SOUŤEŽ BYLA UKONČENA.

Jako malá jsem měla jeden velký cestovatelský sen. Vidět zblízka pyramidy. Vlastně jsem byla docela okouzlena všemi antickými civilizacemi a vidět jakoukoli ze starověkých památek by bylo tenkrát pro mě zážitkem. 

Postupně se ale moje zamilovaní v antice začalo vytrácet. Moje cestovatelské sny se měnily a postupně se stávají reálnější, splnitelnější. Vlastně mě návštěva Egypta už vůbec neláká. 😂 

Nedávno jsem si na fotkách zamilovala místo v Itálii, na které se určitě bezpodmínečně musím jet podívat. Nebo, lépe řečeno, jet se vykoupat. Je ním Grotta della poesia. Přírodní koupaliště v Roca Vecchia. Konkrétně tady:

Na tohle místo se prostě MUSÍM dostat. A čím dříve, tím lépe! Já myslím, že to je docela reální sen, žádná nesplnitelná fantazie,proto věřím, že se mi jednou splní.

Jasně, navštívit Island, Nový Zéland, Moskvu a Havanu by se mi líbilo taky, ale to jsou zatím přání více-méně nesplnitelná z různých důvodů. 

    Ležela jsem na operačním stole a dívala se okolo sebe. Poslední myšlenka, co mi bleskla hlavou, než jsem usnula, byla, že tohle je jen zlý sen, to nemůže být pravda. Že se ráno probudím a budu rodit v termínu s Laďkou. Ale sen to nebyl.

    Byl čtvrtek a já se probudila bez bolestí zad, které mě od úterý trápily. Mohla jsem se zase narovnat a i když jsem cítila, že nejsem úplně fit, bylo to o 100 % lepší. Čekala mě poslední kontrola u mého gynekologa. Byla jsem docela unavená, přeci jen jsem předchozí den moc nespala. Všechno jsem ale přisuzovala bolavým zádům. Sestřička mi naměřila vysoký tlak, říkala jsem jí, že jsem nervózní a navíc jsem v noci moc nespala. Za 5 minut mě přeměřila a hodnoty byly o trochu lepší, i když pořád vysoké. Uklidnila jsem ji, že se budu doma měřit a kdyby byl nějaký problém tak se ozvu, eventuálně bych zajela do nemocnice. Šla jsem k mému gynekologovi a pověděla mu o bolesti zad, potvrdil mi, že se mi vlivem toho může i špatně dýchat, že zablokované lopatky tohle umí. Můj lékař mě tedy oficiálně “předal” do porodnice, popřál hodně sil na poslední týdny a taky na porod, který ale podle něj „zvládnu jako profík”.

    Odpoledne jsem šla na milované cvičení pro těhotné ve vodě. Uteklo to moc rychle a já se těšila na další lekci, která vycházela až na začátek února, týden před termínem. Po cvičení jsem ještě spěchala k fyzioterapeutce, se kterou jsem cvičila od poloviny těhotenství. Tentokrát mi měla cíleně pomoci od bolestí zad. I když už to bylo o 100 % lepší, když projížděla jednotlivé body na těle, cítila jsem, jak se mi bolest řetězí až do kyčlí nebo dokonce až do chodidel. Aby mi fyzioterapeutka trochu ulevila a záda podepřela, nalepila mi na ně a na břicho tejpy. Vypadalo to, že už bude líp, prý můžu ty tejpy pár dní víc cítit, ale nemělo by to bolet. Při nejhorším ty tejpy můžu vždycky sundat.

    V pátek jsem se probudila a hned jsem věděla, že je zle. Bolest byla zpět. Zase jsem se nemohla narovnat a chodila shrbená, snažila jsem se cvičit různé pozice a ulevit si od bolesti. Vzpomínala jsem na protahovací cviky z cvičení s fyzio a se svou PA. Poprosila jsem svojí maminku, aby k nám přijela, protože manžel měl celý víkend noční a já jsem nechtěla zůstat sama. Bolest mě tak moc paralyzovala, že jsem se ani nemohla pořádně postarat o dceru. Domluvili jsme se, že u nás přespí a další den kdyžtak pojedu radši k rodičům. Protože bolest byla velká, rozhodla jsem se sebe co nejlépe utlumit a dceru zabavit tak, aby po mně nic nechtěla. Dala jsem ji svůj mobil, zapnula pohádky a sama jsem si vzala paralen. S bolestí to ale nic neudělalo. Jediná poloha, ve které jsem mohla být, byla klečet opřená o hromadu polštářů, takže jsem měla záda neustále zakulacená.

Čekala jsem na příjezd mamky jako na smilování. Psala jsem kamarádce gynekoložce dotaz, kolik prášků si můžu maximálně vzít. Dvojitá dávka už zabrala a já se konečně mohla narovnat. Myslela jsem si, že mám od bolesti pokoj, ale byl to teprve začátek velmi dlouhého a bolavého víkendu.

    V sobotu jsem fungovala jen díky „oknům”, kdy jsem si mohla vzít prášek a mít na chvíli od bolesti pokoj. Většinu dne jsem klečela na posteli a snažila se relaxovat nebo cvičila na uvolnění. Když už jsem nevěděla co dělat, vlezla jsem do vany, ve které jsem se ponořila až po krk. Nic moc ale nepomáhalo a vana byla vyloženě kontraproduktivní, protože po tom, co jsem vylezla, byla ta bolest snad ještě horší. V neděli mi ke všemu začalo tvrdnout břicho. Byla jsem přesně 3 týdny před termínem, takže miminko už by bylo považováno za hraničně donošené. S těmi poslíčky to bylo ještě daleko horší, protože na ty pomáhalo jen ležet na boku, což jsem zas nezvládala kvůli zádům. Poslíčky vždycky nějak uvolnilo magnezium a masáž břicha pod sprchou. Odpoledne jsem psala svoji PA, aby mi poradila, co s těmi zády. Poradila mi bolavé body masírovat tlakem, případně použít tvrdý balonek. Za 2 hodiny mi volala, aby se zeptala, jak mi je. To už jsem měla několik hodin bolesti do břicha, které nešly ničím rozehnat. Když slyšela, jak dýchám, zeptala se mě jak „daleko” jsem. Když jsem řekla, že konec 37. týdne, tak mi řekla že to může být klidně už porod a že by mě radši viděla. Já jsem do nemocnice jezdit nechtěla. Minule jsem tam strávila 20 hodin, i když jsem jela s kontrakcemi po 3 minutách. Pořád jsem opakovala: „To nemůže být porod, nemůžu rodit s blokovanými zády.” Na to mi PA povídá: „Měla bys ale přijmout tu myšlenku, že nejsi ta, která o tom rozhoduje.” Tak jsem se tedy rozhodla, že pojedeme na kontrolu do porodnice a pokud bych nerodila, tak přijedu zpět. Rozloučila jsem se s Berunkou, která zůstala doma s mou sestrou.

