„Myslím, že vše je o organizaci času a prioritách. Máme tři děti, bydlíme na vesnici v domku se zahradou (za prací i do školy musíme dojíždět). Musím být nejen mamka na 130 %, ale taky manažer, abychom se večer všichni sešli u stolu s večeří. Rozhodně nejsem superman, jen jsme si to nastavili tak, aby to všem vyhovovalo... Takže uklízíme průběžně, vařím každý den, peru obden, větší nákup děláme 2x do týdne a jsme všichni spokojení.”

Domácí práce jsou činnosti, které málokoho baví, ale je nutné je dělat. Mezi nejméně oblíbené domácí práce patří žehlení. Dnes si již spousta žen tuto činnost ulehčila nebo ji nedělá vůbec, protože vlastní sušičku na prádlo. Přesto ale zůstává většina žen, které tuto vymoženost nemají a každý týden na ně čeká koš plný prádla k vyžehlení. Jak si žehlení ulehčit? A jak vlastně žehlit správně? A co ostatní domácí práce, jak si je ulehčit, aby u nich člověk nestrávil mládí a mohl se věnovat i dětem, partnerovi nebo svým koníčkům?

Mohlo by se zdát, že je to jednoduché, nachystáte si žehlicí prkno, zapnete žehličku, vybraný kus oděvu prostě vyžehlíte a máte hotovo. Pokud si ale nechcete oblečení a ostatní věci k žehlení zničit, musíte postupovat opatrněji.

Sledujte štítky na oblečení

Důležitým krokem především u nových, ještě nežehlených věcí, je přečíst si jejich štítek, jak máte danou věc žehlit. Řídíte se symbolem žehličky a můžete se setkat se čtyřmi různými obrázky. Přeškrtnutá žehlička znamená, že se daná věc žehlit nesmí. Dále se objevují žehličky s jednou až třemi tečkami, kdy jedna tečka znamená, že je možné věc žehlit na nižší teplotu (do 110 °C, s napařováním je nutné postupovat opatrně), dvě tečky znamenají, že můžete žehlit na střední teplotu (do 150 °C) a tři, že můžete žehlit na vysokou teplotu (do 200 °C).

Pozor na různé druhy látek

Když mi přišlo oznámení o testování, tak jsem ani nevěřila, že se to povedlo! Děkuji za tu příležitost.  

Se synem (5 let) hrozně bojujeme každý podzim s nachlazením. Obvykle od konce října až do Vánoc jsme byli uvězněni v kolotoči kašel+rýma. Letos jsem se rozhodla zkusit bojovat dříve, než se něco objeví. Nasadila jsem homeopatika a dceřin vitamín D. A musím říct, že jsem novým, velkým fanouškem homeopatik. V kombinaci s rybím olejem zatím sklízíme úspěch. Nějaký bacil to zkusil, ale velmi rychle si to rozmyslel. 

Tím se dostávám k testování. U rozbalování byla dcera a jako správná žena studovala složení.. Stejně jako já usoudila, že obsažené kyseliny a vitamíny prostě musí pomoci! 

Na první pohled mě zaujal obal oleje s ovocnou příchutí a už jsem se těšila na ochutnání. 

Manžel se na testování moc netvářil, protože přeci je to rybí olej, který bude smrdět.. Omyl!

Ovocný olej voní krásně po žvýkačkách. Z citronového oleje je opravdu cítit výrazná citronová vůně. 

Všichni již netrpělivě čekáte na vyhodnocení dnešní soutěže s Viledou. Jak jsem slíbila, tak i plním a vyhodnocení je tady.

V první řadě mi dovolete poděkovat za krásnou účast. Opět mě tak hojná účast překvapila a moc potěšila. Jedno veliké DĚKUJI každé z vás, protože ty komentáře, ty byly úžasné. Četla jsem jedním dechem 🙂

A kdo vyhrává mop Ultramat TURBO? 

Generátor náhodných čísel vybral číslo 1 a první komentář vložila @
rottentocore (jsem ráda, že jsem tentokrát nemusela počítat 🙂 )

Gratuluji výherkyni a všem ostatním během zítřejšího dne odešlu srdíčka. 

Výherkyni pošlu do IP informace o doručení výhry.

„Konzumní společnost na nás všechny tlačí neskutečným způsobem. Říká nám, že můžeme mít okamžitě všechno, co chceme. Tak to ale pochopitelně není. Nic není zadarmo a pokud se to děti nenaučí už v raném věku, může se stát, že jim zkazíme celý život. Rozmazlované děti mohou v dospělosti častěji spadnout do dluhových pastí, což negativně ovlivní jejich život ve všech ohledech,“ varuje psycholog Stránský.

Vymýšlíte už od léta, co dětem koupíte k Vánocům? Nebo vám samy přispěly kilometrovým seznamem hraček a dalších nutných potřeb, které si přejí od Ježíška dostat? Zavalení dětí množstvím dárků však může způsobit, že si jen zaděláte na potíže do budoucna. I když i pro vás je Štědrý den výjimečnou událostí a na radost vašich dětí se těšíte víc než na salát a řízek, nepřehánějte to. Obrovské množství dárků a každé splněné přání může dát dětem signál, že mohou mít všechno. Příště, až si bude vaše dítě v obchodě vydupávat koupi nějaké hračky, megalomanské svátky vás potrestají. Bude se vám špatně vysvětlovat, že nemůže mít všechno.

