Když se zapomeneme venku a doma nic uvařeno a ani téměř žádné zásoby.

Znáte to? Dopolední procházka s dětmi se lehce protáhne. Děti si samy hrají na hřišti se svými kamarády a my maminky si chvíli oddechneme, a zapředeme se do hovoru s kamarádkou. Řešíme naše klasické každodenní starosti s dětmi. Co už umí, co už má umět a ještě mu to moc nejde. Třeba jak jsem včera mého broučka po chvíli zvláštního ticha chytla vysmátého na pátém schodu.

Zkrátka řešíme samé důležitosti a najednou udiveně civím na mobil a říkám si: ,,mankote, to je hodin, rychle domů!” Je skoro poledne a já letím domů se synem v kočárku, sotva dech popadám.

Na dnešek jsem si nějak zapomněla naplánovat co uvařím k obědu. Tak přemýšlím nad nějakou rychlovkou, protože nám oběma už kručí v břiše. 😉 Rychle umyji a nakrájím jablíčko, aspoň malý předkrm.

Při pohledu do lednice se moc neraduji, sice působí uklizeně, to mě potěší, ale je to tím, že je celkem prázdná. Takže výběr k vaření dnešního menu – nic moc…

No ale přece jen něco popadám. Máslo, parmezán, vajíčka. Ve špajzu najdu vločky a těstoviny. A hlavně za oknem mé oblíbené bylinky, které úžasně doladí jakékoliv jídlo. Bez bylinek bych snad ani nedokázala uvařit.

Ančka je cibulovo-bramborová polévka, která rozhodně stojí za vyzkoušení.

Jeden lednový podvečer jsem se zadívala na polici s knihami. Mou pozornost přitáhla kuchařka, byla to Česká kuchařka bezmasá. Chtěla jsem si ji celou prolistovat, ale zaujal mě hned první recept na polévku.  Byla to ANČKA. Ten název mi něco říkal, ale co? Přečetla jsem si seznam surovin a zajásala. Všechny suroviny mám doma. Udělala jsem tedy malou změnu jídelníčku a zařadila polévku Ančku na páteční oběd. V pátek, jako moje babičky, ráda vařím bezmasá jídla, a to polévka Ančka je.

Ve čtvrtek večer jsem si chystala suroviny, ze kterých budu vařit druhý den, abych měla vše přichystané a mohli jsme se se synem vrhnout rovnou do vaření.

Kuchařku jsem otevřela na patřičné stránce a podle seznamu surovin chystala vše potřebné. Oloupala jsem brambory, cibuli, nachystala koření, bylinky…

Krásné odpoledne dámy, moc vám děkuji za zapojení do soutěže o prasátko kasičku 🐷 Prošla jsem si všechny vaše odpovědi, jak byste naložily s výhrou 100 milionů korun 💰 A nepočítala jsem to přesně, ale určitě nejčastěji zaznělo: 1) doplatit hypotéku/koupit nový dům 🏠 2) nová auta 🚗 3) investice pro sebe a hlavně pro děti 👶 4) obdarovat příbuzné a kamarády 👨‍👩‍👧‍👦 5) cestovat 🏝️ a 6) charita 🕊️ Takže bych řekla, že potřeby a vlastně i sny máme všechny dost podobné 😉 A 100 milionů pro vás bohužel nemám, ale mám pro vás krásné hračky 🎉 A nakonec jsem se rozhodla, že nového majitele najde nejen prasátko, ale ještě další dvě hračky 🎁🎁🎁

Tak jdeme na to 🍀 výherce hlavní výhry vybral generátor náhodných čísel a vybral číslo 23, což byla odpověď od @kordikovav 😘 

A teď ještě něco navíc, ač to nebylo vyhlášené, tak mě další 2 odpovědi hodně zaujaly a proto jsem si řekla, že si také něco zaslouží 🎁🎁

Mazlíčka na ňuchňání i objevování pošlu @ann91 jejíž odpověď mě hrozně pobavila (a taky byla náhodou k tématu s těmi prasaty 🐷🐷🐷 ) 

Takže jednoho z těchto kamarádů můžete vyhlížet 📬

A potom odpověď, která mě hodně zaujala v rámci zamyšlení, byla od @eshly28 která tu charitu pojala jinak, že by díky zajištěným penězům sama pro charitu pracovala a to mi přijde jako krásná myšlenka 💕

V poslední době u mě přistálo několik dotazů  na téma mléko a mléčné výrobky ve výživě a jejich význam. Rozhodla jsem se tedy pro vás, které tato tématika zajímá, dohledat a sepsat do článku odpovědi na otázky, které vás nejvíce zajímaly. Nejprve začnu trochou teorie. Mléko a mléčné výrobky hrají  důležitou roli ve výživě člověka už od narození. Jejich úloha ve stravě je důležitá, zejména jako významný zdroj minerálních látek (především vápníku nezbytného pro správný růst a vývoj kostí), vitaminů a v neposlední řadě i plnohodnotných bílkovin. V prvních měsících života dítěte má nezastupitelný význam mateřské mléko, jehož složení se mění v závislosti na jeho potřebách. Jak je to potom s potřebou mléčné výživy v dalších etapách života?

Děti ve věku od jednoho do tří let by měly konzumovat tři až čtyři porce mléčných výrobků denně (1 porce = cca 125 ml mléka). Následně je pak ve věku od čtyř do šesti let doporučeno zařazovat mléčné výrobky ve  čtyřech porcích za den. Kdy by se dětem do 3 let nemělo podávat mléko a mléčné výrobky se s níženým obsahem tuku.

Jak je to se vstřebatelností vápníku?

