Žen s poruchou štítné žlázy v těhotenství je v České republice poměrně hodně. Žena, která měla v dětství problémy se štítnou žlázou, byla na operaci nebo někdo z rodiny se potýká s problémy se štítnou žlázou, by měla před otěhotněním navštívit lékaře a nechat si vyšetřit funkci štítné žlázy. Pokud ženy užívají léky k úpravě funkce štítné žlázy, měly by se nechat vyšetřit endokrinologem ihned na začátku těhotenství, aby jim lékař upravil dávkování léků.

Štítná žláza je důležitá také při otěhotnění, kdy se u ženy může objevit anovulace⁶, během které se jí nevytváří vajíčko vhodné k oplodnění nebo nedochází k jeho uvolňování. O vyšetření štítné žlázy může požádat i ta žena, která podstupuje umělé oplodnění, protože poruchy štítné žlázy jsou často skryté a žena tak o nich nemusí ani jen tušit.

Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru³⁷, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.

Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy:

• potrat¹³,
• předčasný porod²⁰,
• abrupce placenty¹,
• krvácení v těhotenství³,
• větší pravděpodobnost porodu císařským řezem⁸¹.

Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobené nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy²⁴ a ženy, které mají rok po porodu²⁹. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy prochází skrz placentu⁹ a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18.¹⁹ či 20.týdne těhotenství²¹ dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací¹³, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.

Funkce hormonů štítné žlázy

Hormony štítné žlázy - hormon tyroxin (T4) a trijodtyron (T3) zvyšují:

• činnost metabolismu
• spotřebu kyslíku
• vytváření tepla v lidských tkáních a regulují teplo
• katabolismus (rozklad) lipidů

Zvýšená funkce štítné žlázy v těhotenství (hypertyreóza)

Zvýšená funkce v těhotenství je velmi ojedinělá. Ve druhém trimestru¹⁷ může dojít ke zklidnění projevů tohoto onemocnění.

Projevy:

• únava,
• zvýšená nervozita,
• podrážděnost,
• zvýšená tělesná teplota, nemocný nesnáší teplo,
• výraznější pocení,
• snižování kostní a svalové hmoty,
• kůže nemocného je vlhká a teplá,
• bušení srdce,
• třes prstů, ale i celého těla,
• zvyšuje se tepová frekvence a krevní tlak,
• hubnutí během chuti k jídlu,
• poruchy glukózové tolerance, vznik cukrovky²,
• nespavost,
• průjem¹.

Příčiny

V těhotenství se objevuje Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, tzv. strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které můžou až vystupovat z očních jamek.

Následky

• špatný růst plodu,
• v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.

Snížená funkce štítné žlázy v těhotenství (hypotyreóza)

Projevy:

• snížená psychická i fyzická výkonnost,
• sklon k depresím,
• únava,
• poruchy paměti,
• pokles metabolismu a schopnost vytvářet teplo a s tím související zimomřivost,
• přibírání na váze,
• padání vlasů³,
• bolest svalů a kloubů,
• suchá a studená kůže,
• poruchy kardiovaskulárního systému (zpomalení srdeční funkce, pokles systolického (nejvyššího) krevního tlaku)
• zácpa³.

Příčiny

Hlavní příčinou je nedostatek jódu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy pomocí zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky², těhotné ženy a kojící⁷⁰ ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovou²⁹ je potřeba sledovat dostatečný příjem jódu a sledovat funkci štítné žlázy.

Následky

• Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, tzv. kretenismus nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu¹.
• Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole.
• Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.

Autoimunitní tyroiditida

Autoimunitní tyroditida je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk tkáně štítné žlázy. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytváří ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a "v utajení" po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11% těhotných žen.

Rizikové skupiny

• ženy, které již prošly onemocněním štítné žlázy,
• ženy, které si již prošly onemocněním štítné žlázy během minulého těhotenství,
• ženy s cukrovkou 1. typu,
• ženy alergické na lepek (celiakie)¹,
• ženy s revmatoidní artritidou,
• ženy s jiným autoimunitním onemocněním,
• ženy, které kouří a kouří také v těhotenství⁴.

Léčba

Léčba probíhá formou léků, které doplňují scházející hormony štítné žlázy a zabraňují tak její správné funkci. Léky nijak neohrožují plod a nemají ani vedlejší účinky na matku. Čím dříve se začne s léčbou, tím lepší jsou její výsledky.

Poporodní tyroiditida

Objevuje se u žen do 1 roku po porodu²⁹. Poporodní tyroiditida má stejné projevy jako přechodné zvýšené funkce štítné žlázy během 1 až 3 měsíců po porodu, v následujícím 3. až 6. měsíci po porodu dochází ke snížené funkci.

Poškozuje protilátkami strukturu štítné žlázy, které kolují v krvi ženy. Nárazově dochází k vyplavení velkého množství hormonů štítné žlázy, díky kterým vznikají u pacientek příznaky zvýšené funkce štítné žlázy.

Štítná žláza plodu

Plod je do konce prvního trimestru³⁷ na hormonech štítné žlázy zcela závislý na matce. Na začátku druhého trimestru¹⁷ je štítná žláza plodu vyvinutá a funkční a stačí mu pouze pětinové zásobení hormonů štítné žlázy od matky. Mateřský hormon tyroxin (T4) je nadále důležitý, aby docházelo ke správnému vývoji plodu a jeho centrální nervové soustavy. Dostatečný přísun jódu pro správnou funkci štítné žlázy dodává plodu během těhotenství stále matka.

Přírodní zdroje jódu

• mléko,
• vejce,
• mořské ryby,
• sůl.

Doporučený denní příjem jódu je u těhotných žen zhruba 250 mikrogramů.

Více o štítné žláze v těhotenství na modrykonik.cz

• Diskuze: Abnormální hodnoty štítné žlázy v těhotenství
• Diskuze: Špatný výsledek hormonu štítné žlázy až při těhotenství
• Diskuze: Štítná žláza v těhu. Nestane se něco miminku?
• Diskuze: Zvětšila se vám na začátku těhotenství štítná žláza?
• Otázka: Je hodnota TSH (štítná žláza) 5,080 v normě?
• Článek: Kvasinka

Použité zdroje

1. http://endokrinologie-obezitologie.cz/cs/clanky/poruchy-menstruace/tehotenstvi-stitna-zlaza/
2. http://www2.diabetickaasociace.cz/radi/porucha-funkce-stitne-zlazy-v-tehotenstvi/
3. http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/problemy-se-stitnou-zlazou-ohrozuji-budouci-matky_282572.html#...
4. http://www.lubusky.com/clanky/77.pdf
5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Graves-Basedowova_nemoc