„Ač jsem nikdy nevěřila tomu, že bych do nějaké podobné skupinky mohla patřit, čeká mě IVF. V pondělí jsem dostala Diphereline a od 29. června, kdy jdu na kontrolu, začínám stimulovat Gonalem. Je to naše 1. IVF a zároveň poslední možnost, jak zabojovat proti neplodnosti,“ vypráví jedna z maminek na Modrém koníku.

Když miminko nepřichází, přináší to často spoustu stresu, slz a různých vyšetření. Díky medicínskému pokroku už ale problémy s početím nebo dokonce neplodnost nemusí nutně znamenat to, že se pár svého vysněného dítěte nedočká. Mezi základní metody asistované reprodukce rozhodně patří IVF neboli mimotělní oplodnění. Mnoho lidí ale neví, co je během procesu čeká. Následující řádky vám celou problematiku pomohou trochu osvětlit.

Co znamená pojem IVF?

IVF, odborně in vitro fertilizace nebo lidově "oplodnění ve zkumavce" je proces, při kterém vajíčko oplodňuje spermii vně tělo. Je potřeba si uvědomit, že to není jediná metoda asistované reprodukce, ale jen jedna z nich. Při této metodě se stimulují vaječníky pomocí hormonů, aby se jich vyvinulo a dozrálo více. Vajíčka se poté odeberou z vaječníků a oplodní spermiemi. Když se oplodnění zdaří, jsou přenesena do dělohy. Vlastně se oplodnění ani neděje „ve zkumavce“, protože většinou probíhá v Petriho misce.

U lidí byla tato metoda poprvé úspěšně použita před 25 lety. Prvním dítětem se stala v roce 1978 Louise Brown. Metodu vynalezl Robert G. Edwars, který za svůj objev získal v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Od doby vzniku IVF se narodilo již více než milion dětí po celém světě. K tomuto druhu umělého oplodnění dochází ve chvíli, kdy předchozí léčba neplodnosti selhala či není vůbec možná.

"Maminko, " přišla ke mě Eli. Oči jí svítí a je natěšená, co asi řeknu, až mi předá to, co schovává za zády...

" To máš za to že tak dobře vaříš a tak vůbec, že všechno děláš, že se o nás dobře staráš..." podala mi vyrobenou květinku a pevně mě svírá kolem pasu... Jen tak, z ničeho nic... (jsem překvapená a dojatá)

Jindy u stolu...: "Mami, ty by si mohla dělat kuchažku ve škouce, potože ty važíš nejuepší jídua, eště uepší, neš ve škouce. Ve škouce mi to taky chutná, aue ty važíš úpně nejvíc nejuepší jídua!" Rozplývá se Matýsek nad obyčejnými špagetami s mletým a červenou omáčkou. A zrovna jsem si říkala, jak se to dnes zrovna moc nepovedlo. 

"Jó, máma děuá nejepší...!" přidává se Týnka.

Každou chvíli nacházím od Elisabetky vzkazy jako: "Mám tě moc ráda, jsi nejlepší💜💛💟", "Pro nejlepší maminečku na světě, od Eli od 💞" apod.

"Mám tě moc uáda, tulí se jen tak Kristýnka..."

Manžel jezdíval do práce na ranní MHD a na odpolední autem, protože autobus už k nám na zastávku večer nejezdil. Jednou po cestě z odpolední volá na řidiče autobusu, ať mu okamžitě zastaví, že musí vystoupit. Řidič na to, že mimo zastávku nesmí zastavit. Manžel s prosíkem, že je tady autem. Řidič chápavě odpovídá, že to jo, to je důvod a dupne na brzdu. Jde pěšky k parkovišti a v tom si uvědomí, že dal ráno auto do servisu. 

Po porodu už se mi špatně slezalo z postele když jsem měla jit povinně na wc hrozně mě bolelo v zadech na levé streně dole - bedra nějak jsem si říkala,že to bude asi tím porodem ,že jsem si něco namohla nebo s něčím pohnula tak mi sestříčky pomohli na převažecí křeslo a odvezli i s malou o dvě patra víš na oddělení šestinedělí a na pokoj.

Tam mi pomohli na lůžko dali injekci od bolesti a dovezli mi malou at jsme spolu.

Neděle ráno malá vizita má kontrola a dani nějakých léku na ty záda atd.V pondělí velká vyzita kontrola šití sahnutí na břicho zkrz dělohu a vizita malé atd, odpol mi byla poslaná Neuroložka, která mi dala obstrik a na další den poslala na fyzioterapii na aktivovaní esička.Bolest pořád stejná i po fyzioterapii i po podani nějakých léku do kapačky nepomohlo nic. V uterý vizita odeslání na kontrolni UZ zkrz min zavinutou dělohu a prý zápachu odemě.UZ v pořádku vic se neřešilo a bylo rozhodnuto, že já i malá můžeme ve středu jit domů. Domů jsem odjela belhajici se a skoro nechodící,tahnouci levou nohu za sebou.nastup do auta neskutečný horor a bolest musela jsem se nohy skládat jak při ochrnutí.měla jsem pocit, že jsem po bouračce na spodní část těla a né po porodu.Doma mi muž musel vše nosit pomáhat s malou do postele jsem lezla 10 min a z postele taky pajdala jsme a kulhala a měla bolesti.V pátek jsme šla na rehabky tady u nás a paní mi ukázala jak si ulevovat při ležení a dala nějaké cviky at to zkouším a dala doporučení na rehabky do Napajedel.Po vikendu bolesti pořád přetrvávali a v uterý došl už i muž že jsme v pokoji cítit.Do sprchy jsme chodila 3x za den, ale stále jsme se taky nějak tak divně cítila.V uterý jsem se na gyndu nedovola.Po konzultaci s kamarádkou ze šestineděli  - sestřičkou znemocnice mi doporučila zajit ke své dr na gyndu, že zápach není fiziologycky.Ve středu jsem se dovolala a hned mě vzala na poledne jsem měla dorazit.V ordinaci mě dr vyšetřila a zjistila důvod proč zapáchám.!!

