Pamatuji si den, kdy v televizi jsem slyšela informaci o koronaviru ve světě. Byla to informace. Něco, co se mě netýká.. něco co je daleko.. něco, abych věděla, co se děje ve světě.. něco, co je velmi daleko. A pár týdnů na to jsme přivítali KORONU u nás v ČR. Dokonce několik týdnů na to jsme zůstali "zavřeni doma". 

Zdálo se, že epidemie chřipky je za dveřmi a přitom nás zasáhla pandemie koronaviru. 

Možná jsem nebyla připravená, že něco takového může přijít? A z druhé strany.. dá se na něco takového připravit? 

MŮŽU VŠAK S JISTOTOU ŘÍCI, ŽE TEĎ MŮŽU NAJÍT V TOM VŠEM I NĚJAKÁ POZITIVA.

• VZTAHY - kdybyste se zeptali svých známých, zda si dokážou představit být se svou ženou, dětmi, partnerem, rodičemi... zavřený 24 hodin denně.. s jistotou můžu říci, že většina by řekla že jste spadli z višně.. a určitě taková situace nikdy nenastane. Teď již víme, že nastat může. A dokonce víme, co takové situace znamenají. První dny jsou určitě těžké. Najednou nastala nová situaci a vy všichni se učíte v ní fungovat. Najednou normální den je nenormální... nebo spíše začíná být normální? Děti mají "mámu", "tátu" tak, jak to má být. Najednou vztahy dostávají jiný rozměr. Ano, souhlasím. Je to velmi těžká zkouška každé rodiny. Izolace a dobrá nálada? Být stále spolu a nevyjít si večer s přáteli na dobrou večeři nebo pivo? Být s dětmi 24 hodin a nemoct je poslat do školky, školy na kroužek? Ano, zní to drsně.. ale taková doba může pomoct našim vztahům!!!! Můžeme o ně spolu pečovat!
• karanténa = OSOBNÍ PRIORITY- najednou jsem musela rozhodnout, na co můžu mít vliv a do čeho kecat prostě nemůžu nebo nemám právo. Tím způsobem vznikl seznam priorit:
  • zdraví mé rodiny, známých
  • bezpečí
  • vztahy s přáteli
  • finanční bezpečí
  • sny

Když chci aby mi blízcí byli zdraví.. tak se snažím co nejméně chodit na riziková místa. Obchody tehdy, když je to nutné.. ale zase se neomezujeme.. prostě dojde mouka, jdu koupit (pokud nelze ničím nahradit nebo vymyslet oběd jinak) neříkám si, že nákupy až v úterý 🙂 Když jdeme s rodinou na procházku (psychická pohoda je důležitá..taktéž odpočinek v jiné formě), tak jdeme do lesa..tam, kde nemůžeme potkat skupiny lidí...Roušky.. téma, které snad bude stále aktuální k diskusi.. také s nima nesouhlasím.. ale respektuji rozhodnutí vlády. Nosím, nosíme. S rozumem. (v lese fakt ne)

Šampon

Po otevření lahvičky na mě dýchla nostalgie a vzpomněla jsem si na svého dědu, který používal jenom kopřivový šampon. I přítel si vzpomněl na své dětství - vždy se těšil, až mu mamka umyje hlavu šamponem ze stříbrného pytlíčku, u kterého mohl odstřihnout růžek.

Kondicionér

Dobře se nanáší, vlasy jsou po něm hebké a snadno se rozčesávají. 

Maska

Používám na střídačku s kondicionérem. Dobře se nanáší i smývá. Vlasy jsou po ní lesklejší, hebčí a déle voní. 

Vlasová péče Dixi u nás obstála. Oceňuji balení výrobků - průhledné obaly šamponu a kondicionéru, protože ráda vidím, kolik přípravku v obalu skutečně je. Líbí se mi jednoduchost - bílá s motivy kopřivy je jasným sdělením, netřeba tisíce barev, nápisů, atd.

Účinnost přípravků je výtečná, šampon dobře myje i jedním mycím cyklem, není potřeba šamponovat hlavu 2x. Manžel má poměrně citlivou pokožku hlavy, i denní mytí mu nezpůsobovalo žádné potíže, spíše naopak šampon moc chválil. Ampulky proti vypadávání vlasů si s nadšením aplikovala starší dcera. 

Mně vyhovovala kombinace šampon a maska, přece jen, mám vlasy namáhané nedávným stahováním barvy a také velmi jemné a kondicionér mi nepřišel dostatečně výživný. 

Přípravky mají velice příjemnou vůni, z té jsme nadšení všichni. Výrobky bych určitě doporučila, v naší vlčí koupelně budou mít stálé místo. Hezký den, Lenka 

#test_dixi a #recenze #dixi_kopriva_skusenosti

Připravte se na období jarních respiračních onemocnění a alergií už nyní.

Máte dítě, které se s příchodem jara začne potýkat s alergiemi nebo virózami? Rozhodně nic nepodceňujte a vyhledejte pomoc lékaře, aby se z běžné nemoci nestalo chronické akutní onemocnění, které by mohlo v konečném důsledku vyústit v onemocnění závažnější. 

Sezonní respirační onemocnění se blíží. Způsobují je jak viry, tak nastupující alergeny. V jarním období jsou to většinou alergie na pyly.

Pomoc hledejte u odborníků, v Olivovně vám umíme pomoci.

V naší léčebně přijímáme také děti s respiračními nemocemi, a to ve věku od 1 do 18 let. Dětský pneumolog při příjezdu nastaví individuální léčebný plán podle aktuálního zdravotního stavu dítěte a rozepíše léčbu a procedury, které jsou součástí zpravidla 5 týdenního pobytu. Komplexní terapie je provázána s fyzioterapeutickou péčí, klimatoterapií a vyváženým jídelníčkem.

Z dlouhodobého hlediska může léčebný pobyt u nás významně přispět ke snížení nemocnosti a celkovému zlepšení zdravotního stavu. V důsledku toho dojde  i ke snížení medikace, což představuje pro dětský organismus nemalou úlevu.

„Dobré vzpomínky jsou jako přívěsky. Každá z nich je výjimečná. Sbíráš je jednu po druhé a pak se jednoho dne ohlédneš zpět a zjistíš, že z nich máš celý pestrobarevný náhrdelník.” (James Patterson)

Milý Ježíšku, přeju si...

Každý rok jsme tápali a hledali, jakým dárkem bychom udělali opravdovou radost našim babičkám a dědečkům. Všichni už jsou ve věku, kdy nic nechtějí, nic nepotřebují, vše, co si přejí, už mají - však to určitě sami znáte🙂 No a pak se nám jednoho srpnového odpoledne narodil syn. První vnouče v obou rodinách. Už jeho prvním nádechem se pasoval na nejmilovanějšího člena celé rodiny. Čas s ním letěl jako splašený a ač se to zdá skoro nemožné, všechny si nás postupně omotával stále víc a víc kolem svého malého baculatého prstíku. 

