Měli jsme to štěstí a dostaly s dcerkou šanci testovat LIPIKAR AP+ značky La Roche-Posay. Byla jsem ráda, že můžeme vyzkoušet něco nového, co by na dceřin atopický ekzém mohlo pomoci.

Dcerka trpí od jednoho roku atopickým ekzémem, nejprve to bylo pouze v malé míře, kdy stačilo pár dnů malé ložisko promazávat a ekzém byl pryč. Nyní, v jejích třech letech, v tomto zimním čase, dost bojujeme. Ekzém má nejvíce na ručičkách, kde je léčba, díky nošení rukavic, mrazům a častému mytí, nejtěžší. Ale ložiska má i na krčku, na kotnících a občas podkolenních jamkách.

Vyzkoušeli jsme již nespočet produktů určených na ekzém. Něco nezabralo vůbec, někdy i problém bohužel zhoršilo. Něco zabralo, ale pouze na chvíli. A něco nám pomáhá, ale nyní, v zimě, bohužel pouze udržet stav, ne úplně vyléčit. Přesto se podání kortikoidů a jiných podobných preparátů vyhýbám.

A nyní již konečně k produktu LIPIKAR AP+. Na testování jsme obdrželi dva výrobky, a to čistící krémový gel Lipikar syndet AP+ a balzám Lipikar Baume AP+. Hned první den po obdržení testovacího balíčku jsme vše večer vyzkoušeli. Z čistícího gelu jsem nadšená. Není zbytečně parfémovaný a je krásně jemný. Dcerce na pokožce vůbec nevadí a po koupání ji má hezky zklidněnou. A hlavně ji nijak nedráždí, takže ho používá i na mytí rukou přes den.

A testování balzámu? Ten dcerce bohužel vůbec nesedl. Věřím, že by krásně promazal a pomohl suchým místům. Protože sama mám přes zimu suché ruce a mě pomohl krásně. Krém je příjemné konzistence, nemastí, ale krásně zvláční. A ihned se vstřebá, takže člověk nemá pocit mastnoty. Bohužel dcerku na místech ekzému strašně štípal, takže jsme s testováním po pár dnech museli přestat. Občas chvíli po namazání až plakala, jak moc ji balzám na kůži vadil. Sice to trvalo vždy je pár minut, ale i tak by to bylo trápení. Ale věřím, že na promazávání tělíčka v klidové fázi, by byl balzám dobrý. Takže balzám bych doporučila spíše jako prevenci před vrácením ekzému.

I když nám Lipikar AP+ vyhovoval na 50%, jeden výrobek ano a druhý ne, jsem moc vděčná za jeho vyzkoušení a čistící gel budeme používat nadále. Mé dcerce na léčbu a promazávání sedí nejvíce čistě přírodní produkty. Takže u nich prozatím zůstaneme.

Zdravím, jmenuje si Adéla a zúčastnila jsem se testování produktů Silan. Měla jsem to štěstí a byla vybrána, za což moc děkuji. 

Jsem asi jediná ženská na planetě, která má ráda praní, sušení a žehlení prádla. Nevím proč, ale vždycky to byl pro mě prostě relax, a ano, žehlila jsem i kalhotky, trenky a ponožky. Samozřejmě, že s malým dítětem to, bohužel, mělo do relaxu hodně daleko, tak jsme pořídili sušičku. Dlouho jsem odolávala, protože naprosto miluji aviváže a vůni prádla. Prostě celkově to, jak naše prádlo vypadá a voní, beru jako svou vizitku. Zvlášť když mám manžela, který pracuje na místě, kde musí chodit hezky oblíkaný a upravený. 

Odjakživa mám spojené vzpomínky s vůněmi a stejně to mám s avivážemi. Stačí, abych si přivoněla a mám zpět vůni závěsů, když dělám vánoční úklid, vůni prvního sušeného prádla venku, miminkovské oblečení našeho syna, vůni oblečení mojí babičky. Prostě to mám opravdu ráda a užívám si vše, co s praním a prádlem souvisí. Mám ráda voňavý a čistý domov. Proto jsem byla moc potěšená, když jsem byla vybrána pro testování produktů Silan.  Už to nebudu dlouze okecávat a půjdu na to. 

