U potravinové alergie jde o přecitlivělou reakci organismu na určitou potravinu nebo potraviny, která se může projevovat jedním nebo kombinací více příznaků z poměrně široké škály. Postihuje 2 až 3 % lidí, u kojenců a dětí do tří let se jedná dokonce o 5 až 8 % (některé zdroje uvádějí i více než 10 %). U dětí do tří let jsou nejčastější alergie na bílkovinu kravského mléka¹⁵ (tedy i na běžná a HA umělá mléka⁴⁹, někdy bývá, bohužel i lekáři, zaměňována s intolerancí laktózy³) a hovězí maso, vejce⁹ a kuřecí maso, sóju a karob (svatojánský chléb), poměrně časté jsou i alergie na ořechy⁴, semínka³, pšenici (na její jiné bílkoviny pšenice než lepek, nejedná se tedy o celiakii¹), ryby, kořenovou zeleninu (včetně mrkve), jablko, banán.

Jsou známy i případy reakcí na potraviny s velmi nízkým alergenním potenciálem jako je rýže¹, kukuřice, krůtí maso, nebo dýně. Alergická reakce je možná na jakoukoliv potravinu. V souvislosti s potravinovými alergiemi je třeba důkladně zvážit možná rizika před nepovinným i povinným očkováním³⁸, nejen z důvodu obsahu cizích bílkovin ve vakcínách (více se dočtete ve článcích o alergiích na konkrétní potraviny), ale i z důvodu ovlivnění imunitního systému a ničení zdravé střevní mikroflóry.

Foto-zdroj

K vaření se dostala na mateřské, teď ji živí – blogerka a kuchařka Kristína Suchánková

Možné příznaky potravinové alergie

• kolika²⁵, bolesti břicha⁴
• průjem¹
• zácpa³
• zvracení³, gastroezofageální reflux⁴
• krev ve stolici¹
• hleny ve stolici³
• ekzém²⁴ (u dětí do tří let je ekzém ve většině případů projevem potravinové alergie)
• kopřivka, vyrážka, nehojící se opruzení
• otoky
• pocit pálení v ústech
• časté nemoci dýchacích cest
• časté záněty středouší⁸
• dlouhodobá rýma či kašel
• astma³
• nechutenství⁴
• nepřibírání
• chudokrevnost
• neklid
• poruchy spánku
• poruchy chování

Reakce může nastat ihned po požití potraviny, nebo i v řádech minut, hodin a zvláštností nejsou ani reakce pozdní, v řádech dní, vzácně i týdnů až měsíců. Podobné příznaky jako potravinová alergie může mít i histaminová intolerance³.

Diagnostika potravinových alergií

Testy specifických IgE protilátek jsou, obzvlášť u malých dětí, spolehlivé nanejvýš na 50 %. Mohou vycházet falešně pozitivně, kdy se v krvi nachází specifické IgE protilátky proti některé z potravin, ale reálně k alergické reakci na tyto potraviny nedochází. Mohou ale vycházet především falešně negativně, kdy se v krvi specifické IgE protilátky nenachází, nemusí se projevit ani reakce při kožních testech, ale k alergické reakci po požití potraviny dochází jinými mechanismy imunitního systému (děje se tak např. u více než poloviny alergiků na bílkovinu kravského mléka). Potraviny, které spouštějí reakci, je možno spolehlivě zjistit jediným způsobem - pomocí eliminačně-expozičního testu (eliminační dieta a následné postupné zavedení z jídelníčku vyřazených potravin).

Eliminačně-expoziční test

Obvykle se začíná eliminací nejčastějších alergenů, ze stravy dítěte a, pokud je kojené, také maminky se striktně vyřadí vše, co obsahuje bílkovinu kravského mléka¹⁵, hovězí a telecí maso, sóju, karob (svatojánský chléb), vejce⁹ a kuřecí maso. Nekojené miminko nebo kojící žena berou každý den Hylak fort (a případně i probiotika⁶ s vhodným složením), maximálně omezí sladkosti. Neprojeví-li se do 2-3 týdnů důsledného dodržování této diety zlepšení (pokud je projevem alergie ekzém²⁴, je nutné ho pomocí správně vybrané kosmetické péče léčit souběžně s eliminační dietou), zvažuje se vyřazení dalších potravin, na které jsou alergie relativně časté nebo projevy alergie zhoršují, jako je pšenice³, ryby, ořechy⁴, semínka³, kořenová zelenina (včetně mrkve), lilkovité (rajčata, papriky, lilek), citrusy, exotické ovoce (včetně banánu), bobulové ovoce, luštěniny³, většina druhů koření, med¹, kakao, čokoládu, silné černé a zelené čaje a čaje s obsahem ibišku (hypoalergenní dieta podle Věry Zíkové). V závažných případech, kdy se nedaří potravinové alergeny vystopovat, se přistupuje i k vyřazení většiny potravin z jídelníčku, příkladem je eliminační dieta dle Rezzy a Cardiho, kdy je možné konzumovat pouze jehněčí nebo králičí maso, rýži, vodu, sůl, olivový olej a doplňovat vápník.

