. Bohužel u této diagnozy se krvácení může objevovat častěji. Týden jsem byla doma a konečně jsem byla klidnější, že vidím všechny moje nejbližší. Ale toto netrvalo dlouho a přesně po týdnu doma jsem našla na papíře trošku čerstvé krve......a situace se opakovala. Věci mi manžel sbalil...rozloučila jsem se s dcerou a za šíleného pláče jsme jeli opět do nemocnice a opět hospitalizace. A teď jsem tedy zde....jsem ve 30+1 a čekám co bude dál......předčasný porod? Nebo mě zase pustí domu? Bude se to opakovat? Donosím miminko? Kdybych rodila - přežije to? Otázek mám milion, ale nezbyde než čekat. Všechny články o této diagnoze a o předčasně narozených dětech jsem snad přečetla - některé mě uklidnily jiné vyděsily. Mám hrozný strach...

     Bylo ráno 7.11.2016, 7.30hod a mě vzbudila bolest v podbříšku projíždějící až do zad..5tý den po termínu porodu a za dvě hodiny jsem se stejně měla hlásit v poradně na kontrole. Už jsem neusnula. Šla jsem se tedy pomalinku připravovat. V 8hod mi začala opět ta ,,divná“ bolest. Jako prvorodička jsem byla vyplašená z každého píchnutí. Odešla ze mě hlenová zátka a bolest byla po 30min.. ok kontrakce začínají, pomalu se zkracují. V nemocnici si mě rovnou nechali. Natočili monitor, dali na pokoj a čekalo se. Kontrakce se stupňovali a zkracovali, ale stále jsem se neotvírala. Byl už večer a kontrakce se ztratily. Ve 23hod opět nastoupily.

     8.11. ve dvě ráno již po 5ti minutách, otevřená na 3-4prsty. Na pokoji jsem už bolestma nevěděla co mám dělat. PA natočila monitor, zkontrolovala a jde se na sál. Klystýr, sprcha.. mezitím jsem volala manželovi ať přijede, že se jde rodit. Přijel do půl hodinky. To už šlo do tuhýho. PA mi musela píchnout vodu, otevřená na 7-8 prstů, bolesti větší a větší, já zalezlá a zkroucená ve sprše, slzy mi tekly bolestí, ale stále jsem se dostatečně neotevřela. Ok, zpátky na porodní křeslo. Při každé kontrakci jsem manželovi skoro rozmačkala ruku. Z dvou minut se pomalu prodlužovaly na 5, 6min. PA mi píchla cosi na rychlejší rozjezd a začal masakr. Za chvíli přišel doktor a rodíme.. Byla jsem po tolika hodinách už unavená, že jsem neměla sílu tlačit. Tak, jak jsem si hrála na hrdinku a manžela jsem u porodu moc nechtěla, že to zvládnu sama, jsem nakonec byla vděčná, že tam byl. Držel mě za ruku, dýchal snad líp jak já, celou dobu na mě mluvil a opravdu mi pomáhal. Doktora jsem už prosila, ať mi udělá císaře, že to nezvládnu, začala jsem trošku histerčit, ale všichni byli skvělý a uklidňovali mě. Dali mi kyslík, za který jsem byla hrozně ráda. Takže kontrakce a já šla tlačit.. nepovedlo se, ale hrozně mě povzbuzovalo to, že vidí hlavičku, nutilo mi to tlačit víc a víc, ale jak to hrozně bolelo, tlačila jsem i když kontrakce zrovna nepřicházela. Chtěla jsem to mít vše už za sebou. Maličká ven ale nešla. Vzpomněla jsem si na Aniball (nacvičeno 29cm) a pak mi tlačení šlo jak po másle. Na třetí kontrakci prdelka byla venku. Taková úleva najednou.. dali mi ji na břicho.. byla tak krásná, čistá. Narodila se v 5.51hod mírami 3310 a 49cm (Pan doktor mě nakonec chválil, že cvičení aniballem je znát. Ale ze začátku špatným tlačením jsem se trošku poranila zevnitř, takže pár stehů. Nicméně šmiklá nejsem, takže jsem mohla hned fungovat a sedět J). Zvážili, změřili, dali manželovi do ruky a nechali nás dvě hodiny na sále. Prvních pár minut jsme ji dojatí jen mlčky se slzami v očích pozorovali, prohlíželi si každý její detail. Nádherný pocit. Po dvou hodinách jsem po svých odešla na pokoj, osprchovala, usnula jsem a za hodinku mi ten můj uzlíček přivezli a už nechali u mě napořád.. Je to týden 4dny a já se do ní zamilovávám čím dál víc. Teď tu sedím v obýváku na gauči, ona vedle mě sladce spinká a já si říkám, že porod je vlastně nádherná věc, protože mi přinesl toto štěstí… protože, tohle je Láska!!!

Dobrý večer,

přidávám i já svůj článek o testování kosmetiky Nobilis Tilia.

Když jsem zjistila, že jsem byla vylosována mezi desítkami maminek, byla jsem nadšená. V životě se mi nestalo, že bych  mohla něco otestovat a napsat závěrečnou zprávu jak testování dopadlo.

Balíček s kosmetikou přišel velice brzy a mé nadšení sdílela i Kačenka, jelikož mohla se mnou výrobky vybalovat. Pro ni byla na prvním místě papírová taštička, do které vše nandala a utíkala si hrát.