Bílý písek, palmy a spousta dětských atrakcí. Reálně si myslím, že pro zakončení naší minidovolené jsme si nemohli vybrat lepší místo, než italský aquapark Caribe Bay.

Aquapark Caribe Bay je vůbec největší a nejmodernější aquapark v Itálii. Nachází se na severu Itálie, jen malý kousek od Benátek u městečka Lido di Jesolo. Na 80 000 metrech čtverečních najdete uměle vybudovanou karibskou pláž, 27 atrakcí pro milovníky vody i suchozemského dobrodružství a každý den zde probíhá 7 různých live show (popravdě, navštívili jsme 2, protože nic jiného bychom asi jinak nedělali🙂).

Hurá na atrakce! Protože těch je tady opravdu požehnaně! Jako první jsme šli otestovat “suchozemské” atrakce, protože ještě nebylo úplné vedro a říkali jsme si, že až bude, tak už se nám nebude chtít. Hned první co uvidíte po pravé straně za šatnami je takový malý dětský park - Funnyland. Vyblbnou se v něm děti od úplně těch nejmenších až po ty starší, odhadem do prvního stupně základní školy. Vyzkoušeli jsme lodičky a auta, obojí s nadšením. Pro větší děti a dospělé je v této části také rýžování zlata a naopak pro ty nejmenší domeček s hračkami. Ve Funnylandu najdete také cirkus, kde se každý den koná představení. Bohužel jsme se nedostali dovnitř, protože tam bylo opravdu hodně lidí. Pokud ho budete chtít vidět, jděte si sednout dostatečně předem, 5 minut je málo 🙂.

Kompletní povídání najdete na www.hola-sova.com, kde můžete zadat svou emailovou adresu a my vás informujeme o každém novém článku😊. 

Sledovat nás můžete také na instagramu, kde najdete tipy i na menší výlety🔝. Mrkněte na profil holasovi a sledujte nás 😊.

2. 5. 2019 předání do péče porodnice a má průkazka hlásí 39+2. Miminko na monitoru nespolupracuje a spinká, tak jsem odeslána na procházku a velmi ráda toho využiju a dám si kafe a zákusek 🙂. Zjišťuju, jak se má starší syn doma a nic neřeším, jen si užívám klid. Monitor OK, prohlídka taky ok, otevřená pro prst a je mi nabídnut hamilton, který s díky odmítám (jsem rozhodnutá dát si následující den rycinový drink). Doma mě bolí podbřišek, čemuž ze zkušeností se synem nepřikládám váhu, neb po vyšetření mi to přijde normální. Jdu na poštu, na nákup a bolesti jsou stále, ale celkem nepravidelné, tak jsem to přisoudila poslíčkům. Jen manželovi oznamuju, ať je v pohotovosti, že třeba budu rodit :D. Hysterčím a chovám se jako prvorodička a píšu známé, jak poznám, že rodím (se synem mi praskla voda, chvíli se nic nedělo a pak se porod rozjel na plné obrátky). Po sprše bolesti stále asi po 8 minutách, ale netřeba je prodýchávat. Jdu si lehnout na bok a syna hlídá táta (je asi 18 hod). Bolesti přestaly, závěr poslíčci. Ve 21:30 uspávám syna, který s tátou nemohl zabrat a už vím, že spát nebudu 🙂 bolesti se vrátily. 22:30 a ku...a rodím, tuhle bolest už dobře znám. Dobaluju tašku a posílám manžela pro mou mámu. Stojím v kuchyni a hekám. Před půlnoci odjíždíme do porodnice a já se na schodech, když jsem viděla mámu, jak trpí se mnou, rozbrečela 🙂. Porodnici máme asi 5 minut od baráku a kontrakce jsou už po 2 minách, takže si nedávám ani pás v autě a prodýchávám kontrakce a v pauzách vtipkujeme s manželem. Zvoním na příjem, sestra velmi příjemná, když jsem ji vzbudila :D, převlékám se, sepisujeme příjem a alou na sál. Okamžitě mě posílají na box a následuje vyšetření porodní asistentkou, která věděla, že to bude rychlovka (známá PA dala echo, že dorazím a že první porod byl rychlý), otevřená na 9, branka nezašla, miminko je vysoko. Píchají mi kanylu pro ATB na GBS pozitivní. Lehám si na bok a tlačím s každou kontrakcí (po souhlasu PA), jinak bych bolesti opět řvala na celou porodnici a cítím, jak miminko krásně sestupuje a bolest je o dost snesitelnější. Po cca půl hodině na sále, čas kol 1 ráno, následuje vyšetření DR, vše jde krásně a ještě chvíli a budeme tlačit a někde mezi tím mi praskla voda.  Branka zašla a já tlačím a na první sérií kontrakcí cítím hlavičku, jak leze ven. Druhá série kontrakcí a princezna Mariánka je na světě 3. 5. v 1:35 s mírami 2890 g a 48 cm. Všechno šlo jak po másle a délka celého porodu asi 3,5 hodiny. Mariánku mi dávají na bříško a nechají dotepat pupečník,který jsem si sama přestřihla (manžel nechtěl), porodím placentu, Dr mě zkontroluje, mám malou ranku u močové trubice, což vyřeší nějakým zásypem a pak už nás nechají nerušeně odpočívat ve třech. Splnilo se mi vše, co jsem se synem neměla (ne že bych nechtěla, ale zkalená voda a jeho poporodní stav bylo nutné sledovat a vyhřívat ho). Porod bez medikace, nádherný zážitek z vnímání celého porodu (po celou dobu jsem měla zavřené oči), bonding, přestřihnutí pupečníku, samopřisátí Mariánky a na šestinedělí mi vyšel i nadstandard, takže prostě všechno TOP. 