Uteklo pár měsíců a přiblížily se Vánoce. A my si opět lámali hlavu nad tím, jaké dárky vymyslet pro naše prarodiče. Už ani nevím, kdo z nás s tím nápadem přišel, ale jelikož rádi a hodně fotíme, chtěli jsme vymyslet nějaký dárek, ve kterém budou hrát hlavní roli naše fotky a vzpomínky. A tak vznikly první rodinné fotokalendáře. Přinesly obrovskou radost a nás konečně zahřál skvělý pocit, že jsme se tentokrát opravdu trefili. Hurá!

Rok se s rokem sešel a byly tu další Vánoce. Tentokrát už nám ale přišlo hloupé opakovat se se stejným dárkem. Jenže jsme to po Vánocích pěkně “schytali”, hlavně babičky nám vyčetly, že se strašně těšily na nový fotkový kalendář. Že si jej prostě přejí dostávat každé Vánoce. A bylo rozhodnuto!

Od té doby do naší rodiny přibylo další milované vnoučátko a kalendáře už připravuji v předvánočním období každoročně. Prarodiče jsou spokojeni a naši kluci jsou zase nadšení, že se u babiček vidí v kalendáři.

V tomto podivném období plném negativních zpráv, mě potěšil balíček vlasové kosmetiky Dixi k testování.

Na úvod je potřeba uvést, že mám jemné, spíše suché, pomalu rostoucí vlasy se sklonem k vypadávání. Teď mám zase období, kdy mi padají více; asi i podzimem, dlouhodobým kojením a stresem z nouzového režimu, se třemi dětmi doma. Toliko k výchozímu stavu mých vlasů.

Baliček obsahoval kompletní řadu produktů k péči o vlasy: kopřivový šampon, kodicionér, masku na vlasy, kopřivovou bezoplachovou kúru a tonikum proti vypadávání vlasů. Vyzkoušela jsem vše kromě bezoplachové kůry.

Šampon opravdu hezky myje vlasy. Mám ráda, když vlasy po mytí „vržou mezi prsty“ tedy když jsou vymyté veškeré stylingové přípravky, mastnota a špína. A to šampon dokonale splňuje. Šampon je bez silikonů a parabenů. Vlasy jsou po něm lehké, nemastí se, nejsou zatížené. Současně nevysušuje pokožku hlavy, s čímž jsem měla u jiných běžných značek šamponů problém.

Kondicionér jen lehce zjemní vlasy. Opět je bez silikonů a parabenů. Vlasy nejsou po něm mastné a zatížené.

Masku jsem zkusila pouze jednou, běžně ji nevyužívám a asi nemůžu posoudit. Pro mé jemn, zplihlé vlasy je zbytečná. Ale jiným by určitě mohla vyhovovat.

Přeji vám krásný středeční den, 

přicházím s vyhlášením soutěže, která probíhala ve skupině Fisher-Price o chytré hodinky 🎁🕑🕥🕘

Všem zúčastněným děkuji za příspěvky ve skupině. Soutěžní téma bylo uchovávání vzpomínek na děti. Většina z vás preferuje fotografie v neelektronické podobě, ale čas je prevít a ne vždy se nám daří je vyvolávat tak, jak bychom chtěli. Všude je to s časem a dětmi podobné ⌛️⏳😃

🍀🍀🍀 A kdo z vás měl v soutěži tentokrát štěstí? 🍀🍀🍀   

Generátor náhodných čísel vylosoval číslo 28 🤗 A tento soutěžní příspěvek do skupiny vložila s hashtagem #hodinky uživatelka @luckawm💕 a stává se výhercem  🥳 - moc gratuluji k výhře 👏 🤩 Věřím, že Natálce udělají velikou radost 🤩

A kdo jste soutěžili a nevyhráli, dozvěděli jste se alespoň skvělý TIP na vánoční dárek 😉👍 Ten potěší každého malého objevitele a ještě k tomu jej pořídíte za rozumnou cenu 💵👀🎁

Není tajemstvím, že ženy milují nakupování. Zatímco muži většinou nakupují jen když musí a hodně často na poslední chvíli (pokud se jedná o dárky k narozeninám nebo k Vánocům), ženy, naopak, tíhnou k nakupování v každém ročním období, nehledě na ekonomickou situaci nebo akutní potřebu. Nakupování pro mnoho z nich znamená jistou formu psychoterapie. Proč ale ženy tak rády nakupují online? Má to proti nakupování v kamenných prodejnách nějaké výhody? 

1. Online nakupování šetří čas a je možné kdykoliv a kdekoliv

Pokud se nejedná o nákup věci, kterou potřebujeme mít doma okamžitě, ale klidně si na ni pár dní počkáme, není nad to, ušetřit si cestu do nákupního centra a zpátky. Hlavně, pokud bychom museli s sebou brát i neposedné potomky. Doma u kafíčka a koláčku jen usedneme k počítači a na pár kliků máme nakoupeno. A to i v případě, že se chvilka klidu naskytne až večer, kdy děti ulehnou do postelí a nehrozí, že Ježíška vyruší u vybírání nejhezčí panenky nebo autíčka.

Navíc, ať je venku 40° ve stínu anebo se venku žení všichni čerti, nemusíme ani vypotit litry vody, ani promoknout skrz naskrz a svůj nákup můžeme mít doma do pár hodin. Jak pohodlné!

2. Obří výběr a instantní recenze

Online máme na výběr z takového množství zboží, až se panenky protáčejí! Spousta druhů od různých výrobců, různých cenových kategorií. Takový žádná kamenná prodejna nenabídne, pokud ovšem, není nafukovací.

Pěkný den, 

dostal se ke mě článek s 24 tipy jak prakticky zdarma trávit čas zajímavými aktivitami. Pár z Vás mi už dříve psalo o vlastních aktivitách, které realizují v případě "off-režimu" 🔌. Toto může být inspirace až Vy nebo Vaše děti budete mít chuť na chvilku odložit telefony, počítače nebo tablety a zkusit se zabavit trošku jiným způsobem. 📴💪

🌼Budu ráda, když přidáte nějaké své další tipy, které jsou laciné a snadno dostupné 😊

Článek naleznete ZDE 🤩 nebo v anglickém originále ZDE

Děkuji za Vaše příspěvky

Jana

Manželé, kteří řeší rozvod, často vyhledávají pojem „rozvodové papíry“. Mgr. Aneta Lachmannová, advokátka projektu pravnipomoconline.cz vysvětlí v článku co znamenají „rozvodové papíry“.

