Praní špinavého prádla, to je nikdy nekončící boj. Zatím nikdo nevymyslel, jak nás téhle domácí práce ušetřit… Takže  můžeme jen udržovat naši pračku v chodu a vybírat nejúčinnější prací prostředky. Pojďte spolu s námi otestovat prací kapsle Persil!

V jedné gelové kapsli Persil Discs 4v1 získáte hned 4 benefity najednou. Nové prací kapsle se čtyřmi komorami a Deep Clean technologií kombinují čtyři klíčové vlastnosti, které zajistí perfektní výsledek praní. Spolehlivě odstraní i odolné skvrny, prádlo rozzáří, zajistí dlouhotrvající svěžest a zároveň pečují o textilní vlákna.  Tak jako jiné prací kapsle, i Persil Discs 4v1 vynikají snadným dávkováním. Stačí vložit jednu kapsli přímo do bubnu pračky. Praní může být ještě pohodlnější a výsledek ještě lepší, pokud zvolíte nového pomocníka od značky Persil.

Co testujeme

Persil Discs 4v1 jsou unikátní předdávkované gelové prací kapsle se čtyřmi komorami, které v sobě ukrývají čtyři funkce pro dokonale čisté prádlo. Složky obsažené v receptuře Deep Clean a umístěné do čtyř oddělených komor se smíchají až v průběhu pracího cyklu, což umožňuje ještě intenzivnější prací výkon díky zachované maximální účinnosti aktivních složek. 

1. Odstranění skvrn: vysoce optimalizovaný mix enzymů v první komoře zajistí odstranění i těch nejodolnějších skvrn
2. Zářivost barev: složky v další komoře rozzáří bílé a projasní barevné prádlo až o 50 %. 
3. Dlouhotrvající svěžest: třetí komora obsahuje látky, které přináší intenzivní vůni s dlouhotrvající svěžestí
4. Ochrana vláken oblečení: čtvrtá komora obsahuje pečující látky, které jemně působí na textilní vlákna, proto Persil Discs 4v1 dokáží o tkaniny skvěle pečovat

Pro všechny, kdo si přejí perfektní výsledek praní a nemají času nazbyt, jsou tyto moderní pomocníci ideálním řešením. Persil Discs 4v1 se prodávají v plastových boxech s dětskou pojistkou a s papírovou odnímatelnou etiketou. Obě části obalu jsou recyklovatelné, stačí je uložit do tříděného odpadu. 

V létě jsme byli s Vikym(4) na táboře. Spali jsme ve stanu, sprchovali se ve studený a koupali v potoce, kolem byly krásný louky a tak vůbec. Dětí tam byla hromada, běhali po loukách a lese, a jednou skupinka kluků přiběhla do jídelny a říkala něco o "Díře strachu". Měli zakázáno tam lízt. Ale už jen přiblížit se k ní bylo docela dobrodružství a vyžadovalo to jistou dávku odvahy. Dřív se tam prej prolejzalo. Jedna maminka dokonce povídala, že tam taky prolezla, čímž si vysloužila můj nehynoucí obdiv.

Objevila ji den před tím. Černej otvor, napůl zarostlej trávou. Stísněnej propustek pod kolejovým náspem. Na výšku má tak metr, na šířku 70, možná míň. Když tam nahlídnu, sevře mě úzkost. Dejchne na mě chlad a vlhko. Uvnitř je tma, je to tam celý slizký a pavučinovatý. Na konci je vidět hranatý okýnko výlezu. Děsivý místo. Představila jsem si, co by mě přinutilo tím prolízt.

Boj o život, to jediný mě napadlo. Kdyby za mnou bylo nebezpečí života, válečný konflikt třeba a cesta k záchraně by vedla tudy a na druhý straně vládnul mír a bezpečí, zvládla bych vypnout na chvilku mozek a vlízt tam. Jinak ne. Jinak je to spíš ztělesněním noční můry, uzounkej nízkej průlez, kam se člověk vejde leda po čtyřech, hluboko pod zemí v kolejovým náspu, dlouhej asi 80 metrů. Fuj. 

O pár dní později. Hra pro děti, po skupinkách. Jedním z úkolů je stopování medvěda, až k tunýlku. Dovnitř ale nikdo nemusí, medvěd je hned na kraji. Odpoledne mi Vikouš chce stopovačku ukázat a dojdeme k průlezu. Že prej by jsme mohli prolízt na druhou stranu. Zkusit to. "No...to asi ne...je to tam strašně malý. Mě se moc nechce. Nevejdu se tam. Je tam bláto." Spoustu výmluv, ale nechci nahlas vyslovit, že se bojím a přenést na něj svůj strach, protože Vikyho to nikterak přehnaně neděsí, chtěl by se odvážit, ale ne sám, chtěl by na rozdíl ode mne překonat svůj strach, ale je na to ještě malej, aby se pustil bez podpory do takovýho dobrodružství. Otáčíme se k odchodu a on se ještě jednou obrací do tmy. Ještě jeden záchvěv touhy překonat strach. V jeho hlase slyším slabou naléhavost. Je to šance posunout hranice. Něco získat. "Ale mohli bysme to zkusit..."