Teď už rození nechám mladším ročníkům a budu si ty svoje dvě děťátka užívat. 

Ahoj ahoj, Maximek si právě dopřává odpolední spánek zatímco mu u hlavy leží a hraje příjemnou melodii nový vydří kamarád 🐹😍👶 No a já tak mám konečně čas vyhodnotit soutěž o tuhle rozkošnou uspávací hračku, kterou jsem konečně i já osahala naživo a je fakt boží 💕 takže jsem byla dost napjatá, kdo ji vyhraje 🍀 

Ještě nesmím zapomenout poděkovat všem za krásné příspěvky a fotky s uspávací tématikou 😴💋👏

No a jdeme na vyhlášení - tramtadadá 📯📯📯 ze 135 soutěžních příspěvků vylosoval generátor náhodných čísel číslo 9 a to je příspěvek od @makynaeliska 🎉👏🎊 ta holka prostě asi vyslala do vesmíru fakt silný přání, že tu vydru chce (jak zvládla ovlivnit moji losovací appku totiž netuším) 😅 

Takže gratulace veliká, usínací rozkošňák už na vás čeká, snad se bude omladině líbit 💋💋💋

No a ostatním kromě poděkování posílám na dálku i spoustu štěstí nejen v nadcházejících soutěžích od #fisherprice protože tenhle týden bude soutěžemi nabitý 🍀🍀🍀

Krásný den,

dnes jsem si pro Vás v rámci týdne s Ambasadorkami připravila článek o naší zamilované destinaci na dovolenou, která není nijak daleko – slovenských Tatrách.

Tyto kouzelné hory jsme navštívili už třikrát a letos jsme je chtěli poprvé navštívit ve třech, ale osud to rozhodl trošku jinak a navštívíme je nakonec až ve čtyřech🙂

Mám to obrovské štěstí, že s manželem máme asi tak na 95% věcí stejný názor a shodneme se tak v pohodě i na dovolené. Oba se moc rádi klidně proválíme 10dní u moře, ale stejně tak rádi vezmeme batohy a strávíme několik dní chozením po horách. Naše úplně první turistické kroky jsme podnikali v Krkonoších a bylo to v roce 2010.

Hory, nádherná příroda, dechberoucí výhledy, čerstvý vzduch a nakonec i ty děsně bolavé nohy druhý den ráno (které se vždy po snídani nějak zázračně rozchodily 🙂 ) nám učarovaly tak, že u nás už máme prochozené snad všechny hory a tak jsme se vrhly na vyšší level – Tatry. A řeknu Vám, to je taková krása, že se tam chcete vracet pořád a pořád.

K ubytování jsem vždy volila nějaký pěkný hotel přes Slevomat a vždycky jsme byli moc spokojení. Za velmi důležitou pavažuju při výběru ubytování snídani. Bez snídaně nebrat! Teda alespoň za nás 🙂 Jednak miluju ty úžasné hotelové snídaně a jednak se luxusně najíme a můžeme se vydat v klidu na cestu, aniž bychom hned za hodinu zběsile hledali obchod nebo restauraci. Párkrát jsme měli i polopenzi, což je taky fajn – přijít utahanej, osprchovat se a pěkně zasednout k nachystané večeři. Jako jediné mínus u polopenze vnímám akorát malé omezení časem (někdy jsme se vraceli dost pozdě, tak to pak člověk musí zohlednit už při plánování). Jo a při takových výšlapových dovolených docela upřednostňuji ubytování s možností wellness, ač jinak ho zas až tak nevyhledávám. Ale ty namožené nožky naložit večer do vířivky, to je prostě blaho🙂

Pro své miminko chce každá rodič to nejlepší - na tom se shodneme všichni a je to jedna z věcí, která spojuje všechny maminky i tady na Modrém koníku. A když jde o dětskou pokožku, každá máma potřebuje ideálního pomocníka, který se postará o jemnou péči na každém kroku. Řada produktů Baby Dove přesně toto splňuje!

Baby Dove vytvořilo produkty, které pečují o miminko od prvních dnů života a od hlavy až k patě. Ať už je to uklidňující tělové mléko po dětské koupeli nebo šampon během ní, Baby Dove vás přimkne k sobě a pomůže upevnit to speciální pouto, které máte jen vy dva. Připraveni? Životní cesta začíná právě teď.

Co testujeme

Další testování začíná a máme pro vás 5 produktů Baby Dove, se kterými zvládnete péči o miminko a jeho pokožku hravě, jemně a voňavě. Všechny přípravky jsou hypoalergenní a byly testovány dermatology a pediatry. Složení krémů, šamponů i ubrousků Baby Dove je pH-neutrální a můžete je používat každý den! O jaké přípravky přesně půjde?

1. Baby Dove HTT Rich Moisture 200 ml

• Dětský mycí gel na tělo a vlásky se složením, které nedráždí oči, vhodný již od prvních dnů
• Pomáhá udržovat pokožku vašeho děťátka hydratovanou po celý den
• Vyznačuje se jemnou vůní vyvinutou pro jemnou dětskou pokožku

Dámy a pánové,

vítejte na palubě BlueHorse Airlines.

Dovolenková sezóna je v plném proudu a my se v následujících dnech společně vydáme do zajímavých destinací, kdy rozhodně nemineme Island, Gibraltar nebo třeba Izrael.

Po celou dobu letu se o vás budeme starat my, letušky – Irča, Míša, Ivča, Mony, Hanka, Týnka, Katka a Marcela. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit. Postupně vám ukážeme zajímavá místa a přineseme vám i možnost zúčastnit se soutěží o zajímavé ceny.