Hned ten večer jsem dětem umyla vlasy šamponem Toníkem. Nevím jak v ostatních rodinách, ale u našich dětí je mytí vlasů dosti neoblíbená činnost. 😀 TOník mě opravdu mile překvapil, nejen, že nádherně voní, ale krásně pění a vlasy po něj jsou hebké a krásně se rozčesávají.  PO pár dnech jsem šampon otestovala na vých vlasech a je opravdu senzační.

Sprchový gel Vendelím je oblíben u mé mužské části rodiny. Krásně a nevtíravě voní. Je příjemný a snadno se oplachuje. Což je pro mne hodně důležité, šetříme totiž hodně vodu. Nejstarší syn by si s ním myl nejraději i ruce místo mýdla.

Díky projektu "koník testuje" jsem měla s rodinou možnost vyzkoušet kosmetiku Nobilis Tilia a nyní bych se s Vámi ráda podělila o poznatky z testování.

Přiznám se, že jsem o této značce Bio kosmetiky slyšela poprvé až díky tomuto projektu. Veliké překvapení pro mne bylo zjištění, že je tato firma česká. Já osobně ráda podporuji český trh a je to pro mne veliké plus.

Když nám balíček s kosmetikou dorazil, vše jsme důkladně očichali a seznámili se s produkty. Součástí balíčku byly: sprchový gel Vendelín, šampon Toník, ochranný krém Olinka a osvěžovač vzduchu pro miminka. Mě i dcerkám vonělo všechno, jen manžel měl výhrady k ochrannému krému (vůně ho vůbec nelákala). Všechny testované produkty mají opravdu pěkný obal...pro starší dceru (3,5roku) jsou postavy zvířátek velikým lákadlem a hned si pamatovala, že sloník bude na tělo a pejsek na vlásky. Níže naleznete podrobnější popis jednotlivých produktů.

Sprchový gel Vendelín:

Sloník Vendelín má příjemnou vůni po pomerančích, není zbytečně přeslazený, jako bývá většina dětské kosmetiky. Má skvělou konzistenci připomínající želé, takže člověk najednou nevyplácá zbytečně moc.

Šampon Toník:

Jak je možné, že tisíce matek denně vyhledává na internetu tipy a rady, jak pláč svého dítěte utišit? Spousta rodičů spoléhá na rady odborníků, jsou tak ovlivnění médii, že nevidí, co jim opravdu dítě dává najevo.

Různé rady a psychologické studie, tabulky, manuály, příručky pro rodiče, příručky jak na dítě a podobné maminkám na mateřské dovolené se zvýšenou hladinou hormonů moc nepřidávají. Proto jsem se rozhodla se s vámi podělit o mé zkušenosti a postřehy z workshopu Nevýchovy. Co se tedy děje v našich hlavách, když uslyšíme dětský pláč?

Co se děje v našich, když dítě začne plakat?

Pláč zařizuje reakci rodiče a následně také péči. Naše uši jednoduše neumí a nechtějí dětský pláč ignorovat a poslouchat, proto mozek okamžitě signalizuje touhu tohle vyřešit a dítě uklidnit.

• Pláč je pro dítě nástroj komunikace. Vždy, když vaše dítě pláče, vám dává najevo své potřeby a touhy

Takhle to zařídila příroda a nelze to změnit. Brouzdáte na internetu a hledáte odpovědi na to, proč vaše dítě pláče a jak ho máte uklidnit? Nebo hledáte cestu, jak dítěti porozumět a naučit se rozeznávat jeho potřeby?

Jak většina z Vás ví, na Modrém koníku lze teď testovat spoustu úžasných výrobků. Snažila jsem se zapojit do některých z nich, ale štěstí se na nás usmálo právě až se Zubařem od Hasbro a s jejich úžasnou modelínou Play-Doh. Asi proto, že moje dcera má prostě více štěstí než já a co si budeme povídat, testovat hračky je zábava.

Play-Doh hra Zubař je skvělá zábava pro malé zubaře. Můžete modelovat nové zoubky nebo vyvrtat kaz pomocí elektrické zubní vrtačky. Naučíte se správně čistit zoubky nebo můžete vymodelovat i rovnátka. Je vhodný pro holky i pro kluky od cca 3 let, ale určitě si s ním vyhraje i spoustu dospělých.   A teď jak to probíhalo u nás.

Aničce jsem oznámila, že přišlo překvapení a nastalo šílené trhání zabaleného balíčku a radost v dětských očích, když si balíček rozbalila. Plastelínu miluje a modeluje hodně často. Doufala jsem, že i tohle ji chytne a třeba se přestane zubaře bát. Zpočátku to vypadalo dobře. Vše bylo super do doby, než jsme do elektrické vrtačky vložili baterky. To se začala bát a nechtěla ji vzít ani do ruky, že vrtat má raději maminka. Tvořit zoubky, ať už bílé, zelené nebo červené pro ni byla veliká zábava, stejně tak jako je čistit nebo tvořit rovnátka a plomby. Po dobu testování jsem zkusila, co se dalo, abych ji přesvědčila si s vrtačkou zkusit vrtání, ale raději přestala modelovat úplně a šla si hrát s něčím jiným.