Pan dr při zašívání mého poranění po porodu použil tampon, ktery mi nechal v pochvě a zapoměl ho vytáhnout. Měla jsme v sobě tedy 11 dní tampon!!!

Dr mi ho tedy vytáhla a teda neskutečný smrad atd ,ale u mě neskutečná uleva !!! udělala mi pruplach, kontrolní UZ zkrz zavinování dělohy,vzala stěr z pochvy, nasadila mi antibiotika, globuli na zavádění do pochvy a pruplachy at si dělám,byla mi odebrána krev na krevní obráz a crp.Kontrolu mi dala za týden a výsledky, že mi na druhý den zavolá.Takže důvod mého zápachu bylo, že mi po šití dr nechal v pochvě tampon.v nemocnici to nikdo nezkoumal,nestaral se nepodíval se do mě aby to zjistili.

Dva dny po vytažení jsem začínala zase troch líp chodit a pohybovat se záda povolily bolesti podbřišku se zmirnily,mohla jsme začít pomlu vic fungovat a hlavně jsem se začínala citit zase dobře. Po týdnu na kontrole u dr na gyndě mi zdělila,že naštěstí na to co jsme v sobě měla výsledky odběru nejsou až tak děsivé a hrozné ,že je vidět, že mám doboru a silkou imunitu crp bylo 11 normál je kolem 8 a krevní obraz byl taky v pořádku a v pochvě se naštěstí taky žádné vysoké nebo nebezpečné bakterie neobjevily.Takže by měl být vše v pořádku.Kontrolu mám za 14 dní a ještě mi vzala krev na to crp pro jistotu.

Pitný režim - téma, které se zejména v létě právem intenzivně řeší. Jsou děti, které za den vypijí velké množství tekutin a pak jsou tu také děti, do kterých dostatek tekutin dostáváte těžko. Mezi druhou vyjmenovanou skupinu dětí patří i moje dcerka. Několik maminek mě jistě pochopí, protože možná řeší to samé. Abychom děti přiměly dostatečně pít, zkoušíme vše možné. Univerzální rada, kterou vám dá spousta zkušených rodičů je ta, ať vyzkoušíte různé lahvičky/ hrníčky. O to více jsem byla zvědavá a potěšená, když nás se Stellou vybrali do testování hrníčku Lovi v kategorii 12+. Pojďme se tedy podívat, jak u nás tento fešák obstál. 

DESIGN 

Líbí se mi hezké věci. O to více mě těší vkusný vzhled Lovi hrnečku. Kávové barevné tóny, milý symbol medvěda a smysl pro detail (mini srdíčko na savičce), za mě určitě ano! Proč smysl pro vkus u dítěte nepodpořit třeba

hezkým nádobím, že. Designově má u mě tento hrnek deset bodů z deseti. 

SNADNÉ UMÝVÁNÍ

Nejspíš existují lidé, které baví umývat nádobí. Upřímně? Já mezi ně teda určitě nepatřím! Za dva roky, co je dcera na světě jsem umyla už hodně lahví a hrnečků a řekněme si na rovinu, že čím je umývání složitější, tím větší je to pruda, protože samosebou chceme, aby měly naše děti nádobí čisté. Když jsem tedy zjistila, jak snadno se Lovi hrnek umývá, bylo to pro mě jednoznačně plus. 

Máte doma nadané dítě? Nebo dítě, které je velmi často nemocné a kvůli tomu mešká a nestíhá ve škole? Nebo dítě s poruchami učení? V těchto případech budete do budoucna, nebo případně již teď, řešit možnosti vzdělávání vašeho dítěte. Je jasné, že standardní způsob vzdělávání nebude pro vaše dítě úplně vhodný. V těchto a dalších případech je možné využít při vzdělávání individuální vzdělávací plán, který je ušitý na míru pro vaše dítě podle jeho potřeb a schopností.

S individuálním vzdělávacím plánem, zkráceně IVP, se nejčastěji setkáte na základní škole, ale mohou ho mít děti i ve školce nebo na střední škole. Cesta k získání tohoto plánu je ale celkem trnitá a ne vždy dopadne podle očekávání rodičů. Rozhodně to není tak, že si jednoho dne rodič řekne, že chce pro své dítě individuál a tak to bude. IVP je jedním z podpůrných opatření, které napomáhá optimálnímu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo právě dětí nadaných.

Jaké děti mají speciální vzdělávací potřeby?

Mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami se řadí například děti s nějakým druhem postižení, které jsou integrované v běžné základní škole, mohou to být také děti s těžšími případy dyslexie a dysgrafie, děti mající ADHD, děti, které jsou nadané ve sportech a potřebují tento individuální vzdělávací plán k tomu, aby se mohly věnovat svému sportu (tréninky bývají i v době vyučování) a jiné. IVP mohou získat i děti, které jsou často nemocné, případně během roku několikrát pobývají v nemocnici. Dohnat probíranou látku a „nasbírat” známky běžným způsobem je pro ně poté velmi psychicky i fyzicky náročné.

„My doma máme nadané dítě a nešli jsme tedy cestou individuálního vzdělávacího plánu, ale navštěvuje přímo třídu určenou pro mimořádně nadané děti. Pokud máte doma nadané dítě, doporučuji poradit se v pedagogicko-psychologické poradně, měli by mít přehled o školách, kde mají buď třídy pro nadané děti nebo umožňují individuální vzdělávací plán a umí s ním pracovat. Ne všude jsou IVP nakloněni a hlavně pak ani třeba neumí s takovým dítětem pracovat.”

O IVP žádá rodič (zákonný zástupce) dítěte. Na začátku září toho roku, kdy chce pro své dítě tento způsob vzdělávání, musí dodat řediteli školy oficiální žádost a přiložit k ní zprávu ze školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně vzdělávacího centra). Zákon uznává vyjádření pouze z těchto dvou druhů pracovišť, nestačí vyjádření soukromého psychologa, trenéra ani například potvrzení výše IQ z Mensy. Pokud uvažujete, že by IVP byl jednou z možností vzdělávání vašeho dítěte, začněte se o to zajímat dříve. Potřebné papírování nevyřídíte během měsíce. Čekací doby na vyšetření v PPP nebo SPC mohou být někdy dlouhé.

