Každý rok se 8. března zas a znovu slaví Mezinárodní den žen. A protože je mezinárodní, slaví ho lidé na celém světě. I u nás to býval oblíbený svátek, ale po revoluci se na něj zanevřelo. Ve světě se na MDŽ ale pohlíží úplně jinak a sám o sobě má i naprosto odlišný význam, než mu mnozí přisuzují. Neměli bychom se na něj dívat skrz prsty. Víte proč?

Co se vlastně za slavným MDŽ skrývá? Proč ho slaví celý svět? Je to vlastně jednoduché. Vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Ty se rozhodly protestovat a bojovat za zlepšení svých životních podmínek v New Yorku. Cílem jejich boje bylo získat volební právo pro ženy, bojovat za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. Některé skupiny feministek protestují v tento den dodnes.

„Význam MDŽ je vlastně takový, že ženy bojovaly za svá práva jako je volit, studovat atd. Není to žádný komunistický svátek, jak ho mnozí nazývají (jasně, za socializmu se oslavovalo ve velkém a princip se ztrácel). Ono je to tak, že ne každá žena je matka a den matek je krásné poděkování maminkám, ale MDŽ všem ženám, ať už mají dětičky nebo ne. Já dostanu od manžela květinu a od kolegů v práci jsem dostala krásné zprávy,“ píše jedna z maminek v diskuzi na Modrém koníku.

Jak se MDŽ dostal do našich kalendářů?

Stávka žen se zapsala do historie už navždy. Ještě téhož roku v květnu rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen se bude slavit vždy poslední únorovou neděli. Úplně poprvé se tak slavil 28. února 1909. Březnové datum přišlo až po první světové válce hlavně díky velké demonstraci v Petrohradě v roce 1917.

Aby se svátek dostal do mezinárodních kalendářů, musí mít požehnání z vyšších míst. V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán OSN. Od této doby je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, rozvoj a mír.

"Co se jí asi v té hlavičce teď odehrává," říkáte si občas tuto větu, když se tak díváte na svého potomka a přemýšlíte, co si asi zrovna teď myslí? Řečnická otázka, pravděpodobně. A samozřejmě na ni odpověď neznáme. Ale do dětské hlavičky vás dneska vezmeme - alespoň na malou exkurzi.

Velmi důležité je uvědomit si, že vývoj lidského mozku začíná už v embryonální fázi - když máte miminko v děloze. V prvních třech měsících nitroděložního života se dokonce mozek vyvine na svou většinu z hlediska kapacity - roste velmi rychle, až 250 000 neuronů za minutu.

Neurony jako stavební kámen mozku

Při narození miminka obsahuje jeho mozek na 100 miliard neuronů (označovaných také jako základní stavební buňky mozku) a tří čtvrtin budoucí velikosti v dospělosti. Tento počet je geneticky dán a dále se nemění. Pro lepší představu - na planetě Zemi žije něco přes 7 miliard lidí. Pokud byste jejich počet vynásobili 14 krát, dostanete se k podobnému číslu. Tak takhle nějak se neurony hemží v hlavě vaší ratolesti.

Po narození se již neurony, samy o sobě, nemnoží. Dokonce jde o jedinou buňku lidského těla, která nemá schopnost se sama dělit. Počet je tedy víceméně stabilní. Co ale stabilní není je velikost a síla samotných neuronů. Nervová buňka v čase zesiluje a zvětšuje se a hlavně - propojuje se s ostatními neurony pomocí synapsí.

Dalším důležitým pojmem kromě neuronu je v rámci vývoje dětského mozku synapse. Tu si můžeme jednoduše představit jako takové propojení jednotlivých neuronů. V okamžiku, kdy se miminko narodí má v mozku minimální množství synapsí, ty se vytváří jako reakce na různorodé podněty, kterým je dítě vystavováno.

Mezinárodní den žen (MDŽ) je mezinárodním svátkem, který připadá každoročně na 8. března. Od roku 1975 je uznáván OSN, jeho historie ovšem sahá do začátku spojení s hnutím bojujícím za volební právo pro ženy. První podobu svátku ovšem vtiskla už ženská konference Druhé internacionály v Kodani.

V Česku je MDŽ často spojovaný se zvyky ze socialistického Československa. K jeho oslavám tehdy patřily slavnosti a červené karafiáty. Řada lidí tak přestala tento svátek slavit v domnění, že se jedná o umělý svátek vytvořený minulým režimem.

Do českých kalendářů se tak 8. březen jako Mezinárodní den žen začal vracet až v novém tisíciletí. V roce 2004 byl zařazen mezi významné dny.

OSN  vybírá pro Mezinárodní dny žen různá mota. Pro rok 2019 jím je: „Myslete rovnoprávně, budujte chytře, inovujte pro změnu“. Organizace spojených národů se tak chce zaměřit na inovativní způsoby, jak zlepšit postavení žen ve společnosti či jejich lepší sociální ochranu.

Pojďme společeně "oslavit" Mezinárodní den žen malou jarní soutěží.

Jaká je soutěžní otázka?

• Jelikož ležím s Aničkou v nemocnici a mám čas..tak jsem se rozhodla,že sepíši své porody a někdy si to třeba přečteme,až budou děti větší...

1.POROD

Termin jsme měli 22.7.2011

Těhotenství bylo rizikové..proležela jsem 5měsíců v nemocnici...domů mě pouštěli 35+0...ale dlouho jsme nevydrželi...

Prvni porod byl ve 36+2,malá byla koncem pánevním.