Velké množství dárků je pro děti spíše špatný příklad

I když to určitě myslíte dobře a touha po splnění každého přání vašeho dítěte je pochopitelná, z výchovného hlediska je takové konání činem, který se vám může velmi vymstít.

„Děti by měly k Vánocům dostávat dárků jen pár a vždycky by si měly uvědomovat, že nárok na ně není automatický. Jedině tak se mohou naučit skromnosti. V opačném případě nepochopí, že nikdy není tolik peněz, aby si člověk mohl pořídit všechno, po čem touží,“ říká psycholog Petr Stránský.

Podle doktora Stránského je navíc takové rozmazlování vašich ratolestí hrozbou, že v dospělém věku začnou žít “na dluh”. Za každou cenu si totiž budou chtít udržet možnost koupit si vše, po čem si myslí, že skutečně touží. Pokud si naplno připustíme konzumní život k tělu, musíme si být vědomi jeho rizik. Konzum nás totiž nedokáže nasytit tak, jak si představujeme. Hmotné věci nám nikdy neudělají takovou radost, jako činy a pocity, které z nich čerpáme.

Pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnějším obdobím v roce. Náměstí jsou zahalená do vánoční výzdoby, ve středu je krásně osvětlený vánoční stromeček, všude mnoho stánků a lidé s horkým nápojem v ruce štěbetají, přejí si a smějí se. 

Je to doba, kdy se člověk zastaví, kdy se rozhlíží kolem sebe, dělá více dobrých skutků než během roku. Doba, kdy to doma voní po cukroví, děti píší dopis Ježíškovi, domácnost je krásně vánočně vyzdobená, v uších zní vánoční koledy. Doba, když je čas plnit přání a dělat radost. A proto bych vám dnes chtěla udělat radost i já.

Dovolte mi malou vsuvku. A to obrovské poděkování zbývajícím devití holkám, za to, že jsme opět tento projekt daly dohromady. Že jsme se každá vzdaly pár hodin svého času a připravily pro vás pásmo soutěží a zajímých článků. Holky, děkuji, že jsem mohla být součástí této skvělé akce.

Říká se, že to nejlepší přichází na závěr. Tak doufám, že tomu tak bude. Dnes je 12.12. 2018 do Štedrého dne zbývá pouhých 12 dní, tak dnes otevřeme poslední okénko adventního kaledáře. Dnes to bude se mnou a s firmou Vileda.

• O co budeme dnes soutěžit?

Výherce této soutěže získá mop Ultramat TURBO 

Syn mé velmi dobré přítelkyně a adoptivní maminky strávil první měsíce svého života sám v nemocnici v inkubátoru. Strávil tak i své první vánoce. Když se dívám na jeho fotku z té doby, chce se mi plakat. Sám na vánoce bez mámy a ona někde jinde bez něho. Tenkrát netušila, že vůbec existuje. Jen věděla, že si moc přeje, aby k ní přišel ...

S blížícími se vánoci se mi otvírá velká bolavá otázka. Jak se asi cítila moje maličká dcera loni o vánocích? Už byla téměř na světě. Vnímala zvuky z venku z bříška, ve kterém byla schovaná. Jaké asi byly? Slyšela koledy? Pohádky? Nebo třeba nadávky a hádky? Není mi z toho dobře. Tak ráda bych věděla, jak jí bylo. Tak ráda bych tohle období byla mohla prožít s ní. Není to nic, je to mnoho. Je to velká ztráta pro mě i pro ni.

Život je jako duha. Až jako máma jsem se naučila, že jednu životní událost můžeme vnímat současně hned v několika barvách duhy. Tak třeba být adoptivní mámou je nejdříve obrovský adrenalin, později je to krásné, nádherné, uvolňující a také těžké, únavné a také zraňující. Až nečekaně vše najedou a současně.

Když Vám po letech neplodnosti zazvoní kouzelný telefon a stanou se z Vás konečně rodiče, je to úlevné. Okolí má pocit, že jste konečně normální rodina a vy si to myslíte a přejete taky. Jenže skutečnost je o mnoho jiná. O ztrátách zde nikdo nemluví, nepřemýšlí a přece tu jsou.

Ztráta kořenů

První velká ztráta, o které se nemluví, je ta, kterou zažily naše přijaté děti. Přišly přece o své rodiče. O své kořeny! A to není vůbec málo. Kolikrát za svůj život třeba slyšíte „No jo, to mám po mámě, po tátovi“. Ani si neuvědomujeme jak automatické a přirozené to je a jak moc se přetnutím tohoto pouta stalo.

Usmálo se na nás štěstí a s obrovskou radostí můžeme sdělit, že jsme byli vybrání k testování vláčku od TM Toys s prasátkem Peppou. Děti nemohly dospat, až konečně zazvoní pošťák s balíčkem a budou si s vláčkem moci hrát. Pohádka Prasátko Peppa je totiž u nás už delší dobu nejsledovanější seriál.

A den D je tady! Pošťák zvoní u dveří, děti skoro ani nepozdraví a berou mu balíček z ruky, slyším jen potichu děkujeme a nashledanou. Problém nastal, když se nemohli dostat k hračce. Byla přišroubovaná k obalu a než jsem se dostali k samotné hračce, chvíli to trvalo. Kristýnka s Honzíčkem se začali hádat o to, kdo si první do ruky vláček vezme. Musela jsem zasáhnout a každý dostal jednu figurku, Kristýnka prasátko Peppu a Honzíček postavičku Tomíka, brášku Peppy.

