Zánět středního ucha

8 zkušeností

Zánět středního ucha je velmi bolestivé onemocnění, které je časté zejména u malých dětí - kojenců a batolat2. Pokud jste budoucí maminka24 nebo již doma malé dítě máte, není od věci dozvědět se o tomto onemocnění něco víc.

Abyste si dokázaly co nejlépe představit, kde je vlastně střední ucho a kterou část ucha zánět ovlivňuje, podívejte se na obrázek níže. Na něm můžete krásně vidět prostor středního ucha - červeně vyznačený, tam, kde se nachází kůstky Kovadlinka, Kladívko a Třmínek a ústí Eustachovy trubice. Eustachova trubice je spojení mezi nosohltanem (zadní prostor nosu, právě tam, kde mají děti utvořenou tzv. zadní rýmu, která se nesmírně obtížně smrká i odsává, musí se pravidelně “rozpouštět” například mořskou vodou) a středním uchem a právě Eustachovou trubicí se nejčastěji zánět rozšíří.

Anatomie lidského ucha

Popis obrázku: Na přiloženém obrázku je ilustrace anatomie lidského ucha.

Vznik zánětu

Zánět středouší nejčastěji vzniká následkem rýmy9, kdy právě přes Eustachovu trubici dojde k rozšíření virové infekce z horních cest dýchacích (již zmíněná rýma). U dětí k tomuto jevu dochází mnohem častěji. Je to z toho důvodu, že děti mají Eustachovu trubici kratší a vodorovnou více, než dospělí. Zánět má proto mnohem snazší cestu, jak se do středního ucha dostat. V okamžiku, kdy viry projdou Eustachovou trubicí do středouší, způsobí její zduření - zvětší svůj objem a zúží se. V tom okamžiku začíná bujet zánět - mikroorganismy mají uzavřenější cestu ven, zůstávají ve středním uchu a způsobují nepříjemnosti.

Druhým, poměrně častým důvodem, je zvětšení nosních mandlí. Ty mohou Eustachovu trubici zužovat (tlačí na ni) a střední ucho nemá dostatečnou ventilaci. Hromadí se v něm tekutina, ve které se mohou množit různé druhy bakterií a zánět tak vyvolat.

Jak ho poznat?

Maminky, které s touto nemocí mají zkušenost by vám jistě potvrdily, že se prakticky nemůžete splést. Zánět středouší je v naprosté většině případů nesmírně bolestivý. Rozšířením zánětu ve středním uchu totiž dochází k tomu, že vytvořený hnis tlačí na bubínek a ten působí právě tu pronikavou bolest tím, že se rozpíná. U miminek, které ještě neumí mluvit a nedokáží vám říct nebo ukázat, kde je bolí, poznáte tuto nemoc nejlépe podle toho, že jakmile miminko položíte, začne hodně plakat12. Naopak jakmile jej zvednete do jiné polohy než v leže, viditelně se mu uleví. Zánět totiž působí největší bolest právě v leže. U větších dětí už můžete počítat s tím, že na ouško alespoň ukáží nebo se za něj budou držet. Stejně jako miminkům bude ale i jim poloha v leže nepříjemná.

Dalšími ukazateli k průvodní bolesti mohou být:

  • dítě si stěžuje, že hůř slyší,
  • viditelně oteklé vnější ucho - dítě má oteklý boltec, vnější zvukovod (na obrázku výše bílá část zvukovodu a před ním),
  • při sáhnutí nebo lehkém zmáčknutí vnějšího ucha dítě reaguje ucuknutím, pláčem,
  • vnější ucho je zarudlé a na dotek horké - zánět se projevuje zvýšením teploty svého okolí
  • zvýšená teplota (teplota do 38°C) nebohorečka (nad 38°C)1 - proti horečce můžete dítěti podat léky na její sražení, například paracetamol (Panadol, Paralen) nebo ibuprofen (Brufen, Ibuprofen, Nurofen), při dávkování se vždy řiďte informací od pediatra nebo z příbalového letáku léku, řešíte-li situaci mimo pracovní dobu pediatra a nejste si jistá, zavolejte klidně na dětskou pohotovost (telefonní čísla najdete vždy na stránkách konkrétní nemocnice, která pohotovost provozuje).

Léčba

Léčbu zánětu středního ucha vždy jako zodpovědná maminka řešte vždy s pediatrem nebo na pohotovosti1 (v případě, že potíže nastanou mimo ordinační dobu vašeho pediatra). Bolest, kterou dítě prožívá je totiž opravdu nepříjemná. Váš dětský lékař vás s dítětem pošle na ORL (otorhinolaryngologie - ušní, nosní, krční oddělení).

Lékař se podívá otoskopem (viz. obrázek) do ucha dítěte, aby vyloučil následující:

  • v uchu se nenalézá žádný cizí předmět (tedy, dítě si do ucha nic nestrčilo),
  • nedošlo k mechanickému podráždění (například škrábnutí, bouchnutí),
  • nejedná se o zánět vnějšího zvukovodu.