Rozvodové papíry 2020/2021

„Rozvodové papíry“ představují dokumentaci potřebnou pro nesporný rozvod (rozvod dohodou), kterou je nutné ujednat mezi manžely a předložit rozvodovému soudu a soudu, který bude řešit péči o nezletilé děti.

K lepší orientaci ve spleti paragrafů rozvodového práva lze stanovit tři varianty rozvodu manželství:

• rozvod dohodou,
• sporný rozvod (oproti rozvodu dohodou se zjišťují příčiny rozvratu manželství), 
• ztížený rozvod.

V rámci mojí praxe advokátky při řešení rozvodu manželství doporučuji variantu rozvodu dohodou. Tato varianta představuje nesporný rozvod manželství, kdy se obvykle jedná o nejméně nákladnou a nejrychlejší možnost rozvodu. Při volbě manželů na tomto rozvodu jsou pak potřebné tzv. „rozvodové papíry“.

Děti jsou to nejcennější, co máme. Vědí to i naše maminky, které díky testování absolvovaly online kurzy první pomoci "Co mám dělat". Chcete vědět, co všechno jim kurz dal? Přečtěte si jejich upřímné dojmy a pocity. ➡ Zkušenosti s online kurzy první pomoci dětem.

Děti jsou prostopášné, nebojácné a někdy až nadmíru vynalézavé – víte, o čem mluvíme, viďte? ;) I přes tu největší snahu starostlivých rodičů se malé rošťáky zkrátka nepodaří před úrazy vždy ochránit. Můžete mít oči i na zádech, upozorňovat, hlídat je jako oko v hlavě, ale někdy se úrazům, bohužel, nevyhnete. Víte, jak reagovat v takové situaci? Je lepší první pomoc ovládat a nikdy ji nepoužít v praxi, než naopak. Protože děti jsou to nejcennější, co máme.

Ošklivé úrazy, pády, popáleniny, spolykané předměty, dušení či jiné zdravotní komplikace? Každé mamince pouze pomyšlení na takovéto situace způsobuje nevolnost a oblévá ji studený pot. Je však velmi důležité vědět, jak se v kritické situaci zachovat. Potřebné je pouze jedno: neztrácet čas, nepanikařit a okamžitě jednat. Porazte převahu dětských skopičin a nezbednosti díky první pomoci. Zúčastněte se testování, které vám dá do rukou něco vzácné -návod na záchranu života. Úkony zachraňující život je třeba se naučit pod dozorem odborníka a informace čerpat ze spolehlivých, ověřených zdrojů. V případě kurzů Co mám dělat dostanete informace z první ruky. MUDr. Michala Knězková není pouze lékařkou a certifikovanou odbornicí ve svém oboru, ale i maminkou. 

V rámci našeho testování budete mít možnost zúčastnit se dvou online kurzů. Získáte tak potřebné informace k tomu, aby vás a vaše děťátko nepřekvapila žádná situace.

Kurz První pomoc dítěti

Tento online kurz první pomoci nabízí přehledné, výstižné a praktické nahlédnutí do této problematiky. Umíte panikařit, chytá vás hysterie a máte pocit, že byste v kritické situaci, která vyžaduje první pomoc, selhaly? Je na čase to změnit! A co všechno se díky kurzu dozvíte?

Léto vždycky uteče jako voda. Najednou teplé krásné večery jsou fuč. Tma venku začíná brzy, ubývá dnů, přibývá noci. Přichází podzim. Vlastně už je tady 🙂 cítíme ji všude kolem sebe, vidíme ji, protože krásně obarvila listy na stromách 🙂 Nejenom že přichází krásný podzim, ale s ním i obávané virózy ... (neřeším coronu)

Jak si radíte s kašlem, rýmou ?

MOŘSKÁ VODA - pro mě je to základní pomůcka, která v lékárničce nemůže chybět. Když se jenom objeví první příznaky rýmy, ihned vím, kam musím šáhnout. Je potřeba pár krát denně propláchnout nos. Co je ideální, že můžou tuto domácí metodu používat i těhotné ženy 🙂

Existují dva druhy mořské vody:

Izotonický roztok - ideální na první dny nachlazení, když máme výtok z nosu

Hypertonický roztok - když máme ucpaný nos

Milí členové naší Nestlé skupinky, 

nemějte obavy, i v listopadu nás čekají 2 krásné soutěže, ale abychom toho neměli málo, teď prosím POZOR, HLEDÁME NEJAKTIVNĚJŠÍHO ČLENA PRO MĚSÍC LISTOPAD. 🍁🍂

Výhrou vyobrazenou na obrázku bude odměněn nejaktivnější člen naší NESTLÉ skupiny :

2 ks BEBA COMFORT dle věku vašeho dítěte

2 ks BIO křupek NaturNes

Vaši aktivitu budu v průběhu celého měsíce sledovat a do Vaší aktivity se i já budu aktivně zapojovat. 🙂 Ve skupince můžete zveřejňovat krátké zprávy o :
_______________________________________________
a) Příkrmech Vašich dětí – co kdy vaříte, pečete pro ně dobrého. INSPIRUJTE.

Šest let jsme budovali náš domek a konečně nastal den D, kdy jsme se mohli přestěhovat. Celé ty roky jsem si říkala jaké to bude. Ačkoliv jsme tento den plánovali a věděli, že nastane, v podstatě jsme se přestěhovali ze dne na den. Zasáhla nám do toho karanténa naší Sárinky, takže jsme si řekli, že když už máme někde být, tak na domečku.  Sbalili jsme to nejnutnější, Jarda převezl manželskou postel a dětskou postýlku, já pár kousků oblečení pro sebe a holky, nějaké jídlo. Na domečku už nějaký základní nábytek byl, sedačka, postel pro Sárinku, nějaké komody a dva psací stoly.

Nevím jestli to bylo stěhování nebo útěk. Z mé strany to bylo nejspíš to druhé. Útěk ze starého bytu. Byt, který byl přeplněný věcmi, které jsme nepoužívali. Dost se to podepisovalo na mé náladě. Nevím jestli dokážu dostatečně vyjádřit frustraci z vlastního domova, kde člověk jen chodí a uklízí a stejně je pořád bordel.

Představte si byt, kde není dostatek úložného prostoru na cokoliv. Vysavač nemá svoje místo a válí v pokojích, které se dovysávaly jako poslední. Pod každou postelí byl úložný prostor nebo několik krabic s věcmi, které jsme nepoužívali. Skříně praskající ve švech. Sušák na prádlo, který neustále zavazel. Vyselo na něm oblečení, které nebylo kam dát a bralo se rovnou ze sušáku. Hračky se válely všude a neměli svoje místo. Maximálně se hodily do krabice někam do rohu. V každém rohu byla nějaká věc - košíček, kytka, nevzhledná soška, židle, igelitka, hračky. Nádobí bylo tolik, že už nebylo kam dávat. Jídelní stůl pořád zasypaný papíry, hračkami, časopisy. 