27.6.2011 ve 4:25 praskla voda..tak jsme vyjeli do porodnice,bolesti skoro žádné..když jsme přijeli..dr.mě vyšetřil a protože šla malá nožkou...bylo rozhodnotu udělat císař...celková narkóza a Nella se narodila 5:30 s mírami 2360g a 46cm...já skončila na JIP a malá v inkubátoru....Další ráno bylo katastrofa vstát z postele...rána bolela jako čert..naštěstí hojení o.k...ale pamatuji,že ještě 14dni jsem chodila,jako by mě někdo nakopal...po měsíci už pak vše o.k.

Vykoštěné kuřecí stehno / kuřecí stehenní steak s kůží

Brambory

Batáty

Na dip: bílý jogurt, tatarka, česnek, sůl, pepř, provensalské koření, červená paprika

Maso si naložíme: sůl, pepř, olej

Na rozpálené pánvi opečeme maso, nejprve kůží dolů. Maso polamu opékáme pod pokličkou aby se propeklo.

Vybereme si variaci sýrů, kterou máte rádi. Já jsem použila Masdam, gorgonzolu, eidam, uzeny sýr a klobásu. Sýry si nakrájíme na poměrně stejné kostičky aby se špíz dobře obaloval. Napichujeme střídavě a prokládáme klobásou. 

Špízy obalujeme v trojobalu a vajičko a strouhanku opakujeme 2-3x. Smažíme na oleji. 

„Zajímalo by mě, kdy vám začala kojená miminka spát celou noc. Mám půlroční dceru. Budí se na kojení asi 4x za noc. Ráda bych si vyšla večer aspoň na chvíli někam s kamarádkou, ale kvůli nočnímu kojení to nejde. Jak jste to řešily vy?“ Kolik hodin denně by mělo dítě spát? Kolik přes noc? Odkdy má spát celou noc? Jak moc spí dítě ve čtyřech měsících a jak rok a půl staré dítě? Od narození vašeho miminka řešíte v podstatě to jediné – spánek – svůj i miminka. Jak má vypadat zdravý dětský spánek?

Zdravé novorozené miminko dokáže prospat až 20 hodin denně. Ovšem svůj spánek má rozdělený na různé cykly a těšit se na to, že tento čas využije ke klidnému spánku po celou noc, asi moc nemůžeme. Některé děti pláčou častěji ve dne, jiné si to vybírají v noci. Rytmus spánku se u miminka vyvíjí postupně, proto se tolik liší od toho našeho. My si vybereme potřebnou dobu spánku obvykle „najednou“ spánkem v noci. Novorozenec ho má rozdělen do více etap a asi 60 % tvoří neklidný spánek, takže se mnohem častěji než dospělí částečně nebo úplně probudí.

S přibývajícími měsíci má miminko jinou potřebu spánku

S postupujícím věkem se potřeba spánku snižuje. Po druhém měsíci stačí miminku asi 16-18 hodin denně. Také začíná lépe oddělovat denní a noční spánek. Na konci třetího měsíce spí dítě asi 10 hodin v noci a přes den asi třikrát až čtyřikrát v kratších intervalech. Do šestého měsíce spí zhruba ve stejnou dobu a od půl roku obvykle nevyžaduje noční krmení a některé děti již dokáží spát celou noc. Samozřejmě ne všechny.

„Dle mého názoru je spánek dost individuální. První syn nespal prakticky vůbec (od tří měsíců přes den nespal), druhému budou dva roky a spí odpoledne stále. Někdy dokonce i dvakrát.“

Kolem devátého a desátého měsíce už dítě tolik nespí dopoledne, ale jen odpoledne. V noci stále potřebuje spát kolem 10 hodin. Ovšem každé dítě je naprostý originál. Některé spí během dopoledne klidně až do roka, jiné spí odpoledne tři hodiny v kuse. Dítě může večer usínat bez problémů a spát celou noc, nebo také večer usínat neklidně a v noci se často budit.

Dámy a pánové, vítejte v Praze. Je právě 10 hodin dopoledne a my jsme přistáli na pražském ruzyňském letišti, kde venkovní teplota je příjemných 15°C. …

Takhle jsem se loučila minimálně dvakrát denně po příletu do destinace s cestujícími, kteří se mnou sdíleli na pár hodin stejnou přetlakovanou trubku. 

Jak se ale rozloučit s vámi? A chci se vlastně loučit?

Když jsem posílala přihlášku na ambasadorku HiPP, bylo Toníkovi 7 měsíců a já jim tenkrát napsala, že mají morální povinnost mi tu funkci dát, protože moje spotřeba kojícího čaje zadotovala měsíčně minimálně jednoho jejich zaměstnance. 😀

Dneska je Tondovi o tři roky víc. A přibyl k němu ještě Bertík. Prožila jsem si tady s vámi krásný tři roky a nemohla jsem si vybrat k zastupování lepší značku. 

Nicméně, i můj čas tady se nachýlil. O skvělém čaji totiž už víte. Víte taky, že když má výrobek stejný EAN kód, je úplně šumafuk, pro který trh je určen a je prostě naprosto stejný. O tom, že mléko HiPP, díky probiotikům a prebiotikům, nemá na našem trhu konkurenci, jsem vám říkala nesčetněkrát taky. Dokonce máme tak prima vztah, že jsem vám prozradila, že když nestíhám, dosolený lasagne v srdíčku obědvá celá rodina. 

"Nikdy jsem neměla problémy s menstruací ani ničím jiným. Pak jsem se ale seznámila s nynějším manželem, začala s ním bydlet a kvůli studiu brát hormonální antikoncepci, kterou jsem brala cca 4 roky. Následovala svatba, vysazení antikoncepce a snažení o miminko," začíná vyprávět jedna z maminek svůj příběh o tom, jak těžká byla cesta k miminku. 