Lékař také pohledem vyšetří ušní bubínek. Tím zjistí, jaké jsou na něm změny. Podle toho také pozná, jestli je zánět v počáteční fázi a postačí pouze předepsání léků2. Nejčastěji to budou analgetické kapky, které pomohou v boji s bolestí i zánětem.
Otoskop a zánět středního ucha

Pokud je zánět už tzv. rozjetý, přejde lékař s největší pravděpodobností k tzv. propíchnutí ušního bubínku. Speciální jehlou uvolní tlak na ušní bubínek. Tato metoda je sice jednorázově bolestivá a vám se nejspíš bude zdát, že vašemu dítěti spíš způsobí újmu, ale důvěřujte lékaři. Přináší totiž okamžitou úlevu. Jakmile lékař bubínek propíchne, uvolní tím hnis, který na bubínek tlačí a ten vyteče. Lékař také odebere jeho vzorek a zjistí, zda se jedná o hnisavý zánět. V takovém případě předepíše antibiotika1. Pokud antibiotika nutná nejsou (vzorek nepotvrdí hnisavý zánět) seznámí vás s jinou metodu léčby (například podávání paracetamolu ke snížení bolesti, gázové proužky vkládané do ucha apod.).

Popis obrázku: Lékař za použití otoskopu vyšetřuje stav bubínku a vnitřní části vnějšího ucha.

Video: Otoskopie - bubínek

Souběžně s léčbou, kterou vám doporučí lékař, můžete svému malému pacientovi pomoci následujícími způsoby:

Teplé obklady přikládané na ouško

Teplé obklady jsou velmi ulevující a pomohou vašemu malému broučkovi zejména v boji s bolestí. Nejlepší je připravit si obklad s pomocí nějaké přírodní tkaniny - staré bavlněné tričko nebo například bavlněná plena. K nahřátí můžete použít například troubu nebo na tkaninu položit na chvilku rozpálený hrnec. Využít můžete také mikrovlnou troubu, je ale potřeba hadr navlhčit, následně zabalit do igelitu a ještě přetáhnout poslední suchou částí. Pokud vaše miminko trpí (trpělo) na kojenecké koliky25, budete mít pravděpodobně doma nahřívací polštářek. I ten (po zabalení do vhodného materiálu) můžete použít. Jeho výhodou je to, že krásně drží teplo. Nezapomeňte na to, že obklad nesmí být příliš horký - jinak vnímáte teplotu rukou, jinak vám bude připadat na uchu. Teplotu obkladu tedy vyzkoušejte místo na ruce na svém uchu.

Smrkání a odsávání

Pokud zánět provází rýma, pravidelně ji odstraňujte, aby se zánět její přítomností spíš nezhoršoval. Pokud již vaše dítě umí smrkat je potřeba dbát na to, aby smrkalo co nejčastěji. Pro pohodlnější vysmrkání můžete každou nosní dírku “prostříknout” mořskou vodou, nechat cca 5 minut působit a následně důkladně vysmrkat. Mořskou vodou hleny zředíte a smrkání půjde dítěti lépe. Nosní dírku, ze které dítě nesmrká, ucpávejte zespodu. Z boku můžete dítěti způsobit tlakem bolest, a to se pak může smrkání obávat. Toto opakujte pokaždé, když se vám bude zdát, že má dítě plný nos. To samé platí i o odsávání4. Zřeďte rýmu mořskou vodou před odsáváním, odsajte a po odsávání sliznici nosu znovu ošetřete mořskou vodou. Každé mamince vyhovuje něco jiného, některá dá přednost balónkové odsávačce, některá naopak ústní nebo odsávačce na vysavač. Odsávačka na vysavač je maminkami často považována za nejúčinnější a v různých diskuzích je doporučována. Práce s ní je velmi jednoduchá, stačí se držet přiloženého návodu.

Podkládání hlavičky/pasení koníků

Stabilní pasení koníků
Jistě si to dokážete představit všechny - noc s miminkem, které má rýmu. Miminko se dusí tím, že mu rýma stéká do krčku, špatně se mu dýchá, často se budí. Variant, jak vašemu drobečkovi zvýšit kvalitu spánku a ulevit mu při zánětu od rýmy je několik. Můžete zvolit polštářek, kterým mu lehce vypodložíte hlavičku (pozor, nemělo by mít určitě hlavičku “zlomenou”, tedy viditelně v předklonu, aby nedošlo k zablokování nebo poškození krční páteře). Stačí jen lehce podložit, cca na výšku 5 cm. Druhou a lepší variantou u maličkých miminek je vyvýšení strany postýlky22, na které má položenou hlavičku. V praxi zkrátka vezmete například dvě stejně tlusté knihy a podložíte s nimi nohy postýlky. Tato varianta nezatěžuje krční páteř miminka a zároveň zaručí to, že hleny mohou odtékat tou lepší cestou. U kojenců je také nesmírně prospěšná poloha pasení koníčků (dítě je položeno na bříšku). Rýma tak může volně odtékat ven a nezatéká, kam nemá. Před uvedením dítěte do této pozice se také nebojte použít mořskou vodu. Naředěné hleny půjdou ven mnohem lépe. Starším dětem, které už spí s polštářkem, můžete ulevit tím, že jim ještě jeden slabší přidáte a trochu je tím nadzvednete.