Byl to byt, kde úklid kuchyně zabral celé dopoledne. Prostě šílené. Když chtěl někdo dojít na návštěvu, půl dne zabral jen základní úklid.. Nedej bože, aby někdo došel bez ohlášení! A co si budeme povídat, při takto složitém systému, ten úklid nikdy nebyl pořádný.

Domov je pro mě hrozně důležitý, proto jsem se dlouhodobě necítila dobře, začalo se to podepisovat nejen na náladě, ale i na zdraví. Prostě psychika úplně v háji. Jediná vidina lepšího "zítřka" bylo stěhování do nového domu. 

Konečně jsme se tedy přestěhovali, nebo spíš jen jsme sbalili ty nejnutnější věci a utekli jsme do domečku. Světe, div se, ale vzali jsme si tak 1/100 z věcí z bytu a v podstatě nám nic nechybí....

Máte – li již nějaké to stěhování za sebou, tak jistě víte, že to není zrovna příjemně strávený den, který by se dal řadit například k návštěvě pouti. Z málokterých úst uslyšíte po prožitém stěhování větu: „Bylo to skvělé, nemohu se dočkat, až si ten úžasný zážitek zopakuji“. Patrně byste si pomysleli něco o zhoršeném duševním zdraví a konverzaci elegantně ukončili.  Pravda je taková, že pomyslná jednička podtržená se schovává pod výrokem typu: „Přežili jsme to“ a častější shrnutí z dob minulých a bohužel i dnešních uslyšíte asi takto: „Lepší vyhořet ! Už nikdy se stěhovat nechci“. 

A proč tomu tak je ? Nejčastěji proto, že se na stěhování dostatečně nepřipravili, nebo si vybrali špatnou stěhovací firmu. 

Profesionálové radí jak na stěhování.  

(Jakub Malý ze stěhovací firmy Vektos shrnuje 15 let svých zkušeností v oboru stěhování do několika nejdůležitějších rad.)

Udělejte si dostatek času

Hlavním klíčem k úspěchu celého stěhování je mít dostatek času. To znamená vyhradit si jeden a více dní podle toho, jak velký byt nebo dům budete stěhovat. Stěhování jako takové je s profesionální firmou rychlá záležitost, např. byt 2+1 přestěhuje za pár hodin. Jde ale o čas, který si musíte vyhradit na přípravy, balení, předání a převzetí bytů a v neposlední řadě vybalení a uložení věcí v novém bytě. Na takové stěhování   tedy potřebujete alespoň dva dny. Na větší stěhování samozřejmě více. To je nutné si předem i s rezervou odhadnout. Dostat se do situace, kdy stěhováci čekají u dveří a vy ještě balíte věci, je přesně cesta k tomu, že si po stěhování řeknete: „Lepší vyhořet, ……“

Ahoj maminky, 

Dnes jsem zpátky se soutěží, na kterou jsem se moc těšila. Tento měsíc jsem přestala Mavericka kojit (odstávat) a to kojení byl pro nás vždycky...no, boj. Téměř celou dobu jsem prakticky jen odsávala a moje “holky” odsávačky to se mnou daly takovou dobu! A ráda bych pomohla i vám. Halloween je skvělá příležitost na malou nadílku nejen pro děti, ale i pro maminky. 

DVĚ vítězky se mohou těšit na sběračku a odsávačku mateřského mléka v jednom. Jmenuje se MilkFlow a já vám ji ráda představím.

MILKFLOW SBĚRAČKA MATEŘSKÉHO MLÉKA

🎃CO JE MILKFLOW?

MilkFlow je odsávačka a sběračka mléka vytvořena ze silikonu. Nepotřebuje žádné baterie, elektrickou zásuvku a nemusíte se bát, že poztrácíte různé hadičky a mini dílky, jelikož k odsávání potřebujete jen jedinou věc.

Už jste mi několikrát psaly, že byste si chtěly zahrát o kaše z řady Nature´s selection. Tak si pojďme zahrát. 😍 Ke kaším vám přihodím i lahodné ovocné kapsičky z řady NaturNes BIO. 💚

A protože cena je určena pro vaše mrňousky, otázka i vaše odpověď se bude týkat jich. 😋

🔽🔽🔽

Jednoduchá pravidla této soutěže :

1. Dejte LIKE tomuto článku 👍

2. Jděte do skupiny Zdravý začátek s Nestlé a vložte KRÁTKOU ZPRÁVU s hashtagem #rijnovasoutez , kde odpovíte na soutěžní otázku :

Už týden bydlíme v domečku, který jsme si postavili. Rozhodla jsem se vám napsat krátký příběh o tom, jaká cesta k němu vedla.

Mám o domečku blog  www.stavebni-denik.webnode.cz  nebo fb stavební deník

Byl rok 2013 a nám se narodila naše Sárinka. Asi jako spousta čerstvých rodin jsme i my zatoužili mít nějaký domek se zahrádkou. Tou dobou jsme bydleli v bytě, který byl mojí mamky. 

Začali jsme projíždět různé realitní servery, hledali nějaký pozemek a k tomu firmu na stavbu...Docela nehezké probuzení bylo, když jsme zjistili, kolik stojí m2 stavebního pozemku a nechat si postavit dům byla další utopie. Ještě dopíšu, že jsme měli oba dva kapsy prázdné nebo vysypané, to je tak, když jsme měli jeden plat a rodičák...

Vzdávat jsme se nechtěli, tak jsme hledali domek k rekonstrukci. Stálo nás to půl roku hledání. Za tu dobu jsme naši jeden domek, který by přicházel v úvahu, ovšem banka nám zamítla hypotéku. 

Nějaký měsíc jsme přestali hledat, ale ta touha po vlastním kusu "přírody" tam pořád byla.

Karanténa, zákaz sdružování většího počtu lidí a obecná obezřetnost jsou teď na denním pořádku. Pro nás to ale neznamená zabarikádovat se doma úplně. Vždyť podzim je tak barevné a krásné roční období! A tady dáváme k dispozici pár našich podzimních aktivit. 

Sbírání listů

Různé tvary, různé barvy, různé využití. Naše oblíbená zábava - obtisky barevných listů a jejich dokreslování a dotahování. 

Etuda na téma kaštany

Nejen, že se zabavíte při jejich sběru (já to teda úplně miluju!), ale zábava přijde doma při výrobě. Zvířátka a panáčci většinou zbydou na mně, ale to mi nevadí. Letos to Kýša pojal tak, že z kaštanů vyráběl jedovaté houby - napíchl je na párátko a pak je barvil akrylkama. Tak jako taky je to možnost...