Pozitiva za nás:

- s modelínou se krásně pracuje, má úžasně barvy a spoustu možného i nemožného využití.

- je opravdu pro všechny věkové kategorie. Bavila Aničku, bavila mě a v podstatě celou rodinu

Předem než začneme s recenzí a spokojeností s touto sadou, chtěli by jsme poděkovat za možnost testovat a budeme se snažit nezklamat se smysluplnou recenzí.

Na skoroposlední chvíli jsem na Vaše testování náhodně narazila, a jelikož u zubaře a dentální hygienistky trávíme docela spousty času, usoudila jsem, že na testování budeme Ti správní. Synovi se u zubaře líbí nástroje, a úplně geniální je, že ted si na něj vlastně může zahrát, abych totiž přiznala, nikdy by mě nenapadlo, že něco takového existuje. 

Zubaře se nevyhne nikdo z nás a ze své zkušenosti vím, že plno lidí tam má strach vůbec jít. jako dítě jsem si trhala raději zuby sama, než abych návštěvu musela absolvovat 😀

Každopádně si myslím, že tato hračka od HASBRO není pouze hračkou, ale taky poznáním co zubař dělá, jak se s nářadím zachází, jak vypadá. Tudíž si myslím, že je to skvělá uklidnující metoda jak se zubaře toho opravdového tolik nebát.

Dnes máme zubaře doma 11 dní. Musím se přiznat , že moc času na něj ještě nebylo. Jelikož nás skolila ošklivá nemoc, ale zabaví na několik hodin, jsme z něho neskutečně nadšení a nevyhrát v testování, určitě bude čekat pod stromečkem 🙂 

NEGATIVA VÝROBKU :

Ahoj, jmenuji se Lucka a jsem maminkou dvouměsíční úžasné holčičky Natálky! Dostala jsem možnost testovat cereální tyčinky Nutrimama ProFutura - juchů, prvně jsem se mohla do něčeho takového zapojit, tyčinky jsem poctivě každý den papala a teď vzhůru do recenze. #test_nutricia

Jelikož je Natálka mé první děťátko, bojím se a často řeším otázku, zda dělám vše dobře, zda je mlíčko dostatečně "kvalitní" apod. Jako každá maminka chci pro ni to nejlepší. A právě hlavně z tohoto důvodu často zapomínám na sebe... Před těhotenstvím jsem jedla pravidelně a zdravě, v těhotenství a i teď jsem se stala závislá na sladkém (bohužel).

Tyčinky Nutrimama jsou ideální svačinkou pro každou kojící maminku. Jsou sladké (juchů) a přitom obsahují tolik prospěšných a žádoucích vitamínů a složek důležitých právě při kojení. Jako bonus zvyšují imunitu, kterou maminky i miminka potřebují (vlivem zinku, železa a kyseliny listové), snižují pocit únavy (vitamíny B2 a B6) a působí ke správné funkci metabolismu (jód, vitamin B1).

Největším plusem je však vynikající chuť tyčinek. Hned jsem si je oblíbila. Je možné zakoupit ve dvou příchutích - brusinky s malinou a s čokoládou. Vychutnávala jsem si je denně ať už na procházce s kočárkem nebo s Carem v teple domova. Mým favoritem je brusinka s malinou, ač mám čokoládu moc ráda, variace bez ní si mě získala více.

Natálka si na chuť a kvalitu mlíčka taky nestěžuje. Přibírá v průměru 250-300g týdně prdelka moje.

Děkuji modrému koníkovi a společnosti Nutricia za možnost testovat tento produkt! Nebýt koníka tak o těchto tyčinkách ani nevím. Jen bych uvítala více příchutí a možností výběru při koupi, dále snad už jen trochu nižší cenu, ale co bychom pro sebe a svá miminka neudělaly.

Testující: Míša 33, Matýsek 7, Mišutek 1,5

Nejsem konzerva, ale jsou věci, které už léta neměním. Mám jeden parfém na podzim a zimu, druhý na jaro a léto. Mám už nějaký ten pátek jednoho chlapa, oblíbenou značku nábytku, čokolády..... A taky kosmetiky. Už několik let používám pouze jednu značku pro sebe i děti. Když něco funguje, neměním to.

Možnost testovat kosmetiku Nobilis přišla v době, kdy jsem začala pátrat po ochranném krému na zimu pro svoje děti. A převážně pro toho mladšího, který je venku prakticky pořád. Zaujal mě i osvěžovač vzduchu a tak jsem si o balíček "napsala" a ono to vyšlo.

Už jsem byla přesvědčená, že balíček ten den nedorazí, děti svlečené, nastoupené v koupelně na večerní koupel a v tom telefon od dopravce, že mám běžet před barák. Starší syn byl nadšený, že to všechno hned může vyzkoušet.

Sprchový gel přišel na řadu jako první. Chlapci byli poctivě vymydleni, použili ho i jako pěnu do koupele. Po sprše pokožka krásně jemná. A protože mám ráda přehled, použila jsem gel i já. Mám extrémně suchou kůži na nohou, takže proč to nezkusit. Konec konců koupací kosmetiku svých kluků používám s velkou oblibou už dlouho. Taky možná proto, že jsem zvyklá na určitou vůni, nemůžu přijít rakytníkovo-pomerančové vůni "na chuť". Neoslovila mě při samotném mytí a bohužel po opláchnutí se mi vůně pokožky nelíbí vůbec. Přizvala jsem na konzultaci i manžela a ani jemu se nelíbila. Ale znáte to, sto lidí, sto názorů a co nevoní naší rodině, bude vonět spoustě dalším.

