Předem mockrát děkuji za výběr při testování Sunaru. Hned, jak nám došel balíček, jsem byla mile překvapena za dárek v podobě lahvičky. Samozřejmě, i naše hlavní aktérka z toho měla radost. Hned druhý den jsme se pustily do testování.

Ale při prvním testování jsem s tím moc neuspěla, jelikož Kája mi to zcela odmítla. Ale dalsí den už si něco málo alespoň cucla, a jelikož dávám UM především na noc, tak jsem na to byla velmi zvědavá.

Bohužel během prvních pár nocí moc neuspěl. Karolínka se tak 2-3 za noc vzbudila a měla hlad. Ale nakonec si na něj relativně zvykla a už se nebudila, jen opravdu výjimečně.

Jako velké mínus je podle mě balení krabice, které je je docela nepraktické. Spíš bych upřednostňovala nejakou dózu. Takže jsme to nakonec alespoň přesypali do misky s víčkem.

Za druhé jako další mínus je podle mě, že chybí stěrka. Jinak jako plus je balení 2x300g, jelikož malá mi jednou za čas úplně odmítá UM, takže jen kojíme. A tím pádem není celé balení tak dlouho otevřené. A samozřejmě, jako další plus považuji to, že Sunar Premium obsahuje mléčný tuk.

Ještě jednou obě moc děkujeme za možnost testování.

Ráda se zapojuji do různých soutěží, ale málokdy něco vyhraji. Však to znáte - neštěstí ve hře, štěstí v lásce... Když jsem minulý měsíc posílala svůj příspěvek do podzimní soutěže s Viledou, opravdu jsem nemyslela, že vyhraji. Vlastně jsem ani vyhrát nechtěla, protože výhra - Windomatic power, by znamenalo jediné. Přestat se vymlouvat a konečně se vrhnout na mytí oken. Přiznávám, že jsem ostuda a letos jsem se k tomu ještě nedostala... znáte to - nejdříve se nechce, pak prší, pak je moc teplo... do toho jsem byla ještě těhotná. Když jsem ale přečetla svoje jméno jako jméno výherce, měla jsem opravdu radost.

Výhra dorazila asi za týden. Nejvíc samozřejmě zajímala Davídka a i manžel hned musel nastudovat, co to je a co to všechno umí.

Další víkend jsem si tedy udělala čas a vrhla se na okna... A jak hodnotím Windomatic? Je SKVĚLÝ!!! Okna se nejdříve umyjí jarovou vodou stěrkou, která je součástí balení. Stěrka krásně dosáhne až na vrchní část oken, takže odpadá lezení po štaflích s mokrým hadrem v ruce. Následně se okno vysaje Windomaticem. Vysává perfektně a nenechává žádné šmouhy. Rámy a parapety sice musím pořád vydrhnout mokrým hadrem, takže kyblíku s vodou se úplně nezbavím, ale už se nedivím, že někdo myje okna (skla) každý měsíc. S tímhle pomocníkem je to vážně rychlovka. Nejspíš to tak nakonec bude i u nás, protože Davídek se téměř každý den shání po stěrce a Windomaticu a chce šůrovat okna nebo zrcadla.

Ještě jednou bych tedy chtěla poděkovat společnosti Vileda, která věnovala tuto výhru a Ivance @ivakalinova za zorganizování podzimní soutěže. 

Díky Modrému koníkovi jsme měli možnost vyzkoušet umělé mléko od Sunaru z řady Premium. Na příkrmy umělým mlékem jsme museli přejít někdy okolo čtvrtého měsíce, jelikož mé mlíčko nestačilo a nepomohli ani čaje, ani homeo, ani dobře mířené rady. Jako neznalá jsme si myslela, že prostě koupím "nějaký to mlíko", nejlépe to, které má na tuty nej složení se 100% recenzemi. Jenže chyba lávky. Než jsme se dopracovali k mléku, které by naše madam přijala, nebylo vůbec jednoduché. Naše štěstí bylo alespoň v tom, že nikdy netrpěla na bolesti bříška nebo na nějaké alergie, takže jsme měli opravdu širokou škálu výběru, která v dnešní době je. Proto jsem se trochu testování Sunaru obávala, zda vůbec zachutná. Ale v tomto ohledu byly obavy zbytečné. Hned na první dobrou vyžahla plnou dávku 200ml a kdyby bylo víc, vypije snad i to (sněd jsme mámu, sněd jsem tátu a tebe taky sním).

