Článek píšu asi hlavně kvůli sobě, protože už to bude skoro rok a já moc ráda vzpomínám na ten den, kdy se nám narodil náš úžasný chlapeček, kterého bezmezně milujeme.

Před porodem jsem moc nečetla články maminek o tom jaký měli porod, zajímalo mě to spíš až po porodu, tak snad svým článkem nikoho nepohorším. Nemyslím si, že jsem měla nějaký supr čupr porod, kterým bych se měla chlubit, ale chci mít na něj památku 🙂.

Začala bych přiblížením mého "režimu" v tom posledním týdnu kdy jsme byli ještě 2v1. Syn se narodil v pátek, v pondělí a ve strědu jsem byla v porodnici na kontrole a na pásech. Ve středu mi udělali hamiltona a řekli mi, že další kontrola bude v pátek a domluvíme se na vyvolání. Byl to poslední březnový týden a protože máme velkou zahradu a pěstujeme si úplně všechno, byl už čas pustit se do zahradničení. Měla jsem první termín 18. 3 a druhý 23.3, oba byli už dávno pryč a já jsem myslela že snad nikdy neporodím, tak jsem se začala sžívat s pupčourem, naštěstí nebyl tak velkej aby mi překážel při tanci s motyčkou a ohýbání.

Setí špenátu, ředkviček, salátu, rozsazování jahod a hodně odnošených konví na zalévání, to byly moje poslední hrdinské činy s mým Milánkem v bříšku (další byli třeba bourání otvoru pro dveře, stěhování skříní... jen ať mi některá těhule zkusí říct, že něco nejde :D) Přítel měl noční a mamka odpolední, takže když přítel odjel ve 22:00 do práce, mamka dojela ve 23:00. Čekávala jsem na ní, pokecali jsme si o tom jak měla naprd den v práci, já jsem si naložila nějakou super mega mňamku a šupky dupky do postele to spapkat a koukat na seriály.Ve čtvrtek večer, než přítel odjel, jsme se hezky pomilovali a já si pak ještě zacvičila s aniballem a poprvé jsem se dostala na průměr 30cm, měla jsem z toho velkou radost. Před porodem už se nedá spát skoro vůbec, spousta nepohodlí s pupkem a když už si konečně uděláte pohodlíčko, tak začne tlačit močák. Takže šup na WC. Klidně i 10x za půl hodinky 🙂. Usínala jsem celý týden kolem 1 ráno a pravidelně jsem se budila ve 3 na WC, proto když jsem se v pátek 31.3. vzbudila klasicky ve 3 ráno na WC a pak zalehla zpátky do postele se snahou usnout, ani mě v první chvíli nenapadlo, že už se nevyspim a že vyčerpávající aktivity z předchozího dne nebyli vůbec moudré. Jak jsem tak ležela, skoro usínala, taková ošklivá bolest mi projela podbřiškem. V první chvíli jsem si myslela, že to asi budou ty poslíčci, které jsou do té doby neměla a paní doktorka mi je popsala jako menstruační bolesti. Skoro usínám a znova taková bolest že jsem se až rozklepala, tak jsem vzala mobil a když se to opakovalo každých  dalších 10 minut, žačala jsem tušit, že už se asi nevyspim a z toho mi v tu chvíli bylo skoro až do pláče a taky jsem byla zklamaná, že nepojedu do Ivančic do porodnice na kontrolu, protože jsem pak chtěla jít ještě nakoupit nějaké proslední drobnosti pro sebe a miminko :D. No nic, oblíkla jsem bundu a šla jsem to "rozchodit". Rozchodila jsem to tak, že po půl hodině kontrakcí po 10 minutách jsem měla kontrakce po 5 min.... To jsem si teda pomohla. Pomalu jsem se smířila s tím, že už se teda nevyspím, jako už asi vůbec, protože po narození dítěte už se nedá pořádně vyspat 🙂 . Ve 3:47 jsem napsala příteli sms, že ať všeho v práci nechá, že už je čas a šla jsem se osprchovat a zkontrolovat tašku do porodnice. Vůbec mě nenapadlo, že v tom kraválu ve kterým pracuje, si vůbec nevšimne toho, že mu přišla sms. Takže jsem mu musela asi o půl 5 zavolat, což bylo celkem těžký, protože ty kontrakce nebyli žádná sranda. Každá minuta byla tak dlouhá a ta bolest tak nepříjemná. Chtěla bych podotknout, že jsem měla velký strach, že každou minutu porodím, protože jsem si načetla jak jsou kontrakce nejdřív nepravidelné, třeba po půl hodinách a já jsem je měla hned ze startu tak krátké a velmi intenzivní. Připsala bych to tomu, že jsem pila čaj z maliníku. Po litrech, ne 3 šálky za den, jak je doporučovaný. A taky jsem měla velký strach o malýho, měla jsem streptokoka a doktoři mi řekli, že je potřeba mi před porodem dát antibiotika, takže musim do porodnice spěchat aby nebyl nemocný. 

Na cestu do porodnice si moc nevzpomínám. Připadala mi nekonečná. Kontrakce jsem už měla snad po dvou minutách a byli šílený. Tak hrozně to bolelo. Předtím jsem si ani nedokázala představit, že mě to bude takhle bolet. 

Příjezd do porodnice a výjezd do šestého patra na porodní sál, kam jsem chodila na monitory, mám taky hodně mlhavý. 

Medvídek "Kulíšek"... pro někoho možná jen obyčejný medvídek, další v řadě handmade háčkovaných hraček pro děti, kterých je všude bezpočetné množství. Tento purpurový medvídek ale znamená něco víc. Pro všechny maminky s předčasně narozenými dětmi má představovat vzpomínku na dobu, kdy jejich miminka se rozhodla přijít na svět mnohem dříve, než byl jejich příchod původně plánován.