"Bohužel menstruace stále nepřicházela, ale pokládala jsem to (dle kamarádek) za normální. Po půl roce jsem se odhodlala jít k doktorovi, který mi oznámil, že mám vzhled polycystických vaječníků. Byla to pro mě rána, začala jsem plašit, hledat si informace. Moc jsem se bála diagnózy PCOS, která se ale naštěstí nepotvrdila. Nicméně moje problémy vyřešeny nebyly a přesto, že hormonální profil byl v pořádku, menstruace stále nikde. Rozčilovalo mě, že doktor tvrdil, že to nemám řešit, že na IVF je času dost a jistě počnu normální cestou. Jenže jak?"

V dnešní době má spousta párů problémy s otěhotněním. Dříve se o tom tolik nemluvilo, ale dnes jistě každá z vás zná někoho, kdo si na miminko musel počkat nebo jste si možná i vy prošla touto zkušeností. Jaké faktory mají obecně negativní vliv na početí? A co nejvíce škodí ženské a mužské plodnosti?

„Byla jsem zoufalá, protože jsem od malička snila o dětech. Práce v mateřské školce, kde jsem denně potkávala děti a miminka, mi situaci neulehčovala. Psychicky jsem to nesla dost špatně, protože švagrová už měla 3 zdravé děti a v manželovi problém taky nebyl. Dostala jsem vyvolávací injekci, po které se sice menstruace spustila, ale to bylo taky naposledy. Pak se čekalo, jestli dorazí další. Pobolívalo mě dost břicho, ale menstruace nikde. Čekalo mě nemilé překvapení, když doktor našel 5 cm cystu. Opět jsem dostala injekci, cysta do třech dnů praskla, následovalo něco jako menstruace.”

Když se dlouho nedaří otěhotnět

Každý člověk je individuální a proto nelze zobecnit, jak dlouho by mělo trvat, než otěhotníte. Výzkumy ukazují, že zdravé páry, které mají pravidelný pohlavní styk, počnou obvykle v průběhu prvního roku (jedná se o 80 % těch, co se snaží o miminko). Dalším 10 % se to povede v průběhu dalšího, tedy druhého roku. Pokud je vám do 35 let, snažíte se o miminko rok a stále se nedaří a chcete tento problém řešit s pomocí lékařů, doporučuje se právě v tuto chvíli začít situaci řešit. U starších žen se doporučuje navštívit lékaře dříve, již po půl roce, kdy se otěhotnění nedaří.

Poslední dobou s nadšením pozoruji, že mezi maminkami i dětmi začínají být  víc a víc populární vzdělávací a rozvijecí hry a hračky. Bohužel se za tímto trendem ukrývá i velký byznys a většinou si rodiče za tyto vychytávky pěkně připlatí. Proto jsem se rozhodla, že svým dětem budu hry tohoto typu vyrábět doma. Nápad pěkný, ale skutek utek. Nicméně, s blížícím se termínem Katčiny dětské oslavy jsem byla přinucena začít chystat program pro směsici dětí, které si Katka pozvala. A tak vzniklo naše podomácku vyrobené hmatové pexeso, přizpůsobené ke hře dětí od dvou a půl do pěti let. jelikož má u nás doma velký úspěch, rozhodla jsem se o návod, jak na něj, podělit i s vámi.

Co budeme potřebovat?

• libovolný počet jednobarevných balónků

• malé snadno od sebe odlišitelné předměty- 2x tolik co balónků

• pás kartonu, sololitu, dřeva, plastu, prostě čehokoli, co nám poslouží jako "hrací plocha"

Jak na to? 

Musíme se rozloučit s Janou, která byla Femibionu skvělou Ambasadorkou, protože má jiné povinnosti a už se této práci nemůže věnovat naplno. Odvedla velký kus skvělé práce, přinášela mnoho zajímavých informací, dokázala i odborně poradit a edukovat budoucí maminky, a proto ji moc děkujeme. A toto je prostor pro maminky, které mají ambice dělat něco kreativního a nevšedního, spojit příjemné s užitečným.

Ambasadorka pro Femibion je:

• komunikativní,
• vždy pohotová,
• precizní a přesná,
• aktivní,
• kreativní,
• optimistická,
• a dobře naladěná maminka, která je také přátelská, důsledná a otevřená.

Femibion je především značka, která pomáhá maminkám a budoucím maminkám, stará se o ně, je laskavá a nápomocná. Jejich Ambasadorka by měla mít tyhle vlastnosti.

Budoucím maminkám by taky měla přinášet také nové a zajímavé informace o plánování těhotenství a těhotenství samotném

Práce Ambasadorky na koníku ti dá:

Kolikrát jste tuhle větu už slyšeli? A kolikrát jste ji svému chlapci řekli? Přijde vám OK, nebo vám pije krev jako mně?

Nejčastěji ji slyším od tatínků nebo dědečků. Proč mě čílí? Tak zaprvý je to lež. Brečí všichni. Zadruhý umí napáchat hodně škody – potlačování emocí k ničemu dobrýmu nikdy nevedlo. A zatřetí nesnáším jakýkoliv dělení na chlapy a ženský – ve smyslu, že je jedno pohlaví lepší než druhý.

Ohleduplný tatínek

Naposledy jsem tuhle větu slyšela v čekárně u lékaře. Zazněla z úst tatínka a byla určená jeho synovi, který vycházel z ordinace s propíchnutým zánětem středního ucha. Ten „milý“ otec k tomu ještě přidal další věty hodné k tesání: „To přece nebolí!“ a „Brečet můžeš venku.“ ☹

Klukovi bylo cca sedm let a vypadal, že ho to fakt bolí.

Typická ukázka, jak by to opravdu vypadat nemělo…

Tento článek bych ráda věnovala všem maminkám resp. všem ženám, které mají strach z řízení... 