Jelikož, tudíž a protože jsem byla vybrána konečně k nějakému smysluplnému testování (rozuměj nikdy jsem ještě nic netestovala), tak jsem se rozhodla, že budu v tomto testování opravdu pečlivá, poctivá, kritická (když to bude potřeba) a prostě, že vám napíšu, jak to všechno doopravdy funguje a jestli to vlastně funguje. Toť otázka! To, co funguje na jednoho, nemusí nutně fungovat na druhého. Proto berte tohle testování s rezervou a ne, že mi pak bude někdo vyčítat, že nemá pleť, jak dětskou prdelku. Takže asi tak. Dostala jsem k otestování produkty značky Dermedic. Je to řada HYDRAIN3. Mám tu k otestování denní krém proti vráskám, noční krém proti vráskám, hydratační sérum na obličej, krk a dekolt a ultrahydratační krém-gel. A jestli moje pleť bude nebo nebude krásně hydratovaná, jestli výrobky voní, jakou mají konzistenci nebo jestli to není spíše sérum pravdy, si povíme (napíšeme) zase příště.

Hezký den 😊 a hydratujte! 🍷 #test_dermedic

Krásné sobotní ráno 🌷 Začal poslední zářijový víkend, venku je babí léto a aby byl víkend ještě hezčí, mám tu pro vás soutěž 🎁 Tentokrát budeme soutěžit o smyslové míčky 👀👃👂🤚👅 každý z nich je jiný a prcek na něm může procvičovat jiný smysl, ale hrát si s nimi samozřejmě může jakkoliv uzná za vhodné 😜

Pro zapojení do téhle víkendové bleskovky stačí:

- dát like tomuto příspěvku 👍

- do komentáře napsat, jestli máte vzpomínku, kterou ve vás vyvolává právě nějaký smysl, tedy třeba nějaká vůně, písnička, chuť... Ať už vůně vánočního cukroví, vaše první svatební písnička, písek mezi prsty na nohou na pláži, zkrátka cokoliv 💕 

Soutěž probíhá 28.-29. září a následně vylosuji náhodně výherce 🎁🎈😍

Krásný víkend a držím vám palce 😘🍀🎁

Testovala jsem s dětma kapsičky sunárek (ano i já jsem mohla ochutnat  ). Takže tady je malá recenze:

Určitěbudu kupovat, protože oceňuji větší obsah (120g), hustší konzistenci, skvělé složení-  100% ovoce, a výbornou chuť. Fakt poznáte co tam je za ovoce.

#test_sunarekcoolovoce a #recenze
I mně se dostalo příležitosti otestovat tyto úžasné kapsičky.
Nestihla jsem vyfotit všechny plné, protože moji malí hladovci se na to hned vrhli – jééé kapsičky – tak na fotce už jsou dvě prázdné – jen dofouknuté .
Už na první pohled zaujme design obalu – barevný s obrázky ovoce. Pokud ho jednou otevřete, a nedojíte, jde opět uzavřít a neteče, což je podle mě velmi praktické u malých dětí.
Složení a konzistence: Složení je luxusní – opravdu 100% ovoce, bez škrobů, nebo naředění vodou. Jsou opravdu chutné a druhy ovoce poznáte i se zavřenýma očima z chuti přesnídávky v ústech . Za mě doporučuji ty kde je navíc sušenka, jsou lahodné a trošku více zasytí.
V porovnání s některými 100% ovocnými konkurenčními kapsičkami nejsou tak vodňaté.
Co mě trošku zarazilo je, že není uveden věk, od kolika děti mohou (předpokládám, že je to z důvodu drahé atestace). Za mě určitě doporučuji nechat dodělat a psát (např. od 4. měsíců dítěte), protože my starostlivé matky jsme se někde dočetli, že pokud tam není napsáno od kolika měsíců, tak to není úplně OK. I když podle složení bych se toho vůbec nebála, a je to samozřejmě na uvážení každého kupujícího.
Já teda už mám starší děti, takže dávám často čerstvé ovoce, ale třeba na malý výlet na kole je to podle mě super svačinka, protože nemusíte řešit, kde si dítě umyje ruce, a víte, že zažene mlsnou a malý hlad – vzhledem k obsahu 120g, to není úplně mikro kapsička, ale uspokojí i starší dítě – naši žroutíci (5 let a 2,5 roku byli spokojeni ). Navíc se vám to nezmačká, neslepí, a děti nebudou (většinou) celé upatlané a ulepené .
Blíží se zima, tak kapsička jako rychlosvačinka na sjezdovce taky potěší . V zimě už to ovoce a zelenina většinou není tak dobré jako v sezóně.
Mají 5 různých druhů příchutí – znovu doporučuji ochutnat i ty se sušenkou , takže si určitě vybere každý.

#zkusenosti_sunarekcoolovoce

Ahoj, holky až ve 30. Zjistíte že jste těhotný zůstaňte v klidu. Jasně první tři měsíce si s vámi budou hormony krásně pohrávat.  No pokud to vycítíte snažte se tomu čelit.  Zůstat normální.  Mě se totiž stalo, že jsem se probudila a přestala plašit a vyšilovat až na začátku 4 měsíce.  

Moje první tři měsíce byly trochu uplakaný, zase tohle jsem nepřeháněla a plakala potají. Špatně mi naštěstí nebylo ale cítila jsem různý tlaky a píchnutí v břiše.  Nechtěla jsem s každým  pichnutím letět k doktorovi když to netrvalo dlouho ,  neopakovalo se to pravidelně či často a já se jinak cítila v pořádku.  Takže podle mojí porodní asistentky, pokud se žena cítí ok cítí se skvěle i miminko. Ty táhnutí a píchnutí jsou zpusobený růstem placenty, sunutím  orgánů a prostě uvolňováním místa miminku a taky pomalejším opravdu pomalým trávením. To nás trápí asi nejvíc. Miminko je v pořádku.  

Na trávení doporučuji jablka a hrušky,  kyselé zelí, kefír s živými kulturami a pozitivní myšlení.  