No.., tak jsem si taky říkala,jestli jste si s tím domem...jestli jste si nevzali moc velké sousto..." s otazníkem v hlase mi povídá kamarádka, když jí líčím, že ten uplynulý rok, kdy jsme na domě opravdu makali, aby byl alespoň z části obyvatelný a my se mohli co nejdříve přestěhovat, byl opravdu celkem náročný.

I když, teď mi to zas až tak nepřijde. Náročné to určitě bylo-každé ráno dovézt Eli do školy-začala chodit v místě nového bydliště, když to šlo, tak dělat něco na domě (s miminem a čerstvým dvouleťákem to šlo jak kdy a jak co) Pak pro Eli. Odpo přibyl Maty... pak později pomalu chystat byt na stěhování. Manžela...toho jsem za ten rok moc neviděla Po práci, někdy se zastávkou doma,někdy bez, druhá směna na domě, domů přijel průměrně tak v 9-10. Někdy dřív, někdy i po půlnoci....

Někdo říká že stavba domu, nebo rekonstrukce je taková prověrka vztahu, že se lidi často i rozejdou... No, tak to u nás bylo v pohodě, protože jsme ani neměli kdy bychom se tak mohli hádat😁

Dům -velké sousto...

Možná, ale když jsme měli dvě děti a najednou jsem zjistila, že čekáme 3.-o poznání dřív,než jsme plánovali-taky se nám to zdálo v ten moment jako velké sousto. A co teprve, když jsem o dva a půl roku později zjistila, že čekáme čtvrté...to jsem to "sousto polykala na několikrát"..😱😂

Jenže nic se nejí tak horké,jak se uvaří a když to vystydne, polyká se to mnoho snáz...

"U staršího syna jsem koupila jednu vyhlášenou značku, která určitě nezklame. Ale opak byl pravdou! Syn měl po použití hrozně rozdrápaný zadeček, takže jsem je poslala na reklamaci a poslali omluvu, že to byla špatná várka a že nejsme jediní a poslali nám jiné. Ty taky ale nepotěšily, jelikož synovi hned první způsobila vyrážku. To už jsem se naštvala, poslala jim je zpět a přečetla si o látkování," vypráví jedna z maminek, jak se dostala k látkování. Každému však vyhovuje něco jiného. Tak se na to pojďme podívat.

Pokud čekáte miminko a plánujete výbavičku, určitě jste již začala přemýšlet o tom, jaké plenky budete chtít používat. Při prvním zběžném prohlédnutí, co je na trhu k mání, jste však možná nabyla dojmu, že vybrat si z nepřeberného množství typů látkových a jednorázových plen je pro vás složité. Shrneme proto všechny možnosti, které moderní přebalování miminek nabízí a pomůžeme vám vybrat si, co pro vaše pohodlí a životní styl bude nejlepší.

Hlavní otázka – látkovky nebo jednorázovky?

Dětské plenky lze prvotně rozdělit na dvě hlavní kategorie – plenky látkové a papírové, takzvané jednorázové. Zřejmě největší roli v rozhodnutí, kterým směrem se vydat, je vaše osobní představa o tom, kolik času vám bude zbývat mezi péčí o novorozence, sebe a běžný chod domácnosti plus to, jakou roli pro vás hraje otázka ochrany životního prostředí.

V neposlední řadě je dobré při tomto prvotním výběru myslet i na zdraví svých dětí a věnovat chvilku času studiím o tom, jak jednorázové plenky kvůli umělým materiálům, ze kterých jsou vyrobeny, mohou škodit zdraví vašich dětí. Dalším kritériem, který vás bude zajímat, jsou finance. Nevýhoda látkových plen je, že jejich počáteční pořízení je poměrně drahé.

Na druhou stranu, látkování je v součtu všech nákladů za celou dobu, kdy bude vaše dítě používat plenky, o poznání levnější než nakupování jednorázových plen.

Jak Bertík testoval Lovi nevylévací hrníček mini Buddy Bear 210 ml pro děti od 9ti měsíců. 

Když se objevil "konkurz" na testování nového netekoucího hrnečku od Lovi, tak jsem si jako první řekla, to je přímo pro nás! Albi měl při přihlašování 11m a skoro mi nepil žádné tekutiny, většinu dne by se jen kojil. Jeho rekord byl 80ml a to bylo fakt vyjímečně, spíš za den vypil max 30ml. Zkoušeli jsme Rajec petku s kojeneckou vodou, tommee tippee, lahvičku s brčkem i nějakou no name láhev, ale žádná neuspěla.. vyzkoušela jsem i vyměnit obsah: voda, naředěná jablečná šťáva, čaj.. prostě to dítě pít nebude.

Z toho, že nás vybrali na testování jsem měla velkou radost a netrpělivě jsem balíček vyhlížela, veřila jsem, že už určitě začne víc pít a taky že ano!

Když balíček přišel, měla jsem radost, jako by to bylo něco pro mě 😀  Bertík mé nadšení nesdílel, nechápal. Takže klasika, rychle přečíst co a jak, umýt a naplnit.  Bylo asi 13hod odpoledne a on do večera vypil víc než 2/3!  Koukala jsem jak puk :-O On pije i z něčeho jiného než ze mě! 😀 

Další dny byly jako na houpačce, jeden den vypil vše z hrníčku, jiné zas sotva čtvrtinu, ale většinou alespoň polovinu vypil. 

Plusy hrníčku:

Rodiče mají v dnešní době spoustu možností, jak svým dětem dopřát vyvážený příjem vitaminů a minerálů. Supermarkety jsou i v zimě plné ovoce a zeleniny a lékárny nabízí doplňky stravy pro všechny věkové kategorie. Přesto české děti nejsou o moc zdravější než dříve. Na vině je vysoký příjem cukru, a to hlavně ve slazených nápojích, sladkostech, ale i v produktech rychlého občerstvení. Dětská obezita je tak novou hrozbou pro zdravý vývoj českých dětí.