Ještě bych chtěla zmínit, že máme tedy sušičku, ale nesuším v ní všechno oblečení, např. svetry, kalhoty, legíny a celkově věci, které nechci, aby přišli k úhoně. A když prostě chci, tak tam občas aviváž naliji. Nemá se to, kvůli ucpávání filtrů a celkově zanesení, ale tak jednou za čas se toho asi moc nestane. 

Jedná se tedy o tři aviváže a dvoje takzvané Perfume Pearls, já tomu říkám "kuličky". 

Silan Supreme Perfume Pearls - Magic Affair + Fresh Joy 

 Vycházky, spánek, kolektivní pohybové, naučné i relaxační aktivity – toto všechno je pro děti ve školkách samozřejmostí. Ale jak smysluplně zabavit dítě, které školku nenavštěvuje?

Tvořivé aktivity – drobné činnosti, kterými efektivně vyplníte volný čas svého dítěte. Inspirací vám mohou být následující tipy:

• Vyšívání na pletivu: pokud máte doma dítě ve věku čtyř a více let, můžete zkusit vyšívání na kovovém pletivu. Postačí malý kousek tohoto pletiva, niť a tupá plastová jehla. Pletivo určitě orámujte páskou, abyste předešli případnému poškrábání dítěte nebo jinému úrazu. Také plastovou jehlu můžete nahradit páskou omotanou kolem příze tak, aby vznikl pevný hrot. Potom už jen dítě proplétá jehlu dírkami v pletivu. Při výběru motivu výšivky se fantazii meze nekladou. Aktivitou se dítě zabaví na delší dobu, a přitom je to velmi efektně strávený čas, protože přispívá i k rozvoji děťátka a zároveň přináší radost z dobře odvedené práce.

• Tkaní na větvičkách: na tuto aktivitu vám postačí malá větvička s pár výhonky, které dítě omotává pomocí přízi. Potom si může vzít vlnu jiné barvy, kterou střídavě používá na tkaní a omotávání. Výslednou „utkanou“ větvičku zle dozdobit i korálky nebo jiným materiálem. Když si tuto větvičku najdete v čase, který trávíte procházkou v lese nebo na louce, spojíte rovnou více činností najednou a pomáháte budovat vztah dítěte k přírodě, který tato činnost navozuje a prohlubuje.

• Malování a kreslení trochu jinak: zkuste malování trochu jinak. Namísto malého papíru malujte na velké plátno, používejte barvy na tělo a nechte dítě si ozdobit tvář. Zábavné je i kreslení křídou na chodník nebo na tabuli. Velký úspěch má u dětí bublinkové malování, na které potřebujete jen bublinkovou fólii, barvy a kus velkého papíru (třeba balicí papír). Ten položte na zem, z bublinkové fólie vytvořte pro dítě takové bačkůrky, které mu přivážete na chodidla a na spodní část natřete barvu. Dítě se prochází po papíru a tvoří se velkolepé dílo.

• Kreslení moukou: jednoduše vysypte na plech mouku a nechejte děti kreslit prsty nebo paličkou, vařečkou apod. Děti si užijí nejen kreslení, ale i kontakt s moukou, kterou budou s velkou chutí přesýpat, proto počítejte i s menším nepořádkem a mějte v pohotovosti vysavač.

Krásný páteční večer vám všem,

dnes přináším vyhodnocení únorové soutěže s Viledou s názvem "Co neradi uklízíte?"

Předem mi dovolte poděkovat za nádhernou účast v soutěži. Vůbec jsem nečekala, že se vás přihlásí tolik. Číslo 369 mi opravdu vyrazilo dech a neskutečně moc mě potěšilo. Je vidět, že Vileda má na Modrém koníkovi opravdu krásnou základnu fanoušků. Vyhodnocovat pak takovou soutěž, to je opravdu radost 🙂

A o co jsme soutěžili?: 

• hadřík Actifibre
• balení houbiček INOX

Výherců bude rovnou pět. 