Užívejme  si těhotenství od začátku a pokud nekrvácíte je všechno v pořádku.  Pokud jsme my spokojené je spokojené i miminko už od prvních dní. 

Ahoj, jsem 14+1 tt a trápil  mě knedlík v krku, bolest hlavy a neustupující rýma.  Po kloktání teplou vincentkou  a prisnitzovém  zábalu krku, knedlík po dvou dnech zmizel. Bolest hlavy zmizela někdy v noci ve spánku hned první den, noc.  Držela se mě ale vodnatá  rýma, plný dutiny  a co teď.  Těhotná co běžný léčiva nemůže.  Nakonec  mi pomohlo, kromě čaje s citronem a několika kg pomerančů, homeopatikum  Coryzalia vhodné pro těhotné. Ulevilo  se mi hned po první vycucané tobolce.  Preventivně jsem si koupila i Oscillococcinum. Může se brát preventivně jedna kapsle týdně.  Obojí můžete kombinovat.  Poradila jsem se s magistrou z lékárny, informace si dále ověřovala.   Je mi teď mnohem líp. Tak snad vypsané informace někomu pomůžou.  

Stále jsem váhala zda průběh mého druhého porodu sepsat či ne. Nakonec jsem si řekla, proč ne, jelikož to byl opět zážitek.

Teď už se nad tím zasměji, ovšem když začal můj druhý porod, byla jsem vážně strachy bez sebe. Šlo totiž o překotný porod, kdy celkový čas od první bolesti do narození toho malého uzlíčku štěstí, byla necelá hodina. Ale vezmu to od začátku 🙂

TP jsem měla 5.7. a i když jsem měla už celý měsíc občasné poslíčky (ty jsem u prvního porodu neznala), nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco chystalo. 4.7. jsem měla první kontrolu v porodnici, kde jsem chtěla rodit. Doktorka říká, že jsou cesty připraveny, hlavička velmi naléhá a nabízí mi hamiltonův hmat a já souhlasím. Bylo to sice nepříjemné ale nic hrozného, nicméně po vyšetření mi jde dělat ještě utz a už při něm mám slabé bolesti v podbříšku. Odjíždím a ty jemné bolesti cítím stále, dokonce mi okolo 16hod sílí a jsou stejné jako když jsem začala rodit prvního. Po 3 -5 -7min a tak dokola. Doma si dávám vanu ale ta nerozehnala ani nepopohnala. Chodím, tancuji, bolesti vítám. Trvají už 4 hodiny ale nikdy né tak silné, takže stále nechci jet a po 20hod. Začínají slábnout a já jsem zklamaná. Nechci jít spát, co kdyby..nicméně po 21 usínám a ráno jsem prostě smutná, že se nic nedělo. Ale ok, nějak se to snažím přejít. Pátek nic, sobota nic a tak už se snažím nemyslet na to, jen ty otázky, které zná většina těhotných zná. Ještě nic? Pořád v celku? To jsi ještě neporodila? To mě trochu vytáčí :D

Je neděle 7.7. a my se s manželem rozhodli po obědě udělat si výlet – výšlap na kopec, jen tak pozvolna, co kdyby 🙂 Jedeme, vystupujeme z auta a jdeme na to. Je krásně slunečno ale žádný hic. V půlce kopce říkám, že to raději sejdeme zpět, že už je mi to nepříjemné (né nešli jsme nějaké tempo ani to není žádný mega kopec :D). Scházíme s manželem a synem dolů a u restaurace potkáváme známou. Přichází známá poznámka : Já už myslela, že budete ve čtyřech. Tak manžel odpovídá, že se to právě snažíme trochu popohnat. Přeje nám hodně štěstí a ať to uteče a my jedeme zpět domu. Po cestě jsme se rozhodli jet k tchyni, zahrát si karty. Bylo okolo 16hod. A já po cestě říkám, že je dnes vlastně docela krásné datum, navíc neděle a že je škoda, že to už nevyjde, že to bych musela začít hned rodit ale i tak (prvního jsem rodila cca 8hod.).

Přijeli jsme, dělá se káva a míchají se karty. První dvě hry za námi a přichází bolest, nepříjemná ale dá se to. Už to ani neříkám a v klidu si ji prožiji. No ale za chviličku začíná druhá a není to moc příjemné a musím dýchat. Po té druhé jsem musela na záchod, kde přišla třetí a tedy, to už jsem se maličko kroutila. Nic hrozného ale rozhodně mi to nepřišlo tak slabé, jak to bylo na začátku prvního porodu. Vycházím ze záchoda a říkám manželovi, abychom raději jeli domu (cca 10min cesty), že skočím do vany ať víme. Jedeme a s tchýní se domlouváme, že pojede za námi, jen se oblékne. Ještě že jela!

Přijíždíme domu a já cítím, že je problém. V autě jsem se celou cestu kroutila a kontrakce byly opravdu silné a cca po 3min. Když jsme zaparkovali, říkám, že tu cestu asi nezvládnu (měli jsme porodnici 45min cesty). Manžel navrhuje záchranku, jelikož sám prý byl vyděšený, jak silné to asi je (přirovnala bych to k bolestem z prvního porodu, když jsem šla už na sál). Se zavolání záchranky souhlasím a jdu domu na záchod jelikož mě to moc tlačilo na velkou. Malý sedí v autě a manžel volá rychlou i mamku. Volám na něj ať jde domu, že je problém a bojím se. Manžel naštěstí odchytne před domem známého zda by nepohlídal syna v autě. Přijíždí tchýně a za chvilku slyším houkání sanity. Nejde popsat, jaký strach jsem měla. Opravdu jsem si myslela, že snad porodím na záchodě. Dokonce manžel koukal, zda neleze hlavička :D později mi říkal, že i tchýně, která čekala ve dveřích až dorazí záchranka, měla strach a bylo ji do breku, když slyšela, jak na záchodě sténám a ona neví, zda vážně není problém.