Děti v roce 2018 trpí jinými zdravotními problémy než před několika desítkami let, nově je totiž postihují takzvané civilizační choroby, způsobené současným životním stylem. Rodiče se sice snaží dbát na příjem dostatku vitaminů a minerálů, děti ale často zeleninu a ovoce odmítají, více jim chutnají sladkosti. „Děti dnes ve srovnání s minulostí nemají problém s nedostatečným příjmem energie, naopak ho mají až příliš vysoký. Problém je ve složení jejich potravy. Chutná jim slané a sladké, což jsou hlavně průmyslově zpracované potraviny, ve kterých je obvykle nedostatek vitaminů a minerálů. Tím se děti dostávají do začarovaného kruhu nezdravého vývoje,“ komentuje zdravotní rizika nesprávné výživy MUDr. Jan Boženský, který se podílí na vývoji doplňků stravy Marťánci ve společnosti Walmark.

Dohlédněte na to, co vaše děti přijímají:

• 36 % batolat má nedostatečný příjem vápníku
• 33 % batolat má nedostatečný příjem železa
• 62 % batolat má nedostatečný příjem vitaminu D

Zdroj: mayoclinic.org a standfordchildrens.org

Klíčové „Déčko“ a skoncování se zlozvyky

"Je přirozené, že se děti v určitém věku vůči svým rodičům vymezí. Je to zdravé a získají tím spoustu dovedností a zkušeností. Pro mě jako pro rodiče je to zatím velmi milé období. Je to taková sranda. Já totiž vím, co se děje, a naprosto si to zatím užívám. Jo, občas je to fakt náročné, ale bude ještě víc. Zatím tu mám dva puberťačky 14 a 12 let, a vím, že do tuhého ještě jen půjde. Ale jsem připravena. Ještě pořád si pamatuji i moji vlastní pubertu. Je to prostě potřebné období a snad ho všichni přežijeme, a pak se děti opět vrátí k tomu, že nejsme nejtrapnější rodiče, ale ti nejbáječnější," rozepisuje se o pubertě jedna z maminek.

S nástupem puberty u dívek pro mnoho maminek začíná období, kdy je třeba zodpovědět dcerám mnoho otázek, vysvětlit jim všechny ty změny, které se s jejich tělem dějí a podpořit jejich psychickou rovnováhu, která je v tomto období vystavena velkému emočnímu tlaku.

Věk, ve kterém se dívka začne měnit, může být různý

U dívek začíná puberta obvykle mezi 10. až 13. rokem, ale mnoho maminek má zkušeností s tím, že hormonální změny u jejich dcer se děly už dříve.

"Mám 9 letou dceru a nevíme si s ní někdy rady. Byli jsme i na endokrynologii, protože je dost vysoká na svůj věk atd. Bylo nám tam řečeno, že se u ní spustila předčasná puberta," napsala svou zkušenost na Fóru jedna maminka.

Nejdříve ochlupení, potom prsa nebo je to naopak?

A je to tu!

Přeci jen se na mě obrátilo štěstí a byla jsem vybraná na testování netekoucího hrnečku značky LOVI. Teda ne já, ale moje právě roční dcera Josefínka.  #test_lovi2 Přišel během pár dnů. S rozbalováním jsem počkala, až se madam výherkyně vyspinká. A šlo se na věc!

Musím říct, že první dojem, ať už můj, nebo Josefínky, byl úžasný! Jos, ačkoliv odmalička dobrovolně nepila nic než mlíčko ode mne, ho okamžitě chtěla zkusit. Už to bylo dobré znamení! Musela jsem ho nejdřív aspoň umýt. Byla jsem uplně v šoku jak začala vřískat, když jsem jí ho vzala, ale objevila vzkaz s tím samým (a krásným) obrázkem medvídka, jako byl na hrnečku, a to jí uklidnilo.

Takže umyto...

a můžeme začít testovat!

No... Jak rychle se pro hrneček nadchla, tak rychle jí to pustilo. Nešlo jí z něj pít.... Zkusila jednou, dvakrát... Vzteky zahodila. Přišlo mi to divný, tak jsem se zkusila napít i já a pravděpodobně jsem přišla na to, proč. I když se zdá otvor pro pití veliký, přeci jen "majitel hrnečku" musí vynaložit trochu víc sací síly, aby se pořádně napil. A v tom je kámen úrazu u mé dcery. Ona od malinka nechtěla dudlík a ani láhvičku s pítkem. S jakýmkoliv... A že jsme jich vyzkoušely!!! Prostě nesnesla v pusince žádnou "umělotinu". Pít jsem jí proto musela naučit přímo z hrnečku. Což má své výhody, ale i nevýhody (pořád byla mokrá!), a proto jsem se přihlásila do testování LOVI hrnečku.

        Diagnoza atopický ekzém mi byla sdělena (respektivě mým rodičům) již v ranném dětství. U mnoho lidí dojde k vymizení atopického ekzému s nástupem dospělosti, ale bohužel to nebyl můj případ. U mě se ekzém držel a stále drží. Objevuje se střídavě. Někdy mám období úplného klidu a poté půl roku plně rozjetý ekzém. Sama jsem navštívila několik kožních ambulanci a většinou odcházela s doporučením změny povolání (pracuji ve zdravotnictví) a s receptem na mast s kortikoidy.

        Poté co jsem otěhotněla jsem zjišťovala jaká je šance, že syn bude trpět také atopickým akzémem. Bohužel docela vysoká a to rovných 50%. Po narození měl syn kůži v pořádku, boj s ekzémem a to doslova, začal v jeho 6 měsících. Pediatr doporučil pro tak malé miminko kortikoidní mast, což jsem odmítla a raději hledala různě po skupinkách a i právě na modrém koniku informace, jak synovi pomoci bez výše zmíněných látek. Navštívili jsme asi 3 různé kožní ambulance i dětskou kliniku v Brně, kde se na léčbu atopického ekzému specializují. Většinou mi bylo vysvětleno, že se bez kortikoidů stejně neobejdu a jinak to léčit prostě nejde. Podlehla jsem nátlaku a v období, kdy byl u syna ekzém velmi rozjetý jsem nasadila odmítané kortikoidy v domění, že mu pomůžou. Ano dostavila se úleva, ale na velmi krátkou dobu, po vysazení opět ekzém propukl a možná ještě ve větší míře. Syn to docela nesl statečně, ale ekzém ho hodně svědil, v noci se budil s pláčem a škrábal si ekzém i ve spánku. Nejvíce mi vadilo, že i v parném létu (což letošní léto bylo opravdu co se týče teplot vydařené) musí nosit triko s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty, jinak by si ekzém rozkrábal až do krve. Kolikrát jsem si chtěla napsat na záda ceduli, že nejsem blázen a nechci dítě uvařit, když jsem viděla pohledy některých lidí na procházce.