„Mám dvě děti, pravidelně chodím k doktorovi na kontroly. Asi před rokem jsem začala mít změny na čípku a teď po poslední kontrole mám dysplazii čípku (předrakovinové buňky). Doktor mě chce zkontrolovat za tři měsíce. Mám z toho celkem strach.“

Rakovina děložního čípku je strašákem spousty žen. Aby také ne, když se jedná o celosvětově druhý nejčastější typ rakoviny u žen. Na prvním místě se nachází rakovina prsu. Jen v České republice lékaři ročně odhalí přes 1000 nových případů a asi 400 končí smrtí. Víte, jaká proti ní existuje prevence a jak ji odhalit?

Asi jedné čtvrtině žen od 18-25 let věku zjistí lékař při vyšetření HPV infekci, a právě tyto viry nejčastěji způsobují rakovinu děložního čípku. S postupujícím věkem klesá počet žen, u kterých lze prokázat infekci, ale zvyšuje se riziko vzniku rakoviny. Ta vniká nádorovou přeměnou buněk nacházejících se na povrchu děložního čípku. Odsud se skrytě může šířit na další orgány v těle.

Lidských papillomavirů je známo přes 100 typů a dělí se do tří skupin podle jejich rizika. Nejvíce nebezpečné jsou typy 16 a 18. Infekce může sama odeznít, zůstat v setrvalé formě nebo se rozvinout v karcinom (to se děje asi v jedné čtvrtině případů). Riziko se zvyšuje s příliš brzkých začátkem pohlavního života, častým střídáním partnerů, kouřením a vznik rakoviny ovlivňují i poruchy imunity. Snížit riziko nákazy HPV můžete pomocí kondomů, ale ani ty nejsou stoprocentní, protože nezakrývají celý genitál.

Jak vzniká rakovina děložního čípku?

Cervikální karcinom, karcinom děložního čípku nebo karcinom děložního hrdla. Všechno to jsou názvy pro jedno onemocnění. Než vznikne samotný nádor, objevují se přednádorové změny, tzv. prekancerózy. V tuto chvíli ještě žena nemá žádné zdravotní potíže a změny odhalí jen speciální cytologické vyšetření. Jak již bylo řešeno, příčinou je virová infekce lidskými papilomaviry (HPV). Ty se přenáší pohlavním stykem nebo intimním kontaktem s infikovanou sliznicí. Také je možný přenos z matky na dítě při průchodu porodními cestami, pokud je žena HPV pozitivní. Je možné infekci přenášet a přitom nemít žádné problémy.

Jaké je to být mámou čtyř dětí?

Dalo by se to popsat mnoha přídavnými jmény..Určitě úžasné, naplňující, báječné...ale také náročné. 

A to někdy dost.

Známe to všechny.

Jsou dny, kdy všechno šlape hladce a vy si říkáte, jak je to skvělé, být  mámou. 

Díváte se na to své děťátko, batolátko, nebo klidně i skoro puberťáka, a dojímá vás, pomalu až k slzám, jak moc je milujete. A jak moc jste šťastní, že je máte.

V únoru budeme soutěžit o hračky pro ty nejmenší a máme připravené hned 3 ceny, takže šance vyhrát bude tentokrát veliká 😉

Nechala jsem se inspirovat tím, že únor je v západním světě měsícem lásky a i když Valentýna třeba neslavíte, tak téma lásky ve spojení s dětmi mi přijde prostě bezva vlastně kdykoliv 💕

Ceny máme tedy hned 3 a jsou to letošní krásné novinky od Fisher Price: 1.místo měkké naučné kostky, 2.místo naučné kartičky a 3.místo chrastítko.  Soutěž probíhá 3.-16.února 2019 a má následující pravidla:

1) dejte like tomuto článku;

2) na svůj blog vložte krátkou zprávu s příspěvkem na téma "láskyplný okamžik s miminkem", mé tipy na příspěvky jsou například: okamžik, kdy jste se do svého miminka zamilovala (klidně už v těhotenství); způsob, jakým svému dítěti lásku vyznáváte; chvíle, kdy vám miminko dává najevo svoji lásku k vám; je to jen na vás, co je pro vás ten TOP okamžik plný lásky s vaším dítětem 💕

3) označte hastagem #fisherprice_laska;

Patříte mezi ty, pro něž je zima otravná a nepříjemná? Je vám stále zima a nachlazení a chřipka se nevyhýbají ani vám, ani vašim dětem? Možná ke všem těm teplým vrstvám oblečení a pár krabičkám potravinových doplňků, které jste si na zimu koupila, bude dobré vyzkoušet otužování.