Druhým testovaným produktem byl šampon. Krásně pění, stačí málo a dětské vlásky jsou po oschnutí moc příjemné na dotek. Bohužel mám opět problém s vůní. Po přičichnutí k lahvičce se mi vůně nelíbí, při mytí už ale není tak špatná. Určitě oceňuji, že šampon neštípe do očí. Tady testování na sobě vynechávám, protože vlasy jsou jediná část těla, kde s přípravky už vůbec neexperimentuji.

Jmenuji se Martina a jsem maminkou malého dvouletého chlapečka jménem Tadeášek. Jako každá maminka i já chci pro svého syna to nejlepší počínaje stravou, oblečením a v neposlední řadě i kosmetikou, kterou užívám na péči o jeho pokožku.

Již od narození syna jsem hledala tu nejlepší kosmetiku, která mu bude vyhovovat. Přírodní kosmetika od tuzemských výrobců byla jasnou volbou, stále si totiž cením vysoké kvality naších výrobků. Hned jak jsem si na mnou oblíbených webových stránkách Modrý koník, všimla v projektu Modrý koník testuje možnosti vyzkoušet přírodní kosmetiku od společnosti Nobilis Tilia, neváhala jsem a hned se o možnost testování také přihlásila. Byla jsem šťastná, když jsem za necelý týden zjistila, že jsem byla vybrána jako jedna z adeptek na testování.

Nemohla jsem se dočkat doručení a bylo to tu, konečně zazvonil kurýr a já si převzala balíček. Uvnitř balíčku se nacházela krásná papírová dárková taška s logem společnosti, tři plastové lahve o objemu 200 ml s dětskou kosmetikou, sprchový gel Vendelín, šampón Toník, osvěžovač vzduchu Pro Miminka a 50 ml plastová nádobka s ochranným krémem Olinka.

První, co mě zaujalo, byl vzhled balení, oceňuji jejich jednoduchý vzhled uzpůsobený uživatelům, tedy dětem, líbí se mi, že společnost jde svou cestou, nestydí se za svůj původ a nemá potřebu se přizpůsobovat vzhledu zahraničních výrobků. Synovi se obaly velice líbili, dlouze si je prohlížel, poznal, že se jedná o kosmetiku pro něj.

Mám velice citlivý čich, a tak jsem byla zvědavá, jak kosmetika bude vonět, v tomto ohledu jsem byla velmi potěšena, vůně všech výrobků byla jemná, přirozená, příjemně lehká a přesto dostatečně intenzivní, zkrátka přírodní. Navodila u mě pocit klidu a pohody.

Prvním testem prošel sprchový gel Vendelín, který je na kontakt s pokožkou příjemný, má hustou gelovou konzistenci, nemusíte se bát, že vám proteče mezi prsty ruky, k umytí celého těla mého syna stačilo opravdu malé množství, které vytvořilo dostatečné množství pěny, syna koupání bavilo a stále se dožadoval dávky Vendelína do svých rukou, aby se mohl sám mýt. Pokožka po osušení byla vláčná a já nemusela užít tělové mléko. Tadeášek krásně voněl.

Podle ultrazvuku jsem měla termín porodu 9.6.2016. Když nastal ten den byla jsem podezřele v klidu, měla jsem na plánovou kontrolu u svého gynekologa který mě vítal s větou: ,,Co tady ještě děláte"? Podle monitoru se nic nechystalo, pouze jsem byla otevřená, a malý krásně naléhal. Pan doktor mi řek, že pokud do neděle neporodím, že už musím navštěvovat porodnici kvůli ozvám, a že už jsem svěřená do jejich péče. Po cestě domů jsem se telefonicky objednala na kontrolu do porodnice (13.6.2016 v 8:00 hod. ) V neděli 12.6.2016 byl den jako každý jiný, poklidila jsem byt, uvařila oběd, a jela k rodičům. Vůbec jsem si neuměla představit, že bych měla rodit. Nenastávali žádné zvláštní pocity. Malý kopal v bříšku jako kdykoli předtím. Večer jsme usedli s přítelem k televizi, udělali si pohodlí. A společně jsme usoudili, že dnes se rodit nebude, a že mě ráno poveze na první ozvy do porodnice. 

.. asi jsme to zakřikli, bylo 21:00 a začali první "bolesti", spíše slabé jako menstruace, která bolí, ale dá se vydržet. Přítel neměl žádné tušení, nechtěla jsem ho "zbytečně" plašit. Šla jsem si lehnout, s pocitem buď a nebo. Během hodiny začali bolesti zesilovat. Nejlépe mi bylo ve sprše, kde mi nic nebolelo, a cítila jsem se skvěle. Vzbudila jsem přítele, se slovy JE TO TADY! 

Oblékla jsem se, a šli jsme pomalu do auta. Bylo 00:30 když jsme opouštěli dům, a vyjeli směr porodnice. Bolesti byly stále snesitelné, cestou mi ale začali kontrakce co 4 minuty - konečně vím, co jsou to kontrakce. Každá to opravdu pozná! 