Denní doporučená dávka vápníku se odvíjí od věku. Děti v předškolním věku by měly denně přijmout cca 700 mg, starší děti okolo 900 mg a v období dospívání se denní dávka vápníku dostává až na 1200 mg. U dospělých je to pak pro porovnání 1000 mg. Nejvýznamnějším zdrojem vápníku, jak už bylo zmíněno výše, je mléko a mléčné výrobky. Dále vápník najdeme například v kapustě, brokolici, luštěninách, suchých skořápkových plodech, máku nebo v sardinkách konzumovaných i s kostmi.U mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem třiceti procent, zatímco u zdrojů vápníku rostlinného původu pouze pět až deset procent, což je ovlivněno obsahem kyseliny šťavelové a fytátů, které jeho vstřebávání snižují. Také nesprávný poměr fosforu a vápníku (ve prospěch fosforu) má za následek nižší vstřebatelnost vápníku a může také způsobovat jeho vyplavování z těla a odebírání z kostí. Naopak mezi pozitivní faktory ovlivňující vstřebatelnost vápníku patří dostatečný přísun vitamínu D.

Je pravda, že mléko může způsobovat zdravotní problémy?

Vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D,  B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru - laktózy.

Miluji čerstvé a kvalitní suroviny, především tuzemské, ráda občas vyzkouším i ty exotické.

Kvalitní a čerstvé suroviny té nejvyšší kvality jsou pro mě jasná volba. A vždy tomu tak bylo.

Od mala jsem v tomhle vyrůstala. Měla jsem ovoce a zeleninu ze zahrady, hnojenou hnojem. Prarodiče chovali drobné zvířectvo, tak nikdy nebyla nouze o kvalitní maso a ,,šťastná vejce,,.  Zvířata se měla jako v pohádce, zelená travička, čerstvý vzduch, slunce, pramenitá voda z podhůří Chřibů, zrní co hrdlo ráčí… Zkrátka taková zvířecí idilka.  

Jako dítě jsem mezi zvířaty probíhala a občas pomáhala s krmením. Vše mi přišlo tak přirozené. Starat se o zvířata a o zahradu s respektem a úctou.

Jsem vděčná, že tohle poznání ve mě zůstalo.

Teď, když jsem máma, chci o to více pro svou rodinu kvalitní stravu. Vybírám pro nás především lokální suroviny.

Pozvání do skupinového chatu na webových stránkách Nabertekurz.cz  ze dne 24.01.2020 přijala naše kolegyně a odborná poradkyně z Poradenského centra v Olomouckém kraji, Denisa Plišťáková, DiS., která mimo jiní poukazuje na to jak zjistit, zda dluhy máte ještě dříve, než se o ně začnou zajímat věřitelé/exekutoři.

Samotní dluhoví poradci se setkávají s klienty, kteří si nechali své dluhy přerůst přes hlavu. Jak ale půjčky brát a nenechat si je přerůst přes hlavu? Základem je zcela jistě tolik důležitá finanční gramotnost. Naučit se hospodařit, mít kontrolu svých příjmů/výdajů a přistupovat k půjčkám s rozumem.

Jak poznám, kdy už je ale na čase řešit svou dluhovou situaci? Jednoduše řešeno, je to v tom případě, kdy se dostaneme do platební neschopnosti. Tedy, kdy se klient dostává do dluhů tím, že není schopen splácet svoje závazky vůči věřiteli/věřitelům. Denisa Plišťáková, DiS. z Poradenského centra v Olomouckém kraji, upozorňuje, že už v tomto případě by se měla neschopnost splácet začít řešit a pokusit se s věřiteli domluvit na splátkovém kalendáři. 

V případě neřešení situace, dluhy narůstají o sankce, úroky a smluvní pokuty. Nastává potom problém, kdy věřitel může zesplatnit pohledávku a požaduje po dlužníkovi úhradu celého dluhu vč. příslušenství – sankce, úroky z prodlení, smluvní pokuty. Jestliže dlužník neuhradí, věřitel přistoupí k vymáhání své pohledávky vůči dlužníkovi, a to buď s pomocí inkasní agentury nebo exekutora. V případě dlouhodobého nesplácení a vymáhání pohledávky věřitelem/věřiteli vůči dlužníkovi, je již nejvyšší čas začít problém s dluhy řešit. Přesto, že již vymáhá exekutor, stále může dlužník svoje závazky-pohledávky řešit a stále existuje řada možností, jak jeho situaci vyřešit.

Může však člověk zjistit, že má dluhy ještě předtím, než jej začnou řešit věřitelé/exekutoři? Na začátku je potřeba nechat si udělat výpis na svoji osobu u všech soudů, kde se člověk trvale kdy zdržoval. Dále jsou možnosti využít CzechPoint, registr Sollus a v případě, že není od dluhů jediný dokument, kde všude by mohly dluhy být, si klient sám může rozvzpomínat.

Hrajete vy, Vaše děti, partneři nebo blízcí videohry? Věděli jste, že se za videohry utratilo v České republice v loňském roce 3,6 miliardy korun? Čím myslíte, že to je? Slyšeli jste třeba o mikrotransakcích?

Navázali jsme spolupráci s kolegou Bc. Vítem Procházkou z Centra komplexní péče ve Zlínském kraji. Ten se zaměřuje se na gaming - hraní videoher, a to ať už na PC, Xboxu, Playstationu nebo třeba Nintendu.

„V posledních letech se ve videohrách objevují hazardní prvky a můžeme na ně narazit nejen u mobilních her, ale i ve hrách, které na první pohled vypadají zcela nezávadně jako FIFA nebo NBA.“, říká náš kolega Procházka.

V rámci chystané rubriky Gaming se zaměříme na prvky hazardu, které jsou do videoher vložené. Dále se budeme věnovat tomu, jak tyto prvky ve hrách rozpoznat nebo jakým způsobem se vlastně peníze ve hře dají utratit a jak tlaku nepodlehnout. 