Když si vzpomenu na svoje řídící začátky, bylo mi necelých 19 let, když jsem si udělala řidičák. Těšila jsem se na něj jak babka na důchod. S řidičákem jsem si potom připadala prostě už opravdu dospělá. No jo, ale taky mi došla ta zodpovědnost s tím spojená - což je samozřejmě dobře. Zodpovědnost je dobrá vlastnost, ale nesmí k tomu přibýt i strach. 

Strach nás může opravdu paralyzovat do takové míry, že z nás řidiček zůstanou jen spolujezdci. A to je velká škoda.

No jo, jenže jak se toho strachu zbavit? JEŽDĚNÍM... Opravdu! 

Když si vzpomenu na svoje řidičské začátky, tak to bylo opravdu výživné 🙂

Jak jsem už psala výše, řidičák mám od necelých devatenácti, ale hezkých pár let byl ukryt hluboko v peněžence. Dokonce jsem si kupovala vlastní auto aniž bych jej před koupí projela - tak moc jsem se stresovala z ježdění přes den. Za volant jsem si sedala v noci abych poodvážela kamarády z pařeb. Přes den jsem si sháněla řidiče. 

“Dobrý den, moc prosím o radu nebo ještě lépe vaši případnou zkušenost. Jsem rok a půl po porodu, který byl bezproblémový, ale personál z něj přesto udělal dost traumatický zážitek. Nejhorším následkem (kromě mé psychiky) je jizva po nástřihu, která i s okolím pořád bolí a je citlivá, navíc se s ní psychicky nemůžu srovnat a pořád se tam skoro nemůžu dotknout, hned je mi do breku... S manželem sex fakticky nemáme, mám pocit, že násilí u porodu mi sexualitu v podstatě zničilo. Zkoušela jsem všechno možné, ale bezvýsledně a už jsem z toho zoufalá. Na plastiku to není (potvrzeno od více odborníků, včetně soukromého plastického chirurga), a je fakt, že na pohled to není nejhorší. Četla jsem nedávno něco o vaginálním mapování, myslíte, že by mi mohlo pomoct?”

Těmito slovy začíná jedna z mnoha diskuzí na fóru Modrého koníka. Žen, které se po porodu potýkají s problémy v sexuální oblasti, je bohužel mnoho. Ponechme nyní stranou důvody, které k nechuti v sexuálním životě vedou a zaměřme se na techniku, které se dotkla již sama tazatelka ve fóru - tedy k léčebné technice vaginálního mapování.

Téma intimity a sexuality je pro člověka tak osobní, že se asi málokdo pouští do rozhovoru o problémech v této oblasti s kýmkoliv na potkání. Tato technika však slibuje řešení problémů mnoha žen (nejen) po porodu a bylo by tedy škoda nevědět o možnosti, která by nám mohla pomoci. V následujících řádcích se tedy můžete teoreticky seznámit s těmi nejdůležitějšími body, které byste měly o této problematice vědět a pak už bude záležet jen na vás, zda budete chtít tuto terapii případně i vyzkoušet.

Co je vaginální mapování?

Vaginální mapování (český termín byl převzat z anglického Vaginal Mapping ) je léčivý postup, který je součástí metod Sexological Bodywork (tedy sexuologické práce s tělem). Ačkoli název zní pro někoho možná děsivě a mnozí si pod ním představují ledaco, je toto sousloví zcela přesné. Vaginální mapování totiž skutečně mapuje citlivost vaginální tkáně v pochvě ženy, čímž umožňuje právě zcitlivění vaginální tkáně a celého těla, léčení traumat a jejich uvolnění z paměti těla.

Kromě označení vaginální mapování se v českém prostředí můžete setkat také s pojmem vaginální akupresura - toto označení souvisí s léčebným přístupem - jednotlivá místa se totiž spíše s různě silným tlakem mačkají a masírují (jako při akupresuře).

Dát život dítěti je tou nejkrásnější věcí v životě ženy. Je to zázrak slovy těžko popsatelný. Jen vy jako matka víte, co za těhotenstvím, porodem, šestinedělím a každým dalším dnem v roli matky je radosti, bolesti, únavy a lásky. A jen vy jako žena víte, co to všechno udělalo s vaším tělem. Buďme pragmatické a praktické. Naštěstí je tu moderní estetická medicína, a tak nic není ztraceno.

Příliš velká vagina, inkontinence, špatný sex

Ženy po spontánních porodech se často potýkají s pocity volné vagíny někdy spojené s inkontinencí, a právě takové potíže umí plastická gynekologie velmi dobře odstranit. Pochvu a poševní vchod zúží lékař při chirurgickém výkonu zvaném vaginoplastika . Provádí se v celkové anestezii a výsledkem jsou pacientky (i jejich partneři) nadšené. Současně je možné při vaginoplastice provést také aplikaci kyseliny hyaluronové pod močovou trubici či aplikaci laseru, které zamezí inkontinenci. Laser je vhodné aplikovat zejména u lehčích forem inkontinence nebo pokud ještě plánujete děti.

Křečové žíly nemusí být jen na nohách

Křečové žíly v oblasti vulvy a v podbřišku se v těhotenství objeví asi už 4 % žen, často se ale vyskytnou i u netěhotných. Jejich příčinou je stejně jako u varixů na nohou žilní nedostatečnost. V Asklepionu se tímto velmi nepříjemným a intimním problémem zabývají zkušení cévní chirurgové, kteří používají nejšetrnější metody léčby jako lasery, radiofrekvenci, skleroterapii. Všechny výkony provádějí pod kontrolou ultrazvuku, minimálně invazivně. Opravdu není důvod se trápit tímto nepříjemným intimním problémem.

