“Mám za sebou něco podobného, ve 20. týdnu, porod živého miminka, které ale mělo vážnou vývojovou vadu, s největší pravděpodobností by se nedožilo porodu, a když náhodou ano, bylo by moc postižené. Strašně mě mrzí, kolika maminkám se tohle stane. Po fyzické stránce se to dá zvládnout, bolest přejde, horší už je hojení rány na duši, takže já jsem po tom neváhala vyhledat odborníka a nelituju. Popravdě mi tenkrát taky nikdo nevysvětlil, co mě čeká. A možná to bylo lepší, vědět toho míň. Ta injekce do dělohy probíhá stejně jako odběr plodové vody při amniocentéze, nebolí to, jen je to trochu nepříjemné. Někdo pak dostává anestezii, ale já ji neměla. Probíhá to pak jako normální porod vyvolaný injekcí nebo tabletou.”

Potrat je ukončení těhotenství v době před porodem. Dělí se na potrat spontánní, který vzniká sám od sebe. Druhou možností je od lékařů uměle vyvolaný potrat. Během zákroku dochází k umělé stimulaci dělohy, aby se stahovala a vypudila ze sebe plod. Po 12 týdnu těhotenství ho lze vykonat jen ze závažných zdravotních důvodů. Ty mohou být jak na straně maminky, tak i děťátka.

Důvodem jsou s životem neslučitelné vady

Nejčastěji se jedná o vrozené vývojové vady, které jsou buď neslučitelné se životem nebo jsou tak závažné, že by na ně miminko zemřelo krátce po porodu. U maminky za to nejčastěji může těžší infekce v průběhu těhotenství, vrozené anomálie dělohy, interní onemocnění nebo úrazy.

Jak vyvolávaný potrat probíhá popisuje v diskuzi jedna z maminek. “Já jsem byla na vyvolávaném potratu před dvěma měsíci. Mimčo mi umřelo v důsledku vrozených vývojových vad ve dvacátém týdnu. Napíšu tu jen postup ve zkratce, protože víc se mi to moc rozvádět nechce. Je pro mě hrozně těžké na to vzpomínat. První den, když mě přijali do nemocnice, mi zavedli na noc do čípku nějaké tyčinky, které přes noc nabobtnaly a roztáhly tak trochu porodní cesty. Ráno kolem osmé nás (měla jsem na pokoji kolegyni) zavolali na gynekologické oddělení. Tam proběhl ultrazvuk s odběrem vzorku plodové vody a zároveň s tím jsem tou stejnou napíchnutou jehlou dostala oxytocin na vyvolání stahů. Bolesti nastoupily velice rychle a byly cítit celý den docela intenzivně. Na pokoji mi potom kapaly celkem 3 další oxytocinové kapačky (maximální denní dávka) a spolu s tím ještě léky na tlumení bolesti. Pokud se to po těch 3 infuzích nerozjede, přes noc už se nic neděje a ráno se začíná znovu. V dobrém případě to může vyjít už po první dávce oxytocinu, někomu to mohou vyvolávat i tři dny.”

Jaké léky doktoři používají

Předem bych chtěla poděkovat za možnost, zúčastnit se testování 🙂

Po příchodu balíčku jsem se vlastně zarazila, testovat kapesníčky? Vždyť kapesníčky jsou všechny stejné, ne? 

Ale díky tomuto testování jsem změnila názor. Opravdu nejsou kapesníčky jako kapesníčky 😄 

Mám skoro 11.měsíční dcerku Valentýnku, která v tomhle počasí "protrpěla" 3 týdny rýmy. 

První týden, než dorazil balíček, jsem Valentýnce utírala nosánek kapesníčky, které jsme kupovali běžně. Odsávačka byl boj, takže jsme převážně utírali. Kapesníčky, které jsme používali, byly drsné a zanechávaly Valentýnce "opruzený" a poškrábaný nosánek, který jsme pořád museli mazat. Byl opravdu celý podrážděný. Jakmile jsme začali používat kapesníčky Kleenex, nosánek se hojil, kapesníčky jsou velmi hebké, pevné, neprotrhnou se... Takže nemáte šušňu na ruce 😀😀 Navíc se kapesníčky, díky praktickému balíčkovému balení, vejdou všude, a tak je můžeme mít pořád při sobě. Jsou hodně savé, takže třeba na utření polité kombinézy čajem super! 😅 

Kapesníčky jsou cenově celkem drahé, a nedostat se k testování, tak bych si je sama zřejmě nekoupila. Krabička vyjde na něco kolem 80Kč, což třeba může být hodně pro maminky samoživitelky. Ale já osobně už jiné kapesníčky nekoupím 🙂 

Milé Koníkovky,

na začátku si musíme vyjasnit jednu věc - můj 10-měsíční asistent Tonda, který mi ne zcela ochotně při testování produktu Sunar Premium 2 pomáhal, je zkrátka prsomil. Tak to je a ani Sunar na tom nic nezměnil. Ale k tomu se dostaneme 🙂

Asi jako u většiny kojících maminek, přišla i u nás různá období, kdy bych ráda měla možnost dát výjimečně UM, jako zánět prsu, pocit hladu u miminka, nemoc nebo prostě jenom únava a vyčerpání maminky. Během posledních pár měsíců jsem čas od času zkoušela Prsomilovi udělat UM a doufala, že ho třeba na noc zasytí a všichni se vyspíme trochu lépe než doposu. Nebo, že by třeba mohli večer pohlídat a uložit rodiče a my mohli s mužem na večeři nebo do kina, aniž by bylo vzhůru celé sídliště. Z toho důvodu jsem sháněla malá zkušební balení UM, abych nemusela kupovat celé velké a většinou ne moc levné balení. Ještě že jsem kupovala jen vzorky, protože jak se ukázalo, u nás UM nemělo úspěch. Bohužel to je něco, co jsem u Sunaru nenašla - menší balení na vyzkoušení. Proto jsme Sunar vyzkoušeli až teď, když jsme dostali možnost testovat.

Už po rozbalení balíčku bylo jasné, že Tonda nesrší nadšením, zatímco máma doufá v zázrak. Začali jsme tedy testovat. Dělali jsme Sunar na noc před spaním. Nejprve doporučovaných 200ml. Potom už jen 100ml, protože ze začátku jsme prostě neměli sebemenší úspěch a mně je líto to pořád vylívat.

S lahvičkou problém není, to umí. Výjimečně vzal na milost MM v lahvičce, vodu pije bez problémů, ale UM prostě ne. Jen se mlíčko dotkne jeho vybíravého jazýčku, tak je řev. A stejně tak to vypadalo při našem testování dlouhých 10 dní. Pláč, odstrkování, křik, házení lahve na zem, slzy. Dokud nedostal prso, tak nebyl spokojen. Jeden večer dostal lžíci Sunaru přimíchanou do kaše a bez problémů snědl. Ale v lahvi prostě ne. Až jeden večer, po klasické scéně a odmítání, najednou asi na 5. pokus lahev vzal na milost a celých 100ml vypil. Další den už dostal 200ml, lahvičku si sám vzal a všechno vypil. Testovali jsme dodnes 3 týdny a večer už je Sunar kamarád. Vypije si 100-200ml a vypadá spokojeně. Jinou značku opět bojkotoval 🙂

A teď k dojmům - tak zaprvé, velké plus, že mu Sunar zachutnal a vůbec nějaké mlíčko si vezme, sláva! Rozhodně jsem nezaznamenala, že by po mlíčku přišel nějaký břichabol, zácpa nebo podobně. Ale taky jsem nezaznamenala zlepšení co se týká spánku - v noci se Tonda dál pravidelně budí co 2-3 hodiny a dopíjí se z prsa, stejně jako dřív.

Ahoj maminy,

ukončoval se nám 6.měsíc a já už nějakou dobu řešila otázku, jaké mlíčko na druhé období zvolit. Přece jen, všechny chceme, aby mrňous byl spokojený. A co si budeme nalhávat, taky, abysme byly spokojené i my a nelítaly co dvě hodiny k postýlce, že má mrňous hlad a ráno se přes pytle pod očima nepoznat v zrcadle...

Moc mi pomohlo vybrání do testování Sunaru 2. Čemu musím dát plus, je složení. A co nejvíc oceňuji, tak to, že nenechává krupičku na lahvičce. To bylo první umělé mlíčko, co mi krupičku nedělalo. A že jsme jich vyzkoušeli dost... Pro mě, jako maminku, je mínus pytlíková forma uložení. Mám raději prodej v boxikách.

Bohužel, u malého sem se sunarem taky neuspěla. Baštil a moc mu chutnalo, ale z jednoho vstávaní vstza noc na krmení se stalo, že sem k němu vstávala 4-5x. A přes den taky víckrát papal, takže sme museli přejít ke konkurenci. Jinak miluje všechny ostatní produkty od Sunaru, jenom mlíčko bojkotoval.

A i když je malý obíranec, tak chci poděkovat za tuhle šanci testování. Dalo nám to mnoho nových zkušeností 😊

#test_sunar #recenze #zkusenosti_sunarpremium2

Tak, a už je to tady! Naše hodnocení kapesníčkového testování.

V první řadě bych ráda poděkovala za možnost testovat, hodně nás to potěšilo. 

A teď už k testování. Musím říct, že jsem se snažila zapojit úplně celou rodinu, i babičky a dědečky, tetičky a kamarády. No... aby to opravdu nebyl jen můj test.

V balíčku nám dorazily 2x krabicové kapesníčky Kleenex a 2 balíčky klasických balíčkových Kleenexů.

Na dotek jsou kapesníčky velmi jemné, a hlavně, poznámka tchýně, NEDROLÍ se! Což je pecka. Nikdy se neprotrhl, a to ani při utírání vylité tekutiny, což je u nás celkem častá záležitost. Asi třetí den používání sem zjistila, že se kapesníčky třpytí, což je rozkošné! 

Hodně jsme je využívali i při jídle na utírání pusy a malej se ani nebránil, takže paráda.

Ještě před tím, než nám samotný balíček dorazil domů, jsem si na internetu přečetla nějaké ohlasy a recenze na kapesníčky. Po přečtení jsem měla smíšené pocity. Někomu se zamlouvaly a někomu jinému zase ne, bylo to tak 50/50. O to více jsem byla zvědavá, jak dopadnou u nás. 

Balíček nám domů přivezl velmi milý a usměvavý kurýr a jelikož jsem maminkou zvědavého dvouletého chlapečka, který rád objevuje svět a nové věci, hned se vrhnul na rozbalování. 

Uvnitř nás čekaly dvě krabice kapesníků a dvě velká balení kapesníčků na cesty. 

V té době jsme nebyli výjimkou a také byli nemocní. Chřipková a rýmičková epidemie v plném proudu. A tak jsme nelenili a hned otevřeli jednu krabici kapesníků na stůl. 

Po rozbalení jsem skoro až zařvala - To jako vážně?! Ty kapesníčky se třpytí?! Ano, třpytí!!!!!!! Mé ženské srdíčko zaplesalo. S rukou na srdci musím říct, že jsem opravdu neviděla krásnější, třpytivější kapesníčky, takže tohle bylo takové mé jedno velké, holčičí plus. 

Po překvapení nastal čas testování. Jako první se toho ujal Tadeáš. Zrovna nedávno se naučil krásně sám smrkat, tak ho to o to více bavilo. Nejvíce mě na tom testování zajímalo, jestli opravdu nebudou, nebo naopak budou, nosy červené. Musím přiznat, že k mému úžasu nám nosy opravdu nezčervenaly. A to ani našemu nejmenšímu, který má přeci jen ten nosánek citlivější. Kapesníčky jsou na dotek opravdu jemné, z krabice se krásně vyndávají a nám se ani netrhaly. V čem vidím opravdu velké plus, tak kapesníčky vydrží hodně. Můj muž má problém celkově s papírovými kapesníky, všechny se mu protrhnou a sopel na ruce... Tak u těchto se nám to opravdu nestalo. V čem naopak vidím velké mínus, že naše rodina má velkou spotřebu a tak kapesníčky rychle mizí. Neumím si představit, že bych 2x týdně kupovala kapesníky, které stojí bez akce necelých 60Kč. Ale budu číhat a v akci si je vždy moc ráda koupím. 

Adélka byla vybrána do testování se Sunarem, respektive do testování s umělým mlékem od značky Sunar.  

Nebudeme si nic nalhávat, samozřejmě, nejlepší je mléko mateřské, ale když není, nezbyde nic jiného, než sáhnout po mléku umělém. Na trhu je nespočet značek těchto mlék a dcera Adélka už měla možnost ochutnat mléko od Nutrilonu, Hami, Hippu a díky testování na Modrém koníkovi i od značky Sunaru.  

Nejsem žádný znalec přes umělá mléka, a tak můj názor je skrze subjektivní. Také jsem nikdy dopodrobna nezkoumala složení. Za prvé tomu moc nerozumím, a za druhé všechna tato mléka, co jsou u nás k dostání, musí splňovat dost přísné normy, které jsou pro všechny výrobce stejné. Ve finále jde jen o to, jestli vaše dítě mléko přijme.  

K testování nám přišlo jedno balení Sunaru Premium 2 a láhev na mléko od Tommee Tippee. Mimochodem, značku těchto lahviček používáme už několik měsíců a jsme s ní velice spokojeni. Dcera, i když dostávala mléko z této lahvičky, nikdy neodmítala kojení, a proto tuto lahvičku můžu doporučit i pro kojící maminky.  

Adélka dostává umělé mléko jednou denně - ráno. Když jsem ji udělala mléko od Sunaru, nepostřehla jsem jakoukoli změnu. Nevypadalo to, že dcera by si uvědomovala, že má mléko od jiné značky a vypila stejné množství jako obvykle. 

Ani po vypití mléka jsem nezaznamenala žádnou negativní reakci. Ale pravda je, že Adélka už má zavedeny všechny potraviny a je velký jedlík, sní prakticky všechno, co ji přijde pod ruku a netrpí žádnou alergií.  

        Nikdy jsem nepatřila mezi jedince píšící si deník. Tato činnost mě nijak nelákala a hlavně, což je nejzásadnější, nejsem spisovatelský typ. Avšak na MDŽ 2016 byly pravděpodobně erupce na slunci větší než obvykle a já se rozhodla o opaku. Byl k tomu příhodný den, poprvé jsem na ultrazvuku uviděla naší Magdalénku a vše se změnilo.

        Nyní jsem byla požádána Nadačním fondem "N" - pro nedonošená miminka, zda bych byla ochotná sdílet příběh Magdalénky, což mě nakoplo ke vzpomínání a sepsání příběhu, jak se vše semlelo.  A kdy jindy je k něčemu takovému příhodná doba, než v Mezinárodní den nedonošených dětí. 

        Celé těhotenství probíhalo ukázkově a bez problémů. Patřila jsem mezi ty štastné, pro které bylo těhotenství opravdu úžasné období, cítila jsem se skvěle jako nikdy, veškeré kontroly probíhaly na výbornou, vlasy a nehty rostly nesmírnou rychlostí, pleť jen zářila, přibírala jsem jen na těch správných místech, a ve směs do 5. měsíce o těhotenství věděli jen ti nejbližší. O to větší šok pro všechny předčasný porod byl.

        Pondělí 25. července (26+1tt), den jako každý jiný, jen s tím rozdílem, že tentokrát se na běžné kontrole gynekologovi něco nezdá. Pro jistotu mě posílá do FN Motol s tím, že mají lepší vybavení. Jen vše překontrolují a určitě mě pošlou domů. Kéž by tomu tak bylo, ale bohužel. Ponechali si nás tam týden. Já poprvé v životě v nemocnici (hospitalizaci ve 3. letech moc nepočítám), ohromná tíseň a panika z neznáma co bude a nebude, ta směs pocitů se nedá ani popsat. Nasazena kapačka a aplikovány kortikoidy pro dozrání plic miminka. Pro nedostatek místa na rizikovém oddělení jsem byla na dva dny umístěna na tzv. hekárnu. Slyšet maminky prodýchávající kontrakce, sledovat jak jedny přicházejí, další odcházejí, slyšet za zdí pláč čerstvě narozených miminek, nebylo nic povzbudivého pro člověka, který nechce a hlavně ještě nemůže rodit. Vždyť je to hrozně brzy! Po dvou dnech jsem byla konečně převezena na standardní pokoj na rizikovém oddělení. Konečně! To ticho! Žádné hekání, žádný nářek, žádný pláč miminek. Dny ubíhaly, kapačky se střídaly jedna za druhou, další aplikace kortikoidů pro miminko a najednou je tu den velké kontroly a úžasná zpráva:”maminko, můžete jít domů.”  Nález se sice nezlepšil, ale ani nezhoršil. Stagnuje a to je důležité. Nafasováno magnesium na rok dopředu, pokyny ohledně klidového režimu a za dva týdny na kontrolu do rizikové poradny.

        Doma jsem si užívala klidu. Koukala na filmy a seriály, začala jsem objednávat oblečení pro miminko, vyzvedl se kočárek, užívala jsem si slunečné dny na zahradě, četla o sto šest, užívala si pohyby a kopance. Abych se nenudila a vypadla ze stereotypu, domluvila jsem si v práci možnost výpomoci z domova, abych kolegům alespoň trošku pomohla. Cítila jsem se stále skvěle, břicho sem tam trošku tvrdlo, o nic více než v nemocnici a co by mohlo člověka znepokojovat. Ale opět se ukázalo, že nikdy nic není jak se zdá.

        Přišel pondělní večer 8. srpna (28+1tt). Den kdy mi praskla plodová voda. V první chvíli jsem nechápala. Byla jsem přesvědčená, že močový měchýř pouze neustál jeden z kopanců Madlenky, která si z něj již nějakou dobu dělala trampolínu. Zvedám se a s uspokojením se směji, že se umím pomočit tak, aby gauč přežil bez újmy. Ale něco je špatně. Hodně špatně! Ten pocit je neskutečně tíživý a červ v hlavě strašlivě nenasytný. Běžím na toaletu, kde se má doměnka potvrzuje. Nepomočila jsem se. Poprvé v životě propadám naprosté hysterii a bezmoci, pláču. Do dnes vidím tu bezednou paniku, strach a tíseň v manželových očích, jako kdyby se v nich odrážely mé pocity. Zachovává však klid. Pomocí mých pokynů mi balí věci, nasedáme do auta a semafor nesemafor, i přes červené si to valíme do porodnice.

Hodně dlouho jsem přemýšlela, jak tento článek o testování kapesníčků pojmout. Zábavně? Seriózně věcně? Odlehčeně? ALE, vždyť tady na MK to jsou maminky (budoucí maminky), co se potřebují spolehnout na praktické osvědčené věci a počtení je věc druhá. Takže upřímně a bez obalu 🙂 Spotřeba byla opravdu veliká, co si budeme povídat, je období rýmiček. Do toho měla starší Viktorka plánovanou operací mandlí (slzavé údolí na všech frontách). Mladší Emilka jí sekundovala v blinkání, slintání a rozpatlávání příkrmů. No a tatínek nezůstával pozadu se svou "chlapskou rýmičkou" 🙂 

Kapesníčky v boxu

Krabička pěkná, za kterou se nemusíte stydět. U nás vyfasovala místo na baru, kde je hned po ruce. Vytahuji jeden kapesníček za druhým a jsem čím dál víc rozladěná a otrávená. Trhají se při vytahování a třepí se (rozlepí se vrstvy). Tak to s nimi moc dlouho nevydržím, říkám si. Naštěstí jsem si "černého Petra" vybrala ze začátku a v druhé polovině boxu a ve druhém boxu už jsem tento problém neměla. 

Co ale zůstalo a bylo dost nepříjemné, že se občas protrhly. Tak jsem nelenila a při nejbližší příležitosti jsem se v drogérii podívala kolik běžně stojí. Obvykle když je koupím, tak v akci, běžná cena mne zaskočila. Prostě bych za takové peníze čekala větší kvalitu. 

Jako bonus jsou třpytivé! Jak již bylo propagováno, jsou krásně měkké, jemné a na dotek opravdu moc příjemné. Nevím jak u vás, ale my je používali na vše. Co ale úplně nesplnily, je šetrnost k nosu. Viktorka měla rýmu průběžně, a protože neumí smrkat (odmítá), tak si nos otírá. Dva dny však měla opravdu hodně tekutou rýmu a otírala celkem intenzivně. Ten den měla nos červený a odřený. Musím ale přiznat, že to bylo jen jeden den. Běžně to s jinými kapesníčky mívá i týden. Takže na tom měsíčkovém balzámu něco bude.

Balíčkované kapesníčky

“Mému synovi ze zdravotních důvodů uvolňovali předkožku na urologii. Tehdy mu bylo 2-3 roky, už to ani nevím přesně. Prováděli to ambulantně v Praze na dětském oddělení urologické kliniky. Dali mu nějakou pastu jako lokální anestezii a po nějaké chvilce, provedli zákrok. Doma jsem ho musela mazat 2x denně mastičkou. Asi za 5-6 dní to bylo dobré. Manželovi taky museli dělat obřízku asi v 8 letech ze zdravotních důvodů. Je za ni rád. Moc mu to pomohlo, zbavil se potíží.”

“Manžel by chtěl malému obřízku nechat udělat, ale já se nedokážu rozhodnout,” svěřuje se se svou nejistotou maminka na Modrém koníkovi. Potíže s předkožkou a problematika obřízky se řeší snad na všech internetových diskuzích. Obřízka se vykonává nejčastěji ze zdravotních důvodů, u dospělých mužů i z důvodů hygienických a estetických. Někdy to maminky řeší u svých synů zbytečně brzy. Kdy je to tedy u malých novorozenců mužského pohlaví nezbytně nutné?

Vedou náboženské důvody

Obřízka (cirkumcize) je malý chirurgický zákrok, při kterém dochází k odstranění předkožky. To je kožní řasa, která na mužském penisu překrývá žalud. Mezi lékaři se rozlišuje obřezání celkové, kdy se odřízne celá předkožka, nebo jen částečné, u kterého dochází k odstranění pouze zúžené části.

Ve světě je nejrozšířenější obřezání mužů kvůli náboženským důvodům, dále kvůli sociálním poměrům (například obřízky v Africe, kde je to brané jako rituál) a výjimečně i nějaký muž chce obřízku sám od sebe, protože mu to přijde hygieničtější nebo estetičtější. Kolem žaludu překrytého předkožkou se totiž snáz drží kvasinky a bakterie, pokud tedy není dodržovaná dostatečná hygiena a péče. Způsobuje to pak problémy jak samotnému chlapci, tak v budoucnu i jeho partnerce.

Nespěchejte s rozhodnutím