I když vám možná při čtení těchto řádků naskakuje husí kůže a cítíte zimu, otužování přináší našemu tělu významné benefity. Postupné zkoušení snižování teploty kolem sebe totiž posiluje obranyschopnost organismu a aktivuje termoregulační systém. Můžete tak docílit toho, že pro vás nebude zimní období takové utrpení. Otužování přináší klady i psychice a také z dlouhodobého hlediska může přinést zejména cévnímu systému cenné body.

Proč je otužování pro tělo tak dobré?

Pro všechny zimomřivé, kteří v zimě trpí a mnohdy už neví, co by si na sebe oblékli, aby jim bylo teplo, se může představa o stání pod ledovou sprchou zdát jako noční můra. Kromě toho, že na otužování je třeba jít pozvolna, je hlavním benefitem právě srovnání termoregulace.

Tělo si otužováním vytvoří lepší návyky v přechodech mezi teplem a zimou a to nejen v dané sezóně. To, co se naučíte v zimě, můžete zúročit i v létě - až budou čtyřiceti stupňová vedra, vaše vycvičená termoregulace zvládne horko mnohem lépe a počasí pro vás nebude tak vyčerpávající. Dalším důležitým důvodem, proč se lidé do otužování pouští, je snaha neprosmrkat celou zimu. 

Velká část lidí zimu doslova protrpí. Trápí je časté nachlazení, které pak přechází do dalších nemocí. Pokud se do toho zamíchají viry, které děti nosí ze školek a škol, pro mnoho rodin to znamená, že prakticky celou zimní sezonu bojují s nemocemi.

Možná mezi tyto rodiny patříte i vy - ačkoli se moc snažíte, nasazujete do boje vitamínové bomby, probiotika, všemožné kapičky na podporu imunity. Nakonec jste rádi za každý týden, kdy nikdo v domě není nemocný. Právě v tom by pro vás možná otužování bylo dobrým řešením.

Je to těžké přiznat nahlas, ale udělám to. 

Soudila jsem. 

Každou z Vás, které se dítě válelo vzteky po zemi uprostřed ulice.

Každou z Vás, která psala, že její dítě ještě v deset večer nespí.

Každou z Vás, která si stěžovala, že její dítě skoro nic nejí.

Každou z Vás, která si nevěděla rady.

Hovězí roštěná 400g

Sádlo, olej

Mouka

Sůl, pepř

2 x střední cibule

Malý rajský protlak

Ahoj,

dnes ráno jsem na svém blogu už avizovala, že se chystáme spustit další 2 nové, tématicky zaměřené poradny a už je to tady! 

Díky spolupráci s MUDr. Jiřím Emmerem vznikly další 2 Poradny, ve kterých se můžete zdarma a anonymně ptát tohoto odborníka s letitou praxí na vše, co Vás zajímá z oblasti gynekologických zánětů anebo zánětů močových cest. 

Tato témata se týkají nejen nás, žen, ale také mužů anebo našich dětí, protože ani jim se, bohužel, záněty močových cest anebo záněty gynekologické/urologické nevyhýbají. 

Protože už nyní všechny naše Poradny využíváte ke své spokojenosti, budu velmi ráda, když Vám budou ku pomoci a radě nápomocné i tyto dvě. 

Mějte se krásně a přeji hlavně kupu zdraví!

V posledních desetiletích se výskyt atopického ekzému i alergických chorob zvyšuje, je to nejspíše dáno změnou životního stylu obyvatelstva a změnami životního prostředí. Typickým projevem je svědění kůže. V dětském věku se často setkáváme také s jinými vyrážkami, které se u dospělých nevyskytují. Pokud tedy u svého dítěte pozorujete nějaké kožní projevy, na místě je okamžitá návštěva lékaře.