Je úterní podvečer. Sedím na balkónu a pode mnou v tělocvičně právě začíná hodina cvičení předškoláků. Děti jsou rozřazeny do skupinek a já zjišťuji, že  naše Lucka nějakým záhadným způsobem přes prázdniny přišla na to, jak se skáče z odrazového můstku na švédskou bednu. 

Mezi dětmi byl chlapeček. Všimla jsem si ho hned, protože měl na sobě dívčí fialové legíny. Chudák, řekla jsem si. Při každém cviku, na každém nářadí pak vypadal jako by se chtěl zabít. Chudák máma, řekla jsem si. Od půlky jako by přestal vnímat. Dělal vše možné i nemožné, jen ne to, co měl právě dělat. Chudáci ve škole, ti si s ním užijí, spratek jeden, řekla jsem si potřetí. A už jsem si v hlavě sumírovala MORALIZUJÍCÍ článek o tom, kde končí nevychovaná roztomilost a začíná pouze ta nevychovanost,  a o matkách, které to nechají zajít příliš daleko.

Za pár dní jsem toho kluka potkala na hřišti, i s bráchou a mámou. Lucka si odložila na lavičku nejoblíbenějšího petšopáka a šla si po svých. Kluk se za chvíli přišoural k lavičce a začal si ježka prohlížet. Jestli chceš, půjč si to na chvíli, řekla jsem. Chlapec po mně loupl očima a beze slova odešel. Maminka přišla vzápětí. Neobtěžoval? Nechtěl to sebrat? On ježky miluje. Byla jste taky na cvičení s předškoláky, že? Snažíme se ho socializovat. Je autista. Dozvěděli jsme se to teprve před půl rokem. Já to ale tušila už dlouho. Má snahu se kamarádit, ale odmítnutí zpracovává tři dny. A nejhůř nese posměch. Za rok má jít do školy. Neumím si to představit. 

Omlouvám se vám, myslela jsem, že je váš syn jen nevychovaný spratek, řekla jsem v duchu. A zastyděla jsem se. Kolikrát jsou asi mámy autistů konfrontovány okolím s tím, že neumí vychovat dítě. Pohledy ostatních, že oni tedy výchovu zvládli lépe. Úsečným větám, že by dítě potřebovalo jen pár na prdel. 

Chlapeček si nakonec petšopáka půjčil. Měla jsem dobrý pocit, nejraději bych mu ho dala. Lucka přiběhla zkontrolovat, že jí bude ježek vrácen a než zase odběhla, podívala se na  kluka  a řekla posměšně: "Proč máš na sobě holčičí legíny? Fialová je přece holčičí barva, to nevíš?"

Omlouvám se, řekla jsem. Bylo mi trapně za Lucku i za sebe. Paní se mile usmála: "To nic. Když on tu fialovou vážně zbožňuje."

Mohou být čisticí přípravky šetrné k přírodě a zároveň účinné proti špíně? Deset maminek vyzkoušelo 9 přípravků ze zelené řady Real green clean od české firmy Zenit a my jsme pro vás shrnuli jejich recenze. Podívejte se, jak dopadlo testování přímo v jejich domácnostech.

Zelená řada čisticích prostředků kombinuje vysokou čisticí sílu a zároveň šetrnost k přírodě i k čištěným povrchům. Všechny suroviny včetně parfémů a konzervačních látek jsou pečlivě vybrány tak, aby nezatěžovaly životní prostředí. Výrobky jsou lehce biologicky odbouratelné a otestovány akreditovanou laboratoří. Jsou ideální pro domácnost s vlastními čističkami odpadních vod. 

Celé testování provázela příjemná vůně čisticích prostředků Real green clean, kterou si chválily všechny maminky. Stejně tak tato řada čisticích prostředků zaujal většinou svým designem obalů, které se líbily také dětem. Maminky z Modrého koníka vyzkoušely:

1. Real green clean prací gel

+ Nejvíce bodů získal prací gel za účinné odstranění všemožných skvrn (od čokoládové zmrzliny po rajskou).

+ Hned v závěsu se nesla krásná vůně pracího gelu.

Skupiny jsou na Modrém koníku jednou z vámi nejpoužívanějších částí, avšak vždy byly schované v blozích. Byli bychom rádi, aby skupiny a fóra byly blíže k sobě - pod jednou záložkou. Nakonec, fungují velmi podobně.

Funkce ve skupinách i fórech zůstávají stejné, jako dosud. Nic se neodstranilo, naopak přibyla jedna užitečná funkce: seznam nových příspěvků ze všech skupin, kterých jsi členem. Na jednom místě tedy uvidíš, co nového přibylo v "tvých skupinách". 

Jako při každé úpravě, pokud najdete nějaké chybičky, na které jsme zatím nenarazili, dej nám prosím vědět sem. Tak se připomínky co nejdříve dostanou na správná místa.

Pěkný druhý podzimní den přeje

Modrý koník team

Bylo nebylo - malé ptačí hnízdo se krčilo vysoko v koruně stromu. A v tom malém hnízdě bylo jedno nádherné, modrofialové vejce. Ptačí máma byla na něj tak pyšná, že ho ukazovala všem ostatním ptákům v okolí. Jednoho dne náhle vejce puklo a ven vylezla maličká, mokrá ptačí holčička. Ptačí holčička špatně viděla, bylo jí zima a byla trochu vylekaná, a tak ji máma hned schovala pod křídla, aby byla v bezpečí, zatímco ptačí táta odletěl najít něco dobrého k obědu.