Po zlepšení stavu se vyřazené potraviny znovu zavádějí pomalu po jedné zpět do jídelníčku, v případě kojení začne konzumovat potravinu nejprve přibližně týden maminka (např. první den půl jogurtu, druhý den celý jogurt, třetí den jogurt a kousek sýra, od čtvrtého dne bez omezování množství), pokud se po této době neobjeví reakce nebo není dítě kojené, zkouší se potravina znovu zavést i do stravy přikrmovaného dítěte po dobu alespoň 4 dní (u pozdních reakcí i týden), začíná se zhruba od lžičky znovu zaváděné potraviny, v případě obav lze přidat k expozičnímu ještě dva dny, kdy nejprve zkusíme namazat potravinu kolem pusinky a den nato dáme dítěti oblíznout lžičku a teprve další den podáme celou lžičku. V případě, že dítě na znovu zaváděnou potravinu alergicky zareaguje, tuto potravinu z jídelníčku eliminujeme dlouhodoběji (alespoň na půl roku), pokud je výsledek testu nejistý (nebyl proveden správně, je podezření na jiný problém), expoziční test se po zlepšení stavu na eliminační dietě opakuje.

Foto-zdroj

Léčba potravinových alergií

Léčba spočívá v dodržování diety s vyloučení potravin, na které je jedinec alergický, pokud je dítě kojeno⁷⁰, dietu musí často držet i maminka. Doporučeno je každý den podávat probiotika⁶, dbát na zdravá střeva (omezit průmyslově zpracované potraviny, sladké, lepek, sóju, kravské mléko a výrobky z něj).

Příčiny potravinových alergií

• genetické vlivy
• životní styl s převahou stresové zátěže
• jídelníček (neboť ten se během několika málo posledních generací velmi změnil, jak v množství, podílu jednotlivých potravin, zdrojích potravin i jejich kvalitě)
• spouštěčem může být i očkování³⁸

Prevence vzniku alergií, atopického ekzému, astmatu a autoimunitních onemocnění

Riziko vzniku alergií, atopického ekzému²⁴, astmatu³ i autoimunitních onemocnění dítěte roste i díky užívání léků matkou během těhotenství a kojení, negativní vliv mohou mít např. i multivitamínové přípravky.

Nastávající maminka by měla napravit svou střevní mikroflóru ideálně ještě alespoň půl roku před otěhotněním, nebo alespoň během konce těhotenství a začátku kojení. Měla by užívat probiotika⁶ a prebiotika (např. Hylak forte). Také je vhodné, aby ve své stravě omezila i některé potraviny (nejčastější alergeny), vysadit úplně by měla pouze ty potraviny, na které je sama alergická. Střídmě (nanejvýš 2 až 3 porce týdně) by tedy měla jíst bílkovinu kravského mléka (a to pouze ve formě zakysaných mléčných výrobků, tvrdých sýrů a másla, nevhodná je tedy značná část druhů pečiva i jiných potravin, existuje spousta vhodnějších zdrojů vápníku), sóju³ (vhodná je pouze v tradiční, fermentované podobě), vejce¹, ryby, ořechy⁴ a pšenici³ (klasickou pšenici nahradit bezlepkovými obilninami nebo alespoň starými odrůdami pšenice, např. špaldou, při pečení míchat pšeničnou mouku nebo ji případně i úplně nahrazovat moukou z bezlepkových druhů obilnin).

Samozřejmě by měla jíst zdravou, vyváženou stravu, dostatek omega-3 mastných kyselin, málo sladkého, nekouřit, nepít alkohol a neužívat jiné omamné látky, velmi dráždivá jsou i některá potravinářská aditiva. Podobná opatření se týkají i stravy přikrmovaného dítěte.

Foto-zdroj

Prevencí vzniku atopických problémů u dítěte je i vaginální porod²⁹, časný kontakt kůže na kůži³³ a kojení⁷⁰ a zdravá střevní mikroflóra, není-li dítě kojeno, pak se dětem s dispozicemi k atopii doporučuje do půl roku dávat HA umělá mléka, ale pokud k projevům atopie již dojde, jsou kontraindikována a je třeba přejít na UM plně štěpená nebo z volných aminokyselin⁴⁹. Dítěti zavádět příkrmy¹⁰ je třeba opatrně, dávat pouze jednu novou potravinu současně a to po dobu 4 až 7 dní (nebo méně, pokud dojde k negativní reakci). Pokud se u dítěte nebo těhotné či kojící matky projeví potravinová⁶ či jiná alergie, atopický ekzém, je třeba najít a co nejvíce eliminovat jejich spouštěče, jinak se u dítěte zvyšuje riziko rozvoje dalších atopických potíží, alergií a dokonce i autoimunitních onemocnění. Je také třeba důkladně zvážit, proti jakým nemocem, jakými vakcínami a jestli vůbec očkovat³⁸. Doma je třeba udržovat čistotu a co nejméně prašné prostředí, na druhou stranu přílišná sterilita také škodí.

Více o potravinové alergii na modrykonik.cz

• Diskuze: Na jakou potravinu měl váš kojenec alergickou reakci?
• Diskuze: Potravinová alergie u plně kojeného.
• Skupina vedená Věrou Zíkovou: Poradna pro atopický ekzém
• Skupina uživatelek: Potravinové alergie - vaříme a nakupujeme
• Skupina uživatelek: Bezlepková dieta - recepty, rady a inspirace

Použité zdroje:

1. Věra Zíková: http://www.proalergiky.cz/magazin/specialy/jak-zbavit-dite-atopickeho-ekzemu-upravou-stravy-deti-...
2. MUDr. Martin Fuchs: Alergie číhá v jídle a pití
3. http://www.pediatriepropraxi.cz/
4. http://www.proalergiky.cz/alergie/alergie-na-potraviny
5. MUDr. Ludmila Eleková: http://www.slobodavockovani.sk/news/potraviny-budiz-vasimi-leky-hippokrates-medunka-1-2013/
6. Natasha Campbell-McBride: Syndróm trávenia a psychológie
7. http://adc.bmj.com/content/70/3/229.abstract