Prsa jsou symbolem mateřství, pečujte o ně

Děti jsou radostí našeho života. Záleží nám na nich. Proto se staráme o jejich radost, chceme jim dopřát šťastné a bezstarostné dětství. Do každého dne by měly vstoupit plni elánu a připravení čelit všem nástrahám. Ať už jde o narozeninovou oslavu nebo rozbité koleno.

Na drobnostech záleží

Každý nový den začíná ránem. Po probuzení bychom se měli cítit odpočatí. K tomu nám může dopomoci i správně zvolené povlečení. Vždyť v něm trávíme velkou část dne. A u dětí to platí dvojnásob.

Jak vybrat dětské povlečení?

Na výběr povlečení do dětského pokoje je třeba klást větší důraz než na výběr dospěláckého povlečení. Dbejte na správnou volbu materiálu, design i funkčnost.

Materiál

Budoucí maminky, které mají  první velké dilema, zda má smysl kupovat kojicí podprsenku, již za sebou a jsou rozhodnuty, že to smysl rozhodně má, čeká neméně náročná druhá část celé akce. Jak vybrat tu správnou kojicí podprsenku?

Že je výběr padnoucí kojicí podprsenky hotová věda, o tom vědí své i uživatelky Modrého koníka. Proto jsme tento kousek šatníku podrobili zevrubné analýze a sepsali následující desatero. Devět z deseti bodů by mohlo s výběrem pomoci. S desátým krokem bude výběr bez práce.

Desatero pro výběr padnoucí kojicí podprsenky

1) ČAS

Kojicí podprsenku je vhodné vybírat v posledních týdnech před porodem. Prsa se na tvorbu mléka připravují průběžně během celého těhotenství. I když se během několika prvních dní  po porodu pak ještě nalévají při tvorbě mléka, ve většině případů nebývá změna tak markantní, aby se do dobře vybrané kojicí podprsenky po spuštění laktace ňadra nevešla.

Kojicí podprsenka také bývá součástí seznamů toho, co si sebou přibalit do porodnice, proto se doporučuje vybírat ji ještě před porodem.

První co musím zmínit před samotným začátkem mého příběhu je, že teď když už konečně mohu porovnat dva porody, byl jeden hrozný a druhý krásný, než sem rodila dceru byla sem přesvědčená, že porod se synem byl krásný a vesměs vím, že je to dobře, protože sem se nebála a naopak se na druhý porod těšila. Termín porodu byl 18. 12. 2018, k tomuto datu se ani nedostaneme. Byla neděle 9. 12 a mě večer začali neskutečné, pravidelné bolesti, nepomáhala sprcha, nic. Po konzultaci se setrou v porodnici, sem měla čekat, jestli se to zhorší, trvalo to celou noc a ráno všechny bolesti odešli. Odpoledne to ale začalo, ťřes, zimnice, teplota 38,5, cítila sem se ale dobře, opět sem volala do nemocnice a tam mi řekli, že se mám přijet ukázat. Po všech možných vyšetřeních zjistili, že mám pyelonefritidu (zkrátka zánět), přijali mě a dávali kapačky s antibiotiky, bylo mi hrozně, doma syn, se kterým sem nikdy nebyla odloučena víc jak na den, věděla sem, že se má dobře, ale stejně. Na chodbě samá maminka s mimčem a já jak idiot stále 2v1. Ve středu přišel verdikt, že infekce se neléčí a bylo by lepší porod vyvolat a následně mě léčit dál už samostatně. Indukce tedy připravena na 14. 12. Hysterie začala, ne ani tak na venek, ale uvnitř sem měla šílený strach, měla sem načteno a po zkušenostech z okolí a všemožných příběhů, že je to nejhorší, vyvolávané,

že to v mnoha případech končí sekcí. No a já? S porodním přáním se mi vzdaloval sen o krásném porodu. 

V předvečer porodu, sem si řekla o tabletu na spaní, abych aspoň měla trochu energie, jinak bych samou nervozitou neusla, v 6 hodin ráno budíček, pásy, přechod na předporodní pokoj. Zarazilo mě, že nedostanu ani najíst, takže sem si vyžádala housku, koukali na mě jak na cvoka, že jíst nemůžu, ale já přece nebudu rodit hladová! 7:00 zavedena první tableta, 30 minut ležení, bolesti začali defakto hned, mírné, snadno prodýchávající, následně 20 minut pásy a volný pohyb. 9:00 zavedena další tableta, bolesti se začali stupňovat a už šli v leže dost těžko prodýchat. Opět 30 minut ležení, 20 minut pásy, po pásech se mě sestra zeptala jakou chci přípravu na porod, nechápala sem, takže to je celé? Rodím? Ano, rodíte. Dali mi klystýr a šla jsem na porodní box. 11:00 Bolesti docela šly, dali se prodýchat tak nějak hezky, zanedlouho dorazil přítel, celou dobu mi byl obrovskou oporou, podával mi pití, pomáhal, přesouval, držel, ale co nejvíce... mlčel a mazlil se se mnou, hladil a věřil mi. Po prasknutí vody, sem se naložila do vany, to bylo hodně příjemný, teplá voda mi obrovsky pomáhala, ovšem, neotevírala sem se. Zanedlouho přišla lékařka, že bychom kdyžtak zkusili oxytocin, odmítla sem a to velmi striktně. Řekla, že teda ještě počkáme, ale že za hodinku už ho pokud bude nález stejný zkrátka dáme. Kontrakce začali být už šílené a snad co půl minuty, bylo asi 13:00 a já stále na 2-3 prsty, myslela sem, že to nikdy neskončí, zanedlouho už sem si řekla o něco na bolest do svalu, když ale přišla sestra s jehlou ke mě, odmítla sem to, s tím, že to ještě vydržím. Vydržela sem, po všech možných polohách, ukrutných bolestech otevřená konečně aspoň na 5 cm, zanedlouho ale přišlo to ukrutné nutkání tlačit, bylo brzo a já začala panikařit, křičela sem a prosila, že chci říznout, PA mě uklidňovala, konějšila, uklidnila sem se, moje panika trvala sice jen asi 2 minuty, ale do dnes se za ni velmi stydím, mohla sem si to odpustit. Začala sem být hrozně unavená, malátná a zoufalá. Nevydržela sem a řekla si o něco silného na bolest, PA mi teda dala velikou infuzi s nízkou dávkou opiátů, která mě měla jen uvolnit, ale neutlumit. Kapala chvilku, dvě kontrakce, 8 cm a hurá! Musím říct, že když mi oznámila, že sem otevřená na 8, vyvalila sem oči, najednou sem úplně ožila a zvolala, že teď už je mi to jedno, že teď už zvládnu všechno. Lékařka přišla, nohy nahoru, chytnout a tlačit, samotné tlačení bylo najednou tak jednoduchý, zatlačila sem jednou, hlavička venku, podruhé a byla tu. Naše dcera Anna, 3360 g. a 49 cm. Já bez natržení. Skvělý porod. Nechali nás všechny 3 samotné, proběhl bonding, celé porodní přání mi splnili do puntíku, bylo to skvělé. Přisála se po hodině bondingu a do konce druhé hodiny se mě nepustila. Spala se mnou celou noc v posteli přidundlá k tělu a já už druhý den měla aspoň mléko 🙂 Byla to ohromná jízda! 