V dnešním článku přinášíme rozhovor s MUDr. Ivetou Tomšíkovou, lékařkou z Olivovy dětské léčebny, která je odbornicí na atopický ekzém. Paní doktorka ochotně odpověděla na několik otázek. Mockrát děkujeme.

1. Paní doktorko, jak může maminka rozlišit atopický ekzém od jiných vyrážek?

Atopický ekzém a jeho klinický obraz se liší u kojenců, dětí i dospělých. Společná je suchost kůže a nesprávná funkce kožní bariéry, která je daná geneticky. Typickým projevem je svědění kůže. Vyskytují se i různé formy atopického ekzému. V dětském věku se ale často setkáváme také s jinými exantémy (vyrážkami), které se u dospělých nevyskytují. Pokud tedy maminka u svého dítěte pozoruje nějaké kožní projevy, neměla by se pokoušet o diagnostiku sama, ani dle informací na internetu, ale měla by zajít k dětskému lékaři, který určí diagnózu. S lehčí formou si sám poradí, případně dítě odešle na kožní vyšetření.

2. Je průběh atopického ekzému závislý na ročním období? Mění se nějak péče o atopika během roku?

Ano, roční období má opravdu vliv na průběh atopického ekzému. Obecně bývá zlepšení projevů hlavně v letním období. U kojenců to ale zcela neplatí, teplo a zvýšené pocení totiž atopický ekzém  zhoršují. Na podzim dochází ke zhoršování ekzému, přes zimu mnohdy vídáme také zhoršení, hlavně vlivem chladu se zvyšuje suchost kůže. Na jaře pak začíná pylová sezóna, ta zhoršuje atopický ekzém u skupiny pacientů s prokázanou pylovou alergií. Během roku se mění i péče. Podle ročního období měníme typy zevních promazávacích mastí, v létě mají odlehčenou texturu, v zimě jsou zase hutnější.

Ženy, které žijí v dlouhodobém svazu s mužem si mohou všimnout, že i muž se periodicky v určitém intervalu mění. Mužské chování a hormonální přeměny v těle byly již popsány i vědci a díky nim již můžeme říct, že i muži mají své dny.

Ženský menstruační cyklus je nám znám téměř dokonale - víme, k čemu nám slouží, dnes díky moderní medicíně známe podrobně mechanismus hormonální přeměny během celého měsíce. Zároveň již díky otevřenosti ve společnosti víme mnoho o vlivu hormonů na naší náladu a potřeby, dříve téměř neznámý premenstruační syndrom je pojem, který se skloňuje stále častěji. A mnoho žen s ním díky novým poznatkům úspěšně zatočilo. 

Vědomosti o mužských výkyvech hormonů a tím i nálad a potřeb, vám mohou pomoci harmonizovat váš vztah a vyhnout se tak mnoha zbytečným konfliktům, které možná každý měsíc svádíte i vy ve vašem partnerství.

Mužský hormonální cyklus má vše kromě menstruačního krvácení

Díky výzkumům hormonálních pochodů v mužském těle již dnes víme, že i u mužů se hladiny hormonů mění. Vnímavé ženy žijící po boku muže si i mohou všimnout, že nálada mužů se mění v podobných intervalech, jako u žen. Zaznamenat se dají jak výkyvy nálad a energie, tak i různá potřeba jídla, sexu a komunikace.

Nejznámějším a nejprokazatelnějším faktem mužského hormonálního systému je, že hladina testosteronu v těle muže je nejvyšší po ránu a směrem k večeru klesá. Tento jev vysvětluje onu častou mužskou touhu po sexu po probuzení, kterou obvykle ženy nesdílí. 

Můj bráška o víkendech vstává za rozbřesku, aby si užil volné dny. Vyspat se přece může v týdnu... Vždycky jsem nad tím kroutila hlavou, to já si naopak ráda přispím. Ale když čtu o tom, že mateřská a rodičovská je všechno, jen ne dovolená, dochází mi, že jsem mu podobnější, než jsem myslela. Tak o tom na výzvu @gradan napíšu víc.