A světe div se, necelé dvě hodiny jsem o svých dětech nevěděla, hrály si v pokoji s takovým nadšením, že ani na zavolání večeře neslyšely. Tato skvělá hračka, ze které děti byly a jsou unešeny, se skládá z lokomotivy a dvou vagónků, vagónky jsou od sebe oddělit a jsou krásně barevné. Vagónky hezky drží u sebe a neoddělují se samy od sebe a nemusím chodit a dětem je neustále spravovat, že se jim opět oddělily.

Lokomotivu řídí další skvělá postavička, a to dědeček Peppy -  George. Ten  má nohy zapuštěné vevnitř, takže nejde vytáhnout. Na přední straně lokomotivy je očko, kde se dá přivázat šňůrka a dá se s ní jezdit po podlaze.

Postavičky Peppy a Tomíka mají pohyblivé horní končetiny a vypadají opravdu „realisticky“. Hezky se dají posadit do vláčku, kde mají své místo. Postavičky Peppy a Toma jsou odolné a pevné a děti si s nimi nejen hrály doma, venku, ale i s sebou do vany si je brávaly.  Kristýnka s postavičkou Peppiny dokonce i spávala, měla ji v minipostýlce hezky pod peřinkou a zpívala ji každý večer ukolébavku. Vláček prošel testováním i ve školce s více než dvaceti dětmi a „přežil“. Děti i paní učitelka byly nadšení.

K testování se dostala i naše nejmladší dcerka, sedmiměsíční Eliška, s vláčkem zkoušela jezdit po podlaze, líbil se jí zvuk, která kolečka vydávají. A neodolala vyzkoušet i postavičky Peppy a Tomíka, zda nejsou k jídlu.

Peppa nebo Katka?

Naše dítě v tom má jasno! Ale vezmeme to popořádku.

Jednoho dne, kdy se Maty už druhý týden nudil doma a dobíral antibiotika, zazvonil pošťák a přinesl obrovskou krabici. Byli jsme všichni zvědaví, co nám přišlo. O testování Matyho oblíbené hračky jsme věděli jen my, rodiče, a jemu jsme to nechali jako překvapení. Pro nás však bylo překvapením, která z hraček dorazí (a tajně jsme doufali v domeček s Peppou). 🙂

Velké množství dárků, kterými zavalíte svoje děti, nejsou podstatou Vánoc. Darujte dětem společně trávený čas, bezpodmínečnou přítomnost a rodinnou pohodu. To je pravý dárek, který vaše děti potřebují. Splňte jim pár hmotných přání a zbytek energie věnujte činnostem, které spolu budete dělat.

A dorazila ... Peppa na pláži 🙂 To jsme si aspoň mysleli, ale náš syn nás vyvedl z omylu. Je to prasátko Katka, protože Peppa nosí přece červené šatičky.

Matýskovo nadšení bylo veliké, celé odpoledne ji nechtěl dát z ruky a měl štěstí, že pošta přišla v dobu, kdy jeho mladší bráška ještě spokojeně spal. Mohl si hračku prohlédnout pořádně sám a potom s ní seznámit i jeho.

A cože vlastně celá sada obsahuje?

Když se tady objevilo, že se budou testovat pračky Samsung, nechalo mě to chladnou, ani psát jsem nechtěla, jaká je totiž šance, že zrovna mě vyberou. Ale pak jsem si řekla, že za napsání pár slov nic nedám a napsala. Když jsem o několik dní později uložila syna, uvařila si kávu a šla se podívat, co se tu děje nového, svítila mi tam jedna soukromá zpráva, tak jsem klikla.

Ahoj,
s radostí ti oznamujeme, žes byla vybrána pro testování pračky Samsung. Gratulujeme!

No co Vám budu povídat, seděla jsem a koukala na tu zprávu jak tele. Pak mi to došlo, tak jsem honem volala manželovi, abych se o svou radost podělila. Poslala jsem dle instrukcí svoje kontaktní údaje pánovi ze Samsungu a čekala.

A čekala a čekala a ze Samsungu se nikdo neozýval, jen tady z MK mi chodili zprávy, co je nového, jestli už se někdo ozval... Neozýval se nikdo a já už pomalu přestávala věřit, že nějaké testování bude. A pak... 23.10. zazvonil telefon a moc milá paní ze Samsungu se se mnou chtěla domluvit, kdy mi mohou pračku přivézt a nainstalovat. Ted den D byl 30.10. dopoledne.A já se zas začala těšit.

30.10. v půl druhé odpoledne zastavilo před naším barákem auto a na první pohled bylo vidět co nám veze. Pán, který nám pračku dovezl byl veliký sympaťák, musela jsem mu rozšířit obzory a vzsvětlit mu, co je to Modrý koník a on mi za to krásně vysvětlil, jak zacházet a jak se starat o naši novou pomocnici a povídání s ním bylo tak fajn, že jsem vám to zapomněla dokumentovat.