Sběr šípku

Poskytnutí bezpečné a rychlé platební metody zákazníkům je stejně důležité jako vytvoření samotného produktu. Bohužel s tolika možnostmi na trhu je těžké rozhodnout, který způsob platby bude pro vaše podnikání nejvhodnější. Představujeme vám platební bránu Pays a její výhody oproti konkurenci. 

Jak funguje online platební brána Pays?

Zavedení on-line platebního systému Pays představuje způsob, jak zkrátit dobu platby za zakoupené zboží a zvýšit pohodlí při používání vašeho webu nebo online obchodu. Platební brány jsou poměrně oblíbené řešení mnoha eshopů, zákazníci přes ně platí nejrůznější služby a zboží. 

Platební brána Pays funguje jednoduše. Při platbě za vaše zboží nebo služby zákazníci uhradí platbu online kartou nebo se přihlásí do svého bankovního systému, jakmile je převod dokončen, a poté jsou jimi zaslané prostředky převedeny na účet, který je vám přiřazen. Jako vlastník webových stránek nebo internetového obchodu máte neustálý přístup k prostředkům nashromážděných na tomto účtu a sami se rozhodnete kdy chcete převést peníze na svůj cílový bankovní účet. 

Pays můžete začít využívat ihned. Platební brána je již napojena na několik velmi dobrých prodejních a rezervačních systémů, ve kterých jen nainstalujete doplněk nebo provedete jednoduchou aktivaci plateb. Mezi nejznámější prodejní systémy, které jsou napojeny na Pays, patří Shoptet, Zákazník.cz nebo FAPI. Prodáváte-li své služby nebo ubytování, můžete zvolit rezervační systémy Reservanto nebo Trevlix. Jste-li majitelem restaurace nebo bistra a řešíte v současné době online objednávky zákazníků a rozvozy jídel, pak je pro vás ideální Reservo Eats.

Výhody platební brány Pays oproti konkurenci

Mám tu pár věcí, ať už po holkách nebo svoje, které bych mohla darovat. Můžu napsat takový ten typický inzerát "daruji někomu ve složité situaci" a budu očekávat, že se ozve někdo, kdo opravdu nemá peníze, protože je na vše sám, nebo přišel o práci apod. 

V podstatě na tom vyděláme oba dva, já dobrým pocitem, on věcmi zadarmo.

Ovšem jaká je realita, že se ozve člověk, který je na tom opravdu špatně nebo si na chudáka jen hraje...?

Možná je lepší na to ani nemyslet. Prostě darovat a nepídit se po detailech. Do té doby než se darované věci objeví na bazarovém serveru za nemalé peníze, nebo zjistíš, že jsi daroval věci člověku, který se na fb prezentuje s "nakousnutým jablkem" v ruce.

Jistojistě existují lidi, kteří jsou na tom bídně a nemohou s tím nic moc dělat. Potom jsou tu lidé, kteří jsou na tom bídně, ale je pro ně jednodušší si na chudáky hrát, než s tím něco dělat. Těch bude drtivá většina...

Výměna manželek je toho poměrně velkým důkazem. Tam je ve složité životní(finanční) situaci kde kdo, ale hlavně že mají plné popelníčky.

Jak se z autorky článku "Můj porod, aneb proč rodit v porodnici" stala domarodka? O tom už jsem psala: https://www.modrykonik.cz/blog/anetadr/article/prichod-tretiho-prince-y9b2k2/

Máme tedy tři prince. První porod byl opravdu masakr, zakončený KE a kleštěmi, druhý taková klasika a třetí léčivý domácí. Přestěhovali jsme se do nového domečku se třemi dětskými pokojíčky, začali hodně cestovat a já se rozhodla, že si splním svůj sen a vystuduji prezenčně Bc. studium porodní asistence. Je to můj sen už od puberty, ale mamka mi to kdysi rozmluvila, že je to líbivý obor jen na oko a brzy se omrzí. Vlastní rození už jsem v sobě ukončila, výbavu na miminko rozdala a v lednu šla na den otevřených dveří studia PA. Pár dní po něm jsem zjistila, že jsem velmi neplánovaně těhotná. Nebudu zastírat. Já brečela. Já tak moc brečela. Vždyť jsem už byla jinde.

Musím přiznat, že tohle těhotenství pro mě bylo občas psychicky náročné. Těžko se mi snášely těhotenské neduhy, ač jich bylo jen velice málo, protože jsem přeci těhotná být nechtěla. Jak to říct rodině, když i u třetího dítěte na nás koukali jak na cvoky?

Čas utíkal, přidala se Korona a já byla ráda, že rodím až na podzim a ne v tom blázinci na jaře (to jsem ještě netušila, že se blázinec vrátí). Rozhodla jsem se, že si nenechám říct pohlaví. Když máte doma tři kluky, vyslechnete si k pohlaví čtvrtého dítěte tolik, jako by to snad byl středobod vesmíru. Já jsem byla přesvědčená, že to stejně bude čtvrtý kluk, vždyť my nic jiného neumíme, navíc těhotenství probíhalo vlastně úplně stejně jako předchozí. Taky jsem se rozhodla (a považuji to za jedno z nejlepších rozhodnutí), že omezím doktory. V poradně u gynekoložky jsem byla 4x a od 36.tt jsem byla v péči své úžasné PA. Za celé těhotenství jsem neměla jediné VV, monitor a ani jednou jsem nebyla v porodnici. To byla neuvěřitelná úleva.

Na začátku 38.tt mi odešla hlenová zátka a já se radovala, že už nebudu čekat dlouho. Situace kolem korony se horšila a já doufala, že se nic nepokazí a nebudu muset do porodnice. Každý den jsem prosila miminko, ať už vyleze, že to pro nás bude lepší. 38.tt ale minul, pak i 39. a blížil se konec 40. Miminko jsem měla už narvané tak moc dole, že mě bolel každý krok. Přišlo mi, že mi musí každou chvilku vypadnout. Jeden večer už jsem přestala zvládat emoce. Tak moc jsem si přála, aby už miminko vylezlo, bála jsem se porodnice, nezvládala už jsem těhotenství a vše už bylo nachystané. Byla jsem už děsně podrážděná a nepoužitelná. Nakonec jsem se rozhodla a 27. 9. v 9h večer vypila kus ricinového oleje.

Večer jsme šli normálně spát, manžel nakonec odešel spát do obýváku, protože nemohl večer usnout. Já usnula úplně v pohodě a vzbudila se před druhou s potřebou jít na velkou. Byla jsem v tu chvíli celkem zoufalá. Ono to snad nezabere a já se budu trápit dál. Došla jsem si a šla zpět do postele. V ten moment přišla první vlna, za chvíli další. Koukla jsem na hodinky a bylo 2.01.