        Začala jsem se čím dál tím více zajímat o tuto nemoc. Až jsem našla doporučení na Věru Zikovou, která sestavuje plán stravy, kdy je cílem postupně zavést do stravy všechny možné alergeny, ale v takové míře, že si tělo postupně na ně zvyká. Nedoporučuje žádné kortikoidy, ale promazavání a zinkovou mast. Díky jejímu jídelníčku, péči o kůži a různým doporučením se syn zbavil ekzému. Po roce a půl můžu konečně říct, že je čistý. 

„Kosmetiku vybírám podle složení, podle pediatra a reklam určitě ne - obvykle to jsou věci plné minerálních olejů, vazelíny, konzervantů, parfemace, ba přímo nevhodné na zdravou kůži, natož při problému. Na mimčo, pokud není problém, tak nepotřebuju vůbec žádnou kosmetiku, koupu jen ve vodě,“  říká maminka katyxq.

Hodně lidí se naučilo sledovat složení potravin, které jedí. „Éčka“ dnes řeší kdekdo. Už méně lidí si dává práci se čtením drobných písmenek na sprchových gelech, šamponech, krémech a dekorativní kosmetice. Přitom kůže, náš největší orgán, není neprostupná. Ba naopak, spousta látek přes ni přejde přímo do našich tkání. Nestálo by za to se podívat, jaké „dobroty“ dáváme sobě i našim dětem na kůži?

Pro použití v kosmetice je povoleno asi 30 000 ingrediencí. Mohou být přírodního původu i syntetické. Některé našemu tělu prospívají, jiné ne. Některé dokonce mohou škodit. Evropská legislativa upravuje, které látky mohou být v kosmetice používány a v jakém množství. Bohužel mezi povolenými látkami se nacházejí i takové, které mají potenciál vyvolávat alergické reakce, jsou karcinogenní nebo jejich účinky nejsou dostatečně prozkoumané. Legislativa také nebere v potaz tzv. koktejlový efekt. Ten vzniká, pokud používáme více různých přípravků, jejichž jednotlivé složky spolu mohou reagovat nepředvídatelným způsobem. Proto není od věci si i na kosmetiku dát pozor.

Složení kosmetiky? Čtěte malá písmena!

Podle nařízení EU musí být na každém kosmetickém výrobku uvedeno jeho složení. Toto složení hledejte na vnějším obalu výrobku – tedy např. u zubní pasty bude na krabičce, na tubě být nemusí. Složení je označeno zkratkou „INCI“ (v překladu “Mezinárodní nomenklatura kosmetických přísad“) a jednotlivé složky jsou uvedeny v latinském nebo anglickém jazyce.

Latina v názvu položky někdy napoví, že se jedná o přírodní složku. Také pořadí je důležité. Ingredience jsou seřazeny podle jejich množství v produktu – první jsou ty, jichž je tam nejvíce. Položky, kterých je ve výrobku méně než 1% jsou na konci seznamu řazeny libovolně, jejich pořadí o množství nevypovídá.

Krásné podzimní ráno! 🙂 

Slááááávaaaa, jak jsem slíbila, konám, aneb máme tady další soutěž s Baby Dove kosmetikou pro vaše nejmenší... a tentokrát i s dárečkem od Dove pro vás, pro maminky! A o čem že to bude? Připomeneme si, jaké to bylo, když jste byly (nebo jste?;)) v OČEKÁVÁNÍ! :-*

Já jsem třeba zjistila, že si tento pocit s "pupíkem" skoro neumím vybavit! :D Jaké to bylo, když jsem měla bříško, když vevnitř něco ťukalo (ke konci spíš "lámalo" žebra :D), když jsem se nemohla normálně sehnout, když jsem ještě měla vlasy, pořád jsem se dojímala, když jsem poznala opravdu velký strach (který už mně nepustil:D), a tak podobně. Přijde mi totiž, že to bylo strašně dávno a že to strašně uteklo! Co si pamatuju ale je, že jsem si těhotenství i přes mnohé problémy a spoustu omezení vlastně moc užila, protože s vidinou toho, že bude miminko brzy s námi, to šlo všechno nějak líp🙂 A jak jste to prožívaly vy? Jaká byla očekávání a realita?🙂

Napište cokoliv z vašich pocitů a vzpomínek, které provázely těhotenství. Přišlo vám něco zvláštní? Nebylo vám dobře? Byly jste úplně bez potíží, jako normálně? Jaké to bylo, když jste zjistily, že se vám změní život?🙂

Přihoďte fotku s bříškem jako bonus a zapojte se do soutěže! 🙂 Krásný balíček čeká na jednu z vás a výherkyni vybere generátor náhodných čísel! A aby to mělo nějakou tu úroveň, tak tady pravidla :-*

1. Přidat příspěvek se vzpomínkou a fotkou na svůj profil/resp blog tady na MK s hashtagem #babydove_soutez

Muj druhy porod byl trosku prekvapeni,napeti,vzruseni, ale probehl dobre a v celku i rychle a v poradku.