Po nějaké době začaly ptačímu děťátku růst vlastní hebká pírka, aby mohlo být pořád v teple. Pak pocítilo chuť otevřít oči a dívat se na všechno kolem. Avšak čeho si všímalo nejvíc, byl ten zvláštní pocit hluboko dole uvnitř…

„To bych ráda věděla, co to je, ten pocit uvnitř mne“, říkala si ptačí holčička. Jak dny plynuly, ten zvláštní pocit rostl a rostl, a ptačí hočička se divila a divila, co to všechno má znamenat?

Pak jednoho dne uslyšela mámu, jak si cvrliká, když poklízela kolem hnízda. Najednou ptačí holčička věděla, co znamená ten dívný pocit. Chtěla cvrlikat! Ptačí hočička vlastně věděla, že to MUSÍ udělat. A tak otevřela ústa a zacvrlikala hlasitěji, než jak to kdy slyšela. Děti, které si hrály v domě, dokonce vyšly ven se podívat, co to bylo za zvuk. Psi začali štěkat a paní z vedlejšího domu, která právě věšela prádlo, přestala a rozhlédla se kolem a naslouchala.

Ptačí máma se tak polekala, že pozadu přepadla z hnízda. Ale protože uměla létat, rozevřela křídla a hned letěla zpět zjistit, co se děje. Když holčička viděla, že se vrací, měla radost. Když teď věděla, z čeho byl ten divný pocit, cítila, že je čas pro další veliké zacvrlikání, a tak to vyběhlo ven znovu! V té chvíli ptačí táta přiletěl z větve, na které předtím trpělivě čekal na brouka. Pak sem přiletěli sousedi od vedle, tety, strýčkové, bratranci a přátelé, až byly všechny větve kolem hnízda zaplněny ptáky…

Když viděla všechen ten rozruch a cítila všechnu tu pozornost, řekla si ptačí holčička: “No ne, já jsem skutečně někdo. Všem na mě záleží. A to je uvnitř tak dobrý pocit. Asi teď budu skákat nahoru a dolů.“ A to také udělala.

„Začni psát články!“ Řekl mi nedávno můj muž. Přiznám se, před očima mi začaly barevně tancovat výstražné majáčky. Nebezpečná situace ozývalo se mi v hlavě pořád dokola. Hned se mi vybavil jeden moment. Vidím sebe, jako docela malou holku. Má úžasná, dokonalá a chytrá (nejchytřejší) sestřenice mi zrovna ukazuje můj dopis, který jsem jí napsala, opravený červenou pastelkou. Červená na papíře jasně dominuje. Směje se mi, zatím co já chci neexistovat, vypařit se. „Jak můžeš být tak hloupá?“ říká mi…

Samozřejmě, mnoho času uplynulo. Z velké dětské křivdy se stal docela malý šrám, který se občas připomene (hlavně, když si nejsem jistá) a taky trošičku zabolí. Občas mě píchne, jako taková malá připomínka toho, že směr, tedy to, jaký člověk je a jaký v budoucnu může být, naštěstí neurčuje sestřenice.

Můj směr ovlivnila má babička. Zní to jako klišé Boženy Němcové, ale u mě to tak je. Má babička je svérázný přímočarý člověk. V babiččině životě má všechno jasně dané hranice, žádné šedé zóny, žádné obavy, žádné otazníky. Život buď je, nebo není.. „Nééé, aby jste mi šli na pohřeb v černém,“ říkává často, „jinak vás budu chodit strašit!“ Má babička vášnivě ráda čte a tuto vášeň ráda sdílí s ostatními členy rodiny. Jinými slovy: nutí k této vášni i ty druhé. „Přečti si to, je fakt DOBRÉ!“ vítá mě s knihou v ruce, kdykoliv přijedu na návštěvu. Kladný vztah k literatuře a psaní mi byl tedy předurčen a věřte mi, nešlo tomu uniknout, ačkoliv jsem jako dítě vzdorovala a nechtěla číst. Jenže, máte-li babičku, která vám každý večer trpělivě čte ty pohádky, vypráví vám před spaním napínavé příhody ze svého dětství, které znějí až děsivě, obzvláště, máte-li bohatou fantazii (jako já) a příběh si zasadíte do té válečné doby (tedy, když si tam jako dítě přimyslíte tu šeď té doby, všude si dosadíte ty bomby, koncentrační tábory a za každým rohem mrtvého nacistu), pak si to předurčení k vám cestu najde, ač chcete – nebo ne.

A tak se stalo, že jsem tak trošku zasažená 2. světovou válkou, tou pokřivenou dobou, kterou jsem nikdy nezažila. Zakořenila ve mně tak hluboce, že se k ní pořád vracím, v literatuře ji vyhledávám a pořád se snažím dozvědět víc.

Svou první povídku jsem napsala na začátku střední školy, v rámci soutěže na téma: Barevné léto (zážitek z prázdnin). Byl to – troufám si říct barvitě vylíčený příběh o dívce, která se ve vlaku, cestou z prázdnin, seznámí se starým mužem. Ten jí vypráví střípek ze svého dětství, tragickou příhodu o tom, jak přišel o rodiče a jak se schoval za skříň, aby ho nacisti nenašli.