Na dovolené s cestovkou jsem byla jednou. Nechali jsme se dovézt do resortu, odtamtud pak každý den vyjížděli na výlety po okolí. V bazénu jsme se vykoupali dvakrát (brzy ráno před odjezdem na výlet) a na pláž se šli projít poslední den před odjezdem. To byla má poslední dovolená s rodiči.

Pak jsem začala jezdit s kamarády s batohem do hor. Všechny věci na třítýdenní dovolenou v batohu na zádech, vážil skoro polovinu mojí váhy. První dva až tři dny jsme se jenom škrábali do kopce. Večer mě bolavá záda nenechala usnout a nad ránem jsem se často budila zimou. Celé dny jsem šlapala v promáčených botách a vodu jsme si odměřovali po douškách, protože k další studni bylo daleko. Jedli jsme brkaši z pytlíku se špekem nebo rýži s cibulí. K obědu byl chleba posypaný kořením, a když se nám kvůli špatnému počasí cesta o pár dnů natáhla, jen jsme z chleba oloupali plíseň a jedli ho také. Na hřebenech nebylo z čeho rozdělat oheň a soukromí při konání potřeby zajistil leda větší kámen. Myli jsme se jen občas, v ledovém potoce nebo v horském plese — mimochodem, nikdy jsem už nezažila takový pocit svobody a čistoty, jako když jsem si na skále po takové koupeli rozčesávala vlasy. Do spacáku jsem každý večer lezla absolutně vyčerpaná, ale plná zážitků a svobodná jako víla. 

Zažili jsme hodně věcí, které by si člověk nenaplánoval - úraz v rumunských horách daleko od civilizace, útok divokých psů, nebezpečné bouřky jen kousek pod horským hřebenem.Hlad, zimu, vyčerpání. Ponorku, hádky kvůli hloupostem, chvíle, kdy jsme se chovali jako blázni. Ale sílu z těchhle dovolených čerpám dodnes a nikdy nezapomenu. Zážitky nemusí být jenom pozitivní, hlavní je, aby byly silné, nezapomenutelné, dechberoucí.

A taková je rodičovská. Ráno si v klidu uvařím kafe a pak ho v klidu večer studené vyliju do dřezu. Spím pár hodin denně a občas se ani nestihnu najíst. Pořád někoho a něco nosím, a i když moje záda zoufale prosí o masáž, nemám hlídání, takže mají smůlu. Občas jsem tak unavená, že se mi pletou slova, a když mám chuť na salát, požádám manžela, aby mi podal jogurt...

Ale ráno mě místo budíku budí teplé tělíčko, které mi vleze pod peřinu. Místo tlačenice v ranním metru peču vafle, místo ranní porady skládám puzzle a místo nemožných řešení pro klienta hledám nejhezčí cestu kolem potoka k hřišti. Pak si sednu na lavičku a čtu si nebo lezu po stromech a stavím iglů. Nečtu výkazy, výroční zprávy, briefy a katalogy požadavků, ale encyklopedie a vzrušující knížky s nádhernými ilustracemi. Místo PR zpráv píšu pohádky o princeznách, co se jmenují jako mé dcery. Každý den se naučím něco nového a prožiju něco vzrušujícího.

Po dlouhé době se na mě usmálo štěstí a mohla jsem testovat krém a sprchový gel od La Roche-Posay Lipikar AP+.

Já i můj malý chlap jsme atopici. Zkouším na oba vše možné. Sama sobě si řeknu, že se nemůžu škrábat, ale dvouleťákovi to mám vysvětlit jak... 

Mě se to hodně zlepšilo těhotenstvím a po porodu se to vrátilo v malé formě. Během léta neni po ekzému ani stopy. Malý to má šílené. Přes léto lepší, ale být pořád někde u moře a na slunku není v mých silách. Bohužel. Klidně bych byla. Během testování se přišlo na to, že malému nedělá úplně dobře mléko a mléčné výrobky. Takže když to nejlépe zmizelo, dostal mléčné a bum, byli jsme na začátku. Ale zpět k testování. 