Po posledni kontrole,ktera probehla v patek 31.82018 v porodnici bylo rozhodnuto,ze po vysetreni se stale nic nechysta a proto mi udelaji v pondeli sekci (cisarsky rez) uz jsme o tom mluvili s dr na predchozich kontrolach.sla jsem tedy jeste domluvit podrobnosti at je na pondeli vse v poradku.V sobotu po obede jsem sla s dcerou lezet a po 13hod me hrozne v podbrisku zabolelo az jsem se lekla a zacala divne rychle dychat a cekala jsem co bude.po nejake dobe jsem sla na wc a nic extra se nedelo, ale mela jsem divny pocit a radsi jsem si dala poporndni vlozku a sla jsem jeste lezet a zacaly bolesti,ktere byly ze zacatku pozvolne,ale postupne zesilovaly a byly castejsi,zacala jsem sledovat cas po nejake dobe jsem vztala a citila,ze odteka plodova voda tak jsem zdelila muzi,ze to vypada,ze oddeka pl voda a ze dneska asi pojedem.zavolali jsme tady tchyni na hlidani holek ja dochystala male veci k dedovi neco jeste zvladla pouklizet a po 16hod jsme odchazeli do auta na odjezd do porodnice.po ceste jsem mela kontrakce asi po 3-5min ale nejak jsem to zvladala.do porodnice jsme prijeli po 17hod.Prisla porodni asistentka prevzala si me ukazala a rekla co a jak a vzala me na vysetrovnu kde mi natacely ozvy vyplnily jsme papiry a dosel p dr sahl do me a rekl ze jsem tak na 4cm a musim byt na 10cm pak jeste nejake dalsi veci a sel.por asist mi dala klistyr pak wc,sprcha a presun na porodni box.ze sprchy me vedl muz a sli jsme spolu na porodni box.ulehla jsem na postl a dosla nova hodna mladsi porodni asistentka Peta byla hrozne mila hodna radila rikala co a jak delat jak dychat pomohla na wc zkratka byla mi porad k ruce poslouchala malou a rikala jak je na tommela jsem kapacku na zmirneni a zvolneni kontrakci asi po hodine pak dosla dr na kontolu a byla jsem otevrena na 7cm po nejake dobe jsem dostala do kapacky latku na silnejsi a vyraznejsi kontrakce, aby se porod vic rozjel.a spustila se obrovska bourka s mega destem a vypadkem proudu.porod asist me polohovala a otacela me na 4 aby mala pekne dostala kam ma a mela lehci cestu k porodu a taky,aby se ji zlepsily ozvy.dostavala jsem od muze masku s kyslikem at si dycham.muz byl uzasny moc mi pomahal drzel za ruku hladil,pozbuzoval.pak uz do dal neslo a zacinala jsem tlacit bylt to boj zkrz silu a dychani ale zvladla jsem to a malou jsem vytlacila.porod asist byla uzasna a hrozne mi pomahala.Nase Lucinka se narodila 1.9.2018 s mirami 3560kg 51cm a cas 21:43hod po porodu jsem doslala malou hned do naruci na pomazleni a muz prestrihaval pupecnik krasny zazitek.pak Lucinku tatinek doprovazel k osetreni vazeni mereni a nezbytnych veci a pak uz ji mel u sebe.me dosel dr zasit a osetrit po porodu.sitiho bylo hodne mala me dost potrhala ale,dr to zpravil osetril a ja uz se pak mazlila jen s malou a muzem.Po porodu jsem byla jeste 2hodky na boxu kde jsem prikladala malou na kojeni ja pojedla a odpocivala po porodu.muz pak uz jel domu a me s Lucinkou odvezli na pokoj.

Článek berte jako nadsázku a karikaturu toho, s čím se jako řidič při výkonu povolání občas setkávám. 🙂 

Kaštan obecný (kaštanus communis):

Běžný a nejpočetnější uživatel městské hromadné dopravy. Občas pozdraví, občas poděkuje, v drtivé většině případů se chová slušně, a když už porušuje smluvní přepravní podmínky, snaží se to dělat tajně a nenápadně.

Kaštan dobíhač (kaštanus sprintus):

Má problém chodit včas. Má problém chodit včas, i když autobus přijede o tři minuty pozdě. Domnívá se, že za jeho problém chodit včas může řidič autobusu, takže očekává, že na něj ten idiot počká. Když ne, volá čůráku a hrozí pěstičkou. Když ano, nepoděkuje a vystoupí na příští stanici. 

Kaštan sportovec (kaštanus sportus):

“Jsem už strašně nešťastná ze své pětileté dcery. Je drzá, zlobí, když ji budím do školky, řve vzteky, když po ní něco chci, zamračí se a dupne nohou jako rozmazlený spratek. Někdy je zlatá a poslechne na slovo, ale většinou se chová jako rozmazlenec. Nepomáhá bití, řvaní, domluvy, nic. Nedávno jsem jí seřezala, tak se konečně zarazila a zklidnila. Pak to bylo nanovo. Je pravda, že jsem kdysi nebyla důsledná, když něco chtěla, radši jsem jí vyhověla, aby pak nebrečela a měla jsem klid. Asi jsem výchovu trochu podcenila,” svěřuje se maminka na Modrém koníku.

Jak správně vychovat své dítě a zároveň se vyhnout rozmazlení nebo naopak nebýt příliš přísným rodičem? To je otázka, kterou řeší každý, kdo má doma malé dítě, ať už je to maminka, tatínek nebo babičky, které taky rády do výchovy zasahují. Každý vyrůstal v jiném prostředí a jiných podmínkách, takže každý má na tuto záležitost jiný názor.

O tom, jak vychovávat své dítě, slyšíme ze všech stran. Názory, jak dát dítěti svobodu. Jak ho nezavalovat úkoly a dopřát mu dětství, kdy bude běhat venku a hrát si s kamarády. Ale zároveň ho učit samostatnosti a zodpovědnosti. Pomoct v domácnosti. A zahrnovat ho nekonečnou láskou za to, jaké je, bez podmínek a nároků a bez snahy předělat jeho osobnost od základů. Vy máte svou představu, jak by to mělo vypadat, dítě si po krátkém čase také získá tu svou a teď jak se domluvit. Čert aby se v tom vyznal!

Chybami se dítě učí

Právě ta bezmezná láska se může stát “osudnou” a z vašeho dítěte tak může vyrůst rozmazlená osůbka. Někteří rodiče o to dokonce usilují, u jiných je to noční můra. Jak se takové situaci vyhnout? Existuje na to spolehlivý návod, který zaručeně funguje?