V porodnici mě přijali něco okolo čtvrt na 2 ráno, udělali mi ozvy, a pan doktor mě vyšetřil. Bolesti byly šílené, myslela jsem si že už to nevydržím. Přišla porodní asistentka že si mám zavolat přítele, aby se převléknul do zeleného, a přešli si na porodní sál. Byla jsem šťastná že se opravdu něco děje, a že brzy uvidím našeho chlapečka. 

Paní doktorka mi zavedla klystýr, vyprázdnila jsem se, a už jsem nesměla jíst, ani pít. Sedím ve sprchovém koutě, a rozdýchám kontrakce po minutě. Slyším porodní asistentku jak mi říká, jestli už mi náhodou neodtekla plodová voda, tak jí odpovídám, že NE, ale že už je to strašný! Natáhla rukavice, a řekla, ať si vylezu na kozu, a říká: "No vida, plodová voda odtekla, vše půjde ještě rychleji než se zdálo! Zavřete oči, a při první kontrakci zatlačte." 1,2,3,4 zatlačení a slyším pláč svého syna! Strašná úleva! Hned mi ho dávají na prsa, pláču štěstím! Malého mi odnesli, na měření, čištění, vážení a přítel vše fotí. Doktorka říká, že ještě budeme tlačit placentum, jedno zatlačení, křik, a placenta venku! Mezitím přítel drží našeho malého Martínka, a nemůže se na něj vynadívat, hrdý otec!! 🙂 

Martin narozený 13.6.2016 ve 3:32 hod, vážil 3600g, a měřil 51 cm

Tohle je něco, co bychom si všichni měli přečístnejméně jedenkrát týdně !!!!! Určitě to dočti dokonce !!!!!!Napsala devadesátiletá Regina Brett, z PlainDealer v Clevelendu, stát Ohio, USA…Na oslavu stárnutí jsem jednou napsala 45ponaučení, které mi uštědřil život. Je tonejžádanější novinový sloupek ze všech, kteréjsem kdy napsala.Můj měřič ujetých kilometrů se v srpnu překulilpřes devadesát, tak tady je ten sloupek ještějednou:

• 1. Život není spravedlivý, ale je pořád dobrý.
• 2. Když jsi na pochybách nebo v nejistotě,učiň jenom další krůček.
• 3. Život je příliš krátký na to, abychommarnili čas nenávistí ke komukoliv.4. Tvoje práce se o tebe nepostará, kdyžbudeš nemocen. Tvoji přátelé a rodičeano. Udržuj s nimi kontakt.
• 5. Vyplať svoje kreditní karty každý měsíc.
• 6. Nemusíš vyhrát každý spor. Souhlas snesouhlasem.
• 7. Plač s někým. Je to mnohem hojivější,nežli pláč o samotě.
• 8. Je v pořádku dostat vztek na Boha. On tovezme.
• 9. Začni šetřit na důchod od první výplaty.
• 10. Když přijde na čokoládu, odpor jemarný.
• 11.Usmiř se s minulostí. Tak ti nebudekazit přítomnost.
• 12. Je v pořádku dovolit svým dětem abytě viděly plakat.
• 13. Neporovnávej svůj život s jinými.Nemáš představu o tom, čím všímmuseli projít.
• 14. Jestliže vztah musí být tajný, nemělibyste v něm být.
• 15. Vše se může změnit během mrknutíoka. Ale nebojte se, Bůh nikdy nemrká.
• 16. Zhluboka se nadechni. Uklidňuje tomysl.
• 17. Zbavte se všeho, co není užitečné,krásné nebo radostné.
• 18. Co tě nezabije, to tě posílí.
• 19. Nikdy není pozdě na to, mít šťastnédětství. Ale to druhé záleží jenom na toběa nikom jiném.
• 20. Když přijde k tomu, jít za tím co vživotě miluješ, neber ne jako odpověď
• .21. Rozsviť svíčky, natáhni hezképrostěradlo, oblékni si svůdné prádélko.Nešetři si to na slavnostní příležitost.Dnešek je slavnostní.
• 22. Přípravy přeháněj, potom ale jdi sproudem.
• 23. Buď výstřední teď. Nečekej na stáří,abys oblékl purpur.
• 24. Nejdůležitější pohlavní orgán jemozek.
• 25. Nikdo nemůže za tvé štěstí kromětebe
• .26. Zarámuj každé tzv. neštěstí těmitoslovy „ bude to mít nějaký význam za pětlet?“
• 27. Vždycky zvol život.
• 28. Odpusť každému všechno.
• 29. Co si o tobě myslí ostatní lidé těnemusí zajímat.
• 30. Čas léčí téměř všechno. Dej časučas.
• 31. Ať je situace jak chce dobrá nebošpatná, změní se.
• 32. Neberte se tak vážně. Nikdo jiný totaky nedělá.
• 33. Věřte na zázraky.
• 34. Bůh tě miluje, protože je Bohem, nepro to co jsi udělal či neudělal.
• 35. Nebilancuj život. Ukaž se a dělejvětšinu z něj teď.
• 36. Stárnutí poráží jinou možnost - zemřítmlád.
• 37. Tvoje děti dostanou jenom jednodětství.
• 38. Všechno, na čem nakonecdoopravdy záleží, je že jsi miloval.
• 39. Dostaň se ven každý den. Zázrakyčekají všude.
• 40. Když my všichni naházíme našeproblémy na hromadu a uvidíme ještěněkoho, měli bychom si ty svoje vzítzpátky.
• 41. Závist je mrhání časem. Už mášvšechno, co potřebuješ.
• 42. To nejlepší teprve přijde…
• 43Bez ohledu na to jak se cítíš, vstaň,oblékni se a ukaž se.
• 44 Dávej.
• 45. Život není spojen s ohýbáním se, aleje to pořád dar.