Udržování čistého ucha

Pokud lékař vzal do ruky jehlu a ušní bubínek píchl, může z ucha ještě několik dní odtékat hnis. Je proto nesmírně důležité udržovat ho v čistotě. Zapomeňte však na různé “uchošťoury” a podobné věci. Ty do ucha rozhodně nepatří. Asi 5x denně nakapejte dovnitř borovou vodu (tady hodně záleží na lékaři, někteří vám doporučí borovou vodu, někteří heřmánkový výplach nebo peroxid). Nechte asi 30 vteřin působit vsedě a následně dítě položte na vykapané ucho tak, aby tekutina mohla volně odtéct. Nezapomeňte ucho vypodložit například plenou, aby vytékající sekret zachytila. Následně jen otřete viditelné části ucha.
Heřmánkový výplach uděláte velmi jednoduše. 2 polévkové lžíce sušeného heřmánku (koupíte ho v každé lékárně) zalijte 250 ml vody a přiklopte talířkem, aby se vyluhovalo. Nechte 15 minut stát a velmi důkladně (například přes plenu) sceďte do čisté sklenice. Tam nechte vystydnout, aby byl vlažný. Následně po kapkách (kapátkem nebo stříkačkou) aplikujete do ouška a postupujete dále, jako při čištění borovou vodou nebo peroxidem.

Záněty jednorázové a chronické

U tohoto onemocnění je nesmírně důležité, abyste nepodcenila jeho sílu. Mějte na paměti, že nemoc se ráda vrací a pokud vaše dítě zánět středního ucha  již prodělalo, je náchylnější k tomu, aby se s ním v budoucnu potkalo znovu. Proto vždy důvěřujte vašemu lékaři a dbejte na to, aby se dítě kompletně doléčilo. Dostavujte se také na všechny kontroly, aby mohl lékař zkontrolovat, jestli se ušní bubínek vrací do své “fit” formy a zánět ustupuje.

Dalo by se říci, že pokud dítě jednou zánět středouší prodělá, má u něj tendenci k opakovanému návratu. Z obyčejného zánětu se tak může snadno stát onemocnění chronické. Chronický zánět středního ucha je proti tomu akutnímu (“jednorázovému”) velice nebezpečný v tom, že u něj hrozí reálná šance na trvalé poškození ušního bubínku. A ruku v ruce s trvalým poškozením ušního bubínku pak jdou sluchové potíže, které mohou dítě provázet celý jeho život.

Prevence

Chcete-li zabránit tomu, aby vaše dítě potkalo toto onemocnění, případně aby se vracelo, tak nejlepší prevencí je předcházet klasickému nachlazení. Přirozeně posilujte imunitu vašeho drobečka1:

  • dbejte vždy na dostatek vitamínů z čerstvého ovoce a zeleniny, případně z čerstvých ovocných a zeleninových šťáv,
  • dítě vhodně oblékejte - zejména jej nepřehřívejte, pamatujte na zlaté pravidlo, že stačí 1 vrstva navíc proti tomu, jak jste oblečené vy, zabráníte tím jeho zchoulostivění,
  • otužujte - začít s otužováním není nikdy pozdě - ideální začátek může být například to, že dítě necháte občas pobíhat nahé po bytě (například před koupáním, lehce ochladíte vodu při koupání (ideální voda na koupání by měla mít asi 32°C, pokud koupete v teplejší, ochlazujte postupně, každý den cca o 0,5°C),

i v podzimních a zimních plýskanicích dbejte na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu - dítě by mělo strávit venku každý den alespoň 3 hodiny, pozor si jen dejte, aby dítě nepromrzlo nebo nebylo promočené, volte tedy vhodné oblečení a pravidelně kontrolujte teplotu tělíčka (nejlépe strčením ruky za zátylek, ruce nebo tvářičky klidně mohou být chladnější, podstatná je teplota tělíčka).

Jednou z preventivních variant obrany proti zánětu středouší se může stát i očkování1. Mezi výše uvedenými bakteriemi, které onemocnění mohou způsobovat, je také bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumokok). A proti pneumokokovým onemocněním existuje dobrovolné očkování (záleží čistě jen na vás, jestli se rozhodnete nechat dítě očkovat). Vakcíny, které vám váš lékař může nabídnout jsou většinou dvě - Synflorix a Prevenar 13. Dle webových stránek vakciny.net je u dětských pacientů celosvětově používanější právě vakcína Prevenar 13, která chrání proti většímu spektru pneumokokových virů. O vhodnosti tohoto očkování se poraďte se svým lékařem, který vás také seznámí s očkovacím schématem (kolik očkovacích dávek a v jakých intervalech se aplikují) a s cenou očkování.

V případě, že se u vašeho dítěte zánět často opakuje, může vám být (v rámci prevence) také doporučeno operativní odstranění nosních mandlí. K takovému doporučení buďte obezřetné. Nosní mandle jsou velmi důležitou součástí imunitního systému - v horních cestách dýchacích fyzicky zachycují infekci a dokáží s ní velmi účinně bojovat. Následkem tohoto boje právě dochází k jejich zvětšování. Pokud dojde k tomu, že je vám lékařem skutečně doporučeno jejich odstranění, trvejte na vyšetření nosních mandlí v okamžiku, kdy na nich není usazena žádná infekce (dítě není nemocné) a pro váš klid oběhněte více ORL specialistů. S lékařem o této variantě vždy otevřeně mluvte a zjistěte veškeré alternativy. Samo operativní odstranění je považováno za poměrně jednoduchý zákrok, který vyžaduje několikahodinovou hospitalizaci malého pacienta na chirurgickém oddělení ORL. V některých zařízeních si vás nechají do druhého dne - a to z toho důvodu, že hrozí pooperační krvácení mandlí, které je v nemocnici odhaleno velmi rychle, ale v domácích podmínkách je těžké.