Samozřejmě ne. Každé dítě je jiné, každá matka i každý otec jsou jiní. Každý má jiné představy, nároky a touhy. Každý má jinou povahu a charakter. Obecně jde ale říci, že dítěti by maminky měly věnovat velkou pozornost. Když se dítě narodí, chce být s matkou, chce kontakt s ní. Je to logické, v bříšku byli pořád spolu a maličké se tak cítilo bezpečně. I vy, když vás někdo obejme, tak se cítíte příjemně a spokojeně, nebo ne?

Hned jakmile jsem narazila na soutěž LOVI neváhala jsem a přihlásila se/nás.  Má dcera je velký pijan a ráda zkouší nové věci, od 6m vyzkoušela již 5 lahví/hrníčků (NUK, MAM, Babylove, Pepco, Contigo) a nejvíce si oblíbila klasickou kojeneckou lahev od Rajec (jenže ta se blbě myje a kupovat pořád novou  se mi samozřejmě nechce). Moc ráda pije i z hrnečku, ale ten jí musím držet, jinak se celá polije 🙂

Takže vykoušení něčeho nového a zároveň krásného mě velmi lákalo a já doufala, že budeme vybrané k testování . Když dorazila zpráva o vybrání k testování, měla jsem velkou radost, jelikož to bylo poprvé co jsem něco vyhrála! A tak jsem nedočkavě čekala na balíček a konečně nastal den D.

Balíček obsahoval:

• LOVI Hrníček nevylévací Buddy Bear 210ml
• Katalog LOVI
• Tašku LOVI
• Ručně psané přání od teamu LOVI (což mi udělalo velkou radost a schovala jsem jej na památku)

Zorka byla přítomna u otevření balíčku a hned se ujala hrníček řádně otestovat. Musím říct, že se mi líbil na první pohled - bytelný plast, pogumované dno, žádné ostré hrany, úchyty přesně do ručičky (dcera to hned při zkoušce zmákla jednou rukou) a krásný design.  

Hrníček jsem omyla a naplnila čistou vodou, kterou Zorka miluje. Hned jej čapla a začala pít. Na poprvé vypila půlku hrníčku, pak jím mrskla o zem a zázračně se okolo neobjevila ani kapička. Sláva, konečně hrnek co neteče ani při hrubém násilí mé dcery :D

Na Modrém koníkovi jsem se přihlásila k testování hrníčku, který je úplnou novinkou značky Lovi a poprvé v životě se na nás usmálo štěstí 😉 Měla jsem ohromnou radost i když je hrníček pro syna a ne pro mě 😀

Matýskovi je 12 měsíců a není to žádný piják...Od mala měl problém s pitím, nic nechtěl pít ani z žádné lahvičky, hrníčku, skleničky, prostě nic, už jsem z toho byla nešťastná!

Trochu se napije, ale žádná sláva a tak jsem doufala, že by hrníček od Lovi třeba vzal na 

milost 😉  

Každý den jsem vyhlížela pošťáka a těšila se, až balíček dorazí 🙂 

Balíček přišel a jeho obsah mě mile překvapil ♥ 

“Mám ho 8 let a lepší vynález neznám. O menstruaci ani nevím. Ze začátku to chce cvik v zavádění a vyndavání, ale dnes už je to rutina.”

“Za mě určitě NE… Prostě mi protéká, i když ho nemám plný. Tak jsem se vrátila zpět k tamponům.”

“Používám už možná 10 let a jsem velmi spokojená. Hlavně je to jednorázová investice a pak už nic.”

“Mám 4 roky a super. Neměnila bych zpět. Na začátku při první a druhé menstruaci se s ním člověk učí, ale pak paráda!”

Polovina ho vychvaluje do nebes, druhá ho zavrhuje a odmítá. Řeč je o menstruačním kalíšku, dámské hygienické pomůcce, kterou je možné opakovaně používat při menstruaci. Je vyroben z lékařského silikonu, což je velmi výhodné a praktické, jelikož silikon se v lékařství používá už léta a nebývají na něj zaznamenány alergické reakce.

Zavádí si přímo do pochvy, odkud ho pak přibližně po 4-12 hodinách (záleží na síle menstruace) vyjmete, opláchnete pod vodou a znovu zavedete. V pochvě funguje na principu podtlaku, takže se kalíšek “přicucne” na stěnu vaší vaginy a krev tak stéká do něj a ne mimo. Životnost má 5-10 let, někteří výrobci uvádějí dokonce 15 let.

Celý těhotenství jsem si kladla otázku

-"Budu toho druhýho milovat stejně?"

-"Nebude to "jiný"?"

-"Je v mým srdci vůbec ještě místo?"

a podobný bláboly, kterýma si (podle toho, co jsem četla) si prošlo mnoho maminek. Naše druhý miminko nebylo plánovaný. Řekla bych, že to přišlo v dost nevhodnej čas, kdy jsme s partnerem neměli uplně "růžový" období. Do toho jsme tehdy pořídili štěně a jedno k druhýmu. Ale pak jsem se snažila odpovědět si na otázku "Kdy je vlastně ten správnej čas?" Přišlo to neplánovaně a tehdy, kdy mělo! Jsem o tom přesvědčená. Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř a vzhledem k tomu, že jsme spolu už nějakej ten pátek, bylo mi jasný, že všechno ustojíme a početí miminka byl jen impuls k tomu, aby to bylo lepší hned! Na co čekat a ztrácet čas? Problémy se ale valili dál a dál a dál....já věčně naštvaná, uražená, smutná a hlavně teda závislá (extrémně závislá) na prvním synovi. 

-"Jak to bude?"

„Manipulaci s dítětem považuji za důležitou, protože je to ten nejběžnější úkon, jaký rodiče s dítětem provádějí,“ zdůrazňuje Eva Kiedroňová, která se specializuje na správný psychomotorický vývoj kojenců.

Když se nám narodí miminko, máme strach ho vzít do náručí, protože je křehké. Téměř od nepaměti miminka ukládáme do zavinovaček, které nám pomáhají nejen brát lépe dítě do náruče. Peřinka má svou roli i při správném vývoji zad.