Nedalo mi to a mléko jsem sama ochutnala a byla jsem dost překvapená, že oproti námi již ozkoušeným značkám je Sunar Premium dost sladký. Hned jsem koukala na složení, ale množství cukru se nijak nevymyká konkurenci. Takže nevím, co si o tom mám myslet, protože mléko je sladké dost. A to bylo to první, co se mi nelíbilo. Pro madam to bylo, ale evidentně naopak. Složení je plus mínus stejné, jako mají ostatní prodejci umělých mlék v této řadě a cenové kategorii. V tom problém moje hlava nevidí. Ale proč je to sakra tak sladké ?!

Balení má 600g a je baleno v papírové krabici po dvou sáčcích s odměrkou. Balení pro mne bylo velké mínus. Musela jsme si přesypávat do svých nádob a hodně chyběla "stěrka" na odměrku, jako tomu je u konkurence (samozřejmě také ne u všech). Prášek je totiž hodně hutný a když jsem si chtěla odměrku zarovnat třeba jen poklepáním o hranu nádoby, dařilo se mi sypat Sunar všude po kuchyňské lince. To u jiných značek neznám, byť třeba jsou také bez stěrky na přebytečný prášek. Celkově tedy mlíčko opravdu malé chutnalo, krabice nám vydržela na cca týden a pár dní - pije cca 3 mléčné dávky denně (aktuální jí je 7 měsíců). Problémy nebo zlepšení zažívání jsem nezpozorovala. Jak jsem psala již na začátku, s tímhle my problém díky bohu nemáme.

Takže pokud mám zhodnotit za sebe - vadí mi hodně sladká chuť a i naše vybíravá dcera se do mlíka přímo hrnula (pro mě šok). Z pohledu naší madam měl však Sunar Premium jednoznačný úspěch. 

#test_sunar #recenze #zkusenosti_sunarpremium2

Takzvané adoptivní kojení, kdy se adoptivní maminka dokáže rozkojit a časem plně kojit adoptované miminko, je metoda, která přináší silné příběhy žen. Tyto ženy nemohly mít vlastní děti, ale udělaly maximum pro to, aby svým adoptovaným dětem navodily potřebný pocit souznění mezi maminkou a děťátkem.

Každá maminka, která kojila své dítě ví, že kojení může dát pěkně zabrat a ne vždy je laktace samozřejmá a jednoduchá. Maminkám, které se peripetiemi začátků kojení prošly, nebo se na kojení chystají, může být podporou příběh o kojení, které se podařilo uskutečnit i bez porodu miminka.

Adoptivní kojení - zázrak či přirozená ženská schopnost?

Moderní doba a s ní zdokonalující se vědecké prostředky nám umožňují v případě neplodnosti počít miminko s pomocí asistované reprodukce. Ne všem však tyto bezesporu zázračné vynálezy pokročilé vědy pomohou. Díky pokrokům v legislativě máme dnes možnost adopce a využití náhradní matky, která naše miminko odnosí a porodí.

Adoptivní kojení má však kořeny mnohem hlouběji v historii lidského žití. Nejen z vyprávění našich prababiček ale i z literatury i filmu můžeme znát příběhy, kdy ještě existovaly takzvané kojné. Ty kojily děti žen, které zastávaly vyšší funkce či musely pracovat tak, že pravidelné kojení jejich miminek se s jejich tempem neslučovalo. V neposlední řadě jsou tu příběhy miminek, jejichž maminky zemřely u porodu nebo v následcích komplikací během něj. A protože neexistovala umělá výživa, kojení miminek se ujímala žena, která zrovna kojila, nebo byla schopna si laktaci navodit.

Ke kojení se využívaly porodní báby, které znaly účinky bylin a uměly si laktaci navodit. Určitě ale také sama znáte nějakou ženu, pro kterou je kojení takovým samospouštěcím, samozřejmým mechanismem - dáte jí do náruče plačící dítě a laktace se jí okamžitě spustí. Díky těmto znalostem a schopnostem tak přežilo mnoho dětí, jejichž maminky je z nějakého důvodu opustily.