Související články

Více o zánětu středního ucha na Modrém koníku

Použité zdroje

  1. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Akutn%C3%AD_z%C3%A1n%C4%9Bt_st%C5%99edn%C3%ADho_ucha
  2. http://www.uzdravim.cz/zanet-stredniho-ucha.html

Použité zdroje obrázků

  1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho#/media/File:Anatomy_of_the_Human_Ear_cs.svg
  2. https://en.wiktionary.org/wiki/otoscope#/media/File:Otoscope_001.jpg
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti se zánětem středního ucha

Máš zkušenost se zánětem středního ucha?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
mon_88017
3. lis 2015

Opakované záněty virového původu

Dcera poprvé onemocněla zánětem středního ucha cca v roce. Nejprve to vypadalo jako běžná rýma s nechutenstvím, plačtivostí a ne přiliš vysokými teplotami, ale trvalo to relativně dlouho (cca 9 dní), takže jsme radši jeli k doktorovi.

Pediatr dceru prohlédl, sáhnul jí na ouško a spustil se řev. Tak se jí do ucha podíval, řekl, že to má červený, že se tam rozjíždí infekce, nasadil kapky Otobacid, sirup Ospamox a do týdne bylo po problému.

Po 14 dnech se zánět opakoval, opět léčen Otobacidem. Třetí zánět se dostavil asi po měsíci. Bylo mi to dost divné, že už zase, a do toho se manžel "přiznal", že jeho bolí ucho taky, už asi dva měsíce.

Opět jsme jeli k doktorovi, dcera opět nafasovala Otobacid (podsoupila i krevní vyšetření na přítomnost bakteriálního zánětu a hodnota byla vysloveně nízká, takže původcem byl virus) a manžel dostal důrazné pokárání, že si má dojet na ORL a začít se léčit, protože si ten zánět mezi sebou předávají.

Zatím poslední zánět prodělala letos v červnu. Uši píchané neměla, vždycky zabral ten Otobacid. Nyní se snažím nezanedbávat prevenci, takže při sebemenší rýmě najedu na trojboj mořská voda, nasivin, odsávačka a dbám na to, aby nosila čepici přes uši.

Záněty ucha bývají zrádné, protože ne každé dítě má "ukázkové" příznaky a zvlášť u virových zánětů, kdy není vysloveně horečka, maminka někdy těžko pozná, co se děje.
0 poděkování
bajushh
2. lis 2015

Půl roku jsme oslavili antibiotiky

Jako zdravotní sestra s vlastní zkušeností (píchání uší 1xměsíčně po dobu cca 3 let) jsem si říkala, jak vždy otitidu odhalím. A bylo tomu jinak.

Začalo to rýmou, kašlem a lehce zvýšenou teplotou. To jsme sami léčili 3 dny, potom kontrola u pediatričky, předepsán Prospan a Sinecod (na kašel) kontrola za 3 dny. Během týdne jsme byli bez teplot a bez rýmy (to bylo v pondělí). Kašel stále lehce, ale na ústupu. Doufala jsem, že už bude klid a budeme moci využívat pěkných dnů, ale to jsem se zmýlila.

Od čtvrtka horečky přes 38, každý den kontrola u Dr., crp se drželo kolem 25-30 (stále bez rýmy). Noci byly krásný, až na občasné buzení kašlem, prý viróza, uvidíme do středy. Ve středu kontrola krve, moči a doporučení na ORL, to jediné doktorku napadalo, i přes nebolestivé prohmatání za ušima, bez mnutí si uší nebo nočního buzení. A tak jsme jeli. A verdikt? Oboustranný zánět středního ucha, oboje na píchnutí! V čekárně jsem si pobrečela, jak já hloupá s tolika zkušenostmi jsem nepoznala obyčejnou otitidu.

Teď už to zkrátím, po dalších 2 dnech v horečkách jsme konečně na pohotovosti dostali antibiotika (tam mi doktorka řekla, že každé dítě je prostě jiné a ne každé má ukázkové příznaky, za což jsem jí byla neskonale vděčná) a po dalších dvou dnech bez teplot - KONEČNĚ!
0 poděkování
radulkapol
11. lis 2014

5x za půl roku

Když bylo dceři 6 měsíců, začala téměř z ničeho nic bolestivě plakat. Vyloženě křičela, byla neklidná, nemohla usnout, usínala jen vyčerpáním u prsu cca na 10 minut. A potom opět nanovo hodinu-dvě v kuse pláč, odmítání náruče, hraček, chvilkama nechtěla ani prso. Propadali jsme zoufalství, a po předchozí zkušenosti se zánětem střev se báli jeho návratu. Tentokrát neměla krvavé průjmy, nekroutila se atd.