Jednou ročně, 17. listopadu, se po celém světě slaví Světový den nedonošených dětí. Po celém světě se významné budovy a místa zahalují do purpurové barvy. Pořádají se konference, oblékají purpurová trička. Je to proto, abychom si připomněli, že ne všechny děti se narodí v původně plánovaném termínu porodu a že takových dětí stále přibývá. Já jsem se k dnešnímu dni rozhodla napsat článek o tom, co takový předčasný porod pro rodiče i dítě znamená. 

 Nedonošené děti jsou děti, které se narodí před ukončeným 37. týdnem (37+0). V České Republice je hranice životaschopnosti stanovena na ukončený 24. týden (24+0) a váhu 500g. Ale samozřejmě zde máme i menší a mladší děti. Jak moc ovlivní miminko i rodinu předčasný porod závisí samozřejmě na týdnu porodu a na množství komplikací, které miminko potkají. Nejohroženější skupinou jsou děti extrémně nedonošené, narozené před ukončeným 28. týdnem (28+0) a s váhou nižší než 1000g. 

Každá maminka si představuje, jak prožije 9. měsíců těhotenství a na konci se narodí krásné zdravé růžové miminko, všechno bude pro něj nachystáno, tatínek bude u porodu, miminko si odvezou domů a všichni budou šťastni a spolu. Tahle představa se s předčasným porodem rozplyne a nic není tak, jak si rodiče plánovali, představovali, na co se připravovali. Ve velmi krátkém čase se musí přizpůsobit nové situaci, se kterou nepočítali a na kterou se nemohli nijak připravit. Rodiče předčasně narozených dětí vykazují ve srovnání s rodiči dětí narozených v termínu větší míru stresu (Lau, Morse, 2003), větší potřebu pomoci během prvního roku po narození dítěte a nižsí schopnost adaptace (Rautava et al., 2003). Předčasný porod je pro rodiče traumatický zážitek. Velké množství žen po předčasném porodu také vykazuje známky traumatu ještě dlouho po propuštění z nemocnice (Pierrehumbert et al., 2003). Šest až osmnáct měsíců po narození dítěte zažívají opakované, nepříjemné, bolestné a vtíravé vzpomínky (Affleck, 1991, podle Jotzo, Poets 2005).

Dlouhodobá studie prokázala, že samotná hospitalizace a ztížený kontakt rodičů a dítěte nemá na vývoj vztahu rodič - dítě zásadní význam. Co má ale na vztah rodič - dítě největší vliv, je riziko úmrtí dítěte. Konkrétně obavy o život dítěte. Mnoho rodičů má strach navázat s dítětem vztah-kontakt-vazbu, protože se bojí, že zemře. Někdy si takový strach nemusí ani uvědomovat a připouštět. Zároveň ale zažívají opačná pocity, kdy si uvědomují, že by miminku měli poskytnout co nejvíce lásky a péče i za předpokladu, že může umřít. Způsob, jakým se rodiče dokáží vyrovnat s traumatem předčasného porodu má vliv na vztah k dítěti. Pokud se rodičům nedaří s takovou situací vyrovnat, může přechodně způsobit zdravotní problémy u dítěte.

Naopak nejdůležitější věcí pro rozvoj vztahu rodiče a dítěte je fyzický kontakt. Bohužel v prostředí novorozeneckých JIP je takový kontakt omezený, rodič se musí dovolit zdravotnického personálu, aby se mohl dítěte dotknout, pochovat ho nebo tzv. klokánkovat. Klokánkoví je forma fyzického kontaktu, kdy je obnažené miminko přiloženo na obnažený hrudník maminky nebo tatínka. Snahou zdravotnického personálu je umožnit klokánkování co nejdříve. Maminky díky němu lépe navážou vztah s miminkem a snáze “rozeběhnou” laktaci. Děti naopak lépe prospívají a mají méně zdravotních komplikací, protože ze zklidní při poslouchání tlukotu srdce rodiče a lépe dýchají, jak vnímají dech rodiče. 

Po porodu většina maminek nedonošených dětí nezažívá radost z narozeného dítěte, ale naopak se často necítí jako matky, mají pocit, že selhaly, když dítě nedonosily, obviňují se, mají tendence se vyhýbat ženám, které porodily donošené děti a prožívají pocity úzkosti, strachu, smutku, zklamání. Často se maminky samy sebe ptají, jestli mohly předčasnému porodu nějak zabránit, jestli neudělaly něco špatně. Mají obavy "co na to řekne okolí". Výjimkou nejsou ani myšlenky, jestli by nebylo lepší, kdyby miminko zemřelo a maminka mohla začít "od začátu", nebo maminku napadají otázky "co když bude dítě postižené?".