No, nepochodila jsem. Učitelka mou povídku do soutěže nezařadila s odůvodněním, že jsem ji určitě někde opsala. Nedokázala pochopit, proč by se holka v patnácti letech měla zabývat takovým tématem. Rozum a zkušenosti jí říkaly, že puberťačka v tomto věku má sice mnoho zájmů (líčení, hudba, první lásky….), ale rozhodně nemá zálibu: „nimrat se v holocaustu!“ Její domněnku zcela jistě umocnil můj vzhled černého „depešaka“. Ve svém postoji byla neoblomná a nenechala si ho ničím vymluvit. Zase jsem si vzpomněla na sestřenici a šrám zabolel. Ale zároveň mě napadla spásná myšlenka – věcný argument, že kdybych byla povídku opsala, nenasekala bych tam tolik gramatických chyb!!! Na což učitelka reagovala s úsměvem a ujištěním, že tam chyby nebyly. Inu, s příchodem googlu a textových editorů se i má gramatika zlepšila na úroveň snesitelnou. 🙂

Některou z nás to teprve čeká, některá jsme si tím prošly už jednou, dvakrát, třikrát... ale období je to, hlavně tedy poprvé, určitě nelehké, místy až divoké. Řeč je o šestinedělí.

Maminka Ivana si šestinedělí prožila zatím jednou a za pár týdnů ji to čeká zas. Po příchodu domů z porodnice ji bohužel už nemohla přivítat její maminka, ale zato tam čekala její sestra s tchýní...

Jak příchod malého děťátka do života s manželem a rodinou zvládli a jak Iva prožívala své šestinedělí si pusťte už teď v našem novém videu na YouTube kanálu Modrého koníka.

Video klidně komentujte, lajkujte a dejte odběr našemu kanálu. Jedině tak Vám nic, co pro Vás máme, neuteče.

Mějte krásný den! 🙂
Modrý koník team

Jak vidí nošení dětí a šátky vůbec blogerka, fotografka a maminka dvou chlapečků Veronika Vavrincová alias @apacheee, která vyzkoušela desítky šátků? Vyzpovídala jsem ji pro vás v nejnovějším článku.

Verču znám díky omalovánkám pro dospělé. Její obrázky mají nádhernou atmosféru (Najdete je až úplně dole na jejím instagramu 😉) Nově se také věnuje rodinnému fotografování – sledovat ji můžete na Facebooku nebo Instagramu.

Povídaly jsme si spolu ale především o šátcích, protože se stala jejich testerkou a recenzentkou.

– Verčo, na tvém Instagramu máš krásnou galerii šátků na nošení dětí, na tvém blogu k nim máš navíc i recenze. Říkala jsi, žes jich ale vyzkoušela ještě mnohem víc.

Ano, tak k sedmdesátce – šátky, se kterými jsem spokojená nebyla, jsem nehodnotila. Vyzkoušela jsem většinu značek na českém trhu. Ty co mám na Instagramu patří k těm nejlepším.

– Jak jsi se k testování šátků dostala?

Skončilo testování ovocných kapsiček Sunárek Cool ovoce, kterého se chopilo 10 maminek a jejich ratolesti. Jak chutnala tato zdravá svačinka dětem i dospělým? Podívejte se na shrnutí všech kladů a záporů, které maminky na kapsičkách Sunárek objevily. A jaká příchuť vyhrála? 

kristynapetrlikova

Sunárek má na výběr z 5 chutných variant kapsiček. Svačinka Cool ovoce je balena po 120 g, takže dostane více ovoce a svačinku i pro větší děti. Kapsičky můžete pohodlně skladovat při pokojové teplotě. Maminky z Modrého koníka otestovaly všechny tyto příchutě:

1. Pomeranč, banán, hruška se sušenkou - NOVINKA
Originální kapsička, která kromě pestrého mixu ovoce obsahuje i 5,5 % sušenky. Díky přidané sušence má hustší konzistenc. Je bez přídavku cukrů, protože obsahuje jenom přirozeně se vyskytující cukry z ovoce a sušenka je bez cukru. Kapsička je vhodná pro děti od ukončeného 12. měsíce.

2. Jahoda, banán, jablko - NOVINKA
Mix 100% ovoce, bez přidaného cukru, konzervantů a škrobu. Má vynikající banánově-jahodovou chuť díky složení, ve kterém je 20 % jahody a až 52 % banánu. Kapsička je vhodná pro děti od ukončeného 12. měsíce.

3. Hruška, mango, banán
4. Malina, banán, jablko
5. Broskev, banán, jablko

Jeden loňský článek o naší oblíbené ZOO Zlín. Jak to tam vypadá, co vidět a zažít a proč tam jet na podzim?

Na úvod se sluší říct, že zlínská zoologická zahrada patří bezesporu k nejkrásnějším u nás - pro mě osobně je ta vůbec nejkrásnější. Nenavštívili jsme ji poprvé, ale poprvé jsme tu byli na podzim. A počasí se nám skvěle vyvedlo - sice se teplota pohybovala okolo 4 stupňů, ale sluníčko svítilo. Znáte to - neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečené dítě!

Podzimní a zimní návštěvy zoologických jsou trochu náročnější, než ty v letních měsících a je to právě díky oblečení, do kterého jste navléknutí a které musíte z dítěte každou chvilku sundávat. ZOO Zlín je hlavně o venkovních expozicích, a když jdete do pavilonů, jsou většinou menší, takže se nějaké velké svlékání nevyplatí. My jsme ho absolvovali 2x - v tropické hale Yucatan hned na začátku ZOO (od vstupu 1) a pak u rejnoků. 