Po několika hodinách jí vyletěla horečka na 39,6 st.C. Dostala Paralenový čípek a jelo se na pohotovost. Velice "příjemná" starší doktorka, kterou jsme evidentně vzbudili, nás ujistila, že první rýma není smrtelná, abychom dceři dávali na střídačku Paralen a Nurofen čípky, dala nám do papírového sáčku 1 tabletku Diazepamu, abychom jí dali půlku po příjezdu domů a druhou za 12 hodin. A kdyby to nepomohlo, abychom navštívili svou dr. v řádných ordinačních hodinách. Mé slušné vychování mi zabránilo poslat ji do patřičných končin.

Pochopitelně se malé neulevilo, jen dýl spala po Diazepamu. Ráno jsme jeli k naší pediatričce, která nás nebere na lehkou váhu, a ta nás poslala na moč, krev a ORL. Diagnoza: oboustanný zánět středního ucha, který mohl být už v noci píchnut a bylo by to v pořádku. Takto malá dostala atb a 6 týdnů se z toho dostávala - špatný středoušní tlak atd.

Od té doby se nám zánět zopakoval 4x, to jsme už ale vždy poznali sami a jeli rovnou na ORL. Jednou to začalo rýmou, jindy zase bez příznaků (teplota, rýma atd.). Po tolika zánětech má dcera stabilně špatný středoušní tlak a nejspíš bude potřebovat plastiku bubínku v levém oušku, ventilační trubičky by nemusely stačit. Za týden jedeme na konzultaci do FN Olomouc a uvidíme, kdy dceru odoperují, aby to trápení už nemusela zažít.
0 poděkování
lu777
4. črc 2013

Opakované záněty ucha

Tak naše malá na to trpí, vždy pravé ucho a už jí to i praskne hned... minulou zimu to bylo náročné, pořád se jí to vracelo, ven jsem jí pustila bez čepice snad až v květnu, opravdu jsme nemohly vůbec ven......
hodně pomohl AUDIRON - jsou to kapky, čínská medicína v homeopatické formě, mazali jsme za ucho a okolo ucha preventivně pořád..... i jsem tím vytírala po koupeli x měsíců jako prevenci....
no a hlavně nenastydnout a když už nastydne, tak to brát vážně hned od začátku, i mini rýmičku, hned kapky, teplé ponožky, něco na kašel (nevím jak to souvisí, ale jakmile začne malá i malinko kašlat tak je riziko zánětu ucha jsem vypozorovala).....
no a mléko jsem taky částečně omezila, ona mívala laktozovou intoleranci, z toho vyrostla, ale zavedla jsem např. doma místo mléka OvesMilk a to dávám oběma dětem i sobě do snídaně (kaše, musli) a jelikož oba tohle vyžadují denně, tak jsme tím mléko redukovali skoro o půlku, si myslím..... mega efekt hned jsem neviděla ani u sebe, ale po nějaké době je vidět, že trávení je odlehčenější a rýma je o něco méně úporná.....

jinak u nás na první pomoc při zánětu ucha zatím vždy zabralo
- čípek Nurofen i když není teplota, protože je proti zánětu taky
- chladit mokrou utěrkou za uchem co nejčastěji
- za uchem a okolo namazat Audironem
- čaj na kašel a sirup na kašel
- MultiImun Akut - super věc, cucavé tablety, zabírají nám všem narozdíl třeba od Preventanu apod...
0 poděkování
betelgeuzz
2. črc 2013

Zánět ucha a alergie

První zánět měla mladší dcera v prosinci 2012, kdy měla 15 měsíců. Ráno se probudila a teklo jí z ucha, v noci spala klidně, teplotu neměla, ale měla už pár dní rýmu. Na ORL ucho vyčistili, doporučili kapat peroxid a dr se zdálo, že má i angínu a poslal nás k dětské. Ta angínu potvrdila, nasadila ATB. Další den se jí začaly vysypávat neštovice, už jsme je čekali, protože starší měla chvíli po nich. Dětská pak říkala, že neštovice hodně oslabí imunitu a proto se k nám k tomu přidaly ještě další nemoci.
Na konci února jsem si večer všimla, že dceři opět teče z ucha, měla rýmu, ale teplotu neměla, na bolest si nestěžovala. Na pohotovosti jí ucho vyčistili, píchli i druhé, doporučili kapat peroxid a dali ATB.
Za 4 týdny si po ránu stěžovala na ucho, měla opět rýmu, na ORL jsme dostali kapky do nosu a uší. Přešlo to, rýma přestala, ale asi za týden se objevila znovu, zase si ráno stěžovala na bolest, tentokrát ucho píchli, doporučili kapat peroxid, ale bez ATB.
Po 4. zánětu mi dr na ušním udělal trochu delší přednášku, že některé děti na to trpí, že příčina se přesně neví, u někoho to s věkem odezní, kolem 3. roku se zvažuje vyndání nosní mandle, že tomu může pomoct. Dětská mi pak nabídla udělat odběry na zkontrolování imunity (ještě jsme se tam nedostaly, protože by měla být před odběrem 2 týdny zdravá a to se zatím nepovedlo), ještě nabídla očkování Prevenarem, které by po 4 zánětech proplatila pojišťovna i v tomhle věku (vzhledem k tomu, že se nikdy nezjišťoval původce zánětu, ho dávat nechci).
Teď ale to hlavní, proč tohle všechno píšu. Chodím do diskuze s luthien.k, která radí ohledně alergií a ta mi už po druhém zánětu radila, že mám dceři vysadit mléko a mléčné výrobky. Mléko zahleňuje a občas se někde objevuji i zmínka, že alergie na BKM může být příčinou opakovaných zánětů uší (zmiňuje to dr. Eleková, výživová poradkyně Margit Slimáková). Nejdřív se mi do diety nechtělo, neuměla jsem si stravu bez mléka představit, ale po 4. zánětu jsem si řekla, že to zkusím. Od té doby měla 3x rýmu, ale zánět uší se neopakoval, a při zavedení BKM dostala průjem. Oficiálně nemáme alergii potvrzenou, dr na ORL se tvářil, že je to blbost, k dětské jsme od té doby neměli důvod chodit, ale mně tohle stačí. Pokud by BKM byla tím hlavním důvodem, budu moc ráda, protože po 3 měsících diety mi vůbec těžká nepříjde a je to lepší, než často doporučované trhání mandlí.
2 poděkování
vendisek23
18. kvě 2013