Celý svůj dosavadní život jsem netoužila po ničem jiném než je veliká  a šťastná rodina..Vždy jsem si vysnívala alespoň 3 děti, hlučnou a veselou rodinu a já měla být tou maminkou na plný úvazek, která se o ni bude starat..Jak se říká, člověk míní, život mění..V 18 letech jsem od kamarádek místo nějakých pubertálních věcí dostala batůžek a v něm byly hračky na písek..I mé okolí zkrátka  již v tu dobu vědělo, že jediné, po čem opravdu toužím je velká kupa dětí….Bohužel nebo možná bohudík, mi tento dar seslán nebyl..Marně roky hledám důvody, proč se mi můj sen nemohl splnit…Nenacházím.. Trápím se a stále se s tím nemohu smířit..S každou další těhotnou kamarádkou, která čeká i 3 děťátko, kdy jsem od ní neslýchávala nic jiného než „další už nikdy, mateřská je to nejhorší“. S každým dalším kulatícím se bříškem v mém okolí v sobě hledám sílu, spoustu síly nezahořknout, přát ženám jejich nádherné štěstí „STÁT SE MÁMOU“.. Ale abych jen neplakala, přeci jen jsem po dlouhém boji a tolika neúspěších a beznaděje dostala ten dar stát se MÁMOU i já.. V létě roku 2010 se mi narodil zdravý syn, můj jediný princ „Sebastian“ <3 ………..

V roce 2002 jsem potkala svého nynějšího manžela…Po 4letech vztahu mě požádal o ruku…Já souhlasila, věděla jsem, že s tímhle mužem chci spojit svůj život a hlavně „založit“ tu svou vysněnou a krásnou rodinu. V září roku 2006 jsem se stala vdanou paní a hned poté se strašně moc těšila na dvojitou čárku na těhotenském testu…Ale nepřicházela…Měsíce ubíhaly a já se tak moc trápila tím, že už nejsem těhotná..Byla jsem nedočkavá, myslela si, že přeci já, která nemá od života jiné plány a sny přece už mám být dááávno těhotná….po necelém roce neúspěchů jsem se opravdu bála toho, že je „něco špatně..Začala jsem to řešit s lékaři, v červnu roku 2007.. Manžel byl odeslán na spermiogram kde nám bylo sděleno, že je v pořádku a že s plodnou ženou nemůže být přeci problém otěhotnět!!! I na mé straně bylo dle lékařky vše v pořádku! Tak kde je „sakra“ problém??? Pustila jsem se tedy s vervou do úpravy životního stylu. Zhubla jsem 14kg, denně cvičila metodu paní Ludmily Mojžíšové, pročišťovala tělo bylinkami a kapičkami Joalis, běhala po léčitelích a  bezmezně věřila tomu, že můj sen se stane skutečností a já se dočkám své nádherné veliké rodiny..Byla jsem tím posedlá..Vyhledávala jsem různé kartáře, numerology, astrology a všichni shodně tvrdili, že mám jsou  dána do vínku 2děti!! Tak jsem se snažila další rok…Přišel červen roku 2008 a já v sobě cítila obrovskou energii..Byla jsem si jistá, že léto nám přinese náš vytoužený úspěch..Léto nám přineslo zprávu, ale úplně jinou, než jsem tak nadšeně očekávala..Na konci června 2008 byla mému manželovi diagnostikována „RAKOVINA LYMFATIKÝCH UZLIN“ Bylo mu necelých 27 let… V onen červnový den se můj život složil jako domeček z karet.. Manžel měl nemoc v pokročilém stadiu, v hrudníku již byla rozšířena do velikosti chleba..Musela být okamžitě nasazena razantní léčba v podobě chemoterapií.. Nikdy nezapomenu na větu, kterou vyřkl lékař při plánování léčby.. „Vzhledem k chemoterapii budete po léčbě pravděpodobně trvale NEPLODNÝ“ Dodnes se mi svírá srdce z pocitu, který se ve mně v ten okamžik odehrál..Ten neuvěřitelný pocit bezmoci, nespravedlnosti, taak moc to bolelo.. Mnohem víc, než manželova nemoc, tam jsem si totiž ani na okamžik nepřipustila, že by to mohlo dopadnout špatně! Bylo mi tehdy tak moc těžko, stále dokola jsem se ptala proč?? Proč on, proč my?? Byla nám nabídnuta možnost, nechat před léčbou manželovo sperma odebrat, abychom se v budoucnu mohli pokusit mít děťátka formou umělého oplodnění.. Tolik to ve mně bojovalo, tak ne, takhle já to přece nechci.. Ale nic jiného nám nezbývalo..Manžel si nechal zamrazit několik vzorků a nastal čas boje o vlastní život… Měsíce ubíhali a po 8 měsících chemoterapií a ozařování byl manžel prohlášen za pacienta s nemocí v remisi…Tedy za bojovníka, který prozatímně nad nemocí zvítězil!!! Byla jsem tak moc šťastná.. V březnu roku 2009 jsme odjeli na zasloužený odpočinek do lázní Luhačovice, kde jsme si užili krásný týden relaxace.. Musím ještě podotknout, že na pobyt se nám složila rodina.. Přijít v dnešní době o příjem partnera, s hypotékou na zádech byla krom nemoci další veliká zkouška.. Proto musím zmínit, že si velice vážím práce, kterou pro lidi ve stejné situaci dnes vykonává „DOBRÝ ANDĚL“ jehož jsem se v roce 2016 stala také součástí.. Ještě před odjezdem, jsem nás objednala na konzultaci do IVF centra Apolinář.