Nahoře na pračce je krásný stříbrný volič cyklu. Displej, který zobrazuje informace o atuálním programu a odhadovaný zbývající čas. Pokud dojde k potížím, zobrazí se informační kód. Vedle displeje jsou ještě dalsí volitelné ikonky:

Stejně tak neplánovaně jako jsem před pár týdny dostala uklízecí náladu a vrhla se nemilosrdně do třídění věcí, dneska jsem začala pro změnu péct cukroví. Ne proto, že musím, ale proto, že mě to těší. Spojuji příjemné s užitečným. Vše totiž jde opravdu lehce, když nasednete do správného vlaku. Jen teda nesmíte zapomenout vystoupit nebo nechat do společného kupéčka přistoupit i jiné lidi. V mém případě děti, které chtějí asistovat a já je nechám, i když bych si to nejraději upekla rychle sama. Ale přišly by o hodně.

Během uklízení jsem si pěkně pročistila hlavu a při dnešním pečení zase srdce. Začaly se mi totiž nečekaně vybavovat vzpomínky, na které jsem dávno zapomněla. A tak jsem si prošla slzavým údolím, ale také v myšlenkách strávila čas s těmi, bez nichž bych tady nebyla.

U vanilkových rohlíčků jsem se z ničeho nic ocitla v dětství. Obalovala jsem je ještě horké v cukru tak, jak to dělaly moje malé prstíky před 30 lety u babičky. Najednou jsem byla v její kuchyni, cukr všude na zemi. Koukám na ni dětskýma očima a ona mě trpělivě nechá všechno dělat samotnou, nevadí ji ten bugr, který přitom dělám, je klidná. Za kuchyňským oknem mi chladí čaj a děda zrovna večeří ve vaně. Zvláštní mi to přijde až teď. Děda se rád vyhříval dlouho v teplé koupeli, do které mu babička nosila k večeři uvařené vajíčko s klobáskou a patkou chleba na plastovém tácu bez talíře. Ach ty různorodé rodinné zvyky! Večer mi pak k televizi otočil křeslo čelem a podsedák dal naruby, abych mu nevyseděla čalounění. U Angeliky mi říkával, abych si zakryla oči dekou, když jsem neměla něco vidět. A pak jsem si mohla vybrat, s kterým z nich budu v noci spát. 

Čím hlouběji jsem se nořila, tím více detailů jsem viděla a bylo mi tam u těch mých prarodičů moc dobře. Takové bezpečné místo v mé mysli. Chytla jsem do ruky hrnek s čajem a prohlížela si jej. Měl takové zlaté zdobení a trčela z něho oblá lžička. Vybavuji si i chuť a teplotu čaje. Byl hodně sladký a plaval v něm hrubý plátek citrónu, který jsem tou oblou lžičkou rozmačkala. Takový čaj jsem už dlouho nepila. 

Najednou slyším z dálky volání Janečka a vracím se zpět do naší kuchyně. Mám slzy v očích, jsem dojatá, protože cítím přítomnost těch, kteří mi tak okatě dávali svou péčí najevo, jak mě mají rádi. Kdepak jsou asi teď?

Dodělali jsme spolu s Jankem a Mariánkem vanilkové rohlíčky a já se ještě pustila do těsta na linecké. Na řadu přišlo i jedno oříškové těsto, které mi jednou pomáhal rozválet můj táta, když byl Šimi batole. Strašně se tehdy lepilo a já už na to neměla nervy. Teď se při jeho hnětení zase nořím zpět do vzpomínek, tentokrát jen o pár let, a pozoruji od stolu svého tátu. Natahuji ruku, abych se ho dotkla, ale to mi už vzpomínky neumožní. Zavřu alespoň oči a vidím ho tady v kuchyni stát s válečkem v ruce a vyčítám mu, že trousí mouku i na zem. Uvědomuji si, že je mi po něm smutno. Snad poprvé od jeho smrti, mi chybí tak, až se mi chce brečet. Klidně bych ho nechala na zem vysypat všechny mouky světa, jen kdyby tady stál a válel těsto. Letos budou první Vánoce, kdy pro něj nevymýšlíme s Kajdou dárek. Zůstalo mi na něj naštěstí plno krásných vzpomínek. A jedna z nich je tato adventní.

Bylo to v srpnu, byl teplý den a schylovalo se k velké bouřce a pořádnému dešti. Seděli jsme s manželem společně u kávy ve Špindlu a koukali na děti na hřišti. Naše poklidné sezení vyrušil důležitý hovor z manželovi práce. A tak jsem i já vytáhla mobil a zabrousila na MK, kterého jsem už delší dobu zanedbávala. První příspěvek na společné zdi hlásal o možnosti zapojení do testování úžasné pračky od značky Samsung. Moji pračce už nějaký ten rok je a občas už potřebovala rande s panem opravářem. Byla to tedy jedinečná šance, jak přijít k nové "kámošce". Pár dní uteklo a já na to zapomněla. Seděla jsem večer u počítače a upravovala fotky. Během delšího  importu fotek jsem byla zvyklá obhlédnout sociální sítě. A v tu chvíli jsem to zjistila: Gratuluji, byla jste vybrána k testování...

Ubíhaly dny, týdny a pak i měsíce a ona se stále někde courala. Poslední den října jsem se dočkala. 

Milý a usměvavý pán zazvonil u dveří a hlásil, že mi veze radost. S manželem pračku usadili na místo, které bylo pro ni připraveno. Prošel se mnou základy, ukázal, jak se pračka nastavuje, zapíná a na co si dát pozor.