Každá správná máma chce pro své děti to nejlepší. To je naprosto jasné. Různé generace rodičů však pro své děti považovaly a považují za “to nejlepší” odlišné věci. Poznatky se rozšiřují a názory mění. Zatímco starší generace považovala za to nejzdravější obouvání pro děti hlavně existenci pevného opatku a pevně sešněrovaný kotník, dnešní odborníci tyto atributy považují za přežitek, či dokonce za škodlivou záležitost. Jak to tedy je? Kdo se v tom má vyznat?

Pokud si nevíte rady s jakoukoliv otázkou při výběru správných bot (nejen) pro vaše dítě/děti, můžete využít skvělé možnosti na Modrém koníku. Jedná se o poradny, ve kterých vám odborníci z různých oblastí života a péče o děti zcela zdarma a hlavně fundovaně poradí. Jednou z velice oblíbených poraden je i Poradna zdravého obouvání.

Poradnu zdravého obouvání vede Ing. Naděžda Tereshchenko. O bosoboty se Naďa začala zajímat právě kvůli svým dětem a o své získané zkušenosti se rozhodla podělit. Poradna zdravého obouvání na Modrém koníku  je “otevřena” 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a vy tak můžete svůj dotaz položit kdykoliv.

Poradna zdravého obouvání se zaměřuje především na tato témata:

- co je to barefoot a co jsou barefoot boty,

- jaká je vhodná obuv pro dítě, které začíná chodit;

Téma Kouzelné čtení - pro nás hodně dlouho uzavřená kapitola (vysvětlím proč), která se nám otevřela, aniž bychom o to sami usilovali 🙂 (vysvětlím jak). Každopádně musím s klidným srdcem říct, že jsem strašně ráda, že se to stalo!

Pro vás, kteří vůbec nevíte, oč jde - Kouzelné čtení je velmi zdařilý a neuvěřitelně promyšlený vzdělávací koncept od společnosti Albi, ve spolupráci s dětskými psychology a Českým rozhlasem. Má podtitulek "Nechte knihy mluvit." a přesně to se vlastně svým způsobem děje. Základní výbavou kouzelného čtenáře je elektronická tužka (v tuto chvíli se prodává verze tužky E8800 se dvěma tlačítky v přední části, pod obličejem tužky). A samozřejmě alespoň jedna kniha, aby tužka měla co číst. 

Celé čtení je založené na kódové čtečce, která je umístěna v hrotu tužky (zastrčena uvnitř, takže je eliminováno jeho poškození). Tužka se pak přikládá k obrázkům nebo textu v knize. Obrázky a text jsou opatřeny speciálním (skrytým) kódem ve stránkách, který obsahuje zvukový záznam a ten je následně tužkou přečten. Díky této technologii si tak knížku dokáže "přečíst" i malý nečtenář. Knihy vznikají ve spolupráci s dětskými psychology, takže o kvalitu obsahu nemusíte mít obavy. Jsou rozděleny podle věku - od dětí předškolních, ale klidně i mladších. Například sérii Zpívánky si umím představit klidně pro dvouleté děti.

A teď už přímo ke knize Hravé učení. Je určena předškolákům - dětem ve věkovém rozmezí 3 - 7 let, takže je akorát pro Kýšu. A protože to byla jeho vůbec první knížka, stala se jaksi samozřejmě tou nejoblíbenější. Teď už jich má samozřejmě víc, ale tato stále vede!

U každé knihy je základem to, že musí být nahraná v tužce - tedy její audiosoubor musí být nahraný v tužce. Jakmile kupujete tužku v sadě s nějakou knihou, máte asi 100 % jistotu, že tam bude. Pokud se náhodou stane, že tužka nereaguje, mrkněte "do ní" pomocí přidaného kabelu, v počítači se vám zobrazí veškeré soubory, které jsou v ní nahrané přesně podle toho, jak se jednotlivé knihy jmenují. Pokud kniha nahraná není, je postup poměrně jednoduchý - na stránkách Kouzelného čtení si danný soubor vyberete, stáhnete do počítače a opět pomocí kabelu stáhnete do tužky.