V rámci tohoto letu, prosím, lajkujte a živě debatujte nad navštívenými destinacemi. Sdílení zkušeností je žádoucí a nemine se odměnou. Pravidla našeho zajímavého letu kolem světa jsou jednoduchá a znáte je z akcí minulých. Opakování je ale matka moudrosti, proto prosím věnujte pozornost následující demonstraci nouzových a záchranných prostředků:

• Každý den vyjde článek jedné z letušek, který vás provede zajímavým dovolenkovým místem.
• Každý den také vyjde soutěž jedné z letušek, díky které můžete vyhrát atraktivní ceny.
• Pro zařazení do soutěže je potřeba obojí lajkovat (článek i soutěž) a zároveň odpovědět na soutěžní otázku.
• V případě poklesu tlaku v kabině se nad vašimi hlavami objeví kyslíkové masky. Masku přitáhněte k sobě, nasaďte si ji přes nos a ústa a klidně dýchejte. Vždy nasazujte masku nejprve sobě, a až poté pomáhejte svým dětem!
• V případě ztráty wifi signálu či přerušení dodávek elektřiny, se neprodleně přemístěte na místo náhradní, kde výše zmíněné funguje.

Dámy a pánové,

vítejte na palubě BlueHorse Airlines.

Dovolenková sezóna je v plném proudu a my se v následujících dnech společně vydáme do zajímavých destinací, kdy rozhodně nemineme Island, Gibraltar nebo třeba Izrael.

Po celou dobu letu se o vás budeme starat my, letušky – Irča, Míša, Ivča, Mony, Hanka, Marci, Týnka a Katka. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit. Postupně vám ukážeme zajímavá místa a přineseme vám i možnost zúčastnit se soutěží o zajímavé ceny.

V rámci tohoto letu, prosím, lajkujte a živě debatujte nad navštívenými destinacemi. Sdílení zkušeností je žádoucí a nemine se odměnou.

Pravidla našeho zajímavého letu kolem světa jsou jednoduchá a znáte je z akcí minulých. Opakování je ale matka moudrosti, proto prosím věnujte pozornost následující demonstraci nouzových a záchranných prostředků:

Dámy a pánové,

vítejte na palubě BlueHorse Airlines!

Dovolenková sezóna je v plném proudu a my se v následujících dnech společně vydáme do zajímavých destinací, kdy rozhodně nemineme Island, Gibraltar nebo třeba Izrael.

Po celou dobu letu se o vás budeme starat my, letušky – Irča, Míša, Ivča, Mony, Marsi, Hanka, Týnka a Katka. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit. Postupně vám ukážeme zajímavá místa a přineseme vám i možnost zúčastnit se soutěží o zajímavé ceny.

V rámci tohoto letu, prosím, lajkujte a živě debatujte nad navštívenými destinacemi. Sdílení zkušeností je žádoucí a nemine se odměnou. Pravidla našeho zajímavého letu kolem světa jsou jednoduchá a znáte je z akcí minulých. Opakování je ale matka moudrosti, proto prosím věnujte pozornost následující demonstraci nouzových a záchranných prostředků:

Dámy a pánové, 

vítejte na palubě BlueHorse Airlines 🦄🦄🦄

Dovolenková sezóna je v plném proudu a my se v následujících dnech společně vydáme do zajímavých destinací, kdy rozhodně nemineme Island, Gibraltar nebo třeba Izrael 🏞️🏕️🏜️🏝️🏔️

Po celou dobu letu se o vás budeme starat my, letušky – Irča, Míša, Ivča, Marci, Mony, Hanka, Týnka a Katka 😘 V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit. Postupně vám ukážeme zajímavá místa a přineseme vám i možnost zúčastnit se soutěží o zajímavé ceny 🎁🎁🎁

V rámci tohoto letu, prosím, lajkujte a živě debatujte nad navštívenými destinacemi 👍 Sdílení zkušeností je žádoucí a nemine se odměnou 😉 Pravidla našeho zajímavého letu kolem světa jsou jednoduchá a znáte je z akcí minulých. Opakování je ale matka moudrosti, proto prosím věnujte pozornost následující demonstraci nouzových a záchranných prostředků:

Každý den vyjde článek jedné z letušek, který vás provede zajímavým dovolenkovým místem 😎 Každý den také vyjde soutěž jedné z letušek, díky které můžete vyhrát atraktivní ceny 🎁

Dámy a pánové, 

vítejte na palubě BlueHorse Airlines. 

Dovolenková sezóna je v plném proudu a my se v následujících dnech společně vydáme do zajímavých destinací, kdy rozhodně nemineme Island, Gibraltar nebo třeba Izrael. 

Po celou dobu letu se o vás budeme starat my, letušky – Irča, Míša, Ivča, Mony, Hanka, Marci, Týnka a Katka. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit. Postupně vám ukážeme zajímavá místa a přineseme vám i možnost zúčastnit se soutěží o zajímavé ceny. 

V rámci tohoto letu, prosím, lajkujte a živě debatujte nad navštívenými destinacemi. Sdílení zkušeností je žádoucí a nemine se odměnou. Pravidla našeho zajímavého letu kolem světa jsou jednoduchá a znáte je z akcí minulých. Opakování je ale matka moudrosti, proto prosím věnujte pozornost následující demonstraci nouzových a záchranných prostředků:

1. Každý den vyjde článek jedné z letušek, který vás provede zajímavým dovolenkovým místem.
2. Každý den také vyjde soutěž jedné z letušek, díky které můžete vyhrát atraktivní ceny. 
3. Pro zařazení do soutěže je potřeba obojí lajkovat (článek i soutěž) a zároveň odpovědět na soutěžní otázku. 
4. V případě poklesu tlaku v kabině se nad vašimi hlavami objeví kyslíkové masky. Masku přitáhněte k sobě, nasaďte si ji přes nos a ústa a klidně dýchejte. Vždy nasazujte masku nejprve sobě, a až poté pomáhejte svým dětem!
5. V případě ztráty wifi signálu či přerušení dodávek elektřiny, se neprodleně přemístěte na místo náhradní, kde výše zmíněné funguje. 

Dámy a pánové,

vítejte na palubě BlueHorse Airlines.

Dovolenková sezóna je v plném proudu a my se v následujících dnech společně vydáme do zajímavých destinací, kdy rozhodně nemineme Island, Gibraltar nebo třeba Izrael.