Po příjezdu se naplno rozjel náš kolotoč ohledně vyšetření před nadcházejícím IVF cyklem..Kdo si tím neprošel asi plně nepochopí, co se v člověku odehrává..Tolik jsem toužila po miminku, ale stále jsem si kladla otázky, zda je to etické, mám miminko přicházet na svět touto cestou, není to od nás sobecké?? A znovu dokola, proč já, proč my?? IVF centrum Apolinář bývalo umístěné na chodbě, která vedla na ultrazvuky maminek v pokročilém stadiu těhotenství..Sedíte na ponuré chodbě, věříte, doufáte a do toho pozorujete šťastné maminky hladící si svá bříška.. 1.cyklus umělého oplodnění se začal rozbíhat v květnu roku 2009. Spousta léků, injekcí a strachu a 2.6.2009 první odběr vypěstovaných vajíček. Bohužel se u mě rozběhla komplikace v podobě hyperstimulačního syndromu. Tělo po stimulaci vajčníků hormony začne tvořit nadměrné množství vajíček ve vaječníku. U mě to bylo 41 folikulů, což je při běžném měsíčním cyklu 1 folikul opravdu nadměrné množství. Při OHSS jak se syndrom nazývá hrozí vážné kmplikce a v krajním případě i smrt. Po 1.cyklu nám tedy bylo doporučeno vše ukončit bez transferu embryjka a nechat je zamrazit. Poté, až si tělo odpočine a dá se dohromady je postupně zkusit zavést. Byla jsem tak moc zklamaná a smutná, tak moc to bolelo, nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Prázdno, beznaděj a taakkk moc smutno. 14.července roku 2009 jsem podstoupila KET prvního mrazáčka, 25.září 2009 KET dvou mrazáčků. Bohužel, oba transfery byly neúspěšné, miminko nepřicházelo. Dny plynuly a já stále myšlenku na miminko nevzdávala, toužila, prosila a doufala. 2.cyklus umělého oplodnění, další kolotoč léků, injekci, návalů strach a doufání jsem započala v listopadu 2009. Bylo to ještě náročnější než poprvé, věděla jsem již co mě čeká a také víra v úspěch už nebyla tak silná. Během snahy v tomto cyklu ke mně dorazila zpráva, že má švagrová, v té době bez přítele je TĚHOTNÁ. Úplně mě to rozsekalo, celý týden jsem jen ležela a plakala nad nespravedlností, položilo mě to doslova na lopatky. Bylo to pro nás obě velmi náročné období. S odstupem času to ale vidím jako záchranu, byl to zlom, kdy jsem vše vzdala a přestala lpět na přání mít miminko. V ten čas jsem řekla manželovi, že končím. Už dále jít nechci, miminko nám dáno není a propadala jsem čirému zoufalství. Chtěla jsem vše ukončit, dát se dohromady a začít pracovat na adopci. Život bez dětí jsem si prostě nedokázala představit. Manžel mě ale přemlouval, že cyklus už je započatý a byla by škoda vše ukončit. Já přestala věřit, úplně.. Stimulaci jsem dokončila, 4.12.2009 jsem podstoupila odběr vajíček, opět s OHSS tentokrát se skore 64 folikulu..Bylo mi strašně na těle i na duši, neměla jsem sílu na nic. Opět nám bylo doporučeno vše stopnout kvůli mému stavu, ale já nakonec řekla NE. Buď vše nebo nic. Šance na zdárné početí je ihned po  oplodnění vyšší než z KET. Šla jsem do toho a nechala si zavést i přes nebezpečí 2 embryjka. Pamatuji si, že mi lékař řekl, že pokud se  embryjko uchytí, stav se může zhoršovat. Doma jsem jen ležela, odpočívala, hodně pila.. Pamatuji si na velké bodnutí v podbřišku a tím i návalem pocitu, jéé to bolí, ono se to mohlo povést. V tu chvíli jsem malinko začala doufat. 17.12.2009 měl manžel naplánovanou kontrolu na hematoonkologii a jel na krevní testy. Rozhodla jsem se, že i když je na těhu test ještě brzy, z krve už by těhu znatelné být mohlo. Jela jsem tedy s manželem a jako samoplátce si nechala nabrat krev v nemocnici. „Zavolejte si kolem poledne, to by už měl být výsledek“ prohlásila sestřička a my odjeli domů. Nedokážu ani popsat tu směs pocitů které jsem měla, když jsem kolem poledne sedla k telefonu a šla volat na hematologii.. „HCG máte 7O, což může značit těhotenství přímo v začátku“ pronesla sestřička a já nemohla říct skoro nic. Nakonec jsem ze sebe se slzami vyhrkla „děkuju vám, to snad není možné“ a zavěsila telefon...Začala jsem plakat a nemohla uvěřit..Pořád nás čekala ještě dlouhá cesta, ale tato naděje byla neskutečná.. 19.12.2009 na mě na testu vykoukla tenoučká druhá čárka a já byla neskonale šťastná. Splnil se náš sen a přišel k nám jako vánoční dárek. Vše i se syndromem jsme nakonec zvládli . O 9.měsíců později, 23.8.2010 se nám narodilo naše krásné štěstí, syn Sebastian. Náš vytoužený brouček, byli jsme tolik šťastní.