Velmi příjemné překvapení na nás čekalo hned na pokladně, kde jsme zjistili, jak výrazně se liší vstupné sezónní a mimo sezónu. Vybrali jsme tedy alespoň variantu vstupného 4NATURE, ze které věnujete 2 Kč z každé vstupenky na záchranné programy ve volné přírodě. Žetony, které jsme u vstupu obdrželi si Kryštůfek hodil do speciálních boxů a mezitím co sledoval, kam padají, jsme ho seznamovali s tím, na co přispívá. Tak mrkněte i vy - 4NATURE. 

Kompletní informace, včetně tipů a fotografií, najdete na holé sově🙂. Sledujte nás i na instagramu🙂. 

Každé mamince se někdy hodí pomocníci, které jí usnadní péči o miminko a jeho zdraví. Občas stačí malé a jednoduché věci, které jsou velkou pomocí a vyřeší složité situace. O čem je řeč? Pojďte vyzkoušet chůvičku, odsávačku mateřského mléka a bezkontaktní teploměr TrueLife!

Značka Truelife vám přináší produkty z oblasti péče o zdraví, které usnadňují každodenní život. Jejich hlavním cílem je klidný spánek a zdraví všech členů rodiny. K tomu využívají nejmodernější technologie a všechny produkty jsou dlouhodobě a zároveň pečlivě testovány. Produkty TrueLife se stanou nedílnou součástí vašeho domova.

Co testujeme?

1. Bezkontaktní teploměr TrueLife Care Q7

Využívá technologie infračerveného záření a dosahuje tak během okamžiku velmi přesných výsledků. Teploměr stačí přiblížit k tělu a do jedné sekundy získáte výsledek měření.

Výhody teploměru:

Ta nejlepší výživa, kterou můžete svému miminku dát, je bezpochyby mateřské mléko. Miminko z mléka čerpá živiny, které jsou důležité pro zdravý vývoj a růst. Mateřské mléko a jeho složky se podílejí na tvorbě imunity a budování mozku a nervové soustavy. Má tedy vliv na snížení rizika závažných onemocnění jak v dětství, tak i v dospělosti.  

Na základě četných výzkumů už dnes víme, že kojení snižuje riziko rozvoje cukrovky, obezity, Alzheimerovy choroby apod. Nesmíme však opomenout ani sociální funkci kojení, kdy přiložení miminka k prsu buduje pevný vztah mezi matkou a dítětem. 

V čem je složení mateřského mléka unikátní?

Když se podíváme blíže na mateřské mléko, uvidíme, že ho tvoří dvě složky - pevná a tekutá. K pevné řadíme laktózu, tuky, bílkoviny a právě oligosacharidy mateřského mléka - HMO.

• To, co dodává mateřskému mléku chuť, je laktóza neboli mléčný cukr. Zároveň je zdrojem energie, podporuje vstřebávání minerálních látek a osidlování střev prospěšnými bakteriemi. 
• Tuky jsou zase důležité při zpracování vitamínů při stavbě tělesných buněk. Kyselina. dokosahexaenová (DHA) hraje významnou roli při rozvoji mozku a očí dítěte. 
• Také bílkoviny v mateřském mléce přispívají k budování imunitního systému miminka. Konkrétně protein laktoferin na sebe váže atomy železa a brání tak bakteriím, aby je využily.

Důležitá složka pro podporu a rozvoj imunity – HMO

Když jsem uviděla, že Snárek chystá testování, na nic jsem nečekala a rychle nás do toho přihlásila. Přišel den losování testerů a já byla ráda, že nás vybrali😊 Na testování jsme se strašně těšily, mám doma totiž 2 jedlíky :D Na testování nám přišlo:

1) hruška, mango a banán

2) broskev, banán a jablko

3) jahoda, banán a jablko

4) malina, banán a jablko

5) pomeranč, banán a hruška se sušenkou

I my se přidáváme s Tobiášem, a jdeme se podělit o zkušenosti s kapsičkami od Sunárku - Cool ovoce.

Co Vám budu povídat, kapsičky u nás jedou ve velkém. Během dne jí Tobiáš většinou čerstvé ovoce, žádný druh mu nedělá problém, což je super. Ale na cesty, nebo výlety beru většinou kapsičky, protože je to samozřejmě praktičtější, než sbírat po zemi, kočárku a sama sobě kousky jablka, nebo banánu 😀 Vždy vybírám kapsičky, které obsahují 100% ovoce, a jsem ráda, že Sunárek tomu nemá jinak.

K testování jsme dostali 5 druhů kapsiček, každá má po 120 g.

- pomeranč, banán, hruška se sušenkou

- jahoda, banán, jablko

- broskev, banán, jablko

Možnost testovat výrobky Real green mě potěšila. Jako matka dvou dětí řeším nejen to, v čem peru, ale také čím uklízím, aby mi mohly děti pomáhat. Také musím zohlednit to, že mám citlivou kůži na rukou a po použití některých přípravků mám vyrážku. Testování navíc přišlo ve správný čas, protože stavíme dům a já začínám pokukovat po prostředcích, které nejsou škodlivé pro domácí čističku odpadních vod. Řada Real green poskytuje všechny prostředky, které doma při úklidu používám. 

Každodenně bojuji se skvrnami, které jsou prostě všude - na oblečení, nábytku i podlaze a to jak od jídla, rozlitého pití, barviček, trávy a hlíny, tak i nehod při odplenkovávání syna. Nyní bydlíme v bytě uprostřed města, prašnost je u nás vysoká a navíc máme tvrdou vodu, po úklidu zůstávají stopy kapek na nábytku. Výrobky na úklid domácnosti to u nás nemají vůbec jednoduché.