Po celou dobu letu se o vás budeme starat my, letušky – Irča, Míša, Ivča, Mony, Hanka, Týnka, Marcelka a Katka. V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit. Postupně vám ukážeme zajímavá místa a přineseme vám i možnost zúčastnit se soutěží o zajímavé ceny.

V rámci tohoto letu, prosím, lajkujte a živě debatujte nad navštívenými destinacemi. Sdílení zkušeností je žádoucí a nemine se odměnou. Pravidla našeho zajímavého letu kolem světa jsou jednoduchá a znáte je z akcí minulých. Opakování je ale matka moudrosti, proto prosím věnujte pozornost následující demonstraci nouzových a záchranných prostředků:

• Každý den vyjde článek jedné z letušek, který vás provede zajímavým dovolenkovým místem.
• Každý den také vyjde soutěž jedné z letušek, díky které můžete vyhrát atraktivní ceny.
• Pro zařazení do soutěže je potřeba obojí lajkovat (článek i soutěž) a zároveň odpovědět na soutěžní otázku.
• V případě poklesu tlaku v kabině se nad vašimi hlavami objeví kyslíkové masky. Masku přitáhněte k sobě, nasaďte si ji přes nos a ústa a klidně dýchejte. Vždy nasazujte masku nejprve sobě, a až poté pomáhejte svým dětem!
• V případě ztráty wifi signálu či přerušení dodávek elektřiny, se neprodleně přemístěte na místo náhradní, kde výše zmíněné funguje.

Aneb je tu další z mých historek z nutriční poradny 😉

Začalo to asi takhle... Zazvonil mi telefon, na jehož konci byla jedna osoba O. z příbuzenstva, která mi sdělila, že by náctiletá dcera (říkejme jí třeba N. ) chtěla sestavit jídelníček, aby zhubla. A že mi za to samozřejmě zaplatí. Než jsem se stihla nadechnout a zapojit se do hovoru, monolog pokračoval slovy: "...ona to ale stejně nevydrží a nebude ho dodržovat".

Co na to mám asi tak říct? No nic, nejlepší bude upřímnost. "Jestli to nehodlá dodržovat, tak je úplně zbytečný, abych sestavovala jídelníček. Nemám moc volného času a nebudu jím plýtvat na něco, co je zbytečný." "Dobře, já jí řeknu, že nemáš čas." "Řekni N., ať mi zavolá a já si s ní o tom promluvím." "Jojo, já jí řeknu, že nemáš čas." "Řekni N., ať mi zavolá."

Tohle vážně nevypadalo na dobrý začátek a čekala jsem, že se N. vůbec neozve. Ozvala se. Přišla na návštěvu, naměřili jsme jí nadváhu, probrali jsme, čeho chce dosáhnout a jak bych si to představovala já. A teď opět na rovinu: "Hele, N., mluvila jsem s O., a už na začátku jsem o tobě slyšela, že to stejně nebudeš dodržovat. Bohužel bez podpory rodičů to nebudeš mít jednoduché. Musíš zvládnout si sama nakupovat a připravovat si jídlo. Zvládneš to?" "Zvládnu. Já ti za práci zaplatím." Hmmm, ta holka vypadá docela odhodlaně. "Já od tebe žádné peníze nechci a myslím to naprosto vážně. Domluvíme se tak, že ty peníze, co bys dala mně, použiješ na nákup jídla. Třeba takového, které ti přijde drahé a bylo by líto ti dát za něj peníze. Ale aby bylo jasno, nebudu dělat zbytečnou práci. Nebudu se snažit jen já. Pokud to budeš flákat a vymýšlet výmluvy, končím." "Dobře."

Náhoda? Osud? Následující den jsme se s N. potkaly v jedné sámošce nad regálem se zeleninou 🙂 Po porovnání obsahu košíků N. říká: "Tys mě včera tak motivovala, že jsem šla hned ráno běhat.  Běžela jsem asi hodinu, bylo to hrozně fajn." "To jsi mi udělala velkou radost, N.".

Mám z ní vážně radost. Když jsem si pak šla sama zaběhat, přemýšlela jsem nad tím, že trochu závidím její mámě, že má doma dceru, která chodí ráda běhat a jí ráda zeleninu a cizrnu, zatímco se mnou nikdo z dětí běhat nechce a cizrnu odmítají strčit do pusy. Že je škoda, když rodiče shazují snahu svých dětí už v počátcích. Že je důležité děti podpořit, i když se třeba vydají takovou cestou, kterou bychom si my sami nikde nevybrali.

    Je ráno. Včera večer jsem přijela z Olomouce, kde žiju, za přítelem do Prahy a čeká mě celodenní školení. Jdu za přítelem do koupelny a zatímco se sprchuje, ukazuju mu dvě čárky na počuraném papírku, nevím co říct a nemám žádné pocity. Raději zalezu zase zpátky na chodbu a vstoupím znovu do koupelny až po tom, co mě zavolá. Ani nevidím, jak se tváří, ale říkám mu, že jsem těhotná. Ani si nepamatuju, co mi řekl, protože jsem asi v šoku.

    Je poledne, klienty z mého nesoustředěného školení vedu na oběd a ani tady se s nimi moc nebavím a raději píšu příteli zprávu, že jsem sice v šoku, ale ráda a že se asi budu i těšit. Píše mi to samé. Uf.

    Objednávám se na vstupní vyšetření v Praze na soukromé gynekologické klinice a hned první otázka sestry je, zda-li je těhotentství chtěné. A já jí nerozumím a musím se zeptat, co že to po mě chce za odpověď. Urazila jsem se a přišlo mi to příšerné a vysvětluju jí, že miminko chci a těším se na něj, takovým tónem, aby se mě už na podobné kraviny neptala. (Tak takhle to chodí v Praze?)

    Strašně se těším!!!

    Na prvním vyšetření mi ukazuje doktor na ultrazvuku šmouhu a já si vzpomínám, jak jsem se vždy smála těm rozmazaným flekům, co mi ukazovaly kamarádky. Ale teď se už nesměju, protože jsem hrozně dojatá a najednou to chápu.