Bc. Vít Procházka přijal pozvání a zúčastní se našeho skupinového chatu, který proběhne 31. 01. 2020 od 10:00 na webu www.nabertekurz.cz . Vysvětlí nám pojmy, které jsou s hrami spojené jako lootboxy, mikrotransakce nebo třeba skiny, a mají zásadní vliv na částky do hry vložené. Suma za nákup samotné hry se ani zdaleka nemusí rovnat financím, které z Vás nebo Vašich blízkých může hraní dostat.

Milé maminky, pokud tuto informaci už máte, je to skvělé! Já o tom bohužel neměla ani páru a docela jsem si zavařila. Proto, i kdyby tento článek pomohl jediné mamince, píšu ho ráda 🙂

Žijeme v prostředí (troufám si tvrdit, že většina z nás určitě), kde je naprosto běžné, že se na novorozeně všichni třesou. V horším případě pořádají nájezdy už do porodnice a chtějí si miminko co nejdříve “poňuchňat”. Minimálně prarodiče to často vnímají jako své svaté právo. Takhle jsem vyrůstala a neviděla jsem v tom větší problém. Co je špatného na tom, že si někdo na chvíli pochová miminko? No kdyby to byla chvilka atd... asi to problém není, zas mě neberte za slovo :P O co tady tedy jde?

Z čeho to vychází a teorie okolo:

Takže, vezmeme to od podlahy. Miminko se po porodu orientuje čichem (dovede ho k mléku..), sluchem - zná hlas své maminky z bříška, často i tatínka a postupně si zvyká i na typické zvuky svého prostředí. Ale moc dobře nevidí. 

Co se týká základních potřeb, krásně je zpracoval například pan profesor Zdeněk Matějček . Tento článek souvisí hlavně s potřebou bezpečí. Novorozeně je bezbranné a zcela závislé na pomoci druhého člověka. V prvních dnech života tedy vzniká tzv. bezpečná vazba na blízkého člověka, který se o něj stará, naplňuje jeho potřeby a chrání ho - nejčastěji matku (případně i otce, který o něj také od narození pečuje...). Dítě takto postupně získává jistotu, že je o něj postaráno (neumře hlady nebo ho nesežere tygr), je klidnější a je to právě díky této vazbě na konkrétního člověka, kterého zná. A to slovo “konkrétní” je opravdu zásadní. Problém u novorozence nastává, pokud se dostane do rukou člověku, kterého nezná (jeho vůni, hlas...), necítí se v bezpečí. Nebo jinak řečeno, když opustí náruč, která pro něj znamená bezpečí. Pokud to trvá déle, může se již vytvořená bezpečná vazba i narušit. To způsobí pláč dítěte, kdy svou matku hledá, případně frustraci, když o tuto bezpečnou vazbu přišlo. Novorozeně patří do náručí matky. Je to náročné, ale stojí to za to.

Pro zájemce malá vsuvka z historie:

Pro děti s atopickým ekzémem jsme zavedli pravidelné koupele v mořské vodě. Nenechte se mýlit, neposíláme děti k moři, ale vše se odehrává u nás v léčebně, v bazénu🙂. Příjemně teplá koupel totiž obsahuje mořskou sůl z Mrtvého moře a má na kůži, která je zasažena atopickým ekzémem, blahodárný vliv. 

Procedura trvá 20 minut a praktikujeme ji 2x týdně. Po koupeli děti jemně osušíme a namažeme mastí Ambiderman. Poté děti necháme 20 minut odpočívat v teple. Aby dětem procedura hezky utekla, mají ve vaně hračky. Maximální počet dětí v koupeli jsou tři.

Děti i maminky si nově zavedenou proceduru pochvalují. Na první fotky spokojených pacientů se můžete již podívat zde.

Krásný podvečer všem!🙂 

Slíbila jsem soutěž, a je tady! Tentokrát si spolu zasoutěžíme o dva krásné balíčky, plné produktů Baby Dove i Dove, na své si tak přijdete vy maminky a samozřejmě vaši drobečkové. Tak jdeme na to!

Obsahy dvou větších výherních balíčků budou pro tentokrát překvapením, ale můžu slíbit, že v jednom z nich se určitě objeví oblíbená Baby Dove hrací skříňka, takže se  máte na co těšit!

A co je potřeba pro výhru udělat? Stačí odpovědět na soutěžní otázku :

KTERÁ VĚC PRO VÁS JE/BYLA NEJUŽITEČNĚJŠÍ PŘI PÉČI O MIMINKO?

Můžete se klidně rozepsat, pokud si nemůžete vybrat;) Pokud to pojmete i tou formou, že nahradíte "věc" nějakým pocitem, i to bude započítáno. Pro mě totiž byla nejužitečnější věc trpělivost a láska🙂 (... a hned potom hnízdečko v posteli a chůvička:D)

Dotazy na zkušenosti a rady ohledně té či oné autosedačky se na Modrém koníku objevují velmi často. 

Bezpečná doprava našich dětí je pro každého rodiče jedním z nejsložitějších problémů, který po příchodu potomka řeší. Na první pohled to je jednoduché – „sedačka po starším synovi, nebo sestřenici úplně vyhovuje, a ještě jsme ušetřili“. Ale ono to zase tak snadné není. A od toho je tady nová poradna Radka Čose a jeho týmu z centrumautosedacek.cz. Myslíme si, že v oboru dětských autosedaček bude tato poradna pro Vás zdrojem kvalitních a důležitých informací, které budou užitečné a přínosné.

Všechny otázky jsou ve všech Poradnách na Koníku zdarma a anonymní. A tak, máte-li otázky anebo procházíte právě nyní nejistotou v budoucí vývoj těhotenství, poraďte se už nyní s Radkem Čosem a jeho týmem v jeho Poradně na Koníku zde. 

Přejeme Vám vše dobré!

Modrý koník team

Máme teprve leden a já už řeším prázdniny. Ty velké, letní. 