Přišla zpráva, že přijde balíček jeden nebo druhý den. A přišel. Zatímco mě z balíčku potěšily výrobky, malého výplň krabice. Ale co, oba jsme byli spokojení 🙂 

Hned první věc, co je super na první pohled, je ta, že jsou to lahvičky s pumpičkou. Takže k nanesení krému na ruku stačí jedna ruka. Což se často hodí, když druhou rukou chytám dítě... Krom toho, že stačí jedna ruka, si pohodlně namáčknu do ruky kolik krému chci. S produktama v tubě, co mám zkušenost, tak vždy tak najednou vyteče hodně... První koupání bylo zlo, naříkal, když jsem ho myla sprcháčem. Jestli naříkal proto, že vadilo mýdlo, nebo jen voda na místech s ekzémem, nevím. Ale další koupání už proběhlo dobře. Mazání krémem máme jako hru, sám se maže. Děsná zábava. 

Fotka nejhorších míst první den a za dva dny používání. Během dvou dní se to úžasně zklidnilo. A co víc, přestalo šílené škrabání před spaním! První noc se po nějaké době ještě škrábal, ale po namazaní zase klidně spal. Malý zázrak. Je to znát, když nenamažu pořádně večer všude a když to udělám poctivě. 

Zřejmě to nezní jako žádná věda. Jedna matka, jedna čtyřleťačka, 15 měsíční batole, jedno kupé ve vlaku a 248km kolejí. Rovnice s jednou neznámou- jak tohle asi dopadne? 

Budu k vám zcela úpřimná. Tato rovnice mě strašila už nějaký ten pátek a dnes jsem neměla na výběr. Musela jsem ji rozlousknout. Už sbalit sebe a ty moje dva pidi lidi do jediné cestovní tašky tak, abych ji byla schopna přesunout vlastnoručně z bodu A do bodu B se jevilo jako nadlidský výkon a potom, co jsem po příjezdu zjistila, že ten týden vlastně nemám co na sebe vím s jistotou, že byl nad moje sily.

Každopádně, cestu jsme přežili všichni tři ve zdraví a tady je několik tipů pro maminky stejně starých dětí, jak zabavit především obě děti a nezbláznit se.

1. Jídlo. Spousta jídla.

    Jídlo bylo v uzavřeném kupé moji Alfou a Omegou. Myslím, že opít rohlíkem by se nenechali, proto jsem stavila na ověřené "kokyna", které doma běžně nedostívají, proto se pod tlakem situace oba usadili do svých sedadel a spokojeně křupali dinodaury a krekry. Alespoň první půlhodinku. 

2. Logistika

Těhotenství a porod je pro nastávající maminku krásné, ale zároveň náročné období. A to jak fyzicky, tak psychicky. Během tohoto období a zvláště pak, jak se blíží samotný porod, ženu napadá spousta otázek, které by potřebovala zodpovědět. Pokud je nastávající maminka prvorodička, otázek je tím více.

Pojďme se v dnešním článku podívat na časté a zajímavé otázky, které budoucí maminky napadají. Zároveň se dozvíte, jak to vidí porodní asistentka. Na zmíněné otázky odpovídá porodní asistentka Anna Kohutová.

Otěhotnění po potratu

Některé ženy, které si přejí otěhotnět, řeší spoustu otázek již před samotným početím. Pokud se delší dobu nedaří nebo v horším případě, žena potratí, tak se přirozeně začne ptát Proč? Proč zrovna já? Po potratu ženu často napadá, za jak dlouho bude moci po potratu a následné revizi znovu otěhotnět?

Revize, nebo-li kyretáž, je gynekologická operace, během které dojde k vyčištění dělohy po potratu. Lékař odsaje nebo vyškrábne obsah děložní dutiny. Tento zákrok je velmi bolestivý, proto se provádí v celkové anestezii. Po revizi je nutné chovat se jako v šestinedělí - vyhnout se zvýšené tělesné zátěži, nekoupat se a vynechat pohlavní styk.

Jak to vidí porodní asistentka:

Tohle těhotenství nebylo plánované, je výsledkem jednoho úletu🙂. Ale co už, je vidět, že jsme ještě zdraví a plodní a já si vlastně třetí dítě tajně přála, ale z praktických důvodů jsme to spíš zamítli.