    Hrozně to chci někomu říct. Hrozně to chci říct své nejlepší kamarádce - své sestře. Ale bojím se, protože ona o svoje miminko přišla a žádné další už mít nemůže. Volám jí a s obrovskou obavou jí všechno vysypu. Je šťastná! Je šťastná jako já!

Co se stalo v minulém týdnu na Modrém koníku? Pobavte se střípky ze života našich uživatelek. Pokud máte tipy pro příští týden, označte je hashtagem #zezivotamaminek. 

• monny3 zjistila, jak doopravdy fungují košíky pro děti: Košík pro děti - myslela jsem, že ho má dítě tlačit, tak mi Maxim "vysvětlil", že jsem to vůbec nepochopila a ukázal mi, jak je to správně! 
  
  
• mam94 nám připomněla, že jsou i důležitější věci než perfektně uklizený byt: 
  
  
• tratatundra zjistila: MOJE DÍTĚ MLUVÍ SPROSTĚ! A to to mladší. Běhá po hřišti a vykřikuje "Popixi! Popixi! Popixi!" (x čtěte jako Č) Etymologie toho slova je ale někde úplně jinde, než by se očekávalo. Někdy kolem prvních narozenin ho okouzlila vozidla záchranných složek a říkal jim všem "pípo". Nějak časem dospěl k tomu, že si tohle slovo přeonačil na "pópi", jenomže, logicky, potřeboval mezi jednotlivými složkami rozlišovat a tak vzniklo slovo popiči. :D Až tedy uslyšíte sprostě mluvící batole, vězte, že to nejspíš není špatným vzorem rodičů, ale pravděpodobně ve své svahilštině jen nadšené volá: "HASIČI! HASIČI!" 
  
  
• kikina7 má doma zodpovědné "maminky" od panenek: Holky ještě v pyžamech, ale děti už musí mít vychystané na pláž 🙂
  
  
• miskamysicka má doma trápení, jako určitě nejedna z nás: Přepsala bych to na dědečka (mýho taťku) a sedělo by to, jako p*del na hrnec. Nehorázně mě tím deptá, hlavně větou “Co je na tom špatnýho?” - brrrr!!!
  
  
• mummy88: Tak tohle je hodně nečekaná a neplánovaná srovnávačka Na Mikyho fotku jsem narazila teď náhodou a Kristiánka vyfotila takto před pár dny. A ať mi nikdo netvrdí, že jsou stejní!
  
• jituska36 už má doma velkého kluka, se kterým vyráží na tábor: Zítra odjíždíme na hudební tábor. Jen já a Tobi. Upřímně se trošku bojim, jak zvládneme přizpůsobit režim táborovému programu, ale věřím, že to dáme!  Držte nám pěsti! 
  
  
•  levandulovy_caj umí na chalupě improvizovat: Chalupový kočárek :D

Termín: 29.7.-3.8.2019

Na dovolenou jsme vyrazili téměř přesně po měsíci.Na doporučení tady z Koníka do Bedřichova v Jizerkách.A líbilo se nám mega moc.

Bydleli jsme kousek od infocentra.V Bedřichově je to pro děti jako dělané.Plno krásných hřišť,krásné okolí.Co je malé mínus,že nejsou chodníky po celé obci.Ale jde jen o kousky.V Bedřichově je koupaliště,lanový park,plno hřišť,restaurace,obchody,pošta,infocentrum-kde byla bezva paní a dala nám plno tipů,kam se dá s kočárkem.

My za týden navštívili:

1)Zoo Liberec-je,co by kamenem dohodil.S kočárkem v pohodě.K Zoo autem asi 15 min.

2)Ještěd.Nechali jsme na parkovišti a šli po silnici.Byl tam celkem provoz,nahoře šíleně lidí.Ale výhledy krásné.Cestou dolů nás honil déšť,ale stihli jsme to.

Předem se omlouvám všem kteří si otevřeli článek a čekají že budu psát o miminku. A zároveň i těm co nemají rádi fňukání, ale bolí to tolik, že to ze sebe musím dostat.. 

Ve čtvrtek ráno jsem se probudila, měla jsem silné motání hlavy, závratě, zvracela jsem. Snažila jsem se procvičit si páteř, záda jsme mazali a masírovali s manželem. Na ten den měl domluvený výlet s tchánovci a se synem který to měl k svátku. Muž se mě ptal jestli to nemá zrušit, ale chtěla jsem aby jeli. Syn si se mnou moc neužije protože je mi věčně zle z těhotenství. Po nějaké době co byli pryč volám mamce abych se jí zeptala co mám dělat, jestli neví nějakou babskou radu. Měla starost, snažila se mi po telefonu pomoc a já ji za to byla vděčná. Když jsme se loučily řekla mi "kdyby něco hned mi volej". Zvládla jsem to než se kluci vrátili z výletu. Druhý den byli se mnou doma ale připravovali se na víkend v Praze. Za ten den se mě muž ptal snad 30x jestli mají jet nebo ne. Ale zase jsem je poslala. Prostě syn tenhle rok o prázdninách nikde nebyl a mě je to strašně líto. Měl slíbenou dovolenou s mou matkou, ale ta se na něj vykašlala. Kluci ve škole si budou vyprávět kde všude byli a on nic. Chtěla jsem aby měl aspoň nějaké zážitky. V podvečer jsem se manželovi přiznala že jediné čeho se bojím je že budu o hladu. Že si nezvládnu udělat oběd. Tak mi ještě uvařil, nakoupil jídlo na víkend. Byla jsem v klidu, teď to už určitě zvládnu, myslela jsem si.. 

V sobotu ráno jsem si ještě zvládla dojít na wc a přečíst sms od mámy, že kdybych něco potřebovala mám hned volat. Bylo mi ten den extra zle. 3 hodiny jsem se nemohla zvednout ikdyž jsem měla hlad a žízeň. Po tom co jsem se zvedla jsem začala zvracet, ale základ jsem si vzala. Měla jsem v plánu úklid a přípravu tašky do porodnice a postýlky a kočárku, no nic z toho nepadalo v úvahu. Když už jsem byla opravdu na dně volala jsem mamce. Věděla jsem sice, že pomáhá mé mladší sestře stěhovat, ale myslela jsem si, že zdraví její druhé těhotné dcery pro ni bude přednější. Zvlášt když sestra není těhotná, je zdravá a měla tam na pomoc ještě dalších 6 lidí.  Stěhovali věci z 2+1 do baráku. Kromě nábytku který odvezli na skládku a bordelu který tam měla za X let a který by už dávno měl být v popelnici tam zase tolik věcí neměla. Navíc mají 2 auta a bez problémů to mohli vozit celý týden po troškách. Nikdy mě ani nenapadlo chtít po někom aby mi pomáhal nosit a vybalovat věci z krabic. S manželem jsme se stěhovali asi 5x a vždy sami. A je to sice makačka ale dá se to zvládnout. 