Ještě ten den se začalo testovat. 

Ovládání je naprosto jednoduché a intuitivní, je v češtině, takže i bez návodu si poradíte. Nejdůležitější ovládací prvek je kruhový volič cyklu. Při zapnutí naskočí můj nejoblíbenější program- Bavlna.

BAVLNA- 

Neděle se s nedělí sešla a je čas na napsání mojí, naší rodinné recenze na Möller's Omega 3. Je to doplněk stravy obsahující rybí olej z norské přírody.  A jak v popisu píšou: Je vyráběn tradičním způsobem z tresčích jater volně žijící tresky arktické a je bohatým zdrojem Omega 3 (EPA, DHA), vitaminu A, D a E. 

Což je přesně to, co má rodina potřebuje, jelikož já ryby nejím a protože mi smrdí a nedělá se mi z nich uplně dobře, tak je ani nevařím. Dětem kupuji vždy již hotové rybí výrobky, ale to rozhodně nepokrývá stanovené denní množství.

Jak probíhalo testování - jako vždy musím pochválit Modrého koníka, protože organizace celého testování je naprostá bomba, od první informace, velmi rychlé dodání a přesné instrukce. Balíček přišel dobře zabalený a v něm dvě balení příchuť citronová a ovocná pro děti. 

Dceři se hned na první pohled moc líbilo dětské balení - je fakt pěkně graficky zpracované a vyloženě láká k nápuku a konzumaci.

Je sice psáno, že je vhodný pro děti od tří let, ale dle složení jsem se rozhodla, že i naší dvouleté nijak nemůže ublížit, ale jen jí může pomoci, takže tastování se vlastně jako první ujala naše dvouletá dcera. Dávkování 5 ml během jídla, je jedna hodně plná čajová lžička, nebo na dně štamprdlete, což se nám osvědčilo více. Nalila jsem to jako veliké slečně do štamprdle a jak byla spokojená. Ovocnou příchuť přirovnávám tak trochu jako ke žvýkačce, nebo pastě tuti-fruti. Pozor, je to opravdu olej. V první chvíli se mi to zdá tak nějak bez chutě a ten ovocný ton je cítit až poté. 

Citronová varianta je pro dospěláka rozhodně lepší, jemnější, né tak výrazná a děti, si změny skoro ani nevšimly. Musela jsem zkusit, jak budou reagovat na citronovou přichuť.

V první řadě chci velice moc poděkovat modrému koníkovi za možnost testování rybího oleje a hlavně za to, že jsme byli vybráni zrovna my. Když jsem se dozvěděla, že jsme byli vybráni na testování, měla jsem obrovskou radost. Jednu zkušenost s rybím olejem od jiné značky jsme už měli s prostřední dcerkou za sebou, podávání bylo jako na houpačce, jeden den v pohodě, druhý den jsem ji přemlouvala a uplácela bonbonama, jen aby si olej vzala a ač měl vanilkovou příchuť, tak šla šíleně cítit i rybina a olej jsme ani celý nedobrali, proto jsem měla i trošku obavy, jak přijme ten od značky Möller's.

Když balíček dorazil, holky se na něj nedočkavě vrhly, ani jsem nestihla fotit a balíček už byl otevřený. 😀  Byla jsem velice mile překvapená, že nám dorazily na testování obě příchutě, jak ovocná, tak citronová.

Holky hned chtěly obě lahve otevřít, ale přesvědčila jsem je, ať si vyberou pouze jednu lahvičku a druhou otevřeme příště. Vyhrála to ovocná příchuť, nalákal je krásný design s rybičkou vytvořený přesně pro dětičky. 🙂 Překvapila mě vůně jako tutti frutti žvýkačky, člověk má hned chuť zakousnout se do celé lahvičky, ta vůně mi připomíná dětství a hlavně miluju bonbony s příchutí tutti frutti, takže jsem ani já neodolala a hned vyzkoušela s holkama.

Jako první chtěla olej ochutnat nejstarší Amálka, jenže ji zaskočila olejová konzistence a že olej sice voní jako tutti frutti, ale bohužel není slaďoučký, takže celá dávka skončila více méně všude okolo.

Měla jsem trochu obavy, že po tomto výstupu nebude chtít prostřední dcerka Olivie olej ochutnat, ale neodradilo ji to a olej v pohodě spolkla. V puse je ovocná chuť cítit až úplně na závěr, olejová konzistence není úplně tak hrozná, spolknout se dá, kdo má problém, může zapít, my to s Olivinkou zvládaly bez zapíjení. 

Druhý den mě Olivinka přesvědčila, ať otevřeme citronovou příchuť. Opět mě mile překvapila příjemná citronová vůně, žádná rybina a i v puse po ochutnání zůstane nakonec pouze svěží citronová chuť. Dokonce se ani po jednom oleji neprojeví po odříhnutí pachuť rybiny, což považuju za velké plus. Rybinu jsem lehce cítila až jeden den na rukách, kdy jsem si neumyla ruce hned po nalití a po nějaké chvíli se ta vůně rybiny projevila, ale jde snadno umýt mýdlem.