Po vybalení balíku jsem konstatovala, že všechny testované výrobky mají pěkný design. Zvířátka na obalu se líbily i dětem. Všechny mají navíc příjemnou vůni. Jen mi trošku vadilo, že láhve jsou si podobné a tak jsem místo aviváže do pračky málem nalila přípravek na podlahy 🙂 

Tablety do myčky jsem otestovala jako první. Schvalně jsem do myčky dala talíř se zaschnutým zbytkem kečupu, neopláchnutou zapékací mísu a jiné „chuťovky“. Výsledek nejlépe zhodnotí asi manželova věta „jak může něco eko bio fungovat lépe než ty chemické driáky“. I já jsem byla moc spokojená, umyté bylo naprosto vše a sklo se krásně lesklo. Po otevření myčky se navíc vyvanula příjemná vůně, což není u všech tablet zvykem.

Prací gel a aviváž

Vůči pracímu gelu jsem byla skeptická. Používám prášek, protože jsem s gelem měla špatné zkušenosti, co se pracích účinků týče. Real green mě v tomto ohledu mile překvapil. Synovo body, na kterém byly den zaschlé skvrny od rajské, na 60° vypral skvěle. Na 40° byly výsledky horší, ale ve srovnání s práškem, který používám, byly výsledky srovnatelné. U pracích gelů mi také vadí jeho nalévání do pračky pomocí víčka. Láhev je po pár použitích „ulepená“.  Po použití aviváže (kterou běžně nepoužívám), bylo prádlo voňavé, po praní pouze s gelem mi prádlo ale nevonělo. 

Už delší dobu jsem přemýšlela, proč je mi doma tak špatně, proč uklidím, ale zároveň se cítím být pořád v bordelu, proč pořád jen vyhazuji potraviny, které jsou kolikrát i netknuté... mám spoustu dalších věcí ve své domácnosti, které mě nedělají spokojenou.

Jenže čím to je a co se s tím dá dělat?

Jednou jsme se bavili s manželem o budoucím nábytku v našem novém domě. Prý potřebujeme víc úložného prostoru, než máme ted v bytě, aby to nedopadlo stejně... V tu chvíli mě to docvaklo. My máme moc zbytečných krámů, všude je něco, plno věcí nemá svoje místo. Jsme zahlceni blbostma, oblečením, hračkama....

Stoupla jsem si do obyváku a představovala si jak by vypadal, kdyby např. v tom koutě nebyla ta hnusná dekorace, kterou jsem dostala, kdybych tamté věci našla lepší místo, nebo tamtu věc prostě vyhodila....

Takto jsem pokračovala ve všech místnostech....

Když jsme se po nějaké době bavili s manželem na týž téma ohledně nábytku, líbil se mi skromný a jednoduchý minimalistický nábytek, manžel opět prohlásil, že tam není žádný úložný prostor na naše věci. V tu chvíli mě to docvaklo podruhé. Nechci tolik věcí a už vůbec né tolik věcí, abych si podle toho měla vybírat nábytek.

Nejdříve bych úvodem chtěla poděkovat Modrému koníkovi za možnost testování kapsiček Sunárek Cool ovoce. Jako máma dvou malých dcer (5 let a 17 měsíců) u nás kapsičky našly rychlé uplatnění. Obzvláště mladší dcera je velký jedlík a hned po ránu křičí "ham".

Kapsičky s ovocným pyré u nás doma nesmí chybět. Klasické kapsičky od Sunárku známe, proto se holky těšily až ochutnají úplně nové příchutě.

Holky měly možnost testovat z 5 variant chutných kapsiček:

• pomeranč, banán, hruška se sušenkou 
• jahoda, banán, jablko 
• hruška, mango, banán
• malina, banán, jablko
• broskev, banán, jablko 

Velmi jsem já i holky ocenily tyto nové zajímavé příchutě, které jsou bez přidaného cukru. Protože kapsička obsahuje pouze cukry vyskytující se v ovoci. Kapsičky jsou vhodné až od ukončeného 12. měsíce. Jsou vyrobené z přísně kontrolovaných surovin a obsahují vitamíny i minerální látky potřebné pro zdravý vývoj dětí.

Klady:

V první řadě chceme poděkovat za možnost otestovat tyto super kapsičky, jelikož je to jediný způsob jak do Elenky dostat nějaký přísun ovoce a vitamínů, protože čerstvé ovoce vůbec nechce jíst, zato kapsičky, ty by mohla jíst od rána do večera a určitě tyto kapsičky ocení i maminky, které mají stejný problém jako my.

A CO NÁM VLASTNĚ DORAZILO?

5 druhů ovocných kapsiček Sunar COOL ovoce

• broskev, banán a jablko
• hruška, mango a banán
• malina, banán a jablko
• jahoda, banán a jablko
• pomeranč, banán a hruška se sušenkou

Všechny tyto kapsičky jsou vhodné od ukončeného 12.měsíce a jejich gramáž je 120 g, takže ideální svačinka jak na doma, tak díky praktickému uzávěru, který lze zašroubovat opětovně tak i na cesty, když dítě kapsičku nedojí celou, můžete tedy schovat na později.

Dále bych chtěla zmínit, že jsou bez konzervantů a přídavku cukru, je to tedy 100% ovocné pyré, které je svou konzistencí naprosto super! Není totiž ani řídké ani příliš husté . Máme zkušenosti s jinými kapsičkami, ale vždy to bylo úplně všude, jelikož tekly už při slabším zmáčknutí sáčku.