No jak už vám asi došlo mamka se na mě vykašlala. Řekla mi že se musím o sebe postarat sama že ona sestře slíbila že jí pomůže. Takovou bolest a zklamání jsem dlouho necítila. Vlastní matka se na mě vybodla ve chvíli kdy mi bylo zdravotně vážně zle. Snažila jsem se smířit s tím.

Večer mi už ale bylo tak zle, že jsem si musela zavolat sanitku. Přijeli, ale až na poloviční dávku něčeho v injekci mi pomoc nemohli. A když mi řekli, že ani v nemocnici mi nepomůžou a jediné co tam pro mě udělají je že mi dají Paralen a zpátky se budu muset dostat busem tak jsem odmítla tam jet. Nemůžu si ale stěžovat. Pan doktor byl velmi pozorný. Natočil mi do lahve teplou vodu s tím, že to mám mít na krku, že mi to pomůže. Ještě volal do nemocnice pro radu jestli přece jen není něco co by mi mohli dát a donutil mě zavolat si pomoc. V tu chvíli mi došlo, že pokud budu volat své rodině pomoci se nedočkám. Táta by asi přijel a vzal mě k sobě, ale to co bych si vyslechla od jeho ženy mi za to nestálo. A tak jsem ač nerada volala tchýni. Bylo mi zle a neslyšela mě tak jsem požádala pana doktora jestli by s ní promluvil. Tchýně slíbila, že do 30 minut přijde. Přijela i s tchánem, postarali se o mě jako o vlastní dceru a hrozně moc mi pomohli. Tchýně u mě zůstala až do druhého dne do 17h než se vrátili moji kluci. Byla úžasná. Sama je nemocná a svou nemoc zvládá jen kvůli své vůli a udělala pro mě tolik. Říká se v nouzi poznáš přítele.. a v tomto případě to platí 100x. 

O to víc mě trápí, že moje matka se na mě vykašlala. V neděli jsem ji ještě večer volala už utrápená tím jak se zachovala a když jsem slyšela jak tam chlastají a ona mi říkala sestřiným jménem a strašně se tomu smála.. když jsem jí řekla že se o mě musela postarat tchýně řekla mi jen že je hodná a mám manžela. Musím se přiznat že ji od té doby nesnáším. Vím, je to špatný je to moje matka, ale tohle se nedělá. Já bych to svým dětem nikdy neudělala. Až ji to za pár let připomenu bude se omlouvat a nebude své chování chápat tak jako v tolika jiných případech, ale teď je jí to jedno a ja od neděle stále jen brečím.Upřímně nevím co teď mám dělat.. Přála bych si umět jí úplně vymazat ze života aspoň by mi už nikdy nemohla ublížit. 

Meli jsme moznost testovat plenky Pampers Premium Care. Dostaly se k nam poprve. (Pouzivame od stejne znacky jen Sleep and Play). Na prvni pohled mi prisla plenka dost silna narozdil od tech co pouzivame,ale po vyzkouseni supr. Nevypadalo to jako by mela na sobe 5 latkovych plen jak jsem se obavala. Co se mi na plenkach libilo byl design. Obrazky byly pekne,nic prehnaneho a zadna divocina. Co me prekvapilo byl indikator vlhkosti. S tim jsem se nesetkala a popravde ani jsem nevedela co to je a kde ten zazracny prouzek je. Az po tydennim testovani jsem na to prisla :D Celkove na me plenky udelaly dobry dojem. Mala ma citlivou pokozku v oblasti plenek takze jsem se obavala aby se neosypala,ale nastesti je jeji pokozka prijala bez jedine znamky zarudnuti. Vydrzely celou noc bez proteceni ( mala spinka celou noc). Rano mela plenka nejmene pul kila,ale pyzamko i postylka byly naprosto suche. Za nas muzu doporucit. Vim,ze kazdemu ditku vyhovovat nemusi to je individualni,proto prosim toto neberte jako vnucovani produktu jen pro to,ze jsme ho meli zadarmo. Doporucuji ho proto, ze opravdu ,,za nas,, splnuji to co maji. Jen co bych vytkla jsou dve veci. 1) nevonely mi,ale to je spis vec nazoru a mozna i proto,ze jsme zhyckane vuni nami pouzivanych a za 2) cena- beru kvalitu,ale myslim si,ze ne kazda maminka at uz chce dat svemu detatku to nejlepsi je ochotna dat treba 400 za balik plenek,ktere maji zhruba na 2 tydny. Rekla bych,ze Pampers ma i levnejsi plenky s kvalitou techto porovnatelnych,ale o znatelne levnejsi.

Takze zaver plenky super,cena celkem des. 

Ano, opožděně, ale přece 🙂

S Josefinou jsme dostali na testování dudlík space & učící hrníček magic cup. Josefince byl nedávno rok, dudlík používá na spaní a na uklidnění, prostě je dudlíková. Co se týká pití, tak s tím hodně bojuje. Kojím jí ráno po probuzení, před spaním a během noci. Přes den se stává, že odmítá pít vodu, tak jí nakojím, aby nebyla vyprahlá. Všemožné lahvičky a učící hrnečky od všech možných značek mám doma nakoupené a zkoušíme.

NUK DUDLÍK SPACE

Tak tím jsem naprosto nadšená! I když má dudlík celou noc, není ráno otlačená. Opravdu suprově splňuje to, co se uvádí na obalu. 

Dudlíky NUK jsem preferovala od začátku, ale tyto space dudlíky jsou absolutně TOP. Píše se, že mají vylepšený tvar ve tvaru bradavky - to posoudit nemohu 😀 Ale každopádně Josefina ho hned akceptovala.