U nás je rok v zásadě rozdělený na 2 klíčové body - Vánoce a letní prázdniny, protože obě tato období jsou vždy náročná, ač z pohledu financí, tak z pohledu sil🙂 Takže teď je na řadě léto. 

Bohužel patřím mezi ty, které nemají babičky a celkově je to s hlídáním v rámci rodiny složité, takže pokud jste na tom podobně, moc dobře víte, že zajistit 2 měsíce letního programu pro děti, je každoroční organizační i finanční výzva!  A dvojnásobná, pokud mají Vaše děti zcela odlišné zájmy a věk. Je fakt, že nabídka je pestrá a docela široká, ale chce to začít rychle hledat a ještě rychleji přihlašovat, protože to, co skutečně stojí za to, je brzy plné. A taky někdy dražší, u nás jsou to tradičně tábory s koňmi. které miluje moje dcera. 

Já ale vždycky říkám, že léto patří nejen dětem, ale i maminkám. To, že děti jezdí na prázdniny mimo domov, je totiž moc důležité pro ně i pro nás. I když děti milujeme, není nic lepšího, než když se děti mají skvěle a my máme také trochu prostoru pro sebe. A je potřeba si od nich i odpočinout, odstoupit od každodennosti a nabrat sílu na cokoliv nás čeká. 

A když nemáte finanční možnosti Vaše děti vyslat vstříc zážitkům a zkušenostem, věřte, že nic není ztraceno. Pokud jste Vy, případně maminka ve Vašem v okolí, ve složité životní situaci, můžete se obrátit na nás a poslat si žádost o podporu pro Vaše dítě https://patrondeti.cz/zadost/. A pokud si nebudete vědět se žádostí rady, poradí Vám koordinátor Honza na chatu nebo emailu info@patrondeti.cz. 

Šťastné děti, šťastná matka, ale spolehlivě to platí i obráceně. A společně můžeme zvládnout oboje🙂 

Canon přichází s další novinkou pro všechny, kteří rádi tisknou fotky, dělají koláže, skládají z papíru a prostě kreativně tvoří. Tiskárna Canon PIXMA TS5350 zvládne tisk, skenování i kopírování a jednoduše ji připojíte ke svému smartphonu. Zapojte se do testování a vytvořte vlastní originální výrobky, které vyzdobí domácnost a hodí se i jako osobitý dárek.

Tiskárna Canon Pixma se jednoduše ovládá a když využijete ještě aplikace Easy-PhotoPrint Editor, Creative Park a Message In Print, dostanete k dispozici nepřeberné množství šablon, vzorů a možností k tvoření. Vytiskněte si rodinný kalendář, originální magnetky a nálepky, vytvořte vlastní balicí papír nebo skládejte origami. Podívejte se, čím dalším tiskárna Canon Pixma vyniká a co všechno spolu dokážete vyrobit.

Co testujeme

CANON PIXMA TS5352  elegantní multifunkční tiskárna v růžové barvě 3 v 1 s rychlým připojením mobilních zařízení je ideálním nástrojem pro vaši uměleckou tvorbu a dokonalým partnerem pro tisk ze smartphonu.

Tiskárna Canon je lehce ovladatelná hlavně díky zjednodušenému OLED displeji, stavovému panelu s LED diodami a tlačítku pro vygenerování QR kódu. Skvělý tisk zajistí prvotřídní inkoustové kazety FINE. PIXMA řady TS5350 šetří papír a automaticky tiskne oboustranně. Papír do ní můžete vkládat dvěma různými způsoby podle toho, jak vám to bude vyhovovat. Automaticky detekuje šíři papíru a přizpůsobí tak skenování nebo kopírování. Za pár vteřin vytisknete i fotografie bez okrajů.

Proměňte svůj příští projekt pomocí aplikací Easy-PhotoPrint Editor, Creative Park a Message In Print a otestujte opakovaně nalepitelná, oboustranná matná a nažehlovací média. Creative Park je aplikace s velkou spoustou šablon k tisku, které si můžete vytisknout, vystříhat a následně skládat a slepovat se svými dětmi. V aplikaci najdete spoustu papírových hraček a tematických sad (třeba k Valentýnu, Velikonocům apod.).

Ještě před 2,5 rokama, kdyby mi někdo řekl, že budu mít třetí dítě, poťukala bych si na čelo. S původním "dárcem" jsem se týž rok rozešla a za pár měsíců si nás s klukama objevil můj nynější manžel. Když jsme se seznámili, brala jsem to původně jen jako takový flirt, je totiž o 11 let mladší a hlavně jsem nechtěla nic vážného, aby neměli kluci zmatek v hlavinkách. Jenže....za necelý rok přišla na dovolené žádost o ruku....a sakra, on to myslí vážně...no...moje kluky vzal, nahradil jim tátu, který neměl zájem, nemohla jsem být sobec a nedopřát mu i vlastní. V listopadu proběhla svatba a v unoru na dovolené jsme zjistili, že čekáme miminko. Těhotenství probíhalo v pohodě, já nabrala jen 10 kg, pracovala jsem až do konce. Jediný mráček byl, že v TP zavřeli moji porodnici s tím, že malují. Ve čtvrtek jsem měla poradnu, kde mi oznámily, že už se otevírají...v tu chvíli mi na monitoru začaly naskakovat pravidelné kontrakce, které jsem i cítila. U doktorky pak proveden Hamilton. Chtěla jsem rodit až druhý den, že by se 11.10. dobře pamatovalo, protože 10.11. máme výročí svatby. Doma slabé, nepravidelné kontrakce do půlnoci, které pak přešly a já se ještě naposledy vyspala. Ráno kolem 9 znovu naběhly kontrakce, ale to už jsme jeli, přeci jen 3.porod. U příjmu na mě čekala úžasná PA, která rodila i mého druhého syna. Řekla jsem si paráda, všechno mi vychází...natočeno CTG, píchnutá voda, kontrolní USG a se slovy třetí porod, to bude fofr jsem byla odvedena rovnou na box, kde mi píchla Buscopan, abych se rychleji otevřela. Do půl hoďky jsem bala otevřená na 10cm, ALE....cítila jsem, že je něco špatně, oproti druhému to prostě nešlo tak, jak mělo. Kontrakce jako prase absolutně bez efektu, já už po půl hodině totálně vyčerpaná...po další kontrole PA se na boxu najednou zjevila šéflékařka, po chvíli dovezen USG, to už jsem začala plašit a bylo mi sděleno, že mi musí udělat sekci, že jsem začala krvácet a něco se děje s placentou. Nutno říct, že kladenská porodnice má skvěle sehraný tým. Najednou jsem měla cévku, kanylu, kapala mi glukoza, podepsaný souhlasy a já byla na sále s maskou na xichtě. Nejhorší zážitek je prodýchávat kontrakce a mít připoutané nohy. No, vzbudily mě, daly na chvíli malou, slyšela jsem z dálky manžela jak říká, to je v háji, mě tu dvě hodiny řve a u ní je hned ticho. V hlavě mi problesklo...Cože? 2 hodiny? Císař? No, odjeli jsme na dospávák kam za mnou přišla i doktorka, a že šlo o abrupci placenty, zákrok komplikovaný, nešlo zastavit krvácení a že se bály i ruptury močáku, což se nepotvrdilo. Takže...hlavně, že vše dobře dopadlo, přece mi nemohlo vyjít úplně všechno, stačilo, že mi vyšla holčička, datum porodu a úžasný tým, bezproblémový porod už by bylo moc😉