Trochu vtipný je, že jsem se akorát zaregistrovala u nové gynekoložky a nechala si předepsat antikoncepci, abych si přes léto mohla lépe nastavit menstruaci a tak. Recept jsem založila do kabelky s tím, že začnu brát normálně od prvního dne příštího cyklu. No tak první den cyklu už nedorazil a ještě dlouho nedorazí🙂 .

Všechna těhotenství jsem měla bezproblémová a pěkná, ale tohle třetí bylo asi nejlepší. Žádné potíže, bylo mi dobře, chodila jsem do práce a dokonce jsem celkově přibrala nejméně ze všech těhotenství (v předchozích cca 20 kg).

Na konci těhotenství se ale samozřejmě nervozita stupňovala. Týden před porodem doma všichni nemocní: rýma, kašel, teploty, já nervózní a dny nekonečné…V pátek už moje nervozita hraničila se zoufalstvím, že nikdy neporodím nebo že až to začne, muž bude daleko, nestihne přijet nebo nebudeme mít kam dát děti na hlídání. Prostě krize…Večer jsem si šla lehnout už kolem 21 hodiny, abych tento hrozný den zaspala a probudila se do nového lepšího dne. Celý poslední měsíc mě dost trápila nespavost, takže když jsem se kolem 1 hodiny ráno probudila a nemohla znovu usnout, nijak mě to nepřekvapilo, šla jsem si udělat čaj a koukat na film…a v 1:30 jsem ucítila ono pověstné lupnutí a praskla mi voda. Ale nedělo se nic moc, pomaličku začaly slabounké kontrakce a voda odtékala jen slabě po troškách. Pomalu a potichu jsem si dobalila věci a tak za dvě hodiny jsem vzbudila muže, že teda pojedeme🙂. Ani se moc nedivil, proplížil se kolem dcerky, která spala s námi v posteli, a jeli jsme. Ještě jsem zavolala mé mamce, že tedy jedeme do porodnice a jestli by se přesunula k dětem nahoru, kdyby se náhodou probudily. (Bydlíme ve vícegeneračním domě s mými rodiči.)

Na příjmu jsme byli kolem 4 hodiny ráno, odtékající plodovka jasná, ale jinak nález nula nula nic (0,5 cm😀). Takže jsme se shodli, že to asi bude na dýl a muž se může jet ještě domů na chvilku dospat. (Porodnici máme 5 minut autem.) Pak jsem se přesunula do sprch a porodní asistentka (PA) mi dala klystýr. Jupí, tak poprvé ze tří porodů jsem ho stihla a nebudu se muset bát nehody u porodu😀.

Pak jsem měla sprchu, natočili CTG a přesunula jsem se na takový ten čekací pokoj. PA mi radila, ať si ještě lehnu a odpočívám, ať mám sílu, až přijde ten porod. No po chvíli jsem usoudila, že tohle už nezaspím a kontrakce jsem začala prodýchávat ve stoje (nechápu, jak při tom někdo může ležet🙂). Kolem 6:30 PA přišla, že ještě znovu natočí CTG než se vymění směna. Když viděla záznam tak jsme se shodli, že můžu směle vzbudit manžela, ať dorazí. Hned jsem mu volala, ať vstává, hodí do sebe něco malého k snídani a přijede🙂. Kolem 7 dorazil muž a představila se mi nová PA (ranní směna). Úplně se mi ulevilo, že je muž tady a že určitě stihne porod (minule to dopadlo tak že v době zrození dcerky přeparkovával auto🙂). Po chvíli už jsem začala trochu chytat paniku, že to jde nějak rychle a ať to radši zkoukne PA. PA kolem 7:30 konstatovala cca 6 cm, že už mám určitě půlku za sebou a že se přesuneme na porodní sál. Tam už jsem začala padat do toho správného polokomatu a stavu lehce mimo sebe (už to fakt bolelo a úplně jsem si říkala, kolik kontrakcí ještě dám), pak že už se mi chce jako tlačit a jestli můžu…se svolením PA že můžu a v 7:58 už byla venku Emička🙂. Jako tlačení bylo fakt hrozný, asi jsem si i trochu zakřičela, už jsem za ty 4 roky zapomněla jaký je to pocit na roztrhání😀.