Jediné co mi chybí, je nějaký pěkný řetízek. Bohužel ty plastové NUK se mi nelíbí a tím pak hyzdí pěkný design Space dudlíků.

„Kojení studovat nehodlám – prsa mám, tak jaký cavyky s tím?“

Bohužel dovednost kojit nemáme úplně vrozenou. Příroda počítala s tím, že to odkoukáme od svých maminek a tetiček. Ale kolikrát jste v životě viděli miminko přisát se k prsu? Viděli jste naživo řešení potíží s kojením? Víte, jak vypadá pauza v bradě? (znak, že dítě polyká mléko a jen nedudá bradavku) Musíme se to naučit. Věděli jste že:

• Tvorbu mléka podporuje kontakt nahých těl dítě – matka. Dopřejte ho svému novorozenci co nejvíce.
• Psychika je pro kojení důležitá – věřte si, že to dáte a nemějte strach, že má hlad – pravděpodobně ho první dny nemá, úbytek na váze je normální.
• Nejlepší přisátí k prsu a řešení všech případných problémů zajistí savčí pozice.
• Správné kojení je kojení bez omezování délky a četnosti.
• Investovat peníze do kvalitního kurzu o kojení se vyplatí 😉

Neexistují špatná prsa nebo bradavky, kojit může každá (i nikdy netěhotná žena – kojení adoptovaných dětí je realita). Vaše miminko ví, jak a kdy se kojit, jen mu to umožněte 😉

Chci vědět víc

V prodejnách PEPCO se s kreativními sadami, s blížícím se podzimem, roztrhl pytel. My jsme se rozhodly všechny vyzkoušet, abychom vám v krátkých recenzích mohly přiblížit, jak vypadají sady uvnitř balení, jak se s nimi manipuluje, jak je děti zvládají a, v neposlední řadě, jak vypadá výslední výrobek. 

Dnes vám představuji DIY sadu Ušij si zvířátko. 

Co sada obsahuje?

Sada se skládá z perforovaných filcových částí těla zvířátka, plastových nalepovacích očí, vatelínové výplně, bavlněných nití různých barev, plastové šicí jehly.

Jak to funguje?

Systém sešívání zvířátka je z obrázků zřejmý na první pohled. Za pomoci plastové jehly se k sobě jednotlivé filcové části, které jsou na přislušných místech perforovány, přišívají. Až vznikne tělo zvířátka, které se na závěr vyplní vatelínem a sešije. HOTOVO!

Zbývá nám posledních pár plenek, tak je čas na závěrečné zhodnocení 🙂.

Musím říct, že jsem po předchozích zkušenostech s plenkami Premium Care měla od téhle nové řady vysoká očekávání. A jsem mile překvapená, že ve většině plenky obstály na 1👍.

Jako první jsem se zaměřila na výdrž plenky, dcera je noční spáč, takže od plenky očekávám, že vydrží déle, než avizovaných 12 hodin, a to plenky Premium Care opravdu vydržely! 🙂 Konkrétně nejdelší doba, co je měla dcera na sobě, bylo nějakých 14 hodin. Po této době byla plenka opravdu plná, ale přesto zadeček zůstal suchý 👍.

Také je pro mě hodně důležitá tloušťka plenky, protože nesnáším, když má dítě na zadku obrovskou bouli 😄a tyto plenky jsou příjemně tenké (ne tak, jako třeba jiné druhy Pampers, ale zase nemůžu chtít, aby plenka vydržela dlouho a k tomu byla ještě supertenká 😉).

Vnitřní povrch plenek je příjemně jemný a tak nějak mi přijde plenka krásně měkká. A taky jsem nadšená z indikátoru vlhkosti 😁 - jo, je to blbost, ale mně to vážně udělalo radost 😂.

Pak jsou tady ještě, pro mě asi zanedbatelné, další vlastnosti plenek, a to je design a "vůně" 🙂. Jo, obrázky na plenkách jsou pěkné, vkusné a není jim asi co vytknout. Ale popravdě je to to poslední, co mě na plenkách zajímá 😁.

LIPA LAND JE APLIKACE PRO SMARTPHONY A

TABLETY ZAŠTIŤUJÍCÍ HRY, AKTIVITY, POHÁDKY A

RELAXAČNÍ ZVUKY

- uvedeno, že je vhodná pro děti od 3 do 6let, dlě mě, ale i pro mnohem menší. Například rubrika RELAXACE již pro novorozence, které uklidňují různé šumy a zvuky. Pak naopak pro starší, kteří rádi tvoří, vyrábí a hrají hry. A pozor, tím myslím i hry venku i skupinové, ne jen na mobilu či tabletu! Najdete zde plno témat pro vás rodiče, o čem je s dětmi důležité mluvit, co by děti mohlo zajímat a spousty témat k diskuzi s dětmi.

LIPALAND říká:

“Věříme v sílu dětské fantazie, a proto jsme propojili všechny části
aplikace Lipa Land do příběhových světů. Má vaše dítě rádo piráty,
princezny nebo auta? V Lipa Landu si najde své hrdiny. Přečtěte si
třeba pohádku o cestě na Měsíc, učte se barvy při cestách po galaxiích
nebo si vyrobte vlastní raketu“

Znáte své dítě?
    Hodně na internu i v časopisech bývají osobnostní testy, partnerské testy - jak se znáte co ten druhý má rád a napadlo mě udělat kvíz se synem.

    Co se dozvím. Miluji tu dětskou nevědomost, upřímnost ...
Pokládala jsem otázky a on bleskově odpovídal - u něčeho mě skutečně překvapil!
A i když mi to přišlo jako blbost (ale co pořád dělat, když venku prší) tak jsem byla ráda - užil si to i můj Ondrášek - což je co říct - udržet ho v sedě a něčím zaujmout je těžké 🙂

Takže dávám moje obyčejné otázky a prosím kdyby Vás napadla také nějaká otázka napište mi jí syn si to chce zase "zahrát" 🙂

Jaké je tvoje oblíbené jídlo?

-těstoviny

Jaké jídlo nemáš rád?