Dny ubíhali a náš chlapeček rostl. Uvnitř jsem stále podvědomě doufala v  zázrak. Snad by druhé miminko mohlo přijít spontáně, je řada párů, které to tak měli. U nás se tak bohužel nestalo.. Blížil se můj návrat do práce a já se rozhodla, že bych se chtěla pokusit o druhé děťátko znovu cestou umělého oplodnění. Manželovi se po předchozí zkušenosti již nechtělo, ale nakonec jsme se rozhodli, že to zkusíme. V květnu 2013 jsem započala stimulaci 3.cyklu. 1.6. mi byla odebrána vajíčka a jelikož se více hlídal můj stav, OHSS se nerozjelo jako u prvních dvou cyklů. 5.6.2020 přišla pro mě naprosto zdrcující zpráva, embryjka se přestala vyvíjet, od počátku se vyvíjela špatně. Sen o dalším děťátku se v tu chvíli naprosto rozplynul. Vše bylo zbytečné, tak moc to bolelo. Lékař mě přesvědčil k dalšímu pokusu, napsal na pojišťovnu, kde mi byl odsouhlasen další pokus umělého oplodnění. Já ale už neměla sílu. Tolik trápení a zklamání už na mě bylo moc. Další pokus jsem tedy neuskutečnila. Začala jsem chodit do práce a po nějakém čase opět začala doufat v zázrak, že druhé děťátko třeba přijde spontáně. Opět se tak nestalo. V červnu 2015 jsem se započala opět zabývat myšlenkou o umělém oplodnění. Rozhodla jsem se, že chci jiné centrum umělého oplodnění. Že třeba u Apolináře je něco špatně. Volba padla na pražský GENNET na Letné. Po formalitách jsme nechali převézt manželovo zamražené sperma od Apolináře do Gennetu. Po několika konzultacích a opětovné žádosti na pojišťovnu přišla velice nečekaná zpráva. Pojišťovna  ZPMV nám naši žádost zamítla. I přesto, že ji v roce 2013 schválila. Začalo martirium vyjednávání a dotazů jak je to možné. V dopise od pojišťovny nám bylo sděleno, že před lety pracovník udělal chybu!! Paráda. Podotýkám, že i když vám pojišťovna umělé oplodnění částečně hradí, stojí vás výkony, léky a hormony dalších spoustu tisíc..Pustila jsem se tedy do boje s byrokracií, oslovila jiné pojišťovny. Nakonec téměř po roce jsem se dočkala. OZP byla ochotna nám cyklus schválit a zaplatit. Přešli jsme tedy celá rodina k této pojišťovně. Jsem jim velice vděčná dodnes. Stále jsme zůstali jejich věrnými klienty. Na 4.pokus, v řadě s KET již 6.pokus jsme v květnu 2017 začali docházet do Gennetu. Další řádka vyšetření nás již potolikáte doháněla k šílenství. Zvláště časté odběry mého manžela, kdy od léčby rakoviny špatně zvládá jehly a nemocniční prostředí. K odběru vajíček a následnému oplodnění došlo 1.7.2017. Jaká strašná rána pro mě opětovně byla, když mi 2.7.2017 zavolali, že spermie byli špatné a neoplodnilo se ani jedno odebrané vajíčko. Stále jsem se ptala , jak je to možné, ale odpovědi jsem se nedočkala. Nechápala jsem proč nebyly rozmraženy jiné dávky spermií mého manžela. Nikdo mi nedokázal odpovědět. Jediná rozumná odpověď po letech je pro mě to, že se v umělém oplodnění točí ve velkém peníze. Nač rozmrazit další hned, když můžou budoucí rodiče vysolit další desetitisíce za další pokus, který už pojišťovna nezaplatí. Zoufalí rodiče přeci pro početí potomka udělají vše, prodají majetek, zadluží se jen aby se dočkali svého snu. A to se někomu tak moc vyplatí.. Stále jsem nechápala a začala se hrabat v detailech. Volala jsem lékařům, laboratoře, psala na diskuze. Od dvou lékařu jsem se následně dozvěděla, že se šušká, že u Apolináře došlo k poškození vzorků, vypadnutí obvodů... Nikdo vám to samozřejmně nepotvrdí, všichni se bojí jen o peníze. Ale že vlastně některé ženy mohou úplně zbytečně ničit své zdraví a dopředu se ví, že to nebude pokus úspěšný  je v rámci peněz úplně jedno :/ Napsala jsem tedy na vedení nemocnice dopis se stížností, ale samozřejmně přišla zamítavá odpověď, že se přece nic takového nestalo. Kde je pravda, se už asi nikdy nedozvím, ale píši to, že i takové věci jsou možné. Při další návštěvě Gennetu se o tom už se mnou nikdo bavit nechtěl a lékařky začaly být jaksi odměřené. Nabízely mi další pokusy, ale na otázku, kterou jsem si kladla, zda vůbec ještě v dalších dávkách jsou životaschopné spermie mi nikdo nedokázal odpovědět.. Měli jsme jít do dalšího cyklu za zhruba 65 000,-Kč s naprosto nejistým výsledkem.. Dohodli jsme se s manželem, že do toho už opravdu nepůjdeme. Pomohl mi k tomu i fakt, že při čekání na vyštření v čekárně jsem tak často při placení služeb IVF centra slyšela z úst ostatních žen a párů „No, snad tam ještě nějaké peníze máme“ „Tolik ? to jsme nečekala, nezlobte se, snad tam budu mít“ apod. Je to děsivé, kdo nezažije, nepochopí, co je tak moc toužit mít děťátko a řešit peníze. Vždy se říkalo, že dítě si v obchodě nekoupíš... V obchodě ne, ale..... Nakonec jsme se rozhodli, že necháme všechny spermie rozmrazit a nechám si je zavést při inseminaci. Jednoduché metodě umělého oplodnění. Lékaři nám to rozmlouvali, že není šance a je to škoda. Již jsem jim nevěřila.  3.5.2017 jsem za výsměšných poznámek lékařky  ( že v rozmrazených vzorcích je spousta živých spermií a že jsme se tím připravili o možnost miminka) podstoupila inseminaci ze zbylých spermií. Bohužel, tento pokus se také nezdařil. Byla ve mně tak veliká zloba na tu nespavedlnost, lži, přetvářku a manipulaci...Nikdy jsem se nedočkala vysvětlení, proč když na rozmrazení sermií stačí 30 min. nebyla rozmražena další dávka. Přišli jsme tím vším o možnost mít velikou rodinu. Nyní je mi 38,5 roku a můj sen se pomalu a jistě rozplývá. Zázrak v podobě spontáního početí se nekoná, náš chlapeček roste a sourozence se již pravděpodobně nedočká. Kdo dočetl až sem, moc Vám děkuji za to, že jste můj příběh vyslechli a trochu mému trápení ulevili. Přeji vám všem ze srdce, ať vás nic takového nepotká a přichází k vám vaše vytoužená miminka spontáně a s láskou. Držte se a staňte se tou vytouženou maminkou, alespoň jednou, stojí to za to!

Maverick oslavil JEDEN rok na konci léta. Spoustu miminkovských věcí jsme uložili do krabic a doufáme, že jednou je použijeme na miminko číslo dva. Jako těhotná jsem vždy ráda koukala na různé seznamy pro miminka a co si tak maminky pořizují. Přijde mi zajímavé, jak se výbava liší v každé zemi. Vůbec bych neřekla, že ta americká je nějak diametrálně odlišná od té české, ale posuďte sami. Na začátek bych chtěla říct dvě věci.

1. Každá maminka si stejně sama rozhodne, co potřebuje a co ne. 
2. Ve své podstatě nepotřebujete na miminko vlastně vůbec nic 🙂.

Tento článek je takový můj průvodce věcí, které bych si znovu koupila, co jsme měli a máme. Nechci to úplně nazývat “must haves”. Představím také populární značky z amerického trhu. Dejte mi vědět, jestli vás něco zaujalo 🙂

NA PŘEPRAVU…

AUTOSEDAČKA

Bez autosedačky nainstalované v autě vás domů ani nepustí z porodnice. My sáhli po jedné z nejlépe hodnocených sedaček a to Nuna, modelu Pipa. Nuna je tady hodně oblíbená značka jak kočárků, tak i sedaček. Chtěli jsme, aby sedačka byla zároveň kompatibilní s kočárkem. Byla jsem maximálně spokojená. Patří k nejlehčím sedačkám na trhu a je certifikovaná na cestování v kabině letadla.

Problémy s vlasy řeší spousta žen i mužů. V tomto článku vám poradíme, jak získat kypré, husté a lesklé vlasy a jak potížím s vlasy předejít. Dozvíte se také o bylinkách, které přispějí ke zlepšení kvality vašich vlasů, o sérech k zevnímu použití a injekčních preparátech

Většina problémů s vlasy - od lupů a plešatosti až k lomivosti a šedivění – má různé příčiny:

• nesprávná výživa
• dědičnost
• projev stárnutí

Bylinky, které přispějí ke zlepšení kvality vašich vlasů

Jedna z nejlepších bylinek k vnitřnímu užívání je plevel, a to konkrétně LOPUCH VĚTŠÍ, který najdete i v našem doplňku stravy Beautiful Hair by ANNA BRANDEJS.

Věděli jste, že kořen lopuchu je jedlý a jsou mu připisovány léčivé účinky?Vlastnosti lopuchového kořene využívá kosmetický i farmaceutický průmysl, a to zevně i vnitřně. Kořen lopuchu můžete sbírat na podzim prvního roku, nebo na jaře roku druhého. Nesbírejte však staré kořeny. Ty dřevnatí, a ztrácejí tak sílu.