Kompletní recenze knihy Hravé učení na webu http://www.hola-sova.cz

Napadlo vás někdy, že únava, nechutenství nebo zvýšená teplota mohou poukazovat na onemocnění ledvin? Jedná se o druhý nejčastěji nemocný orgánový systém u dětí, hned po nemocech dýchacího systému. Pozornost na tuto problematiku vztahuje i fakt, že 8. březen je vyhlášen jako Světový den ledvin.

Nemocné ledviny bývají zrádné hlavně v tom, že se nemusí projevovat úplně typicky a dokonce mohou zanechat trvalé následky, které jsou často vážnějšího charakteru. Projevují se totiž velmi nespecificky a nikoho by při tak “klasických” příznacích nenapadlo, že budou postižené právě ledviny a močové cesty. Mezi příznaky totiž nejčastěji patří nechutenství, únava, bledost nebo ztráta zájmu o své koníčky a okolí.

Odborníci varují, že i pokud se vyskytne zvýšená teplota bez dalších příznaků (například bez kašle nebo rýmy), vždy myslete právě na ledviny. Zpozornět byste měli také v případě, že vaše dítě neroste nebo se pomalu vyvíjí.

Ledviny pracují děťátku už v děloze

Některé děti se dokonce už s poruchou ledvin narodí. Vrozené vývojové vady vylučovacího systému je možné odhalit už před porodem a pro vás jako pro maminku je pak snazší se s danou situací vyrovnat a na vše se připravit.

Během dětského vývoje se funkce ledvin rozvíjí postupně. Už plod v děloze má ledvinky, které pracují, ovšem nemají funkci doopravdy vylučovací. Odpadní látky z těla miminka  vylučují ledviny matky. Ledvinami miminka pouze protéká krev a výsledný produkt se dostává do plodové vody.

Stalo se vám někdy, že jste se ráno vzbudili a nechtělo se vám žít? A stalo se vám to víc dní po sobě? Mně jo a řeknu vám, že to není nic moc pocit.

Může to přijít polehoučku a může to taky přijít jako rána z čistého nebe. Já si teď zpětně všímám věcí, které na mě nenápadně pokřikovaly: „Eliško, zpomal! Shoříš jako PE-PO!“ Ale já neposlouchala. Pořád jsem si jela na těch svých dvěstě procent výkonu přes mrtvolky a nakonec jsem vyhořela úplně.

Vím, že jednou budu za tuhle zkušenost hrozně vděčná. Momentálně se z té ubíjející pasivity umím posunout jen skrz vztek a agresi. Mám na sebe zlost. Skutečnou, nefalšovanou a neředěnou. Jak jsem to mohla dopustit?! Vždyť mě všechny ty věci, které dělám, baví!

Jak můžu být, doprčic, vyhořelá, když se neustále realizuju? Mám práci, kde uplatňuju své vzdělání, mám skvělou rodinu, manžela, dům, nic mi nechybí. Ve volném čase žiju podnikáním. Prodávám svou první knihu, píšu druhou knihu. Hraju na kytaru a teď i na klavír a zpívám. Píšu blog.

Počkat... Nezdá se vám, že je toho ve výčtu nějak hodně? Jestli právě tohle nebude ten kámen úrazu, hm? Ty jedna multipotencionální umělkyně!

Víte, už kolikrát jsem slyšela, že když člověk chce něčeho dosáhnout, musí se zaměřit na jednu věc a té dávat všechnu energii. Nechtěla jsem tomu věřit. Já si přeci nemůžu vybrat jen jednu věc! Baví mě všechno! To zvládnu! Jsem šikovná holka – aspoň se to o mně říká.

Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období v životě ženy. Ovšem není to pro ženu nic jednoduchého. Během těhotenství se ženské tělo mění, orgány se přizpůsobují, uvolňují místo miminku a připravují se na velké vyvrcholení toho všeho - na porod. Hladiny hormonů začnou kolísat jak na horské dráze a vše je najednou jinak, než na co žena dosud byla zvyklá. Někdy se může vyskytnout i nepříjemné napětí v prsou. A právě to mohou být první známkou toho, že se z vás stane brzy maminka.

Každá žena je jiná a originální, každá se měníme trochu jinak a proto tyto “problémy a nepříjemnosti” týkající se prsou také každá prožíváme jinak. Jedna je přecitlivělá na dotyk, druhá cítí bolest, třetí může popisovat zvýšené napětí, další nemusí vnímat vůbec nic.

Všechny tyto pocity jsou dané tím, že se prsa zvětšují a rostou. Hlavně kvůli kojení - mléčná žláza se na celý akt musí připravit a hormony ji navádí k tomu, aby pořádně narostla a byla připravena produkovat mléko pro miminko. Při těhotenství se vám mohou prsa zvětšit až o několik velikostí! Stejně tak, pokud jste na svých prsou zpozorovala zvýraznění žilní kresby, je to úplně normální. Růst tkáně vyžaduje větší přísun krve a právě proto bylo potřeba, aby se dostatečně rozvinulo i cévní řečiště.

Bolet mohou klidně i celé těhotenství

Bolestivost začíná přibližně ve 4. týdnu těhotenství a trvá do konce prvního trimestru. U některých žen ale může provázet celé těhotenství. To naštěstí nebyl případ maminky, která se dělí o svou zkušenost: “Už pár dní před testováním případného těhotenství mě bolela prsa. Nejhorší byla doba, kdy jsem se převlékala a já si musela sundat podprsenku, která mi od bolesti trošku pomáhala. Pár dní nato jsem si udělala těhotenský test a ten mi potvrdil těhotenství. Bolest postupně odeznívala, a tak jsem si mohla od druhého trimestru užít bezbolestné a klidné těhotenství.”

Ovšem všechny nepříjemné pocity v prsou nemusí být nutně projevem těhotenství. Mohou být pouze rozladěné hladiny hormonů, provázet příchod menstruace nebo naopak upozornit na přicházející menopauzu.