Předčasný porod je zátěžovou situací pro narozená miminka i pro jejich rodiny. Dnešní den se slaví na jejich počest. Než se pro dnešek zahalíte do purpurové stejně jako světové metropole, přečtěte si, jak důležitý význam a souvislosti tento den má.

Co je den předčasně narozených dětí?

U nás v České republice známe 17. listopad jako státní svátek boje za svobodu a demokracii. Další význam má toto datum i pro předčasně narozené děti a jejich rodiny. Celosvětově je toto datum totiž také známé jako World prematurity day a u nás se do češtiny překládá jako Světový den předčasně narozených dětí.

V tento den by se mělo šířit povědomí o problematice předčasných porodů a zároveň má tento den za cíl podpořit a povzbudit všechny rodiče, kterým se narodilo nedonošené miminko. Symbolem tohoto dne je purpurová barva a proto se na jeden den světové metropole barví do purpurova. 

Světový den nedonošeňátek vznikl v roce 2008 na prvním setkání členů evropské organizace EFCNI. Tato organizace propojuje rodiče, doktory z různých oborů a vědce za účelem stálého zlepšování zdraví předčasně narozených miminek. Jejich základními hodnotami jsou prevence, léčba, péče a podpora.

Purpurové ponožky pro miminka

Díky skvělému projektu na Modrém koníkovi jsem se mohla zúčastnit projektu @konik_testuje . Tento projekt je známý tím, že testovaný projekt zašle mamince domů, aby ho otestovala, ta na to za oplátku produkt pečlivě posoudí, ochutná, vyzkouší 🙂

Tohoto projektu jsem se zúčastnila zrovna v době, kdy malé Rozince byly skoro tři měsíce a popravdě jsem neměla moc času na jídlo. Ve chvíli, kdy usnula jsem naházela věci do pračky, vyskládala a naskládala věci do myčky, někdy si stihla vypít sklenici vody a třeba vyluxovat a v tu chvíli, kdy jsem si sedla, se malá vzbudila a kolotoč s kojením, krkáním, hraním si a podobně začínal znova.

S tyčinkami Nutrimama jsem se předtím nesetkala. Věděla jsem, že něco takového existuje, ale nekoupila jsem si je, ani jsem je nevyhledávala. Ve chvíli, kdy se objevilo na koníkovi, že se hledají vhodné kandidátky na test produktu, věděla jsem, že bych se ráda zúčastnit, abych tyčinky vyzkoušela a měla něco málo doma, když jsem se nestihla najíst.

Přišly mi dvě krabičky cereálních tyčinek Nutrimama a mléčný nápoj Nutrimama s příchutí vanilky.

Nejdřív bych Vám ráda představila tyto cereální tyčinky. Tyto tyčinky  jsou tedy určeny jen pro období kojení. Výrobce uvádí, že jedna tyčinka denně zajistí 10 důležitých živin potřebných jak pro matku, tak pro dítě. Těmito živinami jsou DHA dokosahexaenová mastná kyselina ze skupiny omega-3, která přispívá k normálnímu vývoji mozku a zraku u kojeného dítěte. Tyčinka obsahuje také železo, zinek a kyselinu listovou, která přispívá ke správné funkci imunitního systému, dále pak jód, biotin a vitamín B1, který zajišťuje správný energetický metabolismus, Vitamin D k udržení normálního stavu kostí a zubů a posledními složkami jsou vitamíny B2 a B6, které snižují únavu.

První krabička byla s příchutí Brusinka a malina. Musím říct, že za mě tahle příchuť vyhrála. Nejsem moc typ, který ujíždí na čokoládě, popravdě si dám čokoládu možná jen jednou do roka a to tak dvě kostičky. Příchuť maliny je v tyčince tak osvěžující, že jsem se až divila, jak jsou tyčinky dobré. Brusinky normálně moc nemusím, ale tady byla spíš cítit ta malina, což mi vyhovovalo.

Zdravim,

chci se podelit o pocitech kdy mi lekar sdelil ze mozna budu muset jit na cisarsky rez.

Mala brisku prospiva akorat je stale KP,na kontrole v tydnu 33+1 tomu nebylo jinak.Po otazce co kdyz se mala neotoci tak rikal no budete muset jit na cisar,ale to si povime priste pokud se neotoci.

Vzdy co jsem cetla clanky tak jsem si rikala proc ty zensky jsou z toho tak hotovy ze musej na cisar(vsak to bude bez bolesti,budou vedet kdy se mimco narodi atd. atd.) to jsem si rikala kdyz jsem nebyla tehotna.za cele tehu jsem si rekla ze kdyz to prijde tak to vemu v pohode a co no proste rodit nebudu ale tim co me rekl doktor tak se musim priznat ze vsechny ty zensky chapu jak se citili.ja si to nepripoustela ze by takova situace mohla nastat..a opravdu kdyz jsem odchazela z ordinace se slzama v ocich jsem psala priteli sms :( a doma po cteni o cisarskem rezu jsem se rozbrecela...opravdu nechci na cisare..a doufam ze promluvy do briska zaberou a mala pochooi ze se ma otocit ze maminka ji chce porodit a ze tatinek u toho chce byt a videt ji jako prvni 🙂 takze doufam ze za 14dni tomu bude jinak 🙂