Zánět středního ucha

První ve 2,5 letech 6.července 2012, tedy v létě. Teploty měl malý kolem 39,5 a když se natrvalo nedaly srazit po třech dnech, jeli jsme do Motola. Ptali se nás co ho trápí, tak i malý ukazoval různě po těle i ouška a představte si, že nás na ušní neposlali, že děti v tomto věku prostě neví a vymýšlí a vyjmenovávají co vše znají!! CRP 31 - tak prý viroza. Za dalších 5dní, když se teploty furt nesrážely (já si říkala viroza, tak jsem k dr nešla, teď lituji, že se trápil), už mi to bylo dost podezřelé. Zašla jsem u nás na ORL a píchali mu hned obě ouška. Nejdříve je pan doktor znecitlivěl, pak píchnul a dal dren, který měl mít, už si přesně nepamatuji, půl dne. Za 2 dny kontrola a uši se krásně hojily. Tento doktor říkal, že pokud se uši krásně hojí, a za 2dny z nich již nic neteče, nejsou třeba ATB. U dětské doktorky naměřeno CRP 40. Nasazeny ATB, to kvůli vysokým horečkám i druhý den po píchání uší 40,2°C Uši v pořádku.... Nemusím zde asi psát, kolik mi zhubnul za těchto 10dní horeček. Padali z něj slipy :-/

Druhé píchání koncem září 2012 . Syn šel večer spát a už za hodinku brečel bolestmi. Ibalgin nezabíral, tentokrát mi bylo jasné, že musíme hned na ušní. ORL v nemocnici v Ml. Boleslavi. Doktor ucho neznecitlivoval, hned píchl. Dren také nedával. Žádné vyplachování nedoporučoval. Pouze ibalgin na teploty a bolest. Ta měla píchnutím ustat a ustala. Druhý den v Praze kontrola a píchané druhé ouško, ucho jedno se hojilo. Horečky 39,5. Kontroly po dvou dnech. Ouška se hojila, žádné ATB ani kapání.

Další malér s uchem 3. listopadu 2012. Syn mi sedí při po snídani na klíně a koukám, co mu to čučí z ucha. Vypadalo to jako hlen v nose. Vzala jsem ušáky a snažila se to trochu vyčistit. Druhý den na ORL. Doktorka ucho vyčistila a my doma kapali borovou vodou. Na kontrole za 2dny vše v pořádku. Tentokrát bylo vše bez bolesti, bez teploty, bez rýmy....Dětská doktorka říkala, že by se měli záněty přeléčovat ATB, jinak se vrací. Tak nasazeny ATB na přeléčení.

Prosinec 2012 na Mikuláše odebrána nosní mandle v Praze na Karlově náměstí. Prý by nám to mělo pomoci...

Konec ledna 2013 bolest ucha bez píchání, na pohotovosti v Chrudimi předepnány ATB kapičky do ucha. Zde to byla kombinace bronchytidy se zánětem středouší. Bez teplot, rýma a kašel ano... nakonec předepsány ATB pro vyšší CRP.

4. březen 2013 bolest ucha. ATB nasazeny doktorem. Mírná rýma, Teploty do 38°C. Zde si nadávám, že jsme si je nechali předepsat. Na píchání to ještě nebylo.... Když doktor řekne, že by je nasadil, jsem měkká :-(

15.5. 2013 V Motole na pohotovosti píchané ouško. Týden teploty 37,5 v maximu. Dýchá nosem špatně, stříkáme mořskou vodu. Žádná rýma se za celý týden nespustila. Dávám kapičky Fenistil. Po týdnu si stěžuje trochu na ouško, jen tak mimo řečí. Takže snesitená bolístka, ale že zvýšené teplotky již týden, jeli jsem na pohotovost. Ouško píchli, domluvila jsem se, že si zajdeme druhý den u nás na ORL, ať nám nic nepředepisují. Pouze kapeme borovou vodu a čistíme ouško, které teče 2dny. Kontrola na ORL, kde vzali výtěr z ucha, u dětské CRP 46,takže ATB :-/

Doporučení: My jsme si prošly stavy, kdy se po zkušenosti dalo počítat, že to bude ouško. Když máme rýmičku, vleze to v 99% na ouška i přesto, že již nemáme nosní mandli. Prý se uvolnil vchod do Eustachovi trubice. Ale také jsme prošli tím, že ouško bez jakéhokoliv varování prasklo. Někdy je bolest mírná , nekdy nesnesitelná někdy žádná ????