V dnešním článku přinášíme rozhovor s Lídou Salemovou, která vysvětlí princip fungování Bachových esencí. A k čemu všemu jsou tyto kapky dobré? U dětí je záběr  široký: od hladší adaptace v šestinedělí, podpory kojení, přes snadnější zvládání růstu zoubků, zajištění lepší snášenlivosti očkování, zmírnění potíží s usínáním a spánkem, včetně úlevy od nočních běsů. 

„K přírodní léčbě mě před 20 lety přivedla vlastní závažná nemoc, se kterou mi bohužel klasická medicína i přes mnoho vyšetření a léků nedokázala pomoci. To byl pro mě tehdy šok, do té doby jsem spoléhala výhradně na lékaře. Šlo o velmi náročné období, ale vděčím mu za velké změny v životě, které mě nakonec dovedly k tomu, že se 8 let věnuji celostnímu léčení profesionálně. Začínala jsem etikoterapií a studiem Bachových esencí.

Práce s nimi mi potvrdila, že velká část našich tělesných i psychických obtíží má příčinu v psychice a to dokonce i tam, kde bychom to vůbec nepředpokládali. Bez práce s příčinami (ne následky) se nemoc nelepší nebo se vracívá. Začala jsem se věnovat vícero metodám, které se mi velmi osvědčily při práci právě proto, že jsou celostní - tedy berou v úvahu celého člověka, jeho vývoj a prostředí, které ho obklopuje. Absolvovala jsem výcvik v rodinných konstelacích, uvolňování emočních bloků (EFT), kraniosakrální terapii, speciálních masážích vycházejících z psychoterapie a ušní akupunktuře. Poslední roky se věnuji také čínské medicíně a psychoterapii orientované na tělo.”

Lído, co to jsou vlastně Bachovy esence a na jakém principu fungují?

Bachovy esence jsou přírodní léčivé kapky, které se vyrábí z rostlin. Používají se od 30. let 20. století a jejich jméno pochází od anglického lékaře dr. Edwarda Bacha, který původně pracoval jako bakteriolog. Pro nás jako uživatele je důležité, že Bachovy esence nejsou homeopatika ani výtažky – tedy nemusíme hlídat odstup od jídla a je možné je použít kdykoliv během dne. Zároveň je tak mohou užívat i těhotné ženy, novorozenci, vážně nemocní lidé nebo silní alergici. A lze je kombinovat i s alopatickými (klasickými) léky, nevadí si ani s psychofarmaky.

Bachovy esence fungují na principu vibrační rezonance. Nesou vysoce harmonickou energii. Ta dokáže harmonizovat naši energii, která je v chaosu (pokud cítíme např. strach, vztek, netrpělivost, neklid, depresi, vyčerpání). Představte si to, asi jako když s pomocí ladičky ladíme třeba piano. Účinek je postupný, ale velmi efektivní. Navíc nehrozí žádné zhoršení na začátku užívání ani závislost.

Téměř každá žena tu a tam cítí, že to „není ono“. Ať už se jedná o nějaké svědění, pálení, výtok anebo nepříjemný zápach. Přitom tyto obtíže nemusejí být nijak intenzivní, dají se často vydržet. Zde mluvíme o vaginálním dyskomfortu.

Ten je v drtivé většině případů způsoben změnou složení „mikrobiálního osazenstva“ vaginy, obvykle přemnožením anaerobních bakterií (méně často kvasinek) na úkor standardních obránců vaginálního kompartmentu – specializovaných vaginálních laktobacilů. Toto stává z celé řady příčin – nadměrná hygiena, menstruační změny, pohlavní styk, koupání, prochladnutí, nevhodné prádlo atd.

V řadě případů ženy vyhledávají samoléčbu v lékárně a nejpoužívanějšími prostředky jsou zde nepochybně lokální výplachy, které zredukují počet bakterií ve vagině. Tyto prostředky však nejsou selektivní a připraví těžké časy nejen nezvaným hostům (anaerobním bakteriím), ale i přirozené biologické ochraně – laktobacilům.

Po takovémto zásahu můžeme buď doufat, že se stav sám od sebe upraví – tedy že se ve vagině zase namnoží „ty správné“ bakterie – anebo můžeme tento stav podpořit přirozenou biologickou léčbou. Tou jsou specializované vaginální laktobacily. Jako obsahuje například GYNIMUN INTIM PROTECT na podporu a obnovení vaginální flóry.

V lékárně najdeme celou řadu probiotických produktů, avšak jen málo z nich obsahuje opravdové vaginální kmeny laktobacilů – tedy bakterie, jejichž přirozeným domovem je právě a jen vagina a které jsou maximálně vybavené pro osídlení, rozmnožení a obranu vaginy. Místo toho někdy vidíme nespecifikované, obvykle střevní laktobacilové kmeny a někdy dokonce jen kyselinu mléčnou nebo jiné okyselovadlo. Používání takových prostředků připomíná situaci, kdy bychom si na zahradě za domem vybudovali rybníček a pokoušeli se do něho nasadit mořské ryby místo línů a sumečků.

Selektivní vaginální laktobacily vynikají vynikající přilnavostí (adhezí) k vaginální sliznici, na níž jsou schopné vytvořit ochrannou vrstvu. Jsou to schopní producenti kyseliny mléčné, která vaginální prostředí okyseluje a vytváří tak nepříznivé podmínky pro jiné „zájemce“. Navíc produkují peroxid vodíku, který kriticky vadí anaerobním bakteriím a nemají ho rády ani kvasinky. A neposlední řadě produkují antimikrobiální látky (jakási laktobacilová antibiotika), které ještě více znepříjemňují pokusy o osídlení vaginy nezvaným hostům.