Krásné dobré ráno ☃️ máme tu poslední lednový týden a s ním ještě jednu soutěž 🎁 Čeká na vás prasátko kasička s plným bříškem peněz 🐷 A tak si aktuální pošmourné dny zpříjemníme sněním o tom, jaké by to bylo, takovou naditou kasičku mít 💰

Výhrou tedy bude roztomilé prasátko, které s dětmi procvičí jemnou motoriku při vhazování penízků 👌a také počítání do deseti 💯 K tomu při zmáčknutí rypáčku srandovně tancuje, vlastně se spíš otřásá, takže si s ním děti užijí spoustu zábavy 😃 prasátko je určené pro děti od 1 roku a počítání je určitě bude bavit tak do 3 let 👶

Pro zapojení do soutěže stačí:
1) dát like tomuto článku 👍
2) v komentáři pod tímto článkem odpovědět na otázku "co uděláte s výhrou 100 milionů korun?" 🤑 Dejte prostor fantazii a využijte své nápady aspoň jako inspiraci 🤩 jestli chcete luxusní jachtu, dejte si dnes aspoň příjemnou koupel 🌊 jestli se chcete přestěhovat do exotiky, dejte si večer aspoň exotický koktejl 🍹 Příjemné myšlenky nám mohou zpříjemnit den 💕

Soutěž trvá od pondělí 27.ledna do půlnoci úterý 28.ledna 2020 a o výherci rozhodne generátor náhodných čísel 🍀

Tak hodně štěstí a ať máte krásný den i bez výhry, jen s těmi poklady, které už máte doma 😘💕🌷

Přerušovaný půst neboli přerušované hladovění znamená vysazení jídla na určitou dobu, kdy přijímáte pouze ovocné či zeleninové šťávy, či pouze vodu a kávu. 

Nepleťte si přerušovaný půst s dietou. Při půstu dochází ke zpomalení nebo zastavení činnosti žaludku. Při dietě nikoliv.

Během přerušovaného hladovění očekávejte rychlejší regeneraci těla a spoustu dalších zdravotních benefitů. 

Jak na přerušovaný půst? 

Během tohoto procesu je důležité rozlišit dvě zásadní časové období. 

• fázi krmení, kdy přijímáme a následně trávíme potraviny
• fázi hladu, kdy tělo využívá uložené zásoby.

Nedávno jsem se seznámila s pro mě naprosto jednoduchým ale kouzelným pomocníkem. Jmenuje se "zátěžová přikrývka" .

Zátěžové přikrývky

Neklidný spánek, neustálé převalování, snad i chlad a pocit nejistoty? Takový spánek jistě není nic pro nikoho, kdo musí ráno vstát a jít do práce. Spánek, který je pro tělo až vysilující, může způsobovat mnoho vnějších vlivů. Svůj podíl má jistě celodenní stres, nejistota a pocit celkového neklidu. A čím náročnější noc, tím náročnější den. Jak tedy z toho věčného kolotoče uniknout a nepodlehnout příznakům nedostatku spánku? Zkusme si vytvořit příjemné prostředí a zvýšit jistoty a bezpečí během spánku. K tomu nám mohou pomoci tzv. zátěžové přikrývky. Nejedná se o těžké péřové peřiny z dob našich babiček. Ale o velice příjemné prošívané přikrývky, které vytvoří dostatečný tlak na naše tělo, abyste se cítili jako v bezpečném objetí, a tím snížili svůj vnitřní neklid.

Celý článek naleznete na www.i-matrace.cz/clanky/zatezove-prikryvky/k=zatezovky

V pro mé noční můry je přikrývka jako balzám na duši 🙂

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda.

Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně.

Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby baterka telefonu nabitá na 10 procent vydržela osm dní. Takový vysvětlení jsem letos viděla na facebooku a tam se najde vysvětlení všeho.