Jakmile dítě má sebemenší rýmičku, stříkat nos mořskou vodou nebo jinými přípravky a dávat Fenistil kapky, které splasknou zduřelou sliznici. Stále smrkat.
Chránit ouška před větrem, asi si pořídíme i špunty do uší, jinak už nevím :-)
Předem, když se někam chystáme, zjistit si snad dětské pohotovosti. Bohužel také nikde nezůstávat bez auta, pač ono je tolikrát i 30km daleko. Prý jsme ten typ, co jde večer absolutně zdravý spát a za hodinu se probudíme s akutním zánětem ucha.
Nezapomeňte, že zánět je v oušku do hodiny - říkali dr.
1 poděkování
collette
9. kvě 2013

Má zkušenost se zánětem středního ucha u syna

Chronický zánět středního ucha - Otitis media chronica

První příznaky problému se u syna objevily, když mu bylo 2,5 roku a začal chodit do školky. Nenápadná virózka s nenápadnou, ale dlouho se táhnoucí rýmou. Pak se zdálo, že rýma ustupuje, ale byl to klid před bouří.

Jednou večer jsem syna uložila, usnul bez problémů, ale za hodinu a půl se proudil s pláčem, že ho bolí ouško. To je prý běžné, protože jak dítě ulehne, nateče hnis do středouší. Klasické projevy, teplota, nenechal si na ouško sáhnout. Jeli jsme na pohotovost (ORL VFN), tam zánět středouší potvrdili a nechali nás vybrat: není to ještě úplně akutní, ale když to nepíchneme teď (cca 9,30 večer), tak vás tu máme kolem druhé hodiny ráno zpátky na píchání nebo to samovolně praskne a bude to hodně bolet. Nechali jsme to píchnout. Druhé ouško bylo v pořádku. Vzhledem k tomu, že zánět nebyl příliš rozjetý a ucho moc naplněné, synovi se okamžitě ulevilo a už při odchodu z ordinace o ničem nevěděl.

Medikace žádná, zánět nebyl rozjetý, jen hlídat a případně ibuprofen na bolest, do ucha nic. Na můj výslovný dotaz na přípravky Sinupret (podporuje tvorbu hlenu) a Zyrtec (alergie) nám tyto byly odsouhlaseny. Kdyby něco, tak k lékaři.

Pozn.: Ibuprofen je (mimo jiné) protizánětlivý lék, který se používá při zánětlivých onemocnění typu revmatoidní artritida. Od některých ORL (včetně toho na pohotovosti) jsem slyšela „dejte si ibuprofen, je protizánětlivý“. Když jsem se na to ptala revmatologů, tak jen pokrčili rameny, že takto protizánětlivý asi ne (v revmatologii jde o trochu jiný zánět), ale kdo ví, minimálně na bolest je super.

Do tří dnů jsme se měli ukázat u obvodního ORL. Píchlé ouško odpovídající nález, ale druhé už jelo také. Píchalo se. Zajímavé bylo, že na rozdíl od ORL na pohotovosti naše obvodní ORL po píchnutí ucho odsála. Předepsán přípravek Aerius (alergie) – ten užíváme od té doby neustále, a Bendovy kapky (směs různých kapek do nosu, takže se "ředí" nežádoucí účinky, a ATB) - hnusné, ale úžasné. Vše šlo dobře, z oušek toho moc neteklo, zacelovala se. Jenže po 14 dnech měl opět nález – zjištěno při testu průchodnosti Eustachovy trubice: do ucha vám strčí věc podobnou ušnímu teploměru a ono to začne vrčet (syn tomu říká mašinka nebo traktůrek). Podle toho, co ukáže monitor, pak zjistí, jak to tam zhruba vypadá. Syn dostal ATB. Po jejich dobrání jsme šli na kontrolu, ale bohužel, ATB nezabrala, nález byl horší. Předepsali další ATB Během 14 dní se to srovnalo. Když vezmu v úvahu to, kdy začala ta viróza a kdy jsme dostali od obvodní ORL informaci, že je vše OK, trvala celá epizoda víc jak 2 měsíce.