Štěstí se unavilo. Konečně i já se mohla zapojit do testování s Modrým koníkem. K mému unavenému štěstí zrovna něco na podporu imunity. Rybí oleje s příchutí ovocnou a citronovou, od značky Möller´s. Na trhu je nepřeberné množství různých přírodních i méně či více chemických produktů. Zrovna rybí olej bych řadila k té (nej)lepší variantě. Asi mi nezajistí žádnou virózu nebo nesmrtelnost, ale určitě podpoří tělo, kterému se dostává aspoň troška správné péče.

                                                                        -----------

Pěkně od začátku. Musím říct, že mě velmi mile překvapilo, když jsem otevřela balíček a tam byly obě příchutě. Jak citronová, tak ovocná. 

Muž měl srandu, že budeme testovat zrovna rybí oleje. Hned si vzpomněl na své dětství. Zkřivila se mu pusa a začal dělat srandičky, že tohle fakt ne. Děti si ihned vybraly ovocnou příchuť a já moc dobře vím proč. Obal s rybičkou je uchvátil a mě vlastně taky. Pěkný design, roztomilá treska, pěkné barvičky.

Další dny už byly prakticky bez problémů a řečí. Každé ráno stejný rituál. Nachystat snídani, pití, dát rybí olej, zapít ho, posnídat a hurá do školky.

Zhruba po týdnu se muž přiznal, že ochutnal obě příchutě. Prý dobré, ale stejně fuj. Každopádně díky němu mi docvaklo, že rybí olej můžu ochutnat i já. Jako kojící jsem ochuzena o mnoho dobrot, naštěstí víno a rybí olej do toho nepatří. 😀 A jak vše špatné přechází do mateřského mléka, tak doufám, že i to dobré si najde svou cestu. Samozřejmě tímto jsem rozšířila tým testovaných z tří na pět. 

Tak a je to tu, poprvé jsem se přihlásila, nebo spíš zkusila štěstí komentářem a byla jsem hned vybrána to testování. Neuvěřitelné, moc, moc, moc děkuji... Navíc produkt rybího tuku Möllers mě zaujal už před nějakou dobou, ale nějak nebyla odvaha ho zkusit, protože jsem se již hodněkrát "spálila" osvědčenými produkty na podporu imunity, vitamíny a dalšími reklamními nesmysly a jen co jsem se odhodlala a lahvičku koupila, (na její otevření se vlastně ani nedostalo), tak šup a další dvě přistáli v naší už dost rozsáhlé lékárničce.

Bylo moc příjemné když 19.11. dorazil doručovatel s balíčkem, který nemusím platit a přesto v něm člověk najde něco užitečného a zdravého. Starší syn byl ve školce a dcerka poměrně hoooodně unavená z návštěvy bazénu, kam teď chodíme aspoň 2x do měsíce, relaxovat a trochu se "rozmáčet", takže jsem se nedočkavě na krabici vrhla jen já.

Večer jsem před dítka položila lahvičky a se slov "vyberte si nový sirupek s vitamínky" jsem jim lahvičky předložila. Jak se dalo očekávat, vybrali od pohledu, a to lahvičku s rybičkou.

Starší syn již navštěvuje školku třetím rokem, navíc prodělal několik angín, a jiných nemocí, takže sirupů a léků už vystřídal dost velké množství a ne vždy mu medicína chutnala, takže je opatrný a před ochutnávkou tekutinu pozoruje a očichá, prostě takový malý ochutnavač, naštěstí průhledná barva a sladká vůně zřejmě nenasvědčovali nějaké zradě a tak hrdě dávku zhltnul. Nebudu lhát trochu se zašklebil takže jsem čekala nějaké peprné označení, naštěstí mě počastoval jen poznámkou že je to divně mazlavý ale sladký takže chce ještě. No měl smůlu, doporučená dávka pro děti od 3 let je jedna lžička takže musel si počkat na další den.

Mám ještě mladší dcerku je jí 28měsíců, ale je zvídavá a neodbytná takže když viděla, že brácha něco dostal, navíc z lahvičky s "bybou" nedala se odbít a tak jsem porušila doporučení a dala jí olíznout lžičku taky. Zřejmě jsem jí ale podráždila chuťové buňky, protože se na lahvičku začala sápat jako harpyje 🙂 a musela jsem jí lahvičku alespoň půjčit na prohlížení, když už jsem jí odmítala dát její obsah. Ryba a bubliny jí očarovali a při každém otevření ledničky na ní ukazuje a žádá si přídavek.

Po týdnu testování mi to nedalo a zkusila jsem ochutnat také. Za mě je to hrozitánsky sladké a navíc ta žvýkačková vůně, pro děti určitě hodně lákavá ale pro mě, jakožto někoho, kdo se snaží trochu omezovat cukr, je to téměř odpudivé, a řekla bych, chuťově podobné jako glukózový test na těhotenskou cukrovku. Přesto jsem se nezalekla a následující den tedy otevřela druhou lahvičku, tentokráte s citronovou chutí a snažila se do testování zapojit i manžela. Bohužel přesvědčit mého muže aby ochutnal něco co nevoní jako pořádná "flákota" a navíc má v popisu "tuk z tresčích jater" bylo prozatím bezvýsledné, takže v užívání "citronku" pokračuji jen já. Asi dám na radu jedné z "ochutnavaček" zde na koníkovi a propašuji citronový olejíček do salátu.