....poznatek z nemocnice Motol...nikdy, opravdu nikdy více... :( a o to víc mě mrzí, že jsem tam s dcerkou jela s nějakou nadějí...věděla jsem a byla dokonce smířena s výsledkem mnohem dřív, než jsem verdikt věděla, ale přístup na dětském ORL mě naprosto šokoval od samého začátku...ale postupně... Týnka se narodila nejspíš se sluchovou vadou, toto opravdu řešíme již hned od narození...ale až nyní více...doslala se do logopedické třídy, kde smekám před paní učitelkami, protože již za dva měsíce se naučila naprosto bravurně vyslovovat písmeno L, které před tím neuměla. ...ale Týnce hned po porodu nebyl naměřen sluch, řešilo se to asi rok, kdy ji nakonec byl diagnostikován jednostranná sluch, ale protože se řeč nerozvíjí tak, jak bych si představovala, dostaly jsme se až do Motola na vyšetření SSEP v narkóze. už jen přijetí pro mě byl šok, protože na mě sestra vyštěkla že já musím na ubytovnu a dcerku tam nechat...tak to jsem razantně odmítla, že u ní klidně budu sedět jen na židli, třeba celou noc...tak nakonec po asi hodině mi bylo sděleno, že mám nárok na lůžko...fajn...v neděli byl nástup před polednem, dcerka měla nárok až na večeři, ale s tím jsem počítala...jídlo jsem měla svoje...vše proběhlo v neděli o.k., v pondělí měla jít na hodinu pod narkózu....takže povel, že od osmi od rána nesmí nic jíst, ani pít, že v deset pujde na zákrok...o.k. vše zvládla v pohodě, ale když se ani v poledne nic nedělo, tak už jsem byla hodně nervní...Týnka už opravdu hodně nervozdní, prosila mě o jídlo i pití a já neustále vysvětlovala ,že opravdu nesmí, že už musí jen malou chviličku vydržet...na řadu přišla ve TŘI odpoledne...ano, od osmi od rána nic nejedla, ani nepila..pusinku měla úplně rozpraskanou, kůži bledou :( byli mi ji tak lito.. :/ na vyšetření před námi vzali chlapečka tmavší pleti, i když byli přijmuti po nás....takže Týnka mohla jít o hodinu dříve...fajn, zvladla to, i když už opravdu hodně hystericky...a to jsem si s ní lehla), už do postele ( do "její" postele) myslela jsem si, že jak plakala, že usne, jak byla vyřízená...a vtrhla do pokoje sestra, co si jako dovoluju ležet v její posteli..to už jsem se opravdu nedala a vyštěkla, že to mi přijde opravdu jako to nejmenší, když se snažím ji uklidnit v posteli...tak sestra stahla krovky a řekla, že jako by prý nic neviděla....no, o pár minut později mi Týnku na hodinu odvezli...ty očička, a křik, proč ji opouštím uvidím už na vždy před sebou....ale s tím opravdu nešlo nic udělat....na sál jsem s ní nemohla....Ta hodina byla pro mě asi nejhorší  v životě....

přivezli mi kočičku naprosto běsnou :( po tolika hodinách, kdy nemohla pít a jíst musela vydržet další dvě hodiny bez jídla a pití....její stav po narkoze bych nikomu opravdu nepřála...prala se se mnou, věděla, kde je schovaný pití a brala jako podraz, že ji ho nechci dat...křičela, že chce botičky a bundu a že pro ní děda přijede autem... :( opravdu hruza

v tu dobu slouztil lékařský "bratr", ne sestřička a dal ji po hodině a půl napít...on byl opravdu jediný lidský článek v ten den :(

hrozně moc jsem na motolskou nemocnici vsázela...ale po konzultaci s kamarádkou lékařkou, Motol je pouze nemocniční Fabrika...a opravdu jsem se tam i tak cítila...žádný cit...a to to bylo dětské oddělení.

po zákroku mi bylo pouze chladně řečeno,, že dcerka má na jednom oušku lehkou nedoslýchavost a na druhém střední nedoslýchavost...ale s tím jsem tak nějak počítala, že tam nějaká vada bude...

jela jsem do MOtola opravdu s nějakou nadějí, že je tam luxusní přístup a kapacity...a hrozně moc mě to zklamalo...

Zajímá Vás, jak v průběhu těhotenství správně jíst, ale ztrácíte se v množství informací?

Zveme vás na přednášku s názvem FitMamky, kde získáte ucelené informace o tom, jak si správně upravit jídelníček tak, abyste se cítila dobře Vy a současně zajistila komplexní výživu pro vaše miminko.

Vstupné dobrovolné.

POZOR! Bohužel máme omezenou kapacitu, proto je nutno registrovat se zde:

https://goo.gl/forms/vWYQOKQDbLnOknIJ2

Děkujeme za pochopení a těsíme se na Vás!

Ahojky maminky, které vlastníte tak jako já kočárek britax b-motion, mohla by mi některá z vás poradit, jak a zda vůbec jdou povolit popruhy u pásů??? Samozřejmě tím nemyslím povolení pouze zepředu u přesek, nebyla jsem schopná to najít, kočárek mám necelý týden a když chci syna vložit dovnitř s fussakem a kombinézou je chudinka úplně přiškrcený, tak nevím jestli jsem slepá či co :(