V září toho roku jsme jeli na dovolenou k moři. S sebou jsme si vezli jako první pomoc přípravek Otobacid (napomáhá zmírnit bolest, ale problém neřeší, stejně je třeba vyhledat lékaře). Vše v naprostém pořádku. Bohužel jsme se vrátili v den, kdy v ČR najednou klesly teploty k 10 stupňům a syn to odnesl další virózou. Bohužel, další nenápadná rýma, která opět skončila zánětem středouší. Průběh byl víceméně podobný, jen tentokrát nám na pohotovosti (ORL Motol) po píchnutí doporučili do ucha kapat peroxid vodíku. Což mě dost překvapilo (VFN i obvodní zdůrazňovali, že do ucha nic nesmí, jen maximálně otírat štětičkou namočenou v borové vodě). Takže jsme odkývali, ale nekapali. Kontroly u obvodní ORL měly také stejný průběh, včetně dávky ATB, navíc i přípravek Nasonex, protože se to opravdu táhlo a běžné kapky do nosu už brát nebylo vhodné, a naštěstí se to i tentokrát obešlo bez opakovaného píchání ucha. Přesto tam byl stálý nález. Byli jsme odesláni na RTG, kde se navíc ukázal nález na dutinách. Paní doktorka proto vyšetřila nosní mandli. A bylo jasno. Nosní mandle III. stupně, nešťastně tvarovaná, ucpávala vše, co mohla. Dostali jsme doporučení na odběr nosní mandle (adenotomie) s tím, že dávat ATB opravdu nemá smysl, protože do týdne po dobrání se situace bude opakovat, protože organismus nemá šanci se toho hlenu mechanicky zbavit.

Na nosní mandli jsem si myslela také – rýma byla často jen vodová, bez hlenu (neměl se kudy dostat ven), syn chrápal, huhňal a i bez rýmy často dýchal pusou.

Diagnóza – chronický zánět středního ucha (Otitis media chronica) způsobený zbytnělou nosní mandlí. Po odběru nosní mandle byl prokázán typický bakteriální původce – haemophillus.

Odběr nosní mandle pomohl, ale vzhledem k tomu, že se celá záležitost dostala do chronické fáze, ještě stále s tím válčíme. Kromě toho, že synovi odebrali mandli, byly mu také zavedeny gromety do ušních bubínků. To znamená, že má uši neustále otevřené a případný zánět okamžitě odchází ven a středouší větrá. Jen musíme hlídat, aby se do uší nedostala voda. Také byla z odebrané mandle vytvořena autovakcína, do které vkládáme velké naděje – měla by syna zbavit výše zmíněného původce. Doufáme, že se během léta vše srovná:o)

Mé doporučení (platné i pro ojedinělý zánět středouší) – jakmile se objeví jakákoliv rýma (pokud není prokazatelně alergická), nasadit Sinupret, něco na alergie (napomáhá oteklým sliznicím, aby se srovnaly) a nosní kapky 3x denně, nám se osvědčil Nasivin. Pozor, kapky tohoto typu nelze používat více jak týden, pak už škodí. Nejde o účinnou látku, ale mechanismus účinku, takže zaměnit Nasivin například Otrivinem nepomůže. A kdykoliv si vzpomenete, tak mořskou vodu. Výborný je Quixx (Vincentka dobrá, ale Quixx je isotonický, takže víc zabírá). A smrkat smrkat smrkat, případně odsávat odsávat odsávat. A pokud se to táhne dlouho nebo je rýma podezřelá, tak k lékaři. Varováním občas může být i přidružený mírný zánět spojivek (moje zkušenost). Hlídejte teplotu. Dvakrát denně dítěti zkusmo ohmatejte ouška (zmáčkněte chrupavčitý výčnělek před boltcem a kostní hrbolek za boltcem), zda ho to nebolí. Ucho ještě nemusí běžně bolet, ale na omak už bude citlivé, zpozorněte. Pokud víte, že se nedostanete rychle k lékaři, můžete použít přípravek Otobacid. Ale rozhodně ho NEPOUŽÍVEJTE, pokud už bubínek PRASKL (z ucha cokoliv teče). Po případném píchání postupovat stejně, ouško čistěte opatrně a jen z kraje zvukovodu štětičkou namočenou v borové vodě. Pokud není zánět masivní nebo nejde o opravdu malé dítko, ATB se obvykle rovnou nedávají. Někdy může lékař předepsat ATB kapky do uší, např. Maxitrol (neděste se, jsou psány jako kapky do očí, ale to je v pořádku).
1 poděkování
olcab
9. kvě 2013

Zánět středního ucha u 5měsíčního miminka

Zánět středního ucha se u nás projevil v noci pláčem,myslela jsem si že dcerka má hlad,ale kojit nechtěla(asi jí to bolelo),tak mi asi po 2 hodinách chození po bytě usnula v náručí.Ráno jí nic nebylo,teplotu neměla.Po obědě spala až nezvykle dlouho asi 3hodiny, a pak už měla teplotu,voala jsem tedy dětské dr. a ta mi doporučila jí promačkat uši a pokud zareaguje jet na ORL.Z pěti promnutí uší zareagovala asi 3x,tak jsme pro jistotu jeli.
Na ORL nám řekli že máme hnisavý zánět středního ucha a bubínek jí propíchli,asi 10minut plakala,a pak už byl klid a spokojeně spala.Dostali jsme antibiotika a za 4dny jsme šli ještě na kontrolu,a vše bylo v pořádku.
Kdybych to tušila a promačkala bych jí uši už v noci,mohla jsem jí ulevit dřív,někdy se zánět středního ucha neprojevuje teplotou,a navíc může i bubínek dřív prasknout,což z hlediska hojení ,je větší komplikace.Takže pořádně promačkat uši,od čelisti až za ouško a nebo zkusit i zatahat.Někdy si i děti uši tahají sami,ale u nás tomu tak nebylo.
1 poděkování