V krbu praská teplý ohýnek, já zachumlaná do deky a přitulená v náruči svého manžela popíjím svařáček a koukám u toho na Kevina ztraceného v New Yorku. Za okny chumelí, děti zkoušejí, kolik vydrží dárečky, které jim včera nechal pod stromečkem Ježíšek. My, dospělí, rozjímáme nad včerejší večeří, kde se sešla celá rodina. Všude je klid, ticho… Ano ano, tak nějak si představuji ideální vánoční svátky. Ale nebyl by to život, kdyby bylo vše dokonalé!

Místo domácí pohody a “noh nahoru” na první svátek vánoční absolvujeme každoročně cestu autem 300km, abychom se pak následující týden honili od návštěvy k návštěvě a domů se vracíme unaveni, zničeni a kolikrát i malinko otráveni, a teprve kolem Silvestru si začínáme užívat sváteční atmosféru.


Jako dítě si to ale pamatuji úplně jinak. Na Štědrý večer jsem vždy chodila spát pozdě a na Boží hod jsem vstávala brzo, abych si užila těch dárků od Ježíška. Od rána jsme se přecpávali cukrovím a zbytky z večeře, koukali na pohádky a na oběd k nám každý rok přijela babička s dědou a strýčkem a do pozdního večera u nás byla rodinná párty jak se patří. Rodina pohromadě… Milovala jsem ty dny. A další den se pokračovalo u mé druhé babičky a tam jsme se sešli všichni. Babička, děda a tři tatínkovi sourozenci s rodinami a my, děti, jsme lumpačili a dospěláci se zabávali po dospělácku. A všude jsme chodili pěšky! Auto jsme neměli a pamatuji si, jak jsem počítala rozsvícené stromečky v oknech cestou domů. Navíc, jako dítě jsem považovala za samozřejmost, že byl o Vánocích sníh a cestu jsme si krátili koulovačkou a před domem jsme stavěli sněhuláka! Jsou to úžasné a neopakovatelné vzpomínky. Přestože jsme nedělali nic, co se považuje za božohodové a štěpánské zvyky (snad kromě toho navštěvování a přežírání), naše tradice byly nádherné a budou navždycky hluboko zapsané v mé paměti.

Ale jaké jsou ty "pravé" poštědrovečerní zvyky a tradice?

Narození Páně

Pro křesťanský svět je 25. prosinec nejdůležitějším dnem Vánoc. Oslavuje totiž narození Ježíše Krista a teprve v tento den pro křesťany začínají ty pravé Vánoce. Prvnímu svátku vánočnímu říkáme i Boží hod vánoční. V tento den, před 2018 lety putovali Marie a Josef do Jeruzaléma kvůli sčítání lidu, ale než tam dorazili, v Betlémě museli své putování přerušit, aby se tam mohl narodit jejich syn, který se stal pojítkem mezi Bohem a lidmi.

Od dávných dob je tento svátek věnován hodování v kruhu nejbližších a božíhodová tabule by měla nabízet to nejlepší, co domácnost má. Původně se ale jednalo o “duchovní hodování”, z čehož pravděpodobně pochází i název Boží hod. V tento den věřící častěji přistupovali ke svatému přijímání a navštěvovali víc kostely. Jinde se uvádí jako etymologický základ slova hod starší výraz god - “čas”, přičemž se jako význam slovného spojení Boží hod udává “čas zvláště zasvěcený Bohu”.

Věřící se tradičně vypravují na božíhodovou mši do kostelů a mnozí "nekřesťané" v tento den navštěvují kostely výjimečně taky, aby se podívali na vystavené jesličky. Betlémy ale pořád častěji nacházíme nejen v kostelech, ale taky na náměstích ve městech a obcích a tradičně se u nich zpívají na první svátek vánoční i koledy. V kostelech ale nejsou výjimečné ani vánoční hry, které zobrazují scény z příběhu o narození Mesiáše.

„Dcera má taky dost trápení kvůli zubům. Jsou jí 3 roky, 2 zuby už má vrtané, další 2 ji čekají, u dalších dvou zubů byly kazy asi pouze povrchové. Naštěstí to zvládá krásně, k zubařce se těší. Zaprvé si pamatuje, že jí vždycky pomohla od bolesti, za druhé vždycky dostane malou hračku za statečnost. Vím, že je to z velké části moje vina...

...Dcera cca od 1 roku špatně jedla, byla drobek, takže jsme byli rádi, když si vzala aspoň sušenku, mívala často lentilky, lízátka. Nikdy mi ale nepila nic slazeného (dodnes neslazený čaj nebo nejraději vodu). Čistili jsme vždy ráno a snažili jsme se i večer, ale občas jsme zapomněli - to byla chyba. Taky nám zubařka řekla, že se prokázalo, že bakterie způsobující zubní kaz je přenosná, což jsme asi taky zanedbali (občas jsem olízla venku dudlík, pokud spadl na zem), a taky jsem ji dlouho v noci kojila (do 1,5 roku), potom jsem zuby nečistila. Samozřejmě si to vyčítám, protože jsme už 2x skončili s bolestí zubu na pohotovosti a ta bolest u vlastního dítěte je hrozná.”

Každá s napětím očekáváme, kdy u miminka konečně vykoukne první zoubek. Jakmile má zoubky, tak se vyskytne spousta otázek. Jak správně čistit zoubky? Mám používat prsťáček, kartáček, nebo stačí zoubky jen otřít? A co noční kojení, vadí zoubkům? Velmi často také maminky v diskuzích řeší, jak motivovat dítě k čištění zoubků, jak zvládat jeho nesouhlas a vztekání během čištění. V dnešním článku se pokusíme na tyto a další otázky odpovědět.