Záda miminka nejsou po narození dostatečně pevná. Peřinka nebo zavinovačka tedy pomáhají uchopit křehké miminko. Pro správné uchopení bez peřinky mu držte levou rukou hlavičku a pravou rukou páteř a zadeček.

Miminka nepotřebují polštář

Než se miminko narodí, tak jeho páteř je během vývoje v děloze ohnutá. Po narození potřebuje čas, aby se přizpůsobila. Kromě nošení děťátka v peřince se doporučuje i nošení v šátku. Šátek na nošení miminka je užitečný v tom, že v něm můžete děťátko nosit tak, aby se mohlo skrčit do polohy, která mu připomíná polohu v děloze. Pokud nosíte dítě na rukou, tak páteř nese část hmotnosti hlavičky.

Na správný vývoj páteře je vhodné pokládání na tvrdou podložku. Do dvou let dítě nepotřebuje pod hlavu ani polštář. I pak mu dávejte na spaní raději menší, nízký a tvrdší polštářek. Jednou z chyb, které se mámy dopouštějí, je časné posazování miminka, což páteři vůbec neprospívá. Nevhodná sedací poloha způsobuje skoliózu - zakřivení páteře. To, že děťátko umí už samo sedět, signalizuje, že jeho páteř a svaly jsou již dostatečně pevné.

Aktualizace: recenze maminek na krásné a barevné hrací deky Canpol Babies nalenzete v naše fóru tady. Pořiďte svému miminku taky jednu takovou! 

---

Maminky, máte doma malého veselého a zvídavého prcka, který si rád hraje? Tak ho položte na hrací deku a dejte mu prostor objevovat nové tvary, barvy, zvuky a materiály. A vy si dejte třeba kafíčko a dopřejte si odpočinek.

Alespoň na chvíli, protože veselý smích a radostné a spokojené mrmlání vás nenechá odpočívat dlouho - s krásnými dekami značky Canpol babies si budete hrát spolu s ním.

Co testujeme

Testovat budeme 3 deky plné barev, veselých zvířátek nebo pirátů a prvků pro rozvoj téměř všech smyslů vašeho miminka.

S partnerem jsme spolu přes dva roky....miminko jsme chtěli oba dva už od samého začátku jen jsme tomu dali čas aby jsme mohli předělat ložnici,obývak...no prostě udělat nutné rekonstrukce domku...začali jsme se snažit v listopadu 2017,ale jak to tak bývá touha po miminku mi vlezla do hlavy a pokaždé co nám to nevyšlo jsem to obrecela.Když mě v lednu 2018 objednali na extrakci šroubů z nohy snažení jsme přerušili.No a to byl ten moment kdy jsem nad tím přestala přemýšlet a na zlomku března/dubna jsem nečekaně otehotnela.Těhotenství jsem zjistila až po prodelane operaci u které proběhl rentgen,leky na bolest,narkoza,nejake "oblbovaky" před operací a léky na redeni krve takže mě čekalA genetika kde zjišťovaly  možné poškození plodu leky a RTG,dle všeho bylo vše v pořádku nic vliv na vyvoj plodu nemělo.I odběr krve dopadl dobře.Miminko krásně rostlo,dostala jsem tehotenskou prukazku a s partnerem jsme se těšili na nasi fazolku az ji zase uvidime na UTZ.Čekal nás prvotrimestrialni screening,chvíle na kterou se nejvíce těšil přítel az konečně uvidi naše maličké.Den D!Nejdriv pan doktor zkontroloval rychle mimi a pak zavolal partnera do ordinace aby se také podíval,maličké se jen tak maličko protahovalo, vůbec se nechtělo ukázat a tak doktor poslal muže do čekárny,pak to začalo...Začal měřit a premerovat..poslouchat srdicko...pak zas měřil...a měřil...bylo to nekonečné...konečný verdikt byl že miminku mirne prosakuje brisko(doted nevime co to znamena) a vysoké sijove projasneni(NT),poté co to zadal do počítače s výsledky krve sdělil nám ze riziko DS-trisomie 21 nam vysla 1:7...nezmohla jsem se vůbec na nic jen se mi po tvářích kutalely slzy jako hrachy...čekala nás znovu genetika kde odebrali partnerovi krev a mě čekal odběr choriovych klku...druhy den po odberech v 7:36 mi zvonil telefon...,,Je mi to moc lito,ale DS je bohuzel na 100%"...jako by mi někdo chytil srdce zmáčkl a nepustil...hrozna bolest a pláč...milovali jsme naše malicke od okamziku kdy mi dr dal fotku gestacniho vacku a ted?museli jsme se rozhodnout co dal....ale kvuli riziku potratu do 6teho mesice nebo úmrtí miminka po porodu jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství.Ještě dva týdny jsem nosila naše maličké pod srdcem než bylo "po všem"...kazdy den tam byl pritel semnou...kazdy den, cely den ,vsech 5dni..tabletky na vyvolani porodu nezabiraly a ve chvili kdy jsem prosila  doktory se slzami v ocich at uz neco udelaji ze uz nemuzu ze po vecerech brecim do polstare aby me nikdo neslysel se konecne zacly veci hybat.V patek 29.6. Mi odtekla plodova voda,ale stale se nic nedělo  a tak jsemV 8:30  sla na sal a pak uz si jen pamatuji probuzeni z narkozy a zase pláč...bylo pryc...navzdy...do dnes to nechapu,proc my...pry jen blba nahoda v okamziku spojeni vajicka a spermie pry ta operace nemela vliv,pry kdyby ano zkonci to SP...pry...pry...treba kdybych si zazadala o krevni testy pred operaci kdyz tehu test byl negativni...na to uz mi nikdo neodpovi...

Ted uz se druhy mesic snažíme znovu o miminko...naše cesta za štěstím stále pokračuje...Děkuji memu partnerovi ze mi byl oporou a vsechno to semnou vydrzel.snad si k nam brzy najde cestu nova dusicka a ten andilek nahore nam na ni da pozor moc moc prosim...🙏🍀

omlouvam se za chyby psala jsem to na tabletu...