"Porodní míry" medvídka Kulíška jsou 500 gramů a 32 cm, což je ekvivalentem pro míry úplně těch nejmenších a nejzranitelnějších miminek, pro které byla navržena plenka Pampers Preemie Protection ve velikosti P3 (pro miminka do váhy 800 gramů). Jeho purpurová barva je barva královská; barva králů a královen i všech nedonošených dětí. Jeho jediným oblečením je právě plenka Pampers Preemie Protection P3.

Medvídci Kulíšci jsou 100% ruční práce. Uháčkovaly je maminky ze sdružení Nedoklubko jako podporu projektu, ve kterém byly na český trh uvedeny plenky Pampers Preemie Protection. Medvídků je tedy pouze omezené množství a po dohodě s Pampers můžete celý tento týden soutěžit právě o jednoho medvídka Kulíška.

Soutěž bude probíhat po celý tento týden, tj. do pátku 23.03.2018 do 12 hodin ve skupině Pampers zde: https://www.modrykonik.cz/group/8237/

Všem, kteří se rozhodnou zkusit štěstí v soutěži, přeji hodně štěstí!♡

Menstruační cyklus, který nás provází od puberty do zralého věku, je bezesporu dar, který nám nejen umožňuje stát se matkami, ale také přináší očistu těla i ducha. Hlavně ta část cyklu, která předchází menstruaci samotné, je ale pro mnoho žen nejnáročnější částí měsíce. 

Pokud máte i vy problém s prudkou změnou nálad, bolestmi břicha či depresemi, s premenstruačním syndromem začněte bojovat.

Proč trpíme PMS?

Premenstruační syndrom vzniká kolísáním hormonů estrogenu a progesteronu, lékařská věda tento proces dokáže přesně popsat ve všech fázích ženského cyklu. Dostavuje se kolem desátého dne před menstruací a jeho příznaky trápí většinu žen. Kolem 10 % z nich pociťuje obtíže tak silně, že to ovlivňuje jejich pracovní a osobní život.

Mezi fyzické příznaky se počítají otoky na těle a v obličeji v důsledku zadržování vody, nafouklé břicho a jeho bolestivost, bolestivé zduření prsou. Ženy často trápí také bolesti hlavy a velká chuť k jídlu, hlavně na sladké.

Přichází únava, nechuť k jakékoli činnosti a k tomu to, co nás na PMS trápí nejvíc – výkyvy nálad, návaly vzteku, plačtivost. Ženy popisují pocity deprese, podrážděnost, vznikající bujaré hádky s partnery i dětmi, neschopnost fungovat v zaměstnání. Často se stáváme agresivními i vůči  sobě - negativně hodnotíme vše, co vytvoříme, nadáváme si. Po hádce vyvolané návalem vzteku máme ještě větší vztek - na sebe. Úleva přichází obvykle hned s prvním odtokem menstruační krve.

Každá dívka či žena určitě někdy během svého života pocítila při myšlence na porod strach. Ovšem není strach jako strach. Některé ženy se bojí porodu tolik, že jim to brání v otěhotnění, to už se nejedná o běžný strach, ale psychickou nemoc, která se musí léčit.

Co to je?

Tokofobie je panická hrůza a strach z porodu. Tuto úzkostnou poruchu můžeme rozdělit na tři základní typy a to na:

• primární,
• sekundární a
• terciární tokofobii.

Příčinou primární tokofobie, která se vyvíjí už od adolescence ženy, bývá nejčastěji traumatický zážitek, jakým může být například znásilnění. Někdy ovšem impulsem může být zhlédnutí reálného porodního videa, případně vyslechnutí drastického zážitku z porodu jiné ženy.

Sekundární tokofobie se může rozvinout v případě, že žena v předcházejícím těhotenství potratila ve vysokém stadiu těhotenství, nebo dokonce porodila mrtvé dítě. Případně si prodělala komplikovaný porod a má strach, že by se tyto komplikace mohly opakovat.

    V minulém článku jste se mohli dočíst především o možnosti, kdy rodiče mohou příspěvek z Fondu prevence přenechat svým dětem. Pokud jste článek nezaznamenaly a zajímá vás, můžete si ho přečíst zde. Benefitů, které Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra svým klientům nabízí, je však mnohem víc. Jelikož se nacházíme na stránkách, které se týkají především dětí a maminek, ráda bych zmínila další možnosti čerpání výhod, o kterých mnoho lidí neví.

Pro ženy

    Pro každou ženu (pojištěnou u 211) je ve Fondu prevence primárně určen Program pro dospělé, kde je možné čerpat příspěvek až do výše 500 Kč. Kromě toho je ale také možnost po splnění podmínek čerpat i příspěvek z programu Těhotné a ženy po porodu. Pojišťovna vám tak může přispět například na předporodní kurz, ultrazvukové vyšetření, pomůcky pro kojení dětí či na návštěvu laktační poradkyně. Celkový příspěvek od pojišťovny pak může být díky kombinaci obou těchto programů až 1000 Kč. Pokud vás tato možnost zaujala, určitě se podívejte na kompletní specifikaci programu Těhotné a ženy po porodu, kde se dozvíte nejen, na co vše vám pojišťovna může přispět, ale také, jaké konkrétní podmínky musíte splnit. Já osobně jsem tento program využila v minulém roce, kdy nám pojišťovna přispěla na 4D ultrazvukové vyšetření, ze kterého nám zůstala nádherná památka - video s naším Tobiáškem (tehdy ve 24. týdnu těhotenství).

Pro děti

    Program pro děti je určen dětem od narození až do 18 let. Možností, jak využít příspěvek z tohoto programu, je velké množství, například příspěvek na monitor dechu, plavecké kurzy (i jiné pohybové aktivity) či na nácvik dentální hygieny u dentálního hygienisty, atd. I tento program je pak možné kombinovat a získat tak od pojišťovny ještě vyšší příspěvek – k výše uvedenému mohou rodiče pro své děti čerpat třeba ještě příspěvek do výše 500 Kč na očkování nehrazené ze zdravotního pojištění.

S pojišťovnou do Tater

Montessori princip by se dal přirovnat k čínskému přísloví: Dej člověku rybu - nasytíš ho na jeden den; nauč ho chytat ryby - nasytíš jej na celý život. Na první pohled se děti, které navštěvují tento druh školek a škol, zdají být neukázněné a nevychované. Ale zdání klame. Je to jedna velká škola hrou, kde se nepíší písemky a rozhodně zde nenajdete plyšové medvídky a panenky Barbie.

Žena s velkým Ž

Na začátku stála žena. Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v malém italském městečku. Díky podpoře své vzdělané, politicky angažované a liberální matky se i Maria dala na studia medicíny. Po jejich úspěšném absolvování pracovala na psychiatrické klinice, kde se starala hlavně o duševně postižené děti. Právě zde začala studovat antropologii, pedagogiku a experimentální psychologii.

Tato aktivní činnost jí pomohla proniknout do problematiky postižených dětí, poznat jejich potřebu hry, což ji přivedlo k myšlence, že i duševně postižené děti jsou vychovatelné. Zaznamenala úspěchy v posilování vývoje takových dětí až do té míry, že některé dosáhly srovnatelných výsledků při státních zkouškách, jako děti z běžných škol.

A tak v roce 1907 založila Dům dětí (Casa dei Bambini), kde vedla a vzdělávala děti podle svých principů. S prvními úspěchy se přidávali další školy, které přešly na její styl výuky a Maria dokonce o své metodě přednášela na vysokých školách.

„Já s malou chodím do Montessori školičky od 2 let (ale je možné ji navštěvovat i dříve). Do 3 let je to takový kroužek na 2 hodiny a jsem tam celou dobu s ní. Hračky tam jsou jenom výukové, edukační. Žádné panenky, autíčka nebo tanečky s učitelkami tam nenajdete,“  píše Kalo v diskuzním fóru Montessori školka: máte zkušenosti?

Největší odborné veletrhy potřeb pro děti a mládež hledají svoji Ambasadorku u nás na Koníku. Pokud se zajímáte o ověřené informace, nabídky zajímavých akcí,slev a o ty nejlepší produkty pod jednou střechou, veletrhy For Kids, For Babies a For Toys jsou tím pravým místem pro získání poznatků, speciálních nabídek, ale i pro zábavu a odpočinek celé rodiny.

Již 14 let se pravidelně vrací, a to stále ve větším měrítku, aby zájemcům usnadnily život v rolích rodičů.

Jaká by měla být Ambasadorka veletrhů For Kids, For Babies a For Toys?

Mladá maminka s dětmi ve věku žáků prvího stupně základní školy, nebo maminka s malým dítětem / dětmi, která je znalá v této oblasti, má přehled o nabídce produktů pro děti a neustále si rozšiřuje vlastní obzory. Maminka by měla být aktivní, rozumná, komunikativní a povahou klidná, která ráda pracuje v týmu lidí,  je samostatná a časově flexibilní. Svým kamarádkám a jiným maminkám na Koníku ráda poradí a doporučí to, co považuje za nejlepší.

Měla by umět psát články a příspěvky, měla by mít zájem o fotogafování a jednoduchou práci s aplikacemi na úpravu fotografií, taková online maminka, která sleduje trendy v oblasti péče a výchovy dětí.

Pokud jsi se našla v našem popisu ideální kandidátky, tak tě určitě také zajímá, co práce Ambasadorky přináší:

Bolesti zad, neboli odborně vertebrogenní bolesti, jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v ČR. Pro zdravý vývoj pohybového aparátu včetně držení těla je přitom klíčový dobrý start. Co můžeme jako rodiče pro naše děti udělat? O tom bude dnešní článek.

Miminko v prvním roce života prochází bouřlivým obdobím rozvoje. Často se mluví o motorickém vývoji – to znamená, že dítě si osvojuje dovednosti týkající se pohybu. Ty jsou částečně vrozené – jako motorické vzory, částečně jsou ovlivněné okolním prostředím. Pokud motorický vývoj proběhne dobře, má dítě dobrý základ do budoucího života. V opačném případě dochází k zafixování chybných pohybových stereotypů.

Takové chybné stereotypy nadměrně zatěžují pohybový aparát, který musí vyvíjet zvýšené úsilí při jejich kompenzaci. Jednotlivé chyby ve vývoji se mohou řetězit, negativně ovlivňovat růst a při překročení kritické hranice působit různé bolestivé poruchy – bolesti kloubů a zad, bolesti hlavy, blokády páteře a žeber, vadné držení těla. Dlouhodobým přetěžováním vznikají degenerativní onemocnění pohybového aparátu – např. artrózy, záněty šlach, tenisové lokte, syndromy karpálních tunelů, výhřezy meziobratlových plotének aj.

Prevence poruch motorického vývoje

To, zda motorický vývoj probíhá tak, jak má, by měl kontrolovat pediatr v rámci preventivních prohlídek. Pokud je zjištěna odchylka, měli by být rodiče odeslání na oddělení dětské rehabilitace, kde budou potíže řešeny dále. Jako rodiče máte však v rukou především prevenci. Níže uvádím pár zásad, které by měly být samozřejmostí pro všechny, kteří pečují o malé děti:

• Dítěti nepomáháme a vývoj neurychlujeme – všechny dovednosti musí získat samo svojí aktivitou. Pouze tak budou zapojeny ty správné svalové souhry. Dítě tedy nikdy neposazujeme, nepostavujeme, nechodíme s dítětem, pokud to nejprve nezvládne samo.
• Umožníme volný pohyb na pevné podložce (pěnové puzzle apod., gauč nebo postel nejsou vhodné) – od narození dáváme miminko v bdělém stavu několikrát denně na bříško. Později dbáme, aby mělo dostatek prostoru a času pro nácvik otáčení, plazení, lezení. Ohrádkám se snažíme vyhýbat. Necháváme dítě pohybovat se nahé.
• S miminkem se naučíme správně manipulovat – nejčastěji se používá poloha klubíčka či tygříka. Vyhýbáme se svislé poloze. 
• V žádném případě nepoužíváme chodítka či skákadla. 
• Stejně tak omezujeme čas, který dítě tráví v autosedačkách, lehátkách a houpátkách
• Pokud chceme dítě nosit, vybíráme nosítka, která podporují ergonomickou polohu dítěte (kdy látka sahá od kolínka ke kolínku, nožičky jsou do tvaru písmene M a zádíčka jsou zakulacena do C) nebo vážeme do šátku.
• Jestliže navštěvujeme lekce kojeneckého cvičení či plavání, dobře si ověřujeme erudici instruktora. Pokud jsou některé cviky v rozporu se zásadami správné manipulace s dítětem, neděláme je.
• U lezoucích a chodících dětí je dobré poskytnout jim dostatečnou rozmanitost prostředí, v kterém se pohybují. Různé překážky, nerovnosti povrchu, slalomy apod. budou pro ně další výzvou, která jim pomůže v pohybovém rozvoji.
• V případě, že máme doma již jistého chodce, nezanedbáme výběr obuvi. Osobně se kloním k obuvi typu barefoot (u zdravých dětí). Botičky nasazujeme až tehdy, když dítě samo chodí v prostoru a leze méně. V naší wiky naleznete pěkný článek o výběru dětských botiček.

Přišla chvíle, na kterou jste se pravděpodobně těšila celé těhotenství a hlavně po celou dobu, kterou jste trávila s miminkem v porodnici. Konečně jste doma. Máte čas na to, začít se sžívat s novou situací. I v těchto prvních dnech doma je potřeba zařídit některé záležitosti. Jednou z nich je i první prohlídka miminka jeho ošetřujícím lékařem - pediatrem.

Kdy je vhodný čas na to vybrat pediatra?

Lékaře pro své miminko by si měla nastávající maminka zařídit již v těhotenství. Dnes už neexistuje pojem "obvodní lékař", to znamená, že si můžete vybrat jakéhokoliv lékaře si přejete a nemusíte tedy navštěvovat toho, kterého máte nejblíže. Pediatra je dobré vybírat pečlivě. Zajímejte se o reference od ostatních rodičů, googlujte a naplno využijte svou možnost výběru. I mezi pediatry jsou totiž velké rozdíly - někteří to s dětmi umí mnohem lépe než jiní, nepředepisují  hned antibiotika nebo třeba jsou přístupní s odložením očkování.

Volbu pediatra si pochvaluje i uživatelka akankeo: "Naše dětská je třeba rozumnější, ATB nedá, dokud neudělá CRP, očkuje, ale domluvit se s ní dá, nezdravé děti mi nikdy neočkovala a vždy vysvětlí, kdy mám dítě udržet v klidu. U každého očkování je to jinak, některé vakcíny potřebují, aby dítě mělo klidový režim ještě před, jiné třeba až týden - 10 dní po. A ordinační hodiny má rozdělené pro nemocné a pro zdravé, aby se nepotkávali, ale to má pro tebe význam tak maximálně u prvorozeného, pak už je to jedno."

Když už jste dospěly k rozhodnutí, jakého pediatra si pro svůj malý poklad přejete, je potřeba ho navštívit a domluvit se s ním o převzetí dítěte do péče. U těch nejžádanějších lékařů je vhodné tuto návštěvu zbytečně neoddalovat, protože se volná místa pro daný rok mohou rychle zaplnit a na vás už se tak nemusí dostat.

Tato slova potvrzuje i maminka ireniq: "Pediatři mívají kvóty, kolik nových dětí každý měsíc přijmou, takže jakmile si vybereš, neváhej prckovi rezervovat místo, zvlášť pokud to bude někdo žádanější."

Miminko se právě narodilo a čeká ho možná nejtěžší rok jeho života. Za 12 měsíců se z ležícího ukřičeného uzlíčku stane dítě, které toho najednou umí už hodně. Některé děti na konci tohoto období už dokonce samy chodí. Nepředbíhejme však - než dojde k samostatné chůzi, čeká každé miminko velká spousta milníků, kterými musí projít. 

Postupně. A jaké mezníky to jsou? První otočení na bok, první přetočení na bříško, první vědomé přetočení na záda, první sed, první klek, první stoj, první krok... Těch "poprvé" vás čeká opravdu hodně. 

Každé dítě je jiné. Dejte tedy dítěti čas na to, aby si na všechno přišlo vlastním tempem a samo. Ano, klidně ho motivujte, ale nešilte, pokud vše nejde tak rychle, jak si představujete. Spousta rodičů získává mylný dojem, že vývoj dítěte je soutěž a závod. 

Zatímco sousedovic Mařenka se na bříško začala otáčet ve 4 měsících, vaše Pavlínka bude mít příští týden už 6 měsíců a přetočení se jí nepovedlo ještě ani jednou. No a co? Klid, naučí se to také a Mařenku dožene. A klidně ji může ještě i předehnat.

Miminka si prostě jedou podle svého tempa a nějaké tabulky je nezajímají. Pokud máte jakékoliv obavy ohledně tělesného a motorického vývoje vašich dětí, konzultujte tuto situaci s vaším pediatrem, který má zajisté spoustu zkušeností a dovede vám tak popravdě říci, zda opravdu máte důvod k obavám.

Proč je otočení na bříško pro miminko tak důležité?

Je to tu, 9 měsíců uteklo jako voda, porod máte zdárně za sebou a nyní sedíte v porodnici na pokoji a čekáte na propuštění domů. Jako každá maminka jste určitě šťastná. Kromě pocitů štěstí, radosti a lásky se ve vás ale také zmítá strach. Jaké to bude doma? Zvládnu to? Budu se umět o miminko postarat? Nezmění se můj vztah s partnerem?

Nebojte, všechny tyhle pocity a obavy jsou naprosto normální. Ve větší či menší míře je prožívá každá maminka. Takto zodpovědné postavení by zamávalo s každým, natož se ženou v šestinedělí, která má lehce poplašené hormony. Uklidněte se, pořádně se nadechněte a věřte, že to zvládly tisíce žen před vámi a vy to zvládnete také. I když to třeba bude zprvu těžké. Neděste se zbytečně dopředu a pojďte si přečíst pár slov o tom, na co se máte připravit.

Po příchodu domů

Pokud ještě nemáte připraveno vše pro miminko, je načase se na to vrhnout. Miminko toho zpočátku opravdu moc nepotřebuje, stačí mu místo, kde bude spinkat, místo, kde ho budete přebalovat a pak také místo, kde ho budete koupat. A hlavně místo, kde ho budete milovat - a to je to nejdůležitější a nepotřebujete k tomu vlastně vůbec nic speciálního - jen svou náruč a otevřené srdce.

První měsíc života miminka

Pro miminko je narození se na svět obrovskou změnou, je to vlastně ta největší změna, kterou člověk za svůj život zažije. Z poklidného a bezpečného prostředí, kde mělo děťátko všechno, co ke svému životu a pohodlí potřebovalo, je najednou vrženo do světa, který nezná. Je vystaveno novým vjemům, vlivům a potřebuje mít u sebe stále svoji maminku. To je totiž jeho jediná jistota, která mu zůstala.

Je to tu. V ruce držíte těhotenský test, na kterém jasně září dvě čárky.  Jste těhotná. Pro některé nastávající maminky je to šok, pro jiné zase splněné přání. Jedno je však jisté - všechny těhotné ženy čeká období velkých změn a nových skutečností.

Jako těhotná nyní začnete poměrně často navštěvovat svého gynekologa, který vás bude sledovat v rámci těhotenské poradny. Ptáte se, jak bude vše probíhat, jaká vyšetření vás čekají? V klidu se posaďte a přečtěte si, co vás čeká a nemine.

Na začátku je třeba podotknout, že přístup každého gynekologa může být lehce jiný. Zatímco některé maminky se dočkají ultrazvuku během každé návštěvy, jiné maminky jej zase zažijí pouze 3krát. Zde jsme shrnuli, jaké prohlídky vás čekají stoprocentně. Ve skutečnosti jich však můžete absolvovat klidně více. Vše už záleží na zvyklostech lékaře,  vašem zdravotním stavu atd.

1. trimestr

Jako první vás čeká vstupní prohlídka, kdy by mělo dojít k potvrzení těhotenství. Zde pozor. Většina lékařů doporučuje objednávat se až na 7. těhotenský týden, kdy by už mělo být vidět tlukoucí srdíčko. Chodit dříve je ve většině případů (pokud nemáte problémy) zbytečné, takže se opravdu vyplatí chvilku vydržet a pak už se jen kochat tím nádherným pohledem na pulzující srdíčko.

Koníkovka andreaandrejka tato slova jen potvrzuje:

Dne 06.03.2018 byly na tiskové konferenci oficiálně představeny plenky Pampers Preemie Protection ve velikosti P3 pro miminka s váhou menší než 800 gramů. Pro jejich oficiální představení byla zvolena citlivá prezentace na ručně háčkovaných medvídcích Kulíšcích, které vyrobily maminky z Nedoklubka.

Tisková konference probíhala v prostorách Gynekologicko - porodnické kliniky "U Apolináře", kde se nachází i jedno z neonatologických center v České republice. Témata tiskové konference byla "Vzrůstající počet předčasně narozených dětí a špičkové výsledky české neonatologie" a "Představení plenek pro předčasně narozená miminka Pampers Preemie Protection".

Jedním z hostů tiskové konference byla i výkonná ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková. Právě ona přišla s myšlenkou dostat do tuzemských porodnic tyto nejmenší plenky, které byly do této doby k dostání pouze ve Spojených státech. Kontaktovala tedy společnost Pampers, která její myšlenku podpořila. Díky Pampers a Nedoklubku budou mít tedy i ta nejmenší a nejzranitelnější miminka dobře padnoucí a savou plenku už od prvního dne narození. Celý tento projekt financuje Pampers. Plenky jsou a budou neonatologickým centrům v rámci celé České republiky poskytovány zdarma. Z tohoto důvodu ani není možné tyto plenky koupit, jsou vyráběny vyloženě jen pro farmaceutické účely.

Pražská porodnice "U Apolináře" byla vůbec první porodnicí, kde se plenky Pampers Preemie Protection začaly používat. Jedna ze zdravotních sestřiček z jednotky intenzivní a resuscitační péče řekla, že po možnosti vyzkoušet tyto nejmenší plenky je to neuvěřitelný rozdíl. I manipulace je mnohem snazší. Do této doby v případě těch nejmenších miminek museli z normálních plenek stříhat čtverečky, které pod miminka dávali. Případně se plenky musely několikrát ohrnovat a stejně byly velké a pro miminka nekomfortní.

V rámci tiskové konference proběhla rovněž vernisáž výstavy Miminka do dlaně 2018, kterou pro tuto příležitost exkluzivně připravila fotografka Lucie Robinson.

Speciálním hostem byla Jitka Boho, zpěvačka a Česká Miss roku 2010.

Doby, kdy musela být žena u porodu sama, už  naštěstí dávno minuly. Většina žen tak využívá možnosti mít s sebou u porodu jako podporu a oporu blízkého člověka. V některých porodnicích je dokonce možné mít u porodu těchto osob více, jinde je to zase striktně omezeno pouze na jednu osobu.

Pokud o tuto možnost stojíte, nezapomeňte si dopředu zjistit, jak to je ve vaší porodnici, abyste pak nebyli vy i váš doprovod nepříjemně překvapeni. A koho si můžete k porodu vzít? Odpověď je jednoduchá. Může to být v podstatě kdokoliv - záleží jen na vás - nicméně by to měl být člověk, který vás u porodu podrží a pomůže vám. Nezapomínejte také na to, že porod rozhodně není procházka růžovou zahradou a svůj doprovod tak vybírejte opravdu pečlivě.

K vaginálnímu porodu je možné v České republice přizvat doprovod ve všech porodnicích, u sekcí tuto možnost bohužel nabízí jen některé porodnice. Ale i takové se už naštěstí najdou. 

A koho si rodičky berou k porodu nejčastěji? No přece partnery, kamarádky, maminky, sestry, duly či porodní asistentky. Výjimkou není ani fotograf, který celý proces citlivě zdokumentuje. My si teď společně projdeme jednotlivé kategorie a také se podíváme na konkrétní zkušenosti našich koníkovek.

Partner u porodu

Zaručeně nejčastější osobou, která doprovází budoucí maminky k porodu, je partner. Maminka katy28 vyjádřila naprosto přesně, proč by muž u porodu rozhodně neměl chybět: "U plození jsme byli oba, oba jsme byli i u zrodu! ". 

Snažíte se o miminko více než rok a stále se vám nedaří otěhotnět? Absolvovali jste jako pár spoustu vyšetření a stále nevíte, co za tím vězí? V takovém případě se může jednat o takzvanou funkční sterilitu. Co to je, jakým způsobem se dá léčit a kdo vlastně byla Ludmila Mojžíšová, vám vysvětlí dnešní článek.

Neplodnost (mužskou i ženskou) můžeme rozlišovat podle její příčiny. Ta může být organického rázu – tu prokážou lékařská vyšetření (např. hormonální poruchy, neprůchodnost vejcovodů, imunologické problémy, nízká kvalita ejakulátu apod.). Pokud lékaři nenajdou žádný důvod, proč se otěhotnění nedaří, hovoříme o takzvané funkční sterilitě. Její příčinou jsou poruchy pohybového aparátu a také vlivy psychické.

Jak souvisí držení těla s neplodností?

Ptáte se, jak může pohybový aparát (kam patří svaly, šlachy, vazy, povázky a klouby), ovlivňovat početí dítěte? V lidském těle je vše propojeno. Pokud se na některém místě vyskytne porucha, často dochází k takzvanému řetězení funkčních poruch - to znamená, že první porucha způsobuje další na jiném místě a ta zase další a další. Tělo se vychyluje z harmonie, která je základem zdraví. Proto může souviset například bolest hlavy s plochýma nohama nebo třeba bolestivá ramena se špatnou funkcí břišních svalů. A nejen to. Tyto poruchy se mohou přenášet i na naše vnitřní orgány. Odborně se tomu říká vertebro-viscerální vztahy.

Příčinou může být špatné držení těla a pohybové návyky. To je poměrně časté. V takových případech tělo používá k pohybu a držení těla svaly jinak, než jak by mělo. Někdy to ani nemusíte zpozorovat, dokud vás odborník neupozorní. Jindy se takové špatné návyky projevují různými "běžnými bolístkami" - bolesti zad, nohou, hlavy nebo kloubů. Někdy na samém počátku stojí nenápadný úraz (typicky pád na kostrč).

Nerovnováha v pohybovém systému se tedy v případě funkční neplodnosti přenáší i na naše reprodukční orgány (vaječníky, vejcovody, děloha). Může docházet k narušení pohyblivosti vejcovodů (nebo i chámovodů, protože funkční neplodnost se týká i mužů) a poruchám prokrvení tkání. V takovém terénu pak může být početí nebo donošení dítěte problém.

Tak vám tedy řeknu krásný příběh té naší princezny 🙂



bylo 26.2.2016 dopoledne a ja si chtěla udělat test že nedošla MS , tak jsem tedy udělala chvilí čekala a najednou se objevili // čárky , ja tomu ani nechtěla věřit , ale byla jsem zaskočená, hned sem poslala příteli obrázek a on na to ,, to si děláš legraci vid ?,, psala jsem že ne že budem mít vytoužené naše miminko 



První kontora u dr. byla celkem zvlaštní zeptal se mě co potřebuji tak jsem u ukazala test , řekl ze to nemusi nic znamenat,ale ja věděla že tam je bobulka mala naše , udělal kontrolu spodem a řekla tak divně asi nejste těhotná , mě se rozbušilo srdce a chtělo se mi brečet , ale vzal mě ještě na ultrazvuk a tam mi to potvrdil, ja chtěla křičet do světa , řekl že za týden kontrola a uvidi se zda už bude vidět srdíčko , ale to mi v práci bylo špatně už a druhy den jsem byla už na pohotovosti , tam řekli zda chci prijmout na kapačky nebo radši doma ležet v klidu s čipkama, byla sem pro radši doma (kdo ma rád taky nemocnice že :D ) druhý den sem se měla hlásit u svého dr. tak jsme tak učinili a pan dr. potvrdil ze nám už bije srdíčko ...  





další pruběh byl hladký až do cca 5.měsíce kdy jsem se zhroutila co se právě dělo (viz kdo mě sleduje déle ví o mém synovci a co se stalo) nemohla se jsem nic,sníst ani vypítim, přítel šel na noční a v noci mě vezl na pohotovost kde si mě nechali na kapačkách , zeptala jsem zda nevědí  co máme za pohlaví bylo nám řečíno 99% kluk , já byla sklesla že nebudu mít svou vysněnou princeznu, dny ubyly v nemocnici a mě pustili domu a měla sem se hlasit u svého dr. učinila jsem a on řekl tak co vám ještě řekli , tak jsem mu tak kleslím hlasem řekla budem mit chlapečka prý , on se tak zadíval a říka to by me zajimalo kam paní doktorka koukala když ja nevidím nic mezi nohama :D říkam tak,že to bude holčička? 

On ANO ale to vám nemuzu potvrdit na 100% to ukaze až se prcek narodí .. tak že začla manie nakupování na holčičku já se těšila 

dny utíkali a psalo se v kalendáři 20.10 v nocimě zbudilo žbluňknutí tam dole , spanikařila jsem asi že už rodím ale žádný kontrakce nic tak jsem si šla zas lehnout ráno to říkam příteli a ten vyděšenej opět po noční :D řekl ze jedem řikam že né že nemám žádné bolesti a jestli jsem si  neučurla :D ( ke konci jako fakt prd** s tím močákem :D :D)

Jenže to nebylo vše , odpoledne asi kolem 16h jsem měla takové tlaky v podbříšku říkam to asi nic nebude termím mam az 1.11 tak sem ležela , přítel zatím odjel na noční a ja usnula ve2:06 pamatuju si do dneska ten čas mě najednou projela tupa bolest v brisku a říkam sakra asi už to přichází , tak jsem si dala sprchu, a bolesti neustupovali , tak zvedám telefon a volám mamce ta vystrašená co se děje že volám skoro ve 3 ráno říkám asi se to bliží,ale nepoznám to , oblíkla se a snad do 5 min byla u nas :D (sešla jen kopec a byla tu :D ) začlo měření ,chození sem a tam a říkala jsem ,,ja sem jak lev v kleci ten taky chodi sem tam ,, :D (to bylo ještě humoru :D ) ve 4:20 jsem měla kontrakce po 5 min , mamka volá příteli ať přijede že jedem rodit ..) Ten z práce tu byl taky hned (ja se zatim dobalila,osprchovala a oblikla )



A mamka že zavola k nám do porodnice zda můžem přijít na příjem( tam nám bylo zděleno že tedka určite v noci né že maj TOP STAV... ve me to bouchlo a křičíma to mám asi jako porodit doma nebo co ? mam nemocnici za prde** a nevemou mě tak kde to jsme... bylo nám zděleno at si jedem na Mělník a do dneška jsem opravdu ráda že jsme to udělali  )



Ale pokračujem dále, ja se oblikla, sednem do auta a přítel že musí ještě natankovat, říkam v poho to vydržím tak at jede je to cca 2 min (to se dalo vydržet hlavně že tam dojedem :D)



Příjezd na Mělník, byla asi něco po pul6 ráno.. dr mě vyšetřila spodek a byla jsem otevřená na 4 cm , udělali monitor ,vyplnili jsme znova papíry pro jejich nemocnici , sami mi řekli že nemají lidi a vše ženou k nim a že je to přestává bavit že si dělaj jen císaře.. 

Uložili mě na pokoj a že se mam nachvili natáhnout což to vůbec nešlo přítel začínal usínat na stole :D ja měla bolesti ale dělala jsem hrdinku že to nebolí a že to jde vydržet v pul 7 přišly že me musí znova vyšetřit jak to vypáda , a už bylo 6 cm tak řekli co vše budu potřebovat na box ať se připravím ,že na pul8 půjdem )

Přítel bílej jak stěna řekl že to asi nedá že se mi moc omlouvám tak jsem volala mamině zda nechce být u porodu a ta souhlasila , přítel odjel pro mamču a my šly na připravu, jeden monitor na 15 min , pak injekce do zadnice a všem oblíbenej klystírek :D (není to tak hrozný jak každej říka mě se i  snad ulevilo a bylo mi líp.. jen co bylo nepřijemne jak jsem byla na Wc tak mě musela PA zkontrolovat zda mi není špatně a já na WC víte co ( ten kdo tím prošel sám ví :D :D ) ( naštěstí prý jsou zvyklé a nic se nestalo :D takový UFF :D :D :D )



bylo cca 8h a za dveřmi mamka i přítel v modrém jak kdyby šly na sál byla jsem tak neskutečně ráda že to přítel nevzdal a zároveň i mi bylo krasně když jsem tam měla mamku  cca od 8-11 jsem byla furt ve sprše a monitorech (sprcha byla moje nejlepší kamarádka v tu dobu :D ) v 11h přišla dr. že me musí zkontrolovat jak to vypáda , řekla 7 cm ale musíme počkat na 10 cm , aby malá mohla už mezi nás , v pul 11:30 furt stějne 7 cm tak že mi prasknou vodu, ani to nebolelo, ale když jsem viděla co tam strká měla jsem teda knedlík v puse :D ale nic jsem necítíla jen takové teplo a mokro mezi nohama , a to teprv začlo ródeo :D 

Sestřička a PA mě masírovali tam dole,aby malé pomohli pak mě nechali a že příjde paní dr, ve 12:06 do tedka si pomatuju že bylo 12:06:45 a já říkala však kde je :D pak přišla a připravovala se chyběl 1 cm a furt nic a bolesti ustupovali píchli mi něco do žíly ani nevim co asi ten oxytocin nebo jak se to jmenuje v 12:15 říkala, jak neporodím do 14h budem muset na císař a to já nechtěla, každou kontrakci jsem probrečela jak to bolelo a kdyz skončila,jak kdyby mě nekdo vypl bylo 12:19 a ja už chtěla tlačit najednou se seběhli snad všechny doktoři co tam byly a šlo se na věc čekalo se na silnou kontrakci a bylo 12:22 a prvni přišla a doktorka říka jéééé ta je vlasatá, druhé tlaceni nebylo moc lepší,ale pomohli mi hodne sestřičky přítel ten musel z boxu na chobdbu páč vše viděl co se děje dole a málem tam sebou švihnul na zem :D mamka když videěa jak se dere na svět stála opodal a čekala až bude malá venku a šup 12:26 třetí zatlačení a byla venku , tak neskutečná uléva a tu tukaní srdce ,je nepopsané + ještě když vidíte ten uzlíček jak je úžasnej,krásnej a hlavně váš, tu lásku hned,bolest ani nevíte,že nějaka byla, prostě nádhera a jsem ráda že jsem to zvládla a přivedla na svět dceru jménem princezna Maruška s krasnýma mírama 3530g a 51cm v 12:26 21.10.2016 na Mělníku :* kazdá která porodí ví co je to za lásku a jak se říka rande na slepo bylo super , malou mi hned dali na břísko přítel přibehl a brečel štěstím,je to něco nepopsatelného , krásného a hlavne ta vůně jejich ještě dnes to cítím jako by to bylo včera  snad někdy v budoucnu bude tak krásný zážitek po druhé ..



Tím to bych chtěla poděkovat Melnické porodnici a hlavne mladé šikovné PA a sestřičkám  a pani doktorce bez nich bych snad tak rychle neporodila, poté sestřičkám z dětského a paní která se o mě starala a učila mě kojit a rozkojila mě 



Všem kteří to čeká nemějte strach je to nečo neskutéčně krásného )

(omlouvám se za pravopis, psala jsem rychle a vše co jsem měla na mysli)



Tedka vás zdravíme ve třech Maruška, mamka a taťka :*



P.S dala jsem to na jeden dech a psala,psala , až jsem to dopsala :D

Pár fotek nazávěr 🙂

V České republice máme možnost si svobodně zvolit, u které zdravotní pojišťovny budeme my i naše děti pojištěni. Pojišťovny se tak občas předhání s nabídkami, kterými se snaží nalákat nejen nové klienty, ale také udržet ty stávající. Já osobně jsem byla celý život pojištěná u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (211), a jelikož jsem byla s jejich službami vždy velmi spokojená, tak jsem po svatbě „přemluvila“ i svého muže, aby přešel za mnou. Naše děti jsou zde samozřejmě pojištěny také, protože mi přijde jednodušší, když jsme celá rodina u jedné pojišťovny. Kromě toho nám to také přináší nesporné výhody.

     Každá pojišťovna přináší svým klientům různé možnosti čerpání výhod. ZPMV nabízí pro rok 2018 Fond prevence, kde najdete různé balíčky, ze kterých si musí vybrat snad opravdu každý. Pro letošní rok sem mimo jiného patří: Program pro dospělé, Program pro děti nebo program Těhotné a ženy po porodu. Ale to rozhodně není vše – pro kompletní nabídku se určitě nezapomeňte podívat na oficiální stránky pojišťovny.

     Jako perfektní možnost vidím to, že já i manžel můžeme náš příspěvek věnovat dětem. Ideální to je v případě, když zrovna nestojíte o možnost čerpat cokoliv z nabídky určené pro váš program. Svou částku tak můžete přidat k čerpání Programu pro děti. Oba naši synové od února navštěvují plavecké kurzy v místním plaveckém areálu (Tobiášek kojenecké plavání a Eliášek pokračovací kurzy pro děti od 3 let) a kurzovné za obě děti se přiblížilo částce 5000 Kč. Naše pojišťovna každému z dětí přispěje 500 Kč v rámci Programu prevence pro děti. Při vyřizování žádosti nám pak úžasná paní na pobočce navíc doporučila přenechat příspěvek z Programu prevence pro dospělé, takže v konečném součtu nám pojišťovna pomohla ušetřit celé 2000 Kč z rodinného rozpočtu. Mnoho lidí o této možnosti neví a určitě by byla škoda nechat se z nevědomosti připravit o možnost ušetřit nemalé peníze.

    Pro čerpání jakéhokoliv příspěvku je nezbytné dodržet Podmínky čerpání. Zažádat o příspěvek je možné vyplněním formuláře a doložením originálu platebního dokladu. Žádost je pak možné podat osobně na jakékoliv pobočce Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, písemně poštou či prostřednictvím datové schránky. Jen si dejte pozor, abyste žádost podali nejpozději 3 měsíce od zakoupení věci či pořízení služby.

     Čerpání bonusů je určeno nejen pro stávající klienty pojišťovny, ale samozřejmě i pro všechny nově příchozí. Pokud byste chtěli přejít ke Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a využívat všechny bonusy, které svým klientům nabízí, je teď ideální čas – do 31. 3. 2018 máte možnost přeregistrace k jiné zdravotní pojišťovně. A nebojte, nečekají vás žádné složité úkony, přihlášku můžete vyplnit online nebo si ji vytisknout ve formátu PDF. V příštím článku se dozvíte o dalších možnostech, které se Vám i vaší rodině rozhodně vyplatí vědět.

----------