Kdy a v jakém pořadí rostou mléčné zuby

Mléčný chrup má 20 zubů a zoubky se obvykle klubou na svět podle určitého pořadí. Samozřejmě se mohou objevovat výjimky, děťátko se může například se zoubkem už narodit, nebo mu může vyrůst o zub víc či naopak jeden chybět. Všechny tyto anomálie je nutné řešit u zubaře a řídit se jeho doporučením. Běžně probíhá prořezávání mléčných zubů takto:

• první řezáky (jedničky), obvykle jsou to dolní, se objevují mezi 6.-9. měsícem
• poté následují horní řezáky (jedničky) a to v období mezi 8.-11. měsícem
• mezi 9.-12. měsícem se prořezávají druhé řezáky (dvojky), horní i dolní
• poté se objeví první stoličky (čtyřky), horní i dolní a to v období 12.-18. měsíců
• pak se proříznou špičáky (trojky), horní i dolní mezi 17.-22. měsícem věku
• a nakonec druhé stoličky (pětky), horní i dolní mezi 20.-30. měsícem

Krásné dobré ráno všem!

V posledních několika dnech jste měli v rámci dnů s Ambasadorkami možnost přečíst si spoustu krásných a zajímavých článků na téma Vánoc – a dnešek? Ten jim bude také věnován. A pokud jste (jako já) milovníky vánoční nálady, ruchu okolo a celkově atmosféry a shonu, určitě pochopíte, proč mám toto období tak strašně ráda.

A protože už v článcích padlo spoustu jiného – od čertů a Mikulášů, až k adventním trhům a tradicím, rozhodla jsem se zaměřit přímo na náš Štědrý den. Aneb jak jsem trávila Štědrý den jako malá, jak ho trávíme dnes a jaké tradice nás tímto kouzelným dnem provázejí.

Nebudu psát, že jsou zrovna naše Vánoce ty nejkrásnější a nejzajímavější na světě, že děláme spoustu tradic, o kterých jste dlouho neslyšeli, a že právě proto jsem já ta nejpovolanější, která by o tom měla psát…Ale pro mě jsou Vánoce nádherné vzpomínkami a tím, že se každý snaží udělat druhým radost, vykouzlit úsměv na tváři, a to vše je mu vráceno v krásné, slavnostní atmosféře za zvuku koled a za všudypřítomných světýlek. Ano, radost se má rozdávat celý rok. Ale přeci jen – s hudbou a celkově atmosférou, to má na Vánoce úplně jiné kouzlo.

A teď už k tomu, jak to vždy bývalo u nás=)

Když jsme byli s bráchou malí, oba jsme docela dlouho věřili na Ježíška. A musím podotknout, že ačkoliv to byla „lež“ a dnes je možná populární říct dětem celou pravdu rovnou, já jsem vděčná, že jsem mohla tak dlouho opečovávat tento magický pocit. A i tehdy, kdy jsme už dávno nevěřili, jsme stejně předstírali, že se snad děje něco tajemného, něco, čemu úplně nerozumíme. Zkrátka jsme se nenechali připravit o to vánoční „něco“, co v našich srdcích stále existuje.

To vám byl den. Kdy jsem málem porazila strop jak jsem jasala, že mi to testování vyšlo 😄😋  

A to tě balíček přišel na můj svátek už byl jen takový milý bonus 😄 ten den když jsem balík dostala, u nás byla zrovna návštěva a všichni odcházeli, jak říká jedno pořekadlo "všemi mastmi mazaní"  🤭

Moje mamka je velmi náročná testerka a obdržela jedno balení... Říkámjí "A koukej mazat", během testování jsem ji musela ještě dolívat 😄 na rukou má pár pigmentových skvrn, ale hlavně na tvářích. Na to Bi-oil prý moc nezabral, ale jak se tak v něm "koupala" a mazala se od hlavy až k patě, tak zjistila, že staré jizvicky blednou. Jediné kde Bi-Oil nesnesla byl obličej. Ale strie už nějaký ten pátek staré po mě a bratrovi na bříšku Pr krásně zesvetlaly. Naše další návštěvy vypadaly asi pro nezasvecene komicky, když jsme na sebe valili pupky, stehna, boky 🙈🤭😄 

Z aplikace Bi-Oil už se stal takový rituál,protože úžasně voní. Co mě hodně překvapilo, tak jak se dobře rozetre a rychle vsákne! Jsem jedna z těch, co jim tebou zuby u té představy jak se namažete a přilepí se na vás noční košile\pižamo. 

Pak jsme udělali radost Bi-Oilem švagrové, která čeká miminko. A je to takový strizlik, co váží snad 50kg i s postelí 🤭. A maže prý poctivě "jak vzteklá" a za chvilku už budeme mít miminko na světě a stále ani jedna prasklinka! Takže spokojenost veliká! ☺️

Mazaní neušla ani naše mrňavá. Od malička má světlý flicek na pacce, kde chybí pigment. Tam bohužel Bi-Oil nezafungoval, ale krásně vyhladil jizvu na koleni z první procházky s tatínkem ☺️