Hned druhý den po oslavení první chanukové noci jsme se rozhodli vyjet z města a užít si venkova, čerstvého vzduchu a sněhu. 23. prosince jsme vyrazili do Vermontu. "Prosím tě, kde je můj inhalátor?" Ptá se Amík 24. prosince ráno, po noci strávené na čerstvém horském vzduchu, bohužel pro něj ale v pravých peřinách. "Já mám takovej jako pocit, že jsme ho nechali doma. Jak jsi mi říkal, abych ho dala do tašky, tak já jsem na to nějak zapomněla." Jako bylo mi Amíka líto ne že né, on taky tak dost hnusně sípal a celkově vypadal poměrně bledě. Naštěstí americké služby jsou nejlepší a v lékárně si byli schopní zjistit recept a nechat si ho urychleně přepsat do jiného státu.

Bylo zajímavý chodit po malém americkém městečku na Štědrý den, lidi dokupovali dárky, my jsme scháněli astmatický sprej pro Amíka a chlapík se rozhodl vyzvědět kolik lidí slaví Chanuku místo Vánoce. "Veselé Vánoce," zdravila nás prodavačka v lékárně spojené k veliké chlapíkově radosti s hračkářstvím. "My Vánoce neslavíme, my slavíme Chanuku a co slavíte vy?" Hbitě odpověděl chlapík. Paní se zasmála a chlapík se neodbitně dožadoval odpovědi. "My máme jedna, dva, tři, čtyři a pět a šest a sedm a osm nocí." Vytahoval se chlapík dál. "Slavíte Chanuku?" vyzvídal chlapík v řeznictví, "protože my jo. K nám Santa nechodí." povídal dál a dál až do chvíle, kdy jsme našli Santu sedícího na křesle v lobby jednoho hotelu. "Chlapečku, nechceš si sednout Santovi na klín a říct mu, co bys chtěl, aby ti zítra ráno přinesl?" Lákala chlapíka paní převlečená za elfa. Chlapíkovi to v hlavě zašrotovalo, "Mami, pojď se mnou," chytl se mě pevně za ruku a táhl mě k Santovi. Na klín si mu nesedl, to ne, ale o Chanuce se nevytahoval, lízatko i cukroví si vzal a byl zticha. "Mami a daddy, to byl opravdovej Santa?" "No asi jo," odpovídal Amík. "Hmm, a on mi taky něco přinese zítra ráno?" ptal se chlapík. "No to by nebylo fér pro ostatní děti, by nemusely zbýt dárky na ty, co neslaví Chanuku." Snažili jsme se mu to vysvětlit logicky. "Hmm, tak já myslím, že Chanuka je lepší, mám jí osm nocí. Ale stejně, možná mi ten Santa taky něco dá a já bych si přál aby Chanuka byla 150 nocí." Nedal si chlapík vymluvit tu možnost návštěvy Santy.

Santa nepřišel, ale to nám nevadilo, neb my jsme vyrazili hned 25. ráno na lyže. Jako ty Vánoce v  jsou skvělý, když je člověk neslaví, protože ty fronty na vleky, tak ty vůbec nebyly, a tím myslím jako vůbec a to jsme byli v největším lyžařském centru na východním pobřeží USA.

V poslední době se ve skupině S Joie doma i na cestách a na blozích množí dotazy, jakou autosedačku je možné pořídit, když do kategorie do 18kg se už dítě nevleze.

Uvádím zde autosedačky, které lze nyní u Joie pořídit ať už s isofixem, isosafe úchyty, nebo k upevnění pouze automobilovým pásem.

Zde ještě malé info pro upřesnění:

Isofix jsou kovové tyče, kterými se autosedačka připojí na háky instalované v sedadlech auta. Isosafe úchyty jsou háčky na popruhu, které pomáhají držet sedačku ve voze, když v ní necestuje dítě, plus mají funkci dodatečného kotvení k poutání pomocí automobilovému pásu. 

Obecně platí, že Isofix je schválen do 33kg váhy. Do této hodnoty se počítá hmotnost dítěte i autosedačky. Proto se většinou u sedaček pro větší děti nehovoří o Isofixu, ale například o Isosafe konektorech- které mohou mít podobu isosafe úchytů, nebo isofixových konektorů. 

Isofix / případně isosafe úchyty u autosedaček pro větší děti jsou spíše pojistkou, jelikož se děti vždy poutají automobilovým pásem. Výjimkou je autosedačka Bold, kde lze dítě poutat pětibodovým pásem až do 25 kg. Autosedačku, která má isofix, je nutné upevnit isofixem. Autosedačka, která má pouze isosafe úchyty může být použita i v autě, kde není isofix, tedy upevněna pouze pásem a konektory nemusíte využít. Setkat se můžete ještě s pojmem "top tether", což je další pojistka pro upevnění autosedačky. 

... A je to TADY!!!! 

Dýchej, dýchej, ať nevybouchneš hned, ale až za chvíli.... Teď nic neříkej, mlč, mohlo by tě to potom mrzet... Jsi rozumná dospělá ženská, tak se podle toho chovej, buď nad věcí, nic se nejí tak horké, jak se to uvaří...

Moje rozumnější a lepší já právě pracuje na plné obrátky, aby ukonejšilo a zklidnilo tu druhou část mojí osoby, která by nejraději zařvala, vylítla, vyškrábala někomu oči a byla sprostá jako dlaždič, protože prostě PROTO a takové věci se nedělají ani v tom nejhorším snu... Konečně, posuďte samy...

Naše třeťátko adopčátko chodí do druhé třídy. Dnes přišel ze školy s tím, že mu spolužák před celou třídou řekl, že je "blbej cikán z děcáku", protože mu to říkala jeho maminka... Celých pět let, co máme chlapečka doma, se na tuhle chvíli chystám a stejně na ni nejsem dost připravená... Chlapeček pochopitelně o svém pobytu v kojeňáčku ví, není to pro něj ani pro spolužáky žádná novinka... ale blbej cikán je pro něj fakt podpásovka... Naštěstí paní učitelka zareagovala naprosto dokonale, dotáhla celou věc do konce a vše dořešila.

A já zadržuju slzy a vztek (je to fakt dřina) a ptám se toho svého malíčka, jestli je smutný nebo jestli ho trápí, že o něm tak ošklivě spolužák mluvil. "Ne, mamko, nejsem smutnej, protože vím, že mě máte rádi, jako bych byl úplně celej váš, víš? Taky jsem to ve třídě všem řekl, aby to věděli a teď už to vědí..." A jde na chodbu trénovat floorball, protože ho určitě o tělocviku budou hrát, tak.

A tak tu sedím, regulérně brečím, už se mi nechce škrábat oči ani vulgárně nadávat, protože to nejdůležitější je přece TADY a je to úplně jasný...

V hlavě se mi honí spousta věcí a zároveň mám pocit, že je v ní úplně vygumováno. Tolik si uvědomuju, že žiju až moc nevědomě. Nedává to všechno smysl, i když uvnitř, někde hluboko, cítím, že teď to ten největší smysl dává. Teď, když mám dvě malé děti.
Bože, pamatuju si vůbec já, jak jsem žila bez dětí? Ani moc ne. Vždyť já si už ani moc nevybavuju, jak se žilo s jedním dítětem. Teď, když už jsem téměř sedm měsíců maminka dvojnásobná.
Zajímalo by mě, až se vrátím do práce a děti povyrostou, tak jestli se mi všechny vzpomínky a všechny zážitky vrátí a mozek najede zase na normální fungování. Protože teď je to taková každodenní jízda, že opravdu nevím, v jakých situacích jsem to 100% já a v jakých autopilot.

Je to opravdu ta největší škola života. A pro nás perfekcionisty (řekněme i šprty) je, troufám si říct, nejtěžší. Protože tady nejde se nic nadrtit, nenajdeme na všechno odpovědi v knihách, v debatách, na internetu.. a to mě někdy teda drásá, být tak bezradná (nutno říct i kvůli prkotině) a hledat a hledat a zabředávat do témat, které jsem na počátku ani neřešila.
Ale joo, po těch třech letech rodičovství mám pocit, že se to kapánek zlepšilo a moje intuice občas i překřičí ten zažitý zvyk jít podle pravidel a podle toho, jak se to osvědčilo jiným nebo jak to doporučuje Světová zdravotnická organizace.

Občas si říkám, existuje opravdu maminka, která je ve své roli pevně ukotvená a plynule s růstem svého dítěte se i sama vyvíjí v roli mámy a zvládá ty přechody hladce? Klobouk dolů, taková maminko, jsi mým vzorem.
Já ty přechody a změny vždy zvládala docela kostrbatě, no a teď? Neoklepu se z jedné a je tady další. Mám tříletou holčičku a já mám normálně pocit, že už s ní mám občas vztah jako s puberťačkou, křik, vztek, slzy a neustálé opakování slova "okamžitě". Tolikrát jako v poslední době, jsem tohle slovo snad nikdy v životě nepoužila.
A do toho její malý bráška. Sice ještě malinký a hodný, ale často hladový na prsu a také vyžadující maminku u sebe při sebemenší nejistotě v tomhle pro něj novém světě. Zatím to neumím, být v jednu chvili pro oba najednou na 100 %. Jde to?
A pak přijde chvíle, kdy si říkám, že třetí miminko by se nám do náručí ještě vešlo.. Fíha, tuhle myšlenku pak zase šoupnu v hlavě někam dozadu a nechám si ji na později. ☺️

Nikdy ani na vteřinu jsem nezalitovala, že mám tyhle svoje dvě děťátka, ale zalitovala jsem toho, že oni mají mě, takovou mámu. Ano. Mám někdy výčitky svědomí, že nejsem dost dobrá, že dělám chyby. A co se jednou stane, nejde vrátit a já beru vše tak ultimátně. Já opravdu až moc nad vším přemýšlím. Jedu, jedu a jedu skoro bez nádechu, den za dnem utíká. Když je čas, tak přemýšlím, jak zapracovat sama na sobě, jak si něco dopřát, odpočinout, ale nikdy nezbyde čas to zrealizovat. 

Říkám si, jsem relativně mladá, je mi 29 let, mám 2 děti a až povyrostou, bude ještě spousta času si pořádně všeho užít nejen jako rodina, ale i jako sama maminka s dostatkem energie, kterou můžu investovat i do sebe. V tuhle chvíli ale cítím obrovskou zodpovědnost, aby ty první roky života mých dětí jim přinesly do jejich budoucnosti co nejvíce lásky a štěstí a pochopení toho, jak svět funguje. Abych nic nezkazila. Abych nebyla moc přísná, ale ne ani moc volnovýchovná.

A tak se to všechno pomalu "učím", především to, jak se vlastně neučit.
Z knih, internetu, debat a diskuzí, ale jak se učit prostým bytím s dětmi. Být tady a teď a plná empatie, kterou jsem vždy tak vynikala a pro každého byla vrbou a najednou s mými dětmi mi to skrz únavu a spoustu v hlavě vytvořených ve finále zbytečných starostí tolik nejde.
Aspoň, že my maminky se máme navzájem. Jeden týden se vyplakávám na rameni "jedné z nás" já a přijímám slova podpory a věřím úplně každému slovu, protože cítím, že jsou řečena upřímně a od srdce. A další týden jsem zase já ta, která je zrovna na té pomyslné horské dráze nahoře a má sílu tu být pro jinou maminku, která tápe a cítí se na dně. Za tohle jsem tak vděčná. Děkuji za své děti a za děti ostatních maminek, protože nás všechny dělají ve všech směrech lepšími. I když to někdy bolí.
Ale jak říká můj manžel, když posiluje - co bolí, to roste! 😁 (To jen trocha humoru a nadsázky na konec).

Na svůj poslední pobyt v porodnici jsem se nesmírně těšila...Především kvůli odpočinku od běžných povinností v domácnosti a okolo holek....

Co si budeme povídat, porodnice, kde jsem byla já už po třetí, je chudá, zastaralá a nezapře nemocniční prostředí. Nicméně i přesto jsem se rozhodla znovu tam rodit, hlavně kvůli moc milému personálu...

Je jasné, že s některými věcmi nic neuděláme - strohé a staré vybavení často pamatující Šemíka jako hříbě, nemocniční jídlo, ranní vizita a úklid apod.

I když se mi nemocniční prostředí nezamlouvalo, nebyla jsem z těch, které by vymýšlely jiné alternativy, kde a jak rodit nebo nadávat na to, že tu nemáme porodní domy apod. 

Rozhodla jsem se zpříjemnit pobyt, jak jen jsem mohla. Především jsem vycházela ze svých dvou předchozích zkušeností, kdy už jsem věděla kam jdu, jaký je režim a možnosti...

Především jsem si vybavila svojí první sprchu po porodu, kterou jsem si užila víc jak sebelepší wellness. Už jen teplá koupel samotná byla moc příjemná, především na bolavé tělo, tak i ten pocit ze sebe udělat zase člověka....Připravila jsem si sadu šamponu, sprcháče a krému na tělo ze svého oblíbeného obchodu rituals...kterou jsem začala používat až přímo v porodnici a na kterou jsem se nesmírně těšila, takže jsem si sprchování užívala o to víc...

Maminko, věděla jste, že každé 3. dítě má zvýšené riziko vzniku alergie?

Alergie je chybná reakce imunitního systému, kdy organismus pokládá neškodnou látku, obvykle bílkovinné povahy (antigen), za rizikovou a spustí obrannou imunitní reakci, jako kdyby se jednalo o látku potenciálně nebezpečnou.

Výskyt alergických onemocnění se rok od roku zvyšuje a přispívají k němu různé faktory – největší vliv mají dědičné vlohy. Významnou roli v rozvoji alergie mohou hrát také další faktory jako:

• nemožnost kojení
• porod císařským řezem
• časná léčba antibiotiky (u dětí v kojeneckém veku nebo matky v posledních 3 měsících těhotenství)
• vystavení dítěte tabákovému kouři

Proto je potřeba o imunitní systém dětí správně pečovat a dopřát mu kvalitní výživu již od začátku, nejlépe prostřednictvím kojení. Kojení je nepřirozenější a nejlepší výživou kojenců a také nejlepší prevencí alergií.

Může se alergie rozvinout i u vašeho dítěte?

Ahoj ahoj, všem moc děkuji za komentáře k soutěži, je moc příjemné si vaše odpovědi s nejhezčími zážitky ze svátků číst a je vidět, že s dětmi získávají Vánoce zase úžasné kouzlo 🎁🎄🎀 Tak snad aspoň z půlky tak skvělé a nezapomenutelné zážitky budete zažívat i po celý rok 2020 💕 A pro 3 z vás tu mám něco příjemného už teď a to výhru v soutěži 🎁

Soutěžilo se o 3 snídaňové sety a o výhercích rozhodoval generátor náhodných čísel 🍀 A vybraná byla čísla 37, 50 a 65, která jsou šťastná pro uživatelky:

@michalelka 😘

@mariekk 😘

a @safec 😘

Takže holky, gratuluji a doufám, že si s kafíčky a donuty užijete srandu a že třeba děti zabaví aspoň na tak dlouho, že vy si opravdové kafíčko vychutnáte v klidu 🤩☕🍩

V roce 2019 zahýbalo českými rodinami téma zvýšení celkové sumy rodičovského příspěvku o osmdesát tisíc korun. Protože jednou z podmínek bylo pobírání příspěvku po 1. lednu 2020, řada rodin se uchýlila k prodloužení čerpání rodičovského příspěvku snížením příspěvku. Úřad práce jen v srpnu loňského roku snížil rodičovský příspěvek více než dvěma tisícům žadatelů. Přitom o zvýšení rodičovského příspěvku bylo definitivně rozhodnuto až v prosinci.

Co ale ve skutečnosti volání veřejnosti po navýšení rodičovského příspěvku vypovídá o stávající podobě sociálního systému v České republice? Proč se podpora státu zvyšuje s klesajícími příjmy, ale naopak rodičovský příspěvek je tím vyšší, čím vyšší příjmy rodiny mají? Proč se především matky malých dětí poohlížejí po možnostech práce pro ženy v Německu? A jak jsme na tom ve srovnání třeba s našimi západními sousedy?

Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená v Česku a v Německu

Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená v Česku jsou považovány za jedny z nejvstřícnějších ve světě. Zatímco jinde takové možnosti nemají, české matky mohou zůstat doma až do čtyř let věku dítěte. Naproti tomu ale stojí fakt, že ve větších městech se k zápisu do mateřské školy dostaví každoročně i dvojnásobně více dětí, než kolik je volných míst ve školce. Rodiče dvouletých dětí bývají téměř bez šance na umístění dítěte do mateřské školy.

Českým ženám proto často nezbývá jiná možnost, než volit delší variantu rodičovské dovolené. V prvním pololetí roku 2018 čerpalo rodičovský příspěvek v nejvyšší možné výši 5,8 procent rodin. Čtyřletá rodičovská dovolená s maximální výší příspěvku 7600 Kč v prvních devíti měsících života dítěte je tak spíše levnou kompenzací neutěšitelné situace v předškolních zařízeních, než podporou rodin ze strany státu.

Od roku 2022 plánuje česká vláda prosadit výrazné změny v rodičovské dovolené. Ta by měla odpovídat německé obdobě Elternzeit. Rodičovská dovolená v Německu trvá za určitých podmínek až do tří let věku dítěte, je však možné její čerpání přerušit a nevyčerpanou část rodičovské dovolené odložit až do osmi let věku dítěte. Možnost odložení rodičovské dovolené na pozdější dobu je do budoucna